Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



�e� Tom�e Hal�ka p�i ud�len� Templetonovy ceny. ,,N�bo�enstv� nemiz�, ale transformuje se..."
(Rozhovor s Tom�em Hal�kem po ud�len� Templetonovy ceny)

Letos v kv�tnu byla v Lond�n� slavnostn� p�ed�na presti�n� Templetonova cena �esk�mu katolick�mu kn�zi a profesoru Univerzity Karlovy Tom�i Hal�kovi (*1949). Cenu p�edal John M. Templeton Jr. a ceremonie se z��astnily stovky pozvan�ch Brit� a �ech�, v�etn� ministra kultury �R Daniela Hermana, diplomatick�ch p�edstavitel�, �len� Sn�movny lord�, poslanc�, kardin�l� Duky a Vlka a dal��ch p�edstavitel� c�rkv�. Slavnost se konala ve zn�m�m lond�nsk�m anglik�nsk�m kostele St. Martin-in-the-Fields na Trafalgarsk�m n�m�st�, kde se st��daly slavnostn� projevy s vynikaj�c�mi hudebn�mi a p�veck�mi vystoupen�mi. P�ed z�v�re�nou recepc� p�ednesl Tom� Hal�k n�sleduj�c� �e�.
Na ceremonii byl p��tomen tak� spolupracovn�k redakce Jan J�n, kter� po��dal laure�ta o rozhovor. Tom� Hal�k souhlasil a rozhovor, kter� publikujeme spole�n� se slavnostn�m proslovem, se uskute�nil n�sleduj�c�ho dne v s�le lond�nsk�ho velvyslanectv� po semin��i o d�le Karla �apka.

* * *

I.

S radost� a �ctou, s pokorou a vd��nost� a p�edev��m s v�dom�m odpov�dnosti a mor�ln�ho z�vazku se dnes ve�er st�v�m �lenem velk� rodiny nositel� Templetonovy ceny.
Templetonova cena byla zpo��tku - p�ed v�ce ne� �ty�iceti lety - zv�na ocen�n� za "pokrok v n�bo�enstv�". Spojen� slov "pokrok" a "n�bo�enstv�" muselo tehdy zn�t mnoha lidem divn�. Mnoz� v���c� se domn�vali, �e nen� t�eba ��dn�ho pokroku v n�bo�enstv�, proto�e n�bo�enstv� m� b�t str�cem a garantem pevn�ho po��dku ve spole�nosti. Mnoz� nev���c� v��ili, �e n�bo�enstv� u� ��dn�ho pokroku nen� schopno, �e sekularizace je posledn�m slovem kulturn� evoluce. P�edpokl�dali, �e to, co p�evl�dalo v Evrop� po "druh�m osv�censtv�" pozdn�ch let �edes�t�ch, mus� nastat d��ve �i pozd�ji v cel�m sv�t�. O jednu generaci pozd�ji konstatoval J�rgen Habermas: Dnes �ijeme v postsekul�rn�m sv�t�.
Je to v�ak divn� sv�t. Je v n�m mnoho ne�ekan�ch p�ekvapen� pro n�bo�ensk� i nen�bo�ensk� lidi. V glob�ln�m m���tku fenom�n n�bo�enstv� neodum�r�, ale prom��uje se. Nejen�e vznikaj� "nov� n�bo�enstv�" a n�bo�ensk� hnut�, n�br� star� n�bo�enstv� se prom��uj� a za��naj� p�eb�rat nov� politick� a kulturn� role. Kde jsou tradi�n� n�bo�enstv� potla�ena, tam sekul�rn� jevy samy se st�vaj� n�bo�enstv�m. Nen� divu, �e mnoz� p�edstavitel� star�ch n�bo�enstv� i "nov�ho ateismu" propadaj� panice.

II.

