Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



�ijeme po jeden�cti letech v pr�vn�m st�t�?
Eli�ka Wagnerov�, Petr Pithart, Anton�n Proch�zka, Ji�� K�i�an, V�clav Klaus, Milo� Rejchrt, Zbyn�k Zeman, Jana �ilerov�, Ji�� P�ib��, Cyril Svoboda, Adolf R�zek, Tom� Sokol, Ev�en Chroust, Ivo Jahelka, Jakub Camrda

Zku�enosti z uplynul�ho obdob� i aktu�ln� ud�losti posledn�ch m�s�c� vyvol�vaj� pochybnosti, zda �ijeme v pr�vn�m st�t�. Po jeden�cti letech transformace je t�k� mluvit o pocitu pr�vn� jistoty. Seri�zn� diskuse o �rovni pr�vn� kultury v postkomunistick�ch spole�ensk�ch podm�nk�ch p�itom prakticky neza�ala. Pro� tomu tak je? Redakce revue PROSTOR po��dala o stanovisko �irok� spektrum osobnost�. Ot�zky jsme zaslali tak� prezidentu V�clavu Havlovi a premi�rovi Milo�i Zemanovi, kte�� se kv�li st�tnick�m povinnostem omluvili.

 

1. Co soud�te o sou�asn�m stavu a �rovni pr�vn�ho prost�ed� - jak daleko jsme za uplynul�ch jeden�ct let pokro�ili v budov�n� pr�vn�ho st�tu? Bylo podle v�s zachov�n� pr�vn� kontinuity polistopadov�ho re�imu s p�edlistopadov�m jedin�m sch�dn�m �e�en�m, anebo se t�mto rozhodnut�m z�rove� zad�lalo na dal�� v�n� probl�my (nedostate�n� vyrovn�n� s minulost�, obt�n� vymahatelnost pr�va, ne�cta k pr�vu, resp. pr�vn� nihilismus)?

 

2. Co pokl�d�te za nejv�t�� dluh v��i spravedlnosti, kter� dosud nebyl splacen: nepotrest�n� ekonomick� kriminality, to, �e se �esk� spole�nost nevyrovnala se zlo�innost� minul�ho re�imu, a�koliv ji z�konem deklaruje, nebo existuj� je�t� jin� dluhy? Kdo za n� nese odpov�dnost - historick� okolnosti, tv�rci d�rav�ho pr�va a gumov�ch z�kon�, politikov�, "�patn� mrav"

 

3. Jak� kauzy byly podle v�s v posledn�ch letech nejostudn�j�� a jak� naopak sv�d�� o tom, �e se pr�vn� prost�ed� za��n� zlep�ovat? Dostala se nap�. kauza �esk� televize do rozporu s principy pr�vn�ho st�tu, anebo vznikla jako d�sledek snahy politick� moci upravit si z�kony podle stranick�ch z�jm� (viz t� n�vrh volebn�ho z�kona) a "anektovat" ve�ejnou sf�ru? Jak� krok ke zlep�en� pr�vn�ho prost�ed� pokl�d�te v dne�n� situaci za nejd�le�it�j��?

 

Eli�ka Wagnerov�, p�edsedkyn� Nejvy���ho soudu �R

 

Sou�asn� pr�vn� prost�ed� pova�uji za pom�rn� chaotick�, nekonzistentn�. Z jedn� strany jsme doslova zavalov�ni mno�stv�m z�konn�ch a podz�konn�ch pr�vn�ch norem. Jejich obsah je v�ak mnohdy kuri�zn�. Jedna z pr�vn�ch norem nap��klad na�izuje, jak �asto je t�eba navlhko st�rat podlahu v mate�sk�ch �kolk�ch, jak �asto se mus� ut�rat prach. Legislativn� smr�� tohoto druhu vede do pekel... Na druh� stran� nerozv�j�me dostate�n� �stavn� principy, a to ani prost�ednictv�m z�konn�ch a podz�konn�ch norem, ani aplika�n� prax�, ba mnohdy naopak zm�n�n� principy t�mito zp�soby pop�r�me, nebo alespo� umen�ujeme jejich v�znam. Normotv�rci jako by si st�le je�t� neuv�domili, �e racion�ln�m j�drem �stavn�ho st�tu nen� tvorba politiky (tj. pr�vn�ch norem) sama o sob�, n�br� jen v t� m��e, v jak� odpov�d� �stavn�m princip�m. N�kte�� z�padoevrop�t� teoretici dokonce tvrd�, �e legitimn� je jen takov� normotvorba, kter� je p��m�m napl�ov�n�m �stavn�ch princip�.

Nemohu p�ijmout n�zor, �e polistopadov� pr�vn� ��d je zcela kontinu�ln� s p�edlistopadov�m. Tento sv�j postoj op�r�m o hodnotovou diskontinuitu �esk� �stavy ve vztahu k pom�r�m p�edlistopadov�m, od n� nelze odhl�et p�i aplikaci a interpretaci p�edlistopadov�ch pr�vn�ch norem. Naprosto pregnantn� toto stanovisko vyj�d�il �stavn� soud ji� ve sv�m prvn�m n�lezu k z�konu o protipr�vnosti komunistick�ho re�imu.

Problematiku pr�vn� kontinuity jist� bylo mo�no �e�it r�zn�. Tak nap��klad b�val� Spolkov� republika vy�la po v�lce z p�edpokladu neplatnosti nacistick�m st�tem p�ijat�ch pr�vn�ch norem, byly-li v rozporu s nov�m hodnotov�m ��dem. Platnost n�kter�ch norem z nacistick� �ry se pak odvozovala z toho, �e nov� st�t dal najevo mo�nost jejich p�ijet� t�m, �e je aplikoval (nikoli novelizoval!). P��padnou ne�stavnost takov�ho �e�en� posuzoval �stavn� soud. Jinak bylo na obecn�ch soudech, aby posoudily pr�vn� normy t�et� ��e a vy�adily je z ��innosti t�m, �e je neaplikovaly.

Uvozovac� z�kon k na�� Listin� z�kladn�ch pr�v a svobod (�. 23/1990 Sb.) p�edpokl�dal v podstat� obdobn� mechanismus. Le� tento z�kon nep�evzala �esk� republika jako z�kon �stavn� a posl�ze i �stavn� soud stvrdil, �e jen on s�m m��e posuzovat �stavnost �i ne�stavnost p�edlistopadov�ch norem. Tento postup, odn�maj�c� obecn�m soud�m povinnost zab�vat se �stavnost� p�edlistopadov�ch norem, byl pro n� demotiva�n� ve smyslu hled�n� a nal�z�n� spravedlnosti v duchu nov�ch hodnot.

Za nejv�t�� probl�m pova�uji to, �e �stavn� hodnoty nebyly vnit�n� p�ijaty zejm�na t�mi, kdo tvo�� z�konn� a podz�konn� normy, a z��sti ani t�mi, kdo je aplikuj�. P�esv�d�iv�m dokladem tohoto tvrzen� je postup na�� Poslaneck� sn�movny po zru�en� n�kter�ch z�konn�ch ustanoven� o financov�n� politick�ch stran �stavn�m soudem. T�m�� za v�eobecn�ho konsenzu Poslaneck� sn�movna, chovaj�c se jako zpupn� konvent, vydala ve�ejnosti sign�l, �e z�konem bude jej� v�le, by� koliduje s �stavn�mi principy. Nov� schv�lenou v��� p��sp�vku za mand�t �in� z parlamentn�ch stran st�tostrany, a� �l�nek 20 odst. 4 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod stanov�, �e i politick� strany jsou odd�leny od st�tu, co� je t�eba z dobr�ch d�vod� interpretovat i v rovin� ekonomick�. St�tn� p��sp�vek sm� b�t opravdu jen d�l��m p��sp�vkem k finan�n�mu z�kladu z�skan�mu ze soukrom�ch zdroj� - co� je v�razem spojen� politick�ch stran se spole�nost�, v�razem spole�ensk� podpory programu reprezentovan�ho tou �i onou stranou.

Podobn� obch�zen� nebo p��mo poru�ov�n� �stavn�ch princip� je vys�l�n�m neblah�ho sign�lu jednotlivc�m, kte�� si takov� zpupn� postoj transformuj� do sv�ch vztah� a z�jm�. Jak lze v takov� atmosf��e v�n� po�adovat po soudc�ch, aby aplikovali pr�vo v duchu �stavn�ch princip�? A kone�n�, jak dlouho vydr�� �stavn� soud hr�t roli osam�l�ho b�ce?

V t�to situaci se mi jev� rychl� za�len�n� �esk� republiky do institucionalizovan�ho evropsk�ho prostoru jako velmi ��douc� a prosp�n� n�m v�em. Tlak na normotvorbu i jej� aplikaci v duchu euroatlantick�ch hodnot se zv�t�� p�edev��m d�ky zv��en� nadn�rodn� soudn� ochran� individu�ln�ch pr�v.

Jist� se najdou mnoz�, kte�� tuto tezi budou pova�ovat za podporu jak�hosi pr�vn�ho imperialismu a budou mi vyt�kat nev�ru v dostatek dom�c�ho intelektu�ln�ho potenci�lu. T�m ji� nyn� odpov�d�m, �e spolu s Oliverem Wendellem Holmesem, n�kdej��m ��fem Nejvy���ho soudu USA, v���m, �e pr�vo nen� v�c� logiky (kter� m��e b�t sice brilantn�, av�ak z�rove� i zvr�cen�), n�br� je v�c� zku�enost�. I principy, kter� jsme vt�lili do na�eho �stavn�ho po��dku mnohdy prost�m ops�n�m z ciz�ch �stav, byly v zem�ch p�vodu formulov�ny jako reakce na zku�enosti, kter� v�ak n�m chyb�. Evropsk� integrace n�m u�et�� �as pr�v� p�ed�v�n�m zku�enost� t�mi, jim� byl dop��n del�� �ivot ve svobodn�ch pom�rech.

 

***

 

Petr Pithart, p�edseda Sen�tu Parlamentu �R,
politik a pr�vn�k

 

Jestli dnes �ijeme v pr�vn�m st�t�? Je�t� ne. N�kdy se libovoln� zam��uj� n�meck� pojem "pr�vn� st�t" (Rechtsstaat) a anglosask� pojem "vl�da pr�va" (rule of law). Nen� to v�ak tot�: rad�ji bych �il pod vl�dou pr�va ne� v pr�vn�m st�t�.

Na�e vlekl� probl�my pramen� toti� mimo jin� pr�v� z �zk�ho (st�edoevropsk�ho, resp. n�mecko-rakousk�ho) pojet� pr�va jako toho, co je v z�konech, ��m se tedy lid� i st�t maj� ��dit, co je zavazuje. Anglosask� "vl�da pr�va" p�edpokl�d� �ir�� pojet� pr�va ne� jen to, kter� lze vy��st z text� platn�ch z�kon�. Zahrnuje zejm�na tak� hodnotov� orientace lid�, jejich explicitn�, ale zejm�na pr�v� implicitn�, ml�ky sd�len� p�edstavy o spravedlnosti a d�le ur�itou �rove� zralosti (tak� lidsk� zralosti) t�ch, kte�� pr�vo obsluhuj�, p�edev��m tedy soudc�. Bez v�dom�, �e i to, co z�kon nezakazuje, m��e slu�nost nedovolovat, �e to a to "se ned�l�", ani� by to v�dycky muselo b�t �ern� na b�l�m, povede ka�d� pr�vn� provoz, i provoz pr�vn�ho st�tu, nutn� k frustraci p�inejmen��m ��sti spole�nosti. T� poctiv�j��.

Ve vytv��en� podm�nek pro vl�du pr�va jsme sice pokro�ili, ale m�lo. Ot�zka, zda jsme m�li p�ed jeden�cti lety vyj�t z tzv. pr�vn� kontinuity, �i zda jsme m�li star� komunistick� pr�vo zru�it a za��t na �ist�m stole, je ov�em ot�zka a� ex post. Je to probl�m um�l�, dodate�n� vnesen� lidmi roz�ilen�mi, proto�e zbyte�n� zklaman�mi vlastn�mi iluzemi. Cht�j� se vyrovnat s t�mto zklam�n�m, a proto hledaj� jmenovit� vin�ky, a�koli "vinen" je p�edev��m �patn� popis v�choz� situace. Nep�im��en� byla implicitn� i explicitn� polistopadov� o�ek�v�n� a v tomto smyslu jsme vinni v�ichni, kte�� jsme je dopustili - jedni populismem, druz� t�m, �e nevarovali hlasit�ji.

Nikdy nikde se po listopadu 1989 nerozhodovalo, zda "kontinuita ano, �i ne", nikde tato ot�zka nepadla. Nikdo o to tehdy nevedl spor. A nikdo mi proto nikdy nevysv�tlil (a ani nevysv�tl�), jak by se to m�lo konkr�tn� ud�lat, kdybychom se "rozhodli pro diskontinuitu". Je to �e�en� mo�n� leda na novinov�m pap��e, kter� je u� v dev�t r�no makulaturou: zru�it star� pr�vo a zav�st nov�?

D�le�it�j�� ov�em je, �e samotn� platn� pr�vo (z�kony) nem� takovou s�lu, jak se dosud v���. Nejsou-li z�kony alespo� v z�sadn�m souladu s hodnotovou orientac� v�t�iny spole�nosti, mnoho nezmohou. Neosvoj�-li si nejen literu, ale i ducha z�kon� pr�vn�ci, p�edev��m ov�em soudci, nezmohou mnoho ani p�esn�j��, �pln�j�� z�kony (ne �e bychom je nepot�ebovali!). Svalovat vinu na legislativu ("d�ravou" atd.) je jen z��sti opr�vn�n�. Stala se z toho v posledn� dob� bezobsa�n� fr�ze: chyb� legislativa? Slovo "legislativa" se ov�em u��v� z�sadn� �patn�: neznamen� "z�kony", ale zcela specificky "proces tvorby pr�va".

Ud�lali jsme hodn� chyb, ale nemysl�m si, �e by to dnes u n�s mohlo vypadat jako ve srovnateln�ch zem�ch evropsk�ho Z�padu. Jin�mi slovy: spole�nost byla a je mnohem po�kozen�j��, ne� jsme byli schopni a ochotni p�iznat. V tomto smyslu bylo celkov� "polistopadov� zad�n�" vadn�: neopr�vn�n� se pracovalo u� s pojmem "revoluce", a�koli mohlo j�t (bylo p�ece p�t minut po dvan�ct�) u� jen o vyjednan� p�ed�v�n� moci. Proto se nemohla dostavit katarze, dobro nemohlo b�t �ist�m �ezem odd�leno od zla, vinn� od nevinn�ch? Neseme odpov�dnost za to, �e jsme to neum�li pojmenovat, anebo jsme k tomu nem�li odvahu. Mnoz� politici slibovali nemo�n� - a udr�eli se d�ky tomu u moci - m�sto toho, aby st��zliv� odhadli stav spole�nosti, p�edev��m hodnotov� orientace lid�, a podle toho volili (opatrn�ji, pomaleji, pr�vn� zaji�t�n�ji?) transforma�n� strategie. M�m na mysli zejm�na strategie privatiza�n�.

V�znamn�m momentem diskontinuity v�ak bylo z�vazn� p�ihl�en� se �eskoslovensk�ho st�tu k mezin�rodn�m pakt�m o lidsk�ch, ob�ansk�ch, politick�ch a soci�ln�ch pr�vech. To ov�em z��sti u� u�inil minul� re�im a pr�v� toho vyu�ila Charta 77 k jeho kritice.

Listina z�kladn�ch pr�v a svobod pak u n�s plat� od 1. ledna 1991, a soudy se podle n� mohly, ne �e nemohly, mnohem v�ce ��dit. Soud� podle "tehdy platn�ho pr�va", ale i tehdy u� platily mezin�rodn� kodexy lidsk�ch pr�v, ke kter�m se tak� socialistick� �eskoslovensko, by� naprosto pokrytecky, p�ihl�silo. Listinou a kodexy lidsk�ch pr�v se st�le �ast�ji ��d� �stavn� soud. Ale obecn� soudy se sp�e neodva�uj�. Neb�t �stavn�ho soudu, byli bychom na tom je�t� mnohem h��e.

Tyto pozitivn� momenty diskontinuity jsou toti� u n�s zase ch�p�ny "po n�mecko-rakousk�m zp�sobu": v samotn�ch z�konech nic takov�ho p�ece nen�, tak co s t�mito vzne�en�mi deklaracemi? Kdybychom �ili pod vl�dou pr�va, tolik by to nevadilo: prakti�t�j�� a skepti�t�j�� Anglosasov� soud�, �e velk� univerz�ln� kodexy mnoho nezmohou, nejsou-li k dispozici p�im��en� procesn� prost�edky. "Remedies precedes rights", �ili s p�im��en�mi (procesn�mi) prost�edky dos�hne� v�ce ne� se sebeu�lechtilej��mi pr�vy? Tam ale soudci tvo��, resp. dotv��ej� pr�vo: u n�s leckte�� sp�e b�zliv� ��aduj� ne� soud� a rozhoduj�.

Na��m nejv�t��m dluhem v��i spravedlnosti je neschopnost, neochota �ady jinak �sp�n�ch politik� vid�t a pojmenovat spole�enskou realitu, stav spole�nosti. Neb�t t�to neschopnosti �i neochoty, nebyli bychom na tom dnes sice o mnoho l�pe, ale u�et�ili bychom si zklam�n� - a hled�n� vin�k� za ka�dou cenu i tam, kde nejsou. A zklam�n�, nezvl�dnut� zklam�n� je v politice ten nejhor�� r�dce.

P��kladem politiky, kter� byla d�sledkem t�to neschopnosti, �i sp�e populistick� neochoty jasn� vid�t, je takzvan� "�esk� cesta" privatizace s katastrof�ln�mi n�sledky. Lid� rychle ztr�celi d�v�ru v mo�nost vymoci pr�vo zejm�na pr�v� v kauz�ch, kter� byly logick�m d�sledkem podb�ziv� l�biv� "�esk� cesty" (vytunelovan� banky). "Rodinn� st��bro" a "nevyprod�me zemi cizinc�m" - to nebyla jin� ekonomick� koncepce, to bylo nadb�h�n� neinformovan�m voli��m. P�ipustilo se, �e privatiz�to�i si mohou sehnat pen�ze jakkoli a za ka�dou cenu, jen kdy� budou z �esk� m�my.

