Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Dnes ji� klasick�m d�lem o znepokojuj�c�ch jevech masov� industri�ln� společnosti je obs�hl� soci�lněpsychologick� studie německ�ho, freudisticky orientovan�ho psychologa Alexandra Mitscherlicha (1908-1982) Na cestě ke společnosti bez otců (Auf dem Weg zur vaterlosen Gesellschaft. Ideen zur Socialpsychologie. R. Piper & Co. Verlag, M�nchen 1963, 407 stran). O tom, jak daleko jsme na t�to cestě pokročili, svědč� autorovy my�lenky a postřehy, kter� neztratily ani po čtyřiceti letech nic ze sv� aktu�lnosti. Uk�zky z kapitoly Neviditeln� otec (s. 175-208) přelo�ila Zuzana K�rn�kov�, text byl redakčně upraven a kr�cen. (Monografick� stať o autorovi vy�la v revue PROSTOR 31, s. 84-91.)

***

Oslaben� autority

Jak vypad� průměrn� občan středn� tř�dy �ij�c� v masov� technick� civilizaci? Jeho �ivot určuj� v�hradně kr�tkodob� c�le a okam�it� potřeby, kter� je mo�no v rychl�m sledu stř�dat. Konformn� a spotřebn� mentalita se do něj vtiskuje od dětstv�. Dř�v nebo později se z něj vyklube prototyp technick�ho progresisty pohrdaj�c�ho vlastn�m otcem. Ten u� nestoj� o ��dn� vnitřn� "v�voj". V�echno posuzuje pouze na z�kladě dvou kategori� - buď jsi popul�rn�, "in", nebo zůstane� zapomenut�, bezcenn� a opom�jen�. Pojem lidsk�ho zr�n� jako�to kulturn� a civilizačně uzn�van� hodnoty se tak zač�n� rozpl�vat.

Př�era jm�nem "otec"

D�tě vyrůstaj�c� v tradičn�m venkovsk�m prostřed� mělo �ivot otce i matky st�le před očima. ��dn� z důle�it�ch ud�lost� mu nezůstala utajena. Svět dospěl�ch mu byl n�zorně uk�z�n a vysvětlen, a proto do něj mohlo zcela přirozeně vrůstat.

V modern�ch dějin�ch do�lo ke dvěma stupňům odcizen�. Nejprve bylo pracovi�tě odtr�eno od rodinn�ho �ivota. Tato ud�lost je působivě zachycena v rom�nech z prvn� poloviny 19. stolet�. D�tě u� nemů�e bezprostředně pozorovat otce při pr�ci, a unik� mu tak nejdůle�itěj�� otcova sf�ra. Otec v�ak je�tě mů�e doma o sv� pr�ci vypr�vět a snad i uplatnit č�st sv�ch dovednost�. V př�padě vy���ch �řednick�ch a technick�ch profes� u� nen� mo�n� ani to. Jeho zaměstn�n� v sobě neskr�v� ��dnou n�zornost. Kromě zlosti a �řednick�ch řeč� si ze sv� pr�ce nepřin�� nic.

Otec se pak ve světě d�těte vynořuje jako jak�si př�era. Tak tomu je alespoň v německ�m kulturn�m prostřed� prosycen�m otcovsk�mi autoritativn�mi gesty. V Americe, kter� je co do ne�cty k autoritě mnohem d�l, vypad� otec sp� smě�ně.

Jeden př�klad za v�echny podobn�. Nav�t�vil mě pětatřicetilet� mu�, kter� nebyl schopen se soustředit na pr�ci ani na ��dn� jin� �ivotn� c�l. Měl trauma z toho, �e ztroskotal při sv�ch studijn�ch pokusech. �koln� l�ta pro něj byla utrpen�m, sledem konfliktů s učiteli. Jeho otec byl �ředn�k, kter� cel� �ivot trpěl t�m, �e nem� maturitu. Přesto byl ka�dodenně v kontaktu s kolegy a nadř�zen�mi, kteř� měli vy��� vzděl�n� ne� on. Vnitřně ho to poni�ovalo, a proto syna navzdory jeho �patn�m studijn�m v�sledkům nutil k maturitn� zkou�ce. Č�m tvrd�� byly otcovy hrozby, t�m nepřekonatelněj�� byl synův odpor k učen�. Jedin�m pozitivn�m styčn�m bodem mezi nimi byla l�ska k technice. Mlad�k měl k technick�mu povol�n� mimoř�dn� vlohy, ale přesto c�til element�rn� odpor ke v�emu uspoř�dan�mu - pracovn� neschopnost byla jedin�m způsobem, jak se mohl otci pomst�t.

