Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

***

Napad� mě zejm�na souvislost mezi v�razy - vzmu�it se� a �b�t srdnat��; mu�, kter�mu chyb� odvaha, je "baba". Rodn� jazyk mi mluv� z du�e: mu�nost mus� b�t odv�n�, zbabělce se mi nechce kvalifikovat jako mu�e. Ot�zka je, k čemu dnes vlastně člověk potřebuje skutečnou odvahu, a odpověď zn�: ke svobodě.

Patriarch�ln� společnost na rozd�l od současn� věděla, kdo kam patř� a jakou m� hr�t roli. Zhostit se sv�ho �kolu jistě vy�adovalo odvahu, třeba vojenskou. Pak se ale stalo, �e nemen�� - a mo�n� vět�� - odvahu musel člověk naj�t k odm�tnut� role, např�klad k odm�tnut� oganizovaně zab�jet.

Patriarch�ln� kultura sice stavěla autoritu otce analogicky k autoritě Boha Otce, ale bo�� přik�z�n� "Nezabije�" nebrala v�ně. Proto ji zas j� nejsem schopna br�t v�ně. Jej� struktura se hrout� v okam�iku, kdy se projevily jej� vnitřn� nesrovnalosti, a tedy slabosti. M� se za to, �e patriarch�ln� společnost se rozkl�d� pod vlivem vněj��ch proměn světa, ale třeba je tomu naopak: třeba se začala rozkl�dat zevnitř, proto�e z�kony, kter� si ustavila, byly v rozporu s ideou, na n� spoč�vala. Z�konem patriarch�ln� společnosti jsou Moj��ovy kamenn� desky, ale kter� společnost je kdy vzala doopravdy v�ně, pro sebe, a ne pouze jako podklad k ovl�d�n� druh�ch? Trojjedin� přik�z�n� ct�t Otce, otce a Z�kon, kter� z nevelk�ho semitsk�ho kmene učinilo zakladatele civilizace, je� dnes č�t� tři miliardy lid� hl�s�c�ch se k monoteismu, nikdy plně neplatilo ani na pap�ře. Otcovra�da, kr�lovra�da (čili po�lap�n� z�kona na zemi) a bohovra�da jdou ruku v ruce, a jak pochopil Dostojevskij, nen�-li Boha, v�echno je dovoleno.

Druh� přik�z�n� zn� "Cti otce sv�ho i matku svou": o nerovnopr�vnosti �eny nelze z Desatera nic vyč�st, a to je dal�� osudov� trhlina v sam�m srdci patriarch�ln� společnosti. Jej� světsk� z�kon dovoloval v�dy nějak�m způsobem odsouvat odpovědnost za činy, kter� nebyly v souladu se Z�konem, na kter� se odvol�vala. Tedy pr�vě např�klad za zab�jen�, zejm�na ve velk�m, a za pon�en� �en. Tak�e si otcov� vlastně prosadili sv� z�kony alespoň č�stečně proti Otci; proto taky bylo mo�n� je ve jm�nu Otce zpochybnit, jak to např�klad učinil v r�mci c�rkve Jan Hus. Nebije do oč�, �e Hus je mu�n�, zat�mco koncil a v�ichni, kdo ho pos�laj� na smrt, jsou "baby"?

Mu�nost, srdnatost, statečnost se pozn� podle toho, zda člověk za sv� činy přeb�r� odpovědnost, bez n� nen� svobody. Potřeba b�t svobodn� i proti z�konu je znamen�m hled�n� jin�ho, vy���ho z�kona, zat�mco prachsprost� degenerace respektu vůči z�konům se v�dycky sna�� odpovědnosti uniknout. Nen� tě�k� tyto dva zcela protichůdn� jevy rozli�it, přesto�e jsou na sc�ně současn�ho světa pěkně prom�chan�.

V �edes�t�ch letech pr�vě zavr�en�ho stolet� se proti společensk� struktuře patriarch�ln�ho typu postavilo velmi jasn� a přesvědčiv� hnut� "děti květin" včetně vzpoury americk� ml�de�e proti vietnamsk� v�lce: byla to předev��m generačn� vzpoura proti otcům překračuj�c�m přik�z�n� "Nezabije�". Mo�n� �e pr�vě toto hnut� vepsalo do dějin společnosti nejmarkantněj�� č�ru, kter� děl� ducha Star�ho z�kona od Z�kona nov�ho, neboť zviditelnilo jin� "mravn� z�kon v sobě" ne� ten, kter� automaticky uzn�vala patriarch�lně strukturovan� společnost - z�kon l�sky.

�edes�t� a sedmdes�t� l�ta zpřetrhala nitern� pouta nediskutovateln� poslu�nosti pozemsk� autoritě: v Československu se to projevilo odepřen�m poslu�nosti nejperverzněj�� formě patriarch�ln� moci: totalitn�mu syst�mu. Skryt� trhliny se provalily. Patriarch�ln� společnost ostatně nikdy nevzala na vědom�, �e křesťanstv� se sv�m principem l�sky přineslo lidem z�kon vy��� ne�li Moj��ův, �e jeho "miluj" je - by mohlo b�t - překon�n�m v�ech konfliktů, kter� Desatero tvrdě ře�ilo přik�z�n�mi.

Dnes tedy shled�v�me, �e vnitřn� sepět� se Star�m z�konem sice přestalo fungovat, ale tak� �e milovat bli�n�ho sv�ho - a tak� sebe sam�ho - se obecně nestalo niternou pravdou. Zřejm�m se st�v� dvoj� směřov�n�, dvoj� pokus o odpověď na st�le �havěj�� a planet�rně v�eobs�hlej�� existenci�ln� ot�zky. Na jedn� straně je č�m d�l jasněj��, �e vlna z�jmu o tradičn� i netradičn� formy n�bo�enstv� a nejrozličněj�� duchovn� cesty nebyla přechodnou m�dou, na druh� straně se prosazuje v�ra v samospasitelnost mechanick�ho, neosobn�m principům podř�zen�ho syst�mu. Princip moci odpoutan� od autority Otce, z�kona i otců uzn�v� jako nejvy��� princip s�m sebe, svůj vlastn� prospěch a růst. Fungovaly na něm dosti dlouho totalitn� re�imy, v nič�m neokr�len� podobě ho představuje mafi�nsk� typ moci, kter� z�keřně ohro�uje v�echny druhy demokratick� moci. Posun od Star�ho z�kona k Nov�mu ve skutečnosti neznamen� zavr�en� Otce. A u� vůbec ne matky. V jeho středu se v�ak tyč� postava Syna.

Na konci sedmdes�t�ch let jako na z�věr cel� epoch�lně př�značn� proměny vědom� se dokonce objevil pape�, kter� prohl�sil, �e Bůh je Otec i Matka. Byl to Jan Pavel I., a musel b�t velmi odv�n�, proto�e z jeho �st toto prohl�en� zaznělo neuvěřitelně. A jako by se j�m jeho pape�sk� posl�n� naplnilo, vz�pět� toti� skončilo. Laick�, organizovan�, technologick�, vědeck�, internetov�, pluralitn�, tolerantn�, geneticky prob�dan�, transplantačně vyspěl� a uměle oplodňovan� společnost si jeho slova nijak nepřipom�n�; faktem ov�em je, �e od jeho smrti se mu�i st�le častěji a st�le svobodněji pokou�ej� probudit ve sv� du�i schopnosti připisovan� dř�ve z�konem jenom �en�m, v prv� řadě pečov�n� o děti. �eny mezit�m v probouzen� schopnost� přisuzovan�ch opačn�mu pohlav� mu�e ti�e přede�ly a postavily se - z nezbyt� i ze z�jmu - na vlastn� nohy ve světě pr�ce. Tradičn� rozvr�en� s�ly a slabosti přestalo platit, nebylo ostatně nikdy nič�m jin�m ne� konvenčn� rol� u�itečnou patriarch�ln�mu viděn� světa a jak�musi pokoutn�mu udr�ov�n� poslu�nosti.

