Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

(Osm pozn�mek k diskusi)

Blumfeld S. M.

Tradičn� diskusi s vybran�mi osobnostmi a spolupracovn�ky revue PROSTOR jsme v redakci tentokr�t neuspoř�dali. M�sto n� publikujeme text jedin�ho autora. Je v�ak koncipov�n jako s�rie různ�ch pohledů, postřehů a �vah, kter� jsou natolik provokativn� a vyhraněn�,�e - jak věř�me - diskusi vyvolaj�.

***

Pozn�mka 1: Tajn� bitva simul�torů & stimoceiverů

V polovině dvac�t�ch let objevil jist� dr. Delgado v mozku krys (a vz�pět� i v mozku člověka) orgasmick� "centrum rozko�e". Neprodleně se pustil do elektrick� stimulace tohoto mozkov�ho centra a zjistil,�e v pokusn�ch subjektech lze vzbudit "��asnou euforii". N�sledně vyvinul (a dal si patentovat) př�stroj, kter� nazval stimoceiver - elektronick� podněcovač rozko�e. Komerčn� mo�nosti takov�ho př�strojku se mu tehdy zd�ly naprosto fantastick�. Byly by i dnes, kdyby?

V souvislosti s t�matem tohoto č�sla si teď kladu ot�zku, jak se mohlo st�t,�e pr�vě tento objev, tato technologie, nenalezla v kultuře koncentrovan� na technick� formy sebe-uk�jen� uplatněn� ani po pětatřiceti letech. Je nasnadě,�e ��dn� jin� produkt spotřebn� elektroniky by nemohl m�t v t�to kultuře z�vislosti vět�� �spěch. A samozřejmě i dopad.

Nechce se mi věřit,�e by Delgadův patent jen tak někam zapadl. (Zapr�en� stimoceivery se povaluj� v sejfech arm�dy nebo CIA, kter� v�dycky jako prvn� projevovaly z�jem o netradičn� průniky do mozků a mo�nosti manipulace s osobnost� člověka. Nicm�ně, spousta embargovan� technologie se nakonec civilu přece jen dočkala a na�la sv� masově-konzumn� uplatněn� - mobiln� telefony, satelitn� ant�ny, poč�tače, internet, psychowalkmany etc. - stimoceiver nikoli!)

O tom,�e by stimoceivery radik�lně změnily př�stup lid� k dosavadn�m form�m z�bavy, sexu, k vlastn�mu organismu (nepochybně i k pracovn� v�konnosti), nen� třeba pochybovat. Televizn� větev kultury by začala pomalu osychat a chřadnout. Kulturn� kormideln�ci a kapit�ni z�bavn�ho průmyslu se na nějak�m summitu nejsp� dohodli,�e touto zkratkou do Pozemsk�ho r�je z�bavy (P.R.Z.) zat�m nepůjdeme.

Proto dnes k "orgasmick� Utopii" kr�č�me rozv�ně (i kdy� se to mo�n� nezd�) a po bezpečněj��ch cest�ch, kter� n�m pro�lapaly t�my m�totvorců filmov�ho a televizn�ho průmyslu. Toul�me se světem z�bavy s mapami, kter� pro n�s připravili navig�toři �těst� a touhy z Beverly Hills a Disneylandu. A dr. Delgado (kter� se mohl st�t Kry�tofem Kolumbem nov�ho kontinentu - Orgasmie) ostrouhal mrkvičku.

Pozn�mka 2: Nesmrteln� sv�tky chaosu?

Sv�tek "�it� & u�it�" v podobě karnevalu znal ji� středověk. Měl dokonce mnohem star�� předchůdce v antick�ch saturn�li�ch. Sv�tky tohoto typu nach�z�me i ve v�ech archaick�ch kultur�ch. Lze tedy ř�ci,�e "sv�tky bl�znovstv�" zřejmě patř� do "zlat�ho fondu" lidsk� kultury. Karneval, kter� m� k modern�mu uz�bavňov�n� nejbl�e, prob�hal na přelomu star�ho a nov�ho roku. Byl oslavou konce star�ho a poč�tku nov�ho, ceremoni�lem přerodu, mezidob�m, kdy světu vl�dne CHAOS. (T�� sv�tek zasvěcen� "kosmick� anarchii" existoval u� ve starověk� Mezopot�mii.)

Středověk� sv�tky chaosu trvaly t�den, maxim�lně měs�c, a �čelem karnevalov�ho tře�těn� bylo rozehnat chmury (mo�n� "středověkou nudu") dlouh� a temn� zimy. Existuje-li dnes obdoba takov�ho ritu�ln�ho rozh�něn� tmy, rozhodně ji� nem� v�lučně sezonn� charakter. D� se ř�ci,�e jsme svědky permanentn�ho tře�těn� - jako by rok končil a zač�nal ka�d� den. O čem to v�echno vypov�d�? O neuvěřiteln�m zrychlen� času, nebo o jeho ignoraci? �ijeme ze dne na den? Jsme na konci Času, nebo pouze na konci "středověk�ch" představ o čase a o z�bavě?

