Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Dr�et holistick� nesoulad
Petr Drul�k

Politolog a publicista Petr Drul�k (*1972) je autorem odborn�ch publikac�, v�nuje se aktu�ln�m ot�zk�m �esk� spole�nosti. V lo�sk�m roce vydal polemickou studii Politika nez�jmu. �esko a Z�pad v krizi (nakl. SLON, 2012). Je odborn�m pracovn�kem �stavu mezin�rodn�ch vztah�, s revue PROSTOR spolupracuje od lo�sk�ho roku.

* * *

Slovo konformn� odkazuje k souladu �i souhlasu s ur�itou formou. Forma m� obvykle podobu norem a o�ek�v�n�, kter� dominantn�m zp�sobem defi nuj� vn�m�n�, my�len� a jedn�n� jednotlivc� v ur�it�m spole�ensk�m prost�ed�. Nekonformn� postoj se naopak takov� form� vzp��uje, soulad zavrhuje a hl�s� se k opaku, k nesouhlasu. Ten m��e m�t motiv kontemplativn� �i reformn�. Kdo je veden kontemplac�, pro�lap�v� si svoji cestu pro samotn� nesoulad, nechce j�t s davem. Kdy� zjist�, �e ho n�sleduj� z�stupy, cestu opust� a za�ne si pro�lap�vat svoji p�inu jinde, jako nap��klad Egon Bondy �i Karel Kryl. Reform�tor naopak hled� a pot�ebuje n�sledovn�ky, nejde mu o samotn� nesoulad, n�br� o zm�nu formy. Z jeho p�iny se m� st�t d�lnice. To byla cesta V�clava Havla a dal��ch disident�, kte�� po roce 1989 vstoupili do st�tn�ch instituc�, tedy do m�st koncentrovan� konformity. Oba postoje maj� svoji hodnotu. Reforma m��e zlep�it sv�t, kontemplace sv�tu zachov�v� tvo�ivost.

Nesouhlas s ��m?

Ka�d� �vaze o smyslu nesouhlasu mus� p�edch�zet stanoven� prost�ed�, v��i n�mu� se vymezuje "nesouhlas s k�m a s ��m". Ter�em nekonformn�ch hnut� se v Evrop� od konce 19. stolet� st�vaj� st�edn� a vy��� m�stsk� vrstvy, z nich� industrializace a modernizace �in� dominantn� nositele spole�ensk�ch hodnot a vkusu. Avantgardn� mal��i je provokuj� obrazy, z nich� se t�ko pozn�, co vlastn� zobrazuj�, avantgardn� skladatel� je tr�p� hudbou, kter� postr�d� harmonii, komunist� je odm�taj� jako vyko�is�ovatele a fa�ist� sp�laj� jejich zbab�losti. Ve spole�nostech, v nich� nekonformn� politick� hnut� v�t�z� a zav�d�j� vlastn� novou konformitu, se hl�s�n� m욝�ck�ch hodnot r�zem m�n� v odv�n� nekonformn� postoj, jeho� nositeli hroz� likvidace. Tam, kde ke zm�n� spole�ensk�ho syst�mu nedoch�z�, z�st�v� nekonformn� postoj defi nov�n nesouladem s m욝�ctv�m, by� jeho obsah se neust�le prom��uje. Proto doch�z� k paradoxn� situaci, kdy si disidenti v komunistick�ch st�tech l�pe rozum� s ofi ci�ln�mi p�edstaviteli Z�padu ne� se sv�mi tamn�mi nekonformn�mi kolegy. Kdy� se nap��klad �esk� re�is�r Jan N�mec setk� v sedmdes�t�ch letech v emigraci s ikonou n�meck� alternativn� sc�ny re�is�rem Fassbinderem, rozejdou se s t�m, �e N�mec je pro Fassbindera reakcion�� a Fassbinder pro N�mce komunista.

Kdo nesouhlas� s transformac�
�esk� spole�nost dostala do v�nku sv� demokratick� transformace notnou d�vku konformity. Nejen �asto p�ipom�nanou konformitu v�t�inov� spole�nosti, ozna�ovanou jako �esk� p�izp�sobivost, n�br� tak� novou konformitu reform�tor�, jejich� d��v�j�� nesoulad s re�ln�m socialismem se m�n� na soulad s evropsk�m modelem spole�nosti. Po�adavek souladu se Z�padem potla�oval nesoulad a vedl k jeho d�monizov�n� - byl spojov�n s p�edchoz�m re�imem pod heslem: kdo nesouhlas� s transformac�, je komunista a pota�mo zlo�inec. Tato k�e� dnes u� do ur�it� m�ry povolila, st��d� ji spole�ensk� agonie sobectv�, nez�jmu a lhostejnosti, kter� jsou p��zna�n� pro spole�nost, je� se bez jak�chkoliv obrann�ch mechanism� vyd� napospas kapitalismu. Pr�v� odm�t�n� konformity s kapitalismem a s jeho tendenc� p�em��ovat ve�ker� spole�ensk� a lidsk� vztahy na n�kup a prodej dnes p�edstavuje v�znamn� prostor pro blahod�rn� nesoulad.

