Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Mecen�i a filantropie v dob� byznysu: p�epych, nebo nezbytnost?
Ji�� B�rta, Karel kn�e Schwarzenberg, Eva Kant�rkov�, Miroslav Posp�il, Josef Alan

Mecen�i a filantropie v dob� byznysu:
p�epych, nebo nezbytnost?

 

"Majetn� lid� by m�li b�t vd��ni za jedno nevy��sliteln� po�ehn�n�. Nab�z� se jim toti� p��le�itost v�novat se dobro�innosti, kter� m��e p�in�st trval� prosp�ch cel� �ad� jejich spoluob�an� a z�rove� naplnit i jejich vlastn� �ivot."

Andrew Carnegie, Evangelium bohatstv� (1889)

Nezi�tn� pomoc druh�m, m�n� �sp�n�m, ochrana i podpora kultury, projevy dobro�innosti, solidarity a d�rcovstv� jsou m���tkem etick� a kulturn� �rovn� jednotlivc�, ale i krit�riem funguj�c� ob�ansk� spole�nosti. P�esto jako by v na�� zemi z�st�vala organizovan� dobro�innost a podpora kultury st�le Popelkou. Proto jsme se tentokr�t obr�tili na p�edstavitele n�kter�ch nadac�, na osobnosti p�sob�c� v dobro�inn� sf��e a na mecen�e.

 

1. Zd� se, �e navzdory bohat� mecen�sk� tradici z p�elomu 19. a 20. stolet� nem� filantropie v �esk�m prost�ed� odpov�daj�c� presti� - nov� Hl�vkov� se v �ech�ch zat�m nerod�. ��m je to podle v�s zp�sobeno: �patnou da�ovou politikou, podnikatelsk�m �i firemn�m egoismem, obecn�m �bytkem altruismu a spirituality?

 

2. B�hem uplynul�ho obdob� pro�la �esk� spole�nost r�zn�mi transforma�n�mi zm�nami p�edev��m ekonomick�ho a politick�ho r�zu - p�isp�ly podle v�s tyto zm�ny k vytvo�en� prost�ed�, v n�m� se soukrom�, a zejm�na ve�ejn� filantropii sp�e da��, nebo neda��? Co podle v�s brzd� rozvoj nadac�, dobro�inn�ch a charitativn�ch organizac�: �patn� komunikace se st�tn�mi ��ady, nedokonal� legislativa, pasivita a neznalost ob�an�, nez�jem ze strany establishmentu?

 

3. Dobro�innost a podpora kultury jsou v�c� obecn�ho z�jmu: pln� podle v�s st�t v sou�asn� dob� roli podporovatele vzd�lanosti a kultury v m��e dostate�n�, nebo nedostate�n�? Z hlediska celospole�ensk�ch priorit je ochrana kulturn�ho d�dictv�, jako� i podpora um�n�, kultury a vzd�l�n�, politickou nezbytnost�, anebo sp� luxusem, na n�m� lze p�i nar�staj�c�m schodku st�tn�ho rozpo�tu p��padn� i u�et�it?

 

***

 

Ji�� B�rta, �editel Nadace Via

To, �e se nov� Hl�vkov� nerod�, je zp�sobeno kombinac� mnoha vliv�. Jedn�m z nejd�le�it�j��ch je v�ak p�eru�en� tradice filantropie na dlouh� des�tky let. Na po��tku minul�ho stolet� by jen m�lokdo zpochyb�oval skute�nost, �e filantropie, dobro�innost, starost o druh� a o m�sto, kde �iji, je b�nou sou��st� napln�n�ho lidsk�ho �ivota. Takov� pohled byl v�ak posl�ze nahrazen pohledem jin�m, podle n�ho� filantropie "je bur�oazn� zp�sob individu�ln�ho �e�en� lidsk� b�dy zavin�n� kapitalistick�m spole�ensk�m ��dem". Tato doba je na�t�st� za n�mi; jej� d�sledky bohu�el nikoliv. Jako jednotliv� lid� i jako spole�nost jsme z totalitn� zku�enosti vy�li velmi po�ramoceni. Mnoz� jsme pochopili svobodu jako neomezen� prostor bez hranic a pravidel, kde je v z�jmu dosa�en� vlastn�ho prosp�chu dovoleno t�m�� v�e. Jako by se n�m vytratila druh� strana mince svobody - tedy odpov�dnost. Nen� pr�v� filantropie jedn�m z d�le�it�ch projev� odpov�dnosti?

A co st�t?

P��li� jsme si za on�ch pades�t nesvobodn�ch let zvykli na to, �e je to koneckonc� st�t, kdo se nakonec postar� o v�echny pot�eby spole�nosti. Bohu�el se mnoz� z n�s t�mto p�esv�d�en�m automaticky ��dili i po cel� devades�t� l�ta. Takov�mu vid�n� �ivota spole�nosti samoz�ejm� nahr�v� i model soci�ln�ho st�tu, tak jak se po druh� sv�tov� v�lce vytvo�il v z�padn� kontinent�ln� Evrop�. Ve srovn�n� s kol�bkou filantropie - Spojen�mi st�ty - dok�zaly z�padoevropsk� st�ty skute�n� poskytovat neskonale lep�� a komplexn�j�� p��i o v�echny vrstvy spole�nosti. Dnes je v�ak ji� zjevn�, �e takto nastaven� model soci�ln�ho st�tu nen� nad�le udr�iteln�.

V��e uveden� skute�nosti nejen�e nep�isp�vaj� k obnov� spole�ensk�ho klimatu, v n�m� je filantropie vysoce cen�nou ctnost� a b�nou sou��st� �ivota, ale sp�e naopak. Jako ob�an� pov�t�inou nerozum�me tomu, pro� v�bec vznikaj� stovky a tis�ce neziskov�ch organizac�, kdy� se p�ece "v�dy o v�echno staral st�t" - co� automaticky o�ek�v�me i do budoucnosti. Sp�e se pak na �innost on�ch soci�ln�ch, ekologick�ch a dal��ch neziskov�ch organizac� d�v�me jako na n�co, co n�s tak trochu obt�uje (jde-li o organizace h�j�c� ve�ejn� z�jmy), nebo jako na projev nedostate�nosti a neefektivity st�tu (jde-li o organizace poskytuj�c� slu�by). Jako ob�an�-podnikatel� pak plat�me zna�n� dan� st�tu, kter� "do v�eho mluv� a o v�echno se star�", a v�t�inou m�me pocit, �e "u� jsme p�isp�li dost".

Zd� se mi, �e zejm�na v podpo�e vzd�lanosti st�t jednozna�n� selh�v�. Ob�v�m se, �e bude selh�vat do t� doby, ne� padne politick� rozhodnut�, kter� zcela zrovnopr�vn� st�tn� a soukrom� �kolstv�, a ne� padne m�tus, �e st�tn� �kolstv� st�edn�ch a vy���ch stup�� mus� b�t zcela zdarma.

Podle m�ho n�zoru je st�tn� podpora vzd�lanosti a kultury (ale i kulturnosti) naprosto nezbytn�. To ale neznamen�, �e st�t mus� d�lat a zaji��ovat v�echno s�m. M�l by p�edev��m vytv��et podm�nky, v nich� by se vzd�lanosti a kultu�e da�ilo. Z hlediska celospole�ensk�ch priorit je zanedb�v�n� vzd�lanosti naprosto fat�ln�, nebo� p�edev��m investice do vzd�l�n� rozhoduj� o tom, jak bude v budoucnosti �ivot v �esk� republice vypadat.