Autority křesťansk� kultury po dlouh� stalet� se v�� vehemenc� brojili proti nejrůzněj��m druhům nespr�vn� z�bavy: světsk�m radov�nk�m, �ertov�n�, zpěvu a tanci, smyslov�m po�itkům. I sm�ch byl tak ř�kaj�c "od ď�bla". Je sice pravdou,�e jednou do roka c�rkevn� autority nad karnevalem nebo sv�tkem bl�znů (kter� se slavil v katedr�l�ch!) přivřely oči, ale ve sv�m podezřen�,�e i za těmi nejprost��mi radostmi �ivota (např. uct�v�n�m př�rodn�ch cyklů a sil př�rody) by mohl č�hat ď�bel - nepř�tel Boha a člověka - zarytě setrv�valy.

Křesťansk� koncept z�bavy byl prost�: nebavit se! Ora et labora! "Neopodstatněn�" radost ze �ivota, jak�si �ivotn� lehkost (a nebo nedej bo�e: dion�sovsk� pojet� �ivota) - to v�echno mělo velmi podezřel� pozad�. Podobn� postoj k z�bavě dodnes nach�z�me u re�imů inspirovan�ch "čern�m ��pem" isl�msk�ho fundamentalismu.

Paranoidn� představa c�rkevn�ch otců o v�udypř�tomnosti z�ludn�ho Svůdce, o spiklenectv� Mocnost� Zla a neust�l� hrozbě nějak�ho převratu inspirovan�ho AntiKristem patřila bohu�el k z�kladn�m kamenům křesťansk� kultury a dodnes se od n� odv�j� vztah k na�� přirozenosti, k nepř�teli v n�s. Pozor na svět smyslů - je třeba m�t se na pozoru!

V době, kterou �ijeme dnes, a je� je ve znamen� jak�hosi postmodern�ho orgasmu, je naopak podezřel� sp�e ten, kdo se nebav�, kdo netře�t�. I tato situace je prapodivn�. Zd� se,�e dobrat se nějak� harmonie sama se sebou - toho, čeho podle m�ho soudu dos�hli taoist� - nen� zde na Z�padě jednoduch�.

Kdo v Americe nem� naučen� "keep smiling" a ned�v� při v�ech př�le�itostech najevo,�e je po permanentn�m happywashingu naprosto "cool", je pova�ov�n za idiota nebo společensk�ho loosera. Happy-ismus se net�k� v�ak ani tak va�ich pocitů, jako designu va�� obličejov� fas�dy. Imagemakeři věd� sv�: nejde ani tak o to u��vat si �ivota, ale vypadat,�e si ho u��v�te; nejde o to bavit se, ale vypadat,�e se nenud�te; nejde o to ��t, ale vypadat,�e �ijete. Look - to je to hlavn�.

Proto si trouf�m tvrdit,�e to ani s on�m proklamovan�m ubaven�m se k smrti nebude tak hork�. V určit�ch kruz�ch (v high society, mezi teenagery) prostě mus�te vypadat,�e jste �tvanec mejdanů (přinejmen��m jako onen M. David) "�e prostě �ijete NONSTOP! Jinak v�s mezi sebe nevezmou. O.K."

Ka�d� se chce bavit, a někdo se tu a tam i doopravdy bav�. Připusťme,�e postmodernistick� koncept je: bav�m se, tedy jsem. Ale popravdě, lze se divit tomuto prolomen� bari�r, blokuj�c�ch d�le ne� jedno tis�cilet� mo�nosti svobodn�ho a spont�nn�ho vyj�dřen� moment�ln� radosti ze �ivota? Svoboda volby měla formu soupisu předpisů a spont�nnost formu povinn� �časti na "tře�těn�" c�rkevn�ch sv�tků. Ach, ty orgie barokn� exaltovanosti, ta morbidn� poetika mučednictv�, ten flagelantsk� exhibicionismus? Dnes to beru, ale tehdy bych u toho b�t nechtěl!

Pomineme-li mytick� dvacetilet� prvn� republiky, je zku�enost �časti na pluralitě - a to nejenom v oblasti z�bavy a konzumu - v tomto tis�cilet� č�msi docela vz�cn�m. Situace, kterou lze charakterizovat jako zku�enost mnohosti, mo�n� dokonce zku�enost chaosu, je historicky naprosto nov�. (Předch�zelo j� v�ce ne� čtyřicet let bol�evick� a �est let fa�istick� monokultury. A předt�m jsme tři sta let trpěli.) P�nbů zaplať za toto postmodernistick� "mohu, ale nemus�m", po tis�cilet�m "chtěl bych, ale nemohu". Ať se s t�m vyrovn� ka�d� jak um�! Osobně si dovedu ledacos upř�t s�m (a dobrovolně) a nepotřebuji k tomu ��dnou "vy��� autoritu".

