Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Tolik se dnes mluv� o Berl�nu jako o nov� evropsk� metropoli, a� tomu v cizině pomalu zač�naj� věřit. Ka�d� věc m� v�ak různ� aspekty a pohled zvenč� se mů�e i diametr�lně li�it od pohledu zevnitř. Lid� zde �ij�c� vn�maj� svět kolem sebe jinak, ne� jak se jev� turistům, zahraničn�m �urnalistům nebo politikům, pohybuj�c�m se v uměl�m světě sv�ch př�n� a představ bez kontaktu s v�edn�m �ivotem. P�e se o tom, jak je německ� politika do velk� m�ry určena ne-li dogmaty, tedy alespoň ide�ly a iluzorn�mi představami. Ot�zkou tedy je, nen�-li představa Berl�na jako�to nov� evropsk� metropole rovně� ovlivněna pouh�m př�n�m, aby sjednocen� Německo mělo tak� svou velkolepou metropoli, jako je Pař�, Ř�m nebo Lond�n. Působ� tu sice nostalgick� vzpom�nka na dř�věj�� Berl�n, na jeho� bohat� kulturn� �ivot ("zlat� dvac�t� l�ta") se r�do upozorňuje. D� se v�ak to, co bylo zničeno, znovu přivolat zpět nebo n�silně obnovit pouh�m politick�m rozhodnut�m? A je ten kulturn� �ivot, jej� vl�da podporuje a jej� se sna�� obnovit, stejně jako jej� velk� projekty a pl�ny t�kaj�c� se v�stavby hlavn�ho města tou spr�vnou odpověd� na dne�n� svět a �ivot v př�t�m tis�cilet� v tomto městě?

Urbanistick� v�voj: město různorodosti

Jsou velkoměsta, je� z�ř� z d�lky miliony světel, kde je v noci světlo jako za dne a nočn� �ivot stejně ru�n� jako denn�. Ulicemi Pař�e nebo Madridu proud� i v noci davy bav�c�ch se lid� a New York sv�t� sv�mi mrakodrapy. Jen v Berl�ně je vět�inou v noci ticho. A v Berl�ně je v noci tma. �etř� se energi�. Ani blikaj�c� neonov� reklamy nejsou t�měř nikde povoleny. Proč? "Berl�n nen� Hongkong," tvrd� politici, pova�uj�ce to za dostatečn� důvod z�kazu. Maj� v�ak sv�m způsobem pravdu.

Berl�n např�klad nemů�e m�t mrakodrapy. Nejen proto, �e m� vůči nim konzervativn� vl�da instinktivn� odpor (ačkoliv se v posledn� době rozhodla, �e se přece jen několik vě��ků v centru města postav�), neboť pr� "Berl�n nen� divočina" ("Wildwuchs"). Je postaven na p�sku, jen� se při vět�� z�tě�i propad�. Nen� třeba kopat hluboko, aby se narazilo na spodn� vodu. V osmn�ct�m stolet� byla předeps�na maxim�ln� v��ka okapů ("Traufh�he") asi dvaadvacet metrů, od t� doby se jen v�jimečně stav� vy��� domy.

Stejně jako v jin�ch velkoměstech se cel�m městem t�hnou �irok�, jako podle prav�tka nar�sovan� tř�dy, naz�van� ov�em nikoliv "boulevard", "avenue" nebo "prospekt", n�br� - typicky pro město vznikl� z ba�in - "Damm" neboli "hr�z". Přesto Berl�n nevznikl jako jin� evropsk� metropole, jejich� historick� j�dro bylo přestavěno v minul�m stolet� vět�inou v monument�ln�m imperi�ln�m stylu. M� sice sv� historick� centrum ("Nikolaiviertel"), je� tvořilo malou č�st původn�ho, za v�lky přev�ně zničen�ho středu ("Mitte"). To v�ak zdaleka nen� jedin�m centrem. Na mnoha m�stech se zachovala lok�ln� centra jednotliv�ch čvrt�, je� byly původně samostatn�mi městečky nebo vesnicemi a je� později srostly v jedno velk� město nebo k němu byly připojeny. Mnoh� čvrti konč� př�ponou "-dorf" neboli "ves" (např�klad Zehlendorf, Wilmersdorf), nebo dokonce "- feld(e)" - "pole" (Marienfelde, Lichterfelde); jin� prozrazuj� slovansk� původ koncovkou "-ow" (Rudow, Bukow). Město Berl�n nevzniklo z jedin�ho centra, n�br� jako konglomer�t městeček a vesnic. Snad proto se dodnes jeho obyvatel� c�t� v�ce př�slu�n�ky sv� čtvrti ("Kiezu") ne� velk�ho Berl�na. S t�m souvis� i relativně maloměstsk� mentalita neobvykl� pro velkoměsta jin�ch zem�.