Kdy� jsem poprv� nav�t�vil Brit�nii p�ed t�m�� p�l stolet�m, p�ijel jsem ze zem�, jej�m� n�sil�m vnucen�m st�tn�m n�bo�enstv�m byl tzv. "v�deck� ateismus". Ve jm�nu militantn� ideologie v�deck�ho ateismu byla zcela potla�ena nejen svoboda n�bo�enstv�, n�br� ve�ker� svoboda kultury v�etn� svobody v�deck�ho b�d�n�. Byl jsem ��astn�, �e jsem sm�l nav�t�vit Brit�nii, zemi s dlouhou tradic� tolerantn�ho k�es�anstv�, moudr�ho a vesel�ho k�es�anstv� Chestertona a Lewise.
Minulo p�lstolet�. V Lond�n� jezd� autobusy s n�pisem B�h pravd�podobn� neexistuje a v�ta, �e Brit�nie je k�es�ansk� zem�, vyvol� vzru�enou polemiku a odpor. Ne, neupad�m do paniky. Je mi v�dy bli��� snaha porozum�t t�m druh�m ne� v�zvy ke kulturn�m v�lk�m. V jist�m smyslu bych byl je�t� radik�ln�j�� ne� pan Dawkins: jsem p�esv�d�en, �e B�h Dawkinsova ateismu, B�h jako naivn� v�deck� hypot�za nikoliv pravd�podobn�, n�br� jist� neexistuje. Rozhodn� to v�ak nen� B�h m� v�ry. Nen� to B�h t� v�ry, za jej� svobodu jsme z�pasili proti ateismu, spojen�mu s politickou moc�.
Ne, probl�m nen� ani v n�bo�enstv� sam�m ani ve v�d�, ba ani v ateistick� interpretaci v�dy. Probl�m je v lidech uzav�en� mysli, kte�� se domn�vaj�, �e k ���en� sv�ho p�esv�d�en� pot�ebuj� ur�et p�esv�d�en� druh�ch lid�. D�jinn� zku�enost na�� ��sti sv�ta ukazuje, �e ateismus nen� o nic m�n� imunn� v��i poku�en� moci a n�sil� ne� n�bo�enstv�. J� jen p�eji "nov�mu ateismu", a� bude star�� a dosp�lej��, aby byl alespo� tak tolerantn�, jako je na�e dne�n� star� evropsk� k�es�anstv�.

III.

Ale kde je dnes na�e z�padn� k�es�anstv�, jakou m� podobu a jakou m� vizi do budoucnosti? Nediv�m se, �e v�ta "Brit�nie je k�es�ansk� zem�" nebo "Evropa je k�es�ansk� kontinent" vyvol� vzru�en�. Na jedn� stran� lze na podporu toho tvrzen� uv�st �adu historick�ch i sociologick�ch argument�. V�dy� i sekul�rn� charakter spole�nosti je d�t�tem k�es�anstv� a i evropsk� ateismus je v jist�m smyslu k�es�ansk� fenom�n. Kdyby nebylo biblick� desakralizace p��rody, nebylo by zde m�sto pro v�deckou racionalitu, kdyby nebylo biblick� desakralizace politick� moci a nebylo vzpoury st�edov�k�ch pape�� proti monopolu c�sa�sk� moci, nebylo by tu m�sto pro pluralitu a prorockou kritiku moci.
Na druh� stran� nen� divu, �e tvrzen� "Brit�nie je k�es�ansk� zem�" nebo "Evropa je k�es�ansk� kontinent" nutn� provokuj� ot�zku: Jak to mysl�te? A jak� d�sledky z toho vyvozujete?

Byli jsme sv�dky toho, �e s�la n�bo�ensk�ch symbol� se ve spojen� s politick�mi z�jmy m��e st�t destruktivn� silou, zdrojem n�sil�. Nyn� je t�eba se pt�t: Jak je mo�n� pou��t s�lu v�ry k utv��en� kultury vz�jemn�ho respektu, civilizace, v n� r�znost nebude vn�m�na jako ohro�en�, n�br� jako mo�nost vz�jemn�ho obohacen�? Jak� pokrok v n�bo�enstv� by m�l nastat, abychom se m�sto strachu ze st�etu civilizac� mohli t�it z kultury sd�len�?
Co mohou n�bo�enstv� (a konkr�tn� k�es�anstv�) ud�lat pro to, aby proces globalizace byl transformov�n v kulturu komunikace?

IV.

