Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Hazel Hendersonov� a model "světa, kde ka�d� vyhr�v�"

Teorie ekonomů tzv. chicagsk� �koly Miltona Friedmana a jej�ho apo�tola Garyho Beckera, kter� za sv� n�v�těvy v Praze zcela v�ně navrhoval zprivatizovat Karlův most, mi byly a jsou tak bytostně proti srsti, �e jsem se roku 1991 vydal do Schumacher College v ji�n� Anglii na podzimn� kurz ekologick� ekonomie. Na toto �pičkov� učili�tě ekologick�ho způsobu �ivota mne pozval g�ndhista Sat� Kum�r, ředitel učili�tě a vydavatel revue Resurgence (Obroda). Kdy� během sv� n�v�těvy v Praze zjistil, jak� mezery m�me my ochran�ři v ekonomii, doporučil n�m, aby někdo tyto poznatky načerpal u rektora Universidad Bolvariana Manfreda Max-Neefa, kter� ekologickou ekonomii stř�davě předn�� v Chile, �panělsk� Seville a skotsk�m Edinburghu.

M� pracovn� skupina dostala za �kol navrhnout takov� ukazatele kvality �ivota, kter� by nahradily statistickou posv�tnou kr�vu ekonomistů, tj. lid�, jejich� pohled na svět je z��en na jedin� rozměr ekonomie - GNP - hrub� n�rodn� produkt. Jako pramen mi byla doporučena kniha Hazel Hendersonov� Politika sol�rn�ho věku, kterou jsem shledal nap�navou jako detektivku. Zaujala mne natolik, �e jsem zme�kal večeři, co� se mi nikdy nestalo. Na�el jsem tam důkaz, �e ekonomov� klamou veřejnost. Denně jsme utlouk�ni cit�ty dr�itelů Nobelovy ceny za ekonomii, av�ak ve skutečnosti tato "cena" nen� srovnateln� s ostatn�mi Nobelov�mi cenami. Od roku 1968 ji toti� sponzoruj� mazan� guvern�ři �v�dsk� �středn� banky, kteř� oblafli prof. Lundberga, aby připustil jimi financovanou tzv. Nobel Memorial Prize. Men�ina spr�vn� rady Nobelovy nadace nam�tala, �e konvenčn� ekonomie nen� ��dn� věda, n�br� jen lstiv� manipulace se statistick�mi daty, ale vět�ina neodolala zv��en� dotace a bank�řům vyhověla. Ti si mnuli ruce, jak v�hodnou učinili investici, proto�e z�hy se zapomnělo, �e cenu za ekonomii nezř�dil jako v�echny ostatn� jejich zakladatel Nobel, a tak se tě�� stejn� presti�i, jako v�echny ostatn�.

D�lo Hendersonov� Politika sol�rn�ho věku, o jeho� překlad do če�tiny se jedn�, je pravou pokladnic� pro studium lidsk�ch hodnot a potřeb. Utkvěl mi cit�t z G�ndh�ho: "Na světě je dost pro na�e potřeby, ne v�ak pro lidskou ��dostivost."

Osobně jsem se s Hazel poznal a� na Pra�sk�m hradě na 2. f�ru 2000, kde si od n� vy��dali refer�t o reakci organizac� na globalizaci. Prov�zel jsem ji na televizn� vystoupen� se Sergejem Kovaljevem do Dejvick�ho divadla a d�le do "domečku" STU za podolsk�m sanatoriem, kde �iv� diskuse nebrala konce.