V sou�asn� chv�li je asi ze v�eho nejd�le�it�j�� vychov�vat dobr� pr�vn�ky a z nejlep��ch vyb�rat soudce. V politice pak b�t st��zliv� a neslibovat nemo�n�. Pr�vn� v�dom� a p�edstavy o tom, co je a co nen� spravedliv�, se toti� m�n� jen velmi pomalu, zejm�na maj�-li se m�nit k lep��mu?. Psan� pr�vo samotn�, ani kdyby bylo sebedokonalej��, takov� v�voj p��li� neurychl�.

Copak v b�val� NDR nem�li k dispozici nejen kompletn� hotov� pr�vo, kter� nemuseli ani p�ekl�dat, ale nav�c je�t� n�kolik tis�c kvalitn�ch st�tn�ch ��edn�k� a soudc� ze Z�padu do jedn� ka�d� nov� spolkov� zem�, mohutn� a v�konn� Gauck�v ��ad proti est�b�k�m a k tomu tis�c miliard marek? Tis�c miliard! Tohle v�echno m�li. A jsou na tom o tolik l�pe? Jak siln� je jejich starokomunistick� levice jako v�raz nespokojenosti, jak siln� jsou tam extremist� zprava, hol� lebky? Jsou na tom dost mo�n� je�t� h��e ne� my. Proto�e v�chodon�meck� spole�nost byla po�kozov�na je�t� d�le ne� �esk�. U� od t�iat�ic�t�ho? A s t�m ani sebedokonalej�� pr�vo za p�r let ��dn� z�zraky neud�l�.

�patn� zpr�va? Jedin� pravda n�s m��e osvobodit.

 

***

 

Anton�n Proch�zka, soudce �stavn�ho soudu �R

Uplynul� l�ta doposud nevytvo�ila dostate�n� odstup, kter� je nezbytn� ke komplexn�mu hodnocen� listopadu 1989 a doby, kter� po n�m n�sledovala. Dnes u� si m�lokdo vykl�d� tuto ud�lost jako revolu�n� akt "hlazen�" sametem. Vnit�n� hroucen� socialistick�ho bloku vedlo tehdej�� totalitn� vedouc� s�lu k tomu, aby politickou moc vym�nila za moc hospod��skou. N� listopad byl v�domou a c�lenou dohodou, o �em� sv�d�� slo�en� prvn�ch polistopadov�ch vl�d, v�etn� z�konod�rn�ho sboru. U� n�kolik let p�ed listopadem doch�zelo ke kumulaci stranick�ho kapit�lu s c�lem z�skat v�hodn� pozice pro p��padnou privatizaci majetku. Vybran� strani�t� jedinci byli vysl�ni do zahrani��, aby se vy�kolili v modern� z�padn� ekonomice a managementu. Nen� proto divu, �e v pr�b�hu privatizace p��slu�n�ci totalitn� strany rychle ovl�dli rozhoduj�c� podniky jednotliv�ch v�robn�ch odv�tv�. Nem�li u n�s konkurenta.

Nestranick� ��st spole�nosti byla zbavena p��stupu k informac�m, na�i emigranti byli vy�azeni ze hry diskriminuj�c�mi restitu�n�mi z�kony.

Pr�vo bylo tehdy manipulov�no obdobn�m zp�sobem. Je a� zar�ej�c�, kdy� si uv�dom�me, �e na�e prvn� polistopadov� z�kony byly roubov�ny na socialistickou �stavu z roku 1960, z n� byl sice v roce 1989 vypu�t�n �l�nek o vedouc� �loze strany, ale v�echna dal�� ustanoven� (v�etn� toho, �e jsme socialistick� st�t v �ele s d�lnickou t��dou a �e p��slu��me k sv�tov� socialistick� soustav�) byly z t�to �stavy vypu�t�ny a� 7. �nora 1991. Socialistick� �stava byla zru�ena teprve vyd�n�m na�� sou�asn� �stavy z roku 1993.

Prvn�m pokusem o ur�itou zm�nu bylo p�ijet� feder�ln�ho z�kona k Listin� z�kladn�ch pr�v a svobod. I kdy� stanovil, �e ve�ker� p�edpisy, je� nejsou s Listinou v souladu, pozb�vaj� platnosti, p�sobil tento z�kon v�cem�n� deklaratorn� bez citeln�ch a zjevn�ch ��ink�. Druh�, takzvan� lustra�n� z�kon m�l charakter pouze pracovn�pr�vn�, a nikoli kvalifikaci trestn�pr�vn�. Proto nap��klad v dob�, kdy na n�vrh poslanc� jednal o tomto z�konu �stavn� soud, bylo takzvanou nez�vislou komis� feder�ln�ho ministerstva vnitra z podan�ch 2650 n�vrh� na zru�en� lustra�n�ho osv�d�en� vy��zeno celkem 300 a pouze u 13 (!) dosp�la komise k z�v�ru, �e �adatel� byli v�dom�mi spolupracovn�ky St�tn� bezpe�nosti. Ostatn� pozitivn� zji�t�n� byla zru�ena. Podobn� to vypadalo p�i projedn�v�n� t�chto p��pad� soudy. Nebylo ��dn� politick� v�le vypo��dat se se zlo�iny komunistick�ho re�imu, jeho� plnou kvalifikaci provedl teprve z�kon o protipr�vnosti komunistick�ho re�imu z roku 1993.

Pr�vn� jistota je jeden ze z�kladn�ch pojm� a po�adavk� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu a mus� b�t jistotou hodnot, na nich� pr�vo stoj�. I kdy� feder�ln� �stavn� soud n�lezem ze dne 26. listopadu 1992 konstatoval, �e je nutno vych�zet z hodnotov� diskontinuity s totalitn�m re�imem a �e respektov�n� kontinuity se star�m hodnotov�m syst�mem by nebylo z�rukou pr�vn� jistoty, ale �e by zpochyb�ovalo hodnoty nov�, bezprost�edn� polistopadov� praxe naopak uk�zala soustavn� tlak na udr�en� t�to pr�vn� kontinuity s totalitn�m re�imem. To zp�sobilo ohro�en� pr�vn� jistoty ve spole�nosti a pokles d�v�ry ob�an� ve v�rohodnost demokratick�ho syst�mu, postaven�ho na nov�m p�irozenopr�vn�m z�klad�.

Ona temn� polistopadov� propletenost z�jm� asi nemohla vy�stit v nic jin�ho. Nav�c byla-li spole�nost infikov�na heslem "nejsme jako oni". V�dom� jsme se t�m zbavili �lohy pojmenovat sp�chan� zlo�iny, ��m� jsme se podle m�ho n�zoru dopustili ne�cty k cel� na�� spole�nosti a zvl�t� k t� jej� ��sti, kter� proti totalitn�mu zlu aktivn� bojovala. Ono je p�kn� hl�sat humanismus, ale p�ekro��-li takov� postoj sv�j kulminuj�c� bod, m�n� se ve sv�j opak. Jak to tak� mohlo dopadnout jinak, kdy� ministerstva �kolstv� (zvl�t� vysok� �koly), policie a justice byly trvale obsazeny kl��ov�mi pracovn�ky totalitn�ho re�imu?

Nic nebylo platn�, �e jsme proklamativn� vyhl�sili nov� hodnotov� syst�m spo��vaj�c� v bezv�hradn�m p��klonu k odv�k�m lidsk�m z�kladn�m princip�m. Slovy Gottwalda, nal�vali jsme nov� obsah do star�ch m�ch�. �lov�ka, kter� prakticky cel� �ivot hl�sal stranick� pozitivismus, nelze p�es noc zm�nit na hlasatele a zast�nce z�sad p�irozenopr�vn�ch. V tom vid�m nejcitliv�j�� bod cel� na�� �vahy o tom, zda se n�m poda�� uskute�nit �stavn� princip demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, postaven�ho na z�kladn�ch pr�vech a svobod�ch ob�ana.

Nejv�t��m zlem totalitn�ho syst�mu bylo rozbit� ��du hodnot. Materi�ln� i ekonomick� �kody lze znovu odstranit, av�ak spou�� v du�i �lov�ka, kter� byl vystaven �ty�icetilet�mu drtiv�mu tlaku existen�n�ho a ideov�ho zpracov�v�n�, nelze odstranit v jedn� generaci. T��dn� nen�vist byla pov��ena na z�kladn� mezilidsk� vztah, jedinec s jeho nezastupiteln�mi a jedine�n�mi znaky byl rozpu�t�n v davu ovl�dan�m ��elovou stranickou manipulac� a udava�stv�m. Odstran�n�m nejvy���ho principu, chcete-li Boha, bylo pak dovoleno v�e, nebo� nebylo hodnot�c�ho mor�ln�ho m���tka. To si ur�ovali totalit��i sami, podle sv� v�le a chuti. Do�lo tak k pok�iven�mu vid�n� sv�ta, jeho� d�sledky pro��v�me je�t� nyn�. Mluv�me sice stejnou �e��, ale v�znamov� zcela odli�nou. Nap��klad pojem "svoboda" je v�t�inou ch�p�n a vykl�d�n ��elov�, proto�e n�m chyb� onen ��d hodnot spo��vaj�c� na tis�cilet�ch zku�enostech lidstva. Dobudujme znovu tento ��d a t�m sou�asn� upevn�me na�i demokratickou a pr�vn� spole�nost. Ne z�kon pro z�kon, ale pot�ebn� a spr�vn� v�klad z�kona odr�ej�c� nezastupiteln� hodnoty lidstva je k tomu jedinou cestou. A v tom mus�me za��t ka�d� s�m u sebe.

Hodnot�me-li uplynulou dobu z hlediska �patn�ch i dobr�ch po�in�, potom k t�m �patn�m ur�it� pat�� nep�ipravenost na�eho pr�vn�ho ��du na zm�ny v transformuj�c� se ekonomice. D�sledky jsou v�eobecn� zn�m�: vytunelov�n� bank i p�ekotn� zprivatizovan�ch podnik� a s�l�c� prvek soci�ln� i pr�vn� nejistoty. K t�m lep��m str�nk�m n�le�ej� restituce, kter� pat�ily - pomineme-li v�ak znerovnopr�vn�n� krajany v zahrani��! - k nejrozs�hlej��m ze v�ech postkomunistick�ch st�t�.

Tvrzen�, �e dnes �ijeme v pr�vn�m st�t�, by nebylo up��mn�. Ale nebu�me p�ehnan� skepti�t�. Um�me-li naz�vat v�ci prav�mi jm�ny, jsme na dobr� cest�. Nelze tak� pominout, �e se tak�ka denn� zvy�uje �sil� n�kter�ch na�ich odpov�dn�ch �initel�, abychom tohoto stavu dos�hli. V���m, �e se tak stane pom�rn� brzy, by� s pomocn�mi berli�kami Evropsk� unie.

 

Ji�� K�i�an, spisovatel, scen�rista a restituent

Soudkyn�, kter� soudila v dob�ch komunismu, sama �lenka KS�, soud�c� vy�et�ovatele z pades�t�ch let, kter� t�ral v�zn� bit�m a elektrick�m proudem, nikdy ho neodsoud�. Podjat�, jak sama prohl�sila, nen�. P�edat jej� kauzu, vlekouc� se dlouh� l�ta, jin�mu soudci nelze, proto�e v�ichni jsou p�et�eni, �ekl p�edseda soudu.

Soudce, kter� zapomene prodlou�it vazbu n�kolikan�sobn�ho vraha, m��e b�t pro spole�nost stejn� nebezpe�n� jako onen vrah s�m (bude-li vra�dit op�t). Tohoto soudce zbavil k�rn� sen�t Vrchn�ho soudu v�konu funkce. Av�ak Nejvy��� soud tento verdikt zru�il, a tak �patn� soudce, kter� se dopustil i dal��ch velmi z�va�n�ch proh�e�k�, soudce, kter� selhal profesn� i mravn�, bude soudcem d�l.

Soudce, jeho� rozsudek zru�il sv�m n�lezem �stavn� soud, vynesl ve stejn� kauze znova stejn� rozsudek. Nic se ned�je.

T�i p��klady za des�tky dal��ch. Ale i kdyby existovaly jenom tyto t�i, bylo by p�irozen�, kdyby v�ichni ostatn� soudci (nejsou-li stejn� �patn�, neschopn� a nemravn�) �ekli: Vyho�te je. Nechceme, aby nosili stejn� tal�r jako my. Nedovol�me, aby �pinili renom� a kredit na�eho cechu. Vyho�te je, jinak odejdeme my. Ne�ekli nic; v�c je tr�p� a rozru�uje boj za zachov�n� vysok�ch plat� a n�hrady za po�izov�n� �at� a oblek�, kter� beztak skr�vaj� pod fasovan�mi tal�ry. Neode�li, tak jako neode�li jejich b�val�, ale i sou�asn� kolegov�, kte�� soudili podle dispozic mocn�ch v pades�t�ch a �edes�t�ch a sedmdes�t�ch a osmdes�t�ch letech minul�ho u� stolet�.

P�ed v�lkou ka�d� (i zlo�inec) p�ed soudem c�til a� posv�tnou �ctu, dnes si p�ed n�m skoro ka�d� (i slu�n� a spravedliv�) odplivne. Dokonce i premi�r nad rozsudky na�ich soud� pohrdav� m�ch� �ist�ma rukama a m�stop�edseda parlamentu (s�m pr�vn�k) zpochyb�uje i soudce soudu �stavn�ho. Na druh� stran� sou�asn� ochr�nce pr�v, nepochopiteln� op�eden� m�tem nejlep��ho pr�vn�ka, p�esto�e za deset let ve funkc�ch p�edsedy Nejvy���ho soudu, a pak dokonce ministra spravedlnosti neud�lal v�bec nic, tvrd� u� l�ta, �e soudci jsou ji� dob�� a kvalitn�. Jeho slova pron�en� v televizn�ch besed�ch p�i roz�afn�m kl�bosen� maj� stejnou v�hu jako d�m cigaret, kter� spokojen� poku�uje.

Spis sebedokonaleji p�ipraven� skv�l�m vy�et�ovatelem a dobr�m st�tn�m z�stupcem nen� k ni�emu v rukou �patn�ho soudce. Sebelep�� z�kon stane se v rukou �patn�ho soudce hromadou pr�zdn�ch slov a ni�emn�ch floskul�, v hor��m p��pad� dokonce nebezpe�n�m n�strojem. Co�pak bude �patn� �idi� jezdit ve skv�l�m aut� dob�e?

Je to v soudc�ch. A� budou mravn�, dob�� a odv�n�, a� pochop� a p�ijmou za sv�, �e justice samoz�ejm� nesm� b�t z�visl� na st�tn� moci a �e nez�vislost soudc� netkv� v tom, �e jim nikdo nesm� na�izovat, aby byli piln� a pracovit�, bude l�pe. V�konn� soudcovsk� samospr�va ov�em m��e b�t sv��ena pouze do rukou soudc� dobr�ch a mravn�ch. Pochybnosti ob�an� o tom, zda �ij� v pr�vn�m st�t�, potom ustanou.

 

Pr�vn� kontinuita s p�edlistopadov�m re�imem? Dodnes se mus� na�i komunisti a postkomunisti i kryptokomunisti sm�chy za b�icha popadat, kdy� si vzpomenou na naivitu, s jakou byl Hradem, parlamentem i vl�dou p�ijat v�klad profesora Ji��nsk�ho, �e nelze tuto kontinuitu polistopadov�ho pr�va s (bezpr�v�m) bol�evick�m p�eru�it. Jak siln� tenkr�t vypadaly argumenty, �e by p�estaly platit man�elsk� svazky, �i dokonce rozvody...

Hor�� ov�em je, �e dodnes - za jeden�ct (!) let - nebyli nov� z�konod�rci schopni vypracovat nov�, ucelen� pr�vn� syst�m a kone�n� tu ostudnou kontinuitu odstranit. A tak se ut�p�me v novel�ch novel a ve spleti z�kon�, kter� se �asto navz�jem k��� �i vylu�uj�, nikdo ni�emu nerozum�, kdekdo kde�eho zneu��v�.

 

Bez jakkoli nep��jemn�ho i bolestn�ho, ale p�esn�ho, spravedliv�ho a jednozna�n�ho pojmenov�n� a odsouzen� zlo�in� sp�chan�ch na �esk�m n�rod� a na jednotliv�ch lidech komunistick�m re�imem a jednotliv�mi komunisty neuzdrav� se na�e spole�nost z choroby nejhor�� - z nedostatku mravnosti.

Odpu�t�n�, pak tlust� ��ra za minulost�, blah� zapomenut�... Odpu�t�n� nen� p�ece mo�n� bez pok�n�. �as u� prok�zal, �e komunisti - tedy sami vin�ci - nejsou pok�n� schopni, nejsou ochotni p�iznat, �e v�bec co �patn�ho ud�lali. Pak tedy mus� nastoupit spravedlnost. Nechu� a nev�le vyrovnat se se zlo�innost� minul�ho re�imu snad pot�ebuje del�� �asov� odstup. Tak jako v sousedn�m Rakousku, kde podobn� probl�m za�ali �e�it teprve vnuci nacist�. U n�s se s �asem hraje zat�m jak�si p�ehazovan�: Pades�t� l�ta? To u� je tak d�vno... A �ad� se a� n�kam p�ed B�lou horu, zat�mco nacistick� zlo�iny z�st�vaj� v pam�ti �erstv�. Je-li dopaden devades�tilet� gestap�k, zved�me (spr�vn�) hlasy na podporu jeho odsouzen�, kde�to dom�c� sedmdes�tn�ci jsou h�jeni sv�mi �edinami. P�itom p�ece nejde o to zav��t je, je jenom t�eba pojmenovat jejich �iny. ��k� se tomu o�ista.

 

Nejostudn�j�� kauzy? Zbytkov� tresty, kter� dne�n� soudci napa�ili ob�tem bol�evick� justice. Jako by t�m cht�li potvrdit opr�vn�nost rozsudk�, kter� vynesli jejich b�val�, ale i sou�asn� kolegov�. Deset let se t�hnouc� spory o restitu�n� n�roky. Jako by soudci �ekali, a� starci a sta�eny, kte�� byli p�ed p�l stolet�m obr�ni o v�echno, zem�ou. Kauzy a la Greben��ek. V�echny kauzy, kter� se t�hnou t�i, �ty�i, p�t let, ��m� umo��uj� tunel���m a dlu�n�k�m d�le neplatit a v��itele a okraden� nech�vaj� krachovat...