Do t� doby se mu�sk� ambice projevovaly v touze nab�t co nejdř�v a co nejl�pe role "otce" a t�m dos�hnout ve společnosti autority; dnes se zd�, �e mlad� lid� po otcovsk� roli nijak netou��, �e se sp� pokou�ej� stav dospělosti odročovat. I role synů a dcer v�ak s sebou nese odpovědnost a nepřijmout jej� bř�mě znamen� setrv�vat co nejd�le ve stavu infantiln� neodpovědnosti: vnitřn� rozpad rodinn�ch svazků je mnohem hlub�� ne�li změny dan� modern�m způsobem �ivota. A jedno nemus� nutně znamenat druh�.

Nějak� desetilet� trvaly obavy, �e �ena nebude dost �enou, kdy� svůj �ivot zasvět� je�tě něčemu jin�mu ne� rodině. A �e mu� nebude dost mu�em, kdy� se se �enou o rodinnou p�či poděl�. Uk�zalo se v�ak, �e naopak sn�ze na�el vlastn� identitu ten, kdo dok�zal z tradic� přidělen� role vystoupit, ne� ten, kdo na n� ulpěl. �ena "mu�sky" zaměstnan� dnes v�, �e důstojnou prac� sv� �enstv� věru neohro�uje. Mu� zat�m mo�n� potřebuje vět�� odvahu, aby v sobě na�el i �ensk� p�l du�e: ale pr�vě odvaha z něj děl� cel�ho mu�e! Chci ř�ct, �e současn� generace pracuj� na tom, aby ka�d� maxim�lně rozvinul sv� společensk� i du�evn� schopnosti, proto�e rigidn� rozdělen� rol� v patriarch�ln� společnosti u� d�vno brzdilo růst osobnosti �ensk� i mu�sk�.

Zd� se mi, �e pro mlad� lidi tyto aspekty z�niku patriarch�ln�ho ř�du nepředstavuj� velk� probl�m, chlapci a d�vky se vz�jemně přibli�uj� nejen du�evně, ale i fyzicky. Oblečen�m i společensk�m chov�n�m zdůrazňuj� sp�e to, co je jim společn�, ne� co je odli�uje. "havou ot�zkou začalo b�t něco jin�ho, a to společensk�, du�evn� i biologick� otcovstv� a mateřstv� vůbec; krize rodičovstv� je samozřejmě i kriz� synovstv�: kde nen� Otce, nemů�e b�t Syna.

Česk�ch specifik je řada: zaprv� se dlouho udr�ovalo při �ivotě původně komunistick� dogma, �e ot�zky t�kaj�c� se mu�sk� a �ensk� role nen� třeba kl�st, proto�e jsou vyře�en�. Zadruh� se mu�n�, srdnat�, statečn� lid� stali na dlouh� l�ta terčem pron�sledov�n�. Jin�mi slovy pot�, co byl �ředně zru�en Bůh, byla pon�ena otcovsk� postava. Prvn� tajemn�k a re�ijn� byrokrat se jako odporn� �edočern� negativ ide�ln�ho patriarch�tu pokusil uzurpovat obě pozice. Nejhor�� přitom bylo odbour�n� mravn�ho i existenci�ln�ho t�z�n�. Autoritativn� re�im byl dlouho �spě�n� tak� d�ky tomu, �e se mu dařilo zbavovat vět�inu lid� i t�to odpovědnosti. - A tedy svobody. Syst�m nahrazoval Boha zbo�něn�m sebe sam�ho, v r�mci jeho moci bylo dovoleno v�echno, mimo něj nic. A platilo "jak� otec, takov� syn". Lid�, kteř� se dali přesvědčit, �e v�ra v Boha je nesmysl, zato v�ra v autoritativn� figury a jejich re�im rozumn�, byli zakladateli podivn�ho, dnes zd�nlivě vyhynul�ho rodu odul�ch soudruhů.

Ka v�echno d� vyzn�n� nev�ry stoj� na nějak� v�ře, potřeba autority a z�kona je člověku vrozen�. Z�kon přijat� od jak�koliv mocensk� autority v�ak utlumuje, nebo dokonce zavrhuje hled�n�, kter� tato potřeba v inteligentn�m člověku rozněcuje a �iv�.

Je podivn�, jak je česk� společnost slep� vůči jednomu z prvn�ch a nejhlub��ch modern�ch modelů společnosti bez Boha, přesto�e (nebo proto�e?) ho promyslel a ztv�rnil česk� autor. Je z roku 1920 a jmenuje se RUR. Čapkův Rossum a jeho n�sledn�ci zdokonaluj� Stvořitelův svět s luciferskou p�chou a sebezal�ben�m a zaplavuj� ho roboty vyroben�mi způsobem překvapivě podobn�m dne�n�mu genetick�mu in�en�rstv�. Svět se přitom měn� ve v�lečn� pole, a tak� v �hor, kde se přest�vaj� rodit děti a kde jsou steriln� i květiny. Čapek pochopil souvislost mezi svr�en�m Boha, překročen�m biologick�ho - čili �ivotn�ho - z�kona, vyhasnut�m lidsk�ho způsobu plozen� dět�, a t�m i smyslu funkc� jako otec a matka, syn, dcera. Společnost bez otců je společnost� bez synů a dcer, analogie mezi modelem kosmick�m a modelem pozemsk�m neplat� jen ve smyslu přenesen�m, projevuje se i v rovině biologick�, jako by nebyla jen plodem lidsk� fantazie. Společnost bez otců pracuje na tom, aby se stala i transgenickou společnost� bez matek.

Tajemn�, a přece intuitivně přesvědčiv� souvislost mezi svr�en�m Otce, odvr�en�m funkce otce a matky, dominanc� technologick�ch a tr�n�ch mechanismů a koncem lidsk�ho rodu se z Čapkova d�la přelila do vědecko-fantastick� literatury a filmu a proměnila se v jak�si pevn� ideov� pl�n nejrůzněj��ch variac� na t�ma zničen� lidstva. To je prov�děno moc�, kter� uzn�v� jako nejvy��� princip sebe samu, svůj vlastn� růst a prospěch. Nen� slepota vůči tomuto Čapkovu duchovn�mu otcovstv� symptomem kultury svr�en�ch otců a zneuznan�ch mu�ů?

Ano, mysl�m si, �e mu�stv� vy�aduje odvahu, statečnost a třeba taky oběť, stejně jako �enstv�. Aby volilo člověka a ne robota. Chce to dnes odpovědnost, odvahu, statečnost, ano: mu�nost. Svaly nemus� b�t ohromn�, vnitřn� svoboda ohromn� je.