Ani obyvatelstvo nebylo nikdy homogenn�. Během stalet� Berl�n integroval po tis�c�ch např�klad francouzsk� hugenoty (čtvrť Moabit), česk� bratry (čtvrť Rixdorf) nebo polsk� děln�ky. Mnohokr�t tvořili přistěhovalci vět�inu jeho obyvatel. Přesto�e mnoz� dodnes mluv� berl�nsk�m dialektem, nem� t�měř ��dn� z tvz. "původn�ch Berl�ňanů" ani německ� původ. A přesto, nebo snad pr�vě proto se stalo prusk� hlavn� město kosmopolitn�m velkoměstem, je� přitahovalo svou otevřenost� elitu z cel�ho světa a dalo vzniknout nov�m politick�m hnut�m, uměleck�m směrům i vědeck�m teori�m, tedy t� jedinečn� kulturn� atmosf�ře, je� trvala a� do nacistick�ho převratu.

Přesto se Berl�n li�il od jin�ch hlavn�ch měst. Pro svůj kosmopolitn� r�z nebyl v Německu obl�ben. Vl�dlo přesvědčen�, �e německ� duch �ije jinde, v provincii, mimo hlavn� město, nas�kl� kosmopolitn� �idovsko-liber�ln� nebo �idovsko-socialistickou, ka�dop�dně v�ak neněmeckou a povrchn� atmosf�rou. Hitler se tu ostatně nec�til nikdy dobře, a to ani po zničen� t� nen�viděn� č�sti kulturn�ho �ivota, jeho� nositeli byli přev�ně �id�, a tzv. "zvrhl�ho uměn�". Dokonce přiv�tal bombardov�n�, je� mělo usnadnit v�stavbu nov�ho hlavn�ho města podle jeho vlastn�ch projektů. Berl�n v�ak zanikl jako kulturn� centrum d�vno předt�m, ne� ho rozbily britsk� bomby.

Po v�lce byl Berl�n městem pln�m trosek. Po jejich odklizen� se začaly stavět nov� budovy vedle star�ch, ov�em nikoliv v tomt� stylu, n�br� zcela různorodě. Na v�chodě vyrostly panel�ky, tzv. stalinsk� "Plattenbau"; ze star�ho centra se zachovalo velmi m�lo. Ale i v z�padn� č�sti města vznikaly různ� kuriozity. Podle prospektu čtyřpatrov�ch domů se např�klad postavily nov� čtyřpatrov� domy vedle star�ch. Proto�e v�ak star�� domy maj� vy��� patra, vznikl viditeln� v��kov� rozd�l. T�měř ��dn� ulice v Berl�ně (mimo těch jednotně postaven�ch na v�chodě) nem� stejně vysok� domy, a t�m ani jednotn� r�z. Nav�c se z nepochopiteln�ch důvodů začalo stavět mimo zarovnanou řadu domů v ulici; na různ�ch m�stech se vyskytuj� domy posunut� dozadu, tak�e ulice je jakoby přeru�en� a často chyb� i rohy ulic. Někde jsou m�sto nich parkovi�tě, tr�vn�ky nebo hol� zdi bez oken. V ��dn�m městě nen� tolik slep�ch zd� jako zde; někter� jsou v�ak pomalovan� - někdy velmi kr�sně, jindy prapodivně, někdy graffity, jindy prastarou reklamou.

V �edes�t�ch letech byla vyps�na soutě� na novou architekturu a vnikla čvrť "Hansaviertel" se samostatně postaven�mi domy, je� byly tehdy pova�ov�ny za modern�. U vysloveně modern� stavby kongresov� haly v parku "Tiergarten" se sice v osmdes�t�ch letech zhroutila střecha, byla v�ak znovu postavena. Ka�dop�dně se tu architektonicky experimentovalo tak, a� Berl�n začal b�t zaj�mav� pro architekty, přesto�e jednotliv� stavby se nikdy nevyrovnaly tomu, co vznikalo v t�e době na různ�ch m�stech světa.

