Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Dokončen� eseje, jeho� prvn� č�st jsme přinesli v minul�m "mu�sk�m" č�sle revue PROSTOR. Autor (nar. 1955) je esejista, překladatel a b�val� redaktor časopisů Vokno a Mana, spolupracovn�k časopisů �ivel a Baraka. V revue PROSTOR 38 jsme publikovali rozhovor, v něm� se charakterizuje jako "ekologick� disident, anarcho-taoista a lumpen-intelektu�l". P�e pod různ�mi pseudonymy, pod jedn�m z nich, Homeless@Hungry, mu v leto�n�m roce vy�la sb�rka liter�rn�ch spotů Polykač ohně.

***

Hled�n� vize a prav�ho jm�na (ritu�ly přechodu)

N�čeln�kovi kmene Crow jm�nem "Mnoho ran" se jako dosp�vaj�c�mu při jeho prvn� velkolep� vizi na vrcholku hory zjevil v roli r�dce jak�si "Trpaslič� n�čeln�k". Prohl�sil,�e pro mlad�ka nemů�e udělat nic, neboť schopnost st�t se velk�m mu�em v sobě ji� m�, jen se ji mus� naučit vyu��vat. Mus� ji d�le rozv�jet. Poučil jej,�e lid� se od sebe li�� t�m, zda dovedou, nebo nedovedou vyu��t toho, co jim bylo od bohů d�no do v�nku. Ka�d� pr� m� v sobě přirozenou schopnost vyrovn�vat se s �ivotn�mi probl�my, m� v sobě vůli, kterou se mů�e naučit ovl�dat. Poradil mu, aby si bystřil smysly. V�c pro něj udělat nemů�e a nechce, dokonce mu neposkytne ani n�vod na posv�tn� v�ček na krk, neboť v�e, co potřebuje k tomu, aby byl velk�m mu�em, ji� nos� v sobě.

Tak� př�rodn� n�rody a př�rodn� lid� pro��vali sv� krize identity. Zpravidla v�ak disponovali t�m, čemu se ř�k� ritu�ly přechodu ("rites of passage"). V kontextu kmenov� kultury �lo o naprosto z�sadn� věc. Ať u� se t�kala přechodu od dětstv� k dospělosti nebo hled�n� posv�tn� "nov�" identity formou zasvěcen� ? v�dycky byl po ruce nějak� iniciačn� obřad.

Souč�st� takov�ch zasvěcovac�ch obřadů b�valo podstoupen� symbolick� smrti - pr�vě tento pro�itek byl jak�msi urychlovačem vnitřn�ho přerodu zasvěcovan�ho jedince. Ten během procesu iniciace (ve stavech změněn�ho vědom�, v transu) pro��val "skutečn�" rozpad star�ho člověka (star� identity) v sobě a stvořen� člověka nov�ho (nov� identity). Tato kvalitativn� proměna osobnosti na z�kladě tvořiv� dezintegrace vlastně připom�n� alchymick� proces (rozpu�těn� & koagulaci). Anebo chcete-li modern� jungovskou verzi pojmů "proces individuace", "osobnostn� reintegrace".

Dosp�vaj�c� indi�n odch�z�, aby svou "novou identitu" hledal uprostřed divočiny. To, čeho se sna�� domoci, je osobn� vize. V n� se mu vět�inou zjev� jeho (osobn�) "r�dce", kter� mu pomů�e nal�zt nov�, posv�tn� jm�no. Odch�z� jako mlad�k a - podař�-li se mu vize dos�hnout - vrac� se jako mu�. Nov� jm�no mu bude osobn� vizi (r�dce) připom�nat po cel� �ivot. Nov� identita dospěl�ho indi�na tedy �zce souvis� s transcendentn� zku�enost�; s odchodem do �stran�, oči�těn�m, zasvěcen�m a n�vratem.

