Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Stať vznikla m�rn�m zkr�cen�m kapitoly Hrdinov� a velk� osobnosti (Eroi e grandi uomini) z knihy Psychosynt�za (Psicosintesi), kter� se setkala s mimoř�dn�m ohlasem u odborn� veřejnosti i čten�řů (byla okam�itě přelo�ena do angličtiny, němčiny a mnoha dal��ch jazyků) a stala se kl�čov�m d�lem tohoto uzn�van�ho italsk�ho psychologa a myslitele. Vydalo nakl. Astrolabio, Roma 1993, s. 65-71. Přelo�ila Gabriela Chalupsk�.

***

Kult hrdinů, uct�v�n� velk�ch osobnost�, je přirozenou a nepotlačitelnou vlastnost� lidsk� du�e a z�roveň jedn�m z nejmocněj��ch impulzů k jej�mu růstu. Hodnotu tohoto kultu přesně vystihl Thomas Carlyle, kdy� ve sv�ch zn�m�ch �vah�ch O hrdinech dospěl k z�věru, �e společnost je zalo�ena na kultu hrdinů.

V�echny vysok� posty a hodnosti ve společensk�m ř�du maj� povahu "heroiarchie", či hierarchie? (Italsk� slovo duca, v�voda, je odvozeno z latinsk�ho dux, co� znamen� "průvodce, vůdce, n�čeln�k"; anglosask� king, kr�l, poch�z� od slova koning, "člověk, kter� v� a mů�e". Latinsk� rex, kr�l, znamen� "ten, kter� ř�d�".)

Společensk� stabilita z�vis� na tom, jak se osoby stoj�c� v čele n�rodů zhost� sv� funkce. Carlyle vtipně podot�k�, �e "v�ichni vysoc� hodnost�ři se podobaj� bankovk�m, kter� zastupuj� zlato. Mezi nimi jsou v�dycky, bohu�el, i někter� bankovky fale�n�, a nen� jich pr�vě m�lo - mo�n� dokonce vět�ina. Tito lid� pře��vaj� revoluce, proklamuj� Demokracii, Svobodu, Rovnost. Kdy� lid� odhal�, �e bankovky jsou fale�n�, propadaj� často beznaději a mysl� si, �e zlato neexistuje a nikdy neexistovalo. A přesto zlato, kult hrdinů, tu v�dy bylo, v�ude mezi n�mi, a nemů�e tu přestat b�t, dokud na zemi bude ��t člověk."

Přetrv�vaj�c� obdiv, jen� vzbuzuj� velk� osobnosti, je pro Carlyla spolehlivou z�kladnou, na n� je mo�no stavět i po zk�ze v�eho ostatn�ho. Formativn� a povzn�ej�c� vliv těchto osobnost� je vskutku obrovsk� a nevypočitateln�, a tyto postavy si opravdu zaslou�� uct�v�n�, jeho� se jim dostalo. Lid� je často pova�ovali za osvoboditele, za zachr�nce. V Indii jsou to guruov�, duchovn� učitel�, kteř� byli a jsou předmětem zbo�n�ho kultu pln�ho obdivu ze strany sv�ch k�lů, ��ků či stoupenců. Zaj�mav� př�klady mů�eme nal�zt v knih�ch �ivot R�makri�ny a �ivot Viv�k�nandy od Romaina Rollanda.

Indov� maj� velmi pěkn� �slov� vztahuj�c� se k na�emu t�matu: "Ganga m� očistn� �činek, kdy� ji spatř�me a dotkneme se jej�ch vod, ale velk� osobnosti oči�ťuj� u� tehdy, kdy� na ně pomysl�me." A č�nsk� filozof Mencius pravil, �e "Mudrc je Mistrem na stokr�t sto let; při hovoru o jeho zvyc�ch hlup�k zmoudř� a nerozhodn� zhloupne".

V klasick� antick� civilizaci �činkovaly Pl�tarchovy �ivoty slavn�ch Řeků a Ř�manů jako působiv� a mocn� př�klady nejvy���ch lidsk�ch ctnost�. Postava Je��e v křesťanstv� slou�ila jako ide�ln� vzor pro řadu jeho u�lechtil�ch napodobitelů a on je přivedl k podivuhodn�mu duchovn�mu hrdinstv� a pozvedl do v��in svatosti.