V dob� m� prvn� n�v�t�vy Brit�nie, v l�t� 1968, rusk� tanky rozdrtily v m� zemi k�ehkou nad�ji pra�sk�ho jara na alespo� trochu svobody a demokracie. M� druh� cesta do Brit�nie byla mo�n� a� po p�du gigantick� sov�tsk� ��e, ovl�dan� kombinac� star�ho rusk�ho imperialismu a ideologie "v�deck�ho ateismu".
Dnes n�rody st�edn� a v�chodn� Evropy sleduj� s velk�m znepokojen�m nebezpe�n� pokusy vl�dc� Kremlu vzk��sit ono star� imp�rium. Ideologie "v�deck�ho ateismu" je v Rusku ji� dlouho mrtv�, ale star� rusk� nacionalismus a imperi�ln� sny jsou st�le �iv�. Stalin, jeden z nejkrut�j��ch pron�sledovatel� n�bo�enstv� v lidsk� historii, pochopil v dob� 2. sv�tov� v�lky, �e ru�t� lid� nejsou ochotni um�rat za komunistickou ideologii "v�deck�ho ateismu" a pokusil se vyu��t pravoslavn�ho n�bo�enstv� a rusk�ho patriotismu k z�chran� sv�ho imp�ria. Tak� dnes vid�me b�val� agenty KGB l�bat ikony Krista a Bohorodi�ky. Budou m�t p�edstavitel� rusk�ho pravoslav� dost mravn� s�ly, aby s odvahou biblick�ch prorok� �ekli dne�n�m vl�dc�m Kremlu: Nejprve mus�te ze sv�ch hlav a srdc� vyhnat ony b�sy, kter� kdysi popsal Dostojevsk� - a teprve pak p�ij�te do chr�mu a ob�tujte sv� dary?
Tv��� v tv�� nebezpe�n�mu v�voji na v�chod� Evropy si mus�me uv�domit svou zodpov�dnost za udr�en� a prohlouben� velk�ho projektu sjednocen� Evropy. Siln� politick� integrace Evropy je jedinou ochranou pro evropsk� n�rody nejen proti nebezpe�� zven��, ale je�t� v�ce proti explozi barbarstv� uvnit�, proti extr�mn�mu nacionalismu, �ovinismu, xenofobii, kter� znovu zdvihaj� hlavu v evropsk�ch n�rodech. Pokud by v Evrop� zv�t�zilo nebezpe�n� poku�en� n�rodn�ho sobectv� a izolacionismu a do�lo k trag�dii rozpadu Evropsk� unie, evropsk� n�rodn� st�ty by nez�skaly v�ce suverenity, n�br� by byly daleko v�ce vystaveny sil�m chaosu a destrukce zevnit�.
Spole�n� evropsk� d�m, m�-li b�t opravdu domovem, nem��e st�t jen na administrativ� a obchodu. Rozhoduj�c� roli m� kultura, ta vytv��� spiritu�ln� a mor�ln� biosf�ru spole�nosti. Komunistick� re�im, kde kultura byla ovl�d�na ideologi�, nedok�zal p�e��t na glob�ln�m voln�m trhu idej�. Co se v�ak stane se spole�nost�, jej� kultura ztrat� svou spiritu�ln� dimenzi, jej� kulturu ovl�dne komer�n� pr�mysl z�bavy?
P�i vzniku Evropy sehr�la rozhoduj�c� roli schopnost c�rkve vytvo�it kulturu, kter� sjednotila poselstv� Bible, filozofi ckou moudrost �ecka a pr�vn� syst�m ��ma. Tato podoba k�es�anstv� ? Christianitas, "Christendom" - je v�ak minulost�. K�es�anstv� ji� nen� spole�n�m jazykem Evropan�. Evropa budoucnosti bude je�t� mnohem pest�ej��m v�cehlasem, ne� byla dosud. K�es�anstv� je dnes jeden hlas z mnoha.
Neptejme se v�ak, kter� hlas bude nejsiln�j��, n�br� kter� v�ce p�isp�je ke kultu�e sou�it� ve vz�jemn�m respektu a porozum�n�.
Centr�ln� zv�st� k�es�anstv� je, �e B�h je l�ska a �e trojjedin� B�h s�m je spole�enstv�m sd�len�. V�ra v Boha, kter� je l�ska a spole�enstv�m sd�len�, nen� v�deck� hypot�za, n�br� mor�ln� z�vazek s jasn�mi kulturn�mi a politick�mi d�sledky. Je to z�vazek akceptovat pluralitu na�eho sv�ta a st�le se sna�it p�etv��et ji v kulturu komunikace, sd�len� a vz�jemn�ho obohacov�n�.
K�es�anstv� nepot�ebuje b�t praporem, vlaj�c�m nad Evropou, av�ak Evropa a sv�t pot�ebuje lidi, kte�� slovu l�ska vr�t� jeho hlubok� smysl, kter� m�lo v radik�ln�m poselstv� evangelia.

