Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

3. Praha se přirozeně přizpůsobuje celkov�m civilizačn�m trendům: čin� tak ke sv�mu u?itku, anebo ke sv� ?kodě? Co nejv�c postr�d� ve srovn�n� s jin�mi evropsk�mi (světov�mi) metropolemi, a co ji naopak d�v� největ?� ?anci do budoucna?

***

Jako člověk jsem snad optimista, jako občan sp�?e pesimista. Z tohoto protikladu a sv�ru dvou principů se skl�daj� i m� pohledy na město, kde jsem se narodil a kde i ?iji. Praha je u? zak�dov�na do m�ch genů i viz� a ř�d� u? po l�ta můj osud. Fenom�n Praha, ville fatale, město ostr�ch hran a z�ludn�ch křivek, Praha zlat� i mizern�...

Pohled sahaj�c� a? do let totality představuje melancholicky odstupňovanou ?k�lu ?ed�, existenci�ln�ch t�nů a disharmonick�ch akordů. Sychrav� listopad mě pak vynesl na vlně nad?en� do nov� �ry restaurovan� demokracie a voln�ho trhu. Om?el� fas�dy zaz�řily barvami, ale tyto barvy zazněly často a? nečekaně křiklavě, dry�čnicky. Reklama, billboardy, m�dia rozv�řily nahromaděn� prach po letech dlouh� nehybnosti. Co v?echno bylo a nebylo ve vzduchu ? oček�v�n�, naděje, obavy, opět naděje a nakonec i deziluze z dal?�ho v�voje.

Bylo něco jin�ho poslouchat vys�l�n� Svobodn� Evropy jako tajn� poselstv� a něč�m jin�m se stalo bezprostředn� setk�n� se z�padn�m světem. Uk�zalo se, ?e i oni jsou jin�, ne? se jevili, ?e i oni maj� o sobě jin�, lep?� m�něn�, ne? odpov�d� skutečnosti. Typ z�padn� demokracie se uk�zal v mnoh�m jako nepřenosn�, a dokonce i pochybn� a vyčerpan�. Tak jako jsou dnes u? nev�sti?n� hesla ?volnost ? rovnost ? bratrstv�?, tak lze pochybovat i o inflaci pojmů ?svoboda? a ?lidsk� pr�va?. Po deseti letech je v?echno trochu jinak, lep?� i hor?�, nicm�ně dan�, pro pl�č i k sm�chu...

Nejde mi v?ak o to relativizovat hodnoty, n�br? chci zdůraznit labiln� situaci v čase mil�nia a skr�van� bezradnosti. Jsme st�le v roli jak�chsi čekatelů, ať u? se jedn� o vstup do sjednocen� Evropy či čehokoliv jin�ho.

V?dycky jsem si myslel, ?e k oblastem, kter� nejv�ce zdevastoval komunismus, patř� zemědělstv�, zdravotn� p�če a ?kolstv�. Ale m�lil jsem se: k těmto oblastem patř� nepochybně i architektura a stavitelstv�. Ani deset let nestačilo k tomu, aby se obnovil smysl pro ř�d, tvar, �čel, vzhled a posl�n�. Tanč�c� dům na Ra?�nově n�bře?� bohu?el nen� ?�dn�m měř�tkem, ale extr�mem, silně problematick�m gestem. Praha ? stejně jako kdysi V�deň v př�padě Haasova domu ? se jen potřebovala zbavit komplexu metropole, kter� nem� v�raznou současnou avantgardn� architekturu. Tanč�c� dům se sice prosadil, ale zdroje autentick� inspirace a imaginace neuvolnil. Bezradnost zůstala i nad�le hlavn�m rysem stavebn�ch aktivit, rekonstrukc�, adaptac� a dal?�ch pokusů. Nedomn�v�m se v?ak, ?e existence krize je jen specificky českou zvl�?tnost� ? architektonick� tvorba je problematick� i v zem�ch, kde architekti mohli tvořit bez ideologick�ch z�bran a s nesrovnatelně vy??� m�rou svobody. Architektura je zkr�tka z�le?itost� ducha, ano, ducha, nikoli jen pouh�ch n�padů a funkčn�ho ře?en�. Nedostatek ducha je citeln� v cel�m světě, a proto architektura vypad� tak, jak vypad�.

Měli bychom předev?�m změnit slovn�k a způsob my?len�, např�klad takov� pojmy, jako jsou ?svoboda? a ?pokrok? nahrazovat pojmy ?slu?ba?, ?p�če?, ?slu?nost?, ?sou?it�?, ?ochota jednat?, tedy principy harmonie a tolerance. Je třeba se předev?�m podřizovat, a ne stavět na odiv ok�zal� projekty vlastn� p�chy, arogance a nem�stn�ho individualismu. Snad proto si nakonec nejv�ce cen�m někter�ch projevů standardn� architektury ? m�m na mysli např�klad pra?skou Burzu cenn�ch pap�rů, Hypobanku na n�měst� Republiky, a dokonce i komplex na m�stě tzv. ?pačkova domu. Za naprost� omyl pova?uji obchodn� dům Myslbek a ji? dnes se sp�?e ob�v�m Nouvelova projektu Zlat� anděl na Sm�chově. Za naprostou trag�dii pak pova?uji v�stavbu rodinn�ch domků v okol� Prahy a dal?�ch měst, kter� se vymyk� jak�mukoli smyslu pro vyv�?enost krajiny, urbanismu a vůbec v?em z�konům zdrav�ho rozumu. To nen� stavebn� boom ani legislativn� chaos, ale naprost� nedostatek etick�ch principů.

Ka?d� velk� město se chov� jako chameleon, měn� barvu podle situace, vyu?�v� mimikry. Vl�dne-li nad městem ?ero, jsou i ulice ?ediv� a lid� se podobaj� ?mouh�m a rozmazan�m ?ediv�m postav�m bez bli??� identity. Křič�-li barvy reklamn�ch poutačů a zd� postř�kan�ch od sprejů, je město pln� ohlu?uj�c�ch v�křiků a n�sil�. Tv�ř strakat�ho města se ?kleb� na chodce a stahuje se do podivn� grimasy. Po listopadu jsme si utřeli saze, ale ?minky a křiklav� barvy n�s změnily k nepozn�n�. Praha propad� odcizen�, kter� je v?ak mnohem hor?� ne? odcizen� kafkovsk� a existenci�ln�. Z du?e města se vytr�c� to nejpodstatněj?�, toti? poezie. Městu fyzicky nesvědč� b�da a ?p�na, ale jeho du?i ?kod� je?tě v�ce nedostatek mor�ln�ch hodnot, postmodern� bl�bol, medi�ln� chaos...

Ne, nestoj�m o to b�t ?středem pokryt�? ? ani n�hodou ? a od politiky ut�k�m raději k moudrosti star�ch Č�ňanů. Jako občan jsem pesimista, jako člověk st�le věř�m v lidskou iniciativu. Pomo?me si sami, teprve potom n�m mo?n� pomů?e svět a modr� Evropa. Netlačme se do unie, ale ukliďme si raději pod sv�mi okny, před sv�mi dveřmi, na dvoře a v ulic�ch. Nevěřme slibům reklamn�ch agentů, ale tomu, co n�m po l�ta sděluj� na?e komplexy a deprese.

Praze nechyb� nic, jen samostatn� my?len� a jistota, ?e Praha nen� na prodej. Jak chutn� Amerika, to u? v�me, jak ale von� na?e město ?deset let pot�?, to je ve vzduchu. Praha snad nen� ztracen�m městem, je v?ak ka?dop�dně městem zka?en�m, počm�ran�m, klaman�m, zkou?en�m, městem ve stresu. Jsme sice městem kultury roku 2000, ale to je?tě neznamen�, ?e jsme tak� městem kulturn�m.

Ale teď v�?ně, co se mi l�b�?! Nov� pek�rna Panerie za Filozofickou fakultou, Caf� Montmartre v Řetězov� ulici, elegantn� pas�? Čern� rů?e a tak� antikvari�t Ztichl� klika, v jeho? suter�nu potk� člověk dobr� lidi... Nel�b� se mi arab?t� dealeři drog v Jindři?sk� ulici, cik�nsk� bandy okr�daj�c� cizince na ?i?kově, nel�b� se mi ani kurvy v centru Prahy, neon na Novotn�ho l�vce, rusk� panenky a ?česk� sklo? u Karlov�ch l�zn�. To se mně vůbec nel�b�, a nedomn�v�m se, ?e se s t�m ned� nic dělat...

Praha nen� př�stavn� město, ale metropole středn� Evropy, historick� město s tradic�. �plně by stačilo, kdyby j�m zůstala i v budoucnu.

***

Praha devades�t�ch let se bohu?el k historick� a star� č�sti města chov� často sp�?e mace?sky a necitlivě. Je to pravděpodobně d�no t�m, ?e čtyřicet let socialismu poničilo schopnost ocenit kupř�kladu ?obyčejnou? historickou kliku, star� dveře, původn� podlahu. Opojen� plasty, opojen� v?�m, co je modern�, funguje u mnoh�ch podnikatelů, tedy pr�vě u těch, kteř� buduj� nov� obchody a restaurace. Obecn� respekt k tomu star�mu chyb� vět?ině občanů stejně jako vět?ině podnikatelů. V tomto ohledu se svobodn� podnik�n� chov� k historick�mu městu nevděčně. Jinak ov?em Praha za posledn�ch deset let prohl�dla tak, ?e ka?d� milovn�k města mus� b�t potě?en.