Vypr�věla n�m, �e před emigrac� do USA �ila v městečku Barley v Hertfordshire, kde jej� nejv�znamněj�� učitelkou byla jej� matka Dorothy, kter� se do�ila devades�ti let (- 1995). Do "zelen�" ekonomie ji zasvětil autor fascinuj�c� sb�rky esejů Mal� je kr�sn� Fritz Schumacher, kter� pro ni znamenal mnohem v�c ne� pedagoga. Byli př�tel�. Z jej� iniciativy byl Schumacher nejednou pozv�n do USA, aby zpochybnil m�ty ekonomistů. Oba podle Hermana E. Dalyho, kter� ve Světov� bance odchoval st�le vlivněj�� skupinu "zelen�ch" ekonomů, t�m, �e "otv�rali port�ly a okna kadidlem naplněn�ch katedr�l konvenčn�ch ekonomů", způsobili v nich tolik potřebn� průvan a vnesli do nich světlo skutečn�ho světa. Nen� divu, �e to těmto velekně��m trhu, mumlaj�c�m sv� zař�k�v�n�, nebylo a nen� po mysli. Nejv�c je dop�lilo, �e to byla ona a ne jejich velebn� kasta, koho napadlo mezi aktiva započ�t�vat investice do infrastruktury a vyrovnat tak astronomick� schodek st�tn�ho rozpočtu USA, kter� prezident Clinton zdělil po sv�ch předchůdc�ch Reaganovi a Bushovi.

St�le vět�� počet lid� čte jej� prvn� bestseller Vytv�řen� alternativn�ch budoucnost�, Politiku sol�rn�ho věku (1981, 1988) i Měn�c� se paradigmata (1991, 1995). Jako editorka Hendersonov� spolupracovala na vyd�n� dokumentů OSN Nov� definice bohatstv� a pokroku (1990) a OSN: alternativy financov�n� (1995, 1996). Jej� d�la byla přelo�ena do tuctu jazyků včetně korej�tiny, japon�tiny a č�n�tiny. Na Dalek�m v�chodě m� v�ude otevřen� dveře a např. pro třicet pět tis�c posluchačů Jihokorejsk� university předn�ela v kurzu "V�chova ke glob�ln�mu občanstv�".

Hendersonov� b�v� spolu s kapit�nem Cousteauem označov�na za nejdůle�itěj��ho ovlivňovatele veřejn�ho m�něn� ekologick�m směrem. Zat�mco Cousteauův vliv byl nejpronikavěj�� při ochraně moře před zneči�ťov�n�m, ekologick� z�běr Hendersonov� je mnohem �ir��. Jej� �vodn�ky distribuuje tiskov� agentura v Ř�mě Interpres, odkud jsou rozes�l�ny do dvaceti pěti pravideln�ch př�loh jako WorldPaper. Př�le�itostn� �vodn�ky vych�zej� ve čtyřech stech den�c�ch a periodik�ch v dvaceti sedmi jazyc�ch, ne v�ak v USA, kde m� sv� nesmiřiteln� odpůrce.

Zat�m největ�� �spěch Hendersonov� zaznamenala svou posledn� knihou Budov�n� světa, kde ka�d� vyhr�v� (1996, 1997). Nen� to ��dn� utopie, n�br� břitk� odhalen� vad a deformac� konvenčn�ch ekonomick�ch modelů a praktik. Nav�c d�v� n�vod, jak nach�zet cesty od hierarchi� k pluralitn� samospr�vě, od soutě�ivosti ke spolupr�ci, od zneu��v�n� globalizace k přej�m�n� ře�en�, je� předpokl�daj� iniciativy zdola.

***

L�čka ekonomie*

Samotn� obor ekonomie je dnes hlavn� přek�kou veřejn� diskusi o tom, co na�e společnost pova�uje za hodnotn� a jak rozdělovat na�e zdroje. Představme si, jak by se změnila debata, kdyby jej�m v�chodiskem byla biologie, nebo dokonce obecn� teorie syst�mů. Ekonomist� dosud nevtělili do sv�ho oboru ani Maslowovu, ani McClellandovu humanistickou psychologii, neboť na trůn nastolili někter� z na�ich nejodpudivěj��ch sklonů: hrabivost, nena�ranost, soupeřivost, p�chu, sobectv�, kr�tkozrakost a ziskuchtivost? V dne�n�m přelidněn�m světě n�s tyto sklony zač�naj� ničit, proto�e se st�vaj� institucionalizovan�mi a zněj� ozvěnou z cel� tr�něekonomick� soustavy, co� v konečn�ch důsledc�ch vede k "trag�di�m obecn� pastviny". Byznys i vl�dn� činitel� zamlčuj�, �e je třeba rozhodovat o přerozdělen� zdrojů, a m�sto toho zvy�uj� oček�v�n� občanů sliby o růstu spotřeby. Rovně� korporace nafukuj� na�e oček�v�n� t�m, �e utr�cej� ročně přes dvacet miliard americk�ch dolarů na reklamu, apeluj�c� na infantiln� touhy a fantazie. �patn� zpr�vy ř�kaj�, �e nic nen� zadarmo, ale v�dy něco za něco. Ba��me-li po vět��m mno�stv� energie, aut, spotřebičů, mus�me se sm�řit s t�m, �e bude v�c dolů tě�en�ch skr�vkou, v�c d�lnic, v�c zneči�těn� a v�c z�duch a rozedmy plic. Kdyby reklamn� agenti pravdivěji nast�nili tyto alternativn� volby, američt� spotřebitel� by se mohli rozhodnout pro m�ně pl�tvav� a n�ročn� �ivotn� styl a po�adovat, aby se v�robn� metody změnily (k trval� udr�itelnosti).

V�echny lidmi vytvořen� soustavy a ekosyst�my vy�aduj� rovnov�hu: soupeřivost mus� b�t vyva�ov�na spoluprac�, sobectv� a drav� individualismus pospolitost� a soci�ln� starostlivost�, ��dostivost majetku ��zn� po moudrosti a pochopen�, pr�vo zodpovědnost� a touha po l�sce spravedlnost� a harmoni�. Ze studia př�rody nededukujeme absurdn� učen� soci�ln�ho darwinismu, je� dodatečně racionalizuje na�i ��dostivost, proto�e v př�rodě rozpozn�v�me předev��m vz�jemnou z�vislost a propojenost v�ech věc�. Př�rodn� syst�my nikdy nemaximalizuj� jednotliv� proměnn� jako zisk či �činnost. Mů�eme dedukovat, �e ka�d� maximalizace, ať u� jde o chov�n� jednotlivce, v�robn�ho podniku či firmy, je kr�tkozrak� a pro �ir�� soustavu zhoubn�? M�me-li čelit v komplexnosti probl�mům, kter� jsme si sami způsobili, mus�me se naučit pokoře? Nelze d�le odkl�dat zvednut� etick� laťky na glob�ln�m hři�ti, kter� v hrub�ch rysech vyt�čila roku 1992 AGENDA 21 v Riu. Trhy stejně jako technika jsou dobr�mi sluhy, ale �patn�mi p�ny.

Vl�da mediokracie a ekonomika ovl�d�n� pozornosti

Mediokracie, nadvl�da hromadn�ch sdělovac�ch prostředků, je nov� způsob ovl�d�n� a ř�zen�, zalo�en� na v�robě informac�, z�bavy a ostatn�ch druhů zbo�� a slu�eb, je� soutě�� s politiky a vzděl�vateli o pozornost veřejnosti. V�znamnou slo�kou mediokracie je ekonomika ovl�d�n� pozornosti (attention economies), kam patř� filmy, video- a audiokazety, CD, rozhlas a televize, knihy, časopisy, poč�tače a software, reklama, průmysl turistiky, vzděl�n� a politika. Přijmeme-li tento v�čet, pak sektor ovl�d�n� pozornosti v �irok�m smyslu slova zab�ral v roce 1995 lv� pod�l hrub�ho n�rodn�ho důchodu (GDP). Bylo by u�itečn�, kdyby se ekonomie, kter� si l�me hlavu, jak se sni�uj�c�mi se zdroji uk�jet domněle bezmezn� n�roky a potřeby, přestala soustřeďovat na pen�ze a přesunula pozornost na studium konečn�ho lidsk�ho nedostatku: omezen�ho mno�stv� času a soutě�e o pozornost.

Co� v�ichni netrp�me poruchami vypl�vaj�c�mi ze soutě�e o na�i pozornost? Na�e �ivoty jsou vyd�ny v�anc přesycov�n�m informacemi: titulky v novin�ch, komerčn� klipy, billboardy, vl�dn� směrnice a host� televizn�ch show soutě�� o na�i pozornost. Je přirozen�, �e ka�d� den stiskem knofl�ku umlčujeme reklamy, přep�n�me na jin� kan�l nebo vyp�n�me televizor. Je to zn�mkou nov� nemoci zvan� "deficit pozornosti", nebo jen zdrav� rozum? Nechceme se podvolovat mrzačen� na�� psychiky a zachovat si sv� preference a hodnoty? Anebo skutečně trp�me du�evn� poruchou, kterou se zab�vaj� cel� kohorty psychoterapeutů? Ať se n�m to l�b� či nel�b�, věk informac� zplodil mediokracii a průmysl ovl�d�n� pozornosti. Průmyslov� ekonomie napřed rostly masovou v�robou produktů, st�le v�konněj��mi stroji a jejich prodejem koupěchtiv�m spotřebitelům, ochotn�m nakupovat st�le vylep�ovan� spotřebiče. V současnosti spoč�v� �edes�t sedm procent ekonomie na t�to spotřebě. Av�ak tyto hrdinsk� v�kony masov� spotřeby, překračuj�c� z�kladn� potřeby, se dnes uplatn� jen tehdy, kdy� na n�s zapůsob� lichocen�m a fale�n�mi sliby. Jen na upout�n� na�� pozornosti vyd�v� reklama sto čtyřicet sedm miliard americk�ch dolarů ročně.

Aby se zv��il rozpočet na sektor ovl�d�n� pozornosti, �ivitel rodiny bere vedlej�� pracovn� poměr. "Rozpočet pozornosti" nutno dělit mezi děti, �enu a ostatn� rodinn� př�slu�n�ky; sousedy a komunitu; mezi politiku provozovanou na lok�ln�, n�rodn� či mezin�rodn� �rovni; kari�ru a rozvoj osobnosti; tělov�chovn� aktivity, sporty a členstv� v klubech a spolc�ch; penzijn� připoji�těn� a pl�nov�n� studia dět�; nelze zapomenout na dovolenou, kulturn� podniky, sledov�n� televize a na konzum produktů. Ka�d� z n�s m� v tomto "sektoru pozornosti" kl�čovou roli jako spotřebitel, občan, rodič, pečovatel, zpracovatel informac�, v�robce, investor, stř�dal a člen komunity.

Pokou��me se u�etřit čas t�m, �e nakupujeme prostřednictv�m katalogů či televize, telefonicky si objedn�v�me i ka�dodenn� n�kup, z auta kupujeme rychl� občerstven� a hamburgry. A přesto se Američan� c�t� popoh�něni a přetě�ov�ni. Ani v době kamenn� - v �ře lovců a sběračů - lid� nepracovali tolik hodin, aby zajistili sv� z�kladn� potřeby (Sahlins, 1972).

Dnes mnoho zem� pře�lo z feudalismu k mediokracii, ani� by pro�lo stadiem industrializace a demokracie. Tento nov� typ nahodil� vl�dy m�di�, v nich� se soustřeďuje politick� moc, politologov� dosud poř�dně neprozkoumali. Mediokracie se nebezpečně přikl�n� k nov�m form�m totality. Sektor ovl�d�n� pozornosti roste ruku v ruce s mediokraciemi, satelitn�mi dru�icemi, internetem, mamut�mi v�robci a distributory poč�tačov�ho softwaru a medi�ln�mi imp�rii, kter� se roz�iřuj� a spojuj� v konglomer�ty soutě��c� o pozornost lidov�ch mas v Č�ně, v průmyslově se probouzej�c�ch zem�ch Asie a Latinsk� Ameriky, kde např. v Braz�lii svrchovaně vl�dne televize Rede Globo. Jen africk� kontinent zůst�v� posledn� v�spou tradičn�ho způsobu �ivota.

Jak na to reaguje kapit�n J.-Y. Cousteau, jedna z čeln�ch autorit utv�řej�c�ch veřejn� m�něn�? Nejen�e probudil svědom� cel� mlad� generace, kter� se stav� na odpor zneči�ťov�n� moře, ale v �vodn�ku "Informačn� superd�lnice: zneči�ťov�n� mysli" varuje, �e ve vzrůstaj�c� m�ře je mysl lid� bombardov�na a zahlcov�na informacemi, co� n� vyvol�v� zmatek. Mysl je třeba pěstovat a zavla�ovat, ne zaplavovat. Cousteau zapř�sahal lidi, aby zavčas opustili informačn� d�lnice a vr�tili se na vedlej�� �ivotn� cesty, i kdy� někdy vedou k c�li oklikami.

Konečně si v�c lid� uvědomuje, jak� stra�n� politick� moc pramen� z vlastnictv� kter�hokoliv hromadn�ho sdělovac�ho prostředku, ať u� jde o televizi, rozhlas, den�ky, časopisy, spoje či poč�tačov� s�tě. Komunikace mezi v�emi občany a v�emi jejich institucemi je vskutku prvotn� sjednocujic� silou, kter� je tolik zapotřeb� k tomu, aby se roztř�těn�, neohraban� těleso politiky proměnilo ve zdravě funguj�c� celek. Souhrn v�ech komunikačn�ch kan�lů t� kter� společnosti vytv�ř� �ivotně důle�itou nervovou soustavu. Po technick� str�nce jsou masm�dia v USA na tak vysok�m stupni v�voje, �e v na�� soustavě vl�dnut� t�měř zač�naj� nahrazovat politick� strany. Ale přitom jsou jen pouh�m st�nem toho, co by mohly b�t, proto�e nedoceňujeme jejich potenci�l. Mohly by b�t t�m nej�činněj��m n�strojem k vyjasněn� na�ich rasov�ch vztahů, "vysvětlov�n�", proč města ch�traj� a co tomu ř�kaj� politici a jak� je na�e role ve světě. Pro nekvalifikovan� by rozhlas mohl nab�dnout celost�tn� kurzy z�kladn�ho vzděl�n� a různ� obory do�kolov�n�. Masm�dia v USA se provozuj� s představou, �e je to čistě jen byznys, jeho� hlavn� starost� je maximalizovat zisk pro jejich akcion�ře a b�t prostředkem reklamy zbo��. Kdy� reklama hrad� n�klady na program, veřejnost plat� vysokou cenu, proto�e se mus� d�vat jen na ty programy, kter� podle m�něn� ��fů reklamy nejl�pe prod�vaj� dan� v�robky. Tolik jsme se opr�vněně ob�vali st�tn� cenzury, �e jsme skončili cenzurou sponzorů a soukrom�ch majitelů.

Kdy� se společnost nach�z� v tak bouřliv�m kvasu jako dnes, roste tlak na rovnoměrn� př�stup do veřejnopr�vn�ch m�di�. V�ude se rod� nov� n�pady, kter� jsou �ivotně důle�it� pro nepřetr�it� proces obnovy a přizpůsobov�n�, je� zabraňuje �padku dan� kultury. Av�ak nov� my�lenky jsou nutně podvratn� a kontroverzn�, a proto jim chyb� finančn� podpora a institucion�ln� prostředky k roz�iřov�n�. Skupink�m stoupenců nov�ch my�lenek doch�z�, �e v masov�, technicky komplexn� společnosti je svoboda projevu pouh� formalita a iluze, nen�-li zaji�těn vstup do m�dia! Kdy� otcov� zakladatel� proklamovali svobodu projevu, nemysleli t�m svobodu v�st monolog. Měli na mysli svobodu oslovit celou komunitu.

* Hazel Henderson, Building a Win-Win World. Life Beyond Economic Warfare, San Francisco, Berrett-Koehler 1997. 398 stran.