Krok k n�prav�? �anci k prvn�mu p�ipravil prezident V�clav Havel, kdy� p�isp�l k debat�m o trapn� situaci v �esk� televizi p�ipom�nkou z�kladn�ho principu, kter�m se mus� ��dit ka�d�, kdo pracuje s paragrafy: Duch z�kona (jeho smysl a ��el; z�m�r z�konod�rc�). �e se t�mto dv�ma slov�m po�klebovali Zeman s Klausem, lze omluvit: laici pr�va zcela neznal�. Hor�� u� je to v p��pad� m�stop�edsedy parlamentu a velk� strany Langra, kter� vlastn� diplom absolventa pr�vnick� fakulty. Pokud pan Langer nech�pe nebo nechce p�ijmout z�kladn� podm�nku, s n� mus� p�istupovat k v�kladu ka�d�ho z�kona u� student pr�v v prvn�m ro�n�ku, m�l by sv�j diplom vr�tit. Jinak se nesm� odvolat, kdy� ho soudce lp�c� pouze na lite�e z�kona odsoud� dle � 235, odstavec 1 trestn�ho z�kona na t�i roky do v�zen�, a� bude nutit syna (�i dceru) k u�en� n�sobilky pod pohr��kou, �e mu jinak utrhne hlavu. (Kdo jin�ho n�sil�m, pohr��kou n�sil� nebo pohr��kou jin� t�k� �jmy nut�, aby n�co konal, opominul nebo trp�l, bude potrest�n odn�t�m svobody a� na t�i l�ta. � 235 tr. z�k., o. 1.)

Druh�m krokem mus� b�t o�i�t�n� soud� od soudc� poznamenan�ch minulost� (i kdyby jich byla u� jen hrstka), od soudc� nekvalitn�ch, nerozhodn�ch, l�n�ch a �patn�ch. Pe�liv� v�b�r a kvalitn� p��prava soudc� nov�ch, vybaven�ch po absolvov�n� �koly alespo� n�kolikaletou zku�enost� s pr�vn� prax�. Odtud se odvine i zkvalitn�n� st�tn�ch z�stupc� a vy�et�ovatel�. A zlep�� se mor�lka cel� spole�nosti.

Dva kroky sta��. Dva kroky, to u� je ch�ze.

 

***

 

V�clav Klaus, politik, p�edseda Poslaneck� sn�movny Parlamentu �R

M�m velk� probl�m s pojmem pr�vn� st�t a akceptuji ho jen jako pomocn� term�n pro zrychlen� diskuse. �e u n�s za uplynul�ch jeden�ct let do�lo k enormn�mu zdokonalen� pr�vn�ho prost�ed�, nem��e b�t pochyb, resp. zpochyb�ov�n� tohoto faktu je jen politick�m gestem, ni��m jin�m.

V druh� polovin� ot�zky t�kaj�c� se pr�vn� kontinuity mi d�v�te na vybranou mezi dv�ma mo�nostmi, ale ony plat� ob�. Ano, zachov�n� pr�vn� kontinuity s p�edlistopadov�m komunistick�m re�imem do jist� m�ry p�isp�lo ke vzniku n�kter�ch na�ich probl�m�, v�etn� t�ch, kter� popisujete. Sou�asn� ale plat�, �e to bylo jedin�m sch�dn�m �e�en�m a �e nic jin�ho mo�n� nebylo. Nazna�ov�n� jin� varianty je velmi nezodpov�dn�. Nebudu ze sebe d�lat pr�vn�ho experta, ale ani od renomovan�ch odborn�k� jsem nikdy nesly�el hodnov�rnou p�edstavu, jak by bylo mo�n� onu k��enou "diskontinuitu" prakticky prov�st. Je to jen a jedin� l�biv� fr�ze.

Nepotrest�n� ekonomick� kriminality nen� ��dn�m dluhem s velk�m D. S ekonomickou kriminalitou bojujeme stejn� jako ve v�ech demokratick�ch zem�ch sv�ta, ostatn� �ada velk�ch p��pad� zpronev�r, kter�m se u n�s m�dn� ��k� tunelov�n�, byla v posledn�ch letech i ve vysp�l�ch z�padn�ch zem�ch. Vzhledem k tomu, �e u n�s v posledn�ch jeden�cti letech do�lo k obrovsk�m p�esun�m majetku, bylo i v�ce p��le�itost� k ekonomick� kriminalit� ne� v norm�ln� funguj�c�ch zem�ch. P�edpokl�d�m, �e jej� m�ra nevybo�uje z toho, co vid�me v okoln�ch zem�ch, a m�ra jej�ho postihu tak� ne.

Vyrovn�n� se se zlo�iny minul�ho re�imu po legislativn� str�nce v z�sad� prob�hlo, po str�nce exekutivn� a justi�n� prob�h� bohu�el t�ce a zdlouhav�, ale ani v tomto p��pad� nezn�m zemi, kde by to um�li l�pe. Hlavn� forma vyrovn�n� se s minulost� je ale stejn� na ka�d�m z n�s. Nav�c nen� po ruce ��dn� konkr�tn� vin�k konkr�tn�ch dluh�. P�edstava, �e by bylo mo�n� (s lep��mi lidmi na d�le�it�ch m�stech, s lep��mi z�kony) ��dn� dluhy nem�t, nepat�� do re�ln�ho sv�ta. V�dy se budeme muset s t�mito v�cmi pot�kat. V�dy budeme m�t pocit, �e to bylo mo�n� ud�lat l�pe.

"Anektov�n� ve�ejn� sf�ry" je nesmysln� slovn� obrat. �ijeme v demokratick� zemi, kde vl�dnou zvolen� politici, a ne n�jac� ciz� "dobyvatel�". Nejostudn�j�� kauzou posledn�ch let bylo ur�it� vyvlastn�n� Investi�n� a Po�tovn� banky a jej� pokoutn� p�ed�n� do rukou konkurent� i s kl��ky od st�tn� pokladny. Krize kolem �esk� televize byla uk�zkou toho, �e s�ly, kter� profituj� na star�ch po��dc�ch, jsou schopny pou��t jak�chkoli prost�edk�, v�etn� n�siln�ho br�n�n� pr�chodu pr�va, jen aby tyto po��dky zachovaly. Co se t��e pokusu o zm�nu volebn�ho z�kona, pak jsem p�esv�d�en, �e nebyl �in�n v z�jmu politick�ch stran (musel bych se pt�t jak�ch - copak n�kdo m��e v�d�t, jak by volby dopadly?), ale v z�jmu cel� zem� a v z�jmu zlep�en� jej�ho politick�ho klimatu. Na z�zra�n� krok ke zlep�en� pr�vn�ho prost�ed� v zemi nev���m. V���m v tis�ce ka�dodenn�ch drobn�ch krok�. Je tak� dobr� v�d�t, �e neexistuje n�jak� univerz�ln� ide�ln�, neutr�ln� kvalitn� pr�vn� prost�ed�. Pr�vn� ��d je v�dy v�slednic� spole�ensk� v�le, a to v cel� jej� rozmanitosti.

 

***

 

Milo� Rejchrt, evangelick� far��, publicista a p�ekladatel

 

Je-li pozn�vac�m znamen�m pr�vn�ho st�tu platnost z�eteln�ch pravidel, dosa�itelnost soudn�ho rozhodnut� a vykonavatelnost pr�va, je ka�d� st�t pr�vn� v�ce �i m�n�.

Do podoby logicky sestaven�ch, pr�vnicky su�e zn�j�c�ch paragraf� vymahateln�ho z�kona se ve�lo i nacistick� blouzn�n� o �istot� n�meck� krve. Zku�enost s modern�mi diktaturami a totalitarismy dokazuje, �e pr�vn� st�t nikdy nen� emancipov�n od sv�ho ideologick�ho a sociokulturn�ho pozad�. Do pr�vn�ho ��du se nutn� prom�t� i to, co je pro z�konod�rce v t� kter� historick� situaci "d�stojn� a spravedliv�, dobr� a spasiteln�". Nen� proto dobr� p�et�ovat hodnotov� obsah pojmu "pr�vn� st�t", jako by maxim�ln� pr�vn� st�t byl nutn� t�m, kde se nej��astn�ji �ije.

Obrat "budov�n� pr�vn�ho st�tu" se mi nezd� vhodn�, nebo� evokuje jak�si stavebn� provizorium, na jeho� konci bude slavnostn� odhalena definitivn� postaven� nemovitost. Byly doby, kdy p��m�r "budov�n�" k pr�vn�mu st�tu pasoval. Dnes nepasuje. Na�e sou�asnost je st�le multikulturn�j�� a pluralita se ukazuje jako �nosn� i tam, kde se p�ed �asem jevila jako destruktor hodnotov�ch pil���. Pr�vn� st�t proto mus� b�t pru�n�, ochotn� k permanentn�m modulac�m pr�vn�ho ��du, p�ipraven� bez pr�tah� reagovat na posuny a� p�evraty v mor�ln�m v�dom� spole�nosti (nap�. na neskute�n� rychl� p�ehodnocen� homosexuality z perverze na alternativn� sexu�ln� orientaci). St�t, kter� hbit� nezapracuje do trestn�ho z�kona nov� druhy kriminality umo�n�n� technick�mi a technologick�mi novinkami, ur�it� budeme vn�mat jako m�lo pr�vn�, by� by byl podle klasick�ch krit�ri� siln� pr�vn�.

Ze srovn�n� s jin�mi postkomunistick�mi zem�mi - op�r�m se o zpr�vy z t�et� ruky - vych�z� �esk� republika jako st�t siln� pr�vn�. Ve srovn�n� se zem�mi Evropsk� unie - v�m z druh� ruky - jsme pr�vn�m st�tem dost m�lo.

Orientovat se v na�em pr�vn�m ��du je nesm�rn� obt�n�, z�kony a jin� pravidla m�me mnohokr�t novelizovan� a� do chaotick� nep�ehlednosti. Dosa�itelnost soudn�ho v�roku je pramal�, n�kter� i docela prost� kauzy se vle�ou cel� roky. Vymahatelnost pr�va je uboh�, viz p��klad (nevymy�len�): Vrahov� jsou dopadeni a posl�ze odsouzeni krom� dlouholet�ho trestu odn�t� svobody tak� k �hrad� poh�ebn�ho. Vdova po zavra�d�n�m by v�ak musela nejd��ve u soudu podat kolkovanou ��dost o zji�t�n� pobytu pachatel�, potom zaplatit p��slu�n� poplatek, aby soud p�ijal n�vrh na zaji�t�n� v�konu rozhodnut�. To ale sotva bude provediteln� vzhledem k majetkov�m pom�r�m odsouzen�ch: pachatel� ��dn� zjistiteln� majetek nemaj� a ve v�konu trestu nevyd�l�vaj�. Vdova to tedy realisticky vzd� p�edem a p�j�ku na poh�eb zavra�d�n�ho man�ela spl�c� ze sv�ho?

Celkov� pr�vn� prost�ed� nen� moc dobr�, nezd� se mi v�ak, �e by u n�s p�evl�dal pr�vn� nihilismus. Probl�m je sp� v tom, �e od pr�va o�ek�v�me v�c, ne� m��e poskytnout: jako by pr�vo samo sv�mi vnit�n�mi operacemi a algoritmy generovalo spravedlnost. Snad i dodate�n� odpor k marxistick�mu pojet� pr�va jako projevu v�le vl�dnouc� t��dy u n�s p�isp�v� k extr�mn�mu pr�vn�mu pozitivismu. �irok� ve�ejnost, ale i pr�vn�ci v�etn� soudc� p�esp��li� spol�haj� na literu (n��ky nad t�m, �e "sch�z� legislativa" vlastn� vy��taj� lite�e, �e je j� m�lo) a nedostate�n� uplat�uj� ducha, tj. i sv�ho ducha a sv�j cit pro spravedlnost.

V �esku je zna�n� roz���en p�edsudek, �e mor�lka snad m� platit v soukrom� a� intimn� oblasti, zat�mco �ivot ve�ejn� se m� ��dit �ir�m pr�vem bez p��sad. P��zna�n� je, �e mor�ln� autority nespustily poplach v��i epoch�ln� n�vodn�mu v�roku Miroslava Macka, kter� sv� machinace p�i privatizaci Kni�n�ho velkoobchodu h�jil slovy "co z�kon nezakazuje, je dovoleno". M�lokdo u n�s u�� a hl�s�, �e z�kony jsou pouze men��, vynutitelnou ��st� mor�lky. V�bec se u n�s m�lo poci�uje, �e ko�enem pr�va, z n�ho� vyr�st� cel� pr�vn� syst�m, je p�esv�d�en� �iv�ch lid� o etick�ch hodnot�ch, upev�ov�n� a kultivace mor�ln�ho v�dom� permanentn� a �irokou diskus� tom, co je spr�vn� a dobr� ve v�ech oblastech lidsk�ho �ivota.

Ov�em�e pr�vo zp�tn� ovliv�uje mor�lku. �patn� z�kony a �patn� zach�zen� s nimi mor�lku kaz�, podr�vaj� v�dom�, �e "tak to m� b�t" a "to se ned�l�". Zvl�t� ve spole�nosti, kde jedinci za jeho spravedliv� jedn�n� nenab�z� satisfakci n�bo�enstv�, je nutn� neust�le m�t p�ed o�ima, �e zlo�in je potrest�n a poctivost se vypl�c�. Proto za nad�jn� �kazy pova�uji televizn� z�b�ry na b�val�ho ministra �i sponzora nejv�t�� politick� strany v klepetech.

Pr�vn� kontinuita nap��� re�imy jako princip je spr�vn� a nutn�. Tento princip ur�it� nebr�n� nov�mu pr�vn�mu zpracov�n� zlo�in� a nespravedlnost� sp�chan�ch za nadvl�dy komunist�. I p�i respektu k pr�vn� kontinuit� nebylo nutn� vypl�cet b�val�m est�b�k�m odstupn�, jist� bylo a je mo�n� zneplatnit tituly RSDr. stejn� tak jako tituly JUDr. z�skan� na fakult� st�tn� bezpe�nosti Vysok� �koly SNB na z�klad� p�semn�ch prac� typu "Ochrana vrcholov�ch sportovc� p�ed p�soben�m ideologick� diverze p�i v�jezdech do zahrani��" (skute�n� titul!). K tomu v�ak sch�zela a sch�z� skute�n� "politick� v�le", tedy nejen politik�. P��li� pe�liv� r�p�n� v minulosti si nep�eje spole�nost jako takov�.

Mo�nost vyrovnat se s minulost� jednou prov�dy je iluze, s minulost� se v�dycky budeme vyrovn�vat nedokonav�. V�c ne� minulost kaz� mravy nezvl�dan� sou�asnost. Nap�. spravedlnost �pln� rezignovala na �ern� trh s byty. Zcela bezosty�n� v novinov�ch inzer�tech nejen jednotlivci, ale i specializovan� firmy prod�vaj� bez v�dom� vlastn�ka u��vac� pr�vo k majetku, kter� jim nepat��.

Navzdory tomu v���m, �e se pr�vn� prost�ed� zlep�uje. Raduji se ze v�ech rozhodnut� �stavn�ho soudu, nejen z t�ch t�kaj�c�ch se volebn�ho syst�mu a politick�ch stran. Velmi mne povzbudila vysok� ��ast na manifestac�ch za nez�vislost �esk� televize. Zat�mn� v�sledek televizn� st�vky ukazuje, �e ob�an� p�esv�d�en� o spr�vnosti �i nespr�vnosti toho kter�ho kroku politick�ch elit (v�etn� tvorby z�kon� a zach�zen� s nimi) mohou p�i dostate�n�m po�tu a vytrvalosti p�im�t zpapal�ovat�l� politiky, aby p�estali ob�anskou spole�nost� pohrdat. Vy��� prioritu ne� pr�vn� st�t m� toti� demokracie, tato dynamick� soustava hodnot, neust�le inovovan� a o�ivovan� rozhodov�n�m �iv�ch lid�. Teprve demokracie vdechuje pr�vn�mu st�tu du�i.

 

***

 

Zbyn�k Zeman, historik, emeritn� profesor evropsk�ch
d�jin na Oxfordsk� univerzit�

Hned na za��tku bych se r�d p�iznal k ur�it�mu p�edsudku. C�t�m se toti� v�ce doma ve spole�nosti se zvykov�m pr�vem ne� v t�, kter� sv�j pr�vn� syst�m zalo�ila na pr�vu ��msk�m. M�m dojem, �e ��msk� pr�vo nab�z� spole�nosti metr m�sto vah, �e je v podstat� preskriptivn�. Na�izuje a nept� se. N�kdy nebere v �vahu rozmanitost lid� a tak� rozmanitost p�estupk�, kter� dok�ou vyv�st. Svazuje z�konod�rce t�m, �e mus� vym��let obs�hl� seznamy trestn�ch �in�. V syst�mu zvykov�ho pr�va si soudce m��e dovolit nesp�chat a p�estupek potrestat podle sv� nejlep�� �vahy a minul�ch zku�enost�, nejenom sv�ch vlastn�ch, ale tak� sv�ch koleg� a p�edch�dc�.

Situace v �esk� republice je komplikov�na t�m, �e vedle star�ho komunistick�ho z�konod�rstv� vyrostly nov� z�kony, kter� se pokou�� vypo��dat, den ze dne, s vyv�jej�c� se politickou a hospod��skou situac�. Z toho d�vodu, a tak� z velk�ho sp�chu, ve kter�m jsou nov� z�kony uv�d�ny do �ivota, nov�mu z�konod�rstv� naprosto chyb� sjednocuj�c� koncepce. N�kdy m�m dojem, �e i "tlak z Bruselu" se pou��v� jako zakl�nadlo, kter� p�isp�v� k dal��mu legislativn�mu sp�chu, a t�m chaosu.

