![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
��t s �ivly
Dramatick� ud�losti, kter� v posledn�ch m�s�c�ch pro��v�me, sv�d�� o tom, �e b�h sv�ta zdaleka nem�me pod kontrolou. Mo�n� proto, �e v n�m p�sob� �iveln� s�ly, kter� dok�ou prav� "divy". P��kladem m��e b�t apokalyptick� ohe� ho��c� p��mo v centru z�padn� civilizace, v jeho� plamenech zahynuly tis�ce ob�t�; val�c� se proudy vody, kter� zni�ily lidsk� obydl�, zaplavily m�sta toxick�m bl�tem a v�elijak�mi jedy; �ter zamo�en� televizn�m sign�lem vyvol�vaj�c�m medi�ln� ��lenstv�, zem� chv�j�c� se p�edzv�st� ekologick�ch katastrof. Pod vlivem modern� pozitivistick� p��rodov�dy jsme doned�vna podl�hali dojmu, �e ohe�, voda, vzduch, zem� jsou ne�kodn�mi elementy ne�iv� p��rody a v�echny metafyzick�, mystick� �i n�bo�ensk� p�edstavy, kter� se k nim v��, jsme odk�zali jednou prov�dy do ��e poh�dek. V�bec jsme nebrali v�n� skute�nost, o n� dob�e v�d�li u� obyvatel� mezopot�msk� ��e p�ed �ty�mi tis�ci lety: �e �lov�k nen� a nikdy nebude nad �ivly p�nem, nebo� povaha sv�ta je zalo�ena pr�v� v nich. Kr�sn�m faustovsk�m paradoxem modern� v�dy je fakt, �e pot�, co �ivly spoutala do chemick�ch vzorc� a v��tu fyzik�ln�ch vlastnost�, dosp�la k pozn�n�, �e ve�ker� d�n� ur�uj� �ty�i z�kladn� faktory: gravita�n� s�la, elektromagnetick� s�la, slab� i siln� jadern� s�la. V knize �ivly jako obraz �lov�ka upozor�uje Hajo Banzhaf na to, �e tyto �initele lze bez pot�� ztoto�nit se �ty�mi �ivly: zem� odpov�d� gravitaci, ohe� elektromagnetick� s�le, zat�mco se slabou a silnou jadernou silou koresponduj� vzduch a voda. Zat�mco jsme hlubokou moudrost na�ich p�edk� jako cosi d�vno p�ekonan�ho vyhodili oknem, vr�tila se n�m dve�mi. Zd� se tedy, �e nade�el �as, abychom na vlastn� k��i zakusili, �e s ur�it�mi silami nelze jednodu�e manipulovat a n�siln� je regulovat jako koryta �ek. �ivly se toti� um� br�nit i �to�it. A dok�ou tak� ni�it v p��pad�, �e je nechceme vz�t na v�dom�. M��eme je ale vn�mat, uv�domovat si jejich nes�etn� projevy a odpov�daj�c�m zp�sobem je zapojovat do na�eho �ivota. A je�t� dov�tek: ud�losti leto�n�ho l�ta n�s p�esv�d�ily, �e na rozbou�en� �ivly jsme kr�tc�. A tato zku�enost se net�k� jen slab�ch, ale i mocn�ch tohoto sv�ta, v�etn� prezidenta - toho, kter� odch�z�, i toho, kter� je netrp�liv� vyhl�en. Ukazuje se, �e ��t s �ivly je nezbytnost�, na Hrad� i pod n�m. ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).