Toto napodobov�n� Je��e v současn� době u někter�ch Anglosasů nabylo konkr�tněj�� a praktičtěj�� podoby. Maj�-li učinit nějak� rozhodnut�, zvl�tě ve sporn�ch př�padech, nebo kdy� se jedn� o střet různ�ch tendenc�, navrhuj� a pou��vaj� metodu t�z�n�: "Jak by se zachoval Je�� na m�m m�stě?" a tvrd�, �e tento postup je pro ně zdrojem velk� pomoci a osobn�ho růstu.

Modern� dobu v�ak charakterizuje př�liv materialismu a pozitivismu, kter� se pokou�el potlačit ka�d� projev nadřazenosti, nejenom duchovn�, ale tak� intelektu�ln� a mor�ln�. Objevila se řada "pomlouvačů člověka", kteř� s neobvyklou z�t� usilovali zničit a po�pinit v�echny vzne�en� postavy lidsk�ch dějin. Hl�sali patologičnost g�nia a svatosti; sna�ili se např�klad antropologick�mi metodami "osvětlit", nebo sp�e "zatemnit" (!) postavu svat�ho Franti�ka a hledali u něj "stigmata degenerace"; s uspokojen�m konstatovali př�znaky hysterie u někter�ch světic. Vůbec nepochopili, �e intelektu�ln� a mor�ln� hodnota osobnosti je zcela nez�visl� na chorobn�ch symptomech, kter� ji mohou prov�zet a kter� mů�e m�t společn� s jin�mi osobnostmi, je� nedosahuj� jej� �rovně nebo jsou skutečně degenerovan�.

Je-li pravda, �e svat� Tereza, svat� Kateřina Siensk� a mnoho jin�ch u�lechtil�ch zbo�n�ch �en bylo sti�eno hysteri�, nemů�e to zmen�it n� obdiv k jejich duchovn�m schopnostem; naopak, mus�me pozměnit n� n�zor na povahu hysterie. Jestli�e svat� Franti�ek, jak tvrdili, vykazoval "somatick� degenerativn� stigmata", nesni�uje to na�i �ctu k Prosť�čkovi z Assisi, ale naopak to ukazuje, �e tato "stigmata" nejsou v�dy nutně př�znakem degenerace. Je-li konečně pravda, jak chtěl dok�zat jeden francouzsk� l�kař, �e Je��, tento u�lechtil� ide�l lidstv�, byl bl�zen, mělo by to znamenat jen tolik, �e bl�znovstv� nekonečně přesahuje rozumnost norm�ln�ch lid� včetně psychiatrů.

Tento obhroubl� antropologismus je nyn� na �stupu a byl pora�en i na poli �zce vědeck�m. V psychologii se ale objevil rafinovaněj�� a důvtipněj�� "patologismus", kter� se vyznačuje velk�m nepochopen�m pro duchovn� hodnoty a sna�� se "vysvětlit" nejvy��� projevy lidsk� du�e jen jako prost� odchylky či transformace ni���ch pudů a sklonů. To, co je nadřazeno, ale nelze "vysvětlit" něč�m, co je podřazeno!

Vraťme se v�ak k velk�m osobnostem. Blahod�rn� �činek, jen� na n�s maj�, se projevuje dvoj�m odli�n�m, v jist�m smyslu dokonce protikladn�m způsobem. Ten prvn�, zřejm�, je př�m� působen� vy��� bytosti na sv� okol�. V�znamn� osobnost n�s o�ivuje, obohacuje, vys�l� k n�m sv� teplo tak jako slunce, kter� vytahuje ze semena v�echny jeho utajen� s�ly a ctnosti. Tento kladn� vliv velk�ch osobnost� byl dobře osvětlen a oslaven bl�zk�m př�telem Carlylov�m R. W. Emersonem v jeho knize Eseje o reprezentativn�ch osobnostech (Essays on Representative Men): "Aktivita je naka�liv�. Nemohu sly�et o osobn� zdatnosti jak�hokoli druhu, o velk� schopnosti konat, a nepoc�tit přitom nov� odhodl�n� k činu. Přejeme si vyzkou�et v�echny lidsk� aktivity. Nemů�eme č�st Pl�tarcha a nec�tit bur�cen� krve v �il�ch."

