![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Nedostatek politick� spirituality - j�dro krize st�edn� Evropy
Michael Frank
�as jistot je ten tam. Dnes u� se ob�an� �ij�c� v zem�ch st�edn� Evropy mohou spolehnout jen na to, �e ��dn� ze v�erej��ch jistot nep�etrvaly. V dob� velk�ho evropsk�ho p�evratu v letech 1989 a 1990 v��ili v blahod�rnost evropsk� integrace a v nenaru�iteln� ekonomick� r�st sjednocuj�c� se Evropy a mohli se t�it na po�ehn�n� pl�novan� spole�n� m�ny mnoha jej�ch st�t�. V odhalen� principi�ln� hanebnosti a pod�adnosti totalitn�ch socialistick�ch model� spat�ovali p�irozen� v�t�zstv� kapitalistick�ho hospoda�en� a pen�ze vn�mali jako vlastn� pohon prosperity a blahobytu a konkurenci jako "du�i" efektivity a pokroku a hospod��skou sout� jako garanta neust�l� obnovy. Ale nic z toho, co bylo tehdy pova�ov�no za nezvratiteln� v�dobytky "kr�sn�ho nov�ho sv�ta", nez�stalo v �ase nejnov�j�� krize nezpochybn�no. A tak� nic z toho nen� p�ij�m�no velk�mi a rozhoduj�c�mi spole�ensk�mi skupinami lid� ve st�edn� Evrop� bez v�hrad. To v�echno v podstat� ztratilo onu gloriolu, kterou z�skalo v dob�, kdy z�padn� koncepty podstatn� p�isp�ly k p�du totalitn� strukturovan�ho sv�ta st�edn� a v�chodn� Evropy ovl�dan�ho Sov�ty. P�ed sto lety a nyn� Je zcela b�n�, �e sou�asn� krize je vn�m�na a popisov�na hlavn� jako ekonomick� probl�m. To je z�rove� d�vodem neschopnosti politick�ch struktur na tuto krizi ��inn� reagovat a usm�r�ovat ji zp�sobem, kter� by ji u�inil jak� tak� vypo�itatelnou, a t�m p�dem mo�n� i zvl�dnutelnou. Krize v mnoha p��padech z�skala podobu principi�ln� skepse, prom�tla se do rozho��en� a ned�v�ry v dosavadn� struktury a zab�han� metody politick�ho a ekonomick�ho chov�n�. Aktu�ln� letopo�et n�s p��mo vyb�z�, abychom si p�ipomenuli dobu p�esn� p�ed jedn�m stolet�m, konkr�tn� rok 1913: politick�mi t�enicemi a ozbrojen�mi �toky za�ala na Balk�n� jedna velk� v�lka, velk� sv�tov� katastrofa, jej� v�le�n� f�ze trvala a� do roku 1945. Tehdy se v d�sledku bou�liv�ch spole�ensk�ch a ekonomick�ch proces� za�aly jistoty star�ho ��du hroutit. Politika ztroskotala, proto�e v�it� vzorce, podle nich� byly posuzov�ny ud�losti a jejich dopad, jednodu�e ztratily svou platnost. �lo o proces, kter� odsunul cel� star� uspo��d�n� sv�ta do historick�ho podsv�t�. Ale nemylme se, stopy tohoto procesu nebyly odstran�ny ani d�jinn�m p�evratem p�ed dv�ma desetilet�mi, o �em� n�s p�esv�d�ila i st�elba na Balk�n� spojen� s etnick�mi �istkami v devades�t�ch letech minul�ho stolet�. I dnes to v mnoha ohledech vypad� podobn� jako tehdy p�ed sto lety. Cynismus elit a ned�v�ra ob�an� Ekonomick� krize se nakonec projevuje jako krize politick�ch struktur - jedn� se o jejich neschopnost