D�le�it� bude, kdy se �esk�mu st�tu poda�� vymanit se z pasti univerz�ln�ho poskytovatele slu�eb, kter� v�echno ��d� a o v�em rozhoduje. St�t by se m�l posunout do role subjektu, kter� vytv��� otev�en� prostor, v n�m� se p�i �e�en� d�le�it�ch spole�ensk�ch t�mat - a mezi n� vzd�lanost a kultura/kulturnost bezpochyby pat�� - mohou sej�t v�ichni ti, kdo maj� na �e�en� z�jem, a� u� jde o st�tn� �i neziskov� organizace, o akademick� instituce anebo podnikatelsk� subjekty.

T�k� �ivot neziskovek

V uplynul�ch letech prob�hla �ada pozitivn�ch krok�, kter� otev�ely prostor filantropick�m aktivit�m. Jmenujme jen ty hlavn�: �innost ob�ansk�ch sdru�en�, nadac� a nada�n�ch fond�, obecn� prosp�n�ch spole�nost� a �innost ��elov�ch za��zen� c�rkv� je upravena z�konn�mi normami - k dokonalosti maj� daleko, ale �innost v�ech typ� neziskov�ch organizac� je d�ky nim v z�sad� nez�visl� na st�tu. Byl prosazen princip sn�en� z�kladu dan� z p��jmu v p��pad� poskytnut� daru na obecn� prosp�n� ��ely a� do v��e p�ti procent ze z�kladu dan� u pr�vnick�ch osob a deseti procent u fyzick�ch osob. ��st v�nos� privatizace z po��tku devades�t�ch let byla rozd�lena (se zpo�d�n�m v�ce ne� sedmi let, ale p�ece) prost�ednictv�m Nada�n�ho investi�n�ho fondu do nada�n�ch jm�n� zhruba devades�ti �esk�ch nadac� - �esk� nada�n� sektor tak z�skal v�znamn� p��sp�vek do sv�ho filantropick�ho "kapit�lu", z jeho� v�nos� jsou podporov�ny r�znorod� obecn� prosp�n� projekty.

Je tedy v�e na dobr� cest�? Bohu�el nen�. Probl�m je, �e d�rci, kte�� pomohli ihned po roce 1989 obnovit a rozh�bat �esk� neziskov� sektor - tedy cel� �ada zahrani�n�ch nadac� (zejm�na ze Spojen�ch st�t�) a snad v�echny vl�dy z�padn�ch zem� - te� opou�t�j� region st�edn� a v�chodn� Evropy a jdou pom�hat d�le na v�chod a na jih. Na t�to podpo�e, kter� nevratn� kon��, je v�ak prakticky �pln� z�visl� �innost v n�kter�ch oblastech neziskov�ho sektoru - nap��klad v posilov�n� demokracie a ochrany lidsk�ch pr�v. Je bohu�el t�eba p�iznat, �e �esk� neziskov� organizace jako celek nevyu�ily uplynul�ch deseti let k tomu, aby vedle poskytov�n� slu�eb a napl�ov�n� program� tak� systematicky prom��lely svou budoucnost a zah�jily kroky k profesion�ln� pr�ci s nov�mi typy d�rc�.

�esk� neziskov� organizace stoj� p�ed t�k�m �kolem - mus� se nau�it z�sk�vat pro sv� dobro�inn� aktivity dary od firemn�ch d�rc� a jednotlivc�, a� u� formou ve�ejn�ch sb�rek, �i ide�ln� formou pravideln� a opakovan� podpory od d�rc�, kter�m jsou posl�n� a �innost dan� organizace bl�zk�. Pokud se jim to nepoda��, bude existence mnoha z nich st�t a padat s grantov�mi programy r�zn�ch ministerstev a ocitnou se v nez�vid�n�hodn�m, nebo� z�visl�m a velmi nejist�m postaven�.

Bl�sk�n� na �asy

Da�� se u n�s filantropii? Ano i ne. Po povodn�ch v roce 1997 i po lo�sk�ch srpnov�ch z�plav�ch jsme p�isp�li na r�zn� povod�ov� konta ��dov� stovkami milion� korun; sv� pravideln� d�rce maj� sb�rky Pomozte d�tem �i konto Paraple, miliony vyn�� i ka�doro�n� T��kr�lov� sb�rka �esk� katolick� charity. To v�e je povzbudiv�. Nicm�n� je zjevn�, �e �irok� d�rcovsk� podpora je k dispozici zejm�na v krizov�ch humanit�rn�ch situac�ch a sm��uje p�edev��m k "citov�m" t�mat�m. D�le�it� bude, zda se poda�� dos�hnout toho, aby v�znamn� ��st populace pravideln� a opakovan� podporovala �ir�� spektrum neziskov�ch organizac� a t�mat.

Dlouhou cestu v�ak mus� urazit i samy neziskov� organizace. A� p��li� �asto b�v�me tak okouzleni sv�m posl�n�m a �innost�, �e nech�peme, jak mohou ostatn� na�e "z�sluhy" nevid�t, a div�me se, �e n�s d�rci nepodporuj� jaksi "samovoln�".

Co tedy brzd� rozvoj filantropie, nadac� a dobro�inn�ch organizac�? Je to kombinace v�ce faktor� - spole�ensk�ho klimatu, kter� nen� p��li� naklon�no nest�tn�m iniciativ�m, nedostate�n� presti�e d�rcovstv� v d�sledku p�eru�en� filantropick�ch tradic, ale i nedostatk� na stran� samotn�ch neziskov�ch organizac�, kter� dosud neum�j� ��inn� oslovovat d�rce a z�sk�vat je pro dlouhodobou podporu sv�ch t�mat a �innosti.

Je p�esto nad�je na zrod nov� generace filantrop�? V���m, �e ano. U� dnes toti� mezi n�mi �ij� lid�, kte�� si d�ky sv� p�li a vytrvalosti, tro�e �t�st� a �asto i ostr�m lokt�m vytvo�ili zna�n� bohatstv�. I oni projdou podobn�m zr�n�m jako jejich filantropi�t� p�edch�dci a v ur�it�m okam�iku sv�ho �ivota dosp�j� k pozn�n�, �e v�e, co si cht�li po��dit, ji� d�vno maj�, a �e stejn� jako mohli svobodn� rozhodovat o sv�ch investic�ch, mohou svobodn� rozhodovat i o tom, kam nasm�rovat ��st sv�ho bohatstv�.

Na lep�� �asy u� sv�t�: U� dnes je mezi n�mi cel� �ada t�ch, kdo prakticky navazuj� na filantropick� tradice prvn� republiky a ukazuj� cestu sv�m n�sledovn�k�m. Jen n�kolik p��klad�. Man�el� St�edovi, majitel� a restituenti pek�rny v Kutn� Ho�e, v�nuj� ka�doro�n� ��st sv�ho zisku na podporu kutnohorsk�ch neziskov�ch organizac�. Navazuj� tak na rodinnou tradici. Pan Hor��ek prost�ednictv�m sv� nadace v�znamn� p�isp�l k rozkv�tu Turnova. Pan Pive�ka, kter� se vr�til do vlasti po v�ce ne� �ty�iceti letech emigrace, zalo�il v rodn�m Slavi��n� Nadaci Jana Pive�ky, je� obnovuje m�stn� lesopark a inspiruje mlad� lidi k aktivit� a vzd�l�n� v duchu ba�ovsk�ch tradic.

 

***

 

Karel kn�e Schwarzenberg, restituent, mecen� a podnikatel

To, �e se nov� Hl�vkov� zat�m nerod�, m� n�kolik d�vod�.