Proměna Prahy se t�k� jej�ho vnitřku i vněj?ku. V lep?�m př�padě se obnovuje původn� historick� funkce domů, kter� se vně i uvnitř měn�, opravuj�, vyv�jej�, modernizuj� a rekonstruuj�. V hor?�m se to občas prov�d� tak, ?e vnitřek je zjednodu?eně přestavov�n za starou vněj?� fas�dou. To, co je pro Prahu typick�, tj. autenticita objektů, se t�mto způsobem naru?uje. Jde o postup, kter� je čast� v zahranič�, přesto?e jej dnes u? odm�taj� i zahraničn� pam�tk�ři. Typick�m př�kladem je přestavba komplexu Darex, při kter� byla nen�vratně po?kozena autenticita objektu. Co se t�če projektů urbanistick�ch ? Sm�chov, Karl�n, ale i Hole?ovice ? zde jde o typick� přestavbov� projekty umo?ňuj�c� uvolnit tlak na centrum města a realizuj�c� hlavn� my?lenku �zemn�ho pl�nu. Tou je polycentrick� město. Město, jeho? střed tvoř� kompletn� �zem� pra?sk� pam�tkov� rezervace, ale kter� současně d�v� ?anci podnikatelům i turistům vyu?�vat daleko ?ir?�ho �zem� města. Přestavba Sm�chova je sp�?e radik�ln�, přestavba Karl�na je m�ně agresivn�, v Hole?ovic�ch zat�m jde o jednotliv� objekty či bloky. Věř�m, ?e brzy dojde ke komplexn� přestavbě cel�ho �zem� Hole?ovice?Bubny.

Vad� mi, ?e se Praha trochu ?zprůměrovala?. Přizpůsobila se, stala se standardn�m evropsk�m městem v tom smyslu, ?e zde lze koupit McDonalda stejně jako sp�t v Hiltonu, j�t nakoupit do značkov�ho obchodu takřka jak�koliv firmy. To v?ak z�roveň Praze ub�r� jistou v�jimečnost. Douf�m proto, ?e podnikatel� si postupně uvědom�, ?e hotel, kter� je typicky pra?sk�, kter� nab�z� nejen pra?sk� pohledy a pra?skou adresu, ale i atypick� vnitřn� vybaven� a českou kuchyni, bude m�t při kvalitě slu?eb na světov� �rovni v?dycky vět?� ?anci ne? onen univerz�ln�, jak�ch jsou tucty po cel�m světě. Ale to se samozřejmě net�k� jen hotelů a restaurac�, n�br? v?ech slu?eb a aktivit ve městě obecně.

***

Hlubok� degradace města jako s�dla a domova

Deset let v ?ivotě historick�ho města je poměrně kr�tk� doba pro jeho tvorbu a budov�n�. Naproti tomu je dostatečně dlouh� pro jeho degradaci nebo zničen�. Abychom v?ak věděli, o čem hovoř�me, je nutno si nejprve ujasnit, v čem spoč�v� ta častokr�t zdůrazňovan� unik�tnost star� (přesněji historick�) Prahy.

Skladba utv�řen� stalet�mi

Historick� Praze vtiskla z�kladn� podobu mimoř�dně bohat� a rozmanit� modelace ter�nu, rozlo?en�ho na obou břez�ch velk� řeky. Na z�padn�m je �dol� sevřen� v�?inami Petř�na, Strahova a Hradčan, zat�mco protěj?� v�chodn� břeh je pozvolna a stoupavě rozestřen� ke vzd�leněj?�m obzorům s dominantou Vy?ehradu a vrchu V�tkova. Strm� hřeben Hradčan se ji? v 9. stolet� stal m�stem zeměpansk�ho s�dla, kn�?ec�ho a později kr�lovsk�ho hradu, v jeho? středu byl z�hy vybudov�n biskupsk� kostel, co do v�znamu nejdůle?itěj?� v zemi, kter� ve 14. stolet� dostal skvělou podobu arcibiskupsk� katedr�ly, mauzolea svat�ch česk�ch patronů i česk�ch kr�lů.

Čtyři, či vlastně pět ve středověku zde vznikl�ch měst mělo nejenom funkčně a soci�lně, ale i urbanisticky a architektonicky odli?n� charakter. Zat�mco Mal� Strana a Hradčany, situovan� na ter�nn� podno?i a z�padn�m předpol� Hradu, působ� jako men?� města těsně napojen� na feud�ln� s�dlo (Hradčany ostatně a? do sklonku 16. stolet� byly i pr�vně poddansk�m městem), ve velk�ch městech na prav�m břehu mě?ťansk� ?ivel v?dy dominoval. Pozdně středověk� podoba Staroměstsk�ho n�měst� s dominantou T�nsk�ho chr�mu a skvěl� radnice byla př�mo manifestac� sebevědom� města, kter� se pr�vem označilo za ?hlavu kr�lovstv�?.

Historickou Prahu tedy charakterizovala architektonick� i urbanistick� mnohotv�rnost jej�ch jednotliv�ch č�st�. Ideov� osnova v�stavby cel�ho města v?ak je a dodnes zůst�v� středověce hierarchick�. Dominance moci duchovn� i z bo?� milosti nejvy??� moci světsk� ? kr�lovsk� ? je z�roveň i milostivou patronac� a ochranou ?ivota. Z jej� př�zně je ?ivotu ud�lena svoboda, kterou středověk v?dy ch�pal jako pr�vn� autonomii a jistotu ? nikoli jako libovůli pouh�ho cht�ti a moci. Město s pr�vn� jistotou obce, korporac� i svobodn�ch jednotlivců bylo opakem venkova, ovl�dan�ho divokost� př�rody a mo?nou zvůl� panstva. V tomto smyslu ř�k� středověk� př�slov�, ?e ?městsk� vzduch čin� svobodn�m?.

Nejpozději od skvěl�ho roz?�řen� Prahy v době vl�dy Karla IV. byly vizu�ln� vztahy mezi jednotliv�mi pra?sk�mi městy prom�?leny jako dramatick� s�ť, formuj�c� a rytmizuj�c� pozoruhodn� celek. Hvězdice urbanistick�ho rozvrhu Nov�ho Města, jej�? střed le?� na Staroměstsk�m n�měst�, propojuje obě pravobře?n� města, kompozice Karlova mostu s v�tvarně n�ročně ře?enou vě?� zhodnocuje pohledy přes řeku, Hrad s katedr�lou je �bě?n�kem a kompozičn� pointou cel� t�to velkolep� skladby. Jak Karlův předpis korunovačn�ho ř�du, tak pozděj?� barokn� korunovačn� průvody byly skvěl�mi ceremoni�ly, kter� se odehr�valy v souladu s ideovou osnovou a architektonickou a uměleckou podobou města.

Architektonick� i uměleck� tv�ř Prahy po tis�c let slo?itě narůstala nikoli prudk�mi změnami, ale pozvoln�m vrstven�m, kter� st�le subtilněji a odst�něněji propracov�valo z�kladn� rozvrh a st�le působivěji pointovalo celkov� obraz. V tomto děn� jak�hosi prol�n�n� slohov�ch epoch přes stalet� nejenom mlad?� epochy dotv�řely star?�, ale i star?� ovlivňovaly mlad?� jako pole �kolů a v�chodisko jejich invence. Tato pozoruhodn� vz�jemnost velk�ch uměleck�ch v�konů přes rozlohu stalet� je v�sostně charakteristick�m znakem jedinečnosti historick� Prahy. Ve sv�ch uměleck�ch dějin�ch pak bylo toto město několikr�t tvůrč�m centrem prvořad�ho v�znamu ? nejsilněji v gotick�m obdob� 14. stolet� a v epo?e baroka. Přesto, ?e se Praze nevyh�baly dějinn� trag�die, otřesy a prudk� zvraty, byl a? do sklonku 18. stolet� v�voj jej� podoby pozoruhodně plynul� a organick�. Stav města tehdy dosa?en� určuje dodnes přev�?ně podobu jeho historicky nejv�znamněj?�ch č�st�, centra Star�ho Města, vět?iny Mal� Strany a Hradčan.

Z�sahy do tv�řnosti celku

V celoevropsk�ch měř�tc�ch zcela mimoř�dn� rozsah zachov�n� historick� metropole během posledn�ch dvou stolet� byl způsoben předev?�m t�m, ?e po vět?� č�st 19. stolet� a ve druh� polovině 20. stolet� byla Praha vlastně provinčn�m městem ? zprvu jako město jedn� ze zem� v 19. stolet� ji? silně centralizovan� habsbursk� ř�?e, do ned�vna jako hlavn� město nesamostatn�ho, satelitn�ho st�tu sovětsk�ho bloku.

T�měř a? do sklonku 19. stolet� byly změny historick� Prahy pouze lok�ln�. Klasicistn� �pravy Př�kopů a dne?n� N�rodn� tř�dy spolu s V�clavsk�m n�měst�m vytvořily osnovu nov�ho centra města. Budov�n� n�bře?� ? původně jako promen�d ? zhodnotilo vizu�ln� atraktivnost pohledů přes řeku. Po polovině stolet� byly vybudov�ny někter� v�znamn� kulturn� instituce. Dobově př�značn� v�voj tov�rn�ch a velk�ch obytn�ch čtvrt�, často drav� a ?iveln�, se odehr�val mimo půdu vlastn�ho historick�ho města v prstenci těsně přil�haj�c�ch satelitn�ch měst. Teprve na sam�m sklonku 19. stolet� s�lily tlaky na přestavbu centra města. Podle tehdy zpracovan�ch regulačn�ch pl�nů měla po stalet� vrstven� historick� organismus nahradit jednor�zov� z�stavba, ponech�vaj�c� jen nejvz�cněj?� uměleck� solit�ry. Tento př�stup se prosadil při asanaci Josefova, tedy někdej?�ho ?idovsk�ho Města, kter� v 19. stolet� ji? ztratilo sv� původn� obyvatelstvo a bylo malebnou, ale zanedbanou čtvrt� chudiny. Tato akce vyvolala snahy kulturn� veřejnosti, kter� pak zabr�nily podobn�mu osudu chystan�mu projektanty i pro Malou Stranu, Star� Město a Hradčany, kter� rovně? neodpov�daly standardům modern�ho města. Jistota o jedinečn� hodnotě historick� Prahy a nutnosti jej� ochrany se od t� doby stala trvalou souč�st� kulturn�ho povědom�.

