Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Ale kde je k�es�an? aneb �esk� k�es�anstv� v soust�edn�ch kruz�ch
Radim Seltenreich

Publicista Radim Seltenreich (*1965) vyu�uje d�jiny evropsk�ho kontinent�ln�ho a angloamerick�ho pr�va na kated�e pr�vn�ch d�jin PF UK.

* * *

Motto: Ka�d� stoik byl stoikem.
Ale kde je v k�es�anstv� k�es�an?
R. W. Emerson

Jak� je to jen v�zva, to "�esk� k�es�anstv�". Co v�echno se jen �lov�ku p�i tomhle slovn�m spojen� vyno�� v mysli. V��� to tam a vzbuzuje z�vra�. Po usazen� se nejv�t��ho zmatku se pak nab�z� v�chodisko t�eba i v pojedn�n� cel�ho t�matu jako syst�mu soust�edn�ch kruh�. Za��t v tom neju���m a pokra�ovat p�es jednotliv� ��ry do t�ch dal��ch. Ty ��ry pak ostatn� nejsou ��dn� rigidn� hranice, ale jen orienta�n� a sp�e voln� prostupn� ukazatele.

�esk� k�es�anstv� v kruhu prv�m

Tak tedy nejprve ten neju��� kruh. V n�m je ka�d� (a tedy nejen �esk�) k�es�an s�m. A pochopiteln� tam nen� nikdy s�m, proto�e je zde v modlitb� a �iv�m dialogu se sv�m Bohem. Co� v�bec nen� snadn�, proto�e jeho B�h m� na n�j v�� b�n� p�edstavivosti se vymykaj�c� po�adavky (jako t�eba "milovat sv� nep��tele"), tak�e jedinec nem��e ne� znovu a znovu selhat. Byl to ostatn� tu��m Ivan Divi�, kdo napsal, �e o k�es�anech (snad a� na sv�tce) lze hovo�it jen jako o �patn�ch k�es�anech, dob�� k�es�an� prost� neexistuj�.
U� to je tedy z�sadn� probl�m - takov� konstrukce n�bo�enstv�, kter� obt�k�v� jeho vyznava�e stigmatem nedostate�nosti a (v z�vislosti na citlivosti sv�dom�) snad i neust�l�m pocitem provin�n�. Je zde sice �leva pok�n�, le� i v n� je u� tak� p��tomn� st�n spo��vaj�c� ve v�dom� zku�enosti, �e stejn� zase n�kdy na podobn� �i jin� zp�sob sel�eme.
K�es�anstv� je zkr�tka hrozn� nesnadn� n�bo�enstv�, a i proto tak l�kav�. Jen "absolutn� n�rok" m��e toti� b�t i "absolutn� v�zvou" a nic jin�ho ne� toto - p�iznejme si to - "absolutn� horolezectv�" s jistotou ob�asn�ch p�d� do propast� a cel�ho toho op�tovn�ho rozbolav�l�ho �trach�n� vzh�ru snad nem��e ani doopravdy l�kat. Proti tomu je stoicismus v cel� sv� nesnadn� v�zv� jen prost�edn� velik�m poho��m �el�c�m l�kadlu Him�laje. A snad zde je i odpov�� Emersonovi, pro� lze ob�as na sv�t� potkat obdivuhodn� stoiky, prakticky v�ak t�m�� ��dn� k�es�any. Odpov�� je skryta ve velikosti t� v�zvy a sou�asn� ve vrozen� slabosti �lov�ka.