Pozn�mka 3: �bermensch z�bavy a postmodern� orgasmus?

Mysl�m,�e představa postmodern�ho orgiastika je jasn�. Konstrukt�ři archetypů maxim�ln� �spě�nosti v časopisech "�ivotn�ho stylu" l�č� konzumn�ho supermana jako hybridn� klon několika antick�ch h�roů: je něco mezi Prom�theem, kter� n�m d�v� oheň, Apoll�nem, kter� sponzoruje v�echno dobr�, a Odysseem, t�mto op�len�m tul�kem středomoř�m vkusn� z�bavy. Ač je zdravě u�tv�n poctiv�m podnik�n�m, v�dy znovu se vrh� do př�boje senzorick�ch puzen�; je větry touhy hn�n od jednoho ostrova z�bavy k druh�mu, a byť je �ťastn�, v podstatě nenal�z� klidu a �těchy.

Vid�me ho přeb�hat z mas�n�ho do erotick�ho klubu, odtud na peep show a zp�tky do bordelu. Je to oběť sexploze, kter� nos� po kaps�ch �panělsk� mu�ky, vibr�tory, latexov� S/M masky, nafukovac� panny. Vlastně je i trochu na chlapečky a fand� transvestitismu. Vid�me ho jako oběť adrenalinov� z�vislosti, kter� na horsk�m kole zdol�v� �boč� Alp a po ledovc�ch se osvě�ena na ly��ch vrac� zp�tky do reality. Vid�me ho, jak si přebudov�v� tělo v posilovn�ch a sol�ri�ch. Nezapomene si udělat čas na golf i squash, hru na zab�jenou (paintball) i na sk�k�n� z mostu (bungee jumping).

Je to informačn� junkie, kter� si na z�chodě prolistuje Bělohradsk�ho, Penthouse a nějak� komiks, přečte si před span�m detektivku a fantasy rom�n, neunikne mu ��dn� d�l nekonečn�ho televizn�ho seri�lu, mnohdy si d� je�tě n�up: nějakou tu videokazetu s pornem nebo akčň�rnou. Noc pak prosurfuje na internetu nebo si zapař� poč�tačov� hry. Nestane se,�e by v autě, v pr�ci, kdekoli neposlouchal modern� muziku. R�d si zajde do kina, do divadla, na muzik�l, na koncert rockov� muziky. Nejeden večer zač�n� vernis��, pokračuje degustačn�m rautem, zběsile si zatanč� na diskot�ce a konč� na več�rku, jeho� pointou je ochutn�vka "chytr�ch drog", rekreačn� sex (s t�m či on�m pohlav�m), nebo diskuse o Baudrillardovi. K r�nu cestou domů nah�z� v�echny zbyl� drobn� do nějak�ho hrac�ho stroje.

Je naprosto samozřejm�,�e si v l�tě dopř�v� exotiky (a sexu�ln� turistiky) a noř� se a� po u�i do proteplen�ho lůna seychelsk�ch či bahamsk�ch lagun? Samozřejmě chalupař�, stř�l� jeleny, chyt� pstruhy a chod� na houby. Tak! Pokud je takov�to �bermensch z�bavy ji� opravdu mezi n�mi, pak je to jistě zjeven�, na kter� tak zoufale čekal nemoc� i vlastn� filozofi� zkrou�en� Nietzsche.

Ať se v�ak horem dolem prob�r�m adres�řem zn�m�ch a zn�m�ch jejich zn�m�ch, jen marně si sna��m vybavit někoho, o kom bych mohl ř�ci,�e je to "kamikadze h�donismu",�e �ije, aby si opravdu u�il. Přece jen bych se r�d opřel do někoho z masa a kost�, ne jen do nějak�ho fantomu ze str�nek časopisů "�ivotn�ho stylu".

(Jeden z m�ch nej�spě?něj?�ch zn�m�ch zab�j� ve?ker� voln� čas lobbov�n�m v koridorech parlamentu, jin� si na rautech zkazil �aludek a raději ve voln�m čase sp�.) Občas se někdo ze zn�m�ch opije a pozvrac�, ale jinak jsou to prototypy utahanců, kteř� sice �ij� NONSTOP - nikoli v�ak z�bavou, ale zaměstn�n�m. Jejich "vygumovanost" nen� d�lem z�bavn�ho průmyslu, ale d�lem pětidenn�ho pracovn�ho t�dne, cyklu v�edn�ch dn� a noc� industri�ln� kultury. �spě�n�m hroz�,�e se upodnikaj�, m�ně �spě�n�m,�e se sedřou na dřeň vyděl�v�n�m na "byt & stravu". Motivac� jim nen� M. Jackson či Madonna, ale inkasn� slo�enka?)