V době studen� v�lky nab�vala ov�em alespoň z�padn� č�st města opět kosmopolitn�ch rysů. Kromě trval�ch pos�dek tř� mocnost�, je� pro sebe vytvořily mal� města ve městě, se začalo stěhovat do Berl�na mno�stv� zahraničn�ch děln�ků, jejich� pracovn� s�lu tehdy Německo potřebovalo, vět�inou Turků. Č�st čtvrti "Kreuzberg", zn�m� svou origin�ln� atmosf�rou a tehdy obl�ben� zvl�tě umělci, se naz�v� "Mal� Istanbul". Dodnes tvoř� cizinci velk� procento obyvatelstva (odhaduje se jich včetně v�lečn�ch uprchl�ků a ileg�ln�ch přistěhovalců na dvan�ct a� čtrn�ct procent). Zat�mco do postaven� Zdi prchalo do z�padn� č�sti Berl�na tis�ce utečenců z v�chodn�ho Německa, přich�zeli později rovně� ze z�padn�ho Německa studenti, mlad�ci odm�taj�c� vojenskou slu�bu a různ� dal�� skupiny jako homosexu�lov�, pankov� a outsidři v�eho druhu, jim� tradičn� struktury tehdej��ho Německa nedovolily dostatečně se integrovat ("Aussteiger"). Tolerantn� atmosf�ra tehdej��ho z�padn�ho Berl�na, kde nebyla policejn� hodina a vl�da se chovala liber�lně, proto�e skutečn� moc byla v rukou ciz�ch mocnost�, v�em těmto lidem poskytla �anci ��t v r�mci mo�nost� podle vlastn�ch představ, ani� by mezi těmito různorod�mi skupinami (s v�jimkou studentsk� revolty v osma�edes�t�m) doch�zelo k jak�mkoli z�sadn�m konfliktům. �ivot na ostrově v rud�m moři chr�něn�m Zd� a v�jimečn� stav, a tak� nejednoznačn� př�slu�nost ke Spolkov� republice jako by v�echny obyvatele sbli�ovaly a vytvořily tak, bez donucov�n� či proklamovan� jednoty, znovu město se zvl�tn� atmosf�rou i kulturn�m �ivotem, kter� se sice nevyrovnal přede�l�mu, přesto v�ak opět přitahoval a umo�ňoval vznik nov�ch idej�. A tato tolerantně-solid�rn� atmosf�ra trvala a� do p�du Zdi.

Berl�n - metafora Německa

Po otevřen� hranic z�padn� Berl�ňan� je�tě v�tali davy lid� z v�chodu, hrnouc� se několika propustmi do města, a začali dokonce v euforii bořit Zeď. Ani přeplněn� dopravn� prostředky, ulice a obchody - nezvykl� jevy pro toto t�měř klidn� město, kde na velk�m prostoru �ije ve srovn�n� s jin�mi velkoměsty celkem m�lo lid� - nebr�nily tehdej��mu nad�en�. V�ce ne� smrad z trabantů ve městě, pot�, co se ve Spolkov� republice kr�tce před t�m rozhodli povinně zav�st katalyz�tory (je� kvůli v�chodn�m autům dodnes je�tě nejsou povinn�), vzbudili nelibost sp�e Pol�ci vykupuj�c� obchody Aldi, co� počalo probouzet star� nacion�ln� resentimenty. Přesto mnoho Berl�ňanů v nad�en� nad n�zk�mi cenami v�robků nakupovalo na spont�nně vznikl�m ileg�ln�m "polsk�m ble��ku", jej� vl�da ov�em velmi brzy zak�zala a n�silně rozehnala. Netrvalo v�ak dlouho, a začalo se prohla�ovat, �e by se mezit�m zcela zbořen� Zeď měla rad�i znovu postavit. Po deseti letech pronesl tent�� n�vrh starosta Diepgen z jin�ch důvodů.

Byla to samozřejmě předev��m Berl�nsk� zeď, jedinečn� na cel�m světě, a subkultura v Kreuzbergu (včetně okupantů domů), bojuj�c� několikr�t do roka s polici�, je� přitahovaly turisty z cel�ho světa do města, jinak v podstatě nezaj�mav�ho. Od doby v�marsk� republiky nem� toti� Berl�n architektonicky ani kulturně př�li� co nab�dnout. Nejsou tu zaj�mav� historick� pam�tky ani jin� zvl�tnosti. Těch několik muze� a zbyl�ch nebo znovu obnoven�ch pam�tek v původně v�chodn�m středu (čvrť "Mitte") nen� pro n�v�těvu dostatečn�m důvodem. Někter� veletrhy jako "Zelen� t�den" nebo filmov� festival snad dočasně přil�kaj� n�v�těvn�ky, je to v�ak oproti jin�m evropsk�m velkoměstům nesrovnatelně m�lo. Hlavn� turistickou atrakci Berl�na tvořilo v posledn�ch letech pouze jedin� velk� staveni�tě.

