Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Pro� je Izrael sv�tovou v�deckou mocnost�?
Jakub Abramson

Jak je mo�n�, �e takto mal� zem� bez vody, ropy a zem�d�lsk� p�dy, zem�, kter� od sv�ho relativn� ned�vn�ho vzniku pro�la t�emi v�lkami a nes�etn�mi v�le�n�mi konflikty, je sv�tovou v�deckou velmoc�? Pro v�t�inu zem� by takov�to "drsn�" podm�nky byly nutn� d�vodem k b�d� a v�deck�, technologick� a ekonomick� zaostalosti. Co je tedy tajemstv�m tohoto izraelsk�ho �sp�chu? I kdy� to mo�n� bude zn�t velmi nelogicky, v���m, �e jedn�m z d�le�it�ch �initel� izraelsk�ho �sp�chu jsou pr�v� tyto naprosto nestandardn� a neblah� podm�nky. Tento vn�j�� tlak toti� dal Izraeli na v�b�r pouze ze dvou mo�nost�: bu�to v tvrd�ch podm�nk�ch zahynout, anebo je p�ekonat kolektivn� inteligenc� n�roda. Dnes je z�ejm�, �e Izrael zvolil tuto druhou mo�nost a vyu�il tlaku n�ro�n�ch podm�nek jako katalyz�toru k technologick�mu a v�deck�mu �sp�chu a pokroku. Av�ak tento katalyz�tor m��e �sp�n� fungovat pouze za p�edpokladu, �e jsou p��tomny dal�� nezbytn� faktory, bez kter�ch by jak�koli pokrok byl nemo�n�. Domn�v�m se, �e jimi v izraelsk� spole�nosti jsou: �cta k �ivotu a pozn�n�, kter� jsou z�kladn�m principem �idovsk�ho n�bo�enstv�, historick� zku�enost �idovsk�ho n�roda p�ekonat fyzickou slabost silou intelektu, a tak� chucpe, zdrav� drzost v�t�iny Izraelc�, jejich p�esv�d�en�, �e jsou s to naj�t lep�� �e�en�, ne� je �e�en� dosavadn�. Podle m�ho n�zoru jsou tyto t�i prvky v kombinaci s katalyz�torem nep��hodn�ch geopolitick�ch a p��rodn�ch podm�nek z�kladem izraelsk�ho �sp�chu a pokroku na poli v�dy, v�zkumu a technologie. Pro dan� tvrzen� bych cht�l uv�st n�kolik konkr�tn�ch p��klad�, kter� dob�e ilustruj� dominantn� postaven� Izraele na poli v�dy a v�zkumu.

Voda a energie - od nedostatku k p�ebytku
Vzhledem k tomu, �e Izrael trp� nedostatkem pitn� a u�itkov� vody, bylo mezi nejnutn�j��mi strategick�mi c�li zefektivnit co nejv�ce hospoda�en� s vodou a pokusit se vyvinout jej� alternativn� zdroje. Jedn�m z prvn�ch krok� k dosa�en� tohoto c�le bylo vybudov�n� rozs�hl� vodovodn� s�t�, kter� vyu��v� p��rodn�ch vodn�ch zdroj� na severu zem� (p�ev�n� Genezaretsk� jezero) k z�soben� ostatn�ch oblast�. Jeliko� vodovodn� syst�m obecn� trp� obrovskou ztr�tovost� (ve v�t�in� zem� p�esahuj�c�ch 30 procent), bylo dal��m bezprost�edn�m c�lem Izraele vyvinut� a vyu�it� speci�ln�ch technologi�, kter� by minimalizovaly ztr�ty p�i dod�vk�ch vody k spot�ebiteli. Dnes je izraelsk� vodovodn� s� jednou z nejefektivn�j��ch na sv�t� se ztr�tovost� men�� ne� 12 procent. Izrael je rovn� sv�tov�m pr�kopn�kem ve v�voji nov�ch technologi� na ��innou recyklaci odpadn�ch vod. P�es 90 procent odpadn�ch vod je dnes zpracov�v�no a �i�t�no a okolo 75 procent odpadn�ch vod je zp�tn� vyu�ito pro zem�d�lstv� a zavla�ovan�. To �ad� Izrael na prvn� m�sto na sv�t� ve vyu��v�n� odpadn�ch vod. Jen pro porovn�n� druh� �pan�lsko zp�tn� vyu��v� pouh�ch 12 procent. Av�ak skute�n� revoluce v izraelsk�m vodohospod��stv� nastala s vyvinut�m a vyu�it�m technologi� pro desalinaci (odsolov�n�) mo�sk� vody pomoc� reverzn� osm�zy. Izrael je v sou�asn� dob� nejv�t��m pr�kopn�kem t�to technologie na sv�t�. Od roku 2005 Izrael uvedl do provozu �ty�i gigantick� z�vody p�em��uj�c� slanou vodu na vodu u�itkovou. Nejv�t�� za��zen� tohoto druhu na sv�t� je Sorek, le��c� 15 kilometr� od Tel Avivu a produkuj�c� kolem 700 tis�c kubick�ch metr� u�itkov� vody denn�. Dnes se odsolovac� technologi� vyr�b� p�es 50 procent vody pro dom�c� spot�ebu, tak�e navzdory nedostatku p��rodn�ch vodn�ch zdroj� m� Izrael vody relativn� p�ebytek, a to za relativn� n�zkou v�robn� cenu. V sou�asnosti se dokonce uva�uje i o tom, �e by Izrael mohl vodu v budoucnu vyv�et.