Tento priv�tn� statistick� průzkum mi poskytuje jen m�lo "�ivotn�ho" materi�lu k �vah�m o nov�m glob�ln�m stylu: postmodern�m carpe diem. Mo�n� jen nepatř�m do t� prav� generace; mo�n�e pr�vě jej� př�slu�n�ci se ocitli mimo vysokou hru;�e jsou to ztroskotanci pře��vaj�c� na ztracen�m ostrůvku, kter� proudy tot�ln� z�bavy obloukem obt�kaj�. Je to ztracen� generace, kter� �ivot po �ivotě v komunistick�m "��t & ne��t" obtlouk� kapitalistick�m "��t & vyděl�vat" a nebo je�tě sp�: "��t & ne��t"! Nev�m. Připusťme v�ak,�e zbytek světa se bav� na pln� pecky a tento vzorek jednodu�e nepatř� k těm vyvolen�m (anebo zavr�en�m), o kter�ch se tu m� v�st řada generalizuj�c�ch �vah.

Jistě, občas na sebe upozorn� prav� parvenu ově�en� zlatem, snobsk� podnikatelsk� larva, tunel�řsk� "celebrita", kter� imagemakeři doporučili tu a tam se objevit s TOP modelkou, koupit si sibiřsk�ho tygra nebo fotbalov� t�m? Jen�e nelze vyloučit ani katastrofickou variantu:�e na rubu t�to nevkusně přezlacen� k�čovit� ikony, kter� zpodobuje konzumn�ho pantokr�tora (vulgo �d�es�ck� ide�l "tr�n�ho �ťastlivce"), bychom ve skutečnosti nalezli �ivot pln� stereotypu a neschopnosti bavit se - n�kladnou nudu. Nic ne� mimikry "b�ječn� n�lady" a simulaci "�ivota v Utopii".

Tak�e: nest�lo by přece jen za to pt�t se, zda i m�tus supermana z�bavy nen� jen dal��m lapačem, nastra�en�m s �myslem nav�bit maximum roztou�en�ch m�toh oslaben�ch konzumn�m H.I.V. syndromem? Opravdu tu nejde o �pornou snahu promot�rů a dealerů "nov�ho �ivotn�ho stylu" vzbudit dojem,�e v�ichni (kromě v�s) se bav� a� do zblbnut� "�e konzumuj� �ivot pln�mi dou�ky jako nějak� Caligula? Co jin�ho je smyslem reklamy ne� takov�to nabuzen�, uměl� navozen� stavu "nouze" - touhy ��t jako oni - stimulace podm�něn�ho reflexu potřeby a neovladateln� touhy m�t, zmocnit se, pozř�t?

Nemaj� SUPERNOVY oproti konzumentsk�m zevlounům jen lep�� public relations a t�my imagemakerů schopn�ch ve vědom� mas vymodelovat virtu�ln� obraz boha-baviče, zajistit mu image nov�ho mytologick�ho hrdiny a t�m i p�r měs�ců v�lučnosti? Stač� starod�vn� archetyp "krmiče mas" navl�ci do flitrov�ho saka, do minisukně, do bot na ��asně vysok�ch podpadc�ch - to v�e od Versacceho nebo Lagerfelda - a kultovn� postava je na světě. Ale o čem to vypov�d�? Doba se a� tak př�li� nezměnila, pouze m�da na Olympu! A to,�e se d�ky satelitům na styl panteonu občas pod�v�me i my dole.

Obraz mučednictv� z�bavy, postmodern�ho orgasmu konč�c�ho ve smrteln�ch křeč�ch, kulturn� eutanazie & h�donistick� apokalypsy je vskutku boschovsk�. Ale co kdy� jde jen o na�i �zkost z demonstrace mocn�ch sil sugesce, jimi� vl�dne glob�ln� establishment z�bavy? To chce klid (�vejk).

Přestaňme se tř�st: �ivoty bohů a bohyň showbyznysu, odb�vaj�c� se za vysok�mi zdmi medi�ln�ch simulac�, jsou stejně f�dn� jako �ivoty milionů věrn�ch televizn�ch zevlounů a voayerů jejich "hvězdnosti".

Uz�bavňujeme se k smrti? Ob�v�m se,�e je to hor��: pracujeme k smrti a nud�me se k smrti. Kdo je vlastně je�tě schopen se bavit?

Čl�nek je zkr�cen - cel� text naleznete v ti�těn� podobě časopisu