V.

Z na�� z�padn� k�es�ansk� kultury a jej� d�le�it� d�jinn� f�ze, osv�censtv�, vze�la velk� idea tolerance.
Tolerance je sekul�rn�m p�ekladem evangelijn�ho p��kazu l�sky k nep��tel�m. Ale p�i p�ekladu n�bo�ensk�ch pojm� do sekul�rn�ho jazyka a p�edstav se obvykle n�co ztrat�.
Abych toleroval nep��jemn�ho souseda, opravdu ho nepot�ebuji v ��dn�m ohledu milovat; sta��, kdy� si ho nev��m�m, kdy� je mi lhostejn� - ka�d� m� sv�j �ivot, sv�j styl, svou pravdu.
Jist� model "multikulturalismu", zalo�en� na z�sad� tolerance, vedl nikoliv k polis, spole�enstv� ob�an�, soused�, n�br� ke konglomer�tu ghett. "Ka�d� a� si �ije podle sv�ho, jen kdy� druh� neru�� a neomezuje." To je jist� hum�nn�j�� stav ne� st�l� spory �i dokonce permanentn� v�lka, av�ak m��e to b�t �e�en� trval�? Tolerance tohoto typu je dobr� k tomu, aby lid� �ili vedle sebe, ale nikoliv spolu.
N� sv�t, "glob�ln� vesnice", se v�ak stal p��li� t�sn�m na to, abychom mohli ��t takto neru�en� vedle sebe. P�ibylo n�s - a p�ib�v�, a� se n�m to l�b� �i ne, st�le v�ce "t�ch odli�n�ch"; na�e ploty nejsou u� tak vzd�len� jako kdysi, vid�me si do kuchyn�, c�t�me v�n� exotick�ch pol�vek z j�delen t�ch druh�ch a dol�haj� k n�m k�iky rodinn�ch h�dek, o nich� jsme dosud nem�li ani pon�t�. Model tolerance byl vytvo�en pro jin� sv�t, pro odli�nou architekturu m�st; av�ak ta d�vn� m�sta u� nestoj� anebo vypadaj� docela jinak ne� d��v. �ijeme spolu, a� chceme �i ne - a mus�me pro toto spolu�it� naj�t jin� pravidla ne� pouh� "neru� m� kruhy".

VI.

Av�ak na�e kruhy u� jsou naru�eny. Tak bl�zk� sousedstv� se neobejde bez konfl ikt�. P�ed n�sil�m nelze ustupovat, je t�eba chr�nit a br�nit nevinn�. �lov�k m��e nastavit pouze svou vlastn� tv��, je-li nad�je, �e t�m zastav� zlo, nikoliv v�ak tv��e druh�ch; ty mus� br�nit, za n� m�me odpov�dnost.
Av�ak m��eme a mus�me ud�lat v�echno pro to, aby v�ci tak daleko nedo�ly. Na mnoha ohro�en�ch m�stech je je�t� �as pro prevenci a terapii n�sil�, �as k dialogu.
Obvyklou formou mezin�bo�ensk�ho dialogu jsou konference, p��le�itost k setk�n� vzd�lan�ch reprezentant� r�zn�ch n�bo�enstv�. Tato setk�n� jist� mohou hr�t roli v�znamn�ho sign�lu. Maj� v�ak jednu slabinu: pomalu se zde vytv��� ur�it� subkultura "dialogist�", kte�� si brzy rozum�j� navz�jem daleko l�pe, ne� si rozum�j� s extr�misty ve sv�ch komunit�ch. V�t�ina lid� se rad�ji st�k� s t�mi, kte�� jim naslouchaj� a akceptuj� je. Nen� v�ak povinnost� v�ech, kdo se takov�ch setk�n� ��astn�, polo�it si ot�zku, jak mnoho maj� mo�nost� a odvahy ovlivnit ve sv�ch vlastn�ch komunit�ch ty, kte�� vn�maj� v���c� ostatn�ch n�bo�enstv� se sm�s� p�edsudk�, strach� a nen�visti?
A nepat�� k z�kladn�m povinnostem n�bo�ensk�ch v�dc� odvaha prorok� protestovat proti zneu��v�n� n�bo�enstv� ve slu�b�ch moci a stav�t se proti v�em, kdo se dopou�t�j� nespravedlnosti a n�sil� na nevinn�ch?