Opačn� �činek se projevuje t�m, �e velk� osobnost slou�� jako opěrn� bod, ide�ln� "představa", kterou velmi často prom�t�me do sv�ho okol�. Typick�m př�kladem psychick� projekce je způsob, jak�m si Don Quijote idealizuje milovanou �enu, ve skutečnosti jen obhroublou venkovanku. Ov�em i takov�to projekce do neadekv�tn�ho objektu je u�itečn�, proto�e v n�s probouz� vy��� energie. Na podobn�m principu funguje i m�tus - nesm�rně �činn� "psychologick� realita" působ�c� ve společensk�m �ivotě.

Je�tě snaz�� je projekce do odpov�daj�c�ch vzne�en�ch ide�ln�ch vzorů, jak�mi jsou velk� osobnosti. V�znamn� osobnost je tedy v�sledkem m�sen� reality a přidan�ch vlastnost�, kter� do n� prom�t� obdivovatel. Připomeňme si, �e po f�zi psychick� projekce by v�ak měla n�sledovat f�ze "introjekce", kdy bychom se měli pokusit prom�tan� ide�l zvnitřnit, v sobě jej aspoň do určit� m�ry zpř�tomnit a začlenit do celku �ivota. Projekce a integrace nerozvinut�ch, nevědom�ch vlastnost� opačn�ho pohlav� je často nejjednodu��� způsob, jak je rozvinout. Maeder ř�k�, �e vztah mezi mu�em a �enou představuje projekci mezi dvěma protikladn�mi p�ly, jej�m� prostřednictv�m lze dospět k integraci sebe sam�ho, proto�e obě pohlav� v sobě nesou projekci toho druh�ho.

Vlastnosti v�znamn�ch osobnost� v n�s mohou b�t o�ivov�ny nevědomě, ale mů�e doch�zet i k vědom� a chtěn� imitaci, uskutečňovan� s nasazen�m ve�ker�ho �sil� a s c�lem z�skat vlastnosti, je� obdivujeme u sv�ch vzorů. Je dobr� poznat a vyu��vat dobrodin�, kter� přin�� kult hrdinů, ať u� je na�e napodobov�n� vzorů bezděčn�, spont�nn� anebo vědom� a aktivn�.

Je ale třeba m�t na paměti i někter� �skal�. Zaprv� hroz�, �e budeme přemo�eni, oslněni velikost� duchovn�ch hrdinů. Duchovn� světlo mů�e tak� oslepit toho, kdo do něj hled�. Vzpomeňme podivuhodnou alegorii jeskyně v Plat�nově �stavě. Neblah�m důsledkem je fanatismus a modl�řstv�.

Druh�m nebezpeč�m je projekce bez n�sledn�ho zniterněn�: obdivujeme vlastnosti jin� bytosti, ani� bychom se sna�ili je pro��vat v sobě; přen��me tak svůj střed do obdivovan� bytosti a zůst�v�me "mimo sebe". Velikost v�znamn� osobnosti n�s nesm� takto ochromit, je ale na�e vina, kdy� k tomu dojde, proto�e jak spr�vně ř�k� Emerson: "Skutečn� g�nius nesm� ochuzovat, mus� osvobozovat."

Třet� nebezpeč� spoč�v� v mechanick�m, form�ln�m napodobov�n�. Často k němu doch�zelo v literatuře (např. u petrarkistů, d�annunziovců apod.) a tak� v politice (stoupenci Napoleona). Je to přehnan� "opičen�" po někter�ch vlastnostech dan� osobnosti, doveden� a� ke karikatuře.

Jak se tomu v�emu vyhnout? Mus�me dobře rozli�ovat mezi duchem a formou, neboť forma je manifestac�, jej�m� prostřednictv�m se Duch vyj�dřil a omezil. Nezapom�nejme tak�, �e na�e představa o velk� osobnosti je proměnlivou směsic� skutečnosti a idealizace. Kromě toho mus�me odli�ovat duchovn� poselstv� od osobnosti člověka, proto�e ta je jen zprostředkovatelem, n�strojem něčeho rozs�hlej��ho a vy���ho. Ve velk� osobnosti neuct�v�me fyzickou osobu, ale jedinečnost Ducha v jeho atributech Kr�sy, Dobra, Energie, Moudrosti, L�sky. Duch je v�dy omezen sv�mi osobn�mi manifestacemi. Nejde o obdiv vůči jeho projevům, ale naopak o vystoupen� k Němu, k samotn�mu Duchu. Je třeba milovat Plamen, nikoli lampu.