![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
P��b�h kooperativn� demokracie
aneb Pro� pot�ebujeme parlamentn� ob�anskou radu?
Jascha Rohr
Publicista a ob�ansk� aktivista Jascha Rohr (*1976) p�sob� jako poradce a kou�. Studoval filosofi i, psychologii a sociologii v Trev�ru a Oldenburgu. V roce 2002 zalo�il Akademii permakultury (Permakultur Akademie) a v roce 2008 spolu se Sonjou H�rsterovou zalo�il Institut participativn�ho utv��en� (Institut f�r Partizipatives Gestalten), jen� vych�z� z konceptu kooperativn� demokracie. V leto�n�m roce vydal v nakladatelstv� thinkOYA svou prvn� knihu In unserer Macht. Aufbruch in die kollaborative Demokratie (V na�� moci. Odchod do kooperativn� demokracie). N�sleduj�c� sta� vy�la v �asopise Oya, �. 10, ro�. 2011, str. 12-15, z n�m�iny p�elo�ila Petra Kultov�. * * * Demokracie, v nich� �ijeme, jsou nejlep�� ze v�ech dosud realizovan�ch politick�ch syst�m�. Na tom trv�m. Ale rozhodn� nejsou t�m posledn�m bodem historie, ke kter�mu jsme cht�li dosp�t, nejsou ani nejlep��mi mysliteln�mi syst�my, a podle m� u� v�bec nejsou schopny vy�e�it pal�iv� probl�my na�� doby. Jen�e, jak� syst�m by si dok�zal s t�mito v�zvami l�pe poradit? Nejsp� jedin� ten, kter� teprve vytvo��me, kter� je�t� nezn�me a kter� n�s dozajista p�ekvap�. M�m pro n�j pracovn� n�zev: kooperativn� demokracie. Cestu k jeho vytvo�en� naz�v�m "Projekt Hiddensee". Ale p�kn� popo�ad�. Hiddensee Z maj�ku Dornbusch na ostrov� Hiddensee se otev�r� nev�dan� pohled na Ruj�nu a pevninu P�edn�ho Pomo�anska. Za dobr�ho po�as� se odtud d� dohl�dnout a� na pob�e�� k m�stu Stralsund. Kombinace mo�sk�ho vzduchu a pohledu do d�lek povzn�� ducha a projas�uje mysl. S partnerkou Sonjou H�rsterovou jsme se sem vydali na podzim roku 2008 na dovolenou. Bylo to pot�, co jsme se p�ipojili k projektu spolupr�ce v oblasti soci�ln�ho podnik�n� p�i Humboldtov� univerzit� v Berl�n�. A na z�klad� toho jsme op�t museli konstatovat, jak je d�le�it� vybudovat si vztah ke kontextu, kdy� chceme �e�it spole�n� probl�m nebo za��t n�jak� projekt. T�m mysl�m vztah ke v�em lidem, m�st�m, my�lenk�m a p��b�h�m okolo. Jedin� tak, jak vypl�v� z na�� zku�enosti, mohou vznikat nosn�, p�esv�d�iv� a uskute�niteln� n�pady. Tato pr�ce na utv��en� vztah� ke kontextu je�t� st�le nen� samoz�ejmost�. Dne�n� pl�nova�i, konstrukt��i a tv�rci koncept� se �asto pova�uj� za n�koho, kdo stoj� mimo probl�movou situaci, nebo dokonce nad v�c�. Vytv��ej� �e�en� pro lidi a m�sta, s nimi� nejsou spojeni v�bec, nebo jen zprost�edkovan�. Nejsp� se tak d�je i ze strachu, proto�e kdo se rozhodne n�co zm�nit, v�dy p�i tom zm�n� i s�m sebe. Ale kdo nem� vztah k tomu, co chce zm�nit, zp�sob� v�c �kody ne� u�itku. Tato zku�enost by se dala shrnout do n�sleduj�c� teze: Zda�il� a pozitivn� n�vrh vy�aduje, aby v�ichni z��astn�n� byli ochotni vstupovat do vz�jemn�ch vazeb. Vznikl� diskuse se tak z�rove� st�v� podn�tem pro