![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Dok�eme se vyrovnat s Amerikou?
Teprve v nov�ch, demokratičtěj��ch podm�nk�ch (po �esti letech protektor�tn� germanizace a čtyřiceti letech povinn� rusifikace) vstoupila česk� společnost do skutečn� konfrontace se světem - se v��m, co přin�� svobodn� v�měna informac�, znalost� a zku�enost�. Po "francouzsk�m" , "německ�m" a "rakousk�m" č�sle se redakce revue PROSTOR proto rozhodla zaměřit pozornost na probl�m amerikanizace: na rostouc� civilizačn� (ekonomicko-technologick�, vojensk�, politick� i kulturn�) vliv společnosti, o n� sami jej� př�slu�n�ci hovoř� jako o "nov�m světov�m imp�riu". Ať chceme či ne, jsme konfrontov�ni s glob�ln�mi trendy t�to civilizace, s nov�mi n�roky i daleko vět�� m�rou odpovědnosti za stav světa (tato odpovědnost je mimo jin� d�na i vstupem Česk� republiky do Severoatlantick� aliance), s nutnost� skutečně ct�t hodnotu občansk�ch svobod a pr�v jednotlivce, z nich� vyrostla americk� demokracie. Ale z�roveň jsme konfrontov�ni i s uniformitou �ivotn�ho stylu ŕ la televize NOVA, s pokleslou konzumn� z�bavou a "kulturou", je� tvoř� mimoř�dně lukrativn� v�vozn� artikl obchodně �spě�n�ch americk�ch firem do Evropy. Vyjdeme z t�to konfrontace se ct�? Přijmeme amerikanizaci jako př�le�itost k zv��en� vlastn� civilizačn� �rovně? Pochop�me ji jako v�zvu k plodn�mu dialogu, v něm� přijmeme předev��m to, co n�s občansky i kulturně obohacuje? Anebo podlehneme pubert�ln� amerikom�nii a přizpůsob�me se (pokolik�t� u�?) nov�mu, tentokr�t neodolatelně svůdn�mu, "americk�mu" �ivotn�mu stylu? Mo�n� je i opačn� reakce typu "Pozor, česk� kotlina a vlastně cel� svět je v ohro�en� americk�mi z�jmy!" - Nezačneme svou vlastn� neschopnost, m�něcennost a pocity ohro�en�, svou "malou českou paranoiu", znovu prom�tat do nějak�ho hodně velik�ho a mocn�ho Nepř�tele, tentokr�t pro změnu made in U.S.A. (jak to ned�vno předvedl v jedn� zvl�tě "podařen�" stati medi�lně �spě�n� česk� filozof)? V�echny tyto ot�zky zůst�vaj� zat�m otevřeny. Při sestavov�n� "americk�ho" č�sla revue PROSTOR �lo tedy předev��m o to nal�zt stanovisko nepodl�haj�c� ani euforii, ani hysterii, ale naopak zva�uj�c� v pestr� konfrontaci jednotliv�ch pohledů jak pozitivn�, tak i negativn� str�nky civilizačn�ho vlivu Ameriky. Zda se n�m tento z�měr podařilo uskutečnit, nechť posoud� čten�ři. R�di bychom v t�to souvislosti tak� poděkovali v�em na�im podporovatelům a př�znivcům, zejm�na Nadaci rozvoje občansk� společnosti, kter� n�m v r�mci grantu na podporu demokracie poskytla př�spěvek na vyd�n� tohoto č�sla. Děkujeme i v�em autorům, česk�m i americk�m přispěvatelům, za jejich ochotu a spolupr�ci - bez jejich v�razn�ho přispěn� by toto č�slo nevzniklo.
redakce
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).