Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Hl�vk�v postroj na kon�
Pavel P. Ries

Josef Hl�vka - 95. v�ro�� �mrt�

(Narozen 15. �nora 1831 v P�e�tic�ch u Klatov,
zem�el 11. b�ezna 1908 v Praze)

Kritick� zamy�len� nad sou�asn�m stavem a �rovn� filantropie v �ech�ch bez p�ipomenut� nejv�t��ho �esk�ho mecen�e by se rovnalo ignoranci. �in�me tak formou eseje Hl�vkova biografisty a re�is�ra dokument�rn�ch film� Pavla P. Riese (*1952), autora monografie Josef Hl�vka, nejv�t�� �esk� mecen� (TV Spektrum, Praha 1991, 124 stran) a �ivotopisn�ho dokumentu Josef Hl�vka (�T n�kolikr�t odvys�lala v letech 1991-1992). Pavel P. Ries v sou�asnosti dokon�uje obs�hlou monografii o t�to v�znamn� postav� �esk� kultury a sc�n�� dokumentu ke 100. v�ro�� zalo�en� Hl�vkova nad�n�.

***

Hl�vk�v postroj na kon�

Pavel P. Ries

(...)

V�zva a dluh

Nev�edn� osobnost Josefa Hl�vky figuruje dnes v pov�dom� lid� jen velmi m�lo nebo v�bec. Zkuste si ud�lat anketu na ve�ejnosti. P�itom osobn� nezn�m lep�� p��klad nahromad�n� pen�z vlastn� intenzivn� poctivou prac� a jejich tak kultivovan�ho a promy�len�ho vyu�it�, nav�c s tak dlouhodob�m ��inkem. Pro� je tato �ctyhodn� postava s velk�m mor�ln�m kreditem medi�ln� m�lo zaj�mav�? Pro� nen� velk�m p��kladem kultivovan�ho podnikatele, jak� dnes rozhodn� chyb�?

Bude to z�ejm� celkov�m "nastaven�m hodnot" v sou�asn� spole�nosti a s n�m pak ruku v ruce jdouc�m jist�m plebejstv�m, kter� tu zcela znateln�, tu m�n� znateln� m��eme vysledovat jako �ervenou nit t�hnouc� se na�� histori� u� od P�emysla Or��e, kdy byly schov�van� jeho d�ev�ky coby znak lidovosti. Pokra�ovat m��eme p�es Old�icha a Bo�enu k milc�m V�clava IV., kdy je n�m sympatick� tento kr�l miluj�c� lov a hospody oproti mnohem schopn�j��mu st�totvorn�mu bratrovi Zikmundovi. Zdaleka bychom neskon�ili u n�rodn� tolik obl�ben�ch husit� a �a�ka Ji��ho z Pod�brad. Pale�ka zn� n�rod v�ce ne� Ji��ho, kter� p�edb�hl svoji dobu o n�kolik stolet� ve snaze o sjednocen� Evropy. Pokud je jeho jm�no vzato na v�dom�, tak jen s pon�kud ne��astn�m Jir�skov�m p��vlastkem husitsk� kr�l. S dojet�m si p�ipom�n�me sb�r�n� drobn�ch do �epice na N�rodn� divadlo od t�ch nejchud��ch a nevzpom�n�me na velk� p�isp�n� bohat�ch. Mohl bych pokra�ovat a� do na�� doby, kdy se z t�to �erven� niti stalo po��dn� lano, na kter� n�s uv�zal na dlouh� desetilet� komunismus. Ten se sv�m pseudorovnost��stv�m ve v�t�in� n�roda latentn� p�e��v� dodnes, a je proto nesm�rn� t�k� p�ipom�nat v tomto nastaven� spole�nosti skv�l�ho mecen�e Hl�vku. Byl to p�eci boh��! Na�t�st� se vzalo na milost jeho nad�n�, asi proto, �e nejde o jednotlivce, n�br� o instituci, kter� tak nejit�� plebejsk� pocity.

