Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Soupis prac� historika uměn� a nestora česk�ch ochr�nců pam�tek Dobroslava L�bala (nar. 1911) je �ctyhodn�, celkem tvoř� několik set titulů. Ale je�tě �ctyhodněj�� je jeho činnost - stal se tvůrcem pasportizace pam�tek, důkladn�ho stavebně-historick�ho průzkumu v�znamn�ch objektů: strahovsk�ho kl�tera, pra�sk� pam�tkov� rezervace, Kutn� Hory a řady dal��ch měst. Odborně erudovan�, světon�zorově "nepohodln�" a občansky nepoddajn� osobnost se dok�zala prosadit i v obt�n�ch podm�nk�ch minul�ho re�imu. V letech 1954-1986 pracoval Dobroslav L�bal ve St�tn�m �stavu pro rekonstrukci pam�tek (S�RPMO) a jako vedouc� pracovn�k zde vychoval nejm�ně dvě generace pam�tk�řů. Je prezidentem ICOMOS, mezin�rodn� organizace na ochranu pam�tek v r�mci UNESCO, v roce 1995 mu byla udělena presti�n� Evropsk� cena za p�či o pam�tky. Je autorem řady knih: Pra�sk� gotick� kostely (1946), Gotick� architektura v Čech�ch a na Moravě (1948), Starobyl� města v Československu (1970), Urbanistick� i architektonick� jedinečnost Prahy (1994). Patř� k v�znamn�m světov�m znalcům v�voje urbanismu a architektury, zvl�tě rom�nsk� a gotick�.

***

Hanu�: Vid�m, �e jste v piln� pr�ci, přich�z�m mo�n� nevhod - jak� t�ma teď zpracov�v�te?

L�bal: Pustil jsem se do rozs�hl�ho d�la, zpracov�v�m přehled v�voje monument�ln� c�rkevn� architektury v z�padn� Evropě od 11. do 19. stolet�. Postupuji po stalet�ch a je zaj�mav� sledovat, jak mohou b�t někter� jinak plodn� země v určit� etapě �plně hluch� - např�klad s �divem zji�ťuji, �e It�lie v 18. stolet� je relativně vyčerpan�.

Hanu�: Takov� �kol je skoro nad s�ly jednotlivce, jak jste s n�m daleko?

L�bal: Ze tř� čtvrtin je kniha hotova. Je to n�dhern�, i kdy� nam�hav� pr�ce.

Hanu�: Přistupme k t�matu: jak vn�m�te a oceňujete jedinečnost Prahy?

L�bal: Před několika měs�ci jsem zpracov�val odborn� stanovisko pro pana prim�tora t�kaj�c� se architektonick� a urbanistick� ochrany města. Moje v�choz� pozice byla jasn�: Praha je nejkr�sněj�� město světa. V�m, co ř�k�m, ověřoval jsem si to a porovn�val s jin�mi světov�mi metropolemi.

Hanu�: To superlativn� hodnocen� zn� radik�lně, v čem vid�te jej� unik�tnost?

L�bal: Důvodů je v�c, ale za hlavn� pova�uji předev��m ter�nn� konfiguraci, ten ��asně dramaticky zvlněn� profil krajiny po obou břez�ch řeky.

Mimoř�dn� je tak� urbanisticko-architektonick� tradice města sahaj�c� nepřetr�itě a� do rom�nsk� doby a postupně se vyv�jej�c� ke st�le vět�� monumentalitě. kdy� jsme asi v prvn� polovině pades�t�ch let zpracov�vali s kolegou P�ou prvn� pl�n v�voje města, zjistili jsme, �e Praha měla monument�ln� r�z u� od konce 11. či poč�tku 12. stolet�. Překvapil n�s obrovit� rozsah tehdej��ho pravobře�n�ho os�dlen� od Podol� a� po Z�bransko, dne�n� Tě�nov, to znamen� pět a půl kilometrů dlouh� a převahou souvisl� os�dlen� pod�l Vltavy.

