Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Newyorsk� apokalypsa o�ima jungovsk�ho psychologa
Luigi Zoja

Italsk� psycholog Luigi Zoja (*1943) byl doned�vna prezidentem IAAP (Mezin�rodn� spole�nost pro analytickou psychologii). Je autorem �ady knih o odborn�ch t�matech i psychologick�ch esej� o sou�asn� z�padn� kultu�e. P�sobil v Curychu, Mil�n�, dnes �ije a pracuje v New Yorku. V polovin� leto�n�ho roku pronesl v Brn� p�edn�ku nazvanou "New York 11. z���: M�tus a zjeven�", kterou simult�nn� p�ekl�dal Petr Pato�ka. Vych�z� v redak�n� upraven� podob� a se svolen�m autora.

 

***

 

Velk� kolektivn� trag�die nejsou tragick� jen proto, �e uvrhnou do n�ru�e smrti velk� mno�stv� lid�. Skute�nou p�sobivost z�sk�vaj� teprve tehdy, kdy� se smrt tis�c� ob�t� stane vypr�v�n�m, a toto vypr�v�n� je prom�n� v m�tus.

Jestli�e p�i n�jak�m zem�t�esen� zahyne sto tis�c lid�, pak to nez��dka b�v� "jen" stra�n� ne�t�st� - ne proto, �e se to stalo v n�jak� vzd�len� zemi, ale proto�e smysl t� neblah� ud�losti le�� pouze ve sf��e seizmologie. Naproti tomu zk�za Titaniku st�la sice nesrovnateln� m�n� �ivot�, ale p�esto se stala okam�it� p��b�hem, kter� neust�le dot�r� na na�i fantazii - t�to trag�dii jako by byla vlastn� jak�si autonomn� s�la, jako by se v n� zrcadlilo n�co archetypick�ho, jako by ta ud�lost obsahovala n�jak� skryt� smysl.

Ur�it� ud�losti se zdaj� b�t t�hotn� smyslem, c�t�me to, ale je�t� p�esn� nev�me, v �em smysl ud�losti spo��v� - naopak, z�pas�me s t�mi nejprotich�dn�j��mi interpretacemi. Z ur�it�ho hlediska m��eme dokonce ��ci, �e ud�lost se vlastn� dosud nestala, nebo� nedo�lo k odhalen� prav� skute�nosti �i zjeven� jej�ho smyslu. T�k� se to i trag�die 11. z��� - mezi t�mto datem a dne�kem, v t�to �zkostn� pauze pro nadechnut�, se zd� b�t jasn� jen jedno: To, co se stalo, si vy��dalo daleko v�ce ob�t�, ne� vykazuj� statistiky.

A je�t� n�co je z�ejm�. Ta ud�lost v n�s vyvolala jak�si paradoxn� echo: Na jedn� stran� jsme zcela zasko�eni t�m, �e se objevilo n�co p�em�haj�c�ho, nov�ho - je to jak�si n�hl� odhalen� �i nasv�cen� skute�nosti; na druh� stran� si st�le v�ce uv�domujeme, �e to "n�co" u� tady d�vno existovalo p�edt�m, a �e se tedy jen prudce poodhrnul z�voj, kter� n�s obest�r�.

Zpo��tku, bezprost�edn� po teroristick�m �toku, prob�halo v�echno nesm�rn� vn�j�kov� - jako by bylo t�k� tu informaci psychicky p�ijmout a vn�mat. Uvedu mal� p��klad: V knize stat� o newyorsk� trag�dii, kterou jsem sestavil a p�ipravil k vyd�n�, uv�d� jeden z autor�, �e kr�tce po ud�losti vstoupil do jednoho baru, kde b�el televizn� program. "Pravd�podobn� n�jak� americk� katastrofick� film," �ekl si v duchu, kdy� vid�l, jak se letadlo zabo�ilo do mrakodrapu, a po��dal serv�rku, zda by mohla zvolit jin� kan�l, proto�e by se r�d pod�val na zpr�vy.

Tato epizoda mimo jin� tak� dob�e dokresluje fakt, �e jsme si navykli vn�mat informaci o ud�lostech jakoby odd�len� od kontextu, od p��b�hu. Jen�e newyorsk� trag�die se stala v�jimkou - du�e se toti� velice z�hy t�to ud�losti p�izp�sobila (podobn� jako se p�izp�sobuje odlitek form�), tak�e do�lo k p�ekon�n� onoho roz�t�pu mezi zpr�vou a vypr�v�n�m: Oboj� se slilo v m�tus. Pozad� t�to ud�losti toti� netvo�� jen neuspo��dan� fakta, se kter�mi bychom se setk�vali ka�d� den, ale naopak se zd�, �e jde o takovou souhru jednotliv�ch skute�nost�, �e se na jej�m z�klad� r�suj� varovn� upozorn�n� a zlov�stn� symboly. U� nejsou ve h�e pouze letadla, ne�t�st�, mrtv�, n�br� i tragika, glob�ln� d�s, z�pas mezi dobrem a zlem, mezi Z�padem a Bl�zk�m v�chodem. V tomto smyslu pat�� to, co se stalo 11. z���, k tomu typu ud�lost�, kter� se ozna�uj� jako odhalen�, zjeven� nebo - pou�ijeme-li �eck� slovo - apokalypsa.

New York

Teroristick� atent�t v New Yorku je v prvn� �ad� n�sil�m symbolick�m. A� u� jsou nebo byli n�siln�ci kdokoli, �ij� �i �ili v p�edmodern�m sv�t� a v bezprost�edn�m kontaktu se symbolem a m�tem. Odtud rovn� poch�z� jejich "kreativn�" potenci�l. N�s to mo�n� p�ekvapuje, zat�mco pro n� je to n�co p�irozen�ho a podstatn�ho. Nen�vid� n� z�padn� sv�t, kter� je bohat� v�cmi a chud� symboly. Je to materialistick�, antipsychologick� a antisymbolick� sv�t.

�ekneme-li nap��klad "mrakodrap", pak m�me na mysli p�edev��m velk� po�et podla�� a odpov�daj�c� tr�n� hodnotu budovy - v�t�inou nic dal��ho. Naproti tomu lid� �ij�c� v bezprost�edn�m kontaktu se symbolem a m�tem, takzvan� integralist�, budou vn�mat mrakodrap jako Babylonskou v�, n�s jako pobloudil� obry, kte�� se sna�� vy�plhat a� do nebe, a sebe jako trestaj�c� hn�v Boha, kter� poni�uje toho, kdo se chce pov��it (Matou�, kap. 23, ver� 12). S podobn�m motivem se setk�me i v �eck� mytologii, nap��klad v l��en� z�pasu T�t�n�. Je p�itom zaj�mav�, �e tento motiv je siln� roz���en i v takov� materialistick� zemi, jakou je Amerika. Zazn�lo tam z �st mnoha kazatel�, kte�� vystupovali jako modern� k�es�an�t� fundamentalist�, �e Ameriku stihl trest za to, �e v zemi �ije p��li� mnoho homosexu�l�, �e jsou povoleny potraty apod. Z toho je patrn�, �e i v Americe se m��eme setkat s t�mto apokalyptick�m typem my�len�, kter� rovn� souvis� se starou �idovskou tradic�.

Na teroristick�m �toku nen� zaj�mav� jen to, �e atent�tn�ci si mohli p�ipsat tak velk� �sp�ch, kter� z�ejm� ani sami ne�ekali, ale sp� skute�nost, �e n�s p�inutili obr�tit pozornost od v�c�, od sv�ta materi�ln�ho, a v�novat ji znovu symbol�m, tedy sv�tu psychick�mu. C�lem atent�tn�k� ur�it� bylo - ani� si toho patrn� byli zcela v�domi - o�ivit na modern�m jevi�ti ty nejarchai�t�j�� m�ty, doslova je zt�lesnit. Konkr�tn� zinscenovat m�tus spravedlnosti, a sice v jeho nesmi�iteln� podob�. Pr�v� v tom byla jejich nejv�t�� s�la i slabost. Kvantitativn� krit�ria, na nich� se v�t�inou zakl�daj� na�e rozhodnut�, jsou jim lhostejn�. Podle zpr�v CIA terorist� v sou�asn� dob� vlastn� takzvanou "�pinavou bombu", s jej� pomoc� by byli schopni zni�it je�t� v�ce nep��tel, a p�itom s men��m rizikem ne� letadlov�mi �toky. Ov�em jej� pou�it� by se muselo odehr�t v hloubi n�jak�ho sklepa nebo v n�jak�m zapomenut�m kontejneru v p��stavi�ti. Takov� akce by se t�m p�dem odehr�la daleko od srdce americk� moci (velk� Satan by tedy neutrp�l ten spr�vn� mytick� trest), daleko od nebesk�ch v��in (tedy s�dla Boha, kter� trest� toho, kdo se p��li� vyp�n�) a daleko od zrak� m�di�, je� jsou atent�tn�k�m mnohem bli���m spojencem, ne� si sami p�ipou�t�j�.

Mimochodem, podle podobn�ho sc�n��e byly odsouzeny na smrt i Buddhovy sochy v �dol� Bayman. Kdy� r�zn� galerie a muzea v z�padn�ch zem�ch nab�zely za jejich z�chranu jakoukoliv cenu, odpov�d�li talibanci slovy: "P�ejeme si, aby se vzpom�nalo na ty, kte�� sochy zni�ili, a ne na ty, kte�� je prodali?"

Pal�ce

V roce 1975 napsal spisovatel a filmov� re�is�r Pietro Paolo Pasolini sta� v�novanou jednomu pojmu - symbolu vzd�len�, arogantn�, samolib� a nen�vid�n� moci. T�m pojmem je "pal�c". U��val ho u� Machiavelli, ale Pasolini sv�mu v�kladu vtiskl takovou p�esv�d�ivost, �e se v italsk�m jazyce a slovn�c�ch tento symbolick� v�znam natrvalo usadil. Skute�nost, jak rychle se p�enesen� v�znam zd�nliv� oby�ejn�ho slova roz���il, nazna�uje, �e Pasolini ho "nevynalezl", n�br� v prav� �as znovu probudil k �ivotu.