Jestli�e se mlad�k vize v divočině nedočk�, nestane se realizovanou (plnohodnotnou) osobnost�, chyb� mu skutečn� identita. Mus� to zkou�et znovu, někdy mu v�ak nezb�v� ne� zůstat v podřadn�m postaven� cel� �ivot. Zd� se,�e v na�� z�padn� kultuře je tomu přesně naopak. V podřadn�m postaven� se nach�z� sp�e ten, kdo se posv�tn� vize dočkal (viz �stavy du�evně chor�ch, handicapovanost hypersenzitivity atd.) a kdo poznal sv� "posv�tn� jm�no".

I modern� společnost se sna�� napodobit starod�vn� kmenov� "přechodov� obřad": Teprve vojna uděl� z chlapce opravdov�ho chlapa! Arm�dn� varianta "zpevňov�n�" mu�sk� identity je někter�mi povrchn�mi znaky podobn� kl�tern� discipl�ně absolutn� podř�zenost�, oholen�m hlavy, čistě mu�skou komunitou, uniformitou, vydělen�m ze společnosti. Ve skutečnosti si z iniciačn�ho obřadu vypůjčila pouze zprofanovan� prvek �symbolick� smrti� - v tomto př�padě r�zn� ukončen� �věku nevinnosti�. Mlad�k se po �očistn�m� obdob� uzavřenosti v �přij�mači� zavazuje slavnostn� vojenskou př�sahou k zapomněn� sv�ho �posv�tn�ho jm�na� a potlačen� �osobn� vize�. St�v� se adeptem ne-identity.

Kdy� se mlad� mu� rozhodne odej�t do �divočiny�, aby skutečně hledal svou posv�tnou vizi, společensky ho to diskvalifikuje. Takov� jedinec je pova�ov�n buďto za bl�zna nebo za slabocha prchaj�c�ho před realitou "slu�n�ho �ivota" a sadou předepsan�ch rol�. Rezignuje na kari�ru "dominantn�ho mu�e". Přesto se i v z�padn� kultuře objevuje "indi�nsk�" (nebo "gr�lov�") aspekt hled�n� identity. Hled�n� vize se stalo doslovn�m smyslem psychedelick�ho hnut� i hnut� archaick�ho revivalu.

Mlad� mu�i, kteř� odch�zej� "do divočiny" dnes, u� jen ztě�� maj� nějakou svou "posv�tnou horu". Potuluj� se chaotick�m světem, nav�těvuj� nejrůzněj�� "posv�tn� m�sta" planety - svatyně ducha i kultury - a sna�� se vstřebat energie, kter�mi b�vaj� tato m�sta nabita. Jejich "indi�nsk�" hled�n� se jen podstatně prodlu�uje v čase a prostoru, je planet�rn� a t�m, jak eklekticky smě�uje dojmy z nejrůzněj��ch m�st planety, sampluje nejrůzněj�� tradice i postavy, nab�v� v�razně postmodern�ho charakteru.

Rainbow people, new age travellers, neo-hippies, studenti na zku�en�... mů�ete je potk�vat s batohy na z�dech, setk�v�te se s nimi v "youth hostelech" po cel�m světě, kde si po večerech sděluj� sv� z�itky z cest, vyměňuj� si zku�enosti, zapisuj� si pozn�mky do sv�ch cestovn�ch den�čků. Pozn�vat blouděn�m svět znamen� pozn�vat sama sebe. Jejich identita "on the road" nen� mu�sk�, nebo �ensk�, americk�, nebo evropsk�, jejich identita se vytv�ř� na cestě, a proto je nom�dsk�: planet�rn�.

I t�mto způsobem se mlad� postmodern� "hledači gr�lu" vymykaj� stereotypn�mu a statick�mu �ivotn�mu modelu. Jejich dne�n� nom�dsk� kultura v�ak ji� nem� onen kontroverzn� n�dech, jak� měla v době hippies či beatniků, kteř� dne�n�m planet�rn�m poutn�kům průkopnicky vy�lap�vali cesty ji� v p�t� a �est� dek�dě 20. stolet�. Lze dokonce ř�ci,�e světobě�nick� potulov�n� se pro z�padn� ml�de� stalo novou tradic�: jakousi postmodern� formou přechodov�ho ritu�lu.