P�esto by asi ne�kodilo, kdyby adept k�es�anstv� v sob� m�l i dobr� stoick� z�klady, aby jej ty opakovan� p�dy neuvrhovaly do zoufalstv� a poku�en� p�ej�t do "soft verze" k�es�anstv� v podob� jak�hosi prost�edn�ho "slu�n�ho �ivota" poji�t�n�ho �asem ji� zcela neprom��len�mi ritualizovan�mi �kony, z n�ho� ale u� zcela vymizela v�e� k tomu ohromn�mu a v�� lidskou b�nou p�edstavivost p�esahuj�c�mu U�en� (jako t�eba "milovat sv� nep��tele").
Jen�e ne�ij� tuto "zleh�enou verzi" k�es�anstv� tak trochu v�ichni, kdo se ke sv�mu Mistru a Bohu pokou�ej� hl�sit - prost� proto, �e na to "opravdov�" nezb�v� sil? Pokud ano, pak u� v tomto "kruhu prv�m" je tak� obsa�ena d�le�it� odpov�� na to, jak� je i "�esk� k�es�anstv�". Prost� takov�, jako v�ude na sv�t� - to, ��m by m�lo opravdu b�t, �ij� jen zdej�� sv�tci, d�le pak mo�n� �erstv� konvertit� a v ob�asn�ch vzep�t�ch pak i ti dal��, kdo se k n�mu sna�� hl�sit. "S�l zem�" se tu prost� tak jako v�ude na sv�t� brzy opot�ebov�v�...
Probl�m pak nespo��v� jen v slabosti �lov�ka, ale i v tajemnosti Boha, o jeho� pozn�n� se �asto ��k�, �e m��eme pouze popsat, "K�m nen�". Je ale opravdu tak nepochopiteln� ta odv�k� a st�le se p�irozen� vracej�c� touha �lov�ka vid�t v n�m p�edev��m garanta ��du sv�ta a smysluplnosti lidsk�ho �ivota, je� jsou tolik naru�ov�ny faktorem absurdn�ho a krut� samo��eln�ho zla, kter� nevychov�v�, ale jen a jen bez sebemen�� stopy smyslu nemilosrdn� a doslova nestydat� drt�? Jak �dajn� �ekl p��mo na smrteln�m lo�i velk� n�meck� teolog Romano Guardini, i �lov�k bude m�t pr�vo se p�i Posledn�m soudu Boha pt�t a po�adovat z "Jeho ml�en�" po�et. Nebo� v neposledn� �ad� i kv�li "ml�en� v�emocn�ho a dobr�ho Boha" se s�l zem� �asto tak rychle opot�ebov�v�... Ne ka�d� m� odhodl�n� v��it, "i kdy� je to absurdn�".
Tolik tedy kr�tk� zastaven� "v kruhu prv�m", v n�m� se (�esk�) k�es�an sna�� o p��m� setk�n� s Bohem. Jist� lze toti� napsat na t�ma �esk�ho k�es�anstv� mnoh� a Boha p�itom v�bec nezm�nit. Jenom�e to mi p�ijde, jako by bylo uprost�ed obrazu vyst�i�eno centr�ln� a zcela kl��ov� m�sto, kter� mu teprve dod�v� smysl. Tak tedy i stru�n� zamy�len� nad t�m, v �em mohou m�t (nejen �e�t�) u�edn�ci Je��e z Nazaretu z hlediska nastaven� sv� v�ry p�edev��m probl�m, a pro� i v jejich srdc�ch a okol� �asto nevl�dne tolik ��douc� k�es�ansk� m�r a pokoj na zemi. To zkratkovit� pojedn�n� z�vratn�ch ot�zek v�ry je pak jist� troufal� a mezerovit�, le� jinak vzhledem k mo�n�mu rozsahu pojedn�n� nelze, a proto naopak rychle posp�me - nem�n� troufale a mezerovit� a stejn� tak s dobrou v�l� - "do kruhu druh�ho".