Mace�sk� chov�n� akademie

Pro� by ale m�la Hl�vku jinak vn�mat ve�ejnost, kdy� samotn� Akademie v�d �esk� republiky se tv���, jako by s Hl�vkou m�la spole�n� jen pram�lo, nato� aby se na n�j d�vala jako na sv�ho zakladatele?! Nena�li byste jedin� p�ipomenut� stosedmdes�t�ho v�ro�� jeho narozen� v publikac�ch t�to instituce! P�i utv��en� nov�ch stanov Akademie v�d v roce 1992 jsem s p�isp�n�m m�di� doc�lil toho, �e se jm�no Josefa Hl�vky v�bec dostalo do preambule stanov, kde je zd�razn�na p�edev��m n�vaznost na Purkyn�ho. P�ed t�mto skv�l�m v�dcem lze samoz�ejm� jen smeknout, ale tohle byla jeho p�edstava o zalo�en� akademie:

"V akademii n�rodn� vystupuje n�rod co jeden mu�, ch�paje se v�c� v�deck�ch... To se stane, kdy� se nejlep��mi silami duchovn�mi utvo�� v n�rodn� akademii. Takov�to skutek nevych�zej od velen� mocn��e, nebudi� v�c� vy���ch stav� nebo boh��� nebo v�sledkem priv�tn� obliby v�deck�, n�br� ctnost� a state�nost� n�roda, jen� ve v�ech sv�ch i nejmen��ch �dech povol�n� c�t� st�ti se n�strojem moci, kter� v lidstvu co v�da p�sob�..."

Vn�m�te tu vzpom�nanou �ervenou nit, kter� se za Purkyn�ho doby st�vala u� dost siln�m provazem? Francouzskou akademii zalo�il roku 1635 kardin�l Richelieu; psal se rok 1660, kdy Karel II. vzal pod st�tn� patronaci Kr�lovskou spole�nost v Lond�n�; Kate�ina Velik� zalo�ila roku 1783 Ruskou akademii; Uherskou akademii zalo�ili v roce 1825 �ty�i ma�ar�t� �lechtici. U n�s zalo�il �eskou akademii soukromn�k Hl�vka vlo�en�m obrovsk� sumy pen�z a vlastn� energie pot�ebn� k dota�en� my�lenky. Sou�asn� akademii je v�ak bli��� Purkyn� - tedy my�lenka - ne� boh�� Hl�vka a skute�n� zakladatelsk� �in. Podle tohoto p��stupu, s jistou nads�zkou, by se Karlova univerzita mohla naz�vat V�clavova, proto�e V�clav II. p�i�el s my�lenkou univerzitu v Praze zalo�it.

Sou�asn� Akademie v�d �R se chov� k odkazu sv�ho zakladatele mace�sky v mnoha dal��ch sm�rech. Za to, �e Hl�vkovo nad�n� p�e�ilo a� do na�� doby, vd���me mimo jin� i mecen�ov� promy�len� z�v�ti, v n� je pr�vnicky dokonale zakotvena t�sn� a trval� vazba mezi nad�n�m a akademi�. Ta byla prvn� poru�ena komunisty v roce 1952, a tento stav byl vlastn� potvrzen nov�m statutem akademie v roce 1992. Akademie se nesna�ila historickou vazbu obnovit. Navzdory tomu, �e m� mezi sv�mi �stavy i �stav historick�, nena�el se v akademii nikdo, kdo by inicioval ut��d�n� Hl�vkova osobn�ho archivu, kter� le�� v Pam�tn�ku n�rodn�ho p�semnictv� t�m�� netknut� od roku 1908. Jeho rozm�r je obrovsk� a lze si jen dom��let, jak� poklady by mohl obsahovat vzhledem k hektick� �innosti Josefa Hl�vky nap��� tehdej�� spole�nost�. Sama akademie se tak stala t�m pov�stn�m vrcholkem nekulturn�ho chov�n� k na�� minulosti a odkazu p�edk�.