Chaos jsem j� (planet�rn� osobnost)

Hled�n� nov� identity se mnohdy podob� bludn� pouti zrcadlov�m labyrintem. Lze v�ak ř�ci,�e postmoderna na modern� "krizi identity" nezareagovala jen ironick�m odstupem, nez�vaznou hrou kost�mů a masek, ale tak� velmi v�n�m experimentov�n�m s osobnost�. Mezi nejdobrodru�něj�� alternativy "cest sebepozn�n�" patř� "�amansk�" v�lety do vlastn�ho nitra a mapov�n� psychokosmu inspirovan� psychedelick�mi l�tkami. Projekty psychedelick�ho zpevněn� identity, d�-li se to tak poněkud nepřesně nazvat, neboť mu předch�z� - paradoxně - velmi radik�ln� rozvolněn� "hranic" osobnosti.

I kdy� se zd�lo,�e do du�e z�padn�ho člověka se v modern� době dok�zal nejhlouběji prodrat sv�mi psychoanalytick�mi sondami Sigmund Freud, poč�tkem �edes�t�ch let se představilo LSD jako psychologick� atomov� bomba. V�buch t�to "bomby" na Z�padě měl bezpochyby revolučn� dopad na rozsah sebepozn�n� tehdej�� mlad� generace (men�� otřes způsobil i v tehdej��ch Čech�ch, v okruhu "psycholyticky" experimentuj�c�ho M. Hausnera).

Psychedelie hledače obohatila o nejrůzněj�� bizarn� z�itky, o zku�enost prohlouben�ho vědom� a pro�itek roz��řen� osobnosti. Z�roveň ho v�ak připravila o jednu z fundament�ln�ch iluz�: o iluzi du�e jako�to jednoty. Velmi hezky o takov�m "rozbit� člověka na kousky" hovoř� Hermann Hesse ve sv�m "Trakt�tu o Stepn�m vlkovi": "Jako tělo jsme jednotou, jako du�e nikdy. Hruď je v�dy jen jedna, du�� v n� v�ak nejsou pouze dvě či pět, n�br� bezpočet; člověk je cibule se stovkami slupek."

Hesse v�ak z�roveň varuje: "Kdy� obvzl�ť nadan�m a jemně ustrojen�m lidsk�m du��m vzejde tu�en� jejich mnohostrannosti, kdy� prolom� blud jednoty osobnosti a poc�t� svou bytost jako svazek mnoh�ch j�, postač� jen, aby to vyslovily, a vět�ina ostatn�ch přivol� na pomoc vědu, zjist� schizofrenii a zavře je do �stavu, aby chr�nila lidstvo před vol�n�m pravdy vych�zej�c�m z �st těchto ne�ťastn�ků.

Jak psychedelickou zku�enost, tak postmodern� situaci lze charakterizovat, mimo jin�, dezintegrac� a sebeodpout�n�m osobnosti. Psychedelie zevnitř a postmoderna zvenč� objevuj� za fas�dou "pevn� identity" chaos: vnitřn� mnohost člověka. Pr�vě psychedelick� l�tky hledačům uk�zaly "pevnou osobnost" ve zcela nov�m světle: jako uměle poslepovanou kol� mnoh�ch j�, různ�ch identit. Z�roveň pomohly lidem Z�padu (odborn�kům i laikům) l�pe porozumět exotick�m v�chodn�m představ�m o iluzorn�m těle a iluzorn�m egu - o "ni���m j�" a nepom�jej�c�m "j� vy���m" (t�ma filozofick�ch esejů Aldouse Huxleye nebo Alana Wattse).