VII.

P�ed dv�ma tis�cilet�mi byla rab�novi z Nazaretu polo�ena ot�zka: Kdo je m�j bli�n�? Tato ot�zka neztratila ani dnes svou nal�havost a aktualitu. Je�� tuto ot�zku p�ekvapiv� oto�il: Neptej se, kdo je tv�j bli�n�, n�br� ty s�m se u�i� bli�n�m! Bu� bl�zko druh�m, zvl�t� t�m, kdo pot�ebuj� pomoc a l�sku. I t�m, kdo sed� ve vnit�n�m �al��i sv� nen�visti a viny, nab�dni svobodu aktem odpu�t�n� a ochotou k sm��en�.
Je��ova v�zva k nepodm�n�n� l�sce, k l�sce i k nep��tel�m, se zd� absurdn� p�edev��m t�m, kdo ch�pou l�sku jako sentiment, jako emoci. Ale l�ska je n���m mnohem v�c. Je prostorem bezpe�� v na�em srdci a na�em �ivot�, kter� nab�z�me druh�m, aby zde mohli b�t takov�, jac� opravdu jsou. Teprve v prostoru l�sky, p�ijet�, m��eme naj�t pravdu o sob�, m��eme rozvinout to nejlep��, co je v n�s. L�ska je ov�em v�dy odv�n� a riskantn� krok. Kdo miluje, vystavuje se riziku zklam�n� a zran�n�.
Teprve zde sm�m odpov�d�t na ot�zku po budoucnosti v�ry. V���m ve v�ru, kter� nese r�ny. Pro mou k�es�anskou v�ru je rozhoduj�c� jedna sc�na z evangelia sv. Jana, setk�n� apo�tola Tom�e se vzk��en�m Kristem. V Tom�ov� srdci - podobn� jako v srdc�ch a mysl�ch mnoha sou�asn�ch lid� - z�pas� v�ra s pochybnostmi. A� kdy� mu Je�� uk�e sv� r�ny, Tom� zvol�: M�j P�n a m�j B�h!
N� sv�t je pln� ran. Jsem p�esv�d�en, �e ten, kdo zav�r� o�i p�ed ranami v na�em sv�t�, nem� pr�vo ��ci: M�j P�n a m�j B�h. N�bo�enstv�, kter� ignoruje b�du a utrpen� lid�, je opium lidstva. B�h, kter� nenese r�ny, je mrtv� B�h. Kdy� mi n�kdo nab�z� sv�ho Boha, pt�m se: Je to B�h l�sky, zran�n� utrpen�m na�eho sv�ta? J� nejsem ochoten v��it v ��dn�ho jin�ho boha.
Ned�vno jsem �etl duchovn� den�k Matky Terezy z Kalkaty, prvn� nositelky Templetonovy ceny. P�edt�m jsem v�d�l, co vypl�ovalo jej� dny - slu�ba t�m nejchud��m, nemocn�m a um�raj�c�m. Nyn� v�m, jak vypadaly jej� noci: proch�zela t�k�mi zkou�kami n�bo�ensk�ch pochybnost�, temn�ch noc� ducha, zku�enosti Bo��ho ml�en�. Nesla k�� dvoj� solidarity. Ve dne byla sestrou t�ch, kdo pot�ebuj� l��it r�ny t�la a ti�it hlad pr�zdn�ho b�icha. V noci sd�lela temnoty t�ch, kdo se c�t� b�t daleko od Bo��ho sv�tla a trp� pr�zdnotou ducha.
Ano, v tom spo��v� skute�n� "pokrok v n�bo�enstv�". Je to odvaha spojit spiritu�ln� hloubku s �iroce otev�enou n�ru�� solidarity se v�emi, kte�� trp�. Alexander Sol�enicyn, jin� nositel Templetonovy ceny, odpov�d�l kdysi na ot�zku, co p�ijde po komunismu: Nastane dlouh�, p�edlouh� cesta uzdravov�n�.
M� odpov�� na ot�zku, co p�ijde po dob�, kdy si mnoho v���c�ch i nev���c�ch myslelo, �e je tak lehk� mluvit o Bohu a n�bo�enstv�, je: O�ek�v�m, �e p�ijde dlouh�, velmi dlouh� cesta na hloubku. A douf�m v to.