Na Pra�sk�m hradě je s�dlo st�tu od 9. stolet� prakticky a� dodnes - nic takov�ho nem� ve světě obdoby, co� ukazuje na podivuhodnou kontinuitu česk� historie.

Unik�tn� je tak� dvojice hradů, Hradčan a Vy�ehradu, oba tvoř� z�kladnu budouc�ho v�voje města. �idovsk� prameny uv�děj� je�tě "Mezigrady", co� bylo pojmenov�n� prapůvodn�ho os�dlen� mezi oběma hrady. Vůbec si mysl�m, �e Praha rom�nsk� zůst�v� dodnes nedoceněna - svědč� o tom kamenn� domy z 12. stolet�, kter�ch zůstalo dochov�no neobyčejn� mno�stv�, ale chyb� bohu�el dosud jejich odborn� zpracov�n�.

Hanu�: Od t� doby v�ak uplynulo skoro jedno tis�cilet�...

L�bal: Ano, ale byl to z�klad, na něm� bylo mo�no d�l budovat.

Neuvěřiteln� je kulturn� �rodnost tohoto �zem�, je� přitahovala cizince, kteř� sem přich�zeli, tady zakořenili a odsud pak �la do světa jejich sl�va - př�pad Petra Parl�ře, Kry�tofa Dienzenhofera, Santiniho a mnoha dal��ch.

V�dy znovu mě udivuje v�tvarně a architektonicky nadan� prostřed�. V�eobecně se mluv� o kvalitativně vrcholn�ch obdob�ch gotiky, baroka a o dvac�t�m stolet�, ale kdy� se pod�v�me bl�, zji�ťujeme, �e např�klad i v renesanci se na pra�sk� půdě realizovaly stavby, kter� byly v It�lii sice pl�nov�ny, ale nebyly tam uskutečněny. O Belved�ru se např�klad hovoř� jako o nejv�znamněj�� uk�zce italsk� renesančn� architektury na sever od Alp, co� plat� i neplat�, proto�e podobn� stavba v It�lii neexistuje. Ale Vla�sk� kaple při kostele svat�ho Salv�tora, projektovan� v Ř�mě a proveden� v Praze, nem� rovně� v It�lii ��dn� soudob� protěj�ek, je unik�tem. I v baroku zde vznikla d�la, kter� ve světě nemaj� obdoby, např�klad stavby ve stylu "radik�ln�ho baroka", např. kostel vor�ilek na Nov�m Městě pra�sk�m, malostransk� kostel svat�ho Mikul�e, z�meck� kaple ve v�chodočesk�ch Smiřic�ch a mnoh� dal��.

Hanu�: Poř�d mluv�me o historick�m j�dru, ale co ostatn� partie města?

L�bal: Praha m� tak� překr�snou centr�ln� oblast - Vinohrady a někter� č�sti Hole�ovic. Vzpom�n�m si, jak mě jednou nav�t�vil prezident mezin�rodn� organizace pam�tk�řů ICOMOS, vynikaj�c� francouzsk� znalec a ochr�nce pam�tek. �li jsme po n�měst� M�ru a on byl evropsk�m r�zem cel�ho prostoru s neogotick�m kostelem svat� Ludmily, Vinohradsk�m divadlem a skupinou domů za n�m �plně nad�en. Centr�ln� oblasti nejen vhodně doplňuj� celkovou skladbu, ale tvoř� i jakousi mor�ln� ochranu historick�ho centra.

To v�e dohromady nelze vysvětlit jinak ne� nepředstavitelnou vnitřn� v�tvarnou silou města.

Pot� je v tom, �e si jeho bohatstv� plně neuvědomujeme. Nev��me si toti� ani sami sebe, a to neobyčejně poznamen�v� i prostřed�, v něm� �ijeme.