Watts svůj z�itek "rozplynut� ega" vysvětluje ve sv� Radostn� kosmologii: "Ego, to je jen společensk� konvence - takov� jako třeba předem domluven� intervaly hodinov�ho času ", konvence vzd�len� na�� skutečn� biologick�, ale i psychologick� identitě. Je to jak�si imagin�rn�, společensky prefabrikovan� j�, společensk� fikce...? Jak vypl�v� ze z�znamů pořizovan�ch tehdej��mi psychology (Leary, Alpert, Metzner, ale i Grof a Hausner), siln� psychedelick� pro�itek umo�nil "pokusn�mu subjektu" nal�zt "autentick� j�"; ztoto�nit se s celkov�m organismem, uk�zal mu sebe sama (j�) v komplexn� psycho-kosmick� jednotě, jeho identita dostala situačně ("na dobu určitou") takřka bo�sk� charakter, du�e se prolnula s vesm�rem. Tato nově objeven� �okuj�c� psychokosmick� identita otř�sla jeho důvěrou v kulturně podm�něn�, předprogramovan� "ni��� j�".

LSD, psilocybin, peyotl a dal�� l�tky navodily pro�itek "symbolick� smrti" ega, pocit rozpu�těn� ortodoxn� reality a odhalily zd�nlivost (virtualitu) vykonstruovan� identity. Pr�vě tato zku�enost maxim�lně akcelerovala rozpad kulturn�ch i osobnostn�ch stereotypů. N�sledovaly rychl� společensk� pohyby, rozvoj nonkonformistick�ch subkulktur: "hippies", "kontrakultur", "zelen�ch", "neofeministek" atd.

Psychedeličt� nom�di si ze sv�ch "v�letů" přinesli nezvratn� pozn�n�: du�e dalece přesahuje na�e "ego". Uvědomili si,�e identita je cosi, co je třeba hledat. Je projektem. Cestou. Uvědomili si, o čem hovoř� v�chodn� guruov� i postmodern� filozofov�: Individuace je �kolem, kter� m� b�t vykon�n. Identita se nedost�v� darem, je něč�m, co se vytv�ř� - a co lze vytv�řet rozličn�mi způsoby, jak ř�k� Z. Bauman.

Ot�zka "pevn� identity" vlastně pro postmodernu ztr�c� smysl: ona "pevn� a neměnn�" pojet� identity ignoruje. M�sto toho přij�m� představu "fluidn� identity". Postmodern� doba n�m poskytuje svobodu měnit svou identitu, st�t se proměnlivou, "fluidn� bytost�" - měňavkou. Fluktuuj�c� osobnost� je ta, kter� v sobě realizuje vnitřn� pluralitu: multiplicitu "j�". Tak či onak, na�e identita nen� ne� konstelac� mnoha typů "osobnost�". To, co tu�ili astrologov�, tu�� i modern� psychologov�. (Jako kdy� před v�s polo�� rozm�chan� a rozdan� karty: jste v�echno to, co ve sv� sadě dostanete, ale mimo to charakter va�� fluidn� osobnosti ovlivňuj� i ty karty, kter�ch se během hry zbavujete a kter� dost�v�te nav�c.)

Nefal�ovan� postmodern� osobnost je mnohdy naz�v�na osobnost� planet�rn�. Mohli bychom ji ch�pat jako bytost, kter� dos�hla planet�rn�ho vědom�, kter� je schopna uva�ovat v glob�ln�ch souvislostech, nicm�ně existuje i jin� interpretace: kdy�K planet�rn�mu vědom� patř� nov� subjektivita, kter� bude jakousi variac� na Nietzscheovu hypot�zu o subjektu jako�to multiplicitě. Planet�rn� osobnost u� nebude odvozovat svoji identitu z nějak�ho pevn�ho m�sta či bodu - boha, sebe sama, n�roda či tř�dy ", ale z mnoha na sobě nez�visl�ch trajektori� "j�". Konč� �ra člověka poj�man�ho jako pevn� bod a zač�n� �ra člověka jako�to "podivn�ho atraktoru" (o něm� hovoř� teoretikov� chaosu).

Ji� Alvin Toffler si představoval budoucnost jako "adhocracii": nic stabiln�ho, nic permanentn�ho, nic absolutn�ho. Naopak: v�echno pln� v�jimek z pravidla a zvl�tn�ch z�lib. Chaotick�, relativizuj�c� a anarchistick� postmoderna začala Tofflerovu vizi podivuhodně brzy naplňovat.