Snad to způsobila přehnan� politick� zaujatost, snaha okam�itě skoncovat s minulost� i v��m, co j� připom�n�, je� vedla ke zbrkl�mu jedn�n� a strhnut� cel� Zdi včetně jej�ch nejhezč�ch č�st�, spont�nně pomalovan�ch na př�stupn� z�padn� straně. Dosud stoj� kus Zdi pomalovan� umělci z cel�ho světa ve Friedrichshainu, na jeho� ochranu v�ak sen�t nem� pen�ze. Na druh� straně v�ak nechal za dva miliony postavit vedle o�kliv�ch zbytků Zdi ve Weddingu (Bernauerstra�e) novou vy��� zeď, ji� naz�v� pam�tn�kem. Stejně tak se vl�da rozhodla zničit i kreuzberskou subkulturu bořen�m, přestavbou a �pravou star�ch domů a pron�sledov�n�m v�eho spont�nn�ho, co� se j� do velk� m�ry podařilo. Jen �eredn� nacistick� architektura se d�v� v�dy pod ochranu pam�tkov� p�če.

Tat� zaujatost začala ničit v�e, co na v�chodě fungovalo a mohlo se z vlastn�ch sil zmodernizovat, zprivatizovat a vzchopit, aby rychle nastolila tyt� podm�nky, tent�� syst�m a tent�� standard v cel�m Německu. Do�lo k n�siln�mu sjednocov�n� a objevily se rozpory, začala se proklamovat solidarita a zrodila se z�ť a z�vist mezi obyvatelstvem z�padu a v�chodu, naz�vaj�c�m se vz�jemně "Ossies" a "Wessies". Vl�da zbořila betonovou Zeď a nov� vznikla v du��ch lid�. Snad tu byla i předt�m, ale překryta pocity strachu, hnusu i l�tosti, hromad�c�mi se v "Pal�ci slz" (hraničn� přechod "Friedrichstra�e" mezi z�padn�m a v�chodn�m Berl�nem), kter� po několikahodinov�m ček�n� ve front�ch překračovali propustěmi mezi po zuby ozbrojen�mi postavami v �ed�ch uniform�ch lid� pouze z jedn� poloviny města.

Město Berl�n odr�� změny prob�haj�c� v cel�m Německu, kter� jsou zde v�ak pociťovan� o to v�ce, �e jde o střed v�chodn�ho Německa. Zat�mco z�padn� Němci pro��vali sjednocen� jen zcela nepř�mo, pro Berl�n znameno z�sadn� existenčn� změnu. Stejně jako se zbořila Berl�nsk� zeď, začala se bourat infrastruktura a podniky b�val� Německ� demokratick� republiky, aby se v�chodn� Německo integrovalo do z�padn�ho. Přitom se v�ak postupovalo tak bezohledně, a� kdosi zavra�dil předsedu "Treuhandu". U� cel� presti�n� v�měna v�chodn�ch marek za z�padn� v hodnotě jedna ku jedn�, je� st�la miliardy, byla rozhodnut�m, je� do velk� m�ry znemo�nilo konkurenceschopnost v�chodn�ch v�robků. Ta ov�em rovně� nebyla ��douc�, tak�e z�padn� firmy překotně vykupovaly v�chodn� podniky - ne proto, aby je pozdvihly na z�padn� �roveň, ale předev��m proto, aby se zbavily konkurence. Přitom plynuly miliardy ze st�tn� pokladny na v�chod a ztr�cely se, nikdo nev� jak, bez toho, �e by se podařilo vyrovnat standard v�chodn�ho Německa se z�padn�m. Pociťovan�m v�sledkem na obou stran�ch byla stoupaj�c� nezaměstnanost a z�nik nejen těch jistot, na ně� lid� a� dosud spol�hali, ale i naděj� a představ, je� lid� do sjednocen� vkl�dali.