Chaotick� vnitřn� zalo�en� mlad�ho mu�e je př�kladem toho, k jak�m tragick�m důsledkům mohou v�st "dobr�" �mysly otce. Pochopitelně, �e ve skutečnosti o ��dn� dobr� �mysly nejde. Ve hře je naopak nevědom� destruktivn� s�la (Freud ji naz�v� Super-ego), kter� "neukojen�mu" otci jako by na�ept�vala: "Nikdo nemů�e b�t tak dokonal�, tak mocn� jako j�-Otec ve sv�ch vlastn�ch fantazi�ch." Otcovo Super-ego tak prosazuje sv� nevědom� př�n� na �kor syna. A jak zn�mo, nevědom� př�n� je v�dy silněj�� ne� vědom�.

Nedostatek citov�ho z�zem� spolu s vysok�mi n�roky otce vedly u m�ho klienta ke st�le silněj��mu pocitu vlastn� nedostatečnosti, tedy k pocitům viny zasahuj�c�m hluboko do nevědom�. D�tě to pak pro��v� tak, �e otcova př�snost je odplatou za agresivn� př�n� nam�řen� proti němu. Takov�m "otcovra�edn�m" fantazi�m se v�ak lze jen stě�� vyhnout. Jsou-li v�ak př�sn� z�kazy častěj�� a silněj�� ne� otcovsk� cit, st�vaj� se tato př�n� neovladateln�mi. D�tě nezakus� "prim�rn� důvěru" a později nenal�z� ��dn� jist� m�sto, ze kter�ho by mohlo rozv�jet svou autonomii. Takov� člověk se ze sv�ho hrůzn�ho dětstv� nevyman� a pocity viny a rivality zůstanou jeho jedinou citovou v�bavou.

Mysl�m, �e tento př�běh je dobrou ilustrac� toho, jak smutně konč� v�chovn� snahy otců, kteř� sami nedospěli k vnitřn� poctivosti a k "sebev�chově". Z�roveň je ale př�kladem typick�ho generačn�ho konfliktu v dne�n� přetechnizovan� a zbyrokratizovan� společnosti - svět otců se př�li� vzd�lil a oddělil od světa synů. D�tě nev�, co děl� otec, kter� zase netu��, jak d�tě pokročilo ve sv�ch dovednostech. Dokud mohl syn v dětstv� a ml�d� pracovat společně s otcem, měl �anci kompenzovat svou agresivitu a z�roveň poc�tit i pozitivn� vlastnosti otcovsk� autority. Mohl se učit tomu, jak spojit sv� agresivn� sklony se smyslem pro určit� ř�d a "fortel", jak poc�tit radost z pr�ce a potřebu se uplatnit. Takovou zku�enost n� pacient neměl, při kontaktu s otcem poznal jen jeho neukojen� destruktivn� sklony. Z toho si pak musel vytvořit svůj vlastn� vnitřn� vzor, kter� byl tak zmaten�, �e prakticky znemo�nil věcn� uva�ov�n� a způsobil vnitřn� chaos.

Podobn�mi poruchami trp� takov� mno�stv� mlad�ch lid�, �e je lze označit za jev typick� pro na�i dobu. V popřed� mů�e st�t znechucen�, vnitřn� neklid, roztěkanost, v pozad� je neschopnost převz�t zodpovědnost za svůj �ivot. Zdaleka přitom nejde jen o "pubert�ln� konflikty". Puberta trv� u těchto lid� velmi dlouho - často zasahuje hluboko do věku mezi dvaceti a pětatřiceti lety, co� svědč� o mimoř�dn�m vnitřn�m zmatku. Přirozen� "krize identity" na prahu dospělosti zřejmě přin�� mnohem silněj�� otřes osobnosti, ne� tomu bylo v tradičn�ch společnostech.

Komplex Kaspara Hausera

Psychologicky vyj�dřeno: v dne�n� společnosti je v�ně naru�ena jednota otce jako nositele určit�ho citov�ho z�zem� a z�roveň jako zasvěcovatele, vychovatele, "mistra". Zůst�v� pouze otec coby nositel temperamentu, ale jeho psychick� rozpolo�en� d�tě stejně nemů�e vn�mat průbě�ně. V dětsk�m světě se v�dy pouze překvapivě vynoř� a z�hy opět miz�. Ztr�c� se t�m citov� veden� ze strany otce d�vaj�c� d�těti zakusit pocit domovsk�ho bezpeč�. Pro d�tě důle�it� a komplexn� "zku�enost otce" nebyla v lidsk�ch dějin�ch dosud v�n�m způsobem ohro�ena. K radik�ln�mu oddělen� obou otcovsk�ch str�nek - citov� a v�chovn� - doch�z� poprv� v modern� průmyslov� společnosti.

