Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Mo�nosti mu�nosti
(na prahu nov�ho mil�nia)

Mu�i opravdu mu�n� miluj� střetnut� duchů,
jako antičt� hrdinov� milovali střetnut� mečů.

Andr� Maurois

Kdy� uzn�van� francouzsk� spisovatel pron�el při jedn� ze sv�ch předn�ek tato slova (česky v knize O l�sce a př�telstv�, 1935), měl docela jasnou představu, jak mu�i "opravdu mu�n�" vypadaj� - "jako antičt� hrdinov�". Jenom�e od t� doby uplynulo u� tři čtvrtě stolet�, b�jn� rekov� zmizeli ze světa na�� představivosti a mnoh� se změnilo. Jak vypadaj� "mu�i opravdu mu�n�" dnes? Sed� za volantem komfortn�ho Audi a mobilem ř�d� svou prosperuj�c� firmu? Bojuj� jako hokejov� gladi�toři nebo fotbalov� bohov� na �ampion�tu o titul? Nebo jsou doma na mateřsk� a jako "nov� otcov�" perou pl�nky a vař� ovesnou ka�i, zat�mco jejich man�elky pracuj� v managementu lukrativn�ho podniku? Kdy� chyb� představa skutečn� mu�nosti, je něco z�sadn�ho v nepoř�dku. Feministick� autorka Eva Hauserov� se proto rovnou a bez obalu vyslovuje pro zru�en� pojmu mu�nost a psycholo�ka Eva Rheinwaldov� věcně konstatuje: "Svět mu�ů je ohro�en a jejich psychick� vyrovnanost, zalo�en� na naučen� identitě vůdce, je naru�ena" (oba n�zory jsou zastoupeny v rubrice Konfrontace).

Jak zn�mo, �eny maj� v�dycky pravdu. Ale jen polovičn�. Nov�m dvojč�slem revue PROSTOR chceme otevř�t diskusi o "mu�sk� ot�zce" a v�st ji např�č různ�mi "světy", v dialogu mu�ů i �en, např�č generacemi, od sf�ry společensk� a� k t�matům nejniterněj��m. Ohla�uj�c� se "krize mu�stv�" souvis� s mnoha dal��mi dobov�mi jevy a t�maty: se společnost� bez otců i se st�lou potřebou hrdinstv�, s proměnami společensk�ch rol�, se star�mi i nov�mi mu�sk�mi ctnostmi a nectnostmi. Při koncipov�n� tohoto dvojč�sla jsme z�měrně usilovali o �irok� z�běr, o zachycen� on� v�eobecně pociťovan� krize v co nej�ir��ch souvislostech, �hlech i �rovn�ch pohledu: od filozofie a� k humoru ("Posledn� dopis m� milence" a "Otevřen� dopis v�em �en�m /i mu�ům/").

Ačkoliv �ijeme ve feminizovan�m světě �toč�c�m "na z�kladn� přirozenost mu�stv�" ( jak tvrd� James S. Taylor v rubrice N�zor), přece se zd�, �e rejstř�k mo�nost�, jak nalo�it se svou mu�skou či �enskou podstatou, se na prahu nov�ho mil�nia sp� roz�iřuje ne� zu�uje. Jak�m mo�nostem mu�nosti d�me přednost, z�le�� v mnoh�m i na n�s - proto je toto dvojč�slo koncipov�no z�roveň jako kaleidoskopick� obraz, v něm� čten�ř mů�e hledat (a douf�me i nal�zt) inspiraci pro utvořen� sv�ho n�zoru i ře�en� vlastn� "mu�sk� ot�zky".

"�eny a homosexu�lov� se emancipuj�, mu�i t�pou", těmito slovy otev�r� pozoruhodnou vizi současn�ho i budouc�ho v�voje autor stati "Technokultura 21. stolet� a proměny (mu�sk�) identity" a přirovn�v� dne�n� situaci k vyvrcholen� karnevalu: k odkl�d�n� tradičn�ch masek, rol� a kulturně-společensk�ch stereotypů. Zat�mco norm�ln� mu�i se na konci 20. stolet� stali pouh�mi chim�rami, nastoupili na jejich m�sto různ� "supermani", "termin�toři" a "posthum�nn� monstra". Opravdu dnes nahrazuj� na�i představu "mu�ů opravdu mu�n�ch" tyto zabij�ck� prefabrik�ty medi�ln� kultury?

Mo�n� bude pro čten�ře překvapen�m, �e v tomto dvojč�sle se zcela nez�visle na sobě u několika autorů objevil jin� obraz: "Doba od n�s vy�aduje jist� druh z�zraku: mus�me se znovu st�t gentlemany" (James S. Taylor). Jistě, z pohledu vyznavače postmoderny jde o v�zvu značně zpozdilou. Ale nen� i to jen jedna z re�ln�ch "mo�nost� mu�nosti", kterou bychom - po v�ech civilizačn�ch katastrof�ch a ideologick�ch �ismech - měli br�t st�le je�tě v �vahu?

Bez jist� �petky gentlemanstv�, zdr�enlivosti a proz�ravosti, n�m hroz� mnoh�. Např�klad "nov� občansk� v�lka", o n� p�e Pascal Bruckner (v rubrice Stati a �vahy).

��fredaktor