Hanu�: O jednom častokr�t zmiňovan�m rysu města jste se ale nezm�nil. Z�stavba prob�hala pr� podle hlub��ho, skryt�ho pl�nu. Jak� m�te n�zor na Prahu mystickou?

L�bal: Pokud nar��te na urbanistick� koncepce Karla IV., podle nich� se tady měla realizovat představa Nebesk�ho Jeruzal�ma, v�m o nich, ale nikdy jsem je nezkoumal. Podrobně se jimi zab�v� Vil�m Lorenc ve sv� velk� knize o Nov�m Městě pra�sk�m, dokonce se v n� sna�� o rekonstrukci a v�klad určit�ch ezotern�ch vztahů. V tomto ohledu ze mě nic kloudn�ho nevypadlo a nevypadne. Přizn�m se v�m otevřeně, �e jsem jenom obyčejn� zedn�k z le�en�, v�dycky jsem vych�zel předev��m z hmotn� podstaty staveb. Mystick� z�le�itosti jsem vědomě ponech�val stranou.

Hanu�: Zn�te-li z�klady města, mů�ete l�pe posoudit jeho př�tomnost. Jak se podle v�s otiskne dne�n� doba - mysl�m tr�n� či kapitalistickou �ru devades�t�ch let - do tv�ře města?

L�bal: Tě�ko ř�ct. C�t�m určitou trag�dii v tom, �e kontinuita tvůrč� geniality, kterou v minulosti mů�eme dobře sledovat, jako by se ztratila. mo�n� je to d�no t�m, �e jsme město přestali vn�mat jako harmonick� celek a skladbu pln�c� v dan�m prostřed� svou roli. Jak jinak si vysvětlit surov�, někdy a� cynick� vlomy do městsk� z�stavby, kter� se v Praze objevuj�? A proč jim pra��t� urbanist� a pam�tk�ři nejsou s to �činně zabr�nit? Omlouv�m je t�m, �e se nedok�zali včas vyrovnat s prudkou změnou poměrů. Hlavn� vinu v�ak vid�m v nedostatečn�m �zemn�m pl�nov�n�. Chyb� jasn� koncepce, kam chceme město dostat a jak m� v budoucnu vypadat. Dokonce jsem navrhoval uspoř�dat na toto t�ma mezin�rodn� konferenci. Z�věry by sice byly jistě protichůdn�, ale vyprovokovala by se t�m aspoň veřejn� diskuse. Teď je ticho po pě�ině, a to nikam nevede.

Hanu�: Mohl byste uv�st př�klad nějak�ho cynick�ho z�sahu do historick�ho centra?

L�bal: kdy� jsem sv�ho času mapoval situaci Nov�ho Města a postupoval dům od domu, bylo mi jasn�, �e k určit�m z�sahům přirozeně doj�t mus�. Proto jsme s kolegy vytipovali několik historick�ch are�lů, kter� by měly b�t zachov�ny jako minirezervace. K nim pochopitelně patřila i jedna z nejstar��ch č�st� Nov�ho Města pra�sk�ho, �zem� svato�těp�nsk� s rotundou svat�ho Longina, gotick�m kostelem svat�ho �těp�na, farou a �kolou. A jak to dopadlo?

P�r kroků od rotundy teď vyrostla o�kliv�, tuctov� stavba nereprezentuj�c� stylově vůbec nic, administrativn� kolos Longin Bussines Centrum. Vrchol netaktnosti a bezohlednosti ilustruj�c� z�roveň zoufal� nedostatek vztahu k historick�mu m�stu.

Hanu�: T�m se dost�v�me k ot�zce ryze komerčn� architektury - byznyscenter, hotelů, supermarketů. Ohro�uje nyněj�� komercionalizace a "hotelizace" historickou Prahu?