Nov� Město, přilehl� č�sti Star�ho Města a po asanaci i Josefov se kolem roku 1900 st�valy nov�m komerčn�m i kulturn�m centrem Prahy a rezidenčn�mi čtvrtěmi bohat?�ch a nejbohat?�ch vrstev. Na Nov�m Městě do?lo v 19. a 20. stolet� postupně k t�měř �pln� v�měně domovn� z�stavby a historick� architektura zde tvoř� jen mal� ostrůvky. Postupnost t�to přestavby, proměnlivost jej�ch forem i to, ?e proběhla při zachov�n� celkov� ? velkorys� ? gotick� osnovy Nov�ho Města, zapř�činily alespoň č�stečn� zachov�n� historick�ho charakteru t�to čtvrti.

Centrum Star�ho Města, Mal� Strana a Hradčany v?ak měly jin� osud. �spě?n� ochrana jejich podoby z�roveň vedla k jejich soci�ln� stagnaci a pozvoln�mu sestupu. St�valy se domovem středn�ch a chud?�ch vrstev a z�roveň i s�dlem někter�ch v�znamn�ch instituc�, k nim? po vzniku samostatn�ho st�tu přibyla i ciz� vyslanectv� v někdej?�ch ?lechtick�ch pal�c�ch. ?ivot zde v?ak nepochybně postr�dal dynamiku modern� metropole. Jako by zůstaly zahleděny zpět do sv� plněj?� minulosti, ?ily tyto č�sti centra hlavn�ho města nad�le poklidn�m rytmem maloměsta. To se t�k� předev?�m levobře?n�ch čtvrt�, kde pokusy o ?o?iven�? v duchu modern�ch představ, prov�zen� leckdy i kvalitn�mi architektonick�mi n�vrhy (kupř. galerie na Kampě), zůstaly nerealizov�ny. S odstupem let lze konstatovat, ?e to bylo proz�rav�, neboť relativn� př�nosy těchto projektů byly v?dy vyva?ov�ny nenahraditeln�mi ztr�tami historick�ch a estetick�ch hodnot. Fundovan� teoretick� studie t� doby (O. Stefan) poprv� nar�?ej� na probl�m nepřeklenuteln�ho rozporu mezi zachov�n�m historick�ho města a po?adavky modern�ho ?ivota a vyslovuj� obavy, ?e se historick� město stane mrtv�m ?skanzenem? či ?muzeem?.

Poezie ch�tr�n�

Paradoxně pozitivně se projevila celkov� stagnace Prahy v pov�lečn� �ře ? socialistick� odpor k modern� architektuře a ?z�padn�mu způsobu ?ivota? i kulturn� alibismus tehdej?�ch vl�dců. Negativně v?ak působila socialistick� neschopnost udr?ovat a zvelebovat zest�tněn� hodnoty. Dobře proveden� restaur�torsk� akce se soustředily předev?�m na velk� a v�znamněj?� pam�tky, hlavně kostely a někter� pal�ce. Vět?ina mě?ťansk�ch domů technicky degenerovala absenc� z�kladn� �dr?by a mnoh� se postupně dostaly do havarijn�ho stavu. Mno?ily se vyklizen� domy a někdy i cel� uličky. Současně se v t� době měnila skladba obyvatel, předev?�m na Mal� Straně a Hradčanech. Z�jem o bydlen� zde měli často umělci, pro kter� historick� autenticita a estetick� bohatstv� čtvrti byly vy??�mi hodnotami ne? modern� standard bydlen�. Z�roveň v?ak obyvatel v centru města postupně ub�valo. Vedle ch�tr�n� to zapřičiňovalo i zab�r�n� mnoha dř�ve obytn�ch domů pro potřeby instituc�. Mezi l�ty 1950?1990 se počet st�l�ch obyvatel vlastn�ho středu města ? obvodu Praha 1 ? zmen?il na polovinu. Ji? na sklonku komunistick� vl�dy se objevily prvn� ?socialistick�? podnikatelsk� z�měry ?hotelizace? t�to č�sti Prahy, kter� poč�taly s rozmachem turistick�ho ruchu a vystěhov�v�n�m st�l�ch obyvatel. Reakc� bylo zalo?en� spolků jak�si občansk� sebeobrany.

Před deseti lety byl tedy stav vlastn�ho historick�ho j�dra Prahy v mnoha ohledech rozporn�. Na jedn� straně kr�sn� a souvisle zachovan� historick� město uprostřed modern� metropole v �plnosti, jinde bě?n� jen u mal�ch zapomenut�ch městeček, na druh� straně město zanedban� a ch�traj�c� s trvale klesaj�c�m počtem obyvatel a? na hranici rozpadu soci�ln� struktury.

Současn� degradace historick�ho j�dra

Kdy? v roce 1990 nav?t�vil Prahu britsk� princ Charles, byl hluboce zaujat t�mto městem, kde je př�tomn� ?iv� minulost, z�roveň v?ak vyj�dřil varov�n� před podnikatelskou dravost� předev?�m turistick�ho průmyslu, kter� kr�su města nab�dne jako zbo?� a znehodnot� ho jako prostřed� pro ?ivot st�l�ch obyvatel. Dal?�ch deset let naplnilo jeho obavy beze zbytku.

Do t� doby nezn�m�, tajemn�, absurdn� nebo nebezpečn� Praha ?za ?eleznou oponou? se stala atrakc� turistick�ho ruchu a ?dobrou adresou? pro firmy seri�zn� i jin�. Tomuto n�poru oslaben� struktura města nemohla odolat. Vlna spekulac� s nemovitostmi, hrubě adaptačn� přestavby domů na hotely, penziony a s�dla různ�ch firem a instituc�, kter� za zachovanou fas�dou často nič� historickou podstatu pam�tky, a jin� podnikatelsk� z�měry vedly k dal?�mu razantn�mu sn�?en� počtu obyvatel. Dokladem s�ly těchto změn, kter� ve velk�m prosadily ji? pozdně socialistick� z�měry z osmdes�t�ch let, je ru?en� ?kol z důvodu nedostatku dět�. Město jako soci�ln� struktura se v centru Prahy ji? zhroutilo. Je ničeno dvoj� z�plavou: automobilů a turistů.

Automobilov� doprava ?kod� vibracemi, exhalacemi, ale i t�m, ?e ?ivotu v historick�m městě v podstatě přek�?�. Masivn� turistika město degraduje. Podstatou modern�ho, masov�ho turismu je v?etečn� zvědavost, povrchnost, se kterou chce n�v?těvn�k město ?absolvovat? a ?zvl�dnout?, nikoli poznat, pro?�t a přilnout. Pak by třeba př�?t� rok nejel do nov�ho m�dn�ho m�sta a odm�tl manipulaci novou reklamou a nab�dkou. Nav?t�ven� m�sto m� b�t atrakc�, poutavou, snadno absolvovatelnou a tedy i nen�ročnou. Centra modern�ho turismu ? jedn�m z nich se stala i Praha v posledn�m desetilet� ? lze přirovnat ke stabiln�m lunaparkům. Historick� architektura je zde jen atraktivn� kulisou. M� zaujmout a třeba i překvapit, ale nem� se hlouběji dotknout modern�ho masov�ho člověka, jeho? jistota je v samozřejmosti konzumu a jeho? domov je ve snadn�m a na sebe sama soustředěn�m bezdomovectv�. Teoretici modern� architektury se ob�vali, ?e historick� města se stanou mrtv�mi muzei z nedostatku soudob�ho ?ivota, ??ivot?, kter� přin�?� turismus v?ak muzealizuje tato města daleko důkladněji.

Kolik levn� pouťovitosti je v dne?n� pra?sk� ?kulturn� nab�dce?, t�, se kterou se turista setk�v� na ka?d�m kroku ? povrchn� banalita pod�van� v někdej?�m kostele sv. Michala, pochybn� soukrom� muzea (kupř. mučen� či k�čovitě pojat� ?magičnosti? města), narychlo secvičen� a předra?en� koncerty v kostel�ch, v�tvarn� k�če nab�zen� na ulic�ch i ve vět?ině obchodů na hlavn�ch turistick�ch tras�ch. N�por v?etečn�, neuctiv� zvědavosti znehodnocuje i atmosf�ru m�st historicky v�znamn�ch a vz�cn�ch. Dne?n� stav a provoz katedr�ly sv. V�ta je jedn�m slovem hanebn�, nevychovanost velk� č�sti n�v?těvn�ků a netečnost duchovn� spr�vy jsou otřesn�.

Projevem nez�jmu o hodnoty a z�jmu o pen�ze je i současn� pokus o prodej kostela P. Marie Ustavičn� pomoci a sv. Kajet�na v Nerudově ulici na Mal� Straně. �dajně ?nepotřebn�? kostel se nach�z� ve finančně vysoce atraktivn� lokalitě, kde jsou i ceny mě?ťansk�ch domů v Praze nejvy??�. Zcela l?ivě je při tom argumentov�no domněle ?patn�m technick�m stavem pam�tky. Expanze turismu a na něj n�vazn�ch funkc� devastuje i mnoho světsk�ch pam�tek. Připomeňme jen pal�c Sylva-Taroucca, jednu z nejkr�sněj?�ch architektur středoevropsk�ho pozdn�ho baroka, kde nov� vyu?it� zničilo historizuj�c� interi�ry prv�ho patra a zcela degradovalo př�zem�.

A? př�li? re�ln� hrozba

Vět?ina stavebn�ch �prav pam�tek proveden�ch v posledn�ch letech dokl�d�, ?e jejich projektanti sp�?e ne? schopn� jsou v?ehoschopn�. Nam�sto rekonstrukc� a restaurov�n� převa?uj� utilit�rn� adaptace a funkčn� přetě?ov�n� staveb. Svědč� o tom i rozvrat kdysi tak malebn� ?krajiny? malostransk�ch střech, porostl� nyn� ?chatov�mi koloniemi? nejrůzněj?�ch nov�ch vik�řů (leckdy v primitivně historizuj�c�ch form�ch) a oken. Jen v�jimečně byly realizov�ny vskutku kvalitn� rekonstrukce pam�tek. Jmenovat lze Lichten?tejnsk� a Hartigovsk� pal�c na Mal� Straně, Tosk�nsk� na Hradčanech, Obecn� dům, kostel sv. Bartoloměje nebo Vald?tejnsk� pal�c, jeho? n�kladn� rekonstrukce se pr�vě dokončuje. V těchto př�padech byla hodnota pam�tky v?dy prvotn� a vyu?it� j� bylo vynal�zavě podř�zeno. Podobn� čestn� v�jimky v historick� Praze ? jak� lze konstatovat na poli rekonstrukc� pam�tek ? bohu?el nenajdeme v př�padě novostaveb posledn�ho desetilet�. Nenach�z�m tu jedinou vskutku přesvědčivou stavbu, kter� by kultivovaně a s invenc� vstupovala do historick�ho prostřed�. Krajn�mi p�ly na t�to ?k�le omylů jsou na jedn� straně egocentrick� ?geni�lničen�? tzv. Tanč�c�ho domu, na druh� straně tot�ln� invenčn� pr�zdnota dokončovan�ho hotelu Four Seasons.