P�esto historick� zku�enost minul�ho stolet� je celkem jednozna�n�. �lo o �ast� poru�ov�n� ochrany osoby, a to hlavn� ze strany mocn�ch organizac�, v�etn� st�tu. Ji� zakladatel� OSN si uv�domovali, o co jde, kdy� zd�raznili lidsk� pr�va v chart� sv� organizace. Pr�v� v t�to oblasti vznikaly a st�le vznikaj� ty nejhrub�� p�estupky. Navzdory instituc�m, kter� se objevily v �esk� republice v posledn�ch letech, v�etn� ned�vn�ho ombudsmana, nejsem p�esv�d�en, �e vztah mezi jednotlivcem a st�tem se zlep�il nebo �e by byla pr�vn� pozice ob�ana v�razn� upevn�na.

St�t je velk�, drah� a �patn� funguje. Z politick� elity se st�v� kasta, kter� je z�visl� na v�konu sv� politick� funkce. N�kte�� ze z�konod�rc� dok�zali, �e se dovedou �ivit jinak ne� politikou; jen n�kolik jich je finan�n� nez�visl�ch na politick�ch funkc�ch. Vytvo�ili si svoji ohradu s bohatou pastvou, kterou si pe�liv� hl�daj�. Maj��ky na jejich autech mi st�le p�ipom�naj� ty �asy, kdy jsem v�d�val Harolda Macmillana u autobusov� zast�vky v Lond�n� v dob�, kdy p�estal b�t nakladatelem a stal se ministersk�m p�edsedou.

Pr�vn� ochrana osoby mus� b�t dopl�ov�na ochranou majetku. Jednak proto, �e osobn� majetek, jakkoliv nepatrn�, poskytuje ochranu proti moci st�tu, a za druh� - z�konod�rstv� v tomto ohledu je st�le nedostate�n� a pr�vn� pov�dom� spole�nosti nen� o nic lep��. To pole bylo nejv�ce p�eor�v�no histori� 20. stolet�. U n�s u� v prvn� republice pozemkovou reformou ve dvac�t�ch letech. Potom p�i�la v�lka prov�zen� velk�mi majetkov�mi p�esuny a Bene�ovy dekrety p�edznamenaly zk�zu majetkov�ho pr�va v �ech�ch, ne� ji komunistick� re�im dokonal. St�t m�l monopol politick� a hospod��sk� moci. Nikdo nev�d�l, co komu pat��, a ka�d� si uv�domoval, �e je bezmocn� proti tak mohutn�mu soust�ed�n� moci. V okresu, kde bydl�m, existuje katastr�ln� ��ad: ze t�� v�pis� t�kaj�c�ch se celkem mal�ch pozemk� plat� pouze jeden.

Strana a jej� monopol sice ji� neexistuj�, ale hospod��sk� a politick� moc jsou st�le bl�zk�mi sousedy. Politiky nezaj�maj� ot�zky jejich odd�len�, a nejsem proto dalek domn�nky, �e tato �zk� vazba jim vyhovuje. Lid� nejsou ji� bezbrann� v��i st�tn�, ��edn� moci, ale ti mazan�j�� se nau�ili vyu��vat pr�v� to bl�zk� sousedstv�. Je mo�n�, �e se m�l�m, ale nezn�m z�kon, kter� by jim v tom mohl zabr�nit. Nav�c se domn�v�m, �e ti ekonomov�, kte�� �ech�m zaji��ovali p�echod k tr�n�mu hospod��stv�, se vyznali v oboru makroekonomie o n�co l�pe ne� v oboru pr�va, zvl�t� majetkov�ho. M�li mnoho p��le�itost� dok�zat, �e vlastn� nev�d�li (v�d� to dnes?), co pr�vo soukrom�ho majetku obn��.

Ochrana jednotlivce a jeho nedotknutelnosti je tedy stejn� d�le�it� jako ochrana jeho majetku. Od toho se odv�j� mnoho v�c�, v�etn� pozice politik� ve spole�nosti. Nejsem si jist, zda nap��klad spor kolem �esk� televize a jeho pr�vn� dopady jsou d�le�it�j�� ne� nap��klad p�epracov�n� nebo zru�en� z�kona o zlo�innosti komunistick�ho syst�mu. �esk� spole�nost, v�etn� velk� v�t�iny historik�, se vlastn� svou komunistickou minulost� je�t� neza�ala zab�vat. Pro �echy jako by se velk� ideologick� v�lka v�bec nekonala.

N�kdy m�m dojem, �e na Z�pad� se osobnosti, jak fyzick�, tak pr�vn�, soud� p��li� �asto. "Court drama", soudn� drama, je star� divadeln� ��nr. Do�lo to tak daleko, �e se arbitr�n� tribun�ly za�lenily do pr�vn�ho syst�mu, aby se zd�lo, �e se cel� spole�nost ne�korp� a �e se dovede dohodnout. Tady je to jinak, t�m�� cel� �esk� spole�nost se �korp�, ale m�lokdo se rozhodne odvolat k soudu. Existuj� pro to dobr� d�vody a je to v�hodn� pro celou spole�nost. Lid� se mus� nau�it n�jak spolu vych�zet.

 

***

 

Jana �ilerov�, biskupka C�rkve �eskoslovensk� husitsk�

Nejsem pr�vn�k, nav�c vn�m�m lidsk� pr�vo (a spravedlnost) jako metafyzicky zakotven� v podlo�� mravn�ho z�kona Bo��ho - s v�dom�m a v�rou, �e nad ka�d�m lidsk�m z�konem stoj� vposledku Bo�� l�ska. To jsou ov�em skute�nosti, s nimi� samoz�ejm� nepracuje lidsk� pr�vo, ani p�irozen�, ani pozitivn�. Ostatn� sami pr�vn�ci potvrd�, �e spor o v�hodnosti �i vhodnosti pozitivn�ho �i p�irozen�ho pr�va je ne�e�iteln� (dne�n� pr�vn� kolaps "p�epr�vni�en�" Ameriky je toho rovn� d�kazem). Vn�m�m tedy ob�ansk� pr�vo jako v�c slu�ebnou, pomocnou, ochranitelskou, nejen mocenskou. Z�kony jsou n�m d�ny pro tvrdost na�ich srdc�, abychom byli schopni komunikace i komunity, domluvit se a ��t spolu.

 

Zda �ijeme v pr�vn�m st�t�? Chci se vyhnout zjednodu�en� vyhrocen� odpov�di. �ekla bych, �e se o to pokou��me. Jenom�e nejsme dostate�n� vybaveni kvalitn�mi z�kony, a nav�c n�m chyb� hlub�� pr�vn� v�dom� ob�an�. Je to pochopiteln�. Politick� svoboda vstoupila v roce 1989 na zcela nep�ipravenou p�du - do pr�vn� nemravn�ho prost�ed�, do n�roda s rozlo�en�m hodnotov�m �eb���kem nezakotven�m ve vy���m principu mravn�m (abych neu��vala k�es�ansk� teologick� mluvy), spole�nosti duchovn� rozleptan� des�tkami let ateistick�ho mas�rov�n�. A svoboda obecn� lidsk�, dan� stvo�en�m, i svoboda politick� je k neunesen�. Nejde v n� p�ece jen o to, �e "mohu, co chci", ale sp� o to, �e "nemus�m, co nechci". Je k neunesen�, proto�e je spjata s odpov�dnost� - odpov�d�m za sebe, za tebe, za sv�t, odpov�d�m n�komu, n��emu...

Jenom�e revoluce ned�vkuj� svobodu po dou�c�ch... Neo�ek�van� nabyt� svoboda ob�as i zalkne.

Zm�na re�imu nep�in�� automaticky r�j. Revoluce mus� p�er�st v evoluci - tichou, pracnou, trp�livou, vytrvalou a dlouhodobou prac� ka�d�ho na sob� sam�m. Ban�ln�? Mo�n�. Ale hlavn� n�ro�n�. Proto jsem od p�evratu ne�ekala ��dn� z�zraky. Kdy� po revolu�n� euforii nast�v� tvrd� pr�ce, pak se velmi snadno u� od �as� Kristov�ch m�n� po��te�n� Hosana v Uk�i�uj... Nav�c tuto silnou existenci�ln� zkou�ku zt�oval (n�komu naopak uleh�oval) pr�vn� chaos. B�t u� jsme se nemuseli a kr�st bylo tak snadn�...

 

Zachov�n� pr�vn� kontinuity bylo v prvn�m �ase po p�evratu ��elov� nutn�, prvo�ad�m �kolem parlamentu v�ak m�la b�t pr�ce na postupn� zm�n� z�kon� p�edev��m ve sf��e ekonomick�. Zvl�tn� kapitolu m�la tvo�it ve�ejn�, v�cn�, dlouhodob� diskuse na t�ma vyrovn�n� se s minulost� a p�edev��m pak s t�mi, kte�� za nez�konnosti a mravn� marasmus �ty�iceti pov�le�n�ch let nesou odpov�dnost. ��dn� hon na �arod�jnice, jen "odstaven� od v�lu" znemo��uj�c� star�m struktur�m pl�iv� prostoupit klop�tav� se rod�c� nov� politicko-spole�ensk�, ekonomick� a kulturn� struktury.

Ono "nejsme jako oni" m�lo zn�t sp� sv�m varovn�m podt�nem "oni nejsou jako my"?

Situaci nav�c umocnil fakt, �e na pr�vn�ch reform�ch i na nov� �stav� pracovaly logicky star� k�dry, kter� se pod�lely i na vytv��en� a udr�ov�n� komunistick�ho pr�vn�ho syst�mu. K ekonomick�m aktivit�m m�la otev�en� p��stup op�t star� garda apar�t��k�, kter� nedota�enost� v z�konech dok�zala rychle a v podstat� beztrestn� vyu��t.

 

Ko�eny dne�n� nejen pr�vn� a politick�, ale p�edev��m mravn� krize vid�m pr�v� v nesrovn�n� se s minulost�. Pr�vo nepracuje s pojmy h��chu a jen opatrn� si dovol� definovat mravn� kategorie dobra a zla. Ka�d� psychiatr a kn�z n�m v�ak �ekne, �e tam, kde se nesrovn�me s vlastn� minulost� (osobn� stejn� jako n�rodn�), t�hneme ji s sebou jako nevy��znut�, nel��en� v�ed d�l. Hnis�, rozl�v� se, otravuje a postupn� udol�v�. Neochota vid�t vlastn� minulost, snaha vylh�vat se z n�, kosmeticky ji upravovat a po �ase p�episovat do knihy sm�chu a zapomn�n� - nic z toho nepom��e.

B�sn�k Jan �ep to vyjad�uje p�esn�: "Nejhor�� zlo je zlo nep�iznan�..."

N�m se, bohu�el, ono pov�stn� "co �ech, to muzikant" p�etavilo na "j� nic, j� muzikant". A p�itom se u n�s v �ech�ch d�ly nehor�zn� nez�konnosti - nevinn� popraven�, dlouhodob� tresty tis�c� nevinn�ch, mu�en�, statis�ce zni�en�ch lidsk�ch osud�... A organiz�to�i toho v�eho dnes v poklidu beztrestn� u��vaj� sv� bohat� d�chody. A ��dn� z nich ne�ekl ani "odpus�te"? (I kdy� to op�t nen� pojem z kategorie pr�va.)

Tato nemravn� situace spolu s nep�iznan�m pod�lem viny ka�d�ho z n�s hromad� jen dal�� marasmus. Nestr�ven� a nezvl�dnut� svoboda pak vede k v�rok�m typu "za komunist� byl v�t�� po��dek". Ano: za Hitlera byla tak� kriminalita miziv�...

 

Revoluce politick� postr�dala evoluci duchovn�. Chyb�la odvaha k nejrevolu�n�j�� vlastnosti: l�tosti (Max Scheller). L�tost vede �lov�ka k pok�n�, k p�izn�n� vlastn�ho selh�n� a p�ijet� sv� odpov�dnosti. Vzpome�me, jak dlouho a tvrd� (ke sv�mu dobru) se s minulost� srovn�valo N�mecko. (Skv�lou duchovn� inspirac� k tomu byla Jaspersova Ot�zka viny.) Kdo u n�s rozva�oval v rovin� viny, l�tosti, pok�n�, o n�prav� ani nemluv�? Celospole�ensk� diskuse nenastala. Akor�t jsme v jak�msi nedota�en�m, hysterick�m gestu lustrac� cht�li chytat sp� ob�ti ne� pachatele (Ji�� Gru�a). Cibulkovy seznamy se n�m nel�bily - ale autor se o odkryt� minulosti aspo� sna�il, a ur�it� s obavami, jestli on s�m nen� manipulov�n starou gardou... V�ichni jsou vinni, nikdo nen� vinen. A tak jsme nebyli jako "oni", ale jsme, jac� jsme.

 

Kter� kauza byla v uplynul�ch letech nejostudn�j��? Ka�d� - i nepatrn� - lump�rna, kter� vinou d�rav�ch z�kon� podvodn�k�m pro�la, je nemravn� a ostudn�, proto�e z n� vyr�st� na�e ned�v�ra k z�kon�m (lidsk�m). Stejn� nechutn� je, kdy� i v akci �ist� ruce nejde ani tak o spravedlnost, jako sp� o to vy��dit v politick�m ringu sv� soupe�e.

A kauza �esk� televize? Pr�vn� v n� �lo zajist� o vztahy zam�stnanc� a zam�stnavatele, ale v gruntu to byl ventil, kter� uvolnil na�e celkov� znechucen� nejen z politiky a politik�, ale z n�s sam�ch a ze zklaman�ch �anc� sametov� revoluce. A proto�e jsme �e�i, dost�vala kauza �esk� televize po n�kolika dnech znaky �vejkovskok��ovit� obrany svobody slova a ob�ti a... P�i v�ech sympati�ch k redaktor�m a zam�stnanc�m - �esk� televize a v�bec ��dn� televize nen� zrovna tou �istou ochr�nkyn� ani svobody, ani slova. Pr�v� skrze nov� n�bo�enstv� (m�dia) byla pateticky vyk�ikov�na velik� slova, ani� se p�i jejich vy��en� zastyd�l kdokoli na obou stran�ch (Ionesco). Po dvan�cti letech od revoluce n�s st�le prov�z� nezralost i nedostatek soudnosti. Pr�v� soudnost a zralost (a pr�vn� kultivovanost) jsou znaky demokracie a pr�vn�ho st�tu.

Mo�n� by n�m napomohla i bez Hoda�e dvakr�t t�dn� �ern� obrazovka. Televize na hlubinu zrovna nevede. A srovnat se s minulost� znamen� odv�it se na hlubinu. To pak bude revoluce!

 

Ne, nejsem gener�l po bitv�. Navzdory v��e uveden�mu jsem optimista. Jsem �lov�kem nad�je. Nad�je nikoli jako iluze, ale nad�je jako tvo�iv�ho postoje, jen� m� sv�j zdroj v metafyzicky zakotven� d�v��e. Jsem �lov�kem, kter� se modl�. V�m, �e k nutn� reform� pr�vn�ho syst�mu, k duchovn� a mravn� prom�n� pot�ebujeme v�ichni �as. Ale k� je to �as dan� n�m ke zr�n�, a ne k uhn�v�n�. K� je na�e znechucen� takto plodn�.

 

***

 

Ji�� P�ib��, filozof a sociolog pr�va

"Pr�vn� st�t" je mnohozna�n� pojem a lze pod n�m rozum�t stejn� tak odosobn�nou a racion�ln� techniku organizov�n� spole�nosti, kter� je nez�visl� na politick�m re�imu spole�nosti, jako i soubor z�kladn�ch princip� politick� mor�lky, kter� maj� formu z�kon�. Ot�zka po "budov�n� pr�vn�ho st�tu" obrac� pozornost sp�e k mor�ln�mu a politick�mu kontextu tohoto pojmu, kter� se vedle slovn�ch spojen� typu "svobodn� ruka trhu", "privatizace", "ob�ansk� spole�nost", "liber�ln� demokracie", "cesta do Evropy" nebo "lidsk� pr�va" stal jedn�m ze siln�ch pojm� v na�em polistopadov�m politick�m slovn�ku. Pod p��vlastkem "siln�" je t�eba rozum�t to, �e ��dn� politick� ideologie, volebn� program nebo v�znamn�j�� politick� konflikt se neobe�el bez u��v�n� t�chto pojm� nebo odkazu na n�.

Z hlediska pr�va a �stavnosti pro�la �esk� spole�nost v uplynul�m desetilet� zcela z�sadn� prom�nou, kter� se pochopiteln� ideologicky legitimovala pod hesly pr�vn�ho st�tu nebo lidsk�ch pr�v a b�hem n� bylo nutn� zcela p�etvo�it institucion�ln� i pojmov� r�mec politick� spole�nosti a jej�ho pr�vn�ho ��du. Kv�li zachov�n� pr�vn� jistoty a z �ist� technick�ch d�vod� se zvolil princip pr�vn� kontinuity s pr�vn�m ��dem b�val�ho komunistick�ho re�imu. Vol�n� po pr�vn� diskontinuit�, tj. prohl�en� komunistick�ho pr�vn�ho ��du jako celku za neplatn�, bylo mo�n� pro n�kter� radik�ly politicky l�kav�, ale technicky naprosto neprovediteln�. Diskontinuitn� postup je nav�c v modern�ch d�jin�ch naprosto v�jime�n� a typick� sp�e pro nedemokratick� revoluce (nap��klad pro Leninovu sov�tskou revoluci v Rusku) ne� pro revolucion��e-demokraty. Sou�asn� je v�ak v�ce ne� patrn�, �e po deseti letech �ijeme ve zcela odli�n�m pr�vn�m i politick�m prost�ed�, jemu� dominuje �stava �esk� republiky, zakotvuj�c� liber�ln� demokratick� principy a syst�m d�lby st�tn� moci, v n�m� maj� ob�an� pr�vo na spravedliv� soudn� proces a sv�ch z�kladn�ch pr�v se mohou dovolat nejen p�ed �stavn�m soudem, ale p��padn� i u Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va. A�koli se mluv� o principu pr�vn� kontinuity, ve skute�nosti se n� sou�asn� syst�m pr�va odli�uje od komunistick�ho syst�mu natolik, �e o n�jak� obsahov� kontinuit� nelze v�bec hovo�it.

