Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

Jako nez�visl� div�k se nep�est�v�te divit. Jak m��e fungovat spole�nost, kter� nejen �e nem� jasn� definovan� hranice sv� zem�, ale chyb� j� i �stava zakotvuj�c� z�kladn� hodnoty a vnit�n� po��dek v zemi? Jak vedle sebe mohou ��t ortodoxn� �id�, sekul�rn� Izraelci, izrael�t� Arabov�, po�etn� queer komunita, dr�zov� �i ru�t� p�ist�hovalci? A jak m��e takto nesourod� spole�nost fungovat v obt�n�ch podm�nk�ch bl�zkov�chodn� pou�t� obklopena st�ty, se kter�mi vede od sv�ho zalo�en� jednu v�lku za druhou, a p�itom vykazovat mimo��dn� ekonomick� v�sledky a py�nit se hospod��sk�m z�zrakem? A jak takto unik�tn� spole�nost zat�enou tenzemi a histori� popsat a p�edstavit sv�mu okol�?

S tou posledn� ot�zkou v hlav� jsem se letos na podzim ocitla na fotografick� v�stav� "This Place" v pra�sk�m Centru sou�asn�ho um�n� DOX. Hned n�kolik �vodn�ch fotografi� m� ude�ilo do o��. Nejen j� m�la asi brouka v hlav�. V�stava toti� �e�ila podobn� t�ma jako aktu�ln� dvoj��slo revue Prostor , kter� nyn� dr��te v ruce.

Izraelsk� realita je obt�n� uchopiteln� a my jsme se j� sna�ili zprost�edkovat "zevnit�", o�ima, srdcem a mysl� t�ch, kte�� v t�to zemi paradox� a kontrast� �ij� nebo ji d�v�rn� znaj�. Oslovili jsme proto jak �esk� a izraelsk�, tak i palestinsk� autory, jejich� hlas p�isp�l ke k��en� polyfonii, prost�ednictv�m kter� jsme se sna�ili proniknout do hloubky izraelsk� du�e a alespo� r�mcov� podat sv�dectv� o nekone�n� komplikovanosti tohoto geopoliticky, kulturn� i n�bo�ensky citliv�ho m�sta.

Je zaj�mav�, kolik r�zn�ch ot�zek si lid� kladou ve vztahu k Izraeli a kolik lid� m� pot�ebu se k tamn� situaci vyjad�ovat. A to mnohdy i ti, kte�� v�d� velmi m�lo a pouze z "druh� ruky". To by nejsp� nevadilo, kdyby ov�em diskuse nad d�n�m v Izraeli a Palestin� nevyvol�vala mezi Evropany tak siln� emoce. V na�� publikaci jsme se sna�ili zprost�edkovat realitu Izraele podle nejlep��ho v�dom� a sv�dom�. P�esto je velmi t�k� oprostit se od subjektivn�ch pocit� a osobn�ho zat�en�. To ov�em p�izn�vaj� i fotografov� z projektu "This Place". P�esto�e fotografii pou��vali "demokraticky" a jako "otev�en� m�dium", v�sledn� obr�zky nutn� reflektuj� i jejich subjektivn� pocity, osobn� zku�enost nebo v�choz� n�zory, se kter�mi do "onoho m�sta" p�ijeli.

A� u� je situace jak�koli, povinnost� autority, a to p�edev��m ve�ejn� zn�m� osobnosti, kter� m� moc p�ed�vat informace a ovliv�ovat ve�ejn� m�n�n�, je b�t zdr�enliv� v p�emr�t�n�ch soudech, a to plat� i o um�n�. Nespr�vn� prezentovan� informace, a� u� m�dii, um�lci nebo ve�ejn�mi osobami, jsou velmi nebezpe�n� a jejich p�ekroucen� m��e m�t pro d�n� ve v�bu�n�m regionu, jak�m je Izrael nebo Palestina, fat�ln� d�sledky.

Jednou z fotografi� v�stavy "This Place" je d�lo Jeffa Walla s n�zvem Sv�t�n�. Zachycuje prvn� paprsky vych�zej�c�ho slunce nad Negevskou pou�t� a pr�v� se probouzej�c� bedu�ny le��c� pod olivovn�ky. Povzn�ej�c� pocit osvobozuj�c� sp�nku, klidu a usm��en�, kter� tento obraz vyvol�v�, naru�uje vojensk� z�kladna a v�zen� v pozad� krajiny. Jeff Wall na tento t�kav� moment s kulminuj�c� atmosf�rou �ekal pr� velmi trp�liv� a dlouho. V�sledkem je neuv��iteln� hloubka obrazu, vizu�ln� i duchovn�, kter� div�ka vt�hne dovnit� a nech� v�s pozorovat spole�n� s autorem tuto prazvl�tn� krajinu a jej� d�j.

Podobn� vize st�la i p�i zrodu tohoto dvoj��sla. Zda se ji poda�ilo aspo� ��ste�n� naplnit, a� posoud� �ten��.

Diplomatka Marina �ternov� (*1979) v soucasn� dob� dokon�uje doktor�t na FFUK a pusobi jako �editelka festivalu Jeruzal�msk� dny. V minul�ch letech pracovala na ministerstvu zahrani��. Jej� prvn� mis� byl Izrael, kde v letech 2010-2014 zast�vala funkci kulturn� a tiskov� ata��.