Za prv� da�ov� politika je u n�s opravdu pon�kud ne��astn� nastavena. Za druh� cestou od komunismu ke kapitalismu �esk�ho r�zu zde teprve za��n� pov�dom� o duchovn�m z�klad� podnikatelsk�ho �ivota a koneckonc� i kapitalismu. Tud� tady existuje je�t� dosti sobeck� kr�tkozrak� ch�p�n� soukrom�ho podnik�n�, netu��c� nic o tom, �e �iv� podnikatelsk� duch m� t� sv�j duchovn� rozm�r.

D�le mus� nastoupit druh� generace - jako tomu bylo i v jin�ch gr�ndersk�ch dob�ch. Mysl�m na generaci, kter� si odpov�dnost za�ne uv�domovat a najde napln�n� nejen v rychl�ch autech a karibsk�ch pobytech, n�br� i ve filantropii, kultu�e atd.

A ke t�et�mu okruhu va�ich ot�zek: T�m, �e b�hem posledn�ch sta let si st�t v�znamn� pam�tky t�to zem� bu� "osvojil", �i jejich p�vodn�m majitel�m sebral mo�nost je udr�ovat, tak� p�evzal odpov�dnost za jejich �dr�bu.

Podpora vzd�l�n� je nezbytn�m p�edpokladem pro zd�rnou budoucnost na�� zem�. V um�n� a kultu�e se projevuje n�rod. Odum�ou-li, ztr�c� svoji identitu.

 

***

 

Eva Kant�rkov�, spisovatelka a p�edsedkyn� spr�vn� rady Nadace �esk�ho liter�rn�ho fondu

St�t pot�ebuje kulturu v�c ne� naopak

�vodem p�edes�l�m, �e prost�ed� bohat�ch don�tor� dob�e nezn�m, ne�iji v n�m a st�k�m se s n�m jen ��elov� a sporadicky. Nezn�m ani po�et a vliv t�chto bohat�ch lid�, p��padn� firem, a nerada bych upadla do �iroce vyzn�van�ho opovr�en� nezaslou�il�mi privatiz�tory a restituenty, kter�m levn� spadlo bohatstv� do kl�na a vyzna�uj� se chtivost� po majetku a tunelov�n�m. Ostatn� ani tento povrchn� n�zor jako obecn� platn� nesd�l�m, proto�e uva�uji v p��b�z�ch, a ty jsou v�dycky konkr�tn�.

Siln� proti slab�m

P�itom ale nepochybuji, �e k atmosf��e spole�nosti do valn� m�ry p�isp�v� a vytv��� ji pr�v� onen duch "prvotn� akumulace", ona skute�nost, �e soukrom� vlastnictv� a jeho vyu��v�n� se ocitlo v roce nula, a tud� �e duch t�to velk� prom�ny je hodn� primitivn�. Nev�m, jak dalece je v ��slech a faktech ekonomick� transformace prosycena zlod�jstv�m, �nikem kapit�lu do zahrani�� a dal��mi neduhy na�eho restaurovan�ho kapitalismu. Dovedu ale odhadnout, jak� vliv m��e m�t na my�len� a jedn�n� t�to nov� vrstvy, kter� jej reprezentuje a prov�d�, obecn� teoretick� v�klad on� prom�ny - jej� pojet� jako z�le�itosti lid� siln�ch, schopn�ch, neskrupul�zn�ch, drsn�ch, n�padit�ch, schopn�ch obst�t v konkurenci, podnikav�ch atd. atd. Tedy pojet� transformace a jej�ho v�sledku jako z�le�itosti t�ch siln�ch, u� p�edem t�mto pojet�m postaven�ch do kontrapozice proti slab�m.

Uzn�v�m, �e bez tohoto prvotn�ho trendu, osvobozuj�c�ho schopn� lidi k samostatn�mu, sob�sta�n�mu, sob�odpov�dn�mu jedn�n� a rozhodov�n�, by transformace zakysla v onen pov�stn� �esk� rybn�k; tito lid�, c�t�c� za sebe a sv� podnik�n� odpov�dnost, byli nosnou energi�, bez jej�ho� vyvol�n� a povzbuzen� by se ona velk� prom�na neuskute�nila. Sou�asn� ale tento drav� duch doby spole�nost ochudil. A to nejenom o vytunelovan� banky a podniky a o kapit�l ulit� do zahrani��. Pt�te se na vztah mo�n�ch don�tor� ke kultu�e, a tady je asi b�da podoby �esk�ho kapitalismu roku nula nejv�razn�j��, nebo� p�edv�d� pr�v� onen p�ez�rav� vztah siln�ho ke slab�mu. O�ima finan�n�ch zisk�, �ivotn�ho stylu a zalo�en�, o�ima tr�n�ch vztah� a v�d�le�n�ch mo�nost�, o�ima toho pro n� nejd�le�it�j��ho, zisku, je skute�n� kultura ten slab�, ten pot�ebn�, ten, kter� si na sebe v n�kter�ch p��padech ani nevyd�l�, a v primitivn� tr�n�m pojet� sv�ta pak tedy nem� ani pr�vo na existenci. Kdybych cht�la naj�t p��klad v podobn� minulosti, vybav� se mi tiska� Posp�il, kter� nechal N�mcovou vyd�l�vat si psan�m adres na ob�lky, nam�sto aby j� slu�n� zaplatil Babi�ku. Arogance zbohatl�k� prvn� generace m� zajist� hodn� daleko k mecen�i Hl�vkovi anebo k poko�e americk�ch boh��� v��i um�n�, s n� nakupovali v�tvarn� d�la sou�asn�k�, aby je mohli v�novat ve�ejn�m muze�m. Dokonce se ob�v�m, �e n�kte��, kdy� jsou o pomoc ��d�ni, ani tento druh kultury neznaj�.

Nelze p�itom ��ci, �e podnikatelsk� prost�ed� na kulturu nep�isp�v�, d�je se tak ale pr�v� jen v duchu popsan�ho pojet�. Nejen pro nedostate�n� z�kony, kter� dotace sp�e podvazuj�, kdy� nedovoluj� vy��� odpis z dan�, ale i z pot�eby b�t vid�n, m�t zisk popularity je preferov�no sponzorov�n� p�in�ej�c� masivn� reklamu. Nap��klad filmov� nebo jin� festivaly, televizn� vyhla�ov�n� r�zn�ch cen spojen�ch se showbyznysem, ale b�da, kdyby n�jak� M�cha, zat�m velice nezn�m�, po��dal pro sv�ho nakladatele o p��sp�vek hrad�c� ztr�tu vyd�n�. Kolik kus�? P�t set? A prodaj� se v�echny? Mo�n� ani to ne? B�t m�n� ne� p�tsetkr�t �ten v tir�i? D�l�te si legraci? Bohatstv� p�itahuje zase jen bohatstv�, tak�e jsou ochotn� dotov�ny r�zn� podniky vyhran�n� komer�n�, koncerty hv�zd popu, zahrani�n� turn�, prost� podniky ne nepodobn� fotbalov�m sout��m, kter� nejen podporu nepot�ebuj�, ale naopak mecen�i p�inesou zisk. By� by to byl i jen zisk masivn� reklamy, p�i�ivuj�c� se na sl�v� a popularit� dotovan�ch. Te� ze m� nemluv� ani z�vist, ani l�tost, ani mravoli�n� pohor�en� nad pom�ry, jen popisuji, jak funguje onen primitivn� liberalismus preferuj�c� siln� proti slab�m a jak vznik� jak�si a� ostentativn� spojenectv� mezi bohatstv�m a komer�n�m podnik�n�m v oblasti kultury a z�bavy.