V?echny tyto skutečnosti dokl�daj�, ?e během posledn�ho desetilet� přestala b�t historick� Praha ? ostatně podobně jako centra mnoha světov�ch metropol� ? městem ve smyslu s�dla a domova. Je přesycena s�dly nejrůzněj?�ch instituc� a je ?atraktivn�m r�mcem? aktivit turistick�ho průmyslu. Obě tyto funkčn� osnovy vn�?ej� mnoho nov�ch po?adavků a provozů: extr�mn� dopravn� (hlavně automobilov�) zat�?en� včetně parkovi?ť, reklamy a poutače, přesvětlen� v noci, hlukov� smog neust�le reprodukovan� hudby z obchodů, klubů, restaurac� atd. Hlubokou proměnou je n�padn� ub�v�n� bytů, trval�ch obyvatel a změna soci�ln� skladby zdej?�ch rezidentů. Rekonstruovan� obytn� domy nab�zej� předev?�m luxusn� byty. Jejich n�jemci jsou z velk� č�sti cizinci pob�vaj�c� v Praze pouze dočasně. Logicky navazuje proměna obchodn� s�tě, ve kter� asi polovinu prostorů zab�raj� provozy těsně v�zan� na turistiku (k nesmyslnosti nab�zen�ho sortimentu nem� cenu se vyjadřovat). To v?e ji? vyvolalo nepř�zniv� změny atmosf�ry historick� Prahy i mno?�c� se pokusy o změnu jej� celkov� podoby. Př�kladem mohou b�t nejenom invenčně slab� novostavby ? kvalitativně hluboko pod průměrem �rovně pra?sk� architektury předchoz�ch desetilet� 20. stolet� ?, ale i pokusy o deformaci historick�ch pam�tek během jejich rekonstrukce. Připomeňme opakovan� různ� projekty vyhl�dkov�ch vě?� (Trautmannsdorfsk� pal�c na Star�m Městě, Sovovy ml�ny na Kampě ad.), odm�tan� po pr�vu pam�tk�ři v jejich jen č�stečně �spě?n�m boji za uchov�n� prastar� podoby historick� Prahy.

Alternativn� postoj existuje

V tomto sv�ru je st�le zřejměj?�, ?e nov� funkce, kter� ?atraktivita? Prahy přit�hla, j� sv�mi po?adavky a koncepty z�roveň ohro?uj�. Vzhledem k tomu, ?e podobn� proměny a rozvrat postihly v posledn�m půlstolet� vět?inu velk�ch historick�ch měst v Evropě, je ot�zkou, zda takov� v�voj je nutn�, či zda by mohl m�t alternativu. Komplement�rn� ot�zkou pak je, proč alespoň č�st společnosti a kulturn� legislativa pova?uj� za ?�douc� co nejautentičtěj?� a nej�plněj?� zachov�n� historick�ch měst ? tedy i Prahy ?, kter� současn�mu obecn�mu trendu odporuje.

Historick� a uměleck� hodnota řad� j�dro Prahy k nejv�znamněj?�m architektonick�m a urbanistick�m pam�tk�m cel�ho světa. Jej� zachov�n� jistě znemo?n� prosazen� standardn�ch n�roků modern�ho města, vy?�d� si v?ak i limitov�n� dnes převl�daj�c�ch funkc� vyvolan�ch komerčn�mi hledisky a turismem, kter� historick� město zneu?�vaj� a? na hranu ničen�. Z�roveň v?ak Praha nemů?e b�t pouh�m ?architektonick�m expon�tem? jako třeba Akropolis, pyramidy, Tad? Mah�l, Stonehenge a dal?� historick� skvosty. Nejde to prostě proto, ?e je unik�tně zachovan�m velk�m urbanistick�m celkem a souč�st� ?iv�ho, velk�ho města. Z�roveň v?ak jeho dominantn� a př�mo identifikuj�c� kvalitou je jeho zjevn� ? architektonick�, urbanistick� a uměleck� ? dějinnost, tedy ne-současnost jeho podoby a ř�du, kter� vznikly mnohon�sobn�m vrstven�m tvůrč�ch sil minulosti, je? v Praze soustředila a vytvořila řadu děl a staveb n�le?ej�c�ch k největ?�m v�konům sv�ch epoch.

Jak� je smysl a hodnota ?zjevn� dějinnosti? v na?em světě? Ji? jeden ze zakladatelů nov�ch dějin uměn� Alois Riegl na poč�tku 20. stolet� konstatoval, ?e zjevn� dějinnost pam�tky nech�v� div�ka př�mo pro?�t z�kladn� dimenzi lidsk�ho ?ivota, kterou je jeho vlastn� dějinnost. T�mto vědom�m připravuje n�m dějinnost prostor svobody proti fale?n� samozřejmosti př�tomnosti a jej�ho aktu�ln�ho směřov�n�, kter� v?dy t�hne k �pln�mu prosazen� sv�ch konceptů světa jako jedin�ch a prav�ch, a tedy ? mimoděk ? i k popřen� a zru?en� dějin. Tento klam ?podř�zen� dějin př�tomnosti? je vystupňov�n ve v?ech totalit�ch politick�ch i ekonomick�ch ? totalit�ch moci, pl�novan� tvorby světa i neomezen�ho růstu konzumu.

Skutečn� dějinnost je ? podobně jako uměn� ? ochr�ncem svobody člověka proti t�?i pouh� př�tomnosti. V tak skvěl�m historick�m městě, jako je Praha, se obě tyto v�zvy ke svobodě umocňuj� v jedin� poselstv�.

Komerc� vystupňovan� utilitarita současn�ho re?imu funkc� město nič� a hlas jeho poselstv� umlčuje. Silně se oz�v� jen v někter�ch okam?ic�ch odporu. Ned�vno to byl n�bo?ensky i dějinně opr�vněn� n�rok na zaji?těn� přiměřen�ho uchov�n� středověk�ho ?idovsk�ho hřbitova ve Vladislavově ulici na Nov�m Městě v souhlasu s n�bo?ensk�mi předpisy. Boj za důstojnost d�vn�ch zemřel�ch je i př� o důstojnost ?iv�ch. Nepochopen�, se kter�m se tato snaha setkala v dne?n� česk� společnosti, nepřekvap� u n�roda, kter� dosud nedok�zal důstojně obnovit hrob jednoho z největ?�ch Čechů a n�rodn�ch světců ? sv. Vojtěcha.

Nelze změnit vněj?� tv�ř města a nedotknout se jej� du?e a naopak. Je evidentn�, ?e po sametov� revoluci se Praha probudila ze čtyřicetilet�ho sp�nku ?�pkov� Rů?enky do nov�ho ?ivota. Samozřejmě ?e rychlost, s jakou se to probuzen� odehr�lo, ji poznamenala. Ale jak my, kteř� v Praze ?ijeme, tak zejm�na cizinci, kteř� Prahu znaj� z dob totality (a pamatuj� si n�pisy na zdech ?Pozor, pad� om�tka!?), asi společně uzn�me, ?e nastala změna k lep?�mu. I kdy? řada hospod, kter� měly b�t zachov�ny, je nen�vratně ta tam. Zničena je i značn� č�st původn�ch hotelů, včetně interi�rů. Nam�tkou hotel Palace v Jindři?sk� ulici nebo hotel Savoy na Pohořelci.

Do stejn� kategorie patř� i zn�m� causa ?pačkova domu. Nov� hotel Four Season je sice ve velmi exponovan� poloze, ale dojem z něho je rozpačitě stydliv�. Jako by byla jeho autorkou arch. ?r�mkov�, a přitom od n� nen�. Hezk� je nov� leti?tě od arch. Franty a Brixe. Obstoj� i ve srovn�n� s Evropou. Je důstojnou br�nou do hlavn�ho města. Vyrostla cel� řada kvalitn�ch administrativn�ch budov. Za v?echny budova A.D.N.S. v Ř�msk� ulici.

Srovn�me-li desetilet� v�voj v Praze s Lond�nem, kde jsem ned�vno byl, je na tom Praha nepoměrně l�pe. Lond�n byl obrovsk�m objemem administrativn�ch budov zcela zadu?en. V Praze mě v?ak jako spoluautora Tanč�c�ho domu mrz�, ?e vět?ina nov�ch administrativn�ch budov postr�d� du?i, ?e jde zejm�na o k?eft. Je to d�no předev?�m kulturou a odvahou investora pustit se do slo?itěj?�ch a riskantněj?�ch �loh. U n�s to bylo souč�st� dlouhodoběj?� strategie holandsk�ho investora ING.

Naopak za nejpokleslej?� pova?uji explozi bank, kter� město připravila o ?ivotně důle?it� funkce v nejfrekventovaněj?�ch m�stech. Banky m�sto toho, aby svěřen� pen�ze investovaly do perspektivn�ch podniků, pou?těly ?ilou daňov�m poplatn�kům. Z jejich peněz si stavěly ?ulov� a nerezov� hloup� pal�ce, aby se pak navz�jem vytunelovaly. V?udypř�tomn� jsou tak� obchody se sklem, kter� nab�zej� turistům neskutečn� k�č ? bez ohledu na to, ?e Česk� republika je skl�řskou velmoc� s tradic� kvalitn� produkce.