Prost�ed�, v��i n�mu� se postoj st�v� nekonformn�m, v�ak nemus� b�t defi nov�no jako spole�nost, st�tn� propaganda �i hlavn� proud. V pluralitn� spole�nosti je �asto t�k� n�co takov�ho v�bec naj�t. Sta��, kdy� se vymezuje v��i ��sti spole�nosti, kter� je pro nositele nekonformn�ho n�zoru d�le�it�. Nap��klad kdy� se b�val� ministr zahrani�� Ji�� Dienstbier postavil v roce 1999 proti n�let�m NATO na Jugosl�vii, odr�el v�t�inov� m�n�n� �esk� spole�nosti i ��sti vl�dy, ale ve sv�m soci�ln�m prost�ed� pra�sk�ch liber�l� a b�val�ch disident� byl t�m�� izolov�n. Podobn� kdy� V�clav B�lohradsk� ve�ejn� podpo�il v druh�m kole prezidentsk� volby Milo�e Zemana, p�ihl�sil se k postoji konformn�mu s v�t�inou �esk�ch voli��, le� nekonformn�mu s v�t�inou �esk�ch intelektu�l�.

Br�nit holistickou alternativu
Pro dal�� cestu revue PROSTOR z toho vypl�vaj� dv� z�kladn� ot�zky - obsahov� a metodick�. V��i jak�mu prost�ed� a jak�m form�m se chce vymezovat? Hl�s� se ke kontemplaci, �i k reform�? Odpov�� na obsahovou ot�zku ��ste�n� d�v� tradice �asopisu, kter� si zaslou�� obdiv za udr�en� nesouladu s v�t�inovou publicistikou od osmdes�t�ch let do dne�ka i za udr�en� estetick� a intelektu�ln� �rovn�. Auto�i �asopisu �asto konfrontuj� drav� individualismus a materi�ln� racionalitu kapitalismu s holistickou alternativou, kter� ukazuje na propojenost zd�nliv� nesouvisej�c�ch jev� a p�edpokl�d� �ir�� pojet� v�dom�, zahrnuj�c� tak� iracion�lno. Za obzvl�t� cenn� pova�uji, �e tak �in� z odli�n�ch oborov�ch i ��nrov�ch perspektiv, �e se v revue Prostor objevuj� eseje, glosy, b�sn� �i fotografi e, kter� nelad� s dominantn�mi formami dne�n�ho my�len�, ale zato lad� navz�jem. Za velkou v�zvu na dal�� cest� �asopisu pova�uji obranu holistick� alternativy p�ed jej� kolonizac� kapitalismem. Kapitalismus toti� v rostouc� m��e nab�z� zbo�� a slu�by, kter� maj� p�edstavovat alternativn� �ivotn� styl. �iv� t�m nebezpe�nou iluzi, �e si lze holistickou alternativu koupit, ��m� ji v kone�n�m d�sledku diskredituje. Tomu je t�eba �elit jej�m dal��m prom��len�m, rozv�jen�m a objas�ov�n�m. Pokud se kram�� dere do chr�mu, je t�eba m�t jasno, kde chr�m za��n�, kde kon�� a pro� v n�m kram�� nem� co d�lat.

Z hlediska metody si Prostor mus� polo�it ot�zku, zda usiluje o v�t�inu, �i o men�inu. Bude se sna�it o spole�enskou zm�nu, d�ky n� se jeho nekonformita stane v�t�inovou formou? Nebo si chce zachovat v�lu�n� charakter tvo�iv�ho m�ste�ka v mo�i banality? Neodva�uji se d�t jasnou odpov��, mo�n� jde nakonec sp�e o m�ru jednoho a druh�ho ne� o jednozna�n� rozhodnut� mezi jedn�m a druh�m. Je v�ak z�ejm�, �e prvn� mo�nost by si ��dala mnohem aktivn�j�� p��stup k doprovodn�m aktivit�m a k nov�m m�di�m, ne� je tomu dosud. �asopis by se postupn� st�val pouze jedn�m z mnoha v�sledk� spole�n�ho �sil� stejn� nalad�n�ch a spolupracuj�c�ch lid�. Druh� mo�nost by znamenala p�edev��m pokra�ovat v dosavadn� plodn� tradici a navazovat na to nejlep�� v neust�le se prom��uj�c�ch a �asto nep��zniv�ch podm�nk�ch.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).