Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Ubav�me se k smrti?

V jednom z předchoz�ch č�sel (revue PROSTOR 32, t�ma Věk m�di�, moc obrazů) jsme uvedli my�lenku zn�m�ho americk�ho sociologa Neila Postmana, �e současn� kultura se postupně měn� v jedno velk� jevi�tě showbyznysu a z�bavy. Josef Platil z �stavu pro v�zkum Du�e světa nazval tento trend "manickou idolatri�", nutkavou potřebou konzumovat obrazy, jejich� jedin�m �čelem je zaujmout div�kovu pozornost. Čertovo kop�tko je v tom, �e "za" či "pod" nimi na n�s č�h� pr�zdnota. V nutkav� konzumaci medi�ln� z�bavy jako by byl z�roveň př�tomen (v psychick�m slova smyslu) prvek smrti. Novodob� carpe diem! je křeč�, při n� n�m - podobně jako poh�dkov� sp�c� Rů�ence - tuhnou rysy a vyhas�n� vnitřn� �ivot.

Takov� �vahy vyzn�vaj� t�měř apokalypticky. Jenom�e chuť u��t si "dion�sovsk�ho" vesel� je přirozenou lidskou potřebou, instinktivn�m sklonem. A karnevalov� opojen�, odpout�n� od stř�zliv�ho "apollinsk�ho" rozumu a v�ednosti patř� k lidsk�mu �ivotu po stalet�. Přesto v�ak vznik� ot�zka, zda tento dion�sovsk� �ivel a hern� prvek v evropsk� kultuře za posledn�ch sto a� sto pades�t let neprodělal v souvislosti se vznikem masov� společnosti, rozvojem techniky a nov�ch technologi� pov�livou inflaci. Nezneu��v� dnes posv�tn�ho kultu boha Dion�sa z�bavn� průmysl a pofid�rn� baviči, jejich� medi�ln� "orgie" n�padně připom�naj� sc�ny ze slavn�ho filmu Kabaret? A neproděl�v� "homo ludens" - člověk uzn�vaj�c� hru za tvůrč� a v jist�m smyslu posv�tn� prvek lidsk� kultury - regresi na �roveň věčně nedospěl�ho teenagera, kter� si nepřipou�t� pravidla ��dn�, ba ani on� "kosmick� hry", j� je s�m souč�st�?

Tyto provokativn� a znepokojuj�c� ot�zky n�s přivedly k my�lence nav�zat na "medi�ln�" č�slo revue PROSTOR t�matem zaměřen�m na kult z�bavy, kter� pro��v�me a kter� jistě souvis� i s duchem doby a n�ladami ovl�daj�c�mi dne�n� společnost. Ačkoliv jsme si byli dobře vědomi, �e t�ma sv�d� k intelektu�lsky pov��en�m odsudkům, sna�ili jsme se jim - v�běrem autorů, zaměřen�m i kvalitou př�spěvků - vyhnout. Smyslem naopak bylo nab�dnout čten�ři pestrou směs n�zorů "okořeněn�ch" kritickou reflex� a nepostr�daj�c�ch ani intelektu�ln� z�bavnost.

Jsme toti� toho n�zoru, �e ps�t nudně o z�bavě je snad je�tě vět�� faux pas ne� z�vat při komedii.

Děkujeme touto cestou v�em autorům, př�znivcům a hlavně podporovatelům - Nadaci rozvoje občansk� společnosti (NROS) a Ministerstvu kultury Česk� republiky -, bez jejich� pomoci by bylo na�e �sil� marn�. A přejeme v�em, a předev��m čten�řům, četbu bez z�v�n�.

 

redakce

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).