vtisknout jasn� pravidla ideologicky nejd�le trvaj�c� chim��e novov�ku, bohorovn� uct�van�mu trhu, aby mohl a musel fungovat tak, jak to v ��asn� lakonick� stru�nosti formuluje bavorsk� �stava: "Ve�ker� hospoda�en� mus� slou�it v�eobecn�mu blahu." Ano, tak to stoj� v �stav� spolkov� zem�, kter� je svou velikost�, d�le�itost� a tradic� srovnateln� s �eskou republikou a s Rakouskem. To, �e tamn� politici tento princip respektuj� stejn� m�lo jako ve st�tech, kde tak jasnou a srozumitelnou �stavn� formulaci nemaj�, je vedlej��. A pr�v� st�ty, v nich� padl, a to pr�vem, st�tn� totalitarismus komunistick�ho ra�en�, mohly - ne, m�ly! - sv�mu zp�sobu vl�dy nad�adit pr�v� tento princip. To v�ak neu�inily. �esk� republika je v�te�n�m p��kladem nejen selh�n� politick�ch elit p�i ekonomick� transformaci, ale i p��kladem selh�n� n�kdej��ho "svobodn�ho", tedy kapitalistick�ho sv�ta. Nebo�, pova�uj�ce se za v�t�ze st�etu V�chodu a Z�padu, nenab�dly z�padn� demokracie spole�nostem, jako je ta �esk�, vlastn� nic. Co bylo k m�n�? Nanejv�� export obzvl vyko�is�uj�c�ch v�honk� vlastn�ho ekonomick�ho syst�mu - a mlhav� "v�emoc" pen�z. Z�pad byl fascinov�n v�jime�n�mi osobnostmi, jako byl prezident-b�sn�k V�clav Havel, z jeho� po��te�n�ho nad�n� pro "antipolitickou politiku" si ka�d� cht�l utrhnout kousek pro sebe, a ponechal p�itom �echy obses�m jejich nov�ch ideolog�. Koho zaj�malo, �e pen�ze jako �dajn� v�emocn� s�la k demokratizaci nesta��? Prezident Havel si sice st�oval na p��slove�n� nedostatek "jak�hokoliv duchovna" v pop�evratov�m v�voji �eska, ale odkud bylo mo�n� cokoliv odkoukat? Svobodn� tr�n� hospod��stv� se stalo nov�m n�bo�enstv�m. To, �e by takov� syst�m mohl fungovat se z�etelem k lidsk� d�stojnosti a spole�ensk� spravedlnosti jen p�i dodr�ov�n� p��sn�ch pravidel a p�i promy�len� soci�ln� politice, nebylo nikomu zcela jasn�, vlastn� to ani nikdo v�d�t necht�l. A tak p�edseda vl�dy V�clav Klaus se svoj� stranou transformoval pr�vn� syst�m jen do t� m�ry, aby "tr�n� hospod��stv� bez p��vlastk�" mohlo neru�en� fungovat. Budov�n� pr�vn�ho st�tu s nezpochybniteln�mi z�rukami pro ob�any, vytv��en� pr�vn�ho prost�ed�, j�m� by se odli�il nov� demokratick� ��d od star�ho totalitn�ho syst�mu, V�clava Klause a jeho n�sledovn�ky nezaj�malo. Z takov�ho cynismu dnes vypl�vaj� st�le nal�hav�j�� d�sledky. �esko nem� - podobn� jako n�kter� dal�� zem� pod n�kdej�� sov�tskou spr�vou - funguj�c� syst�m soud� zam��en�ch v�hradn� na pracovn� a soci�ln� z�le�itosti, a tak vy�izuje tyto sporn� ot�zky prost�ednictv�m obecn�ch ob�anskopr�vn�ch soud�. Soudn� ��zen� se nekone�n� vle�ou, co� m� katastrof�ln� dopad na jednotlivce i celou spole�nost, nebo� se v�razn� rozru�uje smysl pro spravedlnost a v�ru ve vymahatelnost