B�hem uplynul�ho desetilet� se vytvo�ila spletit� a n�kdy dokonce rozporupln� s� �stavn�ch a pr�vn�ch text� a p�edpis�, jejich� c�lem bylo vytvo�it p�edpoklady pro fungov�n� pr�vn�ho st�tu. Je proto mo�n� kritizovat �stavu �R pro mnoho nelogick�ch ustanoven�, lze nal�zt rozpory mezi �stavn�mi p�edpisy a z�kony, ale v�znam t�chto rozpor� nelze p�ece�ovat, nebo� jsou p�i dostatku politick� v�le pom�rn� snadno odstraniteln�. Nav�c se s obdobn�mi rozpory a nedostatky lze setkat ve v�ech demokratick�ch pr�vn�ch st�tech.

Za z�kladn� probl�m na�eho pr�vn�ho syst�mu ov�em pova�uji rozpor mezi pr�vn�mi texty, kter� tato zem� p�ijala od roku 1989, a jejich politick�mi a mor�ln�mi kontexty. Ka�d� syst�m pr�va je toti� p�edev��m syst�mem interpretace pr�vn�ch pravidel a jejich mez�, nikoli probl�mem nadekretov�n� n�jak�ch p��kaz�. A pr�v� v procesu utv��en� kontextu pr�vn�ho st�tu p�etrv�vaj� a maj� sv�j vliv mnoh� stereotypy, zvyky a p�edsudky pr�vnick�, ale tak� mor�ln� a politick�. Trvalo nap��klad n�kolik let, ne� soudci obecn�ch soud� za�ali respektovat a pou��vat Listinu z�kladn�ch pr�v a svobod jako pramen pr�va, podle n�ho� je mo�n� postupovat v rozhodovac�m procesu. Je�t� problemati�t�j�� potom bylo pochopen� role a v�znamu �stavn�ho soudu a jeho pod�lu na tvorb� �stavn�ho a pr�vn�ho syst�mu t�to zem�.

Lid� z r�zn�ch pr�vnick�ch profes�, ale zrovna tak i nemal� ��st akademick� obce se �asto v�bec nedok�zali intelektu�ln� a argumenta�n� vyrovnat s novou situac� v na�em pr�vn�m syst�mu. Nikoho potom tak� nem��e p�ekvapit, �e tato "pr�vnick� negramotnost" se objevuje jako pravideln� kritika nap��klad v hodnot�c�ch zpr�v�ch Evropsk� komise. P���iny takov� negramotnosti ov�em nelze spat�ovat jen v nedostate�n�m vzd�l�n� na�ich pr�vn�k� nebo neschopnosti �esk� pr�vn� v�dy pochopit rostouc� v�znam soudn� moci v procesu tvorby pr�va v liber�ln� demokratick�ch pr�vn�ch st�tech. Negramotnost maskuj�c� se za tzv. pr�vn� formalismus m� �asto sv� politick� ko�eny a neochota rozhodovat spole�ensky �i politicky kontroverzn� p��pady je sp�e projevem politick�ho cynismu ne� striktn�m dodr�ov�n�m principu legality. To se net�k� jen st�h�n� politick�ch zlo�in� minulosti, ale i zcela sou�asn�ch p��pad�.

 

Spravedlnost mus� b�t regulativn�m principem ka�d�ho pozitivn�ho pr�va, av�ak ka�d� pr�vo sou�asn� trp� deficitem spravedlnosti, proto�e tento princip nen� nikdy schopno zcela naplnit. V postkomunistick�ch spole�nostech je rozpor mezi pr�vem a spravedlnost� vyhrocen�j��, proto�e mnoh� politick� zlo�iny komunismu z�staly nepotrest�ny. Politick� frustrace postupn� p�ech�z� v zapomn�n�, co� ov�em neznamen�, �e toto selh�n� pr�va jako nositele spravedliv�ho trestu nebude m�t d�sledky pro politickou budoucnost t�to zem�. Neschopnost nebo neochotu potrestat politick� zlo�iny minulosti je ov�em t�eba vn�mat v �ir��m kontextu neschopnosti dovolat se pr�va soudn� �i spr�vn� cestou, co� v d�sledku vede k tomu, �e spole�nost si vytvo�� jin� mechanismy k prosazov�n� individu�ln�ch �i skupinov�ch z�jm�. Nam�sto vynucen� pr�vn�ch n�rok� z�konnou cestou je potom v�hodn�j�� spol�hat se na ileg�ln� mechanismy, a� se jedn� o s� osobn�ch vazeb vedouc�ch ke korupci politick�ho nebo ekonomick�ho syst�mu, anebo p��mo o struktury krimin�ln�ho donucen� a n�sil� organizovan�ho zlo�inu.

V t�to souvislosti je ov�em nutn� zbavit se jednoho obl�ben�ho m�tu, kter� se ve druh� polovin� devades�t�ch let roz���il jako jist� zp�sob kritiky politick�ch pom�r�. Jedn� se o tvrzen� ��sti politik� a ekonom�, �e neschopnost vynutit pr�vo vedla ke korupci a n�sledn� krizi v ekonomick� transformaci. To je velmi �zk� pohled na propojen� pr�va, politiky a ekonomiky. V Evropsk� unii existuj� zem� jako nap��klad It�lie, Francie nebo Belgie, v nich� vysok� m�ra zkorumpovanosti nen� na p�ek�ku ekonomick� prosperit�, a v nich� zkorumpovan� ekonomika dokonce p�edem kalkuluje s neschopnost� st�tn�ch org�n� �elit korup�n�m tlak�m. �esk� spole�nost sp�e stoj� p�ed probl�mem, zda na�e tr�n� ekonomika bude fungovat na z�klad� zabudovan�ho syst�mu korupce, anebo zda bude fungovat sp�e na z�klad� vn�j�� podpory pr�vn�ho syst�mu, jen� bude zaji��ovat spln�n� a vynucen� pr�vn�ch n�rok� autoritou neosobn�ho z�kona a st�tn� moc� nam�sto ileg�ln�ch a korup�n�ch s�t� osobn�ho vlivu. Toto dilema nelze ch�pat jako obhajobu korupce, n�br� jako kritiku zjednodu�uj�c� snahy ekonom� nespr�vn� hledat p���iny ekonomick� krize mimo ekonomick� syst�m a nal�zat je v pr�vu a politick� mor�lce. Jestli�e ekonomov� mus� hledat p�edev��m ekonomick� p���iny �esk� hospod��sk� krize druh� poloviny devades�t�ch let, potom by ov�em i pr�vn�ci m�li hledat p���iny krize pr�vn�ho syst�mu v tomto syst�mu samotn�m, a nikoli sv�d�t v�e na politickou mor�lku �i kulturu t�to zem�. Pr�vnick� negramotnost je prim�rn� pr�vn�m probl�mem, by� s v�znamn�mi politick�mi a mor�ln�mi d�sledky.

 

Nefunk�nost syst�mu soudn� moci a nemo�nost domoci se pr�v v n�le�it�m �ase v�n�m zp�sobem ohro�uje jeden z konstitutivn�ch princip� pr�vn�ho st�tu, kter� lze zformulovat takto: opo�d�n� spravedlnost je odep�en� spravedlnost. Neschopnost p�edev��m soudn� moci, ale i org�n� ve�ejn� spr�vy zajistit pr�vn� n�roky jednotliv�ch osob potom pouze prohlubuje velmi siln� zako�en�nou politickou tradici, kterou je ned�v�ra v��i politick�m autorit�m. Sama o sob� tato ned�v�ra m��e m�t i pozitivn� formu ironie a odstupu v��i politice jako takov�, ale sou�asn� vede i k necht�n�mu prohlouben� propasti mezi ovl�dan�mi a t�mi, kdo jim vl�dnou. V ka�d�m liber�ln� demokratick�m pr�vn�m st�t� se p�itom politick� �ivot a kultura definuj� p�edev��m snahou tuto propast pokud mo�no co nejv�ce p�eklenout a tak zajistit stabiln� komunikaci mezi demokraticky zvolen�mi z�stupci lidu, kte�� maj� �stavn� moc, a politicky pod��zen�m lidem, jeho� v�li maj� tito z�stupci reprezentovat.

Tato kultura je ciz� postkomunistick� �esk� nebo ma�arsk� spole�nosti, ale zrovna tak bychom ji st�� hledali nap��klad i v takov�m Rakousku. Tyto autorit��sk� st�ny a st�edoevropsk� politick� i pr�vn� tradice habsbursk� monarchie ostatn� hraj� i v na�em postkomunistick�m pr�vn�m syst�mu v�t�� roli, ne� si �asto uv�domujeme. P�ed rokem 1918 m�la nap��klad soudcovsk� profese mnohem ni��� spole�enskou a politickou presti� ne� profese st�tn�ho ��edn�ka, kter� byl z hlediska fungov�n� st�tu a udr�ov�n� autority mnohem d�le�it�j�� ne� soudce. Tato situace p�etrvala po dobu prvn� republiky a komunistick� syst�m na n� snadno zalo�il svou stranicky organizovanou byrokratickou moc. Zm�ny po roce 1989, v nich� d�raz na soudn� i mimosoudn� ochranu lidsk�ch pr�v hraje zcela kl��ovou roli, potom znamenaj� z�sadn� zlom nejen z hlediska politick�ho, ale tak� z hlediska mnohem dlouhodob�j��ch a hloub�ji zako�en�n�ch pr�vn�ch tradic.

P�ekon�v�n� legalistick�ch a pr�vn� autorit��sk�ch tradic ov�em nen� n�co, s ��m by se musely vyrovn�vat pouze st�edoevropsk� postkomunistick� spole�nosti. Obdobn�mi prom�nami pro�el nap��klad n�meck� pr�vn� syst�m po roce 1945 nebo �pan�lsk� pr�vn� syst�m po p�du Frankovy diktatury. Lze ��ct, �e v uplynul�ch p�ti desetilet�ch pr�vo postupn� p�estalo b�t metafyzicky svrchovan�m p��kazem a stalo se hermeneutick�m probl�mem interpretace, pro kterou ka�d� aplikace pr�va mus� odpov�dat nejen krit�ri�m z�konnosti, ale zrovna tak a mnohem v�ce tak� principu spr�vnosti. Nov� vznikaj�c� �esk� �stavn� po��dek i pr�vn� syst�m se teprve u�� na tuto v�zvu odpov�dat.

 

V posledn�ch letech se objevilo n�kolik p��pad�, kter� napomohly ke zm�n�m v pr�vnick�m my�len� a argumentaci. M�m na mysli nap��klad spor mezi �stavn�m soudem a Nejvy���m soudem o v�klad trestn�ho z�kona v p��padech odp�ra�� vojensk� i civiln� slu�by, kdy nakonec zv�t�zil n�zor, �e pr�vn� v�klad �stavn�ho soudu m� obecnou z�vaznost i pro obecn� soudy v�etn� Nejvy���ho soudu. Obdobn� i zru�en� volebn�ho z�kona m�n� tradi�n� pohled na parlament jako politicky svrchovan� org�n, jeho� v�le nem��e b�t omezena ��dn�mi pravidly krom� t�ch, kter� v�slovn� zmi�uje �stava. Rozhodnut� �stavn�ho soudu jasn� potvrzuje, �e i parlament, nechce-li se dostat do stavu permanentn�ho sporu s �stavn�m soudem a tak vyvolat v�nou �stavn� krizi, mus� respektovat jist� principy, pravidla a meze zformulovan� �stavn�m soudem v jeho rozhodnut�ch.

Je ov�em patrn�, �e se bude jednat o dlouhodob�, nelehk� a mnohdy i rozporupln� proces zm�n v pr�vn� a politick� kultu�e, jak o tom sv�d�� postup poslanc� ve sporu o (proti)�stavnost z�kona o financov�n� politick�ch stran. Naprost�m ignorov�n�m obsahu n�lezu �stavn�ho soudu p�i schvalov�n� nov�ho z�kona poslanci projevili mimo��dnou m�ru politick� arogance, kter� je ostatn� sama tak� projevem jist�ch dlouhodob�ch tradic, a nikoli jen moment�ln� hrubost� politick�ch mrav�. Jejich jedn�n� m� ov�em krom� siln� ni�iv�ho dopadu na autoritu z�konod�rn�ho org�nu tak� obdobn� ni�iv� dopad na autoritu pr�va a z�kona, bez kter� je pr�vn� st�t nemysliteln�.

Paradoxn� skute�nost, �e principy pr�vn�ho st�tu podkop�vaj� sami z�konod�rci a �e ot�zka fungov�n� pr�vn�ho st�tu je mimo jin� spjata i s probl�mem politick� kultury ur�it� zem�, se v�mluvn� potvrzuje nap��klad na krizi okolo �esk� televize. A�koli cel� spor p�erostl meze pr�vn� regulace a probl�m legality v n�m ztratil kl��ov� v�znam, proto�e z�kony poru�ovaly ob� strany konfliktu, je t�eba zd�raznit, �e nejnebezpe�n�j�� na cel� krizi bylo to, �e z�kon nejprve poru�ili sami z�konod�rci. Ti vyb�rali �leny Rady �esk� televize na z�klad� krit�ria politick� loajality a v rozporu s literou z�kona, jen� formuluje jednozna�n� princip politick� nez�vislosti tohoto org�nu. Nejednalo se tedy o spor mezi legalitou a legitimitou z�kona, resp. literou a duchem z�kona, n�br� o jednozna�n� nerespektov�n� litery z�kona ze strany z�konod�rce a snahu prosadit partikul�rn� politickou v�li pod kou�ovou clonou obecn�ho z�kona.

Prosazov�n� partikul�rn�ch politick�ch z�jm� obecn�m slovn�kem legality je velk�m nebezpe��m pro pr�vn� st�t, kter� je v sou�asnosti u n�s bezprost�edn� spojeno s n�kter�mi c�li tzv. opozi�n� smlouvy, p�edev��m s pokusem o tot�ln� zm�nu volebn�ho syst�mu, a d�le s financov�n�m politick�ch stran nebo pokusy o regulaci �esk� n�rodn� banky. Z druh� strany n�m v�ak tato politika obou velk�ch stran, kter� se v oblasti pr�va projevuje nebezpe�nou snahou vytv��et ��elov� z�konod�rstv�, uk�zala, �e u n�s principy a instituce pr�vn�ho st�tu ve skute�nosti alespo� v n�kter�ch oblastech funguj� - �stavn� soud nap��klad v p��pad� volebn�ho z�kona zap�sobil jako v�znamn� �stavn� pojistka. Toto rozhodnut� je t�eba ch�pat jako tzv. mezn�kov� rozhodnut�, jeho� v�znam pro pos�len� princip� pr�vn�ho st�tu a autority soudn� moci je zcela mimo��dn�, proto�e princip obecnosti a neutrality z�kona zde dostal p�ednost p�ed moment�ln� politickou v�l� a ve�ejn� prostor politiky nemohl b�t "privatizov�n" t�mi, kdo cht�li vyu��t a petrifikovat svou do�asnou politickou s�lu. Podle m�ho n�zoru je pr�v� tato schopnost zabr�nit "privatizaci" pr�va a politiky v sou�asnosti rozhoduj�c� pro budoucnost pr�vn�ho st�tu v podm�nk�ch �esk� spole�nosti a je v�ce ne� patrn�, �e se bez d�kladn� reformy pr�vnick�ho, a p�edev��m soudcovsk�ho vzd�l�v�n� neobejde.

 

***

 

Cyril Svoboda, pr�vn�k a poslanec

Od p�elomov�ch ud�lost� v listopadu 1989 uplynulo ji� v�ce ne� jeden�ct let. Je proto vhodn� se zamyslet nad t�m, jak se v tomto obdob� zm�nila pr�votvorba v na�� zemi a jakou roli pr�vo p�edstavuje nebo by m�lo p�edstavovat.

B�hem t�chto jeden�cti let se na�im z�konod�rc�m poda�ilo p�ijmout celou �adu pr�vn�ch norem, kter� postupn� n� st�t p�ibli�uj� k civilizovan�m demokratick�m st�t�m sv�ta. Na prvn�m m�st� je t�eba jmenovat Listinu z�kladn�ch pr�v a svobod a z�kladn� z�kon - �stavu �esk� republiky. Tyto dv� normy na dlouhou dobu dop�edu vymezily z�kladn� mantinely v postaven� ob�ana jako�to subjektu �ady pr�v a stejn� tak vymezily pole p�sobnosti pro ve�ejnou moc. V�znamn� novelizov�ny byly tak� z�kladn� kodexy v jednotliv�ch odv�tv�ch pr�va. Jde o novely ob�ansk�ho z�kon�ku a ob�ansk�ho soudn�ho ��du, trestn�ho z�kona a ��du, z�kon�ku pr�ce, schv�len� obchodn�ho z�kon�ku atd. Nedostatkem v�ak z�st�v�, �e tyto st�ejn� kodexy (krom� obchodn�ho z�kon�ku, kter� nahradil hospod��sk� z�kon�k) nebyly dosud nahrazeny nov�mi, a v �ad� pr�vn�ch vztah� tak p�etrv�vaj� ustanoven� z d��v�j��ch desetilet�. D�le byla p�ijata cel� �ada zvl�tn�ch z�kon� upravuj�c�ch vztahy mezi r�zn�mi subjekty pr�v a povinnost�. V oblasti psan�ho pr�va se tedy u�inily v�znamn� kroky, kter� prov�zej� p�echod od totalitn�ho syst�mu k demokratick�mu.

Po tomto sp�e na prvn� pohled optimistick�m �vodu bych se zam��il na sv�j pohled na sou�asn� stav v pr�vn� oblasti a na autoritu pr�va v na�� spole�nosti.

Podle m�ho n�zoru se toti� �rove� na�eho pr�vn�ho prost�ed� ned� pom��ovat mno�stv�m - kvantitou pr�vn�ch norem (zm�n�n�ch v��e). �ada z nich byla nav�c p�ijata ve zna�n�m sp�chu a �ada z nich ji� byla mnohokr�t novelizov�na, a to z toho d�vodu, �e n�kter� z nich ji� "nebyly v souladu se spole�enskou realitou". �ast� zm�ny z�kon� nav�c sv�d�� o jejich "kvalit�". Tyto normy z pohledu ob�ana mnohdy nejsou on�m vzorem a vod�tkem pro jeho chov�n�, pr�v� z d�vodu jejich kr�tk� ��innosti. Samotn� probl�m kvantity, nep�ehlednosti a zna�n� m�ry regulace v�ak nen� podle m�ho n�zoru t�m hlavn�m d�vodem, pro kter� se ob�an� se sv�m st�tem a jeho pr�vn�m ��dem tak m�lo identifikuj�.