�ivot v komunismu nebyl jen ideologick�m �ivotem. Někteř� b�val� disidenti pr�vem upozorňovali na to, �e lid� nejen pochodovali v řad�ch a vyvol�vali hesla, ale tak� �ili, pracovali, bavili se, zakl�dali rodiny a pro��vali bě�n� lidsk� z�le�itosti stejně jako v�ude na světě. A tento v�edn� �ivot, byť omezovan� ze v�ech stran, se jim sjednocen�m zhroutil a s t�m i funguj�c� lidsk� vztahy. Proto vznikla pochopiteln� nevole a z�ť vůči imperi�ln�mu z�padu, kter� jim vzal jistoty, ani� byl schopen nab�dnout za ně dostatečnou n�hradu. Snad jsou na omylu tvrd�ce, �e svoboda jim bez peněz, bez pr�ce a bez jistot nen� k ničemu. Přesto je jejich pocit zklam�n� v podstatě spr�vn�. Museli převz�t v�echny z�kony a předpisy z�padn�ho Německa, jejich� pochybenost a rozpor s �stavou jsou d�vno zn�m�, a zav�st tent�� byrokratick� syst�m, jen� se měl d�vno reformovat nebo likvidovat. Stoupaj�c� nezaměstnanost a n�hle zv��en� ceny n�jmů a dř�ve subvencovan�ch z�kladn�ch potřeb rovně� nepřispěly k tomu, aby v�chodn� Němci, jejich� druhořadost jim byla d�na procesem připojen� dostatečně najevo, přijali s nad�en�m svou př�slu�nost ke Spolkov� republice.

Z�padn�mi obyvateli byla tato problematika v�ak vn�m�na jinak. Tat� zku�enost zhor�en� �ivotn�ch podm�nek v�ak i u nich vyvolala vztek a nevra�ivost. Z�padn�mi Berl�ňany bylo sjednocen� pociťov�no jako zaplaven� z�padu v�chodem. Prvn� citeln� dopad byl rovně� finančn�: m�sto zru�en� berl�nsk� přir�ky se zavedla solid�rn� daň, pen�ze plynuly na v�chod a pro z�padn� obyvatele u� nezbylo. Pracovn� �řad měl rozpočet na opatřen� napom�haj�c� k vytvořen� pracovn�ch m�st přev�ně pro v�chodn� obyvatele, pro z�padn� nezaměstnan� byl zkr�cen a dočasně zastaven. Na univerzit�ch z�skali m�sta př�slu�n�ci v�chodn� Adademie věd, aby se na �kor bě�n�ho akademick�ho dorostu obou vlastn�ch univerzit integrovali do z�padn�ch struktur, av�ak jen velmi m�lo z nich se skutečně uchytilo. V�chodn� instituce obdr�ely podpory, zat�mco na z�padě se rozpočet neust�le zkracoval. A zkracuje se nad�le v�ude, hlavně proto, �e politick� prominence vypl�tvala miliardy peněz na zbytečnosti na v�chodě - z presti�n�ch důvodů. Hlavně proto byly st�nosti z v�chodu vn�m�ny jako nevděk a neschopnost akceptovat podm�nky svobody, kterou pr� chtěli, jako �ivotn� �anci - je to v�ak svoboda, co tento syst�m poskytuje?

Nevra�ivost a nen�vist se v�ak začaly rozm�hat i z mnoha jin�ch důvodů. Po převratu se např�klad mnoho z�padn�ch Berl�ňanů rozjelo s nad�en�m do okol�, tou��c po skutečn� př�rodě, ji� v uzavřen�m městě nenajdete. Přesto�e m� Berl�n mnoho jezer i lesů, maj� vesměs svou upravenost� a spoř�danost� r�z pouh�ch parků, je� touhu po voln� př�rodě nemohou naplnit. I vzhledem k dř�věj��mu pocitu uzavřenosti a nutnosti překročit hranice, chtěl-li se vůbec člověk dostal do př�rody (co� znamenalo podstoupit perzekuci ze strany v�chodoněmeck� pasov� kontroly, je� re�lně předv�děla absurdn� divadlo světa podobaj�c� se orwellovsk� utopii, a co� z�roveň znamenalo přem�stit se na m�sta o několik set kilometrů vzd�len�) přiv�tali Berl�ňan� mo�nost vyjet třebas jen několik kilometrů za město. Po mnoha přepadnut�ch nejen cizinců, ale i obyčejn�ch z�padn�ch Němců v�chodn�mi neonacisty a několika vra�d�ch dostali strach. Dnes je situace takov�, �e se z�padn� Berl�ňan� stahuj� do sv�ch čvrt� a neradi jezd� na v�chod, proto�e se boj� (někter� v�chodn� čvrti a n�dra�� Lichtenberg plat� za obzvl�ť nebezpečn�), a ve �kol�ch se diskutuje o tom, m�-li se konat �koln� v�let do okol� nebo raději o několik set kilometrů d�l do z�padn�ho Německa, kde je to bezpečněj��. I �těk z města na venkov, zcela novodob� fenom�n protikladn� permanentn�mu stěhov�n� se do měst, se v Berl�ně zastavil nebo přeorientoval do ciziny, proto�e okoln� venkov se často projevil jako je�tě nesnesitelněj�� ne� postupně se č�m d�l zhor�uj�c� atmosf�ra ve městě. V�jimku tvoř� pouze bl�zk� okol� Berl�na, tvz. "Speckg�rtel", kam se přestěhovala č�st berl�nsk�ho průmyslu a kde vznikla nov� velk� n�kupn� centra a modern� s�dli�tě s vy��� �rovn� v zeleni.