�ekla bych, �e skute�n� mecen�i se budou rodit, a� s�la a postaven� bohat�ch lid� nebudou poci�ov�ny jen jako ur�it� v�sada, ale i jako jist� odpov�dnost, tak jak citujete Andrewa Carnegieho. Ta prom�na je tak hlubok�, �e bude muset b�t prov�zena �ctou k um�n�, k um�n� jin�mu, ne� je schopnost vyd�l�vat, a asi taky studem za k��a�sk�, bulv�rn� a jin� spot�ebitelstv�. A jist� a� se i samo um�n� svou vlastn� v�hou prosad� jako hodnota vy��� ne� tr�n� zisk a jeho uct�v�n�.

Pseudoliber�ln� sv�t paradox�

Pracuji u� �adu let v Nadaci �esk�ho liter�rn�ho fondu a byla jsem n�jak� �as na ministerstvu kultury �editelkou odboru zab�vaj�c�ho se zejm�na sponzorstv�m a dotacemi. Liter�rn� fond vznikl u� za minul�ho re�imu, kdy byl d�ky jin�mu syst�mu dan� velice z�mo�n�, a po p�evratu byl n�kolikr�t transformov�n, naposledy na z�klad� z�kona o nadac�ch. I dnes je to pom�rn� bohat� nadace, spravuje finan�n� a jin� majetek uchovan� z minulosti a v posledn�ch letech z�skala rozhodnut�m vl�dy a parlamentu i prost�edky z investi�n�ho fondu, vytvo�en�ho z privatiza�n�ch p��jm� st�tu. Nadace se op�r� o �irok� aktiv spolupracovn�k� z r�zn�ch um�leck�ch obor�, podporuje v�lu�n� nekomer�n� d�la a aktivity, ud�luje presti�n� v�ro�n� ceny objevn�m d�l�m, poskytuje i stipendia.

Je to tedy podnik pom�rn� solidn�, rozhodn� na sou�asn� pom�ry, nar�� ale na dva probl�my, br�n�c� ve velkorysej�� �innosti: na z�konn� z�kaz podnik�n� �ili na z�kaz pru�n�j��ho vyu��v�n� jm�n� a na n�zk� p��jmy z tohoto z�kazu plynouc�. Vznik� paradoxn� situace, kdy vzdor zna�n�mu jm�n� m� nadace k dispozici ni��� sumu pro svou dota�n� a jinou �innost, ne� kolik spot�ebuje jej� vlastn� existence, ji� ale nem��e nijak zam�stnanecky nebo technicky omezit, jestli�e m� dob�e spravovat ono velk� jm�n�. Uv�d�m to proto, abych dokumentovala, �e na�e tr�n� liber�ln� spole�nost i vlivem sv�ch teoretik� a guru tr�n�ho ekonomismu vlastn� nepochopiteln�m zp�sobem (dokonce z�konn�mi normami, ale i jin�mi n�stroji) podvazuje to, co se naz�v� ob�anskou spole�nost�. Ned�v�ra k ob�ansk� aktivit� ��asn�ho v�znamu, jak� nepochybn� nadace maj�, n�kdy hrani�� a� s byrokratick�m hnidopi�stv�m.

Ov�em�e se nadace sna�� hledat p��znivce, sponzory a mecen�e um�n�, a moje zku�enost s nimi je rok od roku tristn�j��. Vyd�v�n� kn�ek, divadeln� p�edstaven�, autorsk� �ten�, kulturn� �asopisy, filmov� sc�n��e, podpora za��naj�c�ch herc� nebo spisovatel�, tedy to z kultury, co mnohdy p�idr�� st�tn� nebo fondov� grant horko t�ko (a v�t�inou na jeden rok) doslova nad vodou, se zcela m�j� se z�jmem mo�n�ch d�rc�, a op�t z toho jedin�ho d�vodu - nen� to z hlediska reklamy a publicity atraktivn�. I tady se pohybujeme ve sv�t� paradox�. Nadace si klade za �est (a vytv��� tak i svoje z�zem�) podporovat a odm��ovat d�la a autory objevn�, neot�el� - nejen nekomer�n�, co� je samoz�ejm�, ale i bez sklonu k ofici�znosti. T�m sp� ale pak nar�� n�kdy na �div, n�kdy na lhostejnost mo�n�ch don�tor� a mus� si vysta�it s vlastn�mi prost�edky.

St�tn� syst�m-nesyst�m

Po zku�enostech, kter� m�m, bych ne�ekla, �e st�t podporuje kulturu n�jak obzvl᚝ nedostate�n�. Ale ka�doro�n� boje o to, kolik a komu p�isp�je, sv�d�� o nekoncep�nosti t�to podpory. P�edev��m nen� nikdy jist�, kolik ministerstvo kultury vybojuje ze st�tn�ho rozpo�tu pro rozpo�et sv�j, a kolik z tohoto rozpo�tu, kdy� pokryje n�klady na c�rkve a pam�tky, bude moci rozd�lit pro �iv� um�n�. Z�le�� dokonce i na osob� ministra, kolik financ� z�sk� a jak�mi argumenty je obh�j�. Nav�c jeho pozici nepodporuj� ��dn� jasn� pravidla, nebo dokonce z�kon. Sice byly z�konem z��zeny kulturn� fondy, jeden na podporu kinematografie a druh� obecn�, ale v�ichni zn�me historii dvakr�t vytunelovan�ho kulturn�ho fondu, jeho� spr�vci zp�sobili st�tu v�c dluh�, ne� sta�ili prosp�t kultu�e.

Toto nejist� postaven� kultury v politice st�tu bylo zalo�eno hned na po��tku transformace, je to n�sledek pseudoliber�ln�ho pojet� kultury jako nerozli�iteln� sou��sti tr�n�ho prost�ed�, kter� se sice neprosadilo jako obecn� n�zor, ale kter� modelovalo p�edev��m pravidla da�ov� politiky. Tak se na �ivou kulturu (krom� organizac� a instituc� p��mo ��zen�ch ministerstvem) vyd�luje z rozpo�tu a� to, co zbude, a financov�n� kultury podle specifick�ch pravidel z�st�v� vyk�i�eno takzvan� pravicov�mi ideology jako t�m�� komunistick� h��ch. A�koliv ministr Dost�l p�edlo�il n�vrh z�kona o zdroj�ch financov�n� kultury, z�st�v� zat�m v parlamentu bez re�ln� odezvy, a pokra�uje tedy onen vynucen� stav zkou�ky a omylu: Zkou�ky, kolik kultura vlastn�mi silami vydr��, a omylu, kdy tento syst�m-nesyst�m n�jak� skv�l� projekt potop�. Tato legislativn� nejistota �st� do nechutn�ch tahanic, p�i jedn�n�ch o grantech doch�z� a� k ideologick�mu politika�en�, a hlavn� a zejm�na: V prost�ed� um�lc� a lid� zach�zej�c�ch s kulturou se upev�uje n�zor, �e tento st�t nepova�uje kulturu za v�c obecn�ho z�jmu, tak jako t�eba soci�ln� d�vky nebo zdravotn� poji�t�n�. �e kulturu m� za cosi p�idan�ho, vlastn� p�epych, bez n�j� se spole�nost m��e v dob� rozpo�tov� nouze obej�t.

