![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Dr�et holistick� nesoulad
Petr Drul�k
Politolog a publicista Petr Drul�k (*1972) je autorem odborn�ch publikac�, v�nuje se aktu�ln�m ot�zk�m �esk� spole�nosti. V lo�sk�m roce vydal polemickou studii Politika nez�jmu. �esko a Z�pad v krizi (nakl. SLON, 2012). Je odborn�m pracovn�kem �stavu mezin�rodn�ch vztah�, s revue PROSTOR spolupracuje od lo�sk�ho roku. * * * Slovo konformn� odkazuje k souladu �i souhlasu s ur�itou formou. Forma m� obvykle podobu norem a o�ek�v�n�, kter� dominantn�m zp�sobem defi nuj� vn�m�n�, my�len� a jedn�n� jednotlivc� v ur�it�m spole�ensk�m prost�ed�. Nekonformn� postoj se naopak takov� form� vzp��uje, soulad zavrhuje a hl�s� se k opaku, k nesouhlasu. Ten m��e m�t motiv kontemplativn� �i reformn�. Kdo je veden kontemplac�, pro�lap�v� si svoji cestu pro samotn� nesoulad, nechce j�t s davem. Kdy� zjist�, �e ho n�sleduj� z�stupy, cestu opust� a za�ne si pro�lap�vat svoji p�inu jinde, jako nap��klad Egon Bondy �i Karel Kryl. Reform�tor naopak hled� a pot�ebuje n�sledovn�ky, nejde mu o samotn� nesoulad, n�br� o zm�nu formy. Z jeho p�iny se m� st�t d�lnice. To byla cesta V�clava Havla a dal��ch disident�, kte�� po roce 1989 vstoupili do st�tn�ch instituc�, tedy do m�st koncentrovan� konformity. Oba postoje maj� svoji hodnotu. Reforma m��e zlep�it sv�t, kontemplace sv�tu zachov�v� tvo�ivost. Nesouhlas s ��m? Kdo nesouhlas� s transformac� Prost�ed�, v��i n�mu� se postoj st�v� nekonformn�m, v�ak nemus� b�t defi nov�no jako spole�nost, st�tn� propaganda �i hlavn� proud. V pluralitn� spole�nosti je �asto t�k� n�co takov�ho v�bec naj�t. Sta��, kdy� se vymezuje v��i ��sti spole�nosti, kter� je pro nositele nekonformn�ho n�zoru d�le�it�. Nap��klad kdy� se b�val� ministr zahrani�� Ji�� Dienstbier postavil v roce 1999 proti n�let�m NATO na Jugosl�vii, odr�el v�t�inov� m�n�n� �esk� spole�nosti i ��sti vl�dy, ale ve sv�m soci�ln�m prost�ed� pra�sk�ch liber�l� a b�val�ch disident� byl t�m�� izolov�n. Podobn� kdy� V�clav B�lohradsk� ve�ejn� podpo�il v druh�m kole prezidentsk� volby Milo�e Zemana, p�ihl�sil se k postoji konformn�mu s v�t�inou �esk�ch voli��, le� nekonformn�mu s v�t�inou �esk�ch intelektu�l�. Br�nit holistickou alternativu Z hlediska metody si Prostor mus� polo�it ot�zku, zda usiluje o v�t�inu, �i o men�inu. Bude se sna�it o spole�enskou zm�nu, d�ky n� se jeho nekonformita stane v�t�inovou formou? Nebo si chce zachovat v�lu�n� charakter tvo�iv�ho m�ste�ka v mo�i banality? Neodva�uji se d�t jasnou odpov��, mo�n� jde nakonec sp�e o m�ru jednoho a druh�ho ne� o jednozna�n� rozhodnut� mezi jedn�m a druh�m. Je v�ak z�ejm�, �e prvn� mo�nost by si ��dala mnohem aktivn�j�� p��stup k doprovodn�m aktivit�m a k nov�m m�di�m, ne� je tomu dosud. �asopis by se postupn� st�val pouze jedn�m z mnoha v�sledk� spole�n�ho �sil� stejn� nalad�n�ch a spolupracuj�c�ch lid�. Druh� mo�nost by znamenala p�edev��m pokra�ovat v dosavadn� plodn� tradici a navazovat na to nejlep�� v neust�le se prom��uj�c�ch a �asto nep��zniv�ch podm�nk�ch. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).