Jednalo se zřejmě o jedno velk� nedorozuměn� způsoben� nepochopen�m situace sv� i těch druh�ch. Z t�ho� nepochopen� v�ak vyrostl na jedn� straně pravicov� extremismus (v Berl�ně v�ak m�ně roz��řen� ne� v Braniborech a jin�ch č�stech v�chodn�ho Německa) nebo nostalgie po star�m re�imu spojen� s př�klonem ke straně b�val�ch komunistů, na druh� straně odpor z�padn�ch obyvatel vůči v�chodu způsoben� č�stečně d�monizac� v�chodn� socialistick� (původně komunistick�) strany PDS ze strany politick� prominence CDU, ačkoliv tato se sv�m jedn�n�m sama č�m d�l v�c podob� ne t� dne�n�, n�br� t� b�val� komunistick� straně. V�chodn� obyvatelstvo snad instinktivně pochopilo, �e m�sto star�ch vl�dců při�li nov�, zat�mco těm z�padn�m začalo sv�tat, �e prvky toho, co dř�ve nevn�mali, neboť �ili na spr�vn� straně Zdi a měli permanentně před sebou obraz nepř�tele, začaly b�t viditeln�, kdy� nepř�tel zmizel a vlastn� vrchnost začala postupně odhalovat svou pravou tv�ř. Nejen�e tedy z�pad spolkl v�chod, ale z�roveň v�chod zaplavil z�pad t�m, �e se �ivotn� poměry na z�padě začaly č�m d�l t�m v�ce podobat těm, nad kter�mi zd�nlivě zv�tězil.

Současnost: budov�n� a rozklad

Tento pocit nen� pouhou představou zklaman�ch lid�, neboť je permanentně potvrzov�n ka�dodenn� �ivotn� zku�enost�.

Po převratu se začala zhor�ovat cel� infrastruktura města. Citeln�m př�kladem jsou Berl�nsk� dopravn� podniky (BVG), monopoln� podnik, jen� zřejmě pro svou byrokratickou strukturu nezvl�dl integrovat dopravu obou č�st� města a začal vyrovn�vat sv� ztr�ty zvy�ov�n�m cen, zkracov�n�m spojů a investicemi do zbytečn�ho luxusu, je� vede logicky k st�le vět��m ztr�t�m.

Podobně jedn� i cel� arm�da berl�nsk�ho �řednictva. Dobře zn�m� pomalost a nekompetence berl�nsk�ch �řadů se např�klad uk�zala při srovn�n� s Bavorskem, kde jeden �řad dok�e vyř�dit ve stejn� době desetkr�t vět�� počet ��dost� o stavebn� povolen�. M�sto zjednodu�en� procesu rozhodov�n� začali �ředn�ci rozmno�ovat předpisy a nař�zen�, aby - často ze strachu o vlastn� m�sta - vykazovali činnost, a pokud se �etř�, tedy v�dy na neprav�m m�stě, jako mateřsk�ch �kolk�ch (v nich� se nav�c v r�mci �etřen� energi� dokonce přest�v� topit).

Hor�� v�ak ne� klesaj�c� �ivotn� �roveň i kvalita �ivota je neust�l� konfrontace s absurditou politick�ho děn�. Finančn� sen�torka Fugmannov�-Heesingov�, je� při�la do Berl�na z Westf�lska, shledala katastrof�ln� stav financ� města. Sama v�ak zacp�v� d�ry v rozpočtu t�m, �e prod�v� městsk� firmy nebo vyb�r� bez z�konn�ho podkladu z kapit�lu městsk� vod�rny (dvakr�t jednu miliardu), zat�mco zbytečn� v�daje st�le rostou. M�sto skutečn�ch probl�mů se projedn�vaj� z�le�itosti typu zak�z grilov�n� v městsk�m parku, zakl�daj� se komise a rozhazuj� pen�ze na pot�r�n� graffiti, rumunsk� mafie ap.