* * *

"N�bo�enstv� nemiz�, ale transformuje se..."

(Rozhovor s Tom�em Hal�kem po ud�len� Templetonovy ceny)

J�n: U� p�ev�ila radost nad onou pokorou, kterou jste c�til bezprost�edn� po zpr�v� z Templetonovy nadace o ud�len� ceny?

Hal�k: Kdy� se �lov�k ocitne v tak vzne�en� spole�nosti dr�itel� Templetonovy ceny, tak si samoz�ejm� nejd��v p�ipad� opravdu hodn�, hodn� mal�. Pak jsem si ale uv�domil, �e to je p�edev��m ur�it� mor�ln� z�vazek. �e to, co od nyn�j�ka �eknu a nap�u, bude vn�m�no v�ce v�n� a �e �lov�k prost� mus� p�evz�t tuhle zodpov�dnost.

J�n: Bude to m�t vliv i na v� dal�� postoj v��i civiliza�n� nebezpe�n�mu, militantn�mu ateismu?

Hal�k: Sna��m se ukazovat, �e dne�n�mu sv�tu hroz� dva extr�my. Jednak je to n�bo�ensk� fundamentalismus, a nyn� tak� "nov� ateismus", o n�m� mluv�te. Oba extr�my se sob� velice podobaj� ? asi jako sourozenci. Pot�ebuj� jeden druh�ho a spojuje je p�edstava, �e je velmi jednoduch� mluvit o Bohu. Mysl�m si, �e Dawkins a jemu podobn� se v dne�n� Brit�nii vymezuj� v��i Bohu ch�pan�mu jako primitivn� v�deck� hypot�za, �ili v��i Bohu, kter� m� podobn� rysy jako B�h fundamentalist�. Ani j� nev���m v takov�ho Boha, kter�ho pop�r� Dawkins, jen�e u nov�ch ateist� je ten probl�m, �e si vybrali jako pars pro toto tuto formu n�bo�enstv� a generalizuj� svou p�edstavu na n�bo�enstv� jako takov�.

J�n: �ada pozorovatel� v z�padn� Evrop� a v Americe se domn�v�, �e militantn� ateismus s jeho mor�ln�m relativismem a politickou korektnost� v boji proti k�es�anstv� v posledn� dob� sp�e v�t�z�. Pokud jde o n�bo�enstv�, nast�nil jste ve sv�m slavnostn�m proslovu optimisti�t�j�� vizi...

Hal�k: U� od konce minul�ho stolet� za�al ur�it� boom n�bo�enstv� obecn�. Samoz�ejm�, ne v�echny nov� formy n�bo�enstv� byly v�tan�. Zvl�t� do�lo k pronik�n� n�bo�enstv� do politick� sf�ry, jak o tom psal Gilles Kepel ve sv�m bestselleru Bo�� pomsta pojedn�vaj�c�m o n�stupu t�� abrah�movsk�ch n�bo�enstv�. Po 11. z��� 2001 se situace je�t� vyhrotila a v t� souvislosti tak� J�rgen Habermas napsal, �e �ijeme v "postsekul�rn�m" v�ku, jak jsem se o tom zm�nil ve sv� �e�i.
Pokud jde o mne, sna��m se uk�zat, �e n�bo�enstv� nemiz�, ale transformuje se do nov�ch podob a projev�. I zmi�ovan� n�bo�ensk� fundamentalismus je vlastn� modern� jev. Dovol�v� se tradice, ale v podstat� je antitradi�n�. Jde o reakci na liber�ln� proudy v n�bo�enstv�, jak to p�vodn� zn�me z protestantsk�ho fundamentalismu - pr�v� odtud z�skal n�bo�ensk� fundamentalismus sv�j zev�eobec�uj�c� n�zev.
K velik� zm�n� do�lo v tom, �e obrovsk� skupiny lid� se c�tily ohro�eny "westernizac�" sv�ta, a tak za�aly pou��vat isl�m jako politickou ideologii a zp�sob vymezen� etnick� �i kulturn� identity. I v k�es�anstv� se objevily podobn� radik�ln� proudy, t�eba Religious right v Americe, co� mi nen� p��li� sympatick�.
Z druh� strany a trochu optimisti�t�ji nahl�eno, vid�m p�ece jen rostouc� hled�n� spirituality. Nap��klad celosv�tov� reakce na nov�ho pape�e Franti�ka mi p�ipad� symptomatick�. Mimo jin� ukazuje na to, �e n�bo�en�t� v�dcov� maj� v dne�n�m sv�t� obrovskou autoritu. Kdy� n�kam p�ijede pape� nebo dalajl�ma, tak tam proud� mlad� lid�, aby jim naslouchali. Zat�mco kdy� n�kam p�ijedou politici, tak je nikdo nev�t�, nebo je v�taj� sp� raj�aty.
Obrovskou politickou roli sehr�l u� Jan Pavel II., a te� je to pape� Franti�ek, kter� zase zdvih� autoritu c�rkve a mnoz� zklaman� lid� se znovu navracej� nebo p�inejmen��m velmi pozorn� naslouchaj� a citliv� vn�maj� pohyb k v�t�� d�v�ryhodnosti a autenticit� n�bo�ensk� autority.