Transperson�ln� identita (spojen� člověka
a kosmick�ho ducha)

I kdy� postmodern� doba poskytuje tolikero př�le�itost� na chvilku se osvobodit od sv�ho izolovan�ho "j�" - zahr�t si několik rol� v karnevalu identit, průbě�ně měnit masky a kost�my, vychutnat si pluralitu osobnosti, imperativ trval�ho udr�en� svobody přece jen mo�nosti postmodern�ho projektu přesahuje. Zakusit si "bl�znivou" proměnlivou identitu v tomto uměle zinscenovan�m "magick�m divadle" je jedna věc, uchov�n� duchovn�ho nadhledu a dosa�en� permanentn�ho stavu transcendence - stavu duchovn�ho vysvobozen� - je věc druh�. "Uměn� nen� svobodu z�skat, ale udr�et si ji - zůstat svobodn�m," ř�k� Andr� Gide.

Starod�vn� vizion�řsk� tradice nahl�ela "člověka nov� identity" ve světle jeho pokračuj�c�ho zduchovněn�. Projekt duchovn�ho zpevněn� identity, to nen� jen postmodernistick� hled�n� sobě nejvlastněj��ch "rol�". Mnoz� hledači z�hy zji�ťuj�,�e k �spě�n�mu dokončen� "dobrodru�stv� identity" je zapotřeb� siln�ho ducha a uměn� koncentrace; zji�ťuj�, jak z�sadn� roli v projektu sebeobjevov�n� zauj�m� spiritualita. K dokončen� tohoto projektu mus� osobnost načerpat s�ly z vlastn�ch hlubinn�ch zdrojů: z mysteri�zn�ch rezervo�rů kolektivn�ho nadvědom� a dal��ch nadosobn�ch vrstev "j�".

Spojen� člověka a stroje nepochybně "budouc�mu člověku" poskytne dramatick� dobrodru�stv� - a jistě bude dost takov�ch, kter� tato "nov� volba" oslov�. Nepochybuji v�ak,�e v�dy znovu se vynoř� kontingenty je�tě odv�něj��ch hledačů, kter�m bude toto "technologick� splynut�" m�lo a kteř� se vydaj� mnohem radik�lněj�� a (v t�to hypermaterialistick� kultuře) heretičtěj�� cestou: cestou splynut� člověka a kosmick�ho ducha.

Tato varianta nen� radik�ln� jen proto,�e do hry znovu vstupuje divok� a nevyzpytateln� "faktor du�e"; je radik�ln� i proto,�e cesta k nov� psychokosmick� identitě vede přes dom�nu chaosu. (Souč�st� t�to cesty je rozpu�těn� ega, někdy ř�zen�, jindy naprosto spont�nn� - "divok�".) Na�i ment�ln� identitu bě�ně reprezentuje na�e ego, zdroj na�eho sebevědom�. Ego je t�m, s č�m se tradičně a ze v�ech sv�ch sil ztoto�ňujeme. Tě�ko sv�mu vlastn�mu egu vysvětlovat,�e by to mohlo b�t jinak:�e prav� j� nen� m� ego, ale "někdo jin�", někdo - jak by řekl Rimbaud - , kdo je je�tě d�l a hlouběji ve mně.

Psychiatr a profesor na Harvardu Richard Alpert (nyn� Ram Dass) popisuje z�itek sv� n�hl� depersonalizace a rozpu�těn� ega po experiment�ln�m po�it� psilocybinu: Nejprve viděl (a to doslova), jak se od něj oddělilo jeho profesn� j� v profesorsk�m tal�ru, pot� spatřil, jak se od něj oddělilo jeho �idovstv�, jeho soci�lně kosmopolitn� "j�", postupně ho opustila cel� řada dal��ch intimn�ch identit, poka�d� si v�ak uvědomil,�e se bez nich obejde. Ale pak se od něho oddělilo i jeho "richard-alpertovstv�", jeho z�kladn� identita, bez n� si dal�� �ivot nedovedl představit. Orosilo se mu čelo. Alespoň tělo mu zůstalo. kdy� se v�ak zad�val na svoje kolena, zjistil,�e mu miz� nohy. Postupně mu před očima zmizelo cel� tělo, a� viděl jen gauč, na kter�m seděl. Chtělo se mu křičet,�e tělo nutně potřebuje. kdy� ho pře�el prvn� n�val hysterie, uvědomil si,�e i kdy� mu zmizelo, je při pln�m vědom�. Zůstalo mu jak�si hlub��, bd�c� J�, kter� cel� toto drama, paniku a hrůzu, pozorovalo s klidnou soucitnost�...