Opět pou�iji jeden př�klad osmn�ctilet�ho ne�spě�n�ho �kol�ka. Byl neman�elsk�m synem umělce a tov�rn� dělnice. Matka mu v�ak pravdu o jeho původu zatajila. Otce znal pouze jako "str�čka", kter� se občas objev�, kter� ale na�těst� zase brzy odejde. Trest�n�m a h�čk�n�m bylo d�tě dokonale připout�no k matce a odtr�eno od skutečnosti v jej�ch l�kav�ch i n�ročn�ch podob�ch. Chlapec vyrostl v "denn�ho sn�lka", kter� nebyl u kamar�dů obl�ben. Z�viděl v�em dětem, kter� měly otce. N�sleduj�c� sen ukazuje, jak se citově i lidsky ochuzen� mlad� člověk c�t� v ciz�m světě.

"St�l jsem na kři�ovatce, kde byl siln� provoz. Uviděl jsem čern� auto a v něm star�ho černě oděn�ho mu�e s lebkou m�sto hlavy. Ř�til se proti mně. V posledn�m okam�iku jsem se uhnul a on narazil do jin�ho auta. Kdy� jsem se chtěl na to ne�těst� pod�vat, spatřil jsem na silnici jen kupu p�sku. Pak jsem �el do parku. Byla tam ka�na a v n� zlat� rybky. V�iml jsem si, �e na okraji ka�ny je město, a zaslechl jsem zvonit zvony. Ponořil jsem ruku do vody, ale kdy� jsem ji vyt�hl, zhrozil jsem se - byla a� k z�pěst� pryč. Uprchl jsem, ale najednou jsem spatřil, jak mě ten zn�m� stařec poř�d sleduje: nam�řil na mě pistoli, viděl jsem z�blesk a pak jsem ztratil vědom�."

Otec se ve snu proměnil v ohro�uj�c� moc. Svět s�m je ale bez jeho veden� naprosto nepř�stupn�, nevypočitateln�, ohro�uj�c�. Lstiv�m způsobem měn� svou podobu a plod� podivn� překvapen�. Utrpen� spoč�v� v tom, �e člověk je tomuto světu vyd�n na milost a nemilost. Nen� schopen zakusit nic, co by ho uklidnilo a sm�řilo. Toto utrpen� bych r�d objasnil pojmem "komplex Kaspara Hausera".

Kaspar Hauser* je prototypem člověka, jeho� vztah k okol� je od narozen� ochuzen. Pasivně spoč�v� v bezbřeh�m, dosud neartikulovan�m světě fantazie, tedy v prim�rn�ch psychick�ch procesech. Vněj�� svět pro něj dosud nepředstavuje komplikovan� sign�ly kulturn�ch symbolů, naopak hraje v jeho fantazi�ch roli toliko bezprostředn�ho podnětu pro pudov� př�n� hledaj�c� uspokojen�. Jinak vlastně neexistuje. Z tohoto element�rn�ho pro��v�n� světa tě�� modern� technologie produkuj�c� mnoho technicky dokonal�ch "uměl�ch r�jů". A pr�vě takov� "r�je" vyhled�v� typ bezohledně agresivn�ho člověka, kter� dokonale kontrastuje s bezradnost� a tupost� Kaspara Hausera. Mů�eme ho spatřit např�klad v Buńuelově filmu Los olvidados (Zapomenut�) jako banditu. I pro něho zůst�v� svět ciz� a nepř�stupn� jako d�ungle. Obě postavy jsou sice kontrastn�, ale společn� je jejich opu�těnost, naprost� neproduktivnost a parazitn� způsob pře��v�n�. Nikdy nedos�hly t� nezbytn� f�ze v�voje, kterou Freud naz�val oidipsk�m konfliktem a pro n� je typick� určit� ambivalence citů. Bouřliv� l�ska a nen�vist - siln� city, kter� člověk pro��v� na poč�tku �ivota vůči matce či otci - mus� nejprve "vyvř�t" a vykrystalizovat. Teprve pak se mohou zformovat a nasměrovat "ven" v podobě činorod� aktivity a projevovan�ho z�jmu o okoln� svět.