Jeliko� Izrael nem� na rozd�l od sv�ch soused� ��dn� nalezi�t� ropy a vztahy s okoln�mi zem�mi bohat�mi na ropu jsou i nad�le velmi napjat�, stalo se hled�n� alternativn�ch zdroj� energie jednou z dal��ch n�rodn�ch priorit. Elegantn� �e�en� se na�lo ve vyu�it� slune�n�ho z��en� v Negevsk� pou�ti. To n�sledn� prom�nilo Izrael v nejv�t��ho pr�kopn�ka a hlavn�ho p�edstavitele sol�rn�ho v�zkumu a jeho vyu�it� na sv�t�. Dnes je sol�rn� technologie v Izraeli na takov� �rovni, �e cenov� konkuruje energii vyroben� z fosiln�ch zdroj�. Zat�mco v roce 2004 Izrael vyprodukoval necel�ch 0,5 MW ze sol�rn� energie, o deset let pozd�ji je to ji� 332 MW, co� p�ibli�n� odpov�d� jednomu bloku jadern� elektr�rny. Av�ak asi nejpopul�rn�j�� vyu�it� sol�rn� energie v Izraeli je p�i jej�m vyu�it� k p��m�mu oh�evu vody. P�es 90 procent izraelsk�ch dom�cnost� z�sk�v� teplou vodu pomoc� sol�rn�ch panel� um�st�n�ch na st�ech�ch, a to t�m�� na v�ech obytn�ch budov�ch v Izraeli. To �in� z Izraele nejv�t��ho sv�tov�ho spot�ebitele sol�rn� energie v pom�ru k po�tu obyvatel�. Krom� v�voje sol�rn�ch technologi� je Izrael rovn� pr�kopn�kem ve vyu�it� geoterm�ln� energie. Izraelsk� spole�nost Ormat Technologies je jedn�m z nejv�t��ch oper�tor� geoterm�ln� energie na sv�t� a p�sob� ve v�ce ne� dvaceti zem�ch.

Zem�d�lstv� - od pou�t� k o�ze
Stejn� jako v p��pad� vody a energie byl hnac�m motorem v oblasti rozvoje izraelsk�ho zem�d�lstv� p�edev��m nedostatek �rodn� p�dy a u�itkov� vody. P�es polovinu izraelsk�ho �zem� tvo�� pou�� a m�n� ne� 20 procent jeho �zem� tvo�� vyu�iteln� zem�d�lsk� p�da. Skute�nou revoluci v izraelsk�m - a pozd�ji i sv�tov�m - zem�d�lstv� zp�sobil jednoduch�, av�ak geni�ln� vyn�lez takzvan� kapkov� z�vlahy. Tento syst�m vynalezen� izraelsk�m zem�d�lcem Simchou Blassem a jeho synem je zalo�en� na s�ti hadi�ek, kter� z�sob� vodou jednotliv� rostliny pomoc� pomal�ho a kontrolovan�ho uvol�ov�n� kapek. Syst�m umo��uje vodou zavla�ovat pouze ko�eny rostliny �i oblast kolem nich, co� zabezpe�uje, �e za minim�ln� po�izovac� a provozn� n�klady ka�d� rostlina dostane tolik vl�hy, kolik pot�ebuje. Z�rove� se t�m vylou�� obrovsk� ztr�ty odpa�ov�n�m, vsakov�n�m �i zavla�ov�n�m nepot�ebn�ch m�st, ��m� se u�et�� p�es dv� t�etiny vody, kter� by byla jinak spot�ebov�na. Spole�nost Netafim z kibucu Chacerim, ze kter�ho poch�z� Simcha Blass, je dnes sv�tovou jedni�kou v oboru mikrozavla�ov�n�, vlastn� t�in�ct v�robn�ch z�vod� mimo Izrael a dod�v� tuto modern� technologii do 113 zem� sv�ta. Nav�c, jak ji� bylo p�edem uvedeno, okolo 75 procent zem�d�lsk� vody vyu��van� pro zavla�ov�n� poch�z� z recyklovan�ch odpadn�ch vod. Tak je zaji�t�na naprost� rentabilita zavla�ovac� technologie, ani� by to jakkoli sni�ovalo kvalitu �i produkci zem�d�lsk� v�roby, ba pr�v� naopak.