Za uplynul�ch deset let je v?ak zdaleka nejhor?� uk�zkou necitliv�ho z�sahu přestavba a dostavba Kongresov�ho centra (dř�ve Pal�c kultury) pro zased�n� Mezin�rodn�ho měnov�ho fondu a Světov� banky. Dne?n� situace se n�padně podobn� t� před třiceti lety, kdy do?lo pod taktovkou (komunistick�) strany k rozs�hl� devastaci cel�ho velmi cenn�ho �zem� objekty Pal�ce kultury, hotelu Forum, budovy policie včetně magistr�ly a jej�ho napojen�. Z�porn� stanoviska instituc� k projektu dostavby se měnila v kladn�, neboť dostavba byla ve ?st�tn�m z�jmu?. Do přestavby a dostavby Pal�ce kultury byly vlo?eny miliardy, ani? by byla zpracov�na urbanistick� koncepce cel�ho �zem�. T�m se minim�lně na dvacet let odd�lila mo?nost korekce siluety panor�matu a celkov�ho ducha b�val�ho Pal�ce kultury.

Domn�v�m se, ?e bylo mo?n� včas se omluvit, posunout term�n pra?sk�ho zased�n� a promy?lenou z�stavbou opravit extenzivn� urbanismus včetně ji? zm�něn�ho panor�matu a zajistit ekonomick� fungov�n� cel�ho �zem� na z�kladě důkladn�ho rozboru v korektn� (nejl�pe mezin�rodn�) soutě?i.

Ač nerad, mus�m konstatovat, ?e nadměrn� a bezduch� objekt A.D.N.S., prodlu?uj�c� horizont�lu Pal�ce kultury, celou situaci pouze zhor?uje. Je jasn�, ?e v Praze působ� neblaze např. italsk� nebo rusk� mafie, ale to, co si na obraze města způsobujeme sami, je mnohem hor?�.

V cel� situaci zar�?� bezradnost pam�tk�řů, O�R a �RM, kteř� shodně tvrdili, ?e �zem� je skutečně zničen�, ale jeho ochranu pojali tak, ?e zak�zali dal?� v�stavbu a t�m i podle sebe �dajnou dal?� devastaci, co? naopak v?emi uzn�van� nepř�zniv� stav konzervovalo. Tento n�zor zast�vali a? do chv�le, kdy na ně někdo dupnul, a pak povolili cokoliv.

Připad� mi absurdn�, ?e v tak n�dhern�m městě, jak�m Praha je, bydl� t�měř čtyřicet procent jej�ch obyvatel na bezduch�ch s�dli?t�ch. A je tak� s podivem, ?e existuje tak m�lo pokusů tento nepř�zniv� stav změnit. Mnoz� dokonce tvrd�, ?e je nutn� s�dli?tě udr?et v jejich původn� podobě pro př�?t� generace. Ale i kdybychom připustili, ?e s�dli?tě jsou n�dhern�, nen� to důvod, aby nebyla d�le upravov�na a vylep?ov�na.

Přitom je nespornou v�hodou Prahy, ?e lze určit� městotvorn� principy uplatňovan� v centru přen�?et do s�dli?ť tak, aby se navz�jem odli?ovala, aby se prohlubovala jejich rozmanitost a ka?d� s�dli?tě tak z�skalo svoji neopakovatelnou identitu.

V současn�m v�voji města pova?uji za důle?it� dva zd�nlivě okrajov� městotvorn� fenom�ny. Jedn�m jsou vietnamsk� tr?i?tě a druh�m supermarkety nadn�rodn�ch obchodn�ch řetězců.

Vietnam?t� trhovci obsadili v?echny voln� plochy uvnitř velk�ch a mal�ch měst. Jsou velmi mobiln�, dok�?� zmizet během p�r hodin. Jsou hou?evnat� a vytrval�, vesměs dobře ovl�daj� če?tinu. K z�kazn�kům se chovaj� zdvořile. Bezkonkurenčně n�zk�mi cenami likviduj� důle?it� odvětv� dom�c�ho lehk�ho průmyslu (obuvnick�ho, textiln�ho a někter� dal?� odvětv�). Umo?ňuje jim to �platnost česk�ch celn�ch org�nů. Objem zbo?� je neskutečn�. Mluv� se např�klad o dvan�cti milionech p�rů č�nsk� obuvi. Nev�m, jakou cestou je zbo?� dopravov�no, ale zisky jsou u? mo?n� takov�, ?e se vyplat� pou?�vat letadel.

Jin� způsob ničen� česk�ho trhu zvolily bohat� z�padn� společnosti, kter� za relativně n�zkou cenu skoupily pozemky na okraji měst pod�l frekventovan�ch komunikac�. Na rozd�l od Vietnamců pou?�vaj� k destrukci dom�c�ho trhu česk�ch zaměstnanců a je?tě drze tvrd�, ?e sni?uj� nezaměstnanost. Je pravda, ?e obrovsk� haly lze rozmontovat a odv�zt, ale po čase to vlastně nebude mo?n�, proto?e m�stn� obchodn� s�ť bude jejich působen�m postupně zlikvidov�na. Stanou se brzy nepostradateln�mi a budou si diktovat ceny, jak� si zamanou.

Obyvatel� mus� za zbo?�m do supermarketů des�tky kilometrů za město ? hora mus� za Mohamedem, m�sto aby Mohamed při?el k hoře.

Na rozd�l od supermarketů, kter� lidi vychov�vaj� k nezř�zen� ?ravosti a bezmy?lenkov�mu konzumu nepotřebn�ch věc�, Vietnamci je nab�daj� k ?etrnosti. V�m, ?e vietnamsk� st�nky řadu lid� irituj�, jde pr� o balkanizaci obchodov�n�. Z osobn� zku?enosti si pamatuji podobn� obchody v Pař�?i. Jsou tam v?ak pouze dopoledne a odpoledne po nich nen� ani pam�tky. Zbo?� jde za z�kazn�kem a ne naopak. Ten dokonce nemus� ani do kamenn�ho obchodu, zbo?� je na trhu levněj?�, tak?e profituj� jak prod�vaj�c�, tak kupuj�c�.

Na tr?i?tě naraz�me při bě?n� proch�zce městem. Do kauflandů jedeme v lep?�m př�padě metrem, ale zpravidla autem des�tky kilometrů, č�m? v�razně zhor?ujeme ?ivotn� prostřed�. Zaparkovan� auta pak zab�raj� obrovsk� plochy parkingů původn�ch zelen�ch luk a vzrostl� zeleně extravil�nu.

Tr?i?tě nepotřebuj� ?�dnou klimatizaci, eskal�tory, parkingy atd. N�v?těva kauflandů trv� ř�dově půlden a vypad� zpravidla tak, ?e zjist�me, ?e to, co jsme chtěli koupit, nemaj�, a odj�?d�me domů s nějakou jinou věc�, kterou nepotřebujeme, ale jej�? cena se n�m zd�la tak atraktivn�, ?e jsme neodolali �dajn� v�hodnosti koupě.

Aby prosť�čci zbo?� kupovali, mus� b�t l�kav�, proto je barevn�m obalům věnov�na velk� p�če a nevratn� obaly převa?uj� a jsou důle?itou souč�st� zbo?�. O jejich likvidaci se prodejce nestar�.

Zd� se mi proto, ?e ze dvou zel je men?� to vietnamsk� ? stač� poř�dně dohl�dnout na to, aby zbo?� trhovců bylo ř�dně procleno. Naopak zbavit se kauflandlů bude daleko vět?�m oř�?kem.

Praha m� ide�ln� velikost. Je lidsky uchopiteln�. Např�klad Pař�? s v�ce ne? osmi miliony je pro mě př�li? velk�. Je př�jemn�, ?e člověk ve sv�m městě na proch�zce potk�v� sv� zn�m�, spolu?�ky, l�sky z ml�d�. V megaměstech u? něco takov�ho nen� mo?n�. Vzpom�n�m na �div Američanů z Gehryho ateli�ru, kdy? jsem na proch�zce městem ka?dou chvilku někoho zdravil nebo někdo zdravil mě.

Kdy? u? se Praha konečně probudila, měla by se poř�dně porozhl�dnout po světě a inspirovat se městy, kter� mezit�m zaznamenala dal?� v�voj. Měla by se předev?�m vyvarovat negativn�ch nevratn�ch dopadů. Největ?�m �skal�m je destrukce měst automobilov�m provozem. Praha potřebuje �činnou obranu zejm�na v podobě přesunu osobn� dopravy na dopravu hromadnou. Vybudov�n� syst�mu suter�nn�ch gar�?� včetně zaji?těn� takov�ch finančn�ch podm�nek, aby byly u?�v�ny.

Na z�věr mus�m konstatovat, ?e Praha je ?pinav� město. Lond�n je velmi čist�, nen� tam probl�mem sednout si na zem. V Pař�?i je prachov� spad světl�. V Praze čern� a mastn�. V�m, ?e v Lond�ně ?p�nu odnese do oce�nu nebo do Evropy v�tr. V Pař�?i je tak� c�tit bl�zkost moře. Pro pra?skou ?p�nu to ale nen� omluvou.

***

Abych mohl na va?e ot�zky dobře odpovědět, mus�m ř�ci několik slov o proměn�ch soudob�ch velk�ch evropsk�ch měst. Jednou z největ?�ch starost� lid�, kteř� jsou zodpovědn� za soudob� evropsk� města, je obava ze ztr�ty funkc� vnitřn�ch č�st� měst. V řadě z nich se v jejich centrech, ale st�le v�ce i ve v?ech jejich vnitřn�ch čtvrt�ch rychle sni?uje počet bydl�c�ch, kles� maloobchodn� obrat a někdy i počet pracovn�ch m�st. Evropsk� města se dekoncentruj�, vyprazdňuj� zevnitř, a m�sto tradičn�ch měst vznikaj� nov� urb�nn� prostorov� formy, kter� lze zkratkovitě označit jako městsk� regiony. Tato proměna je důsledkem společn�ho působen� technick�ch, hospod�řsk�ch, ale do značn� m�ry i hodnotov�ch změn. N�zk� hustota os�dlen�, ?ivot v lep?�m prostřed� a se zahradou se st�vaj� c�lem vět?iny lid�. Na okraje měst a st�le v�ce i za ně se přesunuje bydlen� a v rostouc� m�ře obchody ? zejm�na ve formě nov�ch center s několika velkoprodejnami ?, ale ji? tak� ?koly, univerzity a administrativa. Tvrd� data potvrzuj�, ?e je to převa?uj�c� a vzhledem ke konstelaci př�čin, kter� jsem mohl pouze naznačit, pravděpodobně nezvratn� proces souvisej�c� s na?�m typem civilizace.