Eva Rheinwaldov�, psycholo�ka a psychoterapeutka^*

Nov� kult hrdinsk� oběti: workoholismus

Zd� se, �e civilizačn�m v�vojem trp� nejv�ce dne�n� mu�i. Nejistota, frustrace a ztr�ta identity zalo�en� na tradičn�ch hodnot�ch jsou často reakcemi na nov� uspoř�d�n� společnosti. Odklon od patriarch�ln�ho syst�mu je �měrn� jej� vyspělosti. Tam, kde �eny maj� rovnopr�vn� př�stup ke vzděl�n�, ke kari�ře dle sv�ho v�běru a odměně za pr�ci podle v�konnosti a ne podle sexu, věku a rasy (v USA je tato diskriminace z�konem zak�z�na), jsou osvobozen� od z�vislosti na mu��ch. T�m ov�em mu�i ztr�cej� sv� z�kladn� historick�, tradičn� posl�n�: starat se o �enu a děti, ochraňovat rodinu, m�t moc a b�t vůdcem rodinn�ch klanů se v�emi pravomocemi. Tak tomu b�valo ve vět�ině společnost� odprad�vna. Nen� divu, �e takov� role poskytovala mu�i rozd�lnou identitu a d�vala mu pocit mu�nosti.

Ve sv� psychoterapeutick� praxi se u dne�n�ch mu�ů st�le častěji setk�v�m s př�pady �zkost�, deprese, probl�my vztahů, sexu�ln�mi poruchami. D� se ř�ci, �e tyto poruchy jsou �měrn� asertivitě jejich �en a finančn� situaci rodiny. Tam, kde �eny vyděl�vaj� v�c ne� mu�i nebo maj� v�znamněj�� postaven�, jsou tyto probl�my nejv�razněj��. Svět mu�ů je ohro�en a jejich psychick� vyrovnanost, zalo�en� na naučen� identitě vůdce, je naru�ena.

V dne�n� době neb�v� v�jimkou, �e mu� je bez pr�ce a rodinu podporuje �ena. Tato situace je ov�em pro vět�inu mu�ů značně stresov� a vede k různ�m psychosomatick�m onemocněn�m vznikaj�c�m z ohro�en� jejich ega a toho, co pokl�dali za mu�nost.

V posledn�ch letech doch�z� k dramatick�m změn�m v pojet� funkce mu�ů v modern�ch kultur�ch. Ukazuje se, �e orientace na to, čemu se ř�k� "mu�nost", m� sv� limity a vede mu�e ke krizi. Tradičn� mu�i jsou často naz�v�ni �ovinisty a utlačovateli. Sv�m chov�n�m riskuj�, �e je jejich st�le nez�vislej�� �eny opust�. mu�i ře�� svou situaci mylně t�m, �e se spaluj� emočně i fyzicky honbou za �spěchem, materi�ln�mi c�ly a st�vaj� se workoholiky. Workoholismus je nov�m typem hrdinstv� a oběti. "Děl�m to pro v�s!" uji�ťuj� tito �tvanci sv� vlastn� kompulzivity svou rodinu. "Děti mě znaj� sp�e z televizn� obrazovky, ale co v�echno maj�! Drah� domy, baz�ny, auta, oblečen�, drah� dovolen�! Co je�tě pro ně mohu v�c udělat? Co by je�tě chtěly, co jim chyb�?" ptaj� se mu�i, kteř� ře�� svou krizi mu�nosti a potřebnosti t�m, �e pěstuj� nov� kult hrdinsk� oběti. Sna�� se z�skat si zpět svou ztr�cej�c� se starou identitu a snad i �ctu �en. Ty v�ak dnes vy�aduj� jin� mu�e s jin�mi kvalitami. Chtěj� citliv� partnery, kteř� se neboj� otevřeně a upř�mně projevovat sv� emoce, pracovat na sobě a osvobodit se od tradice, kter� je vede do z�huby. Přej� si, aby pochopili, �e dne�n� rodiny nejsou bez otců pr�vně, ale emočně.

Americk� psycholog H. Goldberg se domn�v�, �e dne�n� mu�i jsou vyčerp�ni stalet�mi nam�hav� pr�ce, zodpovědnosti za rodinu a nepřirozen�mi rolemi, kter� ve společnosti hr�li. V jejich dne�n� krizi vid� mo�nost katastrofy. Sebedestruktivn� kompulzivita, pop�r�n� emoc�, vystavov�n� se neust�l�mu stresu, probl�my s heterosexu�ln�mi vztahy, impotence, to v�e by mohlo v�st k jejich postupn�mu vymřen�. N�růst srdečn�ch onemocněn� a dal��ch civilizačn�ch chorob je toho důkazem. O tom svědč� i ni��� věk �mrtnosti mu�ů ne� �en. mu�i se skutečně st�vaj� ohro�en�m druhem. Psychologov� se domn�vaj�, �e �eny instinktivně vyc�tily nebezpeč� a ve jm�nu z�chrany lidstva začaly přeb�rat role mu�ů.

Je proto nejvy��� čas, aby mu�i pochopili, �e nemus� dominovat druh�m, ať u� jak�hokoli pohlav�, �e nemus� st�le dokazovat svou mu�skou nadřazenost a slou�it "ide�lu mu�nosti".

Tyto ide�ly jsou naučen� a mnoho mu�ů se sna�� b�t takov�mi, jak�mi mysl�, �e by měli b�t. Svou psychologickou energii u��vaj� sp�e k obraně a pop�r�n� sv� přirozenosti ne� k jej�mu vyjadřov�n�, v něm� jim zabraňuj� př�sn� tabu, kter� pro ně tradičn� společnost vytvořila. Podle jejich krit�ri� nesm� b�t mu� z�en�til�, z�visl�, citliv�, pasivn�, boj�cn�, bezmocn�, ne�spě�n�, slab�, impotentn� atd.

Od narozen� jsou tradičn� mu�i učeni a cvičeni v tom, �e tyto v�echny kvality jsou norm�ln� pouze pro �eny, zat�mco u mu�ů jsou nedostatkem, nebo dokonce �chylkou, pro kterou jsou často zesmě�ňov�ni, nebo i trest�ni. Identitu určuj� mu�ům ti, kteř� je vychov�vaj� a programuj�. Snad si ani neuvědomuj�, �e oni jsou původci celo�ivotn�ho strachu mu�ů ze sv� prav� identity a př�činou jejich kriz�. Ře�en�m je proto změna v�chovy, my�len� a opu�těn� nepřirozen�ch a nezdrav�ch rol�.

***

Přemysl Rut, hudebn�k, divadeln� autor, esejista

Začnu od konce, od těch tradičn�ch mu�n�ch ctnost�. Středem domova je �ena, ba ono po�ehnan� m�sto, z něho� se rod� děti. Tento střed je nutno chr�nit studem, ctnost�, oděvem, ale i zdmi, z�konem, obranou vlasti. Tradičn� mu�n� ctnosti se nejčastěji a nejdůstojněji projevuj� při h�jen� někter� z těchto hranic. V tradičn�m modelu rodiny směřuje �enina odpovědnost předev��m dovnitř, k rodinn�mu stolu, a odpovědnost mu�ova předev��m ven, ke světu. T�m jeho statečnost, obětavost, podnikavost, spolehlivost (atd.) dost�vaj� smysl a tak� podnět. Pokud se tyto ctnosti "osamostatn�", l�pe řečeno zdivoč�, přestanou se v�zat ke sv�mu smyslu a zplan�, svědč� to o poru�en� čehosi v j�dru či z�kladu rodinn� struktury.

