![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Dlouh� v�lka aneb Koment�� z boji�t�
Jakub Sz�nt�
Je �pln� ticho. Vlastn� ne �pln�. V rozmez� deseti minut se oz�v� vzd�len� h�m�n�. Izraelsk� bomby dopadaj� na Rafah a Ch�n J�nis na jihu p�sma Gazy. Po obou stran�ch stoj� zdi prod�rav�l� kulkami. Pokud v�bec stoj�. Jako d�ry po vykotlan�ch zubech lemuj� ulice vysok� hromady suti. Tady st�ly domy, mal� tov�rny, sklady zbo��. Jestli m� tahle v�lka, chcete- li protiteroristick� operace nebo naopak vzedmut� protisionistick�ho odporu, n�jak� symbol, kle�� na kolenou pr�v� p�ed m�ma o�ima. �tvr� a�-�ad��'�ja, nep��li� bohat� v�chodn� p�edm�st� Gaza City. Na hlubokomysln� �vahy ale nen� �as, nad hlavou neust�le bzu��c� bezpilotn� letouny nerozpoznaj� report�ra od teroristy, nato�pak stativ kamery od protitankov� st�ely. A novin��e od izraelsk�ch civilist� nebo voj�k� nerozpoznaj� ani minometn� gran�ty Ham�su. Na druh� stran� betonem vyztu�en� hranice Gazy si to p�ipom�n�m p�i bezhlav�m �t�ku do bezpe��. S kolegou a v�le�n�m kamar�dem Markem Halfarem, kter� pr�v� odv�n� vystrkuje kameru zpod mohutn� betonov� skru�e slou��c� jak improvizovan� kryt, po��t�me v�buchy gran�t�. Jeden, dva a� jeden obzvl siln� t�esk. To bylo bl�zko. Ka�d� den sem p�il�tne dvacet t�icet gran�t� z minomet�. Ka�d� den se ozve klidn� �ensk� hlas Ceva adom, ceva adom, upozor�uj�c� na rud�, nejvy��� stupe� poplachu. Takhle bl�zko Gazy to znamen� dv� v�ci. ��dnou ochranu technologick�ho z�zraku jm�nem Iron Dome, kter� sest�eluje v�t�inu nebezpe�n�ch raket - ov�em a� d�l na sever, a za druh� minim�ln� �as na hled�n� �krytu. T�i sekundy, mo�n� p�t. Rusk� ruleta Obyvatel� kibuc� Erez, Nachal Oz, Nir Am a dal��ch, �asto jen stovky metr� od plotu mezi Gazou a Izraelem, tak� odej�t nemohou. Pro veter�ny socialistick�ho snu, kter� st�l p�i zrodu Izraele, by to znamenalo p�iznat prohru. �e jejich zvolen� a dnes u� men�inov� �ivotn� styl v souboji s modernitou prohr�l. �e zradili sionistick� ide�ly p�erodu pou�t� v �idovskou domovinu. A pak tu jsou tak� zcela neprodejn� domy a pozemky. Tak� tady lid� trp�liv� sn�ej� v�buchy. Nejen b�hem t�hle v�lky, ale u� od roku 2000, kdy sem za�aly dopadat prvn� rakety vyroben� z odpadn�ch trubek v utajen�ch manufaktur�ch Ham�su. Kdy spadne raketa nebo bomba? Jak bl�zko? �� �ivot si vy��d�? Koho zabije kulka izraelsk�ho voj�ka odra�en� od zdi prot�j��ho domu? Kdy se komand�m Ham�su poda�� prokopat se pod ostnat�m dr�tem kolem kibucu, aby povra�dila, na koho naraz�? Jako by lid� ve �tvrti a�-�ad��'�ja i v izraelsk�ch kibucech byli my�i v obrovsk�m akv�riu, na kter� neviditeln� obr z rozmaru shazuje smrt�c� kovov� kuli�ky. Dv� t�etiny d�t� z gaz�nsk�ho pohrani�� trp� n�jakou formou posttraumatick�ho syndromu. Kolik d�t� v Gaze ani nikdo nepo��t�. Pravda, to infla�n� zbo�� �� je tohle zem�, kdo to byl prvn�, komu ji B�h sl�bil, kdo se o ni v�c zaslou�il, �� svat�ch m�st tu je v�c? Probl�m tohoto