O zachov�n� kulturn� ���e

P�itom ale st�t je nejv�razn�j?�m don�torem a p�es nevyjasn�nost pravidel tuto funkci, a� vynucen�, a� osobou osv�cen�ho ministra, nezpochyb�uje. Ostatn� kdyby c�rkve existovaly autonomn� a byl z��zen ��ad pro spr�vu pam�tek, ministerstvo by u� jinou funkci ne� p��sp�vkovou a dota�n� nem�lo. V tom je tak� v�raz vady syst�mu, �e neposkytuje i jin� zdroje financov�n� ne� st�tn�. Za tohoto stavu se ka�d�ho roku opakuje stejn� sc�n��: Jestli�e grant ministerstva to a to a to nepodpo��, to a to a to zahyne. Refr�nem t�chto �vah a hore�n�ch jedn�n� jsou vedle divadel zejm�na kulturn� �asopisy. Tato rozhodov�n� jsou poka�d� z�va�n�, proto�e financov�n� kultury st�tem �e�� v�dy st�l� a neodstraniteln� paradox: zda na mal�m kulturn�m trhu m� existovat �irok� paleta a� �asopis�, nebo r�zn�ch �innost�, kter� si v�ak na sebe nejsou s to vyd�lat. Zda kulturn� ���e m� b�t podporov�na vzdor objektivn� mal�mu tr�n�mu z�jmu o ni. Neboli konkr�tn�: Zda m� dostat grant ze st�tn�ho rozpo�tu �asopis o mal� tir�i s velmi �zk�m a specifick�m poetick�m z�b�rem. A zda m� st�t umo�nit, aby takov�ch �asopis� vych�zelo p�t, osm, deset, patn�ct.

J� si samoz�ejm� mysl�m - a zat�m, by� se sk��p�n�m zub�, se tato praxe prosazuje - �e dan� plat�me tak� proto, abychom nestr�dali jen komer�n�mi a bulv�rn�mi �asopisy, liter�rn�m nebo hudebn�m brakem. V prost�ed� m�lo po�etn�ho n�roda je kultura, jej� mnohost, jej� rozmanitost, jej� objevitelsk� pr�raznost hodnotou, j� se n�rod definuje. Nem��eme m�t cti��dost, aby ka�dou knihu nap��klad Michala Ajvaze p�e�etlo sto tis�c �ten���, tato masa je vyhrazena pro autory jin�, ale v�ichni utrp�me, jestli�e n�kter� jeho rom�n, by� i bylo jeho vyd�n� ziskov� ztr�tov�, nevyjde. A to se stejn� tak t�k� mal�ch sc�n, speci�ln�ch v�stav, intelektu�ln� lad�n�ch �asopis�. Nejsou exkluzivitou, nejsou p�epychem, jsou jedn�m p�lem kulturn�ho rozp�t�, bez jeho� viditeln� existence by utrp�la cel� ostatn� �irok� kulturn� �k�la - um�leck�m propadem, pos�len�m pr�m�ru �i jin�m zp�sobem. Jejich podpora je prost� respektov�n�m nutnosti. Na f�ru, jak�m je revue PROSTOR, se snad ani nemus�m dovol�vat okolnosti tak z�ejm�, jako je v�znam kultury, kulturnosti a vzd�lanosti pro identitu mal�ho n�roda.

M�sto n��k� jasn� pravidla

Na druhou stranu v�ak ale nap�i, za co m� pla�ky v kultu�e nepochv�l�: Ta d�la, kter� maj� pro kulturu, a nejenom n�rodn�, skute�n� v�znam, by vznikla i tehdy, kdyby jejich mo�nou ztr�tu p�i vyd�n� st�t nebo n�kdo jin� nepokryl. Jsou to d�la, kter� u� p�edem nevznikaj� pro spot�ebu a pro trh, ale jaksi z nutnosti. V tom se um�lec, myslitel �i v�dec li�� od v�robce bot. Taky d�k t�to odli�nosti jej st�t podporuje, a kdy� ne, um�lec �i myslitel proto nep�estane b�t tv�rcem. Jsou jist� um�leck� obory, kter� se bez financ� neobejdou, nat��en� film�, divadeln� p�edstaven�, �asopisy, tedy obory kolektivn�. Av�ak jako z�kladn� poznatek stejn� vyslovuji, �e kulturn� st�t v�c pot�ebuje um�n� ne� naopak.

Ov�em mezi um�leck�mi �pi�kami a komerc� se rozprost�r� �irok� pole tvorby, kter� ve v�t�in� p��pad� vol� po podpo�e. A kter� by patrn� velmi pro��dlo, neb�t t�to podpory. Tak�e je tu op�t ona ot�zka, zda podporovat ���i, charakteristickou pro vysp�l� kulturn� prost�ed�. A odpov�� je op�t jedin�: Ano, proto�e ona ���e je podobn�m podhoub�m pro um�leck� vrcholy a ojedin�l� v�kony, jako jsou ony vysok�m obzorem pozdvihuj�c�m zraky, v�li a cti��dost on� ���e. Je to �iv� organismus s vlastn� pulsac� a �ivotem, a ka�d� opominut� jeho ��sti znamen� po�kozen� jeho celku. Po�kozen� v tom smyslu, �e se jako spot�ebitel� utop�me v �edi pr�m�rnosti a k�iklav� barevnosti bulv�ru.

Av�ak! Toto cel� p�i s jednou v�hradou: Necen�m si pla�ek, lom�c�ch rukama nad devastac� kultury nevl�dn�m st�tem. Tvorbu prov�z� riziko, s tvorbou je nutn� riziko p�ijmout za sv�. Je to riziko r�znorod�, nap��klad svoboda psan� v nesvobodn�ch pom�rech, a tedy nejen nedostate�n� mo�nosti financov�n�. Pla�ky v�ak maj� sklon toto vlastn� riziko tv�rce p�en�et na druh�. Nap��klad na st�t. A jsou pohor�eny nap��klad t�m, �e si knihu vyd� autor vlastn�m n�kladem. V�bec t�m nezpochyb�uji odpov�dnost st�tu a jin�ch instituc� podporovat kulturu. Jen se znovu vrac�m k tomu, jak kulturu za�alo vn�mat (a zleh�ovat jej� v�znam) pseudoliber�ln� a podnikatelsk� prost�ed� roku nula, ale tak� mi, paradoxn�, tane na mysli obdob� p�edchoz�, kdy st�t odm�tal poskytovat svou podporu a souhlas v�em, kte�� cht�li vyjad�ovat a publikovat sv� n�zory naprosto svobodn� a nez�visle. Z�pas o financov�n� kultury podle pravidel, dost otev�en�ch i dost spravedliv�ch, je vlastn� oponov�n�m ob�ma t�mto extr�m�m.

Miroslav Posp�il, b�val� p�edseda Vzd�l�vac� nadace Jana Husa, nyn� pracovn�k ob�ansk�ho sdru�en� Trialog v Brn�

Jak je na tom �esk� filantropie?

Zd� se, �e ve ve�ejnosti p�evl�d� n�zor, �e charita, dobro�innost, filantropie a podpora ve�ejn� prosp�n�ch podnik� nejsou u n�s na valn� �rovni. Sl�ch�me takov� stesky ve sd�lovac�ch prost�edc�ch, od um�lc� i od humanit�rn�ch pracovn�k�, vyjad�uj� se tak �asto i �lenov� a pracovn�ci dobro�inn�ch organizac� a nadac�. Ale je tomu skute�n� tak? Odpov�d�m: ano i ne.