Společnost "bez otců" je tedy prvotně společnost� "bez matek". O společnosti bez matek se ov�em dnes tolik nemluv� - snad proto, �e u� o n� byla řeč před sto lety, kdy� se objevily prvn� př�znaky. Dokonce se o tom často zp�valo: "�ena bude doktorEM, purkmistrEM, profesorEM, advok�tEM, ministrEM, radou i redaktorEM" (nepřehl�dněme mu�sk� koncovky!); tento kabaretn� kuplet z roku 1900 zdaleka nebyl v dobov� p�sničkov� produkci ojediněl�. Na společnost "bez matek" (v dosavadn�m pojet�) jsme tedy měli čas si zvyknout; společnost "bez otců" n�s zaskočila jako nečekan� důsledek v době, kdy u� jsme měli dojem, �e se uplatněn�m �en v mu�sk�ch profes�ch zase tolik nestalo. Stalo se hodně, ale nep�u to jako st�nost: byla-li �ensk� touha po profesn� rovnopr�vnosti prov�zena mu�sk�mi pochybnostmi, čas uk�zal, �e byly neopr�vněn�: je n�m dnes jedno, jdeme-li k doktorovi či k doktorce, uč�-li n�s profesor či profesorka, jedn�me-li s redaktorem či s redaktorkou. Pot� je jako obvykle hlouběji, ne� se předpokl�dalo: snad by se dala vystihnout ot�zkou, jak i při změn�ch pracovn�ch a společensk�ch vztahů mu�ů a �en neztratit vědom� toho, co se nezměnilo a sotva změnit mů�e, dokud budou na světě dvě pohlav�: vědom� nezastupitelnosti mu�sk� a �ensk� (tj. tak� otcovsk� a mateřsk�) �ivotn� role. Neboť prvn� axiom t�to �vahy - věta, �e středem domova je �ena - plat� i tehdy, je-li �ena předsedkyn� vl�dy a mu� t. č. v dom�cnosti.

Hrout�-li se patriarch�ln� kultura jako�to kultura, v n� �ena sm� jen do kuchyně a do postele, je to jen v poř�dku. Hrout�-li se v�ak patriarch�ln� kultura jako�to vědom� nenahraditelnosti domova, kter� stoj� za to br�nit a opatrovat, představuje to skutečně "riziko rozpadu hodnot". Riziko t�m nebezpečněj��, �e b�v� vysvětlov�no jako "dopad" "z�konit�ho" "společensk�ho v�voje". Vzpom�n�m si, jak mi několik let po převratu vypr�věl čerstvě rozveden� mu�, �e dynamika společensk�ch změn, nejist� ekonomick� situace, nov� mo�nosti uplatněn� i ztr�ta mal�ch jistot vedou k rozpadu man�elsk�ch vztahů. Z�ral jsem na něho bez pochopen�: i mně se po převratu radik�lně změnil rozvrh hodin, pracovn� n�plň, v��e př�jmu, přibylo mo�nost� a ubylo jistot, ale nikdy mne nenapadlo, �e bych se měl "t�m p�dem" tak� jinak (přiměřeněji poměrům?) o�enit. Naopak: vid�m v kontinuitě z�kladn�ch lidsk�ch vztahů tu hlavn� naději, s n� mů�eme j�t vstř�c dokonce i "glob�ln� technokultuře 21. stolet�" - ať u� se z n� vyklube cokoli.

Mil�čku, pře�ili jsme socialismus, ani kapitalismus n�s nerozděl�, viď?

***

Eva Hauserov�, spisovatelka a feministick� publicistka

Jsem pro zru�en� pojmu "mu�nost"

To, �e se lidsk� společnost neust�le měn� a vyv�j�, nelze v ��dn�m př�padě pokl�dat za "patn� - je to toti� z�konit� a přirozen�. V na�� současn� společnosti jsou to daleko v�c �eny ne� mu�i, kdo se sna�� vymanit z dozvuků a přetrv�vaj�c�ch n�sledků patriarch�ln�ho uspoř�d�n�, kter� po několik tis�c let formovalo my�len� a chov�n� lid�. Je to d�no t�m, �e �eny po tuto dlouhou dobu byly v utlačovan�, podř�zen� pozici, kde�to mu�i zd�nlivě nemaj� tolik důvodů sna�it se o změnu sv�ho v�hodněj��ho dominantn�ho postaven�.

Podle m�ho n�zoru v�ak patriarch�ln� model potlačoval a deformoval přirozen� sklony a potřeby �en i mu�ů; role př�slu�n�ků obou pohlav� byly vymezeny (přinejmen��m z dne�n�ho pohledu) př�li� striktně a jednostranně, neumo�ňovaly projevy "�ensk�" str�nky u mu�ů ani "mu�sk�" str�nky u �en a na způsob rozev�raj�c�ch se nů�ek uměle zvět�ovaly protiklady typu "mu� je siln�, �ena je slab�", "mu� je aktivn� a agresivn�, �ena je pasivn�, poddajn�, ně�n� a l�skypln�", "mu� je racion�ln�, �ena je citov�", "mu�i patř� veřejn� sf�ra, �eně sf�ra dom�c�". V těchto podm�nk�ch k atributům mu�nosti patřila dobyvačnost, soutě�ivost, orientace na v�kon, zisk, v�tězstv�, dominantn� a autoritativn� postoj k �en�m a dětem stejně jako opovrhov�n� ve�kerou "změkčilost�" a s t�m spojen� neschopnost orientovat se ve světě citů a vztahů. V�imla jsem si v�ak, �e např�klad v době prvn� republiky dostal pojem "mu�nost" poněkud jin� obsah - např�klad v Čapkov�ch či Masarykov�ch v�roc�ch znamenal cosi jako charakterovou a mor�ln� pevnost, vnitřn� integritu a odvahu čestně ("jako mu�") čelit různ�m nesn�z�m. Tento v�znamov� posun se mi jako �eně pochopitelně nel�b�, proto�e nevid�m ��dn� důvod, proč by v�echny tyto kladn� vlastnosti měly b�t spojov�ny v�lučně s mu�sk�m a ne rovně� s �ensk�m pohlav�m.

Od sedmdes�t�ch let 20. stolet� vynesla druh� vlna feministick�ho hnut� na světlo vzor "nov�ho mu�e" (New Man). Takov� mu� se nebr�n� pln�mu uvědomov�n� a pro��v�n� sv�ch citů, je mnohem v�c ne� tradičn� patriarch�ln� mu� orientovan� na vztahy, chce se �častnit vytv�řen� domova, v�chovy dět� a p�če o ně, a nejen odch�zet z domu za v�dělkem; o tuto roli se r�d poděl� s partnerkou. Vlastně jde o komplement�rn� protěj�ek emancipovan� �eny: jedině s takov�mi mu�i se d� uskutečnit ide�l, kdy ka�d� lidsk� jedinec bude moci skloubit rodinu s prac�, působen� ve veřejn� a soukrom� sf�ře, svoji existenci v profesion�ln�m i soukrom�m �ivotě podle sv�ch představ a potřeb.