Dal��m v�znamn�m izraelsk�m vyn�lezem v oblasti zem�d�lstv�, kter� dramaticky zvy�uje jeho rostlinou produkci, je vyu�it� speci�ln�ch zasti�ovac�ch s�t� v r�zn�ch barevn�ch odst�nech (ChromatiNets). Tento jednoduch� patent je zalo�en na zji�t�n�, �e ka�d� druh rostlin preferuje pro sv�j r�st sv�tlo o trochu jin� vlnov� d�lce. Tyto speci�ln� s�t� p�ednostn� propou�t�j� sv�tlo o vlnov� d�lce, kter� je optim�ln� pro specifick� druh rostliny. Nav�c tyto s�t� chr�n� p�ed r�zn�mi druhy �k�dc� (pt�ci) i p�ed nadm�rnou intenzitou slune�n�ho z��en�, kter� m��e negativn� ovlivnit kvalitu plod�. Dnes je tato izraelsk� technologie vyu��v�na zem�d�lci i v �ad� evropsk�ch zem�.

D�ky �lecht�n� a rozvoji genov�ho in�en�rstv� je dnes Izrael rovn� sv�tov�m v�dcem ve v�voji a produkci nov�ch rostlinn�ch odr�d. Takto nov� vy�lecht�n� rostliny jsou vybaveny r�zn�mi nov�mi u�itn�mi vlastnostmi, jako je zv��en� odolnost proti �k�dc�m �i nep��zniv�m podm�nk�m, lep�� chu� �i nutri�n� hodnota, ale i jejich del�� trvanlivost. Mezi nejzn�m�j�� a ve sv�t� velmi popul�rn� druhy, kter� byly vy�lecht�ny v Izraeli, pat�� cherry raj�ata, bezpeckov� vodn� melouny a papriky, miniokurky �i sladk� minipapri�ky. Za zm�nku d�le stoj� nov� druh bavln�ku, kter� pot�ebuje o 40 procent m�n� z�vlahy ne� tradi�n� druhy a m��e tak b�t p�stov�n i v su���ch, ba dokonce i m�rn� zasolen�ch p�d�ch v pou�tn�ch oblastech.

P��rodn� v�dy a medic�na - od vize k navr�cen�mu vid�n�
K nejrychleji rostouc�m a rozv�jej�c�m odv�tv�m v Izraeli bezesporu pat�� obor p��rodn�ch v�d a biotechnologie. V Izraeli existuje p�es tis�c biotechnologick�ch a farmaceutick�ch spole�nost�, p�i�em� p�es 60 procent jich vzniklo v pr�b�hu posledn�ho desetilet�. Tr�ba z l�k� a l�ka�sk�ch za��zen�, kter� tyto izraelsk� firmy exportuj�, p�evy�uje �est miliard americk�ch dolar� za rok.