Ostentativn� nez�jem, nebo �lendri�n?

P�i p�tr�n� v tomto archivu jsem nap��klad zjistil dal�� smutnou skute�nost. Bylo jak�msi nepsan�m spole�ensk�m pravidlem, �e pokud n�jak� v�znamn� �len akademie sepsal z�v�, v�dy v odkazu myslel na akademii. Jin�mi slovy: zalo�il fond nebo nadaci, a to nemalou ��stkou, jej� v�nos m�l b�t po smrti zakladatele pou�it k ��el�m j�m ur�en�m. Takov�ch fond� a nadac� jsem nalezl des�tky. Nap��klad fond Julia Zeyera, Leopolda Katze, Leopolda Schmidta, Bohuslava Hlav��ka, Pavl�ny Erbanov�, Julie a Josefa Mudrov�ch, prof. dr. Dane�e, Marie Antonie Steinichov�, Nadaci akademick� mal��ky M�di Klus��kov�, Nad�n� Riegrovo - a mohl bych pokra�ovat je�t� dlouho. Pou�it� v�nos� se d� sledovat, a to p�es v�echny zlomov� roky. Nacisti po okupaci v roce 1939 se jich nedotkli, tak�e v�nosy mohly b�t pou��v�ny k ��el�m ur�en�m zakladateli po celou v�lku. Ano, tu��te spr�vn�, po komunistick�m p�evratu fondy a nadace miz�. P�esn� po roce 1952, kdy je v�e komunisty rozkradeno takzvan�m zn�rodn�n�m. Jin�mi slovy zn�rodn�no je to, co na�i p�edkov�, d�vno p�ed komunistick�mi zn�rod�ovac�mi dekrety, v�novali sami o sv� v�li n�rodu!

Toto zji�t�n� ve mn� vyvolalo neodbytnou ot�zku - jak� kroky podnikla nov� ustanoven� Akademie v�d �esk� republiky pro to, aby byly ukraden� fondy n�jak�m zp�sobem obnoveny? Zab�val se t�m v�bec n�kdo z Historick�ho �stavu? Pokud ne, tak pro�? Jist�, um�leck� t��dy ji� v akademii nejsou, ale sou�asn� um�leck� akademie by jist� uv�taly, pokud by dnes pomoc� t�chto fond� mohly oce�ovat nejlep�� d�la sv�ch student�. Nav�c fondy nezakl�dali jen um�lci, ale i v�dci, l�ka�i apod. A je�t� n�co. B�t potomkem on�ch zakladatel� (a �ije jich hodn�), jist� by m� nemrzelo, �e prad�de�ek ukr�til d�dictv� rodu o ��stku v�novanou na z��zen� fondu, ale rozhodn� by mi vadilo, jak se sou�asn� akademie zachovala k tomuto kulturn�mu d�dictv�, kter� m�j prad�de�ek pom�hal vytv��et.

Zapr�en� postroj

Jak to tedy vypad� s mecen�stv�m dnes? Rod� se nov� mecen�i? Jist�, st�le je hodn� lid� v r�zn�ch sb�rk�ch zcela anonymn� p�ipraveno v�novat ur�it� ��stky. Solidarita nevymizela. To ale nen� mecen�stv� v tom prav�m smyslu. A� se rozhl��m jak rozhl��m, mecen�e typu Josefa Hl�vky v na�ich kon�in�ch nevid�m. Pokud jsem jej p�ehl�dl, opravte m�. Hluboce se doty�n�mu omluv�m. Nicm�n� z�stal n�m tu kdesi v kout� pohozen� a zapr�en� Hl�vk�v postroj na kon�, na opravdov�ho mecen�sk�ho kon�. Snad jej jednou n�kdo zvedne a s jeho pomoc� toho kon� osedl�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).