vn�j�� i vnit�n� zm�ny. S hlavou plnou t�chto my�lenek a s maj�kem v z�dech jsem dostal bl�zniv� n�pad, jak� by to bylo v�st t�mto zp�sobem nejenom jednotliv� projekty, ale i celou politiku zem�. Co kdyby se lid� sch�zeli, aby se sami aktivn� zapojili do v�niv�ch debat a vytv��eli tak n�vrhy, programy, projekty a koncepty t�kaj�c� se budoucnosti jejich zem�? Nemyslel jsem t�m "participaci" na p�edb�n�m ��zen� nebo ve�ejn�ch diskus�ch, kde se prob�raj� ji� vypracovan� z�m�ry. M�l jsem na mysli skute�n� procesy vedouc� ke vzniku koncept� a n�vrh�, kter� p�in�ej� �e�en� pro velk� tematick� oblasti, jako nap�. syst�m zdravotnictv� nebo energetick� obrat. Tyto postupy se zat�m objevuj� jen vz�cn� nebo v�bec, a to plat� p�edev��m o politice. Jen�e pr�v� tam je nal�hav� pot�ebujeme. Sv�t Tato p�edstava byla osv�uj�c� jako v�tr, kter� kolem n�s v�l, a z�rove� po�etile utopick�. Ale co�pak m�me na v�b�r? P�inejmen��m j� si ned�l�m nad�je, �e ony gigantick� �koly m��e uspokojiv� zvl�dnout sou�asn� byrokraticko-lobbistick� demokracie, v n� politi�t� a hospod���t� funkcion��i projedn�vaj� rozhoduj�c� pl�ny za zav�en�mi dve�mi. Rovn� si nemysl�m, �e struktury jako Spolkov� vl�da, Evropsk� unie nebo OSN jsou schopny vypracovat region�ln� a glob�ln� pot�ebn� projekty nap�. na ochranu �ivotn�ho prost�ed�, regulaci fi nan�n�ho syst�mu, na boj proti chudob� a hladu, ekologick� zm�ny v z�sobov�n� energiemi nebo na spravedliv� a ekologick� p�erozd�lov�n� zdroj�. A o jejich chvatn� vy�adovan� realizaci ani nemluv�. Z�chrann� euroval, zdravotn� reforma nebo projekt Stuttgart 21 na radik�ln� p�estavbu n�dra��? To, co se n�m p�edkl�d� jako �e�en� a co m� pr� p�edstavovat inovativn� koncepty a n�vrhy p�edznamen�vaj�c� budoucnost, m� napl�uje studem. Za mo�nostmi, kter� by se daly vyu��t, toti� zna�n� zaost�vaj�. P�ijde �as, kdy si budeme muset p�iznat, �e na�e politick� struktury, kter� n�m p�inesly jist� mnoho dobr�ho, se tak� mezit�m samy staly sou��st� probl�mu. Jejich zjevn� nekomplexn�, line�rn� a technokratick� logika nem��e b�t v�chodiskem pro �e�en� slo�it�ch probl�m�, s nimi� se dnes pot�k�me. T�m by mohla b�t jedin� region�ln� a glob�ln� aktivn� ob�ansk� spole�nost, a to pomoc� nov�ch produktivn�ch forem spolupr�ce, kter� by dok�zaly iniciovat uplatn�n� kolektivn� inteligence. Abychom mohli �e�it komplexn� probl�my, mus�me se nau�it spolupracovat transparentn�, nesm�me se up�nat k jedin�mu �e�en� �i se omezovat na jedinou oblast a mus�me rozv�jet kolektivn� inteligenci. Politick� syst�m, kter� by toho byl schopn�, je kooperativn� demokracie. Parlamentn� ob�ansk� rada P�izn�v�m, �e po dlouhou dobu byl "Projekt Hiddensee" jen pouhou my�lenkou. Vypr�v�l jsem o n�m n�kolika m�lo bl�zk�m p��tel�m. Ani v nejmen��m jsem si ale nedok�zal p�edstavit, jak by m�l vypadat prvn� krok. Pak se na z�v�r roku 2009 se�ly dv� ud�losti. Za�al jsem se intenzivn� zab�vat kooperativn�mi projekