Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

K t�matu jsme vypracovali několik ot�zek, s nimi� jsme se obr�tili na vybran� osobnosti veřejn�ho, kulturn�ho a intelektu�ln�ho �ivota. Redakce touto cestou děkuje Egonu Bondymu, Přemyslu Rutovi, Otovi Ulčovi, Ivanu Muchovi a Tom�i Vystrčilovi za pozitivn� reakci a zaslan� odpovědi.

Motto: "Televize přetv�ř� kulturu v jedno velk� jevi�tě showbyznysu. Je docela dobře mo�n�, �e v tom nakonec nalezneme zal�ben� a řekneme si, jak jsme spokojeni. A to je přesně to, čeho se u� před pades�ti lety ob�val Aldous Huxley."

Z knihy Neila Postmana Ubavit se k smrti

Na�e doba je velmi vynal�zav� v produkov�n� nejrůzněj��ch forem z�bavy, her i n�hra�ek �ivota. Z�bavn� průmysl je dost mo�n� ze v�ech průmyslov�ch odvětv� nej�spě�něj��. Vytv�ř� iluzi �ivota h�donicky pro��van�ho "naplno", "nonstop", tj. ve smyslu carpe diem, ��t a u��t.

***

Egon Bondy, filozof a b�sn�k

Probl�m je velmi slo�it� a přitom akutn�. Bylo by nutno ho analyzovat z aspektu historick�ho, kulturn�ho, sociologick�ho, psychologick�ho, ekonomick�ho, a jistě i religionistick�ho a filozofick�ho. Jde o n�s a na�i bezprostředn� budoucnost.

Člověk m� pr�vo na z�bavu, jako m� pr�vo na informace. Dnes z�sk�v� deformovan� informace, je zahlcen zbytečn�mi informacemi a je mu př�mo vnucov�na pseudoz�bava. V praxi se u� zač�n� masově projevovat menticida - zab�jen� my�len�. Sdělovac� prostředky u� člověku přest�vaj� slou�it a zač�naj� si ho zotročovat. Nab�zen� z�bava je v devades�ti procentech pust� oblbov�n�. Kdy� jsou do tohoto procesu lid� vta�eni u� od před�koln�ho věku, jsou v�sledky katastrof�ln�. Byla provedena řada empirick�ch průzkumů a zjistilo se, �e např. děti odkojen� televiz� i při zachov�n� IQ ztr�cej� kreativitu. S hračkami ŕ la tamaguči pak prostě jen zblbnou a stanou se neurotiky. Atd., atd. Vědeck�ch studi� je dnes u� k dispozici dost. A ov�em - nejsou nic platn�, proto�e tr�n� a politick� z�jem naopak zblbnut� populace podporuje.

Ať m� pseudoz�bava jak�koli formy - věru to nemusej� v�dy b�t "saturn�lie a tře�těn�" -, nen� jej� konzumace rozhodně projevem vitality. Naopak vitalitu a nutnou "obranyschopnost" člověka podlamuje. Skutečně vytv�ř� formu typick� drogov� z�vislosti.

Co pro Huxleye byla děsiv� věc a pro Orwella memento mori, to je dnes dalekos�hle a podstatně sofistikovaněji překon�no. Souvislost s politick�mi a ekonomick�mi procesy, je� prob�haj�, nelze nevidět. Globalizace modelovan� velmi pečlivě brain trustem zaměstnan�m M.A.I. př�mo poč�t� s populac�, kter� bude ment�lně retardovan�. Aby lid�, jim� je vl�dnuto, byli ochotni b�t jako hadr na podlahu, to je d�vn� sen ka�d� totalitn� vl�dy. A co jin�ho chce M.A.I. realizovat?

To, čemu přihl��me i v oblasti "z�bavy", je organizovan� zločin proti lidstvu, ne u� jen po�lap�n� lidsk�ch pr�v. Ti, co to dělaj�, si toho nemusej� b�t třeba vědomi, proto�e maj� sv� hodnotov� krit�ria. J� osobně neztr�c�m ale důvěru v to, �e člověk je bytost velmi rezistentn� a �e ho prostě ta "z�bava", je� mu je dnes vnucov�na a je pro něj atraktivn�, začne nakonec nudit. Konkr�tn� perspektivy by mohly b�t ve sv�pomoci, jakou např. proti ofici�ln�mu oblbov�n� dok�zal v letech 1970 a� 1990 realizovat československ� underground. Analogick� tendence se u� dnes spont�nně objevuj� v USA i jinde a nemaj� onu naivn� podobu hippies, ani tu připitomělou indoktrinaci různ�ch skupin v �irok�m spektru "new age".

Současn� stav je ov�em děsiv� a budoucnost opravdu velmi riskantn�.

***

Přemysl Rut, spisovatel a hudebn�k

Nejdř�v jsem si nad va�imi ot�zkami vzpomněl, jak pr� Alexandre Dumas junior odpověděl na dotaz, kterak to, �e jeho otec nenapsal ��dnou nudnou knihu: "Poněvad� by ho to nudilo." Nev�m u�, kde jsem to četl, ale je to dobr� odpověď i přes n�mitky, k nim� vyb�z� (nenud�-li se autor, nemus� to je�tě znamenat, �e se nebude nudit čten�ř; co nud� jednoho čten�ře, mů�e b�t pro jin�ho poutav� atp.). Sly��m v n� toti� předpoklad, �e schopnost zaujmout, upoutat, pobavit patř� k uměleck�mu talentu a �e je spjata s umělcovou schopnost� b�t s�m zaujat, nechat se upoutat, umět se bavit. Připom�n�m to, proto�e uměn� konč�c�ho věku se k tomuto předpokladu často obrac� z�dy, sleduj�c "v�znamněj��" c�le. Nedoceněn� kratochviln� dimenze kultury je (zd� se mi) jednou z př�čin osudn� emancipace z�bavnosti: z�bavnost u� nen� samozřejmou souč�st� dobr�ho d�la, n�br� samostatn�m odvětv�m kultury, či sp�e průmyslu. Jako by se, poni�ovan� a diskriminovan� umělci s velk�m U, rozhodla obej�t se bez nich, udělat se pro sebe. N�sledky jsou ov�em stra�n� i pro ni, neboť pr�vě tehdy a takto začal jej� �padek. Slovo "bavič", kter� se posledn� dobou u n�s ujalo jako ekvivalent slova "entertainer", tu absurdn� specializaci vyjadřuje přesně. Je to stejně jalov�, jako kdyby se ze slo�it� a tajemn� struktury uměleck�ho d�la vymanilo Kr�sno a na�lo si sv� profesion�ly, jak�si okra�lovače na�ich jinak o�kliv�ch �ivotů, př�padně jako kdyby z ř�du uměn� uteklo Mravno a stalo se �ivnost� dobře placen�ch zu�lechťovačů.

Vyoperovan� org�n ztr�c� nejenom souvislost s celkem organismu: ztr�c� tak� svůj vlastn� smysl, schopnost vykon�vat sv� vlastn� funkce. Tak se i z emancipovan� z�bavy vytr�c� nejenom t�ma, moudrost, mravnost atd., ale tak� z�bavnost. A č�m m�ně se obchodn�ci se z�bavou mohou spolehnout na neodolatelnost sv�ho vtipu či �armu, t�m častěji zač�naj� od konce, tedy od k��en� reakce obecenstva, a implantuj� do "z�bavn�ho programu" projevy dobře se bav�c�ch lid�: komikov� předst�raj�, �e sami pro sm�ch nemohou d�l, nech�vaj� vyz�vav� pauzy pro sm�ch a potlesk publika, mnohdy si o potlesk př�mo ř�kaj�, "spolupracuj�" s najat�m a manipulovan�m obecenstvem, nat�čej� "sm�chy" jako souč�st sc�n�ře. Mrtv� prepar�t čir� z�bavy vytr�en� z �iv�ho tvaru m� b�t "�iv�mi reakcemi" zpětně animov�n. To se ov�em nemů�e podařit; term�n "�iv� reakce" je ostatně zav�děj�c�: popravdě jde o konvenčn� gesta a grimasy hod�c� se k z�bavn�mu programu. Obecenstvo je opakuje, proto�e to "patř� k věci", proto�e nechce "vypadnout ze hry"; nebav� se, ale z�častňuje se ritu�lu z�bavy - tak jako se z�častňovalo ritu�lu nad�en� při průvodech a manifestac�ch, ritu�lu kolektivn�ho zdrav� při celost�tn�ch spartaki�d�ch apod. Totalitn� sklony z�bavy jsou konečně č�m d�l n�padněj��: "pohoda" nen� u� stavem du�e, on�m "pokojem", o něj� pros�me v z�věru Agnus Dei, ale př�kazem doby, zvenč� vnucovanou rozesm�tou maskou, v�razem "kladn�ho poměru ke kapitalistick�mu zř�zen�".

Jsem tedy vděčn� Alexandru Dumasovi, �e mě bav�; vad� mi ti, kteř� nechtěj� "nic ne�" mě pobavit: nemaj� pak toti� č�m a proč. Proto se tak bezmocně pitvoř�.

***

Ota Ulč, spisovatel a novin�ř

Z�bava jako protiklad smysluplnosti �ivota?
(Několik pozn�mek)

Lidov� mudroslov� tvrd�, �e bez pr�ce nejsou - či přesněji, by neměly b�t - kol�če. Po pr�ci pak před sebou m�me opr�vněnou volbu kol�čů. Zakousneme se do poř�dn�ho sousta jm�nem z�bava. Jde o univerz�lně popul�rn� pochoutku vyskytuj�c� se ve v�elijak�ch podob�ch, a společn�m jmenovatelem jej� přita�livosti přečasto b�v� pohodln� pasivita poskytovan� obci konzumentů. Ono sloveso "zabavovat" zbavuje adres�ta jeho moment�ln�ch starost�, z pr�vě pro��van� estr�dy se mů�e uchechtat. Hodně př�sn� kritik toto "zabavov�n�" př�padně zatrat� a ztoto�n� se synonymem "konfiskace", s olupov�n�m o skutečn� hodnoty, s manipulac� veřejnost�, propad�vaj�c� leniv�mu, plytk�mu po�ivačstv�. A mů�e n�s nav�c varovat, s odkazem na jinou pranostiku, �e z�bava tak jako zah�lka je př�padn�m zdrojem neřesti.

Co kdy� kari�ra, volba �ivotn�ho poč�n�n� vylo�eně bav�? Zn�m� filmov� herec David Niven si velice pochvaloval sv� zaměstn�n� a vysvětloval, �e pro něj je to b�ječn� a nav�c i v�tečně placen� entertainment. A� na v��i platu, kter� v�ak nen� nuz�ck�, jsem na tom dost podobně: jako univerzitn� kantor v Americe jsem honorov�n za to, co mě bav� - toti� ps�t, pov�dat, cestovat. M�me tu ov�em co dělat s individu�ln�mi percepcemi. Zn�m Čecha se stejn�m povol�n�m, jako je to moje. Za plno peněz vyučuje p�r hodin t�dně dva tři studenty v�chodoasijsk�mu jazyku. Lituje se, stě�uje si na přepracovanost, dom�h� se soucitu okol�. A porovnejme ho se �ťastn�mi povahami tvorů, kter� tě�� pr�ce jakkoliv monot�nn�, nam�hav�, protivn�.

Televize se stala hlavn�m, mnohdy t�m jedin�m zdrojem z�bavy a povědom� o stavu světa. Nezř�dka při takov� komunikaci, s přij�mačem celodenně zapnut�m, doch�z� k vytvořen� zvukov� bari�ry mezi př�slu�n�ky vlastn� rodiny. Sedět před obrazovkou, sledovat sportovn� utk�n�, plechovku s pivem v jedn� ruce, druhou rukou hrozit �činkuj�c�m v d�lav�ch. Z�bava v roli �krtiče či aspoň dosahuj�c� podoby dobrovolně nasazen�ho chomoutu. D�vky elektronick�ho zabavov�n� jako n�hra�ka skutečn�ho �ivota. V roce 1979 čili dř�v, ne� vznikl pojem "virtu�ln� realita", Hollywood vyprodukoval film nazvan� Being There - "Byl jsem při tom". Polsk� emigrant, spisovatel Jerzy Kosinski, dodal liter�rn� n�mět a Peter Sellers dominoval v hlavn� roli patetick�ho prosť�čka, kter� str�vil před televizorem tolik času, �e mu nahradil realitu, v n� se vůbec nedovedl orientovat. Při napaden� v�rostky na ulici instinktivně �m�tral v kapse po remote control ve snaze vyře�it situaci přepnut�m na jin� kan�l. Vzpom�n�m, �e zhruba v tut� dobu americk� televize uv�děla slaboduch� sci-fi seri�l Lost in Space - "Ztracen ve vesm�ru". A zrovna při vys�l�n� x-t�ho d�lu do�lo k mal�ru astronautů, tu��m, �e na expedici Apollo XIII. Viselo na vl�sku, zda se jim podař� n�vrat zpět na tuto planetu. Bylo to tak dramatick�, �e v�echny stanice přeru�ovaly regul�rn� program zpr�vami. Mnoz� div�ci telefonovali do studia a rozhořčeně protestovali proti ochuzen� pořadů kvůli nějak�m novink�m ze skutečn�ho �ivota.

Přesto jsem toho n�zoru, �e z�le�� na proporc�ch, svobodn� vůli a v�běru, zda se konzument rozhodne pro �plnou pasivitu, zakrněn� tvořivosti, pro to b�t pouze baven, nebo naopak u�itečně poučov�n, informov�n. M�m k dispozici přes sedmdes�t televizn�ch kan�lů. Naprostou vět�inu jich ignoruji a zaj�m�m se maxim�lně o desetinu: stanice specializuj�c� se na zpravodajstv�, cestov�n�, historii. Po prom�tnut� filmu třeba z druh� světov� v�lky n�sleduje diskuse odborn�ků o dějinn� autentičnosti d�la. Sledoval jsem hodnocen� filmu Zachraňte voj�na Ryana. Pře�iv�� absolventi invazn�ho masakru v Normandii např�klad ocenili re�is�rovo zdůrazněn� hluku a vřavy, kter� jin�m v�lečn�m filmům unik�. Z�sluhou dlouh�ch let v totalitn� kleci mi unikla filmov� produkce z let čtyřic�t�ch a pades�t�ch. To mohu doh�nět na několika kan�lech vys�laj�c�ch d�vn� opusy. Např�klad Hitchcockovy filmy nonstop, jeden za druh�m.

Vyn�lez r�dia a gramofonu nezpůsobil z�nik z�jmu seznamovat se s hudebn�mi n�stroji a chodit na koncerty. Biograf nezničil divadla. Televize - alespoň v USA - sice zdecimovala kina v městsk�ch centrech, ale ta posledn� dobou zd�rně rostou v předměstsk�ch oblastech. V USA rovně� naprosto nehyne kni�n� průmysl. Vznikaj� velehory nov�ch knih, veřejnost je kupuje, a dokonce snad i čte. Magnetofony, videa, camcordery, computery, elektronick� po�ta, to v�e vytv�ř� mnohočetn� př�le�itosti k jejich vyu�it�, př�padně i k zneu�it�. T� se k tomu v�emu lze otočit z�dy.

Před několika m�lo generacemi byla k dispozici jen ona petrolejka a chudičk� porce informac� formou �stn�ho pod�n�. Domorodci na nejzapadlej��ch ostrovech v Pacifiku se dnes přenesli z kamenn�ho věku do věku televizn�ho. Viděl jsem, jak z�rali na sn�h, na mrakodrapy. Mnohde to způsobuje tě�ko zvl�dnuteln� n�sledky, kdy� zejm�na ml�de� uteče z vesnic do pokud mo�no co největ��ho města. Česk� div�k sleduje zeměpisnou report� z dalek�ho světa, přek�kou k jeho� dosa�en� jsou nam�sto politick� bari�r u� jen ty finančn�. Někdo se spokoj� se z�itkem před obrazovkou, někdo se polituje. Buď jsem peciv�l, nebo vlastn�m boty z toulav�ho telete. Zrovna před p�r dny jsem sledoval program o Namibii, kterou jsem u� kdysi s rodinou nav�t�vil. Teď jsme si tedy znovu ověřili zn�m� m�sta a program n�s přiměl popostrčit Namibii v�� na �ebř�čku priorit na�eho př�t�ho vandrov�n�.

Nov� technologie a technick� pokrok sice plod� hroziv� d�tka cocacolonizace a homogenizace, ale přesto maj� m� sympatie. Roz�iřuj� mo�nost volby, a tedy i svobodu. Americk� společnost ABC-TV v březnu 1999 vys�lala interview s or�ln� aktivistkou Monikou Lewinskou a �čtovala 800 000 dolarů za půl minuty reklamn�ho času. Inzerenti byli ochotni zaplatit tak nehor�znou sumu za předpokladu, �e se jim to vyplat�. Totalitn� st�t zach�z� s občanem jako s d�tětem, diktatura ho m� za nezletilce a dospěl�m se st�v� jen v pluralitn� demokracii. Tam, ač nad�le vystaven svodům manipulace, m� na vybranou, zda se d�vat, zda koupit. Z�le�� jen na na�� odolnosti nestat se konformn�mi ovcemi.

***

Ivan Mucha, sociolog

�ivot v �ře kultu z�bavy a her je poznamen�n v�razn�m t�hnut�m k zapom�n�n� na to, co se skr�v� za t�mto kultem - na podstatn� rozměr lidsk�ho �ivota v ka�dodenn�ch starostech a jeho směřov�n� ke smrti. Zaujet� modern� doby pro v�e nov� a současn� fascinace virtu�ln�mi světy a internetov�mi d�lnicemi stě�uj� současn�mu člověku vidět sebe sama vyv�eně, tedy nejen v d�lč� perspektivě hry, ale i neodvratn� smrti.

To, �e �ijeme v �ře kultu z�bavy, n�hra�ek a idolů, je nepopirateln�. Znepokojuj�c� je způsob, jak�m se tento kult projevuje, i to, �e tato podoba kultu značně otř�sla původn�m v�znamem slova kultura. Z jist�ho hlediska mů�eme kulturu spojovat s představou určit�ho obrazu, ideje či vzoru, kter� pro ka�dou společnost znamenal něco �ivotně velmi důle�it�ho, na čem� se jej� �ivot zakl�dal. Kultura znamenala zu�lechťov�n�, kultivaci, pěstov�n� �ivota naplňuj�c�ho vzor, ide�l, obraz vyj�dřen� zpravidla v př�kladn�ch př�běz�ch hrdinů či bohů. N�sledov�n� př�kladn�ho �ivota vy�adovalo zdr�enlivost, askezi a tak� nepřekračov�n� určit�ch tabu, posv�tn�ho. ��t kulturně znamenalo plnit povinnosti. Jestli�e v dne�n� době dominuje kult z�bavy, kter� čerp� i z poru�ov�n� tabuizovan�ch t�mat, na kter�ch tato kultura stoj�, ve jm�nu pr�va na co nej�ir�� informovanost, pak je to jistě znepokojiv�.

Snad nejl�pe vystihuje protikladn� pojet� kultury v dne�n� době děsiv� v�zva "�ijte v pohodě", nedělejte si zbytečn� starosti, neberte v�ně důle�it� t�mata, zkr�tka nebuďte př�li� v�n�. I slo�it� věci je přece třeba pod�vat jednoduchou, srozumitelnou formou tak, aby tomu rozumělo co nejv�ce lid�, tedy pokud mo�no z�bavn�m způsobem. Vzpomeňme jen na televizn� debaty o z�va�n�ch t�matech, do nich� jsou zv�ni i lid� nekompetentn�. Prob�raj� se tam ot�zky, kter� vy�aduj� nesrovnatelně v�ce času, ne� nab�z� časov� rozvrh televizn�ho vys�l�n� těchto pořadů. Div�k mů�e často zaznamenat, �e ze zm�něn�ch debat vych�z� jako v�těz pr�vě ten, kdo je nejm�ně kompetentn�, a k tomu doch�z� předev��m proto, �e nem� ��dn� skrupule a ř�k� věci, při nich� se těm kompetentn�m je�� vlasy na hlavě, co� se mů�e projevit i t�m, �e vedle ostř�len�ho debat�ra působ� nejistě. Francis Bacon by jistě takov� pořad ch�pal jako př�klad pro sv� idola trhu: na trhu se mluv� řeč� trhovců a prob�raj� se t�mata, kter� zaj�maj� tr�i�tě. Bacon tak� doporučoval vzdělan�m a v�n�m lidem, aby se takov�ch debat ne�častnili, aby mlčeli. Na trhu vl�dnou idoly trhu a v�n� člověk se m� dr�et stranou. To se bohu�el vět�inou neděje, naopak pouze vid�me, jak renomovan� hvězdy televizn�ch debat přisp�vaj� k z�bavn�mu charakteru těchto pořadů.

Svět modern� technick� civilizace nab�z� lidem siln� opojen�. Jean Baudrillard o něm mluv� jako o světě mizej�c� reality nebo jako o světě simulovan� reality. Baudrillardovy �vahy o agonii reality v�ak mohou b�t zav�děj�c�. �ijeme skutečně pouze v n�hra�kov�m světě simulovan� reality? Nejsilněji se na simulaci reality pod�lej� masm�dia. Informuj� n�s o světě, v něm� �ijeme, způsobem co nejsrozumitelněj��m, a jak se ukazuje, tak� nesm�rně �činn�m.

Medi�lně vnucovan� představa �ivota jako z�bavy a hry je jistě velk�m zjednodu�en�m. Ale přitom je to představa nesm�rně chytlav�: nechat se bavit a rozptylovat, zaplnit pr�zdn� (voln�) čas sledov�n�m př�běhů a osudů slavn�ch lid� nebo vymy�len�ch hrdinů seri�lov�ch př�běhů. �nik do tohoto n�hra�kov�ho světa je pro televizn�ho div�ka něč�m, co mu d�v� mo�nost pod�let se jako voyeur na odehr�vaj�c�ch se ud�lostech. O tom, jak je to svůdn� a matouc�, svědč� zku�enost jednoho kněze, kter�ho jedna star�� pan� se v�� v�nost� prosila, zda by se nepomodlil za lumpa z jak�hosi televizn�ho př�běhu - měl by se pr� polep�it!

Svět z�bavy je uměl�m světem, kter� se tv�ř� jako re�ln�. Z�bavn� forma jeho prezentace jako by byla v�zvou k neust�l�mu slaven�. �ivot v pohodě je �ivotem slavnostn�m. Vyvol�v� iluzi spojen� sv�tečn�ho a v�edn�ho dne, jako by bylo mo�n� pro��t �ivot jako neust�lou slavnost, jako by smyslem �ivota bylo bavit se.

Kultura byla v�dy spojov�na s po�adavkem kultivovanosti, nebyla to jen z�bava: předev��m byla nesena �sil�m směřuj�c�m k povznesen�, �ctou k hodnot�m, k tomu, co přesahuje časnost, prof�nnost. Je-li kultura dnes spojov�na pouze s t�m, co je z�bavn�, pak je to m�lo.

Německ� sociolog Georg Simmel se zaj�mal o modern� svět nejen z hlediska formov�n� industri�ln� společnosti, ale předev��m s ohledem na to, jak působ� na psychiku člověka, př�padně na jeho osobnost. Člověk modern� doby, vystaven� neust�l�m změn�m, ztr�c� vnitřn� jistotu. Nov� situace vy�aduj�, aby byl st�le připraven na změny, aby se jim dok�zal přizpůsobit. Simmel mluv� o tom, �e člověk modern� doby je neurastenik. Překonat tento stav lze jedině tak, �e v toku ud�lost�, informac�, v měn�c�ch se situac�ch zachov� stř�zliv� postoj, �e tomu nepropadne celou svou osobnost�. Pouze č�st� sv� osobnosti vstupuje do procesů komunikace a interakce. St�le mu zůst�v� mo�nost myslet, soudit a hodnotit věci či ud�losti podle jin�ch kriteri�, ne� jsou ta, kter� mu vnucuj� modern� syst�my komunikace. Je to v�ak č�m d�l tě���. Předev��m proto, �e svůdnost modern� civilizace, modern�ch technologi� a masm�di� je obrovsk� tak� d�ky tomu, �e novověk� pojet� člověka bylo postaveno na předpokladu, �e je bytost� podstatně určenou uspokojov�n�m potřeb a z�jmů, předev��m materi�ln�ch. Modern� společnost nab�z� toto uspokojov�n� v pln� m�ře. Gilles Lipovetsky mluv� o modern� společnosti jako o samoobsluze, ve kter� si ka�d� mů�e pro sebe vybrat co nejvhodněj�� a nejpřijatelněj�� způsob �ivota, tedy mů�e "��t v pohodě". Jenom�e modern�mu neurastenikovi sch�z� klid a vyrovnanost - a toho nelze dos�hnout honbou za st�le nov�mi informacemi, po�itky, vzru�en�m, z�bavami, ale jedině za cenu zdr�enlivosti, uskrovněn�, odm�t�n� toho, co je hloup�, nesmysln�, rozptyluj�c�. Dnes je to obt�něj�� ne� kdykoli jindy pr�vě proto, �e je člověk chycen do pasti sv� slabosti. Pochybn� ide�l zpohodlněl�ho �ivota se toti� u� do značn� m�ry uskutečnil.

Svět modern� civilizace je uměl�m n�hra�kov�m světem, v něm� je v�ak člověk př�tomen pouze č�st� sv� osobnosti. Nikdy j�m nebude, ani nemů�e b�t pohlcen zcela. Ke kultuře toti� patř� stejnou měrou jak z�bava, tak i v�nost, zdr�enlivost, odpovědnost, dodr�ov�n� takov�ch vztahů k druh�m lidem, kter� jsou postaveny na slu�nosti, �ctě, kter� vypl�vaj� z toho, �e člověk je nejen tvor mocn�, ale tak� bezmocn�, a �e hlavně nemů�e překročit meze sv� konečnosti a trvale se radovat v různ�ch světech virtu�ln�ch realit. Jednou z povinnost� kultury je tak� neust�le tuto skutečnost připom�nat. Modern� civilizace se vyv�jej� způsobem, kter� jedinci ned�v� př�li� mnoho mo�nost� ovlivnit jejich v�voj, př�padně jej změnit. Modern� syst�my se ř�d� ř�dově jin�m typem racionality, ne� je racionalita rozvrhu jedn�n� jedince. Z uměl�ho, n�hra�kov�ho světa simulovan� reality nelze vystoupit, ale lze si st�le alespoň připom�nat, �e jsme do něho vtahov�ni pouze č�st� sv� osobnosti.

***

Tom� Vystrčil, publicista a laick� buddhista

Strach ze smrti - proč n�s bav� se bavit

Dne�n� kult z�bavy, lehkov�nosti a rozptylov�n� je do krajnosti vyhrocen� fascinace technologickou moc�, kterou člověku poskytuje aplikace vědotechnick�ho my�len�.

Postmoderna nen� alternativou t�to situace, naopak je jej� parodi�. Hlad po novink�ch je vybičov�n ad absurdum, potřeba neust�l� změny se st�v� �ivotn�m programem. Dne�n� m�da retrostylů je dal�� důmyslnou n�vnadou na na�i chtivost. Průmysl masov� kultury u� nen� dost rychl�, aby stačil tempu na�eho roztěkan�ho a zuřiv�ho, proto�e frustrovan�ho apetitu.

Z�padn� člověk se boj� smrti, proto�e nev�, co je �ivot.

Ztratil věčnost a marně ji hled� v dočasnosti. Jen slepec by neviděl, �e na�e kultura zbo��tila věc. Postavila ji do centra pozornosti - i na svět stvořen�, i na sebe sama pohl�� jako na věc. K tomu bylo ov�em potřeba nejprve zab�t vn�m�n�, kter� n�s od �iv�ch věc� původně neoddělovalo. Jin�mi slovy: i věc bylo nutno "zab�t", učinit z n� modlu, novodob� feti� - předmět. Věc je v tomto pojet� pouze t�m, co m�me před sebou (co před-m�t�me). Je ohraničena na��m omezen�m vn�m�n�m. A proto�e n�m nevyd�v� to, co od n� v�dy oček�v�me - toti� plnost v�� plnosti, nepodm�něnou plnost byt� -, mus�me ji znuděně, lhostejně či s nen�vist� opustit nebo rozb�t a s�hnout po jin�. A znovu zahajujeme tento kruh oček�v�n� a frustrace - ať jde o partnera, n�rodn� c�těn�, v�ru, ambice, majetek, ideje nebo představy (věc nen� jen fyzick� objekt, jako věc vn�m�me v�echny fenom�ny).

Vědotechnika, dědičn� hř�ch, kdy se člověk vydělil jako jedin� subjekt proti objektům, učinila ze �ivota zvěcněn� str�d�n�. Jsme-li jedin�m subjektem světa, jsou svět i Bůh ch�p�ni jako to, co je n�m d�no k dispozici, jako věc-objekt pro n�s a proti n�m. Tuto věc u� nemus�me respektovat, proto�e vid�me jen ty jej� str�nky, kter� slou�� na�im �čelům. Popsan�m způsobem vn�m� ka�d� jedinec druh�ho, měř� ho m�rou vyu�itelnosti pro sebe, jako n�stroj sv�ho �těst�. Nakonec i Bůh je smluvn�m partnerem, ale smlouvu s n�m jednostranně zkoncipoval člověk. proto�e Bůh mlč� a ned�v� se jako věc, je pou�it jako věc-koncept. Vych�z� z m�dy a vrac� se jako jin� věci - toto je nejstra�něj�� nivelizace, situace vpravdě postmodern�. Nikoli tedy svoboda, ale tot�ln� rezignace a� idiocie. Pohřebn� karneval, z�bava dost děsiv�, tanec v objet� s rozkl�daj�c�mi se figurami věc�.