Zd� se, �e podobn� archetypick� idea, jej�m� symbolick�m v�razem je "pal�c", hr�la d�le�itou roli pro skupiny isl�msk�ch integralist�, kte�� p�ipravovali teroristick� akce. Nev�me to sice p�esn� - mo�n�, �e bin L�din a jeho spole�n�ci si tuto ideu pln� neuv�domovali, ale d�le�it� je, �e jednali pod jej�m vlivem. B�t veden n�jakou my�lenkou je�t� neznamen�, �e tato my�lenka mus� b�t v�dom�. M�tus sou�asnosti, v jeho� r�mci nyn� jedn�me, je neviditeln� a uk�e celou svou moc, teprve a� dan� historick� obdob� a na�e p�soben� v n�m bude mo�no zhodnotit z v�t��ho �asov�ho odstupu (jak to nap��klad uk�zal C. G. Jung ve sv�ch studi�ch o o�iven� starogerm�nsk�ho m�tu o Wotanovi a jeho vlivu na Adolfa Hitlera).

P�esv�d�en� o tom, �e v zemi, kter� je mocn�j�� ne� v�echny ostatn�, jsou pr�v� "pal�ce" t�mi nejv�t��mi symboly moci, mohou z�skat dne�n� nep��tel� Z�padu celkem snadno. Sta�� se pod�vat na vizitku americk� moci, j� je dolar. Na jedn� stran� bankovky je portr�t prezidenta a na druh� jsou obrazy "pal�c�", v nich� je americk� moc soust�ed�na: Kapitol, B�l� d�m atd. P�itom nen� nutno zd�raz�ovat, �e dolar hraje v americk� spole�nosti i kultu�e d�le�it�j�� roli, ne� jakou hraj� bankovky v jin�ch zem�ch. Stoj� na n�m dokonce naps�no: V���me v Boha, s�la pen�z si tu pod�v� ruku se silou v�ry.

Kdy� se naproti tomu pod�v�te na nov� euro, vid�te na bankovk�ch symboly spojov�n�: mosty, br�ny, ulice. Na d��v�j��ch italsk�ch lir�ch byla zase vyobrazena um�leck� d�la, co� jsou rovn� symboly jist�ho spojen�, nebo� p�edstavuj� jak�si obecn� statek.

Dolar s�m, anebo by se dalo sp�e ��ci jeho nev�dom�, nehovo�� v�bec o zahrnov�n� n�koho do v�t��ho celku, n�br� naopak o vylu�ov�n�: Vypov�d� o m�stech, na kter� oby�ejn� �lov�k nem��e, a �asto ani nesm� vstoupit. Tato ne pr�v� demokratick� symbolika pravd�podobn� nen� v�bec vn�m�na, a tak� nikoho neru��, proto�e americk� ob�an je do sv�ho politick�ho syst�mu usazen mnohem pevn�ji, ne� je to obvykl� v jin�ch zem�ch.

Politika Spojen�ch st�t� se v�ak net�k� pouze jedn� zem�, ale vzhledem k tomu, �e jde o supervelmoc, t�k� se cel�ho sv�ta. A pro mnoho lid� ze zbytku sv�ta je americk� "pal�c" t�m nejzaz��m v�razem arogance. A je�t� v�ce ne� B�l� d�m se symbolick�m zt�lesn�n�m, ba doslova zhmotn�n�m americk�ho ekonomick�ho imp�ria, stala Dvoj�ata, centrum obchodu cel�ho sv�ta. Chci t�m nazna�it, �e za cel�m pl�nem �toku na tuto budovu stoj� jak�si archetyp �i idea �ij�c� v kolektivn� imaginaci a pam�ti.

Kdy� se op�t vr�t�me k m�t�m, zjist�me, �e ka�d� snaha o dosa�en� �i "dobyt�" nebes byla v�dycky ch�p�na jako v�raz arogance a p�ece�ov�n� lidsk�ch sil - a poka�d� byla tato troufalost tak� potrest�na z nebes. Tak je tomu v �eck�m m�tu o T�t�nech, kte�� byli odra�eni od Olympu, proto�e cht�li vypudit bohy z jejich nebesk�ho s�dla. A tak je tomu i v biblick�m m�tu o Babylonsk� v�i.

Na druh� stran� se v�ak zd�, �e dob�v�n� nebes je v modern� dob� americk�m posl�n�m - skoro to vypad�, jako by v USA p�sobila zemsk� p�ita�livost naopak: T�hne sp� nahoru ne� dol�. M��eme to pozorovat nap��klad v letectv�: Prvn� let uskute�nili brat�i Wrightov�, pos�dce americk� kosmick� lodi Apollo se poda�ilo senza�n� p�ist�n� na M�s�ci. A podobn� fenom�n s obr�cenou zemskou p�ita�livost� m��eme zaznamenat i v architektu�e. (...)

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).