Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
Vyhled�v�n�:



D�ky za skand�l!
Allan Guggenb�hl

(Spole�ensk� af�ry z pohledu hlubinn�ho psychologa)

Allan Guggenb�hl

�v�carsk� psycholog a psychoterapeut Allan Guggenb�hl (*1952) vede Institut pro konflikty v ��zen� a mytodrama v Curychu (Institut f�r Konfliktmanagment und Mythodrama). Je autorem �ady knih, nap�. Mytodrama (Das Mythodrama). V leto�n�m roce mu vyjde psychologick� esej "Kdo vybo�uje z �ady, �ije intenzivn�ji" (Wer aus der Reihe tanzt, lebt intenziver). Studie "Skand�l jako spole�ensk� nezbytnost" (Der Skandal als gesellschaftliche Notwendigkeit) vy�la v �asopise pro archetypickou psychologii a obrazn� my�len� Gorgo 37/1999, str. 17-32. P�elo�ila Ad�la Gjuri�ov�, vych�z� v m�rn� zkr�cen� a upraven� podob�.

 

***

Dramaturgie skand�lu

V prvn�m d�jstv� dramatu zvan�ho skand�l dojde k prozrazen� tajemstv�. Ur�it� informace opust� rovinu klep�, p�estane b�t vyhrazena zasv�cen�m a je postoupena ve�ejnosti. Ve�ejn� pok�ik m� vzbudit odpor, zlost, pobou�en� a obavy. Av�ak reakci ve�ejnosti nelze p�edem napl�novat. O tom, zda zv�st p�eroste ve skand�l, rozhoduje tak� to, je-li poru�eno n�jak� tabu �i zpochybn�na ur�it� z�sadn� hodnota. Pravdivost informace p�itom nen� d�le�it�, rozhoduj�c� je, zda sc�n�� obsa�en� ve skand�ln�m p��b�hu zas�hne nerv spole�nosti. A d�le�it� je i zp�sob prezentace: prost� jazyk vzbud� emoce sp�e ne� racion�ln� argumentace, a tak� materie nesm� b�t p��li� such�, n�br� mus� aktivovat fantazii �ten��e, poslucha�e �i div�ka.

Druh�m d�jstv�m ��dn� inscenovan�ho skand�lu je diskuse. Vzru�en� se debatuje o mo�n�m dal��m v�voji, zazn�v� vol�n� po vyvozen� d�sledk�. Ve t�et�m d�jstv� si ve�ejnost ��d� znovunastolen� po��dku, projevy l�tosti ze strany vin�k� a viditeln� d�sledky.

Mravn� rozho��en� b�v� pokryteck�

Abychom porozum�li skand�l�m, mus�me r�dius psychologie pon�kud roz���it. Psychick� procesy se neodehr�vaj� pouze v ka�d�m jednotlivci, ale i ve skupin�ch. Jak zd�raznil C. G. Jung, jsme tak� kolektivn�mi bytostmi, kter�mi h�bou m�ty, tabu a normy dan� kultury. N�dobou na du�evn� procesy tedy nen� pouze individuum, du�evn� veli�inou je i spole�enstv�. Rozhodneme-li se pro ur�itou spole�nou aktivitu, c�l �i sou�it� s partnerem, automaticky se vytv��ej� jemn� p�ediva du�evn�ch sil, vazby psychick�ch energi�. Ty podl�haj� specifick�m z�konitostem, maj� vlastn� projevy a ritu�ly. Sv� chov�n� tedy nesm�me nahl�et pouze prizmatem individu�ln� psychologie, mus�me sami sebe v�dy vn�mat i jako �leny kolektiv�. Jakmile se toti� identifikujeme s n�jakou skupinou, instituc� �i regionem, tento syst�m ovliv�uje na�e chov�n�. Pracuje-li n�kdo jako u�itel, p�eb�r� tabu, senzitivnosti a ritu�ly u�itelsk�ho sboru �koly a sv� referen�n� skupiny "u�itel�". Spole�n� s kolegy se pak zab�v� skute�nou �i domn�lou n�silnost� ��k�, b�duje nad absenc� v�chovn�ho vlivu rodi�� nebo se domn�v�, �e v�ude je patrn� �padek vzd�lanosti. Syst�my nejsou pouze organiza�n�mi jednotkami, je� pln� p�edem definovan� funkce, ale tak� "c�vami", kter�mi se ���� symboly, ritu�ly a �asto i m�ty. Kolektiv v n�s d�le p�sob�, ani� jsme si toho v�domi. Je proto t�k� rozli�it mezi skute�n� sv�bytn�mi my�lenkami a pocity a mezi t�mi, je� n�m nao�koval kolektiv. Sami sebe pro��v�me jako individuum a odm�t�me se identifikovat s masov�m �lov�kem v sob�. Ment�ln� omezen� a perspektivy my�len� z�sk�van� ze spole�ensk�ch skupin, k nim� pat��me, je toti� t�k� rozpoznat dokonce i v dialogu s druh�m �lov�kem, nebo� v�t�inou hovo��me znovu s p��slu�n�ky t�ho� kulturn�ho okruhu �i skupiny. Abychom tedy pochopili v�znam skand�l�, mus�me porozum�t vlivu t�chto kolektivn�ch my�lenkov�ch a citov�ch vzorc� na n�s sam�.