Hlavn�m d�vodem t�to mal� identifikace je zako�en�n� p�esv�d�en�, �e pr�vn� normy jsou nespravedliv�. Lid� se toti� mohou identifikovat pouze se st�tem a pr�vem, kter� se jim jev� jako spravedliv�, s pr�vem, ve kter�m se spravedliv� p�izn�vaj� pr�va a ukl�daj� povinnosti. Nem�lo by doch�zet k tomu, �e z pohledu ob�ana pr�vo plat� jen pro n�koho nebo �e je nespravedliv�, �e je p�ij�m�no jen v z�jmu ur�it�, �asto velmi �zk�, skupiny osob. Pr�v� proto pak vznik� u ob�an� pocit ohro�en�, a to ze strany t�ch takzvan� mocn�j��ch, bohat��ch a siln�j��ch. S t�m souvis� tak� ot�zka vynutitelnosti pr�va, resp. trv�n� si na jeho dodr�ov�n� v�emi subjekty, st�t nevyj�maje.

Pr�votvorbu je tedy nezbytn� propojit s p�irozenopr�vn� koncepc� pr�va, kter� sleduje ideu spravedlnosti (p�edpokl�d� mravn� obsah pr�va), a sv�zat ji se spole�enskou realitou (to znamen� upravovat jen "legislatibiln� vztahy"). P�i p��prav� pr�vn�ch norem je t�eba daleko v�ce ne� nyn� jejich n�vrhy podrobovat ve�ejn� diskusi v�ech z��astn�n�ch stran. Pr�v� �irok� ve�ejn� diskuse umo��uje poznat z�jmy subjekt�, kter�ch se budouc� pr�vn� �prava dotkne, a zprost�edkov�v� z�konod�rci pot�ebn� informace.

V t�to souvislosti je t�eba zd�raznit, �e nejr�zn�j�� sou��sti ob�ansk� spole�nosti (ob�ansk� sdru�en�, c�rkve, spolky, nadace, zam�stnaneck� a zam�stnavatelsk� svazy, komory atd.) se mus� st�t p�irozen�mi partnery st�tu. Jednodimenzion�ln� nahl�en� na �lov�ka pouze jako na ekonomickou jednotku nebo voli�e znamen� hrub� zjednodu�en� a m� jen velmi omezen� v�znam. Ob�an�m n�le�� nezadateln� pr�vo sdru�ovat se do v�ce �i m�n� formalizovan�ch uskupen� a vytv��et tak p�irozen� spole�enstv�. R�znorodost z�jm� t�chto p�irozen�ch entit p�edstavuje d�le�it� p�edpoklad stability spole�ensk�ho a pr�vn�ho syst�mu jako celku a ��innou obranu p�ed p�evl�dnut�m jednostrann�ho a p��li� povrchn�ho vid�n� sv�ta.

Mezi dal�� formy zd�v�ryhodn�n� st�tu a jeho pr�va u ob�an� by m�lo pat�it p�ijet� ��inn�ch n�stroj� pro chov�n� lid� ve volen�ch a jmenovan�ch funkc�ch. Z�stupci ob�an� ve ve�ejn�ch funkc�ch by nem�li p�ed ob�any zatajovat n�kter� skute�nosti, zejm�na dot�kaj�c� se majetkov� sf�ry. Ve ve�ejn� sf��e by se nav�c d�sledky za chov�n� politika m�ly vyvozovat i tam, kde nebyl p��mo poru�en z�kon. M�lo by b�t tedy z�ejm�, �e ur�it� jedn�n� politika nen� mo�n�, by� podle rigidn�ho v�kladu pr�va z�kon poru�en nebyl.

Krom� st�tu a jeho org�n� mus� m�t v�echny subjekty, kter� maj� vliv na ve�ejn� m�n�n� a jeho utv��en� - politick� strany, m�dia, vzd�l�vac� instituce, v��e uv�d�n� sou��sti ob�ansk� spole�nosti - z�jem na tom, aby z�sady obecn� platnosti a vynutitelnosti pr�va, rovnosti p�ed z�konem a z�vaznosti uzav�ran�ch smluv a dohod byly v daleko v�t�� m��e ne� dosud zako�en�ny v my�len� a skutc�ch lid�.

 

***

 

Adolf R�zek, b�val� vedouc� odboru vy�et�ov�n�
��adu dokumentace a vy�et�ov�n� zlo�in� komunismu

�ijeme po jeden�cti letech v pr�vn�m st�t�? Ne. Hlavn�m d�vodem je pr�vn� a person�ln� kontinuita justice. Pokryteck� ���en� zpr�v, �e by poru�en�m kontinuity nap��klad neplatily uzav�en� s�atky, a naivn� d�v�ra spole�nosti v nov� politick� reprezentanty umo�nily nav�zat na komunistickou justici. D�sledky m��eme vid�t nap��klad na trestn�m z�konu.

Komunist� vz�p�t� po uchopen� moci zru�ili do t� doby platn� z�kon z prvn� republiky, p�evzat� je�t� z mocn��stv�, a nahradili jej nechvaln� zn�m�m z�konem 23/48 Sb. na ochranu lidov�demokratick� republiky, kter� p�inesl tvrd� nespravedliv� postihy asi dv�ma st�m pades�ti tis�c�m ob�an� a utrpen� dal��m tis�c�m jejich bl�zk�ch. Z�kon byl konstruov�n jako t��dn�, stejn� jako z�kon 140/61 Sb., jeho� ��elem bylo podle � 1 "chr�nit spole�ensk� st�tn� z��zen� �eskoslovensk� socialistick� republiky, socialistick� vlastnictv� ... a vychov�vat k ��dn�mu pln�n� ob�ansk�ch povinnost�..." �e za ob�anskou povinnost mohla b�t ozna�ena i spolupr�ce s StB na z�klad� ideov�ch pohnutek nebo zastra�ov�n�, se v�ak ani v koment��i k z�konu neobjevuje.

Tento t��dn� z�kon platil a� do konce komunistick�ho re�imu, v jeho duchu byly vychov�v�ni vy�et�ovatel�, prokur�to�i i soudci. A po listopadu 1989 byl s drobn�mi kosmetick�mi �pravami (vypu�t�n� v�ech tvar� sl�vka socialistick� nebo zru�en�m ostudn�ch ustanoven�, jako byly trestn� �iny po�kozov�n� st�t� sv�tov� socialistick� soustavy �i opu�t�n� republiky) p�evzat! Ostatn� stejn� jako dal�� t��dn� z�kony.

Je samoz�ejm�, �e �lov�k d�l� to, co se nau��. Nelze m�t tak zcela za zl� nikomu, �e nen� schopen zm�nit sv� my�len� a chov�n�. Lidov� moudrost ��k�, �e star�ho psa nov�m kousk�m nenau��. T�to moudrosti nenaslouchala vl�da a n�mi svobodn� zvolen� parlament, kdy� zajistily do�ivotn� fungov�n� soudc� p�evzat�ch z b�val�ho re�imu. Nutno p�iznat, �e na�e republika byla v t잚� situaci ne� nap��klad oblast b�val� komunistick� N�meck� demokratick� republiky, kde byli k dispozici soudci z demokratick� Spolkov� republiky N�mecko. V�sledky vypo��d�n� se s minulost� odpov�daj� tomuto stavu. Diametr�ln� odli�n� rozsudky v odvolac�ch ��zen�ch, r�zn� hodnocen� r�zn�mi soudy, pohrd�n� a zneva�ov�n� rozhodnut� Nejvy���ho soudu samotn�mi st�tn�mi z�stupci �i st�le se objevuj�c� zpochyb�ov�n� � 5 z�kona 198/93 Sb. o nezapo��t�v�n� doby komunistick� nadvl�dy do proml�ec�ch lh�t.

Zm�n�n� z�kon, kter� ozna�il zp�sob vl�dy v letech 1948 a� 1989 za v�dom� poru�ov�n� lidsk�ch pr�v a svobod, za re�im p�chaj�c� justi�n� omyly a mor�ln� devastaci, m� v�ak pouze deklarativn� smysl. Praktick� v�znam byl ji� v dob� vyhl�en� (1. srpna 1993) velmi mal� a na jeho z�klad� bylo mo�n� postihnout ve skute�nosti jen nejt잚� zlo�iny p�chan� nositeli moci zejm�na na za��tku pades�t�ch let.

Aby bylo mo�no vypo��dat se s vlastn� minulost�, je nutn� ji dob�e zn�t. K sezn�men� s n� jsou dv� cesty: sv�dectv� a archivy. Sv�dkov� nejbrut�ln�j��ho n�sil� bu� zem�eli, nebo se k ud�lostem neradi vracej� a vraceli. Archivy, kter� by mohly mnoh� osv�tlit, byly s p�ihl�en�m ministr� vnitra a obrany r�zn� likvidov�ny (StB fungovala je�t� v roce 1990 zcela ofici�ln�) a pro studium z�st�valy v re�imu utajen�. T�m je ozna�ili sami jejich auto�i, a� z �ad StB, vojensk� kontrarozv�dky, nebo pracovn�k� zahrani�n�ch, v podstat� �pion�n�ch aktivit. Ke zru�en� utajen� v archivu ministerstva vnitra do�lo a� v dubnu 1999, vojensk� a zahrani�n� jsou utajeny dosud.

Bez plo�n�ho p��stupu a studia nen� mo�n� vyhodnotit cel� syst�m n�sil� a z�st�v�me jen u �tr�kovit�ch �daj� a popis� jednotliv�ch ud�lost�.

Vyvozen� trestn�pr�vn� odpov�dnosti nen� jedin�m zp�sobem vypo��d�n�. Z�st�v� velk� prostor pro dokumentaci. I tady je bari�ra - op�t v z�konech p�ijat�ch n�mi svobodn� zvolen�m parlamentem. M�m t�m na mysli r�zn� formy ochrany osobnosti odvol�vaj�c� se na Listinu pr�v a svobod. V podstat� nen� mo�n� adresn� pojmenovat vin�ka, proto�e nebyl odsouzen, jeliko� jeho �in je podle platn�ch z�kon� proml�en. Neadresn� dokumentace je potom pouze statistick�m dokumentem. Kdyby se v�ak ve�ejnost dov�d�la, �e pan JUDr. XY, b�val� ��f 2. spr�vy KV StB, dnes t�eba priv�tn� advok�t, jednal tak �i onak nemor�ln�, poznal by i on, �e se to nevypl�c�, a jeho presti� v�en�ho ob�ana by byla p�inejmen��m naru�ena. Na druh� stran� by byla pos�lena d�v�ra v pr�vo a spravedlnost.

Pokud jde o dluhy v��i spravedlnosti, spl�cet je po��dn� nem��eme, kdy� do�lo - jak u� jsem se zm�nil - k p�evzet� t��dn�ho pr�vn�ho syst�mu jako celku a zaji�t�n� do�ivotn�ho v�konu funkce vykonavatel� vychovan�ch, vy�kolen�ch a formovan�ch komunistick�m re�imem. T�m je pro dal�� generaci zaji�t�no p�soben� t�ch, kte�� (podle � 1 z�kona 198/93 Sb.) komunistick� re�im aktivn� prosazovali.

Kdo za neut�en� stav nese zodpov�dnost? My v�ichni, ka�d� sv�m d�lem. Zvolili jsme si sv� z�stupce (i ti, co ne�li k volb�m, je zvolili!), kte�� jako z�konod�rci jsou - a� z neznalosti, neodpov�dnosti �i pohodlnosti - tv�rci d�rav�ho pr�va umo��uj�c�ho p�ch�n� trestn�ch �in�, by� t�eba "jen" na hran�.

T�m se dost�v�me k posledn� ot�zce: co je nejostudn�j�� p��pad. Nepochybn� jde o trestn� �iny, s nimi� jsou spojov�na jm�na politik� r�zn�ch politick�ch stran, kte�� se kryj� presumpc� neviny a z�st�vaj� d�l ve sv�ch funkc�ch. Vys�laj� tak pro spole�nost sign�l, �e zlo�in se vypl�c�.

Tento nebezpe�n� sign�l podporuje i v�razn� ochrana a pomoc pachateli p�ed po�kozen�m (zaji�t�n� obhajoby) stejn� jako procesn� a obstruk�n� d�vody (nedostaven� se k soudu, �dajn� nemoc obh�jc�) prodlu�uj�c� ne�m�rn� soudn� ��zen� a podporuj�c� prakticky nevymahatelnost pr�va.

Jak d�l? Opustit vazbu na komunistick� pr�vo, vytvo�it demokratick� pr�vn� prostor postaven� na mravn�ch principech civilizovan� Evropy.

 

***

 

Tom� Sokol, advok�t

Za�nu zd�nliv� ze zcela jin�ho konce. S mnoha v�cmi, kter� jsou kolem n�s, nesouhlas�me, pova�ujeme je za �patn� a ob�as m�me i p�edstavu, jak je zm�nit. M�me svoji p�edstavu toho, jak by realita m�la vypadat, aby byla lep��, ne� je nyn�. To je naprosto v po��dku. Hor�� je, kdy� pod dojmem takov�ch p�edstav za�ne m�t ve�ejnost tendenci st�vaj�c� realitu prokl�nat a tv��it se, jako by byla jen nepovedenou variantou, hor�� cestou ze dvou stejn� mo�n�ch. Na stav spole�nosti se pak d�v� jako na omyl a za�ne se chovat jako �lov�k, kter� si omylem sedl do jin�ho vlaku. Nejhor�� pak je, kdy� n�kdo za�ne tvrdit, �e v�, jak se jedn�m skokem, zkratkou (obvykle t� revolu�n�) dostat na tu "lep��" cestu, do spr�vn�ho vlaku. Tahle schizofrenie je �patn�.

Skokov�, osv�cen�m rozhodnut�m se m��eme dobrat zm�ny k lep��mu jen v ojedin�l�ch p��padech. Vliv takov�ho rozhodnut� na celkov� obraz spole�nosti bude z�konit� omezen�. Danou realitu si tedy mus�me pro��t. ��dn� jin�, lep��, neexistuje a popravd� �e�eno neexistuje ani ��dn� komplexn� alternativa, kterou by za sou�asnou realitu bylo mo�n� vym�nit.

Propadat emotivn�m stav�m nem� obecn� smysl. T�m sp�e ne v situaci, kter� se z�sadn� zm�nit ned�, a pokud jde o z�kladn� principy, dokonce to ani nen� ��douc�. Naopak m� smysl zva�ovat, co z toho, co mi p�ipad� nevyhovuj�c�, ale sou�asn� zm�niteln� k lep��mu, je mo�n� m�nit.

Z t�to premisy logicky plyne, �e i stav spole�nosti v oblasti pr�va, jeho prosazov�n�, resp. dodr�ov�n�, odpov�d� sou�asn� realit�. Pr�vn� st�t m�me na takov� �rovni, jak� jsme moment�ln� schopni dos�hnout. Ve skute�nosti je toti� pr�vn� st�t (podle definice st�t "v�zan� sv�m pr�vem, v�etn� mezin�rodn�ch z�vazk�, kter� p�ijal") ide�lem, k n�mu� by spole�nost m�la st�le sm��ovat, ale nen� jist�, zda ho n�kdy dos�hne. I ve vysp�lej��ch zem�ch se prakticky dnes a denn� setk�v�me s p��klady, kdy se st�t, resp. jeho p�edstavitel� nechovaj� tak, jako by byli v�z�ni pr�vem, ale sp�e naopak.

Nelze nevid�t, �e za posledn�ch jeden�ct let se vztah st�tu k pr�vu v�znamn� zlep�il. Demokratick� st�t pr�vo rozhodn� respektuje v�c, ne� je respektoval st�t socialistick�, a nadto m�me to, co je z obecn�ho hlediska nejd�le�it�j��: mo�nost pom�ry ve�ejn� kritizovat a v�emi dostupn�mi prost�edky usilovat o n�pravu. Stesky nad malost� pom�r� maj� smysl pouze jako jak�si �vod, po kter�m n�sleduje racion�ln� n�vrh na zlep�en� dan�ho stavu. Nikoli glob�ln� n�vrh ve stylu "m�li bychom se m�t r�di", "m�la by se sn�it korupce", ale zcela konkr�tn� pl�n, co a kde ud�lat a jak� efekt by to m�lo p�in�st.

Ob�as i docela sympati�t� a jinak chyt�� lid� hovo�� o chyb� spo��vaj�c� v tom, �e nebyla poru�ena pr�vn� kontinuita polistopadov�ho re�imu s re�imem p�edlistopadov�m. Ka�d�mu, kdo tenhle nesmysl opakuje, bych r�d polo�il ot�zku, jak by si to p�eru�en� p�edstavoval. Z�ejm� jako oto�en� kohoutkem nebo vyp�na�em. Nic takov�ho nen� mo�n�. Cht�n� nebo necht�n� tady nic nezm��e, jednor�zov� p�eru�en� "kontinuity" (podle nau�n�ho slovn�ku "nep�etr�it�ho trv�n�, vz�jemn�ho navazov�n� v souvislosti nebo spojitosti") je v p��pad� pr�va i pojmov� nesmysl. Je to asi tot� jako tvrdit, �e 1. 1. 1990 m�l ka�d� ob�an dostat palic� po hlav�, aby byla p�eru�ena kontinuita jeho my�len� s minulou dobou. Mimochodem, p�ed ned�vnou dobou jsem psal �l�nek o trestn�m ��zen� a srovn�val trestn� ��dy od roku 1863 a� dodnes. Je neuv��iteln�, jak se v �ad� p��pad� projevuje kontinuita pr�vn�ho my�len� nez�visle na tom, kdo byl pr�vn� u moci.