Postava bandity ztělesňuje "hypertrofii pudů", zat�mco u Kaspara Hausera mů�eme ve stejn�m smyslu mluvit o "hypertrofii fantazie". Obě �chylky jsou naprosto vzd�leny realitě. Vznikaj� v okam�iku uvolněn� kulturn�ch vazeb, kdy individuum propad� vnitřn�mu chaosu.

M�nie zvan� kari�ra

D�tě trp� "neviditelnost�" sv�ho otce (a mnoh� nasvědčuje tomu, �e do světa st�nů bude brzy otce n�sledovat i matka), ale z�roveň trp� i s�m otec. Trp� prac�, kter� mu neumo�ňuje rozv�jet vlastn� schopnosti, individu�ln� talent, zručnost a tvořivost. Je sice zaměstn�n, pob�r� mzdu, ale pracuje "beze stop". Ani průmyslov� v�robek, ani činnost reklamn� agentury, ani svazek �ředn�ch spisů nenesou stopy toho, kdo s nimi pracoval. Sled rutinn�ch činnost� vyvol�v� v člověku neust�l� pocit zklam�n�. Ať u� vědomě či nevědomě je zapojen do pr�ce, kter� mu neumo�ňuje, aby se mohl n�le�itě projevit. Nutn�m důsledkem je pos�len� vnitřn�ho napět� a nevědom� agresivity. Pr�ce, na kter� by člověk mohl zanechat svůj "otisk", je dopř�na jen men�ině. Ani nejvy��� platov� tř�da nen� proto schopna kompenzovat frustraci, vyrovnat nespokojenost s pracovn�mi podm�nkami v technizovan�m a přeorganizovan�m světě.

Rukoděln� pr�ce prakticky zmizela, a cel� tento proces m� i sv� psychologick� důsledky. Mů�eme je pozorovat na př�běhu jednoho mlad�ho mu�e vstupuj�c�ho do �ivota. Otec byl vyučen� z�mečn�k, ale matka lačnila po jeho společensk�m vzestupu. Neměla klid, dokud se otec nestal ni���m �ředn�kem. Jeho n�řad� pak uschovala do s�pky. Kdy� syn vyrostl a začal projevovat z�jem o řemesla, matka se postarala o to, aby otcovo n�řad� z domu zmizelo. Komentovala to slovy, �e se "dost nazlobila s chlapem se �pinav�ma rukama", a nař�dila synovi, �e si m� naj�t lep�� zaměstn�n�. Ze smutn�ho a zklaman�ho syna se stal fluktuant a pijan. A opět tu plat� to, co jsem naznačil v��e: osobn� neur�za se spojila s kolektivně uzn�van�m n�zorem - b�l� l�meček znamen� v�c ne� "primitivn�" řemesln�k.

St�le v�ce lid� se zab�v� abstraktn�, nen�zornou činnost�. Lid� pracuj�c� hlavou v�ak nejsou ��dn� vzdělanci s přehledem o duchovn�ch ot�zk�ch, jsou to b�l� l�mečky.** Pou��vaj� znalosti, kter� nejsou o nic m�ně partikul�rn�, ne� jak�ch bylo zapotřeb� u bě��c�ho p�su. Soci�ln� psycholog Gerhard Wurzbacher hovoř� ve sv� studii nazvan� Obrazy ze �ivota současn� německ� rodiny o "siln� rodičovsk� moci", kter� m� v dětech uskutečnit "v�echny nenaplněn� rodičovsk� touhy po vzděl�n�, naděje na společensk� postup a presti�". Zn�me to: frustrovan� rodiče si přej�, aby jejich děti �ily l�pe, a nut� je k nepřiměřen�m v�konům. Kořenem takov�ho přetě�ov�n� je to, �e rodiče sami ztratili vztah ke sv�mu povol�n�, kter� se pro ně změnilo v "d�ob".

D�ky sv� mobilitě je dne�n� člověk schopen přizpůsobit se rychle a �činně po�adavkům masov� civilizace (tato představa je ostatně vykreslena u� v Orwellově knize 1984). Z t�to mobility a z�roveň konformity je ale z�roveň zřejm�, �e lid� ztratili svůj domov, �e je jejich vit�ln� energie m�lo v�e k určit�mu soci�ln�mu prostřed�.

Čl�nek je zkr�cen - cel� text naleznete v ti�těn� podobě časopisu

* Umělecky ho ztv�rnil Jacob Wassermann ve sv�m rom�nu Kaspar Hauser čili Chab� srdce - pozn. red.

** Dnes se v �argonu ř�k� "kravať�ci" - pozn. red.