Je v?ak zapotřeb� dodat, ?e vedle toho existuj� v Evropě města, kde z různ�ch důvodů doch�z� k jevu, kter� je označov�n pojmem ?reurbanizace?, čili k posilov�n� jejich vnitřn�ch č�st�, a zejm�na center. Děje se to často ve městech s dobře zachoval�mi historick�mi j�dry, kter� se st�vaj� c�lem masov�ho městsk�ho turismu. Ten je nov�m a důle?it�m jevem, kter� mů?e nečekaně změnit osudy měst. K tomuto v�voji do?lo vět?inou tam, kde se podařilo udr?et ve středech měst univerzity, vědeck� a kulturn� instituce, m�dia, uměleck� aktivity, a zejm�na přita?liv� urb�nn� prostřed�. V Evropě s bohatou městskou minulost� je takov�ch měst st�le mnoho. Stač� připomenout někter� v It�lii, Francii, Německu? Nen� pochyb o tom, ?e Praha k nim tak� patř�. Jejich centr�ln� čtvrti zač�naj� znovu přitahovat někter� skupiny lid�, pro kter� je bydlen� v těchto m�stech z pracovn�ch i jin�ch důvodů zaj�mavěj?� ne? ?ivot v zelen�ch, ale nudn�ch suburbi�ch. Jde často o mlad�, �spě?n� mana?ery, novin�ře, n�vrh�ře a obecně o lidi, jejich? povol�n� vy?aduje snadn� a rychl� osobn� kontakt s institucemi, kter� preferuj� centr�ln� polohy.

A je?tě jedna pozn�mka je nezbytn�. Městsk� čtvrti jsou v urbanistick�m slova smyslu ohro?eny, jestli?e jsou vystaveny dvěma protichůdn�m situac�m. Prvn�m rizikem je atrofie, druh�m nadměrn� zat�?en�. Při atrofii přest�vaj� b�t dostatečně vyu?�v�ny budovy, včetně veřejn�ch prostor, a takov� ?městsk� tk�ň? začne odum�rat. Přet�?en� je opakem ? budovy, ulice a cel� hmotn� struktura jsou přeplněn�, mno?stv� činnost� prob�haj�c�ch v nich je nadměrn� a doch�z� i k jejich fyzick�mu opotřebov�n�. Zn�m�m př�kladem jsou Ben�tky, a č�sti Prahy se dostaly ji? do podobn�ho stavu. Přes riziko zjednodu?en� lze ř�ci, ?e v Praze a v jin�ch česk�ch městech socialismus vedl k atrofii historick�ch center, obnoven� kapitalismus k jejich přet�?en�. Zahlcen� pra?sk�ho centra automobily a obt�?e chodců jsou jen jedn�m z vněj?�ch symptomů t�to situace.

Co se děje se starou Prahou?

K největ?�m vizu�lně patrn�m změn�m do?lo na Star�m Městě, Mal� Straně a pak na okraj�ch Prahy a v jejich předměst�ch. Ta změna je dramatick� a vyjadřuje skutečnost, ?e v Praze prob�h� paralelně jak urbanizace, tak i suburbanizace. Praha je nesm�rně zaj�mav� př�pad soubě?nosti těchto dvou trendů. Jestli?e se Praha dvac�t�ch a třic�t�ch let vyznačovala expanz� a růstem kompaktn�ch nov�ch čtvrt�, ale tak� zač�tkem upad�n� historick�ch č�st�, v postkomunistick� Praze se předev?�m opravuje a přestavuje star� historick� střed. Jin�mi slovy, revitalizuje a komercializuje se jej� historick� j�dro. Lituji, ?e jsem si neudělal fotografie někter�ch ulic j�dra města před rokem 1989. Ty byly pln� skladů, zabedněn�ch oken a dveř�, fas�d s po?kozen�mi om�tkami, rozpadaj�c�ch se dvorů a průchodů. Byly to jak�si historick� slumy. Pro romanticky laděn� du?e to mohly b�t symboly ?magick� Prahy?, pro realisty to v?ak byla m�sta chudoby, ?p�ny a �padku. Do toho v?eho vpadl po roce 1989 drav� proud podnik�n�, umo?něn� restitucemi a stimulovan� jednak dvěma a půl miliony turistů ročně, jednak pozoruhodn�m z�jmem dom�c�ch a zahraničn�ch firem um�stit sv� kancel�ře pr�vě v těchto prostorech Prahy. Maďarsk� historička uměn�, Ilona S�rm�nyov�-Parsonsov�, kter� soustavně porovn�v� v�voj Budape?ti a Prahy po roce 1989, chv�l� dom�c� i zahraničn� podniky, kter� pova?ovaly za v�hodn� opravit a upravit star� pal�ce a mě?ťansk� budovy Star�ho Města a Mal� Strany pro sv� �čely, proto?e jim to přin�?� presti? a obchodn� důvěru. Mysl�m, ?e se zdařilo naj�t rozumnou rovnov�hu mezi �sil�m zachovat kr�su těchto č�st� Prahy a potřebou revitalizace ta?en� komercializac�. Označuji to pojmem ?pra?sk� kompromis?. K nejpozoruhodněj?�m rysům tohoto o?iven� historick�ho j�dra patř� otevřen� a zprůchodněn� star�ch dvorů, oprava star�ch průchodů a tak v podstatě nav�z�n� na to, co norsk� autor Norberg-Schulze označil za jeden z prvků pra?sk�ho genia loci: to jest průchody a pas�?e, vytv�řej�c� druhou komunikačn� kostru města. Na t� věci je nesm�rně důle?it� je?tě dal?� moment. Je j�m obnovov�n� poloveřejn�ch městsk�ch prostor, kter� byly soustavně ničeny od 19. stolet� v duchu haussmanovsk�ch pař�?sk�ch i v�deňsk�ch modelů. Stač� zaj�t do upraven�ho Ungeltu nebo Konviktu nebo do někter�ch obnoven�ch dvorů na Mal� Straně, a zejm�na do prostorů Vrtbovsk� zahrady a zahrad pod Pra?sk�m hradem, abychom si uvědomili, jak se podařilo spojit potřeby soudob�ho ?ivota s hodnotami historick�ho prostřed�.

Na Star�m Městě se podařilo udr?et ? v�ce ne? na Mal� Straně ? pestrou směs městsk�ch funkc�: jsou tam fakulty Karlovy univerzity, budovy uměleck�ch ?kol, velk� knihovny, koncertn� s�ně, divadla, muzea a galerie, ale tak� s�dlo magistr�tu, star� a nov� hotely, opraven� budovy slou?�c� dom�c�m i zahraničn�m firm�m, star� a nov� restaurace a kav�rny, bě?n� obchody, ale tak� obchody s luxusn�m zbo?�m. Připom�n� to v mal�m a �tulněj?�m proveden� č�st lev�ho břehu Pař�?e v prostoru kolem bulv�ru Saint-Michel.

Nen� pochyb o tom, ?e tato v podstatě pozitivn� změna přinesla i probl�my: na prv�m m�stě je to vytlačov�n� původn�ho, přev�?ně star?�ho obyvatelstva do jin�ch čtvrt� Prahy. Ti, kteř� zůst�vaj�, postr�daj� dostatek levn�ch obchodů, restaurac� a dal?�ch slu?eb. T�měř v?e je orientov�no na turisty a jejich peně?enky. Svět těchto původn�ch obyvatel miz� a dnes by se Malostransk� pov�dky tě?ko psaly. S př�valem turistů souvis� i naplněn� někter�ch ulic obchody s brakem, pokoutn�mi obchodn�ky, hlukem, kr�de?� a prostituc�.

Proměny povahy města?

Odpovědět na va?i druhou ot�zku je obt�?něj?� předev?�m proto, ?e lze tě?ko oddělit změny prob�haj�c� v cel� společnosti od těch, kter�mi proch�z� město Praha. A nav�c, soci�lně, psychologicky a kulturně je prostě mnoho Prah. A tato pluralita je umocňov�na velk�mi změnami, kter�mi město proch�z�. Uvedu nejdř�ve někter� důle?it� struktur�ln� změny, kter� nepochybně vedou i ke kulturn�m posunům. Praha se rychle deindustrializuje a st�v� se městem slu?eb. Obyvatel� Prahy jsou bohat?� ne? byli před rokem 1989 a hrub� n�rodn� produkt na hlavu je v Praze nad průměrem Evropsk� unie. Rostou v?ak rozd�ly mezi ?ivotn� �rovn� Prahy a ostatn�mi č�stmi republiky. Praha se v?ak vzdaluje i ment�lně od ostatn�ch č�st� země. Praha je jak�msi přij�mačem technick�ch, ekonomick�ch i kulturn�ch inovac�, ale z�roveň br�nou mezin�rodn�ho zločinu, drog a dal?�ch negativn�ch jevů. St�v� se městem otevřen�m a dynamick�m a z hlediska ?ivotn�ch forem se ji? radik�lně neli?� od podobn�ch měst v z�padn� Evropě. Vrac� se rovně? k etnick� diverzitě, důle?it�mu znaku urbanity. Cesta zpět k onomu městu tř� kultur, tj. česk�, německ� a ?idovsk�, je nemo?n�, ale ji? nyn� v Praze ?ije trvale ?edes�t a? sedmdes�t tis�c cizinců, a ti vn�?ej� do města novou dynamiku. Podobně působ� rostouc� dovoz z�padn�ho spotřebn�ho zbo?�, americk�ch filmů, z�padn�ch televizn�ch programů. Změnily se vzorce sexu�ln�ho ?ivota, voln�ho času, v�?ivy, vybaven� dom�cnosti a samozřejmě i poměru k pr�ci. Subtilněj?� změny hodnot a chov�n� jednotliv�ch skupin Pra?anů jsou pln� kontrastů a skupinov� variability. Vedle rostouc� otevřenosti pozorujeme tak� růst xenofobie, vedle kladn� soutě?ivosti růst klientelismu a korupce, vedle důrazu na estetiku prostřed� jeho ničen� (např. sprejery), vedle př�větiv�ch a otevřen�ch mlad�ch lid� agresivitu řidičů aut, vedle symptomů altruismu rostouc� �točnost, kriminalitu a strach. Takov� různorodost a rozpornost jsou ? sociologicky nahl�?eno ? obvyklou souč�st� hlubok�ch společensk�ch změn. V jejich průběhu se toti? hrout� star� hodnoty a pravidla a nov� se formuj� jen postupně. U n�s se v?ak trestuhodně zanedbalo c�levědom� formov�n� a kultivov�n� těchto nov�ch pravidel, bez kter�ch nemů?e fungovat dobře ani tr?n� ekonomika, ani demokratick� politika. Ale to nen� jen probl�m Prahy, je zde jen v�ce patrn�. A pr�vě to v?ak mů?e v�st paradoxně k pozitivn�mu důsledku: mů?e to b�t pr�vě Praha, kde si lid� nejjasněji uvědom�, ?e nelze vytv�řet v�konnou ekonomiku a demokratickou společnost v prostřed� mravn�ho vakua, lhostejnosti a nezodpovědnosti.