sporu - tak vlekl�ho, �e jeho �e�en� unik� u� des�tky let - tkv� v tom, �e pravdu tu maj� v�ichni. �id� tu m�li sv� kr�lovstv� a byli velmoc� nakonec ne�sp�n� soupe��c� s nel�tostnou ma�in�ri� krvav�ho ��ma, kter� na nich vykonal jednu z prvn�ch dokumentovan�ch genocid. I po vyhn�n� v�t�iny obyvatelstva tu tis�ce z�staly a vydr�ely pod isl�mskou i krat�� a o to nel�tostn�j�� k�es�anskou nadvl�dou. Izrael sice �id� vyhl�sili v roce 1948, budovat ho ale za�ali evrop�t� �id� u� ve �ty�ic�t�ch letech 19. stolet�. Jeho vznik m�l daleko v�c spole�n�ho se snahou Brit�nie vyv�zat se z nesmysln�ho mesianistick�ho dobrodru�stv�, kter� se zrodilo po p�du Osmansk� ��e, ne� s pozd�j��m holocaustem. Ostatn� k roz���en� legend� o tom, kterak se Izrael zrodil na vln� �ern�ho sv�dom� sv�ta po odhalen� hr�z holocaustu, nelze ne� dodat, �e v takov�m p��pad� by d�valo smysl, aby se tak stalo v roce 1945. Nikoliv o t�i roky pozd�ji, b�hem kter�ch Lond�n zav�ral vychrtl� b�val� v�zn� koncentr�k� op�t za ostnat� dr�t ve sb�rn�ch t�borech na Kypru. A kdy p�ich�zel o des�tky voj�k� v krvav�m arabsko-�idovsk�m konfliktu a tolik pot�ebn� des�tky milion� liber v d�vno ztracen�m mesianistick�m snu o imp�riu, kter� vr�t� zbloudil� n�rod na Sion a usp�� t�m p��chod Spasitele. Arabov� byli jako pou�tn� nom�dsk� kmeny �idovsk�mi sousedy u� v biblick�ch dob�ch. Po vyhn�n� �id� ��many se stali dominantn�m obyvatelstvem cel�ho �zem�. Oblast, kterou ��mani za trest p�ejmenovali z Judeje na Palestinu podle starov�k�ch �idovsk�ch nep��tel Fili�t�n�, se stala c�lem prudk� expanze muslimsk�ho chal�f�tu ihned po Muhammadov� smrti v roce 632. S kr�tkou p�est�vkou k�es�ansk� dominance b�hem k��ov�ch v�prav tvo�ilo arabsk� obyvatelstvo v�t�inu a� do roku 1948. Bud�c� se nacionalismus palestinsk�ch Arab� si p�vodn� p��l vznik velk�ho arabsk�ho st�tu na �zem� cel� Levanty, po vzniku n�rodn�ch arabsk�ch st�t�, v�t�inou z pera britsk�ch koloni�ln�ch ��edn�k�, se ale zrodil i samostatn� palestinsk� nacionalismus. Sv�t si ho r��il v�imnout nejpozd�ji po roce 1967, kdy Izrael dobyl i �zem�, kter� bylo p�i d�len� mand�tn� Palestiny ur�eno arabsk�mu obyvatelstvu. "Vid�te t�mhletu olivu?" ukazuje mi statn� Sam�r na prot�j�� kopec za betonovou zd� s ostnat�m dr�tem. "Je na n� houpa�ka. Tu tam p�iv�zal m�j t�ta. Bratr se pod n� narodil, proto�e ho maminka nesta�ila don�st do vesnice. Co m�m ��ct synovi, kdy� se m� pt�, pro� tam nem��e? Tahle p�da byla na�e, pak p�i�la arm�da a zabrala ji. Pr� z bezpe�nostn�ch d�vod�. Dneska se tam houpaj� osadnick� d�ti." Sam�r str�vil v izraelsk�m v�zen� rok. Za organizov�n� nepokoj�. Na bicepsu m� pam�tku - jizvu po elsk� kulce. Kdy� sem do skalnat�ch kopc� v srdci Z�padn�ho b�ehu d�de�ek, bohat� obchodn�k, utekl v roce 1948 z Jaffy, koupil za �spory 120 dunam� olivov�ch sad�. V roce 1967, kdy� izrael�t� voj�ci p�i�li znovu, u� rodina ut�kat necht�la. Stavba silnice, nedalek�ch osad a betonov� bezpe�nostn� bari�ry