![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
�kola nov� kultury
Rozhovor s Veronikou Goldovou
Rozhovor s psychoterapeutkou Veronikou Goldovou (nejen) o Kalifornsk�m institutu integr�ln�ch studi� Autor n�sleduj�c�ho rozhovoru, kulturn� kreativec a publicista Robin �umpel�k (*1981) nav�t�vil v leto�n�m roce San Francisco. Hned v prvn�m t�dnu sv�ho pobytu zam��il do Kalifornsk�ho institutu integr�ln�ch studi� (CIIS), aby se informoval o p��padn�m studiu na t�to univerzit�. Kalifornsk� institut integr�ln�ch studi� je akreditovan� vysok� �kola, kter� roz�i�uje hranice tradi�n�ch studijn�ch program� a sna�� se propojit intelekt a ducha ve slu�b� jednotlivci i spole�enstv� (vznikla v roce 1968). Z�kladem tohoto typu vzd�l�v�n� je podpora kulturn� rozmanitosti, kreativity a spiritu�ln�ho p��stupu k �ivotu. Univerzita nab�z� mnoho obor� i ve�ejn�ch workshop�, v sou�asnosti zde studuje kolem jednoho tis�ce �ty� set student�. V r�mci sv�ho pobytu se autor n�hodn� setkal s absolventkou CIIS, psychoterapeutkou �esk�ho p�vodu Veronikou Goldovou, s n� uskute�nil n�sleduj�c� rozhovor. * * * �umpel�k: ��m je tato �kola tzv. nov� kultury podle tebe zvl�tn� a jedine�n�? Goldov�: Kalifornsk� institut integr�ln�ch studi� vznikl se z�m�rem spojit tradice V�chodu a Z�padu. Pokou�� se hledat a vyjad�ovat sjednocuj�c� vize sv�ta p��rody a duchovn�ho sv�ta. Integruje v�echny aspekty u�en�: intelektu�ln�, emo�n�, intuitivn�, somatick�, spiritu�ln�. Podobn� sjednocuje duchovn� vhled s prax�. Lid�, kter� tento typ vzd�l�v�n� p�itahuje, maj� hlubok� z�jem o sou�asn� sv�t, p��rodu, duchovno, soci�ln� spravedlnost a pr�ci na sob� sam�ch. �umpel�k: Jak jsi vlastn� �kolu objevila? Bylo t�k� dostat se sem? Goldov�: Studovala jsem v �esk� republice psychologii a zaj�mala se o transperson�ln� psychologii. Na v�cviku holotropn�ho d�ch�n� v Austr�lii jsem se dozv�d�la o Kalifornsk�m institutu integr�ln�ch studi� a shodou okolnost� jsem v tu dobu u� pl�novala t��m�s��n� pobyt v San Francisku. Po p��jezdu do USA a n�v�t�v� �koly mi bylo jasn�, �e studium bude sou��st� m� �ivotn� cesty. Pobyt se ze t�� m�s�c� zna�n� prodlou�il, �iji tady u� deset let. Opat�it si studijn� v�zum bylo tehdy n�ro�n�, stejn� tak financov�n� studia, ale nakonec se v�echno povedlo. �umpel�k: Kter� obor jsi studovala a pro� ses pro n�j rozhodla? Goldov�: Vystudovala jsem obor Integr�ln� psychoterapie. P�vodn� jsem cht�la d�lat doktor�t v oboru Filosofie, kosmologie a v�dom�, ale vzhledem k tomu, �e jsem neabsolvovala magistersk� studium psychologie ve Spojen�ch st�tech, nebylo by mo�n� po ukon�en� z�skat licenci na poskytov�n� psychoterapie. Ale nebyla jsem v�z�na pouze na zvolen� obor, �kola podporuje �ir�� z�jmy ka�d�ho studenta a nab�z� velk� mno�stvi voliteln�ch p�edm�t� i z jin�ch obor�. �umpel�k: M��e� porovnat studium vysok� �koly v �esk� republice se studiem na CIIS? Goldov�: Studium psychologie v �esk� republice bylo zaj�mav� a m�m na n�j v�t�inou jen dobr� vzpom�nky. Studium na CIIS byla v�ak zku�enost, kter� mi zm�nila �ivot. Zm�nila m�j pohled na spole�nost, na sebe sama a ostatn� lidi. V CIIS se kladl d�raz na soci�ln� rovnopr�vnost, na ot�zky ekologick� a politick�. Komunita, mezilidsk� vztahy, vz�jemn� podpora a porozum�n� byly sou��st� studia. D�le�it� byl tak� praktick� v�cvik: ve �koln�m integr�ln�m terapeutick�m centru jsem za�ala pracovat s klienty, co� m� velmi dob�e p�ipravilo na mou dne�n� pr�ci terapeutky a pomohlo mi zvolit si svou specializaci a sv�j terapeutick� p��stup. Krom toho mi �kola p�inesla cenn� osobn� p��telsk� vztahy. B�hem studia jsem nalezla svou duchovn� cestu a opravdov� vnit�n� klid. �umpel�k: Jak prakticky prob�h� v�uka na CIIS? Goldov�: Semestry jsou zde t�i, ten letn� je dobrovoln�. V�t�ina p�edm�t� se vyu�uje t�i hodiny t�dn�, n�kter� dv� hodiny a jin� maj� formu v�kendov�ho kurzu. Studenti si zapisuj� v�t�inou t�i a� �ty�i p�edm�ty za semestr. V�uka povinn�ch p�edm�t� prob�h� ve v�t��ch skupin�ch a� po dvaceti studentech, voliteln� p�edm�ty se realizuj� v men��ch skupin�ch po t�ech a� patn�cti studentech. 