J�n: A jak je tomu podle v�s v on� mal� xenofobn� "ateistick�" zemi zvan� �esk� republika?

Hal�k: O n�s se ��k�, �e jsme nejateisti�t�j�� zem� sv�ta, ale nemysl�m si, �e to tak je. �asto poukazuji na to, �e hlavn� linie dnes nevede mezi tzv. v���c�mi a nev���c�mi, ale mezi t�mi, kter�m se anglicky ��k� "dwellers" a "seekers", mezi zabydlen�mi a hledaj�c�mi. Jestli�e se tvrd�, �e kles� po�et v���c�ch, d�je se tak, proto�e ztoto��ujeme v���c� jen s t�mi zabydlen�mi, s t�mi, kte�� jsou stoprocentn� identifikov�ni s n�bo�ensk�mi institucemi - a t�ch skute�n� ub�v�. Ale z�rove� ub�v� i p�esv�d�en�ch ateist�. Navzdory hlasitosti a agresivit� "nov�ho ateismu" se v podstat� jedn� o p�r medi�ln� zn�m�ch lid�, ale nen� to ��dn� velik� hnut�.
I mezi t�mi, kte�� se v �esk� republice ozna�uj� jako nev���c�, je spousta hleda��. Kdy� s nimi chv�li mluv�m, tak v�t�inou zji��uji, �e to jsou sp�e agnostici ne� ateist�. N�kte�� jsou antiklerik�ln� zam��eni, jin� jsou v��i n�bo�enstv� apati�t� a pro dal�� je typick� n�bo�ensk� analfabetismus, kter� jim dovoluje vyjad�ovat se o tom, co po��dn� neznaj�, velmi razantn�.
Jedn� se tedy o pestrou �k�lu postoj�, a m��it duchovn� stav spole�nosti jenom podle toho, kolik lid� se p�ihl�s� k c�rkvi, je velmi povrchn� krit�rium.
Ze zku�enosti v�m, �e mnoho hledaj�c�ch i je�t� nehledaj�c�ch agnostik� velmi dob�e reaguje na to, kdy� se mezi n�bo�ensk�mi lidmi a reprezentanty c�rkve objev� takov�, kte�� jsou ochotni s nimi v�st dialog. V posledn�ch p�tadvaceti letech jsem nap��klad pok�til po velmi d�kladn� dvoulet� p��prav� v�ce ne� tis�c mlad�ch lid� a po�et �adatel� o k�est ka�d�m rokem stoup�. Jsou to vesm�s velmi otev�en�, vzd�lan� lid�, tak�e potenci�ln�ch z�jemc� je v na�� spole�nosti mnoho, ale bohu�el na stran� t�ch c�rkevn�ch instituc� je m�lo t�ch, kte�� jsou schopni a ochotni s nimi pracovat takov�m zp�sobem, jak� tito lid� o�ek�vaj�. Nelze jim pouze p�edkl�dat doktr�nu, ale je t�eba s nimi hovo�it v dialogu. Evangelizace formou monologu je naproti tomu sp� n�bo�ensk� indoktrinace, na kterou jsou lid� v postkomunistick�m sv�t� alergi�t�. Opravdov� evangelizace by m�la prob�hat formou dialogu a "inkulturace", to znamen� prost�ednictv�m hled�n� z�chytn�ch bod� v �it� kultu�e spole�nosti. M�li bychom b�t citliv� na ot�zky, kter� si lid� kladou, a sna�it se na n� podn�tn�m zp�sobem odpov�dat, a t�m tak� odpov�d�t na projevuj�c� se ��ze� po spiritu�ln� dimenzi �ivota a po ur�it�m zp�sobu duchovn� praxe. �asto sly��m, �e se mezi mlad�mi lidmi v mana�ersk�ch profes�ch oz�vaj� hlasy: "Tato doba splnila nad o�ek�v�n� v�echny m� materi�ln� po�adavky, ale p�esto se c�t�m vnit�n� pr�zdn�. Pot�ebuji n�jak� spiritu�ln� zdroj, jenom�e kdy� zaklepu na dve�e fary, tak tam nenach�z�m to, co hled�m. Najdu tam informaci, kdy je bohoslu�ba, kdy je mo�n� pok�t�t d�t� nebo pochovat nebo�t�ka, ale na ��dost o n�jak� duchovn� doprov�zen� mnoz� duchovn� odpov�daj� rozpa�it�m kr�en�m ramen." Tito lid� pak hledaj� napln�n� v r�zn�ch kurzech j�gy, v�chodn� meditace a podobn�. Pokud se v�ak v c�rkvi najdou ti, kte�� se budou sna�it v�c vyj�t vst��c t�mto re�ln�m duchovn�m pot�eb�m lid�, pak se c�rkev nemus� o svou budoucnost b�t.