Praha a evropsk� velkoměsta

Nen� pochyb o tom, ?e Praha, tak jako ostatn� velk� města postkomunistick� středn� Evropy, vstoupila po roce 1989 do soutě?e s ostatn�mi evropsk�mi velkoměsty. Soutě?� samozřejmě tak� mezi sebou. Ka?d� město m� siln� a slab� str�nky, kter� se odborně označuj� pojmem potenci�ly. Nejsilněj?� ?kartou? Prahy je jej� kulturn� potenci�l, jej� přita?livost jako m�sta městsk�ho turismu, kongresů, konferenc� a setk�v�n�, přičem? důle?it�m faktorem t�to atraktivity jsou estetick� kvality samotn�ho města. Druhou silnou str�nkou je jej� poloha ve středu Evropy. Středn� je jej� ekonomick� potenci�l, to jest jako m�sta, kter� by se mohlo st�t region�ln�m centrem finančn�ch a obchodn�ch transakc�. V tomto směru je např. Budape?ť silněj?�. Podobnou �roveň m� soci�ln� a lidsk� potenci�l, tj. kvalifikace pracovn�ch sil, pohotovost lid� i instituc� ke komunikaci se světem, jazykov� znalosti obyvatelstva, tolerance k cizincům, z�jem o spolupr�ci s nimi, otevřenost. Ke středně siln�m potenci�lům patř� je?tě obecn� politick� potenci�l, tj. politick� stabilita, existence pr�vn�ho st�tu a v�znam Prahy jako mezin�rodn�ho politick�ho střediska. K slab?�m str�nk�m patř� infrastruktura města, organizace spr�vy města, kvalita vnitroměstsk�ho prostřed� a populačn� vitalita města. Praha m� nejen negativn� přirozen� př�růstky obyvatelstva, ale z Prahy tak� v�ce lid� odch�z�, ne? se do n� stěhuje. St�v� se proto demograficky star�m městem s malou mobilitou, a to jsou znaky, kter� signalizuj� pot�?e v budoucnosti. Jednou z př�čin tohoto stavu je nedostatečn� nab�dka cenově dostupn�ch bytů pro mlad� rodiny, kter� existuje paralelně vedle popt�vky po mlad�ch kvalifikovan�ch lidech pro nově vznikaj�c� pracovn� m�sta. Tato nerovnov�ha mů?e ? bude-li trvat del?� dobu ? podv�zat dal?� rozvoj města.

***

Je kr�sn� b�t odli?n�. Je kr�sn� b�t nedokonal�.
Je kr�sn� b�t smutn�.

Praha se v posledn�ch deseti letech opravdu změnila. Nevyu?�van�, věčně zabedněn� prostory v centru Prahy se zaplnily, dřevěn� ?podloub�? chr�n�c� chodce před padaj�c� om�tkou zmizela, přibylo neuvěřiteln� mno?stv� obchodů a restaurac�, střed Prahy se probarvil nejrůzněj?�mi aktivitami. Rovně? se omezila v�stavba panelov�ch čin?�ků, a pokud se stav� nov�, vypadaj� ji? podstatně l�pe ne? předt�m. To jsou nepochybn� klady.

Na druh� straně zmizela cel� řada architektonick�ch detailů, kter� jsou pro atmosf�ru města nesm�rně důle?it�. Domy jsou renovov�ny velmi často t�m nejhor?�m způsobem. Zachov�v� se pouze vněj?� pl�?ť, s vnitřkem se zach�z� zcela barbarsky. Spě?ně jsou odstraňov�ny původn� om�tky a pou?�v�na naprosto nevhodn� chemick� barviva, kter� svoji nepropustnost� prudce sni?uj� hygieničnost stavby. Nav�c zcela odli?n�m odr�?en�m světla čin� domy př�li? hutn� a kompaktn�.

Ve středu Prahy vznikl trapn� turistick� průmysl, kter� zcela vytlačil norm�ln� obyvatele. Rozp�nav� parlament zabral obrovsk� č�sti Mal� Strany a t�m z n� vytěsnil ka?dodenn� ?ivot. Pra?sk� doprava se zahustila a zůstala nevyře?ena. Stavbou kruhov�ho objezdu daleko od centra se nic nevyře?�, proto?e pouze odklon� d�lkovou dopravu. Pro motoristy m�ř�c� do centra bude nutno vytvořit průjezdov� trasy, a tak se zdevastuje vnitřn� město.

Na okraj�ch Prahy vznikaj� trapn� čtvrti rodinn�ch domků, typů zcela necitlivě přejat�ch vět?inou ze z�mořsk�ch zem� bez ohledu na na?i poměrně solidn� tradici.

Hlup�k s penězi je velice nebezpečn� a na?e legislativa mu neum� čelit. Městsk� �řady se nenaučily ovlivňovat ?�douc� aktivity v různ�ch lokalit�ch např. daňov�mi �levami či jin�mi podobn�mi mechanismy. Velk� mno?stv� řadov�ch občanů si představuje svobodu jako bezuzdnost.

Jsem nesm�rně ?ťasten, ?e komunistům odzvonilo, a douf�m, ?e za m�ho ?ivota se k ?veslu? nevr�t�. Vzpom�n�m si, jak jsem tou?il, aby Praha povstala ze smutn�ho popele a začala ?�t asi jako před druhou světovou v�lkou, kdy byla velice aktivn�m městem. Na druh� straně jsem si nepř�l, aby určit� melancholie a posmutněl� romantičnost pra?sk�ch z�kout� vzala za sv�. Kdyby k horečně budovan� internacion�ln� nudě je?tě měli z pra?sk�ch ulic zmizet opilci a prostitutky, stala by se nudn�m městem jen m�lo se li?�c�m od ostatn�ch velkoměst.

Bohu?el, pra??t� obyvatel�, a předev?�m pra??t� radn� opakuj� chyby ostatn�ch evropsk�ch měst, kter� ov?em u? při?la na to, ?e se dopou?těla řady omylů, a dnes se od nich tvrdě distancuj�. D�ky tomu, ?e u n�s vl�dli komunist�, zůstal střed Prahy sice neopraven�, ale zůstaly v něm zachov�ny prvky, kter� v ostatn�ch městech vzaly za sv� a kter� tato města dnes dohled�vaj�. Pokud něco je?tě objev�, stře?� to jako oko v hlavě. My, m�sto abychom začali tam, kde jsou evropsk� města dnes, zach�z�me s Prahou, jako by se jednalo o město zdevastovan� nějakou v�lkou, kde určit� z�sahy lze omluvit, poněvad? jsou diktov�ny jasn�mi soci�ln�mi důvody.

Ukazuje se, ?e estetick� ekologie je pro ?ivot městsk�ho člověka velmi důle?it�. Zachov�n� určit� tradice, zachov�n� historick� struktury města znamen� pro řadu lid� v�c ne? tot�ln� obslu?nost, v�dělečnost a pohodl�. Ve středu Prahy se za posledn�ch deset let nepostavila jedin� kvalitn� stavba. Nam�tkou: stra?ideln� projekt Myslbek, k�čovit� komplex m�sto norm�ln�ho ?pačkova domu (zcela devastuj�c� Petrsk� n�měst�), nudn� a nic neře?�c� budova na n�měst� Republiky s řadou domů k n� přilehl�ch (hotel Renaissance apod.). Zničen� hotel Savoy, Darex atp., atd. Nejsem spokojen ani s Gehryho-Milunićov�m domem na n�bře?�, kter� by mo?n� působil jako o?iven� nějak�ho panelov�ho s�dli?tě, ale v r�zn�m rytmu n�bře?� vyniknou jeho slabosti velmi silně.

Praha měla ?těst�, ?e nebyla v 18. a 19. stolet� metropol� a nedo?lo v n� k razantn�m klasicistn�m př�stavb�m. Zachovala si tak barokn� vzhled na gotick�m půdorysu. Svoj� tektonikou a nesm�rně zaj�mav�m um�stěn�m na břez�ch malebn� Vltavy připom�n� dosud město, kter� rostlo po stalet� a tato stalet� jsou v jeho struktuře st�le dobře c�tit. T�m se Praha je?tě li?� od vět?iny světov�ch velkoměst. Jak jsem v�?e uv�děl, děl�me v?echno pro to, aby svoji odli?nost ztratila. V tom se mo?n� nejv�ce objevuje na?e xenofobie. Chceme b�t jako ti ostatn�.

Protestuji! Je kr�sn� b�t odli?n�.

Ned�vno jsem odpov�dal na anketu se stejn�m t�matem ? ?Praha a jej� proměny v devades�t�ch letech?. Podtitul va?� ankety ?naděje, nebo ohro?en�? sugeruje negativn� odpovědi a naznačuje krajn� vypjat� polohy.