Zd� se,�e paradoxn�m předpokladem vnitřn�ho probuzen� je pro�itek hlubok� existenci�ln� krize. pro�itek rozpadu, dočasn� nadvl�da chaosu, "rozčtvrcen�", symbolick� smrt ega. Cesta duchovn� transformace, projekt duchovn�ho zpevněn� identity se zpoč�tku skutečně jev� jako rozpad a pohřb�v�n� star� osobnosti. "B�t zasvěcov�n znamen� zemř�t," ř�k� Pl�tarchos.

Aby člověk mohl přijmout novou identitu, mus� sebrat odvahu a rozloučit se se sv�m "star�m �atn�kem". To b�v� bolestn�, dramatick� proces. Katalyz�torem tohoto opro�těn� se mů�e st�t velk� �ivotn� zklam�n�. Existuje nespočet př�padů, kdy k duchovn�mu prozřen� ("obr�cen�") člověka do�lo pr�vě d�ky siln�mu traumatick�mu z�itku: tě�k� nemoci, hav�rii, bl�zkosti smrti, porodu, psychick� krizi. (Existuje dokonce speci�ln� typ psych�zy, kter� je naz�v�n "�amanskou nemoc�".) Jin�m naopak stačil dar "milosti Bo��": z�blesk osv�cen�.

Prohlouben� senzitivita, prohlouben� uvědoměn� i prohlouben� pozn�n� jsou podvratn�. Znovu se vrac�me ke kl�čov�mu momentu: sebepozn�n� nem� jen integruj�c�, ale tak� dezintegruj�c� moc! A to nejen z hlediska eroze kulturně-společensk�ch stereotypů. Č�m hlub�� je va�e senzitivita, t�m pronikavěj�� a bolestněj�� je va�e vědom� odcizenosti. Při procesu demystifikace či dezidentifikace s pře�ilou formou "j�" je na�e (oslaben�) identita obestřena jakousi tr�znivou pr�zdnotou. Mů�eme za��vat stav "horror vacui", často popisovan� existencionalisty.

zku�enost pr�zdnoty plod� podle Tibeťanů soucit. Je třeba dos�hnout bodu, kdy "mus�" m�t nic!?. "Pro�it� bolestn� a nebezpečn� zku�enost lidi velmi často změn�," ř�k� praktik divočiny G. Snyder. "Někdo se odd�v� postupn�mu �sil� nem�t nic praktikov�n�m jog�nsk� prostoty, jin� z n�s se mnoh� naučili ka�dodenn�m pě��m překon�v�n�m sněhov�ch pl�n�, skalnat�ch sr�zů, horsk�ch bystřin...?

Autentick� projekt duchovn�ho zpevněn� identity nenab�z� ��dn� inovovan� org�ny, nov� implant�ty, nov� prot�zy. Nenab�z� vlastně vůbec nic nov�ho, neboť vět�ina "technik" duchovn� inovace m� archaick� původ. Nejen�e nenab�z� nic nov�ho, ale z bě�n�ho konzumn�ho hlediska sp�e ohla�uje ztr�ty. Vy�aduje maxim�ln� opro�těn�. Jak ř�k� mistr Lao-c?: "Pěstov�n� tao spoč�v� v ka�dodenn�m zbavov�n� se a ub�v�n�..."

Čl�nek je zkr�cen - cel� text naleznete v ti�těn� podobě časopisu