pr�va. Cynismus elit je d�le�it�m kl��em k vysv�tlen� skute�nosti, �e v�t�ina �ech� nem� valnou d�v�ru k fungov�n� demokratick�ch instituc� st�tu, stejn� jako ji postr�d� i ve vztahu k fungov�n� velk�ho evropsk�ho domu, v n�m� �e�i ob�vaj� centr�ln� sv�tni�ku. V roce 2004, t�sn� p�ed kon�n�m referenda o vstupu do Evropsk� unie, se �erstv� instalovan�mu prezidentu Klausovi (tato d�le�it� postava se v�te�n� hod� jako m���tko onoho cynismu elit) povedl majstr�tyk �vejkovsk� dialektiky, kdy� jezdil k��em kr�em po cel� zemi a vyhla�oval: V principu jsem proti p�istoupen� k Evropsk� unii, ale �e�i stejn� nemaj� jinou mo�nost, a proto by m�li hlasovat pro. Ten sam� politik a st�tn�k byl ochotn� podepsat Lisabonskou smlouvu teprve pot�, co si pro svou zemi vym�nil zvl�tn� ustanoven�, kter� neobsahovalo nic jin�ho ne� n�sleduj�c� "v�ti�ku": �esko nen� zral� pro Listinu z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie, a proto tato Listina nesm� v tomto st�t� vstoupit v platnost. Po�etilost takov�ho znev�en� vyvrcholila t�m, �e mu k opodstatn�n� t�to "v�jimky" poslou�ily jako argument p��padn� majetkov� n�roky N�mc� d��ve odsunut�ch z pohrani�n�ch region�. A p�itom m� �esko o �asov�ch ohrani�en�ch p��padn�ch n�rok� a o podm�nk�ch n�vratu majetku jednozna�n� z�kony. Nelze tomu rozum�t jinak, ne� �e s�m prezident ned�v��uje z�konn�m z�klad�m vlastn�ho st�tu. Ale jak pak proboha maj� z�skat d�v�ru ob�an�? Politick� ne�cta k z�jm�m celku Nedostatek d�v�ry v pr�vn� st�t jako z�kladn� princip spole�nosti vede tak� k tomu, �e stran�m "proch�z�" jejich bezuzdn� klientelistick� politika. St�ejn� ot�zka, zda politika slou�� v�em - zemi, n�rodu, spole�nosti, sou�it�, kvalit� �ivota, pr�vn�m z�ruk�m -, m� jen mal� v�znam tv��� v tv�� tomu, zda jsou dostate�n� uspokojeny pot�eby a z�jmy vlastn�ch p��znivc� a stran�k�. V�udyp��tomn� klientelismus prozrazuje, kde politika spat�uje sv�j z�kladn� c�l a v tom jsou patrn� z�sadn� sty�n� body s mentalitou, kter� trvale zamo�uje politiku nejen v �esku, ale i v sousedn�m Rakousku. V tomto kontextu n�s neudivuje, �e �esk� republika zauj�m� v seznamu zkorumpovan�ch spole�nost� na kontinentu �eln� m�sto. Um�st�n� Rakouska je sice lep��, ale ne o mnoho. Tento st�t je podobn� zkorumpovan�, co� se pouze zakr�v� t�m, �e ur�it� v�ci nejsou kriminalizov�ny Transparency International, neziskov� organizace, kter� se sna�� odhadovat korupci v jednotliv�ch zem�ch, m��e jako nez�konn� p�irozen� pran��ovat p�ev�n� jen to, co je skute�n� zak�zan�. V Rakousku by v�bec nepropukla podobn� af�ra, kter� v N�mecku v devades�t�ch letech nakonec znamenala ukon�en� politick�ho �ivota Helmuta Kohla a sou�asn�ho ministra fi nanc� Wolfganga Sch�ubleho st�la m�sto p�edsedy