Ot�zkou je, zdali za tohoto stavu věc� bude m�t je�tě pojem "mu�nost" nějak� v�znam. Domn�v�m se, �e v těchto změněn�ch podm�nk�ch by snad mohla nějak� "nov� mu�nost" vykrystalizovat, ale pravděpodobně to bude vy�adovat několik generac� stejně tak jako utv�řen� představy o tom, co to vlastně je "emancipovan� �ena". Prozat�m by asi bylo nejl�pe pojem "mu�nost" zru�it.

Docela jin�m probl�mem je, �e se lid� s postupem civilizace st�vaj� m�ně zodpovědn�mi, chovaj� se jakoby nevyzr�le, po cel� �ivot v mnoh�m připom�naj� jak�si velk� děti a orientuj� se v�razně na konzumn� �ivotn� způsob. Pak pochopitelně otcovsk� role - kter� byla v patriarch�tu beztak ve srovn�n� s mateřskou rol� velmi oslabena - bledne t�měř do neviditelnosti a mu�i sami ji nijak netou�� zast�vat: v�dyť si v�c cen� individu�ln� svobody, �spěchu, mo�nosti si h�donisticky u��vat. M�-li se v�ak ze v�eobecn�ho chaosu vynořit nějak� nov� ř�d věc�, kter� d� lidem znovu pocit smyslupln�ho směřov�n� a identifikace s určit�mi vzory nebo ide�ly, určitě toho nelze doc�lit obnovou patriarch�tu; to by bylo asi stejně �činn� sna�en� jako se pokou�et dostat vymačkanou zubn� pastu zp�tky do tuby.

Domn�v�m se, �e pokud v budoucnu dojde k určit� renesanci pevn�ch lidsk�ch vazeb, hodnot i ř�du lidsk�ho �ivota, stane se tak v důsledku glob�ln� ekologick� krize, kter� lidi v�ce či m�ně drasticky přiměje upustit od konzumn�ho způsobu �ivota a kl�st vět�� důraz na m�stn� vazby a m�stn� komunity. Rodičovsk� postavy (a obecněji postavy přirozen�ch autorit, učitelů, v dobr�m slova smyslu hrdinů) by pak mohly znovu nab�t vět�� důle�itosti a st�t se jakousi kostrou i tmelem dan� komunity, ale vymezen� otcovsk� a mateřsk� role by pak u� velmi pravděpodobně nebylo patriarch�ln� (tj. př�sn� autorita otce versus l�skypln� p�če matky), ale asi takov�, jak� v�d�me v současn�ch pokusech o vytv�řen� ekologicky �ij�c�ch komunit (např�klad tzv. ecovillages) - to jest daleko m�ně v�razně odli�en�, s mu�i podle tradičn�ch měř�tek "změkčil�mi", ale ve skutečnosti jen adekv�tně přizpůsoben�mi nov�m podm�nk�m.

***

Michal Sem�n, ředitel Občansk�ho institutu, publicista,
redaktor konzervativn� revue Distance

1. Krize mu�nosti �zce souvis� s celkovou nejistotou ohledně rol� mu�e i �eny v předivu povinnost�, z�vazků a loajalit, kter� spoluutv�řej� lidskou společnost. Emancipace �eny i mu�e od jejich tradičn�ch �ivotn�ch určen� nen� pochopiteln� bez vědom� podstatněj��ho a obecněj��ho projevu "osvobozen�", toti� emancipace od ř�du stvořen�. Modern� člověk nejprve sv�m deismem a později otevřen�m ateismem otevřel stavidlo revolučn�ch změn v pojet� a dynamice společensk�ho �ivota. V tomto procesu se vyvinuly ony dvě z�keřn� hereze novověku, sekul�rně humanistick� liberalismus, klan�c� se atomizovan�mu jedinci, a totalitarismus, absolutizuj�c� společensk� celek na �kor jednotliv�ho člověka a ni���ch společensk�ch skupin. Protiklad těchto dvou tendenc� je tedy pouze zd�nliv�, neboť se sice rozch�zej� v z�věrech, nicm�ně kořen maj� společn�. Obě tyto varianty vych�zej� ze zpochybněn� existence Boha, kter� je tvůrcem ř�du nepodl�haj�c�mu lidsk� sv�voli. Souč�st� takov�ho ř�du je tak� ř�d mravn�, kter� finalizuje lidskou svobodu, d�v� j� smysl a orientaci. Ř�d jedn�n� v�ak nelze odmyslet od jin�ch stvořen�ch ř�dů, tedy v na�em př�padě t� ř�du "mu�stv�" a "�enstv�".

Čteme-li dokumenty poch�zej�c� z d�lny Organizace spojen�ch n�rodů a j� př�buzn�ch nadn�rodn�ch instituc�, pak tento projev odpadu od Boha nelze přehl�dnout. Vysoc� političt� představitel� otevřeně hovoř� o tom, �e dosavadn� představy o přirozenosti člověka, a to mu�e i �eny, byly pouhou historicko-kulturn� konstrukc� a �e vzhledem k měn�c�m se �ivotn�m podm�nk�m, sexu�ln� a technologick� revoluci je třeba přistoupit na nov� konstrukce lidstv� a lidsk� pospolitosti. Pr�vě z těchto radik�lně relativistick�ch vod vyplouvaj� na hladinu st�le otevřeněj�� pokusy legitimizovat tzv. alternativn� �ivotn� styly, kter� tradičn� mravn� vn�m�n� hodnot� jako zvr�cen�, protipřirozen� a společnost ohro�uj�c� (homosexualizace společnosti, spermabanky, klonov�n�, obchod s těly potracen�ch dět� atd.).

2. Krize mu�nosti souvis� s kriz� otcovstv�. I zde je v�ak krize otcovstv� obt�ně pochopiteln� bez v��e uveden�ho selh�n� v rovině n�bo�ensk�. Dokonce i pohansk� n�bo�enstv� Ř�ma vn�malo roli otců jako roli n�bo�enskou. Otec, ř�d�c� se pravidlem patria potestas, byl současně hlavou rodiny v ř�du občansk�m i n�bo�ensk�m. Vzhledem k tvrdosti srdce tehdej��ho člověka si osoboval pr�va, kter� mu nepatř�, jako v př�padě opr�vněnosti rozhodnout, zda zrozen� d�tě bude přeneseno přes pr�h domu, či zůstane le�et před n�m. Tato praxe se v�ak v ničem neli�� od praxe těch, kteř� zab�jej� počat� děti m�ně teatr�ln� formou v dne�n�ch nemocnic�ch a potratov�ch klinik�ch. Křesťanstv� podstatně, i kdy� postupně a ne bezbolestně měnilo mravn� atmosf�ru obnovuj�c� se civilizace, z antick�ch dob v�ak uchovalo v�e, co odpov�d� ř�du stvořen� a z�konům evangelia. Do nich spad� privilegovan� postaven� mu�e-otce, kompenzovan� povinnostmi ��ivn�mi i duchovn�mi vůči man�elce a dětem. Otec v�ak zůstal hlavou rodiny, a jak ř�k� sv. Augustin, "biskupem ve sv� dom�cnosti". Rodina je c�rkv� v mal�m, ecclesiola domestica. Nen� v�ak p�nem nejvy���m, neboť nad n�m kraluje a vl�dne Bůh-Otec, kter�mu je člověk-otec ve v�em podř�zen - a spolu s n�m t� �ena i jeho potomstvo. Vůči svrchovan�mu Bohu jsou si mu�i a �eny rovni, i kdy� jsou jim Stvořitelem delegov�ny odli�n� povinnosti a role, kter� jsou nezaměniteln�. Mu� je hlavou, �ena srdcem. Mu� ud�v� směr, �ena je mu pomocnic� ve v�em, v čem on se jako mu� přidr�uje Bo��ho z�kona.