J�n: P�sob�te na akademick� p�d�, co� je specifick� prost�ed� - existuje i tam ur�it� odpor v��i c�rkvi a institucializovan�mu n�bo�enstv�?

Hal�k: Uv�domuji si, �e m� pastora�n� zku�enost je velmi limitovan� p�soben�m v akademick�m prost�ed�. Nap��klad zji��uji, �e mezi m�mi kolegy, profesory Univerzity Karlovy, je mo�n� v�t�� procento v���c�ch ne� v jin�ch spole�ensk�ch vrstv�ch s ni���m vzd�l�n�m. Ob�v�m se sp� budoucnosti tzv. lidov� c�rkve, proto�e mezi lidmi je konkurence v podob� poklesl� ezoteriky, lacin� spiritu�ln� nab�dky a nejr�zn�j��ho z�bavn�ho pr�myslu opravdu velk�.
Osobn� si mysl�m, �e c�rkev m� dnes v�ce �anc� oslovit sp�e mysl�c� a vzd�lan� lidi, proto�e pr�v� jim m��e leccos nab�dnout. Tam, kde nejsou kulturn� p�edpoklady, tam je obt�n� argumentovat, a tam tak� maj� bohu�el �anci n�kter� sekty a podobn�.

J�n: Bude tedy na t�ch vzd�lan�ch, aby byli v 21. stolet� "nov�mi apo�toly"? Jak na to?

Hal�k: Ano, vzd�l�n� je nezbytn� p�edpoklad takov� mise a v tomto smyslu bych cht�l vyu��t i z�skan� prost�edky spojen� s cenou na �innost �esk� k�es�ansk� akademie, kter� m� v sedmdes�ti �ty�ech obc�ch �esk� republiky svoji z�kladnu. Cht�l bych, aby zintenz�vnila svou �innost a sna�ila se p�sobit zejm�na na ty �leny a p��znivce, kte�� ovliv�uj� ve�ejn� m�n�n�, aby se postupn� p�ekonal ten zmi�ovan� n�bo�ensk� analfabetismus. A tak� aby pomohla p�edstavitel�m c�rkv� a duchovn�ho �ivota k v�t�� komunikaci se sekul�rn� ��st� spole�nosti.

J�n: D�kuji v�m za rozhovor s velkou gratulac� a p��n�m, aby se va�e ve�ejn� p�soben� setk�valo se st�le v�t��m ohlasem.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).