Sp�e p��jemn� p�ekvapen�

Domn�v�m se, �e p�evl�daj�c� pesimistick� n�zor na stav na�� filantropie a ob�ansk� anga�ovanosti je diktov�n hlavn� netrp�livost� a neznalost�. Netrp�livost p�edev��m znamen�, �e bychom samoz�ejm� cht�li b�t d�le, ne� jsme. Dne�n� neuspokojiv� stav n�s frustruje. Je v�ak p�edstaviteln�, �e bychom to za �trn�ct kr�tk�ch let nov�ho �asu mohli dok�zat? Porovn�v�me-li dne�n� n� stav s vrcholn�mi v�kony �esk� filantropie druh� poloviny 19. stolet� a prvn�ch dek�d 20. stolet�, zd� se n�m, �e dnes nem�me prakticky co nab�dnout. Ale k v�znamn�m �in�m a k velk�m mecen��m on�ch dob se �esk� spole�nost dopracov�vala dlouh� des�tky let. Nejprve je zapot�eb� usilovn� a trp�liv� drobn� pr�ce, ne� se p�da natolik z�rodn� a zkultivuje, aby vydala v�jime�n� plody. Nem��eme �ekat, �e po �pln�m zavr�en� mecen�stv� a filantropie, po konfiskaci ve�ker�ho nada�n�ho a spolkov�ho majetku a po t�m�� dokonal�m zni�en� dobrovoln� ob�ansk� iniciativy zaujmou b�hem n�kolika kr�tk�ch let hodnoty a n�vyky filantropie stejn� prominentn� m�sto v na�� spole�nosti a v na�ich hlav�ch a srdc�ch, jak� v nich zauj�maly kdysi. A o hlavy a srdce jde v tomto p��pad� p�edev��m.

Obnova totalitn�mi re�imy zni�en� spole�nosti prob�h� ve t�ech f�z�ch a bude trvat nejm�n� dv� generace. Nejsnaz�� a nejkrat�� jsou reformy form�ln�; po nich n�sleduj� obt�n�j��, bolestn�j�� a d�letrvaj�c� zm�ny infrastrukturn� a syst�mov�; teprve na z�klad� zvl�dnut� t�chto �kol� se mohou zda�it prom�ny spole�ensk�ch norem a paradigmat jedn�n� a my�len� - to je �kol nejt잚�, nejdlouhodob�j�� a nejd�le�it�j��. V cel� spole�nosti, i v oblasti filantropie, jsme teprve na po��tku druh� f�ze: Za��n�me z�pasit se syst�mov�mi probl�my. V prvn�m desetilet� po roce 1989 rychle vzniklo na vln� nad�en� dne�n�ch �edes�t tis�c nadac�, fond�, dobro�inn�ch organizac� a spolk�. Ty te� za��naj� �e�it struktur�ln� a syst�mov� probl�my, ot�zky dlouhodob� finan�n� a organiza�n� stability, ot�zky vztahu k ostatn�m spole�ensk�m akt�r�m i ot�zky sv� role ve spole�nosti. Zd� se to m�lo? M�ly u� dos�hnout v�ce? Snad. Mo�n� p�i ��astn�j�� souh�e spole�ensk�ch sil nebo p�i siln�j�� politick� shod� jsme mohli b�t o kus d�l. Nevylu�uji to, ale mysl�m si, �e rozd�l by nebyl v�znamn�. Trv�m na tom, �e bou�liv� rozvoj nadac� a spolk� po roce 1989 byl naopak p��jemn�m p�ekvapen�m a �e dne�n� stav organizovan� filantropie koresponduje se stavem cel� spole�nosti a s pokrokem, kter�ho jsme zat�m spole�n� dok�zali dos�hnout.

Kam m�dia nedohl�dnou

Druh�m momentem, kter� vyvol�v� dojem �patn�ho stavu �esk� filantropie, je neznalost a neinformovanost. Dobro�innou pr�ci mnoha spolk� a jednotlivc� nevid�me, proto�e nen� ve ve�ejn�m prostoru zaznamen�v�na. Nejv�ce dobro�inn�ch aktivit prob�h� na m�stn� a region�ln� �rovni, kam na�e sd�lovac� prost�edky nedohl�dnou, a skoro v�echny komunitn� organizace jsou p��li� mal� a finan�n� slab� na to, aby se mohly v celost�tn�m nebo aspo� region�ln�m m���tku samy prezentovat.

Mal� pr� znamen� dobr�, ale bohu�el ani mal�, ani dobr� nen� pro na�e dne�n� sd�lovac� prost�edky zaznamen�n�hodn�. T�m z�rove� unik� ve�ejn� pozornosti i m�stn� mecen�stv� a filantropie. Chyb� n�m zat�m velk� filantropick� majetky a spektakul�rn� v�kony celospole�ensk�ho v�znamu, na m�stn� �rovni se toho v�ak d�je opravdu hodn� a tyto aktivity se uskute��uj� s m�stn� podporou a s m�stn�mi financemi. M�stn� aktivity, pokud jsou zaj�mav� a p��nosn�, mohou podpo�it v�ichni, jednotlivci i podniky, i z pom�rn� skromn�ch p��jm�. Velk� celon�rodn� iniciativy jsou tak� �asto p��li� vzd�len�, a t�m i abstraktn�, d�rci neuvid� na vlastn� o�i konkr�tn� v�sledek. Zato projekt vedouc� ke zlep�en� kvality �ivota nebo vzniku n��eho nov�ho v obci oslov� jak m�stn� ob�any, tak i m�stn� podnikatele.

�eho se nedost�v�

Charakteristick�m rysem �esk� filantropie je proto v sou�asn� dob� drobn� pr�ce, m�stn� projekty, konkr�tn� v�sledky a drobn�, n�razov� d�rcovstv�. T�m je z�rove� �e�eno, �eho se n�m nedost�v�: velk�ch a viditeln�ch po�in�; celon�rodn� a mezin�rodn� solidarity i v jin�ch dob�ch ne� p�i povodn�ch; �ir��ho z�b�ru, kter� by obs�hl nejen pomoc v nouzi, ale i starost o odstran�n� p���in nouze, p��i o kulturu, vzd�lanost a civilizaci, kultivaci �lov�ka a spole�nosti, podporu inovace a rozvoje; a v�t�� �t�drosti, promy�len�ho a systematick�ho d�rcovstv�.

P�i �vah�ch, jak dos�hnout zlep�en�, se mi znovu vyno�uje faktor �asu a trp�livosti. Budeme-li v�ak �ty�icet let jen trp�liv�, ni�eho nedos�hneme. Na zm�n�, a zvl�t� na on� zm�n� nejd�le�it�j�� a nejobt�n�j��, tj. na zm�n� v p��stupech, v my�len� a v jedn�n�, mus� dostate�n� velk� po�et lid� dostate�n� tvrd� pracovat. Kam nap��t takov� �sil�? Dne�n� reprezentanti ob�ansk�ho neziskov�ho sektoru, kter� je p�i absenci aristokratick�ch patron� a individu�ln�ch mecen�� hlavn� podobou filantropie, mluv� v�t�inou o budov�n� kapacit a zvy�ov�n� profesionality, o zlep�ov�n� komunikace, o finan�n� podpo�e st�tu, o zm�n�ch v legislativ� nebo o podpo�e ze zahrani��. Nepop�r�m, �e v�echny tyto v�ci jsou d�le�it� a �e mohou pomoci. Jejich p�soben� je v�ak podle m�ho n�zoru velmi omezen�, pokud nep�ich�zej� do p��zniv�ho prost�ed�.