Nejv�t��m sv�tov�m farmaceutick�m gigantem na v�robu generick�ch l�k� (jedn� se o levn�j�� variantu origin�ln�ho l�ku, kter� z�rove� spl�uje i dal�� krit�ria; generick� l�ky mohou b�t uvedeny na trh a� po vypr�en� lh�t patentov� ochrany origin�l� - pozn. red.) je izraelsk� firma Teva, kter� d�ky sv�m generick�m produkt�m v�razn� sni�uje ceny l�k� na sv�tov�m trhu. Krom� toho se Teva rovn� pod�lela na v�voji n�kolika nov�ch l�k�, jako je Rasagiline, kter� se �sp�n� aplikuje p�i l��b� Parkinsonovy choroby, �i l�ku Copaxone, nej�sp�n�j��ho a zat�m nej��inn�j��ho l�ku na roztrou�enou skler�zu. Je ale d�le�it� zd�raznit, �e tyto a jin� �sp�n� l�ky byly p�vodn� vyvinuty v�deck�mi t�my p�sob�c�mi na izraelsk�ch v�deck�ch a akademick�ch instituc�ch, p�ev�n� na Weizmannov� institutu. Tak nap��klad ji� zm�n�n� Copaxone, ale i dal�� velmi �sp�n� l�k zvan� Erbitux, kter� se dnes vyu��v� p�i l��b� rakoviny tlust�ho st�eva, byly vyvinuty t�mem profesora Michaela Sely z Weizmannova institutu. K dal��m l�k�m vyvinut�ch na Weizmannov� institutu pat�� l�k Rebif (rekombinantn� interferon beta), kter� se podobn� jako Copaxon �sp�n� vyu��v� proti roztrou�en� skler�ze, �i l�k Enbrel, kter�m se l��� revmatoidn� artritidy. T�my v�dc� z Weizmannova institutu stoj� rovn� za v�vojem n�kolika velmi nad�jn�ch vakc�n, kter� by se m�ly v dohledn� budoucnosti dostat na sv�tov� trh, v�etn� vakc�ny proti �loutence typu B (Bio-HepB) �i univerz�ln� vakc�ny proti ch�ipce, kter� na rozd�l od vakc�n sou�asn�ch je schopna ochr�nit p�ed v�t�inou kmen� tohoto viru a nevy�aduje ka�doro�n� o�kov�n�.

K dal��m p�evratn�m vyn�lez�m, kter� byly vyvinuty izraelsk�mi v�dci, bezesporu pat�� takzvan� Pillcam. Jde o miniaturn� kameru ulo�enou ve speci�ln� kapsli, kter� po spolknut� umo�n� detailn� a hlavn� bezbolestnou l�ka�skou kontrolu za��vac�ho traktu. Rovn� i jin� sofistikovan� l�ka�sk� za��zen� (k diagn�ze �i l��b�) jsou zalo�ena na izraelsk�ch patentech, v�etn� chirurgick�ch laser� a p��stroj� pro po��ta�ovou tomografii (CT), magnetickou rezonanci (MRI) i ultrazvuk.

N�kolik dal��ch p�evratn�ch izraelsk�ch patent� v sou�asn� dob� �ek� na ofici�ln� schv�len� k diagn�ze �i l��b�. Je mezi nimi i za��zen� zvan� NaNose - co� je v podstat� neuv��iteln� citliv� "elektronick� nos", kter� dok�e diagnostikovat rakovinu z dechu pacient�, a to s p�esnost� p�evy�uj�c� 90 procent. NaNose dok�e detekovat rakovinu v jej�m nejran�j��m stadiu, kter� je nedetekovateln� sou�asn�mi metodami, jako je po��ta�ov� tomografie �i magnetick� rezonance. Prav� v�asn� detekce je pro �sp�nou l��bu rakoviny jedn�m z nejd�le�it�j��ch parametr�. Nav�c je tento test naprosto neinvazivn�, levn� a rychl�. V sou�asn� dob� se izrael�t� v�dci sna�� vyu��t NaNose tak� k ran� diagn�ze jin�ch onemocn�n�, jako je Parkinsonova �i Alzheimerova choroba.

Dal��m p�evratn�m izraelsk�m patentem, kter� zat�m je�t� nen� aplikov�n v praxi, je za��zen� Bio-Retina. Jde v podstat� o mikro�ip, jen� je jednoduch�m chirurgick�m z�krokem implantov�n do oka lid�, kte�� ztratili zrak. Po chirurgick�m z�kroku tento revolu�n� vyn�lez obnov� slepc�m zrak, i kdy� pouze v �ernob�l� �k�le.