Modern�, od Boha emancipovan� člověk t�mto ř�dem pohrd�. �enu tento ř�d ur��, neboť se v něm c�t� znesvobodněna, mu�e odrazuje, neboť jej vyz�v� k odvaze, velkodu�nosti a odpovědnosti přesahuj�c� jeho soukromou profesion�ln� dr�hu. dne�n� otec nev�, co se od něj oček�v�. Tato nejistota často �st� do �pln� rezignace, někdy na ni mu� reaguje n�sil�m, a to jak vůči �eně, tak vůči dětem. Jak m� v�ak dne�n� otec zn�t plně svou roli, kdy� ze sv�ho �ivotn�ho obzoru nechal vymizet miluj�c�ho Boha-Otce, kter� poslal sv�ho Jednorozen�ho Syna, aby se pro člověka stal člověkem a svou smrt� na kř�i jej vykoupil z otroctv� hř�chu a temnoty smrti. Tento vzkř�en� Kristus je d�le př�tomn� ve sv� C�rkvi a tato skutečnost se podstatně odr�� v pov��en� man�elstv� do roviny sv�tosti, neboť tak jako je C�rkev podř�zena Kristu, tak m� b�t �ena podř�zena mu�i, a tak jako Kristus svou C�rkev miluje, tak m� mu� milovat svou �enu. Poslu�nost �eny je podm�něna obětavou l�skou mu�e.

Dne�n� otec t�pe, neboť se jeho postaven� v rodině i ve společnosti radik�lně měn�. Soutě�� se �enou na trhu pr�ce a roz��řen�m antikoncepce se mu �ena vytrhuje z n�ruče, aby si svůj sexu�ln� �ivot rozvrhla po sv�m. Vz�jemn� vztahy to pak je�tě v�ce brutalizuje a to, co se �eně zpoč�tku jevilo jako prostředek k osvobozen�, čin� ji je�tě zranitelněj�� a osamoceněj��, ne� tomu bylo v dob�ch minul�ch.

3. Potřeba hrdinů přetrv�v�, neboť patř� k přirozenosti člověka inspirovat se ctnostmi druh�ch a v mo�n� m�ře je aplikovat v �ivotě vlastn�m. To, co se měn�, jsou ony modely jedn�n�, kter� chce člověk napodobit. V čase n�bo�ensky kultivovan�m se chce mnoho mu�ů podobat těm, kteř� si ctnosti n�bo�ensk�ho �ivota dok�zali v�raznou měrou osvojit. Mezi tyto ctnosti na předn� m�sto jistě patř� hrdinstv�, odvaha, statečnost a oběť. Věř�m, �e je st�le je�tě mnoho mlad�ch lid�, kteř� se nech�vaj� strh�vat k v�stupu na tuto vysokou horu. Pluj� v�ak proti st�le s�l�c�mu proudu a ne ka�d� je v t�to změkčil� době schopen vytrvalosti.

Modely, kter� se napodobuj�, se v�ak st�le v�ce přesouvaj� z poloh ohraničen�ch "obět� pro druh�ho" k poloh�m "oběti pro sv� vlastn� sebeprosazen�". Tento rys je společn� �spě�n�mu sportovci, rockov�mu zpěv�kovi, při jeho� poslechu omdl�vaj� adolescenti, jejich� otcov� nav�těvuj� dom�cnost jen ojediněle, i bohat�mu podnikateli, kter� ji� utopil svou �estou jachtu.

V tomto př�padě jsou př�kladem k napodoben� �iv� lid�, ale v době, kdy �ivotn� obzor člověka st�le v�ce určuje uměl� svět fiktivn�ch postav televizn�ch s�g a př�běhů, sl�bne schopnost vytv�řet si re�ln� modely chov�n�, kter� jsou odez�r�ny ze skutečn�ho �ivota skutečn�ch lid�. Důsledky jsou často hroziv�, viz st�le častěj�� napodobov�n� sc�n z filmov�ch thrillerů a akčn�ch sn�mků v ulic�ch a �kol�ch dne�n�ho světa.

A na z�věr: mu�i-otcov� si potřebuj� opět ujasnit, jak� je jejich postaven� v rodině i ve společnosti. Nejprve je v�ak třeba, aby se přestali za svoje otcovstv� stydět, byli věrni sv� (jedin�) �eně, tr�vili s n� i s dětmi v�ce času ne� v pr�ci či u sv�ch z�lib. Obyčejn� t�ta od rodiny - toť model k napodoben�. Pro zač�tek to stač�, i tak je to �kol v dne�n� době heroick�.

***

Iva �m�dov�, doktorandsk� studentka sociologie
na Fakultě soci�ln�ch studi� Masarykovy univerzity v Brně

Jin� mu�i

Doned�vna jsme byli zvykl� o mu��ch uva�ovat v kategori�ch, �e buď je "chlap�k", nebo "baba". Přesněji, o mu�sk�ch identit�ch diskuse nevznikaly, proto�e vět�ina "norm�ln�ch mu�ů" se pohybovala v bezpečn� vzd�lenosti od obou polarit. "Macho", tedy dominantn�, neurval�, impulzivn� a agresivn� typ, byl extr�mem chlapa; "podpantofl�k", "ujařmen� mu��ček" nebo obraz "teplou�e" tvořili druh� p�l. Jin� hodnot�c� identity, modely či vzorce mu�stv� nebylo třeba diskutovat, norm�ln� mu�stv� bylo samozřejmost�. Tou tradičn� normou (dominantn�m modelem) byl mu�, jen� je psychicky odoln�, rozumov�, průbojn�, samostatn�, realistick�, uv�liv�, klidn�, kter� raději vede, m� smysl pro celek, je odv�n�, cti��dostiv�, drsn� a m�lomluvn�. Dodejme �enat�, zaměstnan�, n�le��c� k majoritn� populaci (u n�s křesťan, "běloch"), bez handicapů, zdrav� a aktivn� (tedy mlad��).

Takov� oček�v�n�, kter� jsou dnes ve společnostech podobn�ch t� česk� na mu�e kladena, se pln� tě�ko. Ani hrozeb, je� mohou naru�it postaven� dominantn�ho modelu mu�stv� (tedy na�ich jistot), nen� m�lo. Na mu�e jsou vzn�eny po�adavky a n�roky, kter� souvisej� se změnou, j� pro�la �ensk� role, a nab�vaj� tak puncu nesplnitelnosti. Mu� ji� nem� b�t pouze chlebod�rcem a ochr�ncem rodinn�ho hn�zda, ale m� b�t i ch�paj�c�m a citliv�m partnerem, pod�let se na dom�c�ch prac�ch a na p�či o děti (tak aspoň čtu dne�n� společensk� dikt�t j�). V�zvou dne�n�m mu�ům jsou jin� formy mu�stv�, či jin� �ivotn� situace - někdy tolerovan� na okraji, jindy pot�ran�. Homosexu�l či kněz v celib�tu (oba bezdětn�, prvn� z nich nav�c stigmatizovan� na�� silně homofobn� společnost�), nezaměstnan� mu�, jinověrec, př�slu�n�k jin�ho etnika, handicapovan�, star� či jinak jin� mu� ohro�uj� normalitu a ř�d na�� ka�dodennosti.