�esk� k�es�anstv� v kruhu druh�m

V pomysln�m druh�m kruhu se �esk� k�es�an m��e p�edev��m pohybovat ve sv�m kulturn�-historick�m d�dictv�, ve kter�m je n�rodnostn�-n�bo�ensk� prvek neodmysliteln� zastoupen. Tento kruh tak m��e b�t na rozd�l od prv�ho p��stupn� i nev���c�mu, je ale nicm�n� z�ejm�, �e jejich p��stup k takov�mu d�dictv� bude z�konit� pon�kud odli�n� - ani zde si kup��kladu nev���c� nem��e zazp�vat "svatov�clavsk� chor�l" v tom rozm�ru vnit�n�ho zan�cen�, kter� umo��uje pr�v� jen v�ra.
Ano, pr�v� tento "druh� kruh" snad nejv�ce ospravedl�uje hovo�it o k�es�anovi jako o "�esk�m k�es�anovi". Pr�v� zde toti� m�me to, co jinde nemaj� - sv� n�rodn� sv�tce a sv�j sv�bytn� p��b�h k�es�anstv�, kter� n�s odli�uje od t�ch jin�ch. A jakkoliv je n�kdy l�kav� (a jist� ob�as i pot�ebn�) zav�tat k jinak inspiruj�c�m sv�tc�m a p��b�h�m k�es�anstv� jin�ch zem� a vzd�len�ch krajin, nen� nakonec nad tolik milou a srdci bl�zkou proch�zku v dom�c�ch luz�ch a h�j�ch.
A �e je to zde kr�sn� vystaveno - a to u� od t�ch dob, co Kristus ve sv�ch svat�ch v�rozv�stech dorazil do na�ich krajin a nechal n�sledn� vzty�it prvn� kostely a kostel�ky, kter� dodnes d�vaj� tu�it velkolepou a drsnou prostotu t�ch dob. Dlouho to trvalo, ne� se poselstv� prodralo p�es vn�j�� obal k prvn�m srdc�m burcuj�c�m proti surovosti �as�, le� pokud se tak ji� stalo, pak jist� lze pou��t Van�urovu v�tu - "uhodily mrazy v�niv� jako tehdej�� k�es�anstvo".
Kn�e, jeho babi�ka, biskup hynouc� v pohansk� zemi, mnich oraj�c� s �ertem, sestra kr�le a mo�n� nev�sta c�sa�e v mni�sk� kutn�, a mnoz� dal�� bezejmenn� a Bohu mil� a zn�m� - ti v�ichni stav�li u n�s z�klady nebesk�ho Jeruzal�ma, kdy� v ten pozemsk� cht�l alespo� mno�stv�m kostel� prom�nit Prahu p��slove�n� "Otec vlasti".
A pak ji� docela brzy ten ne�stupn� - ale nikoliv fanatick� ? kn�z tolik se inspiruj�c� d�lem vzd�len�ho oxfordsk�ho mistra a stoj�c� nakonec u ko�ene na�� a snad i evropsk� reformace. T�ma, kter� u n�s ji� nezapadne a v jist�m ohledu rozetne na�e d�jiny a k�es�anstv� ve dv� a d� pak i podn�t k nekone�n�m interpreta�n�m spor�m zejm�na v pr�b�hu 19. stolet�. Marn�, marn� se kdesi v pozad� oz�v� hlas b�sn�ka sna��c�ho se sm��it ob� tradice a volaj�c�ho: "Ty, kdo vj�d� do pra�sk�ch bran, �ehnej Ti svat� V�clav, �ehnej Ti Mistr Jan."
Nelze, nelze toti� zapomenout, �e "t�i sta let jsme trp�li" a �e p�vodn� ji� "protestantsk� n�rod" se musel pro v�t�� sl�vu barokn� �echie prom�nit v katolick�, nach�zej�c� sv�ho nov�ho svat�ho v jin�m Janovi, tom, kter� s k��em v ruce ml�enliv� shl�� z most� do �esk�ch potok� a vod. Ne, tu kdysi vynucenou a n�sledn� i vnit�n� p�ijatou katolickou barokn� zbo�nost, tu odpustit nelze...
T�ko, t�ko jen nesmi�iteln�m tu�it, �e kdesi v hloubi zem� se ji� formuje a temn� dun� hnut�, pro kter� bude ve�ker� k�es�anstv� jen nepot�ebn� a zp�te�nick� vete� pat��c� na smeti�t� d�jin a hodn� i s jeho nositeli jen naprost�ho zadup�n� v prach...
Toul�n� se d�jinn�m h�jem �esk�ho k�es�anstv� n�s pak m��e zav�st od t� jen lehk�m perem nazna�en� hlavn� stezky i na vedlej�� cesti�ky, do skryt�ch kout� ba i jen t�ko prostupn�ch z�kout�, v�ude v�ak to bude v posledku Kristus, kter� je za to odpov�dn�. Za ty kr�sn� kostely, za ty n�dhern� obrazy, za tu libou hudbu, za ty podivuhodn� knihy, za ty skv�l� - tu�en� i netu�en� - lidi...
Zkr�tka a dob�e "v druh�m kruhu" si m��e �esk� k�es�an na sv�ch potulk�ch pro�oupat podr�ky a po��d je�t� bude co objevovat a k �emu se st�le znovu a znovu vracet. Pozn� zde dobov� prom�ny sv� v�ry, jej� v�raz v um�n� a krom medita�n�ch zamy�len� zde m��e pln� pohov�t i sv�m estetick�m choutk�m a sklon�m doprov�zen�m t�eba i v�n� kadidla. D�dictv� a poklad, kter� p�ijal za sv� a kter� mu beze zbytku n�le��. Jak ji� nazna�eno ? k �erp�n� z n�j v m��e p�izp�soben� "logice nev�ry" jsou pozv�ni i bezv�rci, z nich� n�kte�� se v�ak touto "kr�lovskou cestou" postupn� dostali i do kruhu prv�ho a k�es�any se sami stali.
Je tak i nanejv��e tristn�, �e mnoz� �e�i nemaj� o tomto bohatstv� ani pon�t�, a maj�-li u�, s pohrdav�m ignorantstv�m se od n�j odvracej�. Takto se v�ak ji� dost�v�me do nanejv��e nesnadn�ho "kruhu t�et�ho", v n�m� �esk� k�es�an �ije obklopen p�edsudky a neznalost� svou ka�dodennost.