Jinou v�c� je postupn� eliminov�n� t�to kontinuity selekc� star�ch pr�vn�ch p�edpis� a tvorbou nov�ch. To se ale u� jeden�ct let d�je. Postupn� jsou odstra�ov�na v�echna ustanoven� z pr�vn�ch p�edpis�, kter� nekoresponduj� s p�edstavou pr�vn�ho a demokratick�ho st�tu, ale vyjad�uj� socialistickou ideu z�kona konstruovan�ho podle p��n� vl�dnouc� t��dy. Stejn� tak by se v�ichni, kter�m bylo v roce 1989 alespo� dvacet, m�li zbavovat my�lenkov�ch stereotyp� typick�ch pro socialismus. A dlu�no ��ct, �e n�kter�m to jde dost ztuha, nez�visle na ideologick�ch �v�stech, kter� u toho vyd�vaj�.

Pr�vo je vymahateln� v t� m��e, v jak� jsou ob�an� ochotni pr�vo respektovat. A tak� pokud m� st�t dostatek prost�edk� k vybudov�n� apar�tu, kter� by nad dodr�ov�n�m pr�va bd�l.

Nedomn�v�m se, �e bychom m�li n�jak� "dluh" v��i spravedlnosti, a to z d�vod� v��e uveden�ch. Jin� v�c je, �e �ada z�kon� mohla b�t naps�na l�pe, a proto by m�la b�t v budoucnu postupn� upravena. "D�rav�" z�kony m�me hlavn� ze dvou d�vod�. Jednak proto, �e si namnoze z�konod�rci ani nedok�zali p�edstavit v�echny mo�n� reakce na nov� povinnosti, kter� legislativn� zm�ny p�in�ej�, a tak� proto, �e po roce 1990 byla "vybita" skupina pr�vn�ch specialist�-legislativc�, vesm�s kv�li �dajn�mu zat�en� ideologi� minulosti. P�itom hl�sat v t� dob� (a dost mo�n� to plat� dodnes), �e komunistick� st�t m�l sice z�kony, kter� m�ly slou�it z�jm�m komunistick� strany, ale po form�ln� str�nce byly pom�rn� dokonal�, bylo v podstat� tot� jako b�t zve�ejn�n v takzvan�ch "Cibulkov�ch seznamech". Te� tedy m�me legislativc� naprost� minimum a krom� toho si parlament (zejm�na sn�movna) osvojil naprosto �patnou, �ekl bych dokonce ne�estnou praxi z�kony bu� rovnou ps�t, anebo aspo� p�episovat. Nemal� pod�l na sou�asn�m stavu pr�vn�ch p�edpis� m� i legislativn� smr�� - rychlost, s jakou jsou z�kony p�ipravov�ny. Praxe toti� zn� pouze dva druhy z�kon�: rychl� a dobr�. Na jedn� stran� je tedy objektivn� nutnost p�izp�sobit na�e z�kony norm�m Evropsk� unie, na druh� �as, kter� je k tomu vymezen. Z tohoto zad�n� nem��e vyj�t nic jin�ho ne� z�kony, kter� bude nutno opakovan� p�episovat, dopl�ovat a kter� mus� b�t novelizov�ny je�t� d��ve, ne� vyjdou ve sb�rce z�kon�.

P�i nejlep�� v�li nev�m o ��dn� "kauze", kterou bych pova�oval za nejostudn�j�� nebo v�bec ostudnou. V�m o �ad� p��pad� lidsk� hlouposti, nezodpov�dnosti, arogance, kter� ve sv�ch d�sledc�ch vedou k tomu, �e nap��klad v trestn�ch v�cech jsou st�h�ni lid� pro naprosto nesmysln� obvin�n�. V�m o zbyte�n�ch pr�taz�ch v civiln�ch z�le�itostech, ale t�ko mohu sv� osobn� pro�itky sm�ovat s pokusem o objektivn� hodnocen�. V�m samoz�ejm� o p��padech, kdy se ve�ejnost hlasit� pt�, jak to, �e nikdo nebyl souzen, ale to je vcelku irelevantn� sign�l. Ve�ejnost nem� autentick� zdroj informac�, reaguje na to, co se dozv� ze sd�lovac�ch prost�edk�, a ty si v oblasti pr�va po��naj� velmi neinformovan�.

�ekl bych tedy, �e v �ad� p��pad� je aplikace pr�va �patn� a neodborn�, ale nedostatek odborn�k� nebo alespo� mysl�c�ch lid� je probl�mem, kter� se projevuje v�ude, a oblast pr�va nen� v�jimkou.

Celou kauzu kolem �esk� televize pova�uji z pr�vn�ho hlediska za sice velmi zaj�mav�, ale jinak nep��li� v�znamn� probl�m, a z politick�ho hlediska pak m�m za to, �e �lo o z�stupn� konflikt. Pokud si dv� nejsiln�j�� strany ve st�t�, kter� by z logiky sv�ho programu m�ly politicky soupe�it, sjednaj� pakt o ne�to�en�, �i dokonce o toleranci, pak to z ryze technokratick�ho hlediska m��e b�t v jist�ch oblastech st�tu ku prosp�chu. Minim�ln� odpadnou obt�e p�i projedn�v�n� z�kon� a jin� negativn� d�sledky parlamentarismu. Kdybych cht�l b�t ironick�, �ekl bych, �e ide�lem v tomto sm�ru je n�kdej�� komunistick� N�rodn� fronta. Opozi�n� smlouvu vytv��eli technokrat� nepochybn� s t�mi nejlep��mi �mysly, av�ak zapomn�li na to, �e v�ci nemaj� jen technick�, exaktn� vyj�d�iteln� rozm�r, ale i rozm�r psychologick�. Ob�an� (nebo alespo� mnoz� z nich) pot�ebuj� m�t pocit, �e v parlamentu existuje siln� opozice tlumo��c� jejich nespokojenost. Pokud tento pocit nemaj�, za�nou opozici vytv��et jinde, nap��klad na ulic�ch.

Nedomn�v�m se, �e jak�koliv prost�ed� (v�etn� pr�vn�ho) se zlep�uje zp�sobem, kter� by se dal nazvat krokov�. Pokud se ohl�dnete o jeden�ct let zp�tky, pak z minuty na minutu nebo ze dne na den nezaregistrujete ��dn� posun, ale p�esto je z�ejm�, �e jsme v dramaticky jin�, a j� se domn�v�m, �e v�znamn� lep�� situaci, ne� jsme byli v listopadu 1989. P�es v�echny probl�my a neuskute�n�n� mnoh�ch dobr�ch my�lenek, kter� byly t�mi hloup�mi potla�eny, je v�sledn� vektor ukazuj�c� sm�r v�voje pozitivn�, a je tedy logick�, �e snaha by m�la b�t zam��ena nikoliv ke krok�m, ale k maxim�ln� eliminaci chybn�ch postup�. V oblasti pr�va bych tedy kladl p�edev��m d�raz na maxim�ln� snahu o propracovan�, promy�len� z�kony. A stejnou m�rou i na zkvalit�ov�n� �rovn� t�ch, kte�� se pod�lej� na prosazov�n� pr�va, a� ji� jde o vy�et�ovatele, st�tn� z�stupce, soudce, ale samoz�ejm� tak� advok�ty a spr�vn� ��edn�ky.

P�i celkov�m hodnocen� pak jde o to, jestli se zam���m pouze na evidenci negativ p��tomnosti, anebo zda jsem schopen vn�mat i to pozitivn�, co se dosud odehr�lo.

 

***

 

Ev�en Chroust, pr�vn�k a b�val� politick� v�ze�

Sou�asn� stav pr�va i pr�vnictv� v na�em st�t� je podle m�ho n�zoru neuspokojiv� a nevyhovuj�c�. Pohybuji se v pr�vnick�ch kruz�ch a s politov�n�m sly��m mnoho v�hrad. Nen� to jen d�sledek zachov�n� pr�vn� kontinuity polistopadov�ho re�imu s p�edchoz�m komunistick�m. Je to sp� obraz celkov� devastace my�len� a chov�n� na�ich lid�.

Minul� re�im vl�dy jedn� strany m� za n�sledek psychick�, fyzick�, mor�ln�, kulturn�, ekonomick� a ekologick� �kody na na�em n�rod�, jejich� odstran�n� bude je�t� velmi dlouho trvat. Zat�m se pro jejich napraven� ud�lalo m�lo. Nelze se tomu divit, uv�dom�me-li si, kdo m� vlastn� v tomto st�t� st�le nejv�t�� moc, n�kdy pochopiteln� d�mysln� skrytou. Kdo stoj� v �ele v�znamn�ch podnik�? Kdo m�l mo�nost zprivatizovat podniky a dru�stva v�eho druhu? Kde nyn�j�� privatiz�to�i sebrali pen�ze na jejich koupi? Nep�j�ili jim je n�hodou jejich soudruzi ze st�tn�ch spo�itelen a st�tn�ch bank? Zm�nil se snad o t�i sta �edes�t stup�� jejich komunistick� n�zor hl�san� �ty�icet let?

Na�i slavn� prognostici, vesm�s ekonomov�, zapomn�li na to, �e nebude dostatek pr�vn�k� schopn�ch ve velmi kr�tk�m �ase p�ipravit takov� z�kony, kter� by byly jasn�, srozumiteln� a snadno realizovateln�. Mnoh� napov�d�, �e si vypomohli sami - podle toho nov� z�kony tak� vypadaly. Sotva n�jak� vy?el, byl vz�p�t� novelizov�n, a takov�ch vadn�ch z�kon� a novel je za posledn�ch jeden�ct let nep�ehledn� mno�stv�.

Pokud jde o nedostate�n� vyrovn�n� se s minulost�, nelib� tento fakt poci�uje p�edev��m inteligence a pochopiteln� politi�t� v�zni, jejich rodinn� p��slu�n�ci, p��tel� a zn�m�. Ostatn� vrstvy obyvatelstva to, zd� se, nijak zvl᚝ neznepokojuje. Asi proto, �e maj� existen�n� starosti nebo jin� probl�my. A je mo�no se tomu divit? Kdo z vysok�ch �initel� KS� a p��slu�n�k� StB a OBZ* byl potrest�n (s v�jimkou Miroslava �t�p�na)? A co�pak dodnes neexistuje spousta nevy��zen�ch restitu�n�ch spor� trvaj�c�ch i deset let? V�dy� i v nov�ch soudn�ch p��padech se setk�v�me s jejich �mysln�m prodlu�ov�n�m, sv�dci se nedostavuj� k l��en�m, ani� by za to byli trest�ni.

Za bol�evismu se u n�s mnoho pr�vn�k� ke sv�mu vzd�l�n� rad�ji nehl�silo, proto�e pr�vo bylo pok�iven� a jejich profese ztratila dobrou pov�st. Dnes n�kte�� s �sm�vem p�izn�vaj�, �e se ve spole�nosti chovaj� podobn�. Necht�j�, aby jim p��tel� vytkli: "No, vy pr�vn�ci, vy to p�kn� vedete!"

 

Dluhy v��i spravedlnosti rostou i v kauz�ch ekonomick�ch. Nejv�t�� odpov�dnost za n� nesou podle m�ho n�zoru politikov� a z�konod�rci. Navrhov�n� a p�ij�m�n� d�rav�ch z�kon� se jim vrac� jako bumerang. K nejostudn�j��m kauz�m posledn�ch let pat�ily lehk� topn� oleje, financov�n� politick�ch stran, tunelov�n� bank a podnik�, podvody v privatizaci. Za t�ch n�kolik set miliard, o n� st�t p�i�el, mohlo vzej�t ledacos dobr�ho - a hlavn� bychom u� nemuseli ��t na dluh.

Kde se vzal v�raz "tunelov�n�"? Nejde o ��dn� tunelov�n�, ale o sprost� okr�d�n�, podvody a zlod�jnu. Ihned pot�, co se objevily prvn� p��pady, m�la zas�hnout vl�da. T�eba t�m, �e svol� nejlep�� pr�vn�ky, aby vypracovali co nejefektivn�j�� zp�sob, jak nebezpe�n� kriminalit� �elit. A pachatele pak po z�sluze trestat. Kam zmizely ty miliardy a kolik z nich se st�tu vr�tilo? Komu z "tunel���" byl zabaven majetek, kter� z t�to trestn� �innosti z�skali? Je zaj�mav�, �e vl�da a parlament dovedou jednat p��mo bleskov�, pokud jde o po�itky jejich �len�, ale v uveden�ch p��padech to nedok�zaly. A d�le: jak podpo�ily snahu b�val�ho ministra Otakara Motejla o reformu soudnictv�? Ano, nebyla snad stoprocentn� a o n�kter�ch jej�ch pas��ch se mohlo v pr�vnick�ch kruz�ch diskutovat, ale podle m�ho to byl rozhodn� krok spr�vn�m sm�rem.

Posuzujeme-li v�ak sou�asn� pr�vn� stav, bu�me tak� objektivn� ve vztahu k sou�asn� politick� reprezentaci. V ��dn�m p��pad� mi nem��e b�t vyt�eno, �e bych m�l jakoukoli n�klonnost ke kter�koli levicov� politick� stran� - p�edev��m proto, �e jsem �ty�n�sobn�m politick�m "zlo�incem" bol�evik�, po��naje zat�en�m 25. �nora 1948 a postupn� kon�e 9. kv�tna 1960. Ale nutno uznat, �e nyn�j�� vl�da u� n�kter� v�znamn� kauzy dot�hla do konce, i kdy� je mo�no pochybovat, zda do�lo k potrest�n� v�ech vin�k� n�le�it�m zp�sobem. Dok�zala tedy to, co d��v�j�� vl�dy ignorovaly. Snad v tomto �sil� bude pokra�ovat, a to nejen proto, �e jde o jeden z p�edvolebn�ch slib�.

Pt�te se tak�, zde se krize kolem �esk� televize dostala do rozporu s principy pr�vn�ho st�tu - jako pr�vn�k mus�m bohu�el odpov�d�t kladn�. Av�ak, a to zd�raz�uji, jako ob�an jsem st�l na stran� televizn�ch zpravodaj�. Podobn� zareagovala podle statistick�ch pr�zkum� v�t�ina n�roda, proto�e vid�la u n�kter�ch politik� snahu upravit si z�kony podle stranick�ch z�jm� (jak v�sti�n� zn� va�e redak�n� ot�zka k tomuto probl�mu).

 

Mysl�m, �e ke zlep�en� situace jeden krok nesta��. Rozhodn� by pomohlo: zjednodu�en� z�kon� a jejich vyjasn�n�, rychl� reakce na m�n�c� se spole�ensk� podm�nky p�i tvorb� nov�ch z�kon�, zru�en� do�ivotn�ho jmenov�n� soudc�, zaveden� jejich jmenov�n� nejprve na p�t let a pozd�ji na del�� dobu, pravideln� kontroly trv�n� jednotliv�ch kauz u v�ech stup�� a druh� soud�, p��sn� postihy politik� a osob ve�ejn� �inn�ch za p�estupky a trestn� �iny.

 

***

 

Ivo Jahelka, advok�t a p�sni�k��

 

Z nejr�zn�j��ch stran jsou ob�an� neust�le uji��ov�ni, �e �ij� v pr�vn�m st�t�. Abychom tato tvrzen� mohli potvrdit, �i vyvr�tit, je t�eba si nejprve odpov�d�t na ot�zku, co vlastn� obn�� pojem "pr�vn� st�t". Vy�erp�vaj�c� odpov�� se logicky sama nab�z�, ani� by �lov�k musel b�t b�hv�jak� v�d�tor. Je to st�t, kter� m� jednoduch� a p�ehledn� z�kony, soudy, kter� pracuj� rychle a jejich� rozhodnut� je mo�no pova�ovat za obecn� spravedliv�, pr�vo je jednodu�e a snadno vymahateln� a kone�n� trestn� �innost je ve vysok� procentu�ln� m��e objas�ov�na a jej� pachatel� odsuzov�ni.

O tom v�em si ov�em v �esk� republice na za��tku nov�ho tis�cilet� m��eme nechat jenom zd�t. Z�kony jsou p�ij�m�ny tak, �e sotva za�nou platit, jsou ihned n�kolikr�t novelizov�ny, tak�e vyznat se v nich je o��ek i pro profesion�ly, soudy pracuj� neuv��iteln� pomalu, vymahatelnost pr�va je zanedbateln� a mnoh� trestn� �innost z�st�v� nepotrest�na. V�echny tyto skute�nosti pak vedou k ne�ct� ob�an� k pr�vu, pohrd�n� z�kony, k neust�l�mu sni�ov�n� presti�e soud� a ve sv�m kone�n�m d�sledku pak k neust�l�mu zhor�ov�n� pr�vn�ho prost�ed� v tomto st�t�. K tomuto neut�en�mu stavu do�lo naprost�m podcen�n�m pr�vn� oblasti po zm�n� spole�ensk�ch pom�r� po roce 1989, kdy vl�dnouc� politick� garnitura preferovala p�edev��m ekonomickou transformaci, spol�haj�c na v�emocn� z�kony trhu, a nep�istoupila k pr�vn� regulaci nov� vznikaj�c�ch pr�vn�ch vztah� v dostate�n� m��e. Domn�v�m se, �e k takov�muto postupu prost� chyb�la politick� v�le, nebo� nepochybn� m�me dostatek erudovan�ch pr�vn�k�, kte�� by byli schopni tuto situaci legislativn� zvl�dnout. N�prava absentuj�c�ch krok� je v sou�asn� dob� obt�n� a d�sledky fat�ln�.

Sou�asn� spole�nost dosp�la do stadia, kdy dlu�it n�komu se pova�uje za zcela norm�ln�, tak�e i na sv� dluhy v��i spravedlnosti hled�me shov�vav� a v podstat� nikoho p��li� nevzru�uj�. Sem tam se sice zvedne vlna rozho��en� nad t�m, �e ta �i ona kauza, na prvn� laick� pohled zav�n�j�c� ekonomickou kriminalitou, neskon�ila odsouzen�m pachatel� nebo �e zlo�iny minul�ho re�imu z�st�vaj� v p�ev�n� v�t�in� nepotrest�ny, ale to je asi tak v�echno. P�itom v�e vypad� na prvn� pohled velice jednodu�e: m�me p�ece trestn� z�kon a z�kon o protipr�vnosti minul�ho re�imu. Tak v �em je zakopan� pes?