Ře�en�m toho, jak se vyrovnat s měn�c� se mu�skou, ale i �enskou identitou, je sna�it se podporovat veřejnou diskusi o toleranci, hodnotov�m posunu a postupn� generačn� proměně modelů mu�stv�. Důle�it� je tvořit a nab�zet alternativn� vzorce, zůst�v� v�ak velk�m otazn�kem, kam a� bude dovoleno zaj�t. Kde hledat meze tolerance? A kdo je bude určovat?

Sama m�m jakousi představu o tom, jak� trend ve změně mu�sk� identity by byl podle mě ��douc�. Typy mu�stv�, kter� jej sleduj�, jsou mi sympatick� a mysl�m, �e jejich př�tomnost i vyhled�v�m. M�m osobn�m z�měrem je d�vat jim najevo, �e je v jejich �sil� o budov�n� nov� identity podporuji, a ve chv�l�ch jejich nejistoty jim nab�dnout jako �ena oporu (tak� nov� souč�st - tentokr�t �ensk� - identity) a jako sociolo�ka podporu.

O typech mu�ů, kter� m�m na mysli, sociolo�ka Hana Librov� p�e jako o "soucitn� autoritě" či o "avantgardn�m macho". Jsou to sice siln�, mu�n� typy mu�ů, ale jsou ř�zeni hnut�m soucitu; disponuj� fyzickou silou, pevnost� postoje a rozhodnost� k činu, ale svoji energii zaměřuj� na ochranu okoln�ho světa, lid� i př�rody. Jsou schopni altruismu, trpělivosti a l�sky, jejich mu�n� s�la neslou�� k sebeprosazov�n�, v�tězstv� nad druh�mi a panov�n�, svět nevid� jako soubor předmětů, jimi� mohou manipulovat. Sklouben� m�rnosti a s�ly, starostlivosti a uměn� se prosadit je neprovediteln� jen zd�nlivě. Ti mu�i, kteř� se vyd�vaj� proti proudu dominantn�ho modelu mu�stv�, ať u� jde o jejich vědom� osobn� projekt, volbu či jak�si přirozen� vyplynut� situace nebo z nouze ctnost, maj� můj obdiv. Doba na jejich jinakost mo�n� nen� zral�, třeba ani nikdy nebude, ale pro mě představuj� tito jin� mu�i smysluplnou cestu �ivotem. Bez ohledu na to, ve kter�m tis�cilet� �ili, �ij� nebo se narod�.

P. S. kdy� po sobě čtu, co jsem pr�vě napsala, doch�z� mi, jak jsem deformovan� sociologick�m a univerzitn�m prostřed�m, ve kter�m se pohybuji, i tematikou, kterou se zab�v�m (studiem mu�sk�ch identit a problematikou gender, tedy postaven�m a vztahy mu�ů a �en ve společnosti). Jsem lapena v pasti diskus� o hroucen� patriarch�tu, mocensk� hegemonii určit�ch skupin a o změn�ch, je� reflexe těchto ud�lost� (ne)přin��. Přitom v�m, �e "luxus" pro�itku krize mu�sk� identity je vyhrazen jen těm, kdo o sobě v�ně přem��lej�. Řada dne�n�ch česk�ch mu�ů proto vnitřn� nejistotou netrp�, nevid� ji jako problematickou, nereflektuje svůj vnitřn� mu�sk� probl�m. Je obt�n� vzd�t se privilegi�, je� mu�ům jako soci�ln� skupině mocensk� struktura dne�n�ho společensk�ho uspoř�d�n� d�v�, ale stejně tak tě�k� je prosadit se v oblastech, v nich� mu�i nejsou v�t�ni či do n� "nepatř�". Podle mě je dne�n� mu�stv� v krizi, ač ta jako takov� nen� dosud reflektov�na. Tuto krizi v�ak vn�m�m sp� jako v�zvu ke změně ne� jako doklad rozpadu stability a hodnot.

U ot�zky absence otců c�t�m osobn� anga�ovanost, poněvad� si jako �ena nepřeji, abychom se ze společnosti bez otců stali i společnost� bezdětnou. Současn� trend v emancipaci a seberealizaci �eny ji� nutně nezahrnuje mateřskou roli. Nem� smysl hodnotit to, co se děje, ale opět nab�zet modely, jak na�emu vymřen� předch�zet. Někter� historick� zku�enosti dokl�daj�, �e spol�hat se v�dy na pudy a mateřskou l�sku nemus� b�t spolehliv�m ře�en�m. Ale podle mě je v�chodisko nasnadě, prvn�m ře�en�m po ruce je pr�vě př�klon k aktivn�mu otcovstv�.

Česk� rodiny maj� je�tě otců dost, ve srovn�n� např�klad s americkou černo�skou rodinou. Je to č�stečně důsledek totalitn� minulosti, kdy se mu�i mohli realizovat ve velmi omezen�ch podm�nk�ch - a často to bylo pr�vě v rodině. Teprve nyn� uvid�me, jak transformace "zahoupala" s otcovstv�m a jak� trendy se začnou jevit jako ��douc�. Počet rozvodů bude růst i d�le, rodin bez otců přib�vat bude, změn� se tedy aspoň politika v porozvodov� p�či o děti, aby z n� otcov� nevypad�vali �plně?

To, s jak�mi hodnotami jsou spojov�ny dne�n� podoby mu�stv�, souvis� opět s toleranc� k jinakosti. Role masov�ch m�di� je dnes nezastupiteln�, idol Termin�torů (mimochodem, Domin�tor - Dominik Ha�ek - je�tě jako vzor hodn� n�sledov�n� nen� �patn�) mě sice děs�, ale v�m, �e m�dia nab�zej� i jin� modely, ot�zkou je, podle čeho si vyb�r�me! Ale tady se asi opět ukr�v�m do ulity sv�ho naivn�ho (snad je�tě) mladistv�ho přesvědčen�, �e snad nejsme tak tup�?

Modely st�le potřebujeme, nejen proto, abychom je replikovali, ale proto, abychom z nich vyb�rali to, co je hodn� n�sledov�n� a kombinac� vlastn�ch krit�ri� a existuj�c�ch vzorců chov�n� budovali vlastn� identitu. Zůst�v� ot�zkou v�běru, zda bude na��m hrdinou (ztělesněn�m odvahy, statečnosti a oběti) Barbar Connan nebo dobr� t�ta, učitel, odd�lov� vedouc�.