K�es�ansko-demokratick� unie, nebo� to v�echno, co bylo v souvislosti s fi nancov�n�m strany vyt�k�no CDU, v Rakousku zak�zan� v�bec nen�. Ji�� Gru�a, po kr�tkou dobu �esk� ministr kultury, n�kdej�� velvyslanec v N�mecku a v Rakousku, pronesl jednou trefn� bonmot: "Co �echy a Raku�any skute�n� rozd�luje, je jejich spole�n� charakter." Ob�ma spole�nostem je vlastn� vyvinut� smysl pro rovnost a spravedlnost, kter� v Rakousku spolup�sobil jist� i d�ky vlivu velk�ho mno�stv� �esk�ch p�ist�hovalc�. Nicm�n� z n�meck�ho pohledu je ob�ma spole�nostem v jejich smyslu pro rovnost vlastn� jeden neblah� rys. M��eme to n�zorn� uk�zat na jednom kli��: N�mec, jeho� soused si po��d� skv�l� auto, �ekn�me velik� mercedes, se bude v��i sv�mu sousedu jist� u��rat z�vist�. Bude se tak dlouho plaho�it a hledat r�zn� cesti�ky, dokud si nebude moci koupit stejn� velk�, ale dost mo�n� je�t� v�t�� v�z. Stejn� sc�na v Rakousku nebo v �esku: pocit z�visti bude patrn� velmi podobn�, ale lid� maj� tendenci chovat se ke skv�l�mu sousedovu autu tak, aby p�estalo jezdit. Kdy� nejezd� mercedesem nikdo, rovnost a "m�r" jsou znovu nastoleny. Raku�an� se r�di ve sv� politice neutrality orientuj� podle �v�carska, tohoto "spole�enstv� p��sahy" (v ofi ci�ln�m n�zvu st�tu se nach�z� slovo "sp��se�enectv�", "Eidgenossenschaft"). Kriti�t� Raku�an� z toho odvozuj� n�zev pro vlastn� st�t, kter� pak pojmenov�vaj� jako "spole�enstv� z�visti" (Neidgenossenschaft). Spole�enstv� z�visti, kter� je bl�zk� i �ech�m, v sob� nese destruktivn� potenci�l, proto�e brzd� aktivitu a nepodn�cuje pozitivn� snahy. Tato ni�iv� tendence, kdy je hlavn�, aby nikdo jin� nez�skal to, co nemohu z�skat j�, je typick� v mnoha oblastech i pro politickou �innost stran, uskupen� a spole�ensk�ch sil. Jedinou v�jimkou je stav, kdy si politik m��e dovolit t�m��, co chce, proto�e m� za sebou mohutnou v�t�inu; co� se pak d�je zcela bezosty�n�, jako je tomu moment�ln� v Ma�arsku. Jinak je zde snaha v�echno u�init p�edm�tem vz�jemn�ho obchodu, handlu, aby z pohledu konkurenta nebo protivn�ka nikdo nem�l navrch. Z toho pak n�kdy vznikaj� rozhodnut�, jejich� spole�ensk� n�sledky a pr�vn� nesrovnalosti rozhodn� nebyly zv�eny a domy�leny p�edem. To se t�k� i z�sah� do �stavn�ho po��dku. To, �e se na rakousk� �stav� "meloucha�ilo", a �e do n� byl zanesen dokonce i po�et v�de�sk�ch licenc� na taxi (!), vedlo nakonec k tomu, �e se v Rakousku nikdy nemohl vyvinout ten typ "�stavn�ho patriota", jak ho zn�me z pov�le�n�ho N�mecka. Rakou�t� politici u� n�kolikr�t donutili �stavn� soudn� dv�r k tomu, aby neprodlen� prohl�sil za �stavn� z�kony, kter� p�itom sami odhlasovali jako �stav� se p����c�. Takov�ho cynismu se dnes dopou�t� i ma�arsk� vl�da se sv�mi nov�mi z�kony t�kaj�c�mi