Z�padn� člověk zapomněl na duchovn� zdroje �ivota. Toto fat�ln� opomenut� z něho čin� frustrovanou, polo��lenou bytost, kter� marně bu�� do bran tajemstv�. Rytmus tohoto bu�en� se urychluje k nepř�četnosti. A je to smrt, kter� děl� z lehkov�n� hry absurdn� �kleb. Z�pad se rozhodl smrt, kterou jedinou "je�tě neovl�d�", ignorovat, hygienicky ji odklidit, aby nebyla vidět, aby neexistovala.

Z�bava je potom prostředkem, kter� m� fakt smrti zastř�t, otupit, zaclonit. Fluoreskuj�c� obrazovka televize pohlcuje na�e vědom�. Pohled na věčn� ml�d� a nekonečn� př�běhy nesmrteln�ch hrdinů, se kter�mi se tak r�di identifikujeme, n�m umo�ňuje odlo�it konfrontaci s vlastn� frustrac� - a zapomenout. Je mo�n�, �e posledn� obraz na s�tnici oka i du�e um�raj�c�ho člověka v modern� nemocnici bude ten z televizn� obrazovky? Mo�n� �e lze digit�lně simulovat i smrt - a pokud ano, co to znamen�, o čem to svědč�?

Jen�e navzdory v�em z�bav�m je smrt jedinou jistotou, kterou m�me. A pr�vě proto se Z�pad mů�e jevit jako nesm�rně chud�. Neposkytuje n�m čas "b�t u sebe", a tak snad něco pochopit, proto�e b�t u sebe odkr�v� propast smrtelnosti a dimenzi, ve kter� se věci, o ně� se op�r�me, rozpadaj�. Konfrontace se smrt� se odkl�d� na neurčito.

Pokud by měl b�t kult z�bavy, �spěchu, majetku a věčn�ho ml�d� překon�n, stoj� před n�mi ot�zka, jak svět vystavěn� na vědotechnick�m způsobu my�len� tak ř�kaj�c dekonstruovat, rozebrat, proměnit. Jak se zabydlet v jin�m rytmu �ivota, jak zpokornět v respektu ke kosmick� harmonii a tich�mu dechu př�rody. S proměnou nitra přich�z� i proměna vněj��. Jak ale pustit do megapolis světa mech, pt�ky a pop�navou r�vu, seř�znout v��kov� budovy, aby bylo vidět nebe, a umo�nit lidsk�mu chodidlu dotek s tr�vou a půdou Země, s prachem meteoritů? (Jde o př�měr - ono "jak" nen� a nemů�e b�t technick�m probl�mem!)

N�čeln�k jednoho australsk�ho kmene pravil k z�padn�mu etnografovi: �ijeme po tis�cilet� stejně, co m�n�te nudou, nev�m. M�me st�le stejn� n�stroje, stejn� bohy. V�dy jsme věděli, �e existuje va�e cesta, je�tě dř�ve, ne� jste na ni vykročili. Věděli jsme ale tak�, �e bychom d�ky n� ztratili kontakt se sv�mi bohy. Ztrat�te-li Boha, ztrat�te ale v�echno - proto jsme se po t�to cestě nikdy nevydali. - Tedy ��dn� v�voj nen� nutn�, lidsk� inteligence m� mo�nost se rozhodnout. Kdo je pln� Boha, nepotřebuje měnit svět a zaplňovat ho věcmi. Plnost byt� čerp� z nitra, kter� je v�ude.

Před několika lety jsem nav�t�vil Indii. M�m prvn�m vjemem byl �ok z chudoby a syrovosti �ivota. Po několika měs�c�ch se m� mysl ale stala vn�mavou a j� si pov�iml v�udypř�tomn�ho m�ru, kter� tuto zemi přikr�v� jakousi ochrannou kopul�. Po několika měs�c�ch jsem se vr�til do Evropy a m�m prvn�m vjemem byl opět �ok. Byl to ale �ok jin�ho druhu a byl tak siln�, �e jsem se roztř�sl pl�čem. Chudoba z�padn�ho světa je děsivěj��. ��dn� b�ň v�ry toti� z�padn� svět dnes neochraňuje. Člověk je zde opu�těn� v�ce ne� zv�ře v d�ungli.

Mů�e si ov�em vz�t �v�kačku Doublemint. Jej� chuť mu snad vydr�� a� do smrti.