***

��rka Gjuričov�, klinick� psycholo�ka a rodinn� terapeutka

Zd� se mi, a to nejen kvůli polo�en�m ot�zk�m, �e t�ma mu�nosti zač�n� b�t aktu�ln�. Po kter� mu�nosti se vol�? V na�� kulturn� tradici m�me dost modelů mu�nosti, kter� berou v �vahu dal�� soci�ln� okolnosti. Jen nam�tkou p�r př�kladů: hrd� a nez�visl� chlap�k, kter� si ned� nic l�bit, tvrd�, ale obětav� otec a man�el nebo tich� a nen�padn� mu�, kter� v�echny překvap� pevnost� charakteru? v�dy bylo k dispozici ide�ln�ch modelů mu�nosti v�ce, stejně jako existoval v�ce ne� jeden model feminity, a to i v jedn� společensk� vrstvě. Vedle půvabně stydliv� d�vky byla l�skyplně pečuj�c� a obětav� man�elka a matka, ale modelem feminity byla i protřel� svůdnice nebo zas temperamentn� a řečn� �ensk�.

mu�nost stejně jako �enskost jsou kvality, kter� nemaj� jasně dan� obsah, jsou diskurzivně utv�řen�, a tedy relativně proměnliv�, i kdy� si uchov�vaj� jistou stabilitu. Diskurzivn� pojet� mu�nosti a �enskosti se ov�em odli�uje od esenci�ln� představy mu�nosti a �enskosti - u n�s dosti bě�ně přij�man� - jako bytostn�ch kvalit, kter� se mohou oslabovat, a tedy tak� obnovovat.

Vrac�m se tak k ot�zce po obnově mu�nosti. předev��m mne zaujalo, �e v textu, na kter� navazuji, se hovoř� o konci patriarch�tu - byl ale pojem patriarch�ln� kultury v česk�m vět�inov�m kulturn�m uva�ov�n� přijat jako relevantn�? Ta ot�zka nen� podle m�ho n�zoru zbytečn�. Zd� se mi toti�, �e podoba partriarch�tu a jeho proměny zejm�na v posledn�m stolet� (a zejm�na v jeho druh� polovině) nebyly v na�� společnosti zat�m ve vět�� m�ře reflektov�ny a diskutov�ny.

Patriarch�ln� ř�d b�v� někdy nostalgicky prezentov�n jako harmonick� rozdělen� světa na svět mu�ů a svět �en, v něm� ka�d� měl nezastupiteln� �koly a povinnosti. To je jistě do značn� m�ry přijateln�, i kdy� přece jen nedostatečn� popis. Ide�l je zde toti� zaměněn za realitu, kter� zřejmě u� oded�vna tak zcela harmonick� nebyla. u� od středověku nach�z�me v dobov�ch pramenech �daje, kter� ukazuj� na potřebu podř�zen� postaven� �eny vysvětlovat a zdůvodňovat. Lze tedy soudit, �e nebylo zřejmě tak zcela samozřejm� a neproblematick�.

Feminismus rozdělen� rol� a světa otevřeně radik�lně zpochybnil, a zejm�na upozornil na rozd�l moci a vlivu mu�ů a �en ve v�ech sf�r�ch �ivota. Tento rozd�l je vetk�n do patriarch�ln� kultury. Ve 20. stolet� do�lo v na�� kultuře ke zřeteln�m změn�m v �ivotě �en: �eny začaly v�razně zkvalitňovat sv� vzděl�n�, uplatňovat se ve sf�ře placen� pr�ce, vytv�řet spolky, vstupovat do politiky. předev��m v�ak objevily mo�nost neb�t definov�ny, ale definovat sebe sam�. To byla z�sadn� změna, ať u� byla vědomě inspirov�na feminismem anebo (jak je to dosud bě�n� u n�s) jak�koli vliv feminismu pop�rala a odm�tala.

Pokud lze mluvit o mu�sk� krizi, spatřuji ji v nedostatečn� reflexi těchto změn a chyběj�c� odpovědi na změny, ke kter�m u �en do�lo, a to zejm�na v soukrom� sf�ře. dne�n� �eny u� např�klad nepotřebuj� autoritu ani ochranu mu�e ve stejn�m smyslu jako před sto lety, ale jsou n�ročněj��, pokud jde o kvalitu vztahu.

Zd� se mi srozumiteln�, �e někteř� mu�i se s těmito změnami vyrovn�vaj� obt�ně, �e se c�t� znejistěni, pokud jde o jejich pozici v rodině. Pro��vaj� situaci změny jako ztr�tu. Vztah s dětmi u� lze tě�ko budovat na samozřejm� autoritě, jako tomu bylo mnohdy ve vztahu dnes dospěl�ch mu�ů k jejich otcům. Stejně obt�n� je loučit se s n�roky, kter� m�val v rodině �ivitel rodiny. Jsem přesvědčena, �e v krizi mu�ů je ale obsa�ena př�le�itost ke změně, př�le�itost k redefinici osobn�ch hodnot. Pro mu�e nen� snadn� objevit, �e feminismus mů�e b�t př�nosn� i pro ně, ov�em mnoho mu�ů, a zejm�na intelektu�lů d�le na z�pad od n�s u� tento objev učinilo. mu�i tam pozměňuj� sv� představy o �ivotn�ch priorit�ch a o vztaz�ch v rodině a věř�m, �e dř�ve nebo později půjdeme i u n�s tak� touto cestou. Otcovstv� m� dnes �anci b�t re�ln�m důvěrn�m vztahem, kter� m� hodnotu s�m o sobě. mu�i u� zač�naj� objevovat, �e i oni emočně potřebuj� vztah se sv�mi dětmi, stejně jako děti potřebuj� vztah s nimi. V tom je změna: mu�i u� nechtěj� jen ��t �ivot ve světě pr�ce, aby zabezpečili rodiny a děti, chtěj� ��t s rodinami a dětmi. mu�i u� nepokl�daj� prioritu světa pr�ce za samozřejmost, kladou si ot�zky, vyjedn�vaj� rodinn� priority a rozhoduj� se.

Četla jsem pr�vě minul� t�den zpr�vu o celost�tn�m v�zkumu postojů k pr�ci, k �ivotu a rodinn�m vztahům v USA v roce 2000. Ve skupině mu�ů ve věku dvacet a� třicet devět let pova�uje vět�ina respondentů za nejdůle�itěj�� čas tr�ven� s rodinou, vyjadřuje př�n� po flexibiln� pracovn� době, a sedmdes�t procent mu�ů by se dokonce vzdalo č�sti v�dělku, aby mělo v�c času na rodinu. Osobně se domn�v�m, �e tyto priority nevypl�vaj� jen z americk� ekonomick� prosperity, kde si to mohou dovolit, ale jsou v�sledkem dlouhodob� změny postojů, kter� ovlivnil společensk� diskurz inspirovan� feminismem. dne�n� volby mu�ů a �en, pokud jde o vz�jemn� vztahy, jsou v na�� společnosti slo�itěj��, proto�e formulovan� bez společensk� reflexe a diskuse. Ned�vn� politick� a společensk� změny mohou v�st k př�n� po obnově tradičn�ch hodnot, jako by byla mo�n� cesta do idealizovan� minulosti. Věř�m, �e �vahy o situaci česk�ch mu�ů přes�hnou rovinu nostalgick�ch �vah po časech, kdy mu�i byli mu�n� a �eny byly kr�sn�. Je na čase tvořit prostor rozpravy o vztaz�ch mu�ů a �en a tato diskuse k němu mů�e přispět.

* Rozs�hlej�� rozhovor s autorkou byl publikov�n v "americk�m" č�sle revue PROSTOR 41, s. 119-126.