se �stavn�ho pr�va. V Rakousku takov� praxe skon�ila jen proto, �e u� p�i volb�ch do parlamentu nevznikaj� v�t�iny schopn� �stavu zm�nit. Dnes se ve V�dni vkl�d� nad�je - "kdyby do�lo k nejhor��mu" - ve spolkov�ho prezidenta. V�t�ina ob�an� ho sice pova�uje za ur�it� typ reprezentativn� fi gurky bez vlivu, ale ve skute�nosti je jak�msi volen�m c�sa�em, kter� m��e p�i sestavov�n� vl�dy a v krizov�ch situac�ch uplat�ovat plnou moc, ani� by si toho jeho krajan� byli v�domi. Mimochodem, �esk� �stava se zd� b�t docela zral� a vyv�en�. K tomu jedna historick� ironie osudu: Byl to op�t V�clav Klaus, kter� se ve sv� mal� zaho�kl� v�lce p�ed dv�ma desetilet�mi postaral o radik�ln� zkr�cen� rozs�hl�ch pravomoc� �eskoslovensk�ho prezidenta pro n�slednickou republiku, v n� mnoho z t�chto pravomoc� bylo p�eneseno na Sen�t. Jeho rozhoduj�c�m motivem bylo sebrat V�clavu Havlovi, p�edv�dateln�mu prvn�mu prezidentu nov� republiky, tolik �stavn� moci, kolik jen bylo mo�n�. P�edstavme si, �e by Klaus b�val ve sv� roli prezidenta disponoval on�mi mocensk�mi pravomocemi, kter� vzal sv�mu p�edch�dci Havlovi? N�kdy jsou d�jiny p�ece jen spravedliv�. Jinak to vypadalo se z�konod�rstv�m v dlouh�m obdob�, b�hem n�ho� �esk� republika nebyla schopna ustavit Sen�t, proto�e jeho volba byla Klausovou stranou ma�ena: V podstat� jsou v�echny z�kony z on�ch prvn�ch let republiky bez Sen�tu neplatn�, proto�e vznikly bez sou�innosti druh� komory parlamentu. D�v�ra ob�an� v nezpochybnitelnost vlastn�ho z�konod�rstv� se t�m p�irozen� neposiluje. Populist� na postupu Vid�no zvenku, je v �esku i Rakousku informovanost ob�an� o politick�ch rozhodnut�ch sp�e n�zk�. Ne �e by m�dia nebyla pln� nejr�zn�j��ch debat. Slovn� v�ava je velik�, u�itek z n� je v�ak pramal�. Ve v�t�in� zem� n�kdej�� Kak�nie, onoho Habsburky nucen� sjednocen�ho sv�ta, existuje jeden spole�n� fenom�n, kter� m��eme pozorovat zejm�na v ti�t�n�ch m�di�ch: svoboda n�zoru je zde v��m, svoboda informac� stoj� t�m�� mimo z�jem. Sloupka�i jsou zn�m� a obl�ben�, velk�ch report�r� je poskrovnu, nedost�v� se jim zvl�tn� pozornosti. Analogicky k tomu se p��li� mnoho politick�ch st�et� odehr�v� v um�l�m prostoru ideologick�ch n�zoro v�ch boj�, zat�mco z�kladn�ch informac�, je� by zobrazovaly skute�n� stav v�c� a popisovaly realitu, se nedost�v�. A pr�v� proto je i doba jistot ta tam: publikum je rozmrzel� z toho, �e minul�m st�tn�m ideologi�m sice odzvonilo, ale ideologie jako takov� v ��dn�m p��pad� nevyhynuly. Ukazuje se, �e spole�nosti stigmatizovan� ideologick�m my�len�m nejsou p�ivykl� debatovat o faktech a v�cn�ch souvislostech jak� tak� realisticky. Z toho logicky vypl�v�, �e populist� jsou na postupu, proto�e v obecn� nejistot� jejich