Po��ta�e a elektronika - od pou�tn�ho p�sku k mikroprocesor�m
Mezi naprosto �pi�kov� odv�tv� bezesporu pat�� obory v�po�etn� techniky a elektroniky. Asi m�lokdo v�, �e procesory firmy Intel, kter� jsou sou��st� v�t�iny osobn�ch po��ta��, byly z velk� ��sti vyvinuty izraelsk�mi v�dci. Legend�rn� procesor 8088 byl vyvinut v laborato��ch firmy Intel se s�dlem v Haif�. Podobn� byly vyvinuty izraelsk�mi in�en�ry procesory Pentium, kter� jsou zalo�eny na revolu�n� izraelsk� technologii MMX, jej� vyu�it� tak n�sledn� upevnilo vedouc� pozici Intelu na trhu s mikroprocesory. Dnes je pobo�ka Intelu v Izraeli nejv�t��m v�zkumn�m a v�vojov�m centrem t�to spole�nosti a zam�stn�v� t�m�� deset tis�c zam�stnanc�. M�lokdo asi tak� v�, �e dal�� revolu�n� technologie USB disk neboli "fle�ka" byla vynalezena izraelsk�m in�en�rem Dovem Moranem jako alternativn� za��zen� k po��ta�ov�m disket�m �ili k p�enosu dat mezi osobn�mi po��ta�i. V roce 2006 Dov Moran prodal sv�j patent zn�m� americk� firm� SanDisk, kter� byla zalo�ena a je st�le spoluvlastn�na jin�m izraelsk�m in�en�rem - Elim Haririm.

M�lo zn�m� je i skute�nost, �e v�t�ina komer�n�ch �asopis�, plak�t�, fotek, vizitek atd. je dnes ti�t�na pomoc� izraelsk� technologie - Indigo Digital Press, za kterou v roce 2000 spole�nost Hewlett Packard (HP) zaplatila v�ce ne� sto milion� americk�ch dolar�. Stejn� tak m�lokdo v�, �e p�enos zak�dovan�ho sign�lu u mnoha sv�tov�ch satelitn�ch a kabelov�ch televizn�ch spole�nost� je zalo�en na patentu profesora Adi Shamira z Weizmannova institutu.

K dal��m zn�m�m izraelsk�m patent�m a vyn�lez�m v oblasti v�po�etn� techniky pat�� nap��klad aplikace do mobiln�ch telefon� Waze, kter� se stala nejpopul�rn�j�� a nejefektivn�j�� GPS naviga�n� aplikac� dostupnou ve v�ce ne� 100 zem�ch sv�ta. V roce 2008 prodali zakladatel� Waze, Uri Levine a Ehud Shabtai, sv�j patent spole�nosti Google za neuv��iteln�ch 1,1 miliardy americk�ch dolar�. Dal�� sv�tov� zn�mou aplikac� do mobiln�ch telefon� vyvinutou izraelsk�m t�mem je aplikace Viber, kter� umo��uje v�ce ne� 300 milion�m u�ivatel� na sv�t� komunikovat zdarma. Mezi dal�� zn�m� po��ta�ov� programy vyvinut� izraelsk�mi in�en�ry pat�� tak� po��ta�ov� p�ekladatel Babylon �i legend�rn� komunika�n� program ICQ.

Za zm�nku tak� stoj� skute�nost, �e des�tky izraelsk�ch IT a softwarov�ch spole�nost� dominuj� newyorsk� burze NASDAQ. Jako p��klad uve�me firmu Amdocs (s hodnotou t�m�� 3,5 miliardy dolar�) p�sob�c� ve v�ce ne� osmdes�ti zem�ch �i firmu CheckPoint, kter� pat�� mezi hlavn� p�edstavitele v oblasti v�voje a aplikace antivirov�ch a bezpe�nostn�ch po��ta�ov�ch program�.

Na z�v�r jmenujme je�t� p�r p��klad� izraelsk�ch vyn�lez� na poli spot�ebn� elektroniky. Jako dobr� p��klad poslou�� popul�rn� p��stroj BabySense, kter� monitoruje frekvenci dechu i pohybu u novorozenc� a v p��pad� z�stavy dechu (zv��en� riziko u novorozenc�) alarmuje rodi�e, �i p��stroj EpiLady, kter� byl prvn�m elektrick�m epila�n�m p��strojem pro �eny.

Ne bojkot, ale inspirace...
I p�es tento nemal� p��nos lidstvu je dnes Izrael mnoh�mi lidmi i st�ty bigotn� ozna�ov�n za p�vodce v�eho sv�tov�ho zla. Geometrickou �adou roste po�et nevl�dn�ch organizac�, kter� vyz�vaj� k naprost�mu bojkotu Izraele, jak politick�mu a ekonomick�mu, tak i v�deck�mu. Bohu�el, tito "u�ite�n� idioti", kte�� za nesmysln�mi a pokryteck�mi v�zvami k bojkotu stoj�, zcela jist� nev�d�, co v�echno by skute�n� bojkot izraelsk�ho st�tu v sob� zahrnoval.

V���m, �e daleko prosp�n�j�� ne� bojkot by pro ostatn� st�ty bylo vyu��t Izrael jako vzor a model v�deck�ho a technologick�ho �sp�chu.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).