Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Velmi, sire!
Ludv�k Vacul�k

Velmi, sire!

Ludv�k Vacul�k

Liter�t Ludv�k Vacul�k (*1926) p�isp�l t�mto esejisticky pojat�m textem do sborn�ku Filantropie v �esk� republice a ��ast ob�an� na v�cech ve�ejn�ch, zpracovan�m v r�mci programu Iniciativa na podporu partnerstv� v komunit�ch a vydan�m v roce 2000. Esej publikujeme se souhlasem vydavatele sborn�ku Community partnership support initiative (CPSI) i s v�dom�m autora.

***

Za�nu z t� nejsnadn�j�� str�nky.

V minul�ch letech se n�kolikr�t stalo, �e rozvodn�n� �eka s potoky vzaly lidem domy nebo je jinak velice po�kodily. Hned se zvedla u n�s nev�dan� vlna dobr� v�le. Mnoz� lid� v�novali na pomoc bli�n�m pen�ze nebo pot�ebn� v�ci a mnoho lid�, zvl�t� mlad�ch, �lo jim na pomoc. P�i ka�d�m dal��m takov�m p��padu v�ak byla takov� ochota men��. Odrazuj�c� ��inek m�lo i to, �e n�kte�� lid� zase ne�t�st� vyu�ili, do�lo k rabov�n�, ke zpronev��e pen�z, a d�rce ur�elo i to, �e poji��ovny pracovaly liknav� a �e vl�dn� pomoc p�ich�zela pozd�. Dodnes mnoho po�kozen�ch lid� �ek� na sl�benou st�tn� podporu.

Dobr� v�le a soucit sl�bnou s dobou a s opakov�n�m ne��astn�ch ud�lost�. Ale j� nev�m, zda takov� vlna filantropie nen� sp�e davovou psych�zou, pro n�koho p��le�itost� p�edv�st a c�tit se v sympatick� �loze, ba n�kdy se lid� ne�t�st�m jin�ch p��jemn� vzru�uj� a jsou pro to schopni n�co i ob�tovat. Ponejv�ce v�ak jde jist� o prost� projev ob�ansk� solidarity, bez p�zy. Toto v�e nemus� b�t d�kazem "l�sky k lidem", je to sp� v�sledek dobr� v�chovy. Lid� ochotn� ob�tovat n�co pro druh� nemusej� je p�itom m�t ani n�jak r�di, prost� si p�ej� klid a po��dek, a mohou b�t z lid� jako z celku sp�e otr�ven�. Nap��klad j�.

***

Nikdy jsem nech�pal, co se mysl� slovy "m�t r�d lidi". A tomu, kdo to ��kal, jsem nev��il. Ch�pu, �e norm�ln� �lov�k m� r�d spole�nost, p��telstv�, z�bavu, a aby toto m�l, tak� n�co spole�nosti poskytuje. V ka�d�m spole�enstv� jsou lid�, kte�� podn�cuj� �innost kulturn�, z�bavn�, oborovou. Jsou �iveln� re�is��i ochotnick�ho divadla, organiz�to�i p�ehl�dek, sout��, ples�, sportovn�ch sout��. V tom v�em, jak je nepochybn�, hraje �lohu radost z t� �innosti, pot�eba uplatnit se, b�t uzn�v�n. Toto jedn�n� jde n�kdy a� k hranici sebel�sky. Sly�eli jsme p�ece o hasi�i, kter� zakl�dal ohn�, aby mohl vyniknout p�i jejich ha�en�. V �innosti lidumiln� povahy je obsa�eno dobr� sousedstv� a p��telstv�: Pro� hned mluvit o l�sce k lidem? �ekl bych, �e takov� dobr� vztah mezi lidmi z�vis� nejv�c na stabilit� a jist� homogenit� spole�enstv�, na kulturn� a mor�ln� �rovni, op�en� o tradici nebo v�ru. Tu mohou v�ci b�et dob�e i bez t� postulovan� "l�sky k lidem". Je lep��, kdy� city nejsou vystavov�ny zkou�k�m.

Je p�irozen�, �e m�me r�di ur�it� lidi. Ale mno�stv� lidu, obyvatelstvo jako �hrn, je sp�e prost�ed�m �i �ivlem, v n�m� se chceme a mus�me n�jak udr�et, zachovat, dokonce ubr�nit se mu. Zbo�n�n� ka�d�ho hromadn�ho pojmu je nebezpe�n� a odporn�. Vzpom�n�m na p�se�, kterou jsem sly�el na vojn�: "Kdo si na n�s zuby brous�, tomu lid je zvyr��..." Ostatn� je tu pou�ka z psychologie davu (Gustave Le Bon), �e sejde-li se k akci dav, s��taj� se �patn� str�nky jeho �len�. Co t�m tedy m�n�te, ��k�te-li, �e m�te r�di lidi?

K lidsk� spole�nosti m�me vztah bu� d�v��iv� a vl�dn�, nebo zdr�enliv� a� nep��telsk�. J�, nap��klad, lidstvu Zem� ned�v��uju, je mi nesympatick�. Ale sv� jedn�n� t�m ��dit nechci. Toti� uv�domuju si, �e m�j postoj se op�r� o velice ne�pln� pozn�n�. O lidech existuj�c�ch mimo mou zku�enost se dov�d�m v�t�inou �patn� v�ci! V�ecko zlo na sv�t� poch�z� od lid�, jen m�loco od zv��at a nic od rostlin. V�m v�ak, �e m� informace o lidech jsou nejen ne�pln�, ale hlavn� zkreslen�: v�ichni se denn� dov�d�me o zlo�inech, ale skoro nic o lep��ch skutc�ch lid�. A p�ece t�ch lep��ch �i neutr�ln�ch ud�lost� mus� b�t v�c. U� to je d�kazem �patn� povahy lid� jako celku: Ciz� ne�t�st� je bav� v�c, �patn� zpr�vy jsou zaj�mav�j��, a hlavn� se l�pe prod�vaj�. P�ed nev�m u� kolika lety byla v�lka mezi Ir�kem a �r�nem: nesrozumiteln� pro n�s a protivn�. Jedna strana nebyla lep�� t� druh�. U� nikoho nezaj�mala, ale novinami sv�ta se po��d vlekla. Tehdy jsem publikoval n�vrh, aby se v�ichni zpravodajov� domluvili a jednoho dne p�estali o t� v�lce pod�vat zpr�vy: P�estala by! Byl by to zaj�mav� pokus, je �koda, �e je neprovediteln�, a v�me pro�: Proto�e nejen z v�lek, ale i ze zpr�v o nich plynou zisky. �lov�k je zl�. Je mo�n� p�emoci zlo v n�m jenom l�skou?

***

Filantropie je jen slovo: Pr�zdn�, a obsah se mu mus� d�vat. Vyjad�uje nen�bo�ensky jednu ze z�sad k�es�ansk� v�ry: Miluj sv�ho bli�n�ho jako sebe sam�ho. - To jsem, pros�m, tak� nikdy nech�pal, ale svou n�mitku jsem se na�emu katechetovi ani neopov�il nazna�it: A�koli je to po�adavek nesplniteln�, je spr�vn�!

My�lenka l�sky k lidem bez rozli�ov�n� je vysloven� k�es�ansk�. N�kter� n�bo�enstv� pova�uj� za rovnocenn�ho jen �lov�ka t�e v�ry; i kdy� v administrativn� praxi st�tu nemus� se to v�dy projevovat. Konkr�tn� obsah lidumilnosti z�vis� na prost�ed�. Je lidumilnost pani�ek p�isp�vaj�c�ch na pomoc padl�m d�vk�m, na farn� sb�rku pro chud�, na sirotky a tul�ky. Je lidumilnost mecen�� podporuj�c�ch um�lce a nadan� mlad� lidi, a takto vlo�en� p��e se pak prom�tne do cel� spole�nosti: v d�lech a v n�zorech. Dneska m�me sponzorstv�, je� je mi protivn�, kdy� se mi zd�, �e nen� ni��m jin�m ne� ob�t� se za�at�mi zuby: pro zd�n� kulturnosti, pro reklamu. Jsou jist� i p��klady, kdy bohat� �lov�k podporuje to, co s�m m� r�d, v�� si toho, ale s�m se tomu nem��e v�novat, a pochopil, �e dobr� v�c, kdy� na�la ke sv�mu chodu spr�vn� lidi, pot�ebuje u� jen pen�ze.

"L�ska k lidem" byla v z�kladech socialistick�ho hnut� v 19. stolet�, energii v�ak brala z nen�visti k utla�ovatel�m, ze z�visti v��i bohat�m a �sp�n�m. A co je l�ska k n�rodu? Filantropie odtud potud? Zn�me r�zn� hnut�, jejich� obsahem je poctivost a �estnost, pracovitost, pr�ce pro celek, pomoc slab��m. Jsou to nap��klad skauti, u n�s je to organizace Sokol: Ni zisk, ni sl�vu! Sokolov� si ��kaj� brat�i, soci�ln� a jin� rozd�ly neuzn�vaj�. Sokol se li�il od Orla, jen� m�l stejn� z�sady, zalo�en� v�ak na katolick� v��e v rovnost v�ech lid�. Je jasn�, �e spr�vn� sokol a spr�vn� orel nesm�li se nen�vid�t a m�li by se ve v�cech praktick�ho soukrom�ho i obecn�ho �ivota shodnout.

"L�ska k lidem", m�-li b�t, je �ivotn�, kdy� si ty lidi n�jak vybereme, pop�eme, proto�e k beztvar�mu mno�stv� nem��eme m�t ��inn� vztah. A nen� osudov� d�le�it�, kter� a jak� skupina to je, jsme-li k t�m ostatn�m, mimo n� v�b�r, prost� norm�ln� sn�enliv� a slu�n�. Stupe� filantropie tedy nen� tak d�le�it� jako stupe� tolerance, vzd�l�n�, kultury. Letos v l�t� jsem �asto myslel na nezn�m� lidumily, kte�� maluj� zna�ky na turistick�ch stezk�ch. Mo�n� jsou to protivov� a mnoh� z nich m�l rad�ji ten strom, na kter� maloval zna�ku, ne� by m�l r�d n�jak�ho mne!

***

Zvolil jsem si k t�to �vaze filantropii proto, �e na ni nev���m, a dokonce je mi to slovo protivn�. Neum�l bych milovat sv� nep��tele, ale nevedu je ani v pam�ti: Na zl� skutky m�m sklon zapom�nat. To je dost. A� to ka�d� d�l� aspo� tak. Mysl�m, �e k chov�n� s ��inkem po�adovan�ho altruismu sta�� ��dit se z�sadou: Co nechce?, aby jin� �inili tob�, ne�i� ty jim!

A t�m p�ikra�uju k neslu�n�mu prohl�en�, �e filantropie je lep��m plodem sobectv�: Nechte m� ��t, nech�m v�s ��t. Nem��u si za��dit bezpe�nost l�pe, ne� kdy� si z lid� kolem sebe ud�l�m p��tele. Ciz� ne�t�st� mi kaz� �t�st�, ciz� b�da m� zahanbuje a je mi protivn�. Nem��u se d�vat na nespravedlnost, proto�e rozpad pr�va m��e ohrozit mne i moje lidi. - Filantropick� jedn�n� je u�ite�n�j�� pro mne ne� pro podpo�en�ho, obdarovan�ho, poct�n�ho, proto�e jemu d�v� jen tolik, co ode mne dostal, mn� v�ak pocit celkov�ho vyrovn�n� m� du�e: Vykupuju se z n�jak�ho pocitu viny, z�sk�v�m odpustek... V tomto pojet� je filantropie i tak u�ite�n�j�� ne� n�jak� politick� programov� hnut�, proto�e napravuje v�ci v m��e mo�n�, nikoho jin�ho do �kolu nezatahuje, neprovokuje k opozici. P�mbu v�m po�ehnej, filantropov�, kdy� pro svou "l�sku k lidem" najdete praktick� v�raz na p�ehledn�m poli a ned�l�te ze sv�ho n�zoru politick� hnut� jako �eny d�laj� z feminismu!

Odborn� filantropie jako povol�n� neexistuje, ale jsou povol�n�, kter� se bez n�jak�ho stupn� l�sky �i �cty k �lov�ku nedaj� vykon�vat. Na prvn�m m�st� napadne n�s povol�n� zdravotn�ch sester. I tady v�ak se asi shodneme na zku�enosti, �e baterie, na kterou jejich slu�ba lidem jede, m��e m�t rozli�nou n�pl�: Od skromn� l�sky ke Kristu-�lov�ku p�es v�cn� odborn� z�jem po oby�ejnou pot�ebu n�jak� pr�ce, kdy� u� jsem se v ml�d� a v nev�domosti tak rozhodla. Optimistick� vztah k lidstvu mus� m�t u�itel. V jeho pohnutk�ch jist� m� v�hu i pot�eba sebevyj�d�en� a vystupov�n� z n�jak�ho zv��en�ho stupn�. A je-li v tom i jak�si pot�eba moci nad n�k�m, je z�rove� spojena se cti��dost� uplat�ovat ji spravedliv�, povzbudiv� a v�bec u�lechtile; jak by tomu na sv�t� m�lo b�t s ka�dou moc�. Bohu�el v�ak feminizac� u�itelstv� se toto povol�n� posunulo sp�e k rutinn� ��edni�in�, proto�e �ena p�ece jen si hlavn� n�boj citovosti nech�v� pro svou rodinu. Tak� herec m� jist� r�d lidi: jako publikum.

***

Jak se v Nerudov� b�sni ��ba pt�, hled�c na m�s�c, jsou-li tam ��by taky, pt� se dnes zahrani�n� Filantrop, jak je to u n�s s filantropi�. - J� nev�m.

Tu je komick� smy�ka: Stav na�� spole�nosti je dost �patn�, tak�e by tu filantropie mohla bujet. Jen�e zase je stav spole�nosti dost zl�, tak�e filantrop� je m�lo. Odkazuju na sv�j d��v�j�� v�rok, �e filantropie neexistuje jinak ne� formou chov�n� s takov�mi ��inky. A k ��inn� pomoci lidem by bylo lep��, nap��klad, kdyby ve Zru�i nad S�zavou se udr�ela v�roba d�tsk�ch bot. To by bylo d�le�it�j�� pro d�ln�ky i pro d�ti ne� lidumiln� ma�karn� b�l, jeho� v�nos bude v�nov�n d�tsk�m vesni�k�m S.O.S.

Je tedy prvotn�, aby dob�e fungovalo �kolstv�, zdravotnictv�, soci�ln� p��e, kultura... ��k� se, �e ne��astn� je n�rod, jen� pot�ebuje hrdiny: D� se podobn� ��ct, �e ne��astn� je obec, v n� hodn� a slu�n� lid� jsou jen lidumilov�. Ale v�znam takov�ch iniciativ, spolk�, organizac� a nadac� je t�m v�t��: Obracej� pozornost k bolav�m m�st�m spole�nosti, vrhaj� kritick� sv�tlo na politiku. Sl�va jim!

Dotknu se je�t� rozd�lu mezi v�znamem slova filantropie a altruismus, nebo� se mi to tu po��d sm�ch�v�. Altruismus p�ekl�d�me jako l�sku k bli�n�mu. To je ov�em vztah pasivn�, kter� nemus� nijak pracovat a pod�vat n�jak� v�kon. Filantropie je mravn� ofenzivn�, je to altruismus v �innosti. Ale zahrnuje i jedn�n� u�ite�n� cituprost�, institucion�ln�. Tak� chirurg zachra�uje �lov�ka, k n�mu� nemus� m�t n�jak� zvl�tn� cit. Je to funkce. Slovn�k ciz�ch slov z roku 1966 vykl�d� filantropii jako "bur�oasn� zp�sob individu�ln�ho �e�en� lidsk� b�dy zavin�n� kapitalistick�m spole�ensk�m ��dem". J� s t�m souhlas�m, i kdy� ode�tu hanliv� p��zvuk t� definice. Lidsk� b�da je toti� v�dy zavin�na n�jak�m ��dem; krom� p��pad� zavin�n�ch ne�t�st�m, p��rodn� katastrofou...

Kolik lid� u n�s jedn� filantropicky, kolik pen�z na to d�vaj�, nev�m. Kolik pracovn�k� maj� filantropick� nadace, tak� nev�m. Filantropie m��e fungovat z rozhodnut� jednoho �lov�ka a uv�st do pohybu i zas�hnout mnoho lid�. Ka�d� z n�s, kdo uzn�v�me tuto �innost a v��me si j�, m�me sv� osobn� pohnutky a v�le�ujeme se do n� na jin�m m�st�. J� nap��klad skromn� ob�as p�isp�v�m vesni�k�m S.O.S., a�koliv ko�en jejich vzniku t�m nezas�hnu. Jsem tak� p��znivcem P��tel p��rody, jsem tedy proti stavb� d�lnic skrz �esk� st�edoho��, proto�e dobro budouc�ch lid� vid�m ve sn�en� spot�eby, a tedy i transportu.

Zab�vat se ot�zkou, zda je v �esk� republice dostate�n� rozvinuta filantropie, znamen� p�istoupit trochu na jak�si klam. V�dy� o v�em u n�s, jako v Evrop� v�bec, rozhoduje kapit�l. Nap��klad v Praze te� m�me starost s t�m, �e boh��i, na�i i ciz�, se sna�� z�skat do vlastnictv� a obsadit domy a byty v historick� ��sti m�sta. Ekonomick�mi machinacemi i pr�vn�mi kli�kami vznik� tlak, kter� m� p�vodn� Pra�any jako chudinu vytla�it na okraj m�sta. Pen�ze tedy umo��uj� jedn�m, aby d�lali n�sil� na druh�ch. Kdyby se jich n�jac� filantropov� cht�li zastat, musej� k tomu z�skat pen�ze od t�ch�e lid�! A ti je ov�em d�vaj� jen v t� m��e, kter� posiluje jejich postaven�.

Jsme tedy jako v n�jak� divok� zemi, kam p�ijede Mr. Filantrop a zept� se: "Jak je u v�s roz���eno o�et�ov�n� �ezn�ch ran?" - "�, velmi, sire! Proto�e v�ichni se po��d �e�eme."

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).