�esk� k�es�anstv� v kruhu t�et�m

Je to tu��m Bu?uel�v film Ml��n� dr�ha, v n�m� hlavn� postavy zcela zb�sile rozeb�raj� a adoruj� i ty "nej�chyln�j��" k�es�ansk� hereze, p�esto v�ak div�ka m��e napadnout "kac��sk�" my�lenka: "No a nem�lo by to tak vlastn� b�t?" Nem�li bychom vlastn� b�t st�le posedl� hled�n�m odpov�d� na v��n� ot�zky ohledn� "hv�zdn�ho nebe nad n�mi a mravn�ho z�kona v n�s"? I kdyby n�s to m�lo dohnat k ��lenstv� ne nepodobn�mu tomu, jak� pro��vaj� hrdinov� zm�n�n�ho filmu, po��d by to bylo lep�� ne� ta lhostejn� sm��en� tupost �ivo�ich�, kte�� si jdou ji� spolehliv� vy�lapan�mi konzumn�mi stezi�kami pro sv�j biologick� z�nik...
Pr�v� tak toti� prost�ed� "�esk�ho ateismu" mnohdy na �esk�ho k�es�ana p�sob�. Ta tam je a� na v�jimky "pop�ra�sk� jiskra", v�e� "sporu o Boha" - �esk� k�es�an naopak �ije mo�n� dokonce i ve sv�tov�m m���tku v jedine�n�m prost�ed�, kde "v�ra v Boha" nen� ch�p�na jako "legitimn� volba", ale jako �chylka tu zcela zakomplexovan�ch, tu zase notn� hloup�ch jedinc�. "Takov� blbost p�eci" - a to pros�m v dob� rozkv�tu v�dy a techniky. Samoz�ejm� je n�kdy ta argumentace i trochu sofistikovan�j��, ale pr�v� uveden� spodn� t�n i pak �asto p�etrv�v�.
Konkr�tn� ve vztahu ke k�es�anstv� je pak naprosto d�siv� element�rn� neznalost jeho z�klad�, pr�v� t� tradice a kultury zmi�ovan� "v kruhu druh�m". Ti lid� jsou naprost� cizinci ve sv� minulosti, pr�v� jen ono Burkem zmi�ovan� hejno letn�ch much, kter� p�ilet� a zase odlet�, ani� by se jich v�dom� mo�n�ho p�esahu jejich �ivot� by� jen sebem�n� dotklo. T�ko, t�ko dnes u� jen v��it, �e pozd�j�� pape� Enea Piccolomini �dajn� zmi�oval husitsk� �echy jako zemi, kde i prost� �ena zn� P�smo l�pe ne� lecjak� vzd�lanec, a �e je�t� Masaryk mohl m�t tu troufalost ozna�it "�eskou ot�zku" jako ot�zku n�bo�enskou.
Lidi maj� holt dnes bleskosvody, bou�ek se neboj� a tak nepot�ebuj� ani Peruna, ani jin�ho boha. Ty tam jsou ty skv�l� doby, kdy mohl barokn� kazatel jenom t�ikr�t za sebou ve stup�ovan� kadenci z kazatelny pron�st: "Zem�el jest bohatec a poh�ben jest v pekle", a tehdej�� zbohatl�ci a lid� ostr�ch lokt� se o p�ekot k�li, a� se za otla�en� kolena popadali. Dnes u� na takov� st�ihouny metru nen�! Kmot�i�ka Smrt si jist� nakonec sice v�dy prosad� svou, ale ze spole�ensk�ho hlediska