Vl�da připravila sjednocen� Berl�na a Branibor, zdůvodněn� historickou soun�le�itost�, a provedla masovou agitačn� akci za �čelem přesvědčit obyvatelstvo o nutnosti administrativn�ho sjednocen� obou zem� (nev�haj�c pou��t ani plak�ty s obr�zkem kraje, o něm� vy�lo najevo, �e nepoch�z� z Branibor, n�br� z ji�n� Francie) a byla přesvědčena o tom, �e v�sledek jedin�ho referenda, je� se vůbec kdy v Berl�ně konalo, bude pozitivn�. T�m, �e prominence st�la připravena s nů�kami a sektem zbytečně, je vinna neuvědomělost lidu - jin� n�zor se v hodnocen� negativn�ho v�sledku referenda nevyskytl. Po několika letech byl v�ak pronesen n�zor, �e by bylo třeba prov�st referendum znovu, ov�em tentokr�t jen v Branibor�ch.

Obyvatelstvo to vid� jinak. Značn� č�st Berl�ňanů u� raději ani nechod� k volb�m, co� je rovně� pokl�d�no za neuvědomělost či politickou lhostejnost. Je to v�ak sp� rezignace, vznikl� z pocitu bezmoci a z vědom� toho, jak m�lo z�le�� např�klad na tom, kter� z obou stran zv�těz�. Starosta Diepgen je pověstn� svou neschopnost�, strana SPD v�ak postavila při posledn�ch volb�ch jako sv�ho kandid�ta Mompera, člověka je�tě neschopněj��ho; je tedy vskutku jedno, kdo dnes v Berl�ně vl�dne. To potvrzuje i stoupaj�c� počet protestn�ch voličů. Před několika lety odhlasovan� nov� berl�nsk� �stava, ostatně jen zd�nlivě liber�lněj��, např�klad nepovoluje referendum v ��dn� podstatn� věci, jako např�klad pokud jde o ve�ker� finančn� z�le�itosti. Ned�vno podniknut� pokus sehnat hlasy proti vnucen� tzv. "reformě německ�ho pravopisu" se v Berl�ně nezdařil kvůli nepř�zniv�m podm�nk�m, za kter�ch vl�da sb�r�n� hlasů vůbec povolila (pouze skrytě v budov�ch radnic, v určit�ch hodin�ch a t�měř bez jak�koliv mo�nosti propagace). Dvě stě pades�t tis�c hlasů, je� uskutečněn� referenda vy�aduje, je ostatně pro město jako Berl�n v podstatě nedosa�iteln�, přesto�e je podle statistiky vět�ina lid� proti t�to "reformě".

Berl�n měl mnoho vl�dn�ch budov i vyslanectv�, v podstatě v�echno dvakr�t (jednou v z�padn� a jednou ve v�chodn� č�sti). Vl�dě z Bonnu, je� se sem letos v l�tě přestěhovala, to v�ak nestač�. M�sto toho se stav� cel� nov� vl�dn� čvrť, kvůli n� bylo nutno zplan�rovat velkou č�st města, ba dokonce přev�st dočasně řeku jin�m směrem - monstr�zn� projekt, jen� změnil střed města v jedno velk� staveni�tě. Prominence si nech�v� vybudovat svět pro sebe s vlastn�mi byty, mateřsk�mi �kolkami a v��m, co potřebuje, izolovan� od �ivota venku. Př�značn� pro odstup mezi vl�dou a obyvatelstvem je např�klad tzv. "Bannmeile" okolo vl�dn�ch budov, kam je zak�zan� př�stup a kde je instalov�no to nejdokonalej�� bezpečnostn� zař�zen� na světě.

Berl�n m� tři leti�tě, dvě dokonce uprostřed města, z něho� jedno chtěli zru�it. Přesto se přistavuj� nov� leti�tn� prostory, neboť starosta m� představu, �e Berl�n by měl b�t stejn�m leteck�m uzlem jako Frankfurt a Mnichov, co� je v�ak nesmysln�, kdy� nen� dostatečně průmyslově a finančně vyvinut� a chyb� mu průmyslov� z�zem�. Na investici do nespr�vn�ch pozemků se přitom ztratilo asi pět set milionů marek. Berl�n m� mnoho n�dra��, někter� se dokonce zru�ila pro nedostatečn� vyu�it�, a �eleznice maj� velk� ztr�ty, předev��m kvůli chybn�m investic�m do presti�n�ch luxusn�ch vlaků, o pl�novan�m projektu Transrapidu nemluvě. Přesto se stav� nov�, tzv. "Hlavn� n�dra��" (přitom absurdně kr�tce před převratem přejmenovan� "V�chodn� n�dra��" na "Hlavn�" teprve ned�vno obdr�elo zpět sv� původn� jm�no), n�kladn� projekt, kter� nikdy nepůjde dostatečně vyu��t. Berl�n nevyhr�l soutě� o m�sto kon�n� olympi�dy v roce 2000. Přesto se rozhodlo, �e ve stavbě napl�novan�ch nov�ch hal se bude pokračovat a tak� �e star� olympijsk� stadion se bude obnovovat.