Dobro�innost za��n� doma

�esk� spole�nost a v�t�ina jej�ch �len� zat�m �rodnou p�du pro rozkv�t filantropie neposkytuj�. �edes�t tis�c neziskov�ch organizac� vypad� na prvn� pohled p�sobiv�, v p�epo�tu na po�et obyvatel se ji� m��eme srovn�vat s mnoha evropsk�mi zem�mi, kter� nepro�ly totalitn� zku�enost�. Bli��� zkoum�n� v�ak prozrad�, �e onen �ctyhodn� po�et organizac� p�edstavuje troj �i �ty�n�sobn� po�et nad�en�ch aktivist� ob�tav� pracuj�c�ch na �kolu, kter� si vytkli, ale jejich� �sil� je izolov�no a prov�zeno nez�jmem. Nejsou obklopeni a syceni porozum�n�m, solidaritou a podporou v bezprost�edn� komunit�, v n� p�sob�, ani v �ir�� spole�nosti. Ob�v�m se, �e v dlouh�ch desetilet�ch nacistick� a komunistick� totality jsme nep�i�li jen o des�tky tis�c organizac� a jejich majetek. P�edev��m jsme ztratili zvyk dobro�innosti a ka�dodenn� intimitu jej�ho pro��v�n�, kter� byly tak charakteristick� pro na�i spole�nost a� do za��tku druh� sv�tov� v�lky a jejich� p��tomnost si �lov�k siln� uv�dom�, pokud n�jak� �as �ije ve spole�nosti, jej� organick� v�voj nebyl n�siln� na del�� dobu p�erv�n.

Uv�domil jsem si to ned�vno p�i sv�m studijn�m pobytu v Anglii, kde je ka�d� charitou, dobro�innost� a z�jmem o v�ci ve�ejn� obklopen v�ude a od nej�tlej��ho v�ku. Anglick� p��slov� prav�, �e "charity begins at home" (dobro�innost za��n� doma). Angli�an� v n�m vyjad�uj� jednak samoz�ejm� fakt, �e je lidsky naprosto p�irozen� sm��ovat na�i l�sku, soucit a p��i nejprve k t�m, je� m�me nejrad�ji: k rodin�, p��tel�m, spolupracovn�k�m, �len�m stejn� organizace �i stejn� komunity. P��slov� m� v�ak i druh� v�znam, podstatn� pro na�i diskusi: "Domov, prost�ed� na�ich bl�zk�ch, je t�m m�stem, kde se o dobro�innosti nejd��ve dov�d�me, kde se u��me altruisticky myslet a jednat, kde n�s p��klad na�ich bl�zk�ch vychov�v� a inspiruje."

Filantropii se da�� jen v prost�ed�, je� je solidaritou s bli�n�mi a starost� o obecn� prosp�ch dostate�n� prosyceno. Pak v n�m najdeme jak bohatou paletu dobro�inn�ch a obecn� prosp�n�ch organizac� a iniciativ v ka�d� obci, tak vynikaj�c� filantropick� v�kony celon�rodn�ho, nebo dokonce v�elidsk�ho v�znamu. Takov� prost�ed� zat�m nem�me. Nem�me rodinn� prost�ed�, kter� by do d�tsk�ch du�� vtisklo pot�ebu a z�kladn� matrici altruistick�ho chov�n�, a nem�me �kolu, kter� by tento z�klad rozv�jela. V mimo�koln� v�chov� mlad�ch lid� dnes hraj� duchovn� podn�ty malou roli - a c�rkve a tradi�n� organizace, kter� kdysi vedly mlad� lidi ke kon�n� dobra, maj� minim�ln� po�ty �len� a margin�ln� vliv. A ve sv�t� dosp�l�ch? Zd� se, �e se zat�m skoro nic nezm�nilo. V�t�ina dne�n�ch �esk�ch dosp�l�ch dok�e proch�zet �ivotem, ani� by se s filantropi� v�bec potkala.

Zm�n�n� anglick� p��slov� n�m p�ipom�n�, jak se hodnoty, tradice a samoz�ejm� zvyk filantropick�ho chov�n� udr�uj� a p�ed�vaj� z generace na generaci. Co si v�ak po��t ve spole�enstv�, v n�m� byly �tos a praxe dobro�innosti n�siln� zni�eny a po dobu dvou generac� tak ��inn� potla�ov�ny, �e se nakonec z chov�n� v�t�iny lid� i z jejich my�len� vytratily? Jak znovu nav�zat p�etr�enou nit? To je v sou�asn� chv�li nejv�t�� probl�m filantropie v �esk� spole�nosti a skute�n� v�zva pro v�echny, kdo s jej�m dne�n�m stavem nejsou spokojeni.

 

***

 

Josef Alan, sociolog a �len spr�vn� rady Nadace rozvoje ob�ansk� spole�nosti

Smutn� povzdechy nad �padkem mrav�, �bytkem altruismu a klesaj�c� ochotou pom�hat druh�m nejsou ni��m nov�m. Stejn� jako nostalgick� odkazy na doby, kdy bylo v�echno jin� a mnoh� lep��. M�lo by n�s to uklid�ovat. A varovat p�ed lacin�m �karohl�dstv�m. A stimulovat k pokus�m o st��zliv� pohled na stav, ve kter�m se pr�v� nach�z�me.

Mal� ohl�dnut�

"Zna�n� ��st na�� mor�lky i na�eho �ivota v�bec tkv� st�le v t�e atmosf��e daru, sm�sici z�vazku a dobrovolnosti," napsal p�ed v�ce ne� p�tasedmdes�ti lety ve sv�m slavn�m eseji o daru Marcel Mauss. Fenom�ny d�rcovstv� a dobrovolnictv� vyr�staj� z hluboce zako�en�n�ch, archaick�ch z�klad� lidsk�ho chov�n�. Podobn� jako �t�drost, pohostinnost, solidarita, p��e o slab� a pot�ebn�, pomoc, nezi�tnost �i soucit tvo�� osu lidsk� pospolitosti. M�n� se pouze prost�ed�, ve kter�m se tyto formy soci�ln�ch vztah� odehr�vaj�, prom��uj� se pouze jejich institucion�ln� r�mce. Ze sociologick�ho pohledu na prom�ny na�� spole�nosti v posledn�ch desetilet�ch m� v�ak ono "pouze" z�sadn� v�znam. Skr�vaj� se za n�m toti� dramatick� prom�ny, kter� byly neseny radik�ln� zm�nou pr�v� t�chto r�mc� - a jejich vlivem na formy, povahu i motivy d�rcovstv�. Nelze to pominout ani p�i �vaze o tom, co v�echno se u n�s odehr�lo b�hem n�kolika let obnovy, formov�n� a rozvoje cel�ho jednoho - tzv. neziskov�ho, nest�tn�ho - sektoru spole�ensk�ho �ivota. Sektoru, kter� je z jedn� strany v�razem novodob�ch forem institucionalizace d�rcovstv� a dobrovolnictv� a kter� je ze strany druh� na jejich mor�ln�m rozm�ru bytostn� z�visl�.

Jedn�m z v�znamn�ch historick�ch zdroj� ob�ansk� spole�nosti, tedy onoho soci�ln�ho segmentu, kter� stoj� na okraji ekonomick�ch a politick�ch struktur a umo��uje lidem realizovat pot�ebu pospolitosti, byly r�zn� z�jmov� svazy, spolky a jin� sdru�en�. U n�s byl jejich p�irozen� rozvoj brut�ln� devastov�n n�stupem centralistick�ch a ideologicky ukotven�ch opat�en� komunistick�ho re�imu. Zp�sob jejich existence se radik�ln� zm�nil. Ne �e by v�echny oblasti str�daly nedostatkem prost�edk�, jejich financov�n� v�ak ur�oval z�jem a pokladna re�imu, kter� se rychle vyprazd�ovala. A pokud se od ob�an� o�ek�valo, �e budou dobrovoln� p�isp�vat na r�zn� humanit�rn� akce, pak pouze v takto centr�ln� organizovan�m prost�ed� (nap�. v r�mci zahrani�n� "prolet��sk�" v�pomoci).