odpov�di, kter� poskytuj� zd�nliv� a jednoduch� �e�en�, nab�zej� nad�ji a zast�raj� zbytky schopnosti voli�� vid�t jasn�. V odpov�d�ch tradi�n�ch stran - ano, i v �esk� spole�nosti m��eme generaci po p�evratu mluvit o tradi�n�ch stran�ch - nach�z�me po�etilou reakci: Pokou�ej� se z�skat si oblibu pomoc� je�t� jednodu���ch pravd, ve zp�sobu argumentace se nech�vaj� strhnout vzorem populistick�ch stran a ��astn� se cirkusu zjednodu�ov�n�, ba dokonce jej je�t� p�i�ivuj�. A tak doch�z� k tomu, �e reak�n� populist� - v Rakousku t�eba pravicov� nacionalistick� FP�, v �esku komunist� a nacionalist� - nenut� zbytek politick�ho spektra k v�t�� jednozna�nosti, n�br� jej �enou do stejn� slep� uli�ky zjednodu�uj�c� mlhavosti. V�sledkem je naprost� znejist�n�, ztr�ta v�ry v to, �e n�m jsou strany schopn� kdy nal�t �ist�ho v�na, ztr�ta v�ry v to, �e v kalkulu t�ch, kte�� usiluj� o moc, hraje v�eobecn� blaho jakoukoli roli. Naproti tomu se strany samy c�t� b�t osudov�m zp�sobem osvobozeny od povinnosti ��dit se v politick�m z�pase poctivost� - proto�e to stejn� koneckonc� u� nikdo neo�ek�v�. Tak jako nen� mo�n� vyvolat ��dn�ho dobr�ho ducha jen pomoc� pen�z, tak se pomoc� cynismu ideologick�ch zjednodu�en� ned� dos�hnout ni�eho, co by mohlo nad�le p�sobit jako spiritualita v�eobecn�ho blaha. V It�lii sledujeme, jak se v hnut� Beppeho Grilla vyjevuje absolutn� pop�en� politiky jako ��inn� s�ly - ani� by bylo nab�dnuto cokoliv jako ��inn� n�hra�ka. Italov� jsou v�ichni do jednoho zakuklen� anarchist�, ti n�co takov�ho vydr��. K �emu by v�ak mohlo doj�t ve spole�nostech, kter� chovaj� v�ru ve st�t tak jako �esko a Rakousko? Novin�� a publicista Michael Frank (*1947) spojil sv�j profesion�ln� �ivot se st�edn� Evropou. Od roku 1986 byl dvacet let v�de�sk�m dopisovatelem v Mnichov� vych�zej�c�ho listu S�ddeutsche Zeitung - s p�est�vkou let 1992-1998, kdy zbl�zka pozoroval polistopadov� d�n� v �esk�ch zem�ch. Vtipn�mi, kriticky zac�len�mi koment��i a odv�n�m vystupov�n�m p��mo na rakousk� medi�ln� sc�n� z�skal pov�st nep��jemn� zv�dav�ho novin��e, "korespondenta proti Rakousku", jak ho po�astoval bulv�rn� den�k Kronen Zeitung. Nelibost ma�arsk�ch n�rodovc� vyvolal kritick�m pohledem na autokratick� zp�soby a podivn� reformn� iniciativy Orb�novy vl�dy. Ji� m�s�ce p�edem varoval p�ed chystan�m z�konem o sd�lovac�ch prost�edc�ch. B�hem sv�ho p�soben� v Praze se aktivn� zapojil do snah o �esko-n�meck� porozum�n� a byl za to poct�n novin��skou cenou Josepha Rotha a "Zlat�m perem". Z pobytu u n�s vyt�il i dv� kni�n� publikace. Od roku 2012 �ije op�t v rodn�m Bavorsku. Redak�n� upraven� koment��, kter� p�elo�ila Lucie Rydlov�, napsal Michael Frank p��mo pro revue PROSTOR. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).