Ř�sk� sněm obdr�el novou kopuli. O t� se nediskutovalo. Celkem se povedla. M�sto toho sen�t diskutoval o tom, m�-li se budova d�le naz�vat tradičně "Ř�sk�m sněmem", kdy� neexistuje Německ� ř�e, anebo přejmenovat na "Spolkov�", resp. "Vl�dn� sněm". A konečně tu bude st�t ohromn� pomn�k holocaustu, o kter�m se naproti tomu u� diskutovalo mnoho let, bezejmenn�, nevkusn�, přehnaně mohutn� - symbol konečn� tlust� č�ry za minulost�, nebo m�sto nov�ch provokac� pravicov�ch radik�lů? Nebo jako ospravedlněn� před těmi dne�n�mi v Berl�ně �ij�c�mi �idy, jejich� počet zde opět vzrostl s přistěhovalci z Ruska, nad č�m� někteř� politici opět projevuj� nevoli či nejasn� obavy. A takto mohou alespoň poukazovat: "Hle, co jsme v�m postavili!"

Postmodern� město budoucnosti?

Berl�n m� přebytek vody. Přesto patř� k dobr�mu t�nu ekologick� uvědomělosti vodou �etřit. A� na to, �e toto �etřen�, vyvolan� sp� zdra�en�m vody ne� mor�ln� v�zvou, způsobilo, �e se ve vysychaj�c�ch, zap�chaj�c�ch kan�lech zmnohon�sobil počet krys. A stejně jako u st�le př�tomn�ch městsk�ch holubů, kter� někteř� krm� a druz� tr�v�, se projevuje absurdita postmodern� doby i ve vztahu k nim. Zat�mco vl�da s nimi vede zcela zbytečnou, ne�činnou v�lku pomoc� jedů, chovaj� z�roveň tis�ce milovn�ků v t�m�e městě krysy jako dom�c� zv�řata, zakl�daj� kluby a spolky, diskutuj� o krys�ch probl�mech na internetu nebo si sv� mil�čky v�ude s sebou nos�.

Profesor Demandt si v�iml, �e zv�řata dle bible sice nejsou pro člověka dostatečn�m �ivotn�m partnerem, v ps�m městě Berl�ně to v�ak lid� vid� jinak, d�vaj�ce přednost společnosti sv�ch čtyřnoh�ch př�tel. U� to v�ak nejsou jen tradičn� psi a kočky, jich� je v Berl�ně asi sto tis�c, k nim� se obyvatel� ut�kaj� z nedostatku l�sky od bytost� sobě rovn�ch anebo jen z permanentn� konfrontace s kafkovskou absurditou světa lid�. Snad je obliba krys jako�to dom�c�ch zv�řat fenom�nem dal�� f�ze sebereflexe postmodern�ho člověka. Pocit zbytečnosti, postihuj�c� st�le v�ce lid�, existence na okraji civilizace, z n� �ij�, do n� v�ak nejsou zaintegrov�ni, j� jsou z�rověň trpěni i odm�t�ni, vede k tomu, �e se indentifikuj� sp�e s krysami ne� s původně u�itečn�mi dom�c�mi zv�řaty jako kočkou nebo psem.

Atmosf�ra hněvu a podr�děn�, rostouc� vz�jemn� nevra�ivost a bezohlednost lid�, je� postupem let po převratu st�le rostla, a� j� nas�klo cel� město, zřejmě dos�hly vrcholu a pomalu ustupuj�. Nastupuje rezignace a �nik. Lid�, c�t�c� se jako krysy, by po zaplaven� bezpečn�ho ostrova r�di opustili pot�pěj�c� se loď, o jej� z�hubě jsou přesvědčeni. Sna�� se ut�ci, nevidouce v�chodisko - do ciziny nebo do "Speckg�rtlu" ti, ji� si to mohou dovolit, do soukrom� a vlastn�ch z�jmů zbytek obyvatel. Z těchto z�jmů se v�ak vyv�jej� nov� lidsk� vztahy, jin� ne� ty tradičn�, jejich� rozklad se v intelektu�ln�ch kruz�ch oplak�v�. Snad se jednou budou podobat soci�ln�m vztahům krys, kter� jsou pr� lep�� ne� ty na�e. I v tomto smyslu se v Berl�ně snad rychleji ne� jinde prosazuje nov� trend do budoucnosti - nikoli pokrok v technice, v politick�m nebo duchovn�m v�voji, n�br� vznik lid� s jinou mentalitou.