Pro jistotu jsem si vzal na pomoc knihu z pades�t�ch let (Mluva pra?sk� architektury, druh� vyd�n�, 1960) s texty Oldřicha Stefana a s kresbami Bohum�ra Koz�ka.

Praha neproch�z� zlomov�m obdob�m poprv�. Pro obdob� devades�t�ch let v?ak nezaměňujme pojmy ?společensk� a kulturn� změna? a ?stavebn� boom? v historick� struktuře městsk�ho organismu. Změna se sice ud�la, ale ?boom? nenastal. Mysl�m, ?e odtud pramen� nejv�ce nedorozuměn� a na?ich obav.

Pokud jsme do sebe nas�li poetiku star�ho kamenn�ho města, m�tus liter�rn� Prahy poč�tku stolet� a pokud m�me vlastn� z�?itky osaměl�ch proch�zek se světlem plynov�ch lamp a takto naladěni dnes otevřeme oči na Kr�lovsk� cestě, zůst�v�me st�t upř�mně zdě?eni. Vt�hne n�s do sebe jak�si lunapark, j�m? proklop�t�me mezi davy turistů na Staroměstsk� n�měst�.

Zkusme se ale na věc pod�vat jinak. Kdy? si přivstaneme v půl p�t� r�no, zjist�me, ?e kamenn� zdi a ?t�ty domů zůstaly na sv�m m�stě. Jejich jedinou ?vadou? je, ?e se opravily v př�li? kr�tk�m časov�m rozpět� a jejich autenticita se ztratila pod nov�mi n�těry v�penn�ch fas�d. V pohledu n�m přek�?� jen několik hadrov�ch poutačů napnut�ch přes ulici. Zbytečn� a jistě nepovolen� neony vedle gotick� vě?e mostu a graffiti na port�lech domů. Podstata města ale zůst�v� (t�měř) nedotčena. M�ty a poetiku do kamenn�ch zd� vkl�d�me my. To, co dnes vid�me v Praze turistick�, jsou vedlej?� př�znaky st�le je?tě vykolejen� společnosti. Proměna města se t�k� v�ce jeho n�lady a povahy ne? kamenn� fyzick� podstaty. ?Praha je město, kde jen du?e v�?�? zůstane jen vzpom�nkou b�sn�řky. Tady v�?� sp�?e k�men a historie vepsan� v něm.

Podstata historick�ho města nemů?e b�t naru?ena z jednoduch�ho důvodu. K dispozici zde bylo v posledn� dek�dě pět, mo?n� deset parcel. Několik nově vznikl�ch staveb jen doplňuje proluky pevně dan� struktury města. Kdy? srovn�v�m star� z�běry kreseb Bohum�ra Koz�ka s dne?n�m stavem, ?�dnou podstatnou změnu nezaznamen�v�m ? kromě panoramatick�ch pohledů. Dramatick� změna pra?sk�ho horizontu za Vy?ehradem nastala u? o dvě desetilet� dř�ve.

Dne?n� stavebn� aktivita je neporovnateln� se změnami v z�stavbě, k nim? doch�zelo při bour�n� hradeb, s v�stavbou pra?sk� navigace nebo s asanac� Star�ho a ?idovsk�ho Města.

V centru Prahy zb�v� jen několik m�lo parcel, kter� je třeba nezastavovat a h�jit pro budouc� potřeby města. Skutečn� v�stavba Prahu teprve ček�, v bl�zk� budoucnosti budou vznikat nov� s�dla a bytov� domy. Tato stavebn� aktivita se v?ak bude odehr�vat za hranic� historick�ho města.

Do hodnocen� jednotliv�ch staveb se nechci pou?tět, a to hned z několika důvodů. Kritika architektury je samostatn� profesn� obor, kter� se ale dost�v� ke slovu t�měř v�hradně v odborn�m tisku. Veřejn� diskuse o současn� architektuře neexistuje vůbec. Naprost� nez�jem tisku a neznalost evropsk�ho a světov�ho kontextu jsou opravdu zar�?ej�c�. Kolik prostoru se věnuje třeba recenz�m nov�ch CD nejrůzněj?�ch popov�ch skupin, je? maj� vět?inou jepič� ?ivot, zat�mco architektonick� d�la za stovky milionů korun (často z na?ich dan�) zde budou st�t stovky let... Tak je tomu dnes v Praze.

***

Asi v�s zklamu, ale podle ducha ot�zek m�m pocit, ?e podl�h�te/podl�h�me trochu sebestředn�mu pohledu na dobu, kterou pr�vě pro?�v�me. Jako by byla něč�m zcela v�jimečn�, nepodobaj�c� se ?�dn� jin� v minulosti. Slovy Jindřicha Chalupeck�ho, kter�ho jsem si nesm�rně v�?il a st�le v�?�m, pro?�v�me ?nulov� bod?. Tedy v tomto s Jindřichem Chalupeck�m hluboce nesouhlas�m. V?dyť jsme souč�st� v�voje, navazujeme ať chceme nebo nechceme na tradici, jsme dal?�m čl�nkem kontinuity, dal?� stopou společn� cesty.

V?dyť i ta slova ?nulov� bod? byla vyslovena jazykem star�m a kultivovan�m tis�ce let. A publikov�na ti?těn�m p�smem, vynalezen�m před stovkami let.

Jistě, pro?�v�me něco zcela odli?n�ho. V dom�cnostech m�me informačn� spojen� s cel�m světem, pou?�v�me dopravu, kter� zmen?ila vzd�lenosti mezi kontinenty na několik hodin, hroz� n�m celoplanet�rn� katastrofy. Ano, to tady nikdy nebylo. Ale copak ovl�dnut� ohně, vztyčen� kamenn�ho bloku navzdory t�?i země, pochopen� pohybu hvězd, zpracov�n� bronzu a ?eleza, stavba lod�, objeven� gotick� klenby, knihtisk, p�ra, elektřina, telegraf, beton ? copak to v?echno nebyly zcela převratn� změny v na?em ?ivotě?

A d�le: děti se st�le rodily a rod� za devět měs�ců, byly a jsou poč�n�ny z l�sky, trv� stř�d�n� dne a noci, př�liv a odliv, zas�v�n� a skl�zen�, světlo a tma, pravda a le? ? to nejsou hodnoty, kter� přetrv�vaj�? Zat�mco filozofick� a uměleck� hnut� uveden� do pohybu představou z ?nulov�ho bodu? na okam?ik zasv�t� a pak miz� ve tmě. Jsme-li ?v nule?, mů?eme vykročit kamkoli. V?e je dovoleno. Mysl�m si, ?e tomu tak nen�. ?e jsme na cestě. Jistě křivolak�, pln� zach�zek a odboček, pln� blouděn�, ale přece jen na cestě. Na cestě, kter� vede odněkud někam. A je na n�s učinit ten dal?� krok. Mo?n� myln�, ale krok na cestě.

A teď konečně k va?� ot�zce, k Praze. Promiňte, ?e jsem odbočil trochu stranou. Ale ne tak �plně. V?dyť pokud jde o jej� proměnu v posledn�ch deseti letech, plat� podobn� hlediska.

I v minulosti byl v�voj Prahy ovlivňov�n objevy a z�sahy nem�ně siln�mi. Představme si prvn� kamenn� stavby v Praze dosud dřevěn�. Nebyla to nev�dan� revoluce? Představme si zničuj�c� po?�ry, představme si velkorysou koncepci Nov�ho Města.

A představme si, ?e �ctyhodn� gotick� most byl osazen barokn�mi sochami, nav�c pravděpodobně ostře barevn�mi. Co? to nebyly revoluce ve v�voji města?

A co bour�n� hradeb?

A představme si řeku s pozvoln�mi břehy, řeku plnou ?ivota n�hle uvězněnou do mnohametrov�ch navigac�. V?dyť teď vid�me Vltavu jen z nadhledu sp�? jako stoku. Zkuste do n� namočit ruku!

A s navigac� Vltavy prob�hala asanace Josefova a ?idovsk�ho ghetta. Nebyl to v�c ne? radik�ln� řez do organismu města?

U? jsme si zvykli na Pař�?skou tř�du a secesn� domy na jedn� straně Staroměstsk�ho n�měst�. Zvykli jsme si na petř�nskou rozhlednu. (Jak dlouho si zvykali Pař�?an� ? a jak tě?ko ? na Eiffelovku!) Zvykli jsme si na Penzijn� �stav a na pam�tn�k na ?i?kově. Nebyly to pro současn�ky ?oky a naprost� neoček�vanosti?

Navyk�me si na panel�kov� s�dli?tě. Hrozn�, ale co dělat. Jsou tady a je?tě dlouho budou.

Zvykl jsem si na ?i?kovskou vě? v Mahlerov�ch sadech. Nezvykl jsem si ? a ani se o to nesna?�m ? na monstr�zn� miminka, kter� po n� letos lezou. Zat�m jsem si nezvykl na Tanč�c� dům. Mimochodem, v?imli jste si jeho koruny? V?imli jste si, jak horolezci um�vaj� okna?

Tak?e suma sum�rum: Praha devades�t�ch let si ?ije podle sv�ho. Tak jako si v?dy ?ily i minul� epochy. A opr�vněně. Mysl�m, ?e se moc n�silnost� nedopou?t�me. Určitě ne v�c ne? tomu bylo v minulosti.

Ten ?vněj?ek? a ?vnitřek? města nelze oddělit. Proměna se t�k� ob�ho. Neděs�m se změn. Je to v�voj, kter� se ned� zastavit. A proč tak�?

Beru Prahu dne?n�ch dnů takovou, jak� je. Ani mi nic jin�ho nezb�v�. ?ance je v tom, aby zůstala, jak� je ? i s v�vojov�mi tendencemi.

A na z�věr, co mi chyb�: l�pe vydl�?děn� chodn�ky. Ty jizvy a z�platy po kop�n� z dob komunismu mi vad� moc.

Ale: jsem r�d, ?e jsem Pra?an. Mo?n� o něco v�c, ne? ?e jsem Čech. Ale i to če?stv� plat�.