44 diskuse Semestr za��n� v�kendov�m pobytem v p��rod�, kter� je zam��en� na budov�n� komunity. B�hem roku �kola po��d� r�zn� programy, jako t�eba hodiny j�gy, koncerty a setk�n�. Z�po�ty se v�t�inou neud�luj� na z�klad� zkou�ek nebo test�, ale za ��ast na p�edn�k�ch a v sebezku�enostn�ch cvi�en�ch, p��padn� za odevzd�n� n�jak� p�semn� pr�ce. N�kte�� profeso�i cht�li, abychom p�inesli den�k, v n�m� jsme refl ektovali prob�ran� u�ivo, n�kte�� cht�li, abychom si zapisovali sny, a v jin�ch p�edm�tech jsme se zab�vali v�zkumn�mi projekty. Obory zam��en� na psychoterapii maj� sv� terapeutick� centra, kde studenti za��naj� vlastn� praxi, co� je ohromn� v�hoda. Centrum pro transperson�ln� terapii bylo zalo�eno v roce 2007 a j� se tak� pod�lela na jeho vzniku. �umpel�k: Studuj� zde p�ev�n� Ameri�an�? Jak� je pod�l zahrani�n�ch student�? Goldov�: Na �kole je v sou�asn� dob� jen �est procent zahrani�n�ch student�. Ov�em hodn� student� m� zelenou kartu nebo dvoj� ob�anstv�, tak�e pod�l lid� narozen�ch mimo USA je daleko vy���. V m� skupin� bylo p�ibli�n� t�icet procent cizinc�. �umpel�k: Kousek od San Franciska �ije zn�m� psychiatr Stanislav Grof. Setkala ses s n�m? Goldov�: Stanislav Grof velmi ovlivnil m�j �ivot a kari�ru. Letos v �ervenci pan profesor slavil sv� dvaaosmdes�t� narozeniny a p�r dn� nato jsem se ��astnila v�kendu holotropn�ho d�ch�n� p��mo v budov� CIIS. Byl to pro m� siln� emocion�ln� z�itek, kter� p�edstavoval jak�si uzav�en� kruhu a refl exi posledn�ch dvaceti let m�ho �ivota. V�cviky holotropn�ho d�ch�n� jsou roz���en� v mnoha st�tech USA, ale zejm�na ve zdej�� komunit� je profesor Grof velmi uzn�van�. �umpel�k: V sou�asn� dob� provozuje� poradnu p��mo v centru San Franciska. Na co se zam��uje�, kdo jsou tv� klienti a s jak�mi probl�my se nej�ast�ji setk�v�? Goldov�: Specializuji se na pr�ci s n�sledky stresu, kulturn� problematiku a p�rovou terapii. M�j p��stup je integr�ln� terapie, kter� spojuje psychiku, somatiku a spiritualitu. Mnoho m�ch klient� ke mn� p�ich�z� kv�li m�mu p��stupu a v�cviku, jin� pro moji otev�enost k duchovn�m ot�zk�m a dal�� proto, �e m�m mezin�rodn� zku�enosti a jsem �e�ka. Pracuji s lidmi trp�c�mi posttraumatickou stresovou poruchou, d�le s p�ry �e��c�mi probl�my s d�tmi, sexem nebo nev�rou, ale i s jednotlivci, kte�� se t�eba a� do sv� �ty�ic�tky v�novali kari��e a nemaj� rodinu, �asto ani partnera. �umpel�k: V �em vid� nejv�t�� probl�m dne�n� doby? Goldov�: Hlavn� ve ztr�t� kvalitn�ch mezilidsk�ch vztah�, kter� jsou obsedantn� nahrazov�ny virtu�ln� komunikac�. Lidsk� p�irozenost spo��v� ve spojen� s druh�mi, a ztr�ta tohoto spojen�, ztr�ta komunity vede ke ztr�t� spojen� se sebou sam�m i s duchovn�m aspektem �ivota. Lid� �ij� ve stavu chronick�ho stresu, jejich nervov� syst�m je st�le v pohotovosti. Uklidnit se sna�� t�m, �e od�krt�vaj� ze seznamu sv�ch povinnost� jednu polo�ku za druhou, m�sto toho, aby hledali opravdov� klid a radost. �umpel�k: Jak se li�� z tv�ho pohledu psychologa americk� prost�ed� od �esk�ho? Goldov�: Ve Spojen�ch st�tech lid� daleko �ast�ji nav�t�vuj� psychologa ne� v �esk� republice. Nen� to t�m, �e by m�li v�ce probl�m�, ale prost� ne�ekaj�, a� jim p�erostou p�es hlavu, a jdou se poradit zav�as. A to je mysl�m dob�e. �umpel�k: P�eji hodn� terapeutick�ch �sp�ch� a d�kuji za rozhovor. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).