je to ji� naprosto odepsan� osoba, jej� pr�ci jsme se nau�ili zakr�vat rychleji, ne� si toho kdokoliv v�bec v�imne. Ty tam jsou a� na v�jimky slavn� funusy (ba funusy v�bec!) a n�jak� okol� obt�uj�c� no�en� smutku. �e�i sice ob�as jsou "pov�r�iv� n�cist�", ale odsud a� posud... ��ty necht�j� nikomu skl�dat u� za �ivota, a teprve tedy ne po smrti!!
Nen� tak ani divu, �e se tento primitivn� tlak p�edsudk� nakonec nutn� projev� i v "sociologicky relevantn� ka�dodennosti" sou�asn�ho �esk�ho k�es�anstva v�etn� c�rkv� "v kruhu t�et�m", kter� nez��dka upadaj� do mentality ghetta, odr�ej�c�ho sice ty nejskand�ln�j�� v�pady, jinak v�ak tou��c�ho "��t si to sv� slu�n� k�es�ansk�" v neru�en�m klidu, ��m� se ov�em z�konit� od "opravdov�ho k�es�ansk�ho" nutn� pon�kud vzdaluje...
Jako opravdov� zjeven� tak skute�n� p�sob� v tomto kontextu postava Tom�e Hal�ka, nadan�ho jak osobn�m charismatem, tak schopnost� p�esn� a z�rove� um�lecky p�sobiv� formulace. Je snad a� pon�kud nepat�i�n� vyzved�vat adresn� n�koho, kdo je nyn� aktu�ln� v souvislosti se svou cenou tolik vyzved�v�n, jen�e bez t�hle "v�jimky potvrzuj�c� pravidlo" by zase n�kde v tom mali�k�m obraze usiluj�c�m o portr�t �esk�ho k�es�anstva zela nikoliv nev�znamn� d�ra. Kdo u� tak� to v�e um� najednou - "b�t v realit�", st�t si p�esto na sv�m, provokovat najednou "zabedn�nou zabydlenost" jak k�es�an�, tak i nev���c�ch, a hlavn� um�t to v�e podat tak, �e je to po�itek tu ��st, tu zase poslouchat. Hle, zjevn� to adept na trval� a ji� nezru�iteln� pobyt ve spole�nosti velik�n� "kruhu druh�ho".

Jak moc jsou jen pro tu �asto tak frustruj�c� ka�dodennost "t�et�ho kruhu" sou�asn�ho �esk�ho k�es�anstv� takov�to lid� pot�ebn�! I tu roztomilou narcistn� samolibost bychom jim kv�li tomu nastokr�t odpustili...

Neru� m� kruhy!

V�ru pr�v� to by nejrad�ji mnoh� adept k�es�anstv� v �ech�ch jist� r�d vy�kl. V�dy� to ostatn� vskutku nen� jednoduch�, n�jak se v tak nesnadn�m n�bo�enstv� alespo� trochu spokojen� "zabydlet", a a� u� jsou probl�my v t�ech kruz�ch - je� jsem zde na�rtl rukou neum�lou - jak�koliv, lep�� "�patn� jistoty" ne� nic.
Jen�e jakmile to vy�kne, rozlehne se z Nebes a po cel� �ir� �esk� zemi zadun� ozv�nou: "Ale kde je pak v �esk�m k�es�anstv� k�es�an?!"

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).