Kdy� pak od za��tku devades�t�ch let do�lo ke spont�nn�mu a zpo��tku a� hektick�mu rozmachu t�to zanedban� oblasti, �lo o v�raz chuti a v�le pod�let se na ve�ejn�m �ivot� aktivitami, kter� z�rove� vyjad�ovaly osobn� z�jmy �len� nov� vznikaj�c�ch sdru�en�. Brzy se v�ak uk�zalo, �e nemohou b�t zalo�eny na �ir� dobrovolnosti. Institucionalizace a profesionalizace tohoto (neziskov�ho, nest�tn�ho) sektoru postupn� zvy�ovala jeho n�roky a organizace za�aly trp�t nedostatkem prost�edk� - nejen na slu�by �i aktivity, kter� poskytovaly, ale st�le citeln�ji na zaji�t�n� vlastn� existence (princip "trval� udr�itelnosti"). Ze sv� zku�enosti v p�soben� ve velk� nadaci, kter� mnoho let p�erozd�lovala zna�n� prost�edky Evropsk� unie na podporu neziskov�ch organizac� (v r�mci programu Phare), jsem si odnesl tak� tento poznatek: Nen� probl�m zalo�it takovou organizaci a zah�jit smysluplnou �innost, ned� se �ehrat ani na �patn� nastaven� legislativn� podm�nky, nejv�t�� a trvalou bolest� se v�ak brzy stane pr�v� nedostatek prost�edk� na dlouhodob� financov�n� vlastn� re�ie.

Mix marketingu a dobro�innosti

Pokud jde o stav filantropie a mecen�stv� v na�� spole�nosti, bude asi dobr� sledovat je jako dva odli�n� jevy. Filantropie, tedy ochota lid� p�isp�vat na dobro�inn� ��ely, vyr�st� z jin�ch ne� pr�vn�ch �i institucion�ln�ch podm�nek. Je ur�ov�na m�rou ochoty pom�hat druh�m, p�edev��m t�m, kte�� se o sebe �i sv� bl�zk� nemohou nebo nedovedou postarat sami, p��padn� str�daj� navzdory podpo�e, kterou jim poskytuj� st�tn� instituce. Ale jde i o p�isp�v�n� na aktivity, kter� za u�ite�n� pokl�d� s�m d�rce. Je tedy v�razem pospolitostn� mor�lky, a� u� se j� ��k� altruismus, solidarita, �i jinak. V tomto smyslu na tom nen� na�e spole�nost zdaleka tak �patn�, jak se n�kdy hudruje. Lid� docela ochotn� a nezi�tn� p�isp�vaj� na velk� mno�stv� r�zn�ch akc�, jejich� smyslem je podpo�it dobrou v�c, na pomoc lidem, kte�� to pot�ebuj�. Po�et dobrovoln�k�, "mal�ch" individu�ln�ch d�rc� i vybran�ch prost�edk� neust�le roste. Nicm�n� to nesta��, proto�e se roz�i�uje i horizont n�rok�, kter� vstupuj� do zorn�ho pole organizac�, je� jsou na n� z valn� ��sti odk�z�ny.

Jinak to vypad� s takzvan�m mecen�stv�m. Nejsem si p��li� jist, �e u n�s bylo v minulosti p��li� mnoho lid� podobn�ch zakladateli Nad�n� Marie a Josefa Hl�vkov�ch. Ale podstatn�j�� ne� minul� stav mecen�stv� u n�s je z�sadn� prom�na situace, v n� se tento typ chov�n� podnikatel� (p�edev��m firem), tedy vyd�v�n� "velk�ch pen�z" na lidumiln� ��ely, odehr�v�.

Z�sadn� vliv na to, jak novodob� mecen�i, p�edev��m "velc�" podnikatel�, zach�zej� s prost�edky, kter� vyd�vaj� (v�nuj�) na dobro�inn� ��ely, m� zakomponov�n� reklamy do jejich podnikatelsk�ho chov�n�. Mnoz� z nich maj� ve sv� firemn� strategii zakalkulov�nu svou "darovac� filosofii". Z�kon jim nav�c umo��uje takov� v�daje ode��st od da�ov�ho z�kladu. Ot�zka, p�ed kterou stoj�, je docela prost�: Jak tuto svou dobro�innost - o tom, �e jde o dobro�innost, nelze pochybovat - v�lenit do celkov� marketingov� strategie, jak ji podnikatelsky (reklamn�) vyu��t. Proto�e ka�d� takov� dar p�isp�v� k dobr�mu jm�nu podniku, je z jejich hlediska pochopiteln�, �e usiluj� o to, aby byl tak� n�le�it� vid�t. Aby co nejv�ce lid� upozornili (v m�di�ch, na r�zn�ch akc�ch) na jm�no a zna�ku sv� firmy. Z daru se stala komodita. Takov� mix dobro�innosti a byznysu, kter� se v �ist� podob� naz�v� sponzorstv�m, je realitou, s n� je t�eba se vyrovnat. A v�t�ina p��jemc� t�chto dar� se s t�m vyrovn�v�, pova�uje to za samoz�ejm� a sna�� se jim vyj�t vst��c. N�kdy na �kor ur�it�ch etick�ch �stupk� (kdy� nap��klad dovol�, aby se dobro�inn� ��el dostal na vin�tu v�robku a pom�hal podniku zv��it jeho odbyt). Je ov�em pochopiteln�, �e nejv�t�� �anci z�skat takov� dar maj� organizace, kter� nab�dnou "atraktivn�" ��el �i akci. H��e jsou na tom organizace mal�, mimo jin� i proto, �e mezi mal�mi podnikateli, na kter� jsou siln� odk�z�ni, se tento mix podnikatelsk�ho chov�n� a dobro�innosti ���� jen velmi zvolna.

Smy�ka, nebo z�chrann� kruh?

A pr�v� tady se na sc�nu dost�v� role velk�ch nadac�. Jejich prav�m ��elem nen� v�novat se p��mo konkr�tn� humanit�rn� �i kulturn� aktivit�, ale podporovat ze sv�ch zdroj� organizace, kter� to dovedou. �ada takov�ch nadac� u n�s m� zahrani�n� p�vod a zdroje, v�echny v�ak stoj� p�ed nutnost� generovat sv� prost�edky z dom�c�ch zdroj�. Tomu nap��klad slou�� rozd�lov�n� prost�edk� z nada�n�ho fondu, kter� vznikl na z�klad� rozhodnut� vl�dy vy�lenit dv� procenta z velk� privatizace na tyto ��ely. Rozd�len� prost�edky se dostaly do z�kladn�ho kapit�lu mnoha nadac� a ze z�skan�ch �rok� je mo�no p�isp�vat dal��m organizac�m. Nicm�n� tyto v�nosy jsou p��li� mal� na to, aby mohly saturovat element�rn� pot�eby cel�ho sektoru. Bez dal��ch don�tor� to prost� nejde. I tyto velk� nadace tedy stoj� p�ed nutnost� z�sk�vat prost�edky dal�� - a kolo se uzav�r�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).