zmen�ila rodinn� majetek na 19 dunam�. "Bylo n�s t�in�ct sourozenc�, kdy� za�ala v�lka," vzpom�n� energick� Liat na balkon� sv�ho domu v osad� Eli. "P�e�ily jsme jen my dv� se sestrou a maminkou, kter� sta�ila s n�mi nejmen��mi na posledn� chv�li ut�ct z transportu do Osv�timi. Po v�lce jsme odjeli k p��buzn�m do Maroka. �ili tam v�c ne� sto let v m�ru. Hned po vyhl�en� Izraele za�ali Arabov� rabovat. Pak vra�dit. Zase jsme museli ut�ct. Dnes jsme tady, na p�d�, kterou n�m zasl�bil B�h. Tamhle za kopcem jsou trosky nejstar��ch synagog." Ona a sestra maj� dohromady dvan�ct d�t�, jedno za ka�d�ho zavra�d�n�ho sourozence a za otce. "Tohle je jedin� m�sto, kde �id� mohou pln� rozhodovat o sv�m osudu." Kdo m� pravdu, kdo m� v�t�� nebo siln�j�� nebo histori�t�j�� n�rok bydlet tady? Mohli by b�t dobr�mi sousedy, Liat a Sam�r, bydl� od sebe dva kilometry. V z�plav� pravdy a hlubok�ch n�rok� na p�du ob�vanou t�m druh�m se ale nejsp� nikdy ani nepotkaj�. �ra velk�ch mu�� Jicchak Rabin jedn�m z nich byl a za svou odvahu zaplatil �ivotem. �ok z jeho vra�dy rozvibroval cel� sv�t a zabil obrovskou p��le�itost. V roce 2002 jsem p�i pohledu na rozst��len� prezidentsk� komplex Muq�ta'a uprost�ed Ramall�hu, skryt� v k�ov� p�ed izraelsk�mi tanky, d��py a snajpry na vrcholu druh� intif�dy, dosp�l k z�v�ru, �e J�sir Arafat mezi takov� lidi nepat�il. �e jen z�sk�val �as a podporu sv�ta, ale �e na rozd�len� sv� milovan� Palestiny mezi Araby a �idy nev��il nikdy. Bylo to jeho chorobn� lav�rov�n� mezi spojenci a nep��teli, odm�t�n� hlubok�ch izraelsk�ch kompromis� a nakonec rozpout�n� druh� intif�dy, co ho dovedlo do stavu, kdy tak�ka bez vody a elekt�iny tr�vil roky nat�sn�n v p�r m�stnostech mezi n�kolika m�lo zb�vaj�c�mi spojenci. Mahm�d Abb�s nebezpe�n� balancuj�c� mezi snahou o kompromis - st�le v�t�� ��st� Palestinc� ch�panou jako kolaborace s Izraelem - a otev�enou vzpourou odp�rc� takov�m �lov�kem je. Ne bez v�hrad, jak se uk�zalo ve skand�lu kolem Palestine Papers, sad� dokument� z m�rov�ch jedn�n� se st�edolevicovou izraelskou vl�dou Ehuda Olmerta, kter� prost�ednictv�m al-D�az�ry odhalily, jak odm�tl nejsp� posledn� dalekos�hl� �stupky Izraele. Te� ale �el� vl�d� v Jeruzal�m�, kter� ochotou k �stupk�m nep�ekypuje. Kter� mohutn� investuje do osad a kter� te�, po v�lce v Gaze, je ochotn� Abb�sovi p�edat Gazu, ale nikoliv Z�padn� b�eh. �ra velk�ch mu�� je, zd� se, nen�vratn� pry�. Dlouh� v�lka �ty�icet let od posledn� velk� v�lky se sv�mi sousedy, kdy mohutnou syrskou ma�in�rii vyzbrojenou sov�tsk�mi tanky zastavil na Golansk�ch v��in�ch legend�rn� tankov� velitel Avigdor Kahalani, u� v�t�� st�et s izraelsk�mi sousedy hroz� jen hypoteticky. "Bylo to mohutn� v�t�zstv�, i kdy� v Izraeli to kv�li ztr�t�m vypadalo sp� jako na rozlehl�m h�bitov�," vzpom�n� ve sv� telavivsk� pracovn� brig�dn� gener�l, i ve sv�ch sedmdes�ti letech st�le nesm�rn� vit�ln�. "Arabov� tehdy kone�n� pochopili, �e se n�s prost� nezbav� a �e jim jejich p�epln�n� h�bitovy za dal�� pokusy nestoj�." Jen�e dnes tu jsou jin� s�ly, kter� se smrti nejen neboj�, ale kter� ji dokonce aktivn� vyhled�vaj�. Na golansk� hranici operuje D�abhat an-Nusra, syrsk� pobo�ka al-K�idy. Sinaj�t� i libanon�t� extr�misti se p�ihl�sili k Isl�msk�mu st�tu v Ir�ku a S�rii. Svorn� tvrd�, �e jejich c�l je obnoven� muslimsk� nadvl�dy nad Jeruzal�mem. Ob�ansk� v�lka v S�rii i sunnitsk� povst�n� v Ir�ku vyvolaly z lahve nesm�rn� nebezpe�n�ho d�ina. Na boji�t� proud� z�stupy islamistick�ch veter�n� v�lek v Afgh�nist�nu, Libyi, Ir�ku. K nim se p�id�vaj� stovky d�ih�dist� z Evropy a Ameriky. Ex��f Mosadu ve sv�m st��zliv�m telavivsk�m byt� varuje p�ed t�et� sv�tovou v�lkou proti radik�ln�mu isl�mu. "Jednou z nejv�t��ch hrozeb je to, �e neexistuj� ��dn� mezin�rodn� pravidla pro st�et st�tu s t�mito velk�mi teroristick�mi entitami," p�em�t� Efrajim Halevi, �editel izraelsk� civiln� rozv�dky v letech 1998-2002. "St�ty v�e mezin�rodn� pr�vo a konvence. Nest�tn� hr��i ale nemaj� ��dn� z�vazky a nen� ��dn� mechanismus, jak jejich dodr�ov�n� vynutit." Hlavy u�ezan� p�ed videokamerou jsou toho jasn�m d�kazem. V takov� situaci se politick� i vojensk� velen� Izraele mus� p�ipravit na neodvratn� nov� kolo st�etu s radik�ln�m isl�mem. Jako nejpravd�podobn�j�� se jev� bu� dal�� st�et s Ham�sem, kter� za�al bezprost�edn� po letn� v�lce znovu budovat tunely pro teroristick� �toky v Izraeli a obnovil produkci dom�c�ch raket, nebo velk� v�lka s libanonsk�m Hizball�hem, podpo�en�mi jeho �r�nsk�mi kmotry, a jeho odhadem a� stovkou tis�c raket. Nelze ale vylou�it ani pokus al-K�idy a Isl�msk�ho st�tu o pronik�n� p�es izraelskou hranici, p��padn� indoktrinaci radik�ln�ch palestinsk�ch kruh�. Ka�d� dal�� v�lka, p��padn� operace, jak eufemisticky letn� boj nazvala vl�da v Jeruzal�m�, se tak st�v� pouze dal�� bitvou v dlouh� v�lce s radik�ln�m isl�mem. Tato dlouh� v�lka, kter� m� ko�eny u� v 80. letech, kdy na sc�nu palestinsk�ho ozbrojen�ho odporu nastoupily vedle nacionalistick�ch a marxistick�ch tak� islamistick� proudy, m� charakter sp� tzv. konfliktu o n�zk� intenzit� s ob�asn�mi v�buchy teroristick�ho n�sil� a asymetrick�ch v�lek. Takov�ch, jako byla te� ta v Gaze. Izrael m� v t�hle v�lce jednoho mocn�ho spojence, kter�ho do konfliktu zcela oproti jeho v�li zat�hlo z�ke�n� kataklyzma 11. z��� 2011. Spojen� st�ty pochopily, �e zabit�m Us�my bin L�dina, sta�en�m z Ir�ku a chystan�m odchodem z Afgh�nist�nu nic nekon��. I to, �e je lep�� udr�ovat konflikt na �zem� islamist�, ne� se spol�hat na ochranu dom�c�ho �zem�. Evropu, bohu�el, nejsp� �ek� dal�� lekce jako v roce 2004 v Madridu nebo o rok pozd�ji v Lond�n�, ne� si uv�dom� smrt�c� nebezpe�� tis�covek indoktrinovan�ch a bojem vycvi�en�ch islamist� vracej�c�ch se na sv� evropsk� adresy. V��n� m�sto (Autor p�sob� jako zahrani�n� zpravodaj �esk� televize na Bl�zk�m v�chod�.) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).