Odpov�� je tak� pom�rn� jednoduch� - v lidech, kte�� ned�laj� svou pr�ci po��dn�. Mo�n� to l�pe neum�j�, mo�n� jenom necht�j�, ale to u� je vlastn� jedno, proto�e v�sledek je v�dy stejn�. ��dn� z�kon nem��e b�t nikdy �pln� dokonal�, proto�e pr�vo prost� nen� schopno postihnout ve�ker� nuance ka�dodenn�ho �ivota, ale pr�v� proto je zde �lov�k, aby z�kon aplikoval na konkr�tn� p��pad. A proto�e zlo�in je v�dy o krok nap�ed, m�l by ten �lov�k b�t profesion�ln� i lidsky na pat�i�n� v��i, aby v p��m�m souboji obst�l. Jak� v�sledky m��eme asi �ekat od policie, kter� nem� pen�ze na benzin do slu�ebn�ch aut, jej� elitn� vy�et�ovatel� si mus� nam�sto vy�et�ov�n� sami �ukat na mechanick�m psac�m stroji prov�d�n� v�slechy a sk��n� maj� pln� nevy��zen�ch spis�. Co m��eme �ekat od na�ich z�konod�rc�, jejich� odtr�enost od norm�ln�ho �ivota je n�kdy do nebe volaj�c� a projevuje se produkov�n�m zmetk�, kter� jsou pak vyd�v�ny za z�kony t�to zem�. Co m��eme �ekat od soudc�, kte�� p�i v�dom� sv� definitivy (odvolat je toti� lze jen v�jime�n�) rozhoduj� n�kdy zcela alibisticky, ov�em form�ln� p��sn� vzato - p�esn� podle litery z�kona. Nedivme se tedy, �e �esk� ob�an se chov� tak, jak se chov�. Zd� se, �e person�ln� politika se tomuto st�tu v posledn�ch jeden�cti letech p��li� nevyvedla. M��eme jenom doufat, �e hor�� u� to b�t nem��e, �e se objev� kvalitn� lid� a �e se najdou pen�ze na jejich zaplacen�. Byla by to investice, kter� se ur�it� vyplat�.

Za nejostudn�j�� kauzy minul�ch let pova�uji spory, jejich� ��astn�kem byl p�edseda vl�dy Milo� Zeman. Jsem schopen pochopit, �e n�kdy si �lov�k ned� pozor na jazyk a pl�cne n�co, co se pak uk�e jako nepravdiv� a po�kozuj�c� n��� jm�no �i �est. Soud v takov�m p��pad� stanov� povinnost omluvit se dot�en�mu zp�sobem uveden�m v rozsudku a p��padn� zaplatit zadostiu�in�n�. Nejinak tomu bylo i v p��padech na�eho premi�ra, tedy osoby, kter� m� nemal� vliv na budov�n� pr�vn�ho st�tu. O pravomocn�m soudn�m rozhodnut� si m��eme v duchu myslet svoje, ale jeho respektov�n� by m�lo b�t samoz�ejmost�. V na�ich kraj�ch tomu tak bohu�el nen�, a dokonce �eln� �stavn� �initel jde s�m ostatn�m ob�an�m osobn�m p��kladem. Neomluv� se, nezaplat�, nic s n�m nehne. Z titulu sv� funkce tak vys�l� do spole�nosti pom�rn� jasn� sign�l: soudn� rozhodnut� jsou k sm�chu, ka�lete na n�!!! A proto�e - jak prav� latinsk� p��slov� - verba movent, exempla trahunt, ob�an� r�di premi�rova p��kladu n�sleduj�. Onen k��en� pr�vn� st�t se n�m zase o kousek vzd�lil?

Vl�dnouc� politick� garnitura se z�konit� ��d� heslem urvi, co "m��e�", a kdy� to p�es�hne ur�itou mez, nastupuje ob�ansk� neposlu�nost. Krize v �esk� televizi je toho n�zorn�m p��kladem. Pr�vn� purist� k�i��: Z�kon je z�kon a v pr�vn�m st�t� ho nelze poru�ovat! Druh� strana oponuje: Je-li z�kon zn�sil�ov�n, a k tomu je�t� notabene politick�mi mocensk�mi �achry, je ob�anskou povinnost� ka�d�ho, komu jde o vybudov�n� pr�vn�ho st�tu, se otev�en� postavit proti takov� zv�li! Bohu�el politick� z�jmy se v posledn� dob� p�rkr�t podivn� propletly s pr�vem a nic dobr�ho z toho nevze�lo. Moc z�konod�rn� mus� b�t d�sledn� odd�lena od moci v�konn� a politika i s jej�mi p�edstaviteli d�razn� odk�z�na tam, kam pat��.

Z v��e uveden�ho je z�ejm�, �e m�j pohled na sou�asnou situaci zrovna neh��� optimismem a je pon�kud skeptick�. Jak zlep�it pr�vn� prost�ed� rychle a jednodu�e, je ov�em ot�zka nelehk�. Podle m�ho m�n�n� jsou pil��em zdrav�ho pr�vn�ho prost�ed� soudy. A� tedy maj� kvalitn� lidsk� obsazen�, odpov�daj�c� technick� vybaven�, aby mohly pracovat rychle a efektivn�. Ob�an� je toti� maj� na o��ch prakticky denn�. V�ru nelehk� �kol pro nov�ho ministra spravedlnosti?

***

 

Jakub Camrda, vedouc� odd�len� evropsk� integrace Ministerstva spravedlnosti

Pt�te se, jak� je na�e pr�vn� v�dom�, pr�vn� kultura, n� vztah k princip�m pr�vn�ho st�tu. V�t�inou se spust� dlouh� litanie, nechci p�id�vat dal��. Nemysl�m si, �e by na�e psan� �i sd�len� pr�vo a n� vztah k nim byly tak �patn�, jak se obvykle soud�. �esk� spole�nost si v�t�inou klade vysok� c�le, co� je samoz�ejm� spr�vn�, nem�la by se v�ak zbyte�n� frustrovat, kdy� jich nedos�hne okam�it� a dokonale.

Ovlivnil n�s rakousk� z�kon�k

To plat� i o budov�n� pr�vn�ho syst�mu. Do zna�n� m�ry jsme p�edur�eni geografickou polohou, ze kter� vych�zej� tak� na�e pr�vn� tradice. Na�e zem� je pevn� zasazena do n�mecko-rakousk�ho pr�vn�ho r�mce, se v�emi jeho klady a z�pory. K t�m klad�m pat�� nepochybn� schopnost spole�nosti vytvo�it si logick� a navz�jem prov�zan� syst�m psan�ch norem, v n�m� je umo�n�no svobodn� chov�n� jednotlivc� a z�rove� vymezeny pravomoci a omezena libov�le st�tn�ch instituc�. Sou��st� t�to kultury je tud� i pe�liv� rozli�ov�n� mezi pr�vem soukrom�m a ve�ejn�m. Na vrcholu pyramidy v�ech norem stoj� �stava a �stavn� z�kony, kter�m jsou ostatn� normy pod��zeny. Z�kladem soukrom�ho pr�va jsou pak v�t�inou velk� soukromopr�vn� kodifikace, ob�ansk� z�kon�k a v n�kter�ch zem�ch tak� zvl�tn� z�kon�k obchodn�. Pr�vn� kultura jednotliv�ch zem� b�v� do zna�n� m�ry ur�ena pr�v� t�mito velk�mi kodifikacemi; ne nadarmo platil u n�s rakousk� v�eobecn� ob�ansk� z�kon�k (ABGB) od sv�ho vzniku (1811) a� do roku 1950, a do dne�n�ch dn� jsme mnoho nov�ho v civiln�m pr�vu nevymysleli. ABGB se inspiroval sv�m slavn�j��m sou�asn�kem, francouzsk�m Code Napoleon, kter� zase v z�sad� jen p�eb�ral systematiku a pr�vn� instituty ��msk�ho pr�va tak, jak byly kodifikov�ny v justini�nsk�m Corpus Iuris Civilis.

V�echny zem� kontinent�ln�ho pr�va, a� ji� mluv�me o francouzsk�, nebo o n�mecko-rakousk� pr�vn� oblasti, proto vytv��ej� podobn� pr�vn� syst�my, kter� jsou zalo�eny na institutech ��msk�ho pr�va. Zcela odli�n� se ov�em vyv�jel anglosask� syst�m "common law", zalo�en� na pr�vu zvykov�m a hlavn� na pr�vu soudcovsk�m, formovan�m soudn�mi precedenty. Hranice mezi soukrom�m a ve�ejn�m pr�vem nen� v tomto syst�mu natolik patrn�.

V�hodou na�eho pr�vn�ho syst�mu je v�t�� p�ehlednost a pr�vn� jistota kodifikovan�ho pr�va, nev�hodou pak p�ehnan� d�raz na pr�vn� pozitivismus, p�er�staj�c� a� v pr�vn� formalismus. Rigidn� vykl�dan� psan� norma se m��e odd�lit od sv�ho p�vodn�ho ��elu a st�t se sama sob� ��elem i ospravedln�n�m. Naopak anglosask� pr�vo vykazuje schopnost rychleji se p�izp�sobovat m�n�c�m se pot�eb�m spole�nosti, ale b�v� zna�n� rozt��t�n�, kazuistick� a jen t�ko vytv��� skute�n� ucelen� normativn� syst�m. Rozd�ly p�etrv�vaj� i p�esto, �e se v posledn� dob� tyto syst�my st�le intenzivn�ji ovliv�uj� a v mnoh�m se tak� sbli�uj�.

Lze shrnout, �e rakousko-n�meck� pr�vn� kultura je hluboce veps�na do �esk�ho politick�ho i hospod��sk�ho prost�ed�. Je dobr� sna�it se p�ekon�vat jej� nedostatky, a to i v�t�� otev�enost� v��i anglosask�m prvk�m, nen� v�ak mo�n� ani moudr� sna�it se tuto tradici zcela opustit a nahradit ji syst�mem jin�m.

P�eru�en� kontinuita

A� dosud byla �e� o kontinuit� �esk�ho pr�vn�ho syst�mu, ale je t�eba se samoz�ejm� zm�nit i o jeho diskontinuit�, kter� trvala mezi lety 1948 a 1989. Vp�d ciz� pr�vn� kultury �i sp�e ne-kultury zanechal ve spole�nosti hlubok� stopy, kter� patrn� nen� t�eba vyjmenov�vat. A to i p�esto, �e obdob� skute�n�ho stalinsk�ho bezpr�v� trvalo pom�rn� kr�tce a spole�nost se pot� alespo� z��sti vr�tila k tradi�n� "leg�l-byrokratick�" struktu�e, i kdy� j� samoz�ejm� i nad�le chyb�ly zdroje legitimity.

Jestli�e se tedy dnes sna��me o obnoven� pr�vn�ho st�tu, mus�me nar�z �elit dv�ma skupin�m probl�m�. Prvn� skupina je spole�n� v�em zem�m kontinent�ln� pr�vn� oblasti a v �ir��m slova smyslu v�em vysp�l�m zem�m v�bec, nebo� tradi�n� sv�t pr�va se jen t�ko p�izp�sobuje rychl�m ekonomick�m a technologick�m zm�n�m globalizuj�c� se spole�nosti. Druh� skupina probl�m� je specifick� pro postkomunistick� spole�nosti a je d�sledkem on� pr�vn� diskontinuity p�in�ej�c� dezintegraci pr�vn�ho ��du, pokles pr�vn�ho v�dom� ob�an� i zv��enou m�ru tolerance v��i protipr�vn�mu jedn�n�. Ale nejen to - jin� typ spole�nosti si prost� vy�aduje jin� typ pr�vn�ch vztah�. I proto u n�s mus� vznikat velk� ��st pr�vn�ho ��du na zelen� louce. Jestli�e nap��klad minul� re�im neumo��oval lidem podnikat, nebylo zde p�irozen� ani obchodn� pr�vo a muselo se tvo�it od po��tku.

Je pochopiteln�, �e p�i zapl�ov�n� t�chto b�l�ch m�st se sna��me navazovat tam, kde byl v�voj p�eru�en, tedy vrac�me se k pr�vn�mu ��du prvn� republiky. Jinou mo�nost �asto ani nem�me, a to i p�esto, �e i zda�il� a na svou dobu modern� z�kony jsou ji� dnes zastaral� a t�ko pou�iteln� v nov�ch spole�ensk�ch pom�rech. Jestli�e jsme nap��klad po��tkem devades�t�ch let p�ijali z�kon o konkurzu a vyrovn�n�, kter� se zna�n� podobal sv�mu p�edv�le�n�mu p�edch�dci, patrn� jsme dostate�n� nedocenili, �e tehdej�� hospod��sk� �padek drobn�ho �ivnostn�ka prob�hal pon�kud jinak ne� bankrot velk�ho postsocialistick�ho molochu s tis�ci zam�stnanci.

P�esto z�ejm� mus�me ve zkr�cen� podob� proj�t cel�m v�vojem, kter� vysp�l� sv�t urazil v dob� na�� komunistick� nehybnosti. �asto nen� mo�n� vytvo�it hned na prvn� pokus dokonal� a spole�ensk� zm�ny p�edv�daj�c� z�kon, kter� by upravil doposud nezn�mou oblast pr�vn�ch vztah�. Nejde jen o to, �e chyb� �pi�kov� odborn�ci, kte�� by byli schopni komparace zahrani�n�ch pr�vn�ch �prav a volby vhodn�ho modelu pro �esk� prost�ed�, nebo �e je st�t �asto nen� schopen zaplatit �i vyu��t. Je to i ot�zka, do jak� m�ry m��e takov� z�kon spr�vn� p�edv�dat �e�en� situac�, s nimi� je�t� nen� dostate�n� zku�enost. M�m zde na mysli pr�v� takov� oblasti, jako je ochrana minoritn�ch akcion���, konkursn� pr�vo �i vy�et�ov�n� z�va�n� ekonomick� a finan�n� kriminality. Nav�c nejde jen o to vytvo�it dobr� z�kon, ale hlavn� ho spr�vn� prosazovat a vynucovat. Nutnou podm�nkou k tomu je zlep�en� v�konnosti �esk�ho soudnictv� i ve�ejn� spr�vy, a to je proces �asov� je�t� n�ro�n�j�� ne� zlep�en� kvality z�konod�rstv�.

Sn�n� a realita

Bohu�el, mnoho �asu se promarnilo v prvn� polovin� devades�t�ch let, kdy se pozornost spole�nosti soust�edila skoro v�hradn� na transformaci ekonomiky a reforma pr�vn�ho a soudn�ho syst�mu byla odsunuta do pozad�. P�itom ekonomickou a pr�vn� reformu od sebe nelze odd�lit, bez druh� nelze �sp�n� prov�st prvn�. Negativn� roli zde sehr�li i n�kte�� tehdej�� z�padn� sv�tlono�i. Pamatuji se nap��klad na Sachs�v v�rok, �e k ekonomick�mu �sp�chu �pln� posta�uje liberalizovat ceny a zav�st soukrom� vlastnictv�. P�d velk�ch bank i pr�myslov�ch podnik� n�s doufejme nav�dy vyl��il z naivn�ho p�esv�d�en�, �e je mo�n� budovat tr�n� ekonomiku bez siln�ho a efektivn�ho pr�vn�ho a institucion�ln�ho r�mce.

S nutn�mi reformami v pr�vn� a soudn� oblasti se tedy zapo�alo a� ke konci devades�t�ch let, nicm�n� �sp�n�, tak�e pokud vydr�� politick� v�le v reform�ch pokra�ovat, mohlo by v pr�b�hu prvn� a druh� dek�dy 21. stolet� nastat v�razn� zlep�en�. V�me, �e na�e situace je dnes jin�, ne� v jak� se nach�zeli velc� kodifik�to�i devaten�ct�ho stolet�. V t� dob� dos�hly klasick� pr�vn� instituty patrn� sv� dokonalosti. Dne�n� pr�vn� kultura nep�eje velk�m kodifikac�m, je st�le v�ce poznamen�na glob�ln�m obchodem a glob�ln� technologi�. N�rodn� pr�vn� syst�my jsou v�razn� ovliv�ov�ny pr�vem mezin�rodn�ch a nadn�rodn�ch instituc�. V na�em p��pad� je to na prvn�m m�st� pr�vo Evropsk� unie, kter� postupn� p�eb�r�me. Z vlastn� zku�enosti mohu ��ci, �e pr�vo Evropsk� unie, �asto technologick� povahy, b�v� v mnoha oblastech rozt��t�n�j�� a nep�ehledn�j��, ne� je n� vlastn� pr�vn� syst�m. �e��me �asto probl�m, jak dost�t na�im d�l��m z�vazk�m v��i Evropsk� unii a p�itom zachovat alespo� jistou m�ru koherence a srozumitelnosti vnitrost�tn�ho pr�vn�ho ��du.

A�koliv po�adavek rychl�ho vstupu do Unie n�s �asto nut� pracovat hekticky a pod �asov�m tlakem, m�li bychom si z�rove� uv�domovat, �e budujeme pr�vn� ��d na desetilet� dop�edu, �e sv�mi nyn�j��mi pokusy daleko p�esahujeme horizont na�eho vstupu do EU. Toto v�dom� by n�s m�lo v�st k v�t�� uv�livosti a proz�ravosti. Poprv� v historii nem� na�e zem� ��dn�ho z�eteln�ho vn�j��ho nep��tele a nep�sob� tu ani jin� z�sadn� faktory, kter� by ohro�ovaly existenci jej�ho demokratick�ho syst�mu. To je unik�tn� �ance, kterou jsme ve 20. stolet� nikdy nedostali. Je zde �as na postupn� dotv��en� a zr�n� na�eho pr�vn�ho syst�mu, a co je je�t� d�le�it�j��, na�eho pr�vn�ho v�dom�. Pr�vn� ��d nebude fungovat, pokud nebude spole�nost� pln� akceptov�n a zasazen do �ir��ho etick�ho a kulturn�ho syst�mu. Kl��ovou roli zde hraje tak� p�ijet� a pln� respektov�n� role �stavn�ho soudu. Pr�vo tu nen� k tomu, aby n�m komplikovalo �ivot a bylo ho tud� nutno r�zn� obch�zet, ale naopak, aby n�m usnad�ovalo dosahov�n� na�ich legitimn�ch c�l�. D�le�it� nen� ani tak dne�n� stav, jako v�le pokra�ovat v jeho zlep�ov�n�. Pokud n�m vydr��, m�me p�ed sebou spoustu pr�ce, ale z�rove� dost �asu d�t si na n� opravdu z�le�et.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).