L�bal: Dnes je mo�no �spě�ně obchodovat �plně se v��m, dokonce i s Prahou. Abych n�zorně přibl�il nebezpeč�, kter� městu v důsledku přehnan�ho "ztr�něn�" dne�n�ho �ivota akutně hroz�, u��v�m s oblibou obraz l�taj�c�ch supů nad krajinou. Nev�te dne ani hodiny, kam se snesou a co provedou, to ve mně vyvol�v� skutečn� obavy.

Naposled mě zarazil projekt na v�stavbu vě��ku v doln� č�sti V�clavsk�ho n�měst�. Postfunkcionalistick�, stylově nezaj�mav� stavba by rozbila n�měst� jako celek, stala by se v�n�m konkurentem kostela Panny Marie Sně�n� a troufalou v�zvou adresovanou směrem ke Star�mu Městu. Doufejme, �e se nezodpovědn� projekt neuskutečn�.

Cel� př�pad je dokladem je�tě jedn� hrozby, kterou bych nazval "manhattanizac�" Prahy, nerespektov�n�m v��kov� z�stavby vedouc� k rozru�en� a fragmentaci města.

Hanu�: Jak� m�te n�zor na největ�� současnou realizaci komerčn� architektury, na Anděl City?

L�bal: Přizn�v�m, �e m�m na cel� věci tak� svůj pod�l, odpovědnosti se v�ak nezř�k�m. Posuzovali jsme z pam�tk�řsk�ho hlediska �zem� Sm�chova v oblasti Anděla a dospěli jsme k n�zoru, �e situace skutečně nazr�la k radik�ln� proměně. Bylo n�m jasn�, �e tam mus� vzniknout něco nov�ho. Jestli ov�em byla zvolena spr�vn� cesta a vhodn� projekt, jsem u� bohu�el neposuzoval.

Hanu�: Před několika t�dny uděloval pra�sk� magistr�t oceněn� nejv�razněj��m architektonick�m d�lům posledn�ch let. Mezi oceněn�mi byl i Tanč�c� dům. kdy� se projekt schvaloval, byl jste tehdy jeho tvrd�m oponentem. Nezměnil jste na tento symbol pra�sk� architektury devades�t�ch let n�zor?

L�bal: Nezměnil. Ka�d� hodnotn� architektura - ať je sebedynamičtěj�� - m� v sobě fin�ln� harmonii velk�ho d�la. Tanč�c� dům ji v�ak z mnoha důvodů postr�d�.

V celkov�m ře�en� stavby chyb� �petka architektonick� tektoniky. u� samotn� fakt, �e autoři nev�hali na frekventovan� kři�ovatce poru�it linii ulice, pokl�d�m za provokaci a nem�stnou troufalost. Nehledě na to, �e n�bře�� mezi mostem Prvn�ho m�je a Palack�ho mostem je obestavěno kr�sn�mi domy s respektovan�m horizontem po obou stran�ch z�stavby. S Tanč�c�m domem tam ale vletělo něco cizorod�ho, co rozkl�d� a rozru�uje esteticky působ�c� celek vltavsk� kotliny.

Popularitu Tanč�c�ho domu si vysvětluji duchem dne�n� doby. Vystoupit s otevřenou kritikou vůči nov�mu kultu se nevypl�c�, člověk je okam�itě nařčen z přehnan�ho staromilstv� a nemodernosti.

Hanu�: Zat�mco Tanč�c� dům je stavba dr�div� svou ambici�znost�, jin� sporn� projekt posledn� doby realizovan� v historick�m centru, hotel Four Seasons, dr�d� sp� t�m, �e ji naopak postr�d�. Co je lep��?

L�bal: Oboj� je �patn�. Zast�v�m n�zor, �e projekt Four Seasons byl vadn� od sam�ho poč�tku. �častnil jsem se jedn�n� v�běrov� poroty v prvn�m konkurzu, v�sledkem bylo, �e nikdo nez�skal ani třet� cenu. Domn�v�m se, �e rozhodnut�m o stavbě hotelu v bezprostředn� bl�zkosti are�lu kři�ovn�ků, Palachova n�měst� a Klementina nebyla zvolena spr�vn� cesta. Rozhodlo se tak z ryze pragmatick�ch důvodů. Ch�pu, �e magistr�t na takov�m projektu vydělal. Ale historick� město naopak prodělalo, proto�e utrpělo mor�ln� �jmu. Kter� miska vah v�� v�c?

Hanu�: Zhruba před třemi lety rozv�řila hladinu kauza kostela svat�ho Michala, v n� jste se tak� osobně anga�oval. u� jste se sm�řil s prohrou?

L�bal: S t�m se sm�řit nelze. Celou kauzu pokl�d�m za projev ryz�ho vulgarismu. Historick� budova v bezprostředn� bl�zkosti Staroměstsk�ho n�měst� spjat� s pam�tkou Mistra Jana Husa, kde působil daleko v�c a intenzivněji ne� v Betl�msk� kapli, byla s po�ehn�n�m �řadů transformov�na v z�jmu turistick�ho průmyslu. M�sto důstojn� pam�tky tady m�me pouťovou atrakci. Zcela nepochopiteln� je �prava střechy s vik�řem v pohledov� vazbě na Staroměstsk� n�měst�.

Jedin�m ře�en�m tehdy bylo zajistit ch�traj�c� budově kostela novou střechu a počkat na př�hodněj�� dobu.

Hanu�: Z va�ich stanovisek vypl�v�, �e byste historick� město r�d zakonzervoval. Jenom�e co potom s muzeem?

L�bal: Ale vůbec ne! Svobodněj�� podm�nky Prahu doslova probudily, vnesly do n� u�asnou dynamiku. Kdybychom vyhnali z města �ivot, bylo by to to nejhor��, co by se mohlo st�t. Pokud se někter� soubory historick�ch objektů daj� vyu��t i pro komerčn� �čely - a j� o takov�ch tak� v�m -, nechť se vyu�ij�. Ale mělo by se to d�t velmi důstojn�m způsobem, ani� by se ničily.

Pozitivn�m př�kladem je projekt �pravy někdej�� Hypot�čn� banky na Senov�n�m n�měst�, kter� je ře�en velmi citlivě.

Hanu�: Jste optimistou, nebo pesimistou, pokud jde o Prahu budoucnosti?

L�bal: Navzdory v�em lapsům, kter�ch je opravdu dost, nem�m o Prahu obavy. C�t�m jej�ho genia loci a v�m, �e ta tvořiv� s�la m� t�měř z�zračnou moc ubr�nit se v�em cizorod�m vlivům a vlomům. Věř�m, �e se situace postupně usad� a dostane do mor�lně rozumn�ch kolej�, kter� nepřipust� ��dn� hloup� excesy. Manhattanizace u n�s nepokročila do t� m�ry, aby se nemohla zarazit. V�voj půjde jinou, př�znivěj�� cestou - ř�k�m to jako historik uměn�, pam�tk�ř i občan, kter� u� leccos pamatuje.

Ale jako člověk �ij�c� uprostřed tohoto světa u� tak klidn� nejsem. V posledn� době se zač�n�m vnitřně ob�vat něčeho jin�ho, trendu internetov� kultury. Důsledky t�to v m�m pohledu děsiv� z�le�itosti si lid� teprve uvědom�. Jsme zasyp�v�ni novinkami v�eho druhu, obrovsk�m mno�stv�m informac� bez ladu a skladu, bez jak�hokoliv hodnotov�ho zřetele. Děs� mě, �e t�to kultuře chyb� důle�it� vnitřn� faktor, nem� du�i ani p�teř. Tak�e budeme st�le informovaněj��, vzdělaněj��, dokonalej��, ale svět bude kulturně upadat v�c a v�c. V tom optimista nejsem. Co kdybyste o tom udělali př�t� č�slo va�eho časopisu?

Hanu�: V�born� tip. Děkuji a přeji hodně sil na dokončen� rozepsan� knihy.