Jejich prvn� funkce se t�k� moci. Ot�zku rozd�len� moci a vlivu nelze definitivn� a uspokojiv� vy�e�it. V�t�inou jsou definov�ny ur�it� pozice, na kter� se v�ou kompetence a rozhodovac� pravomoci. Tyto pozice obsazuj� individua - prezident republiky, �editelka �koly, ministr, vedouc� v obchod� �i plukovn�k. Doch�z� k tomu tak, �e se jednotliv� osobnosti profiluj� jako v�d�� postavy a zauj�maj� odpov�daj�c� pozice. Ot�zka ov�em je, jak se moci zase vzd�vaj�. P�ev�n� v�t�ina lid� se toti� nabyt� moci vzd�v� jen nerada a na pozici a vlivu lp�. Pokud pro tento ��el nejsou ofici�ln� zavedeny ur�it� postupy nebo ritu�ly, zb�v� jako jedna z mo�nost� skand�l. Osobu lze zbavit jej� pozice, zjist�-li se, �e se dopustila nep��pustn�ho chov�n�.

V d�sledku kolektivn�ho mravn�ho rozho��en� u� leckdo vylet�l z �editelsk�ho k�esla a p�i�el o roli hv�zdy. Skand�l jej uvrhne zp�t na zem, kde se znovu st�v� oby�ejn�m smrteln�kem. Skand�ly br�n� tomu, aby se z lid� st�vali bohov�. Pro ve�ejnost jsou tak� p��le�itost� k pokrytectv�. �lov�k si sed� doma v teple a rozho��uje se nad hanebn�m chov�n�m politika, perverzn�mi hr�tkami popul�rn�ho zp�v�ka �i excesy herce. Sice to "v�dycky v�d�l", ale p�esto ho provinilec "nesm�rn� zklamal". Samoz�ejm� �e by se s�m ni�eho takov�ho nikdy nedopustil. Dareb�ky je t�eba �as od �asu pran��ovat, nebo� jen tak m��e doj�t k nov�mu rozlo�en� moci a kolektivn�mu po��dku. Vyvod�-li se nav�c z poklesku d�sledky, pak z pohledu ve�ejnosti spravedlnost zv�t�zila. Af�ry jsou p��le�itost� ke kolektivn�mu kamenov�n� - osoba s moc�, presti�� �i pov�st� hv�zdy je p�i n�m zpravidla sesazena z piedestalu. �asto jsou to p�itom lid� do t� doby nesm�rn� v�en�, obdivovan� a d�van� za p��klad, lid� s pozoruhodn�m vlivem �i moc�.

Druhou funkc� skand�lu je sebeo�i�t�n�. Na skandalizovan� osob� se pojedn� ur�it� mravn� hodnota. Hysterie vyvolan� af�rou umo��uje nov� se vyrovnat se z�sadn� hodnotou dan�ho spole�enstv� �i skupiny. Dopingov� skand�ly nap��klad o�ivuj� spole�ensky poci�ovanou pot�ebu �ist�ho sportu a smysl pro fair play. Je to sice pon�kud nam�hav� zp�sob, ale v dlouhodob� perspektiv� p�sob� pozitivn�. Af�ry a skand�ly jsou sebeo�istn�mi ritu�ly a souvis� s na�� snahou zvl�dnout existenci�ln� v�zvy na �rovni kolektivn� ps�chy a s p�isp�n�m spole�ensk�ch syst�m�.

Syst�m plod� d�mony

P�i zakl�d�n� instituc� p�edpokl�d�me, �e �leny syst�mu budou racion�ln� uva�uj�c� lid�: �len televizn� rady p�ece dob�e v�, jak m� vypadat televize jako ve�ejn� slu�ba, investi�n� poradce ch�pe, �e i pro n�j bude nejlep��, bude-li s pen�zi nakl�dat poctiv�, a st�tn� ��edn�k si v��i sv� sekret��ce nesm� dovolit ��dn� sexu�ln� n�vrhy, proto�e zn� d�sledky. Kole�ka do sebe zapadaj�, pozice se dopl�uj� a odpov�dnost ka�d� z nich je jasn�. Tov�rna vyr�b� pro trh, �kola vzd�l�v� ��ky a ��kyn� a politick� syst�m �e�� probl�my st�tu. Instituce vytv���me racion�ln�, p�em��l�me v konstruktech, jimi� se m� ��dit skute�nost.

Teorie je to kr�sn�, skute�nost v�ak vypad� �pln� jinak. Lidsk� jedince ovliv�uj� i jin� s�ly. A proto�e jsou instituce obsazeny lidmi, nemohou nikdy fungovat dokonale.

V�ichni nositel� rol� a funkc� v syst�mu neodpov�daj� typem osobnosti tomu, co dan� funkce p�edpokl�d�. �lov�k zpravidla nen� norm�ln� p��pad, n�br� podle p��sn�ch diagnostick�ch krit�ri� sp�e neurotik �i psychopat s perverzn�mi p�edstavami, nadm�rn�mi obavami nebo mu�iv�mi tiky. Norm�ln� jedinec, jeho� si ka�d� syst�m pro sebe definuje, je sp�e v�jimkou. Proto se nikdy nestane, aby do ur�it�ho syst�mu zapadli v�ichni jeho �lenov�. Z perspektivy norem stanoven�ch syst�mem je v�t�ina lid� cizorod�mi prvky. Se sv�m chov�n�m, z�jmy, sny, my�lenkami a pocity nikdy zcela nezapadnou. Sv� sklony v�ak z�rove� nemohou rozvinout, nebo� v takov�m p��pad� by se syst�m zhroutil. A tak se �lov�k p�izp�sob�, usm�v� se a p�edst�r� spokojenost. Proto�e v�t�ina syst�m� bere v �vahu jen malou ��st toho, co se odehr�v� v osobnosti �lov�ka, v�e chaotick�, znepokojiv�, pudov� a bizarn� je vylou�eno do nev�dom�. Aby syst�m v�bec n�jak fungoval, mus� tyto psychick� obsahy potla�ovat. Vypuzeno je proto podsv�t�, ale t� skute�nost, �e zejm�na pro dynamick� jedince je normalita dlouhodob� nesnesiteln�. Museli by se toti� zcela vzd�t sv�ch chaotick�ch, n�bo�ensk�ch, sexu�ln�ch, vizion��sk�ch a podiv�nsk�ch sklon� a p��n�.

Hladk� fungov�n� a spo��danost syst�mu znamen� konec psychick�ho �ivota. V�echno nap�t� je pry�, ztratili jsme kontakt s hr�zn�mi, le� fascinuj�c�mi silami. Normalita je nebezpe�n� p�elud. Kdybychom cht�li zcela zapadnout do ur�it�ho syst�mu, museli bychom se vzd�t sv�ho existenci�ln�ho a n�bo�ensk�ho usilov�n�. Du�i �lov�ka nelze zachytit regula�n�mi obvody, strukturovan�mi rozhodovac�mi procesy �i p�esn� definovan�mi funkcemi, nebo� se ub�r� sv�mi vlastn�mi cestami. P�edstav�me-li si absolutn� hladk� pr�b�h n��eho, pak pom�j�me jeho temnou str�nku, d�mony ��haj�c� v ka�d�m syst�mu.

Tyto anarchick� s�ly ohro�uj� normalitu a fungov�n� syst�mu. Syst�m ov�em nikdy "norm�ln�" nefunguje. Potla�en� komplexy, nev�dom� s�ly a t�mata �len� syst�mu �i organizace se stejn� p�ihl�s� - jako ��rlivost, z�vist, hrabivost, strach, nen�vist, sexu�ln� fantazie �i n�bo�ensk� touhy. D�moni ��haj� skryt� v t�ch vlastnostech osobnosti, je� bychom nejrad�ji vypudili ze sv� p�edstavy o sv�t� i sob� sam�ch. P�itom ovliv�uj� to, jak se chov�me a jak mysl�me. Nepropadejme proto nikdy naivn� v��e, �e n�mi vytvo�en� syst�m bude bez probl�m� fungovat. Normalita je fikce, nebo� jako jedince a zejm�na pak jako sou��st skupin n�s v�dy poh�n�j� tak� vnit�n� nev�dom� s�ly. V okam�iku skand�lu se tyto potla�en� emoce a fantazie dost�vaj� na povrch.

Af�ry jsou kolektivn�mi dramaty, proto�e se v nich vyjevuj� motivy, m�ty a p��n� skupiny, spole�enstv�, n�roda. Osoby a t�mata, je� si spole�enstv� vyb�r� pro sv� skand�ly, odr�ej� mor�ln� tu�by a nev�dom� fantazie dan� skupiny. Jsou negativn�mi referencemi o spole�enstv� �i n�rod�. Skrze af�ry vystupuj� potla�en� t�mata dan� organizace ze st�nu. Z�rove� jsou ov�em dokladem toho, �e ka�d� struktura a organizace m� i psychoidn� rozm�r, jen� se automaticky tvo�� ve spolupracuj�c� skupin� lid�.

 

�l�nek je zkr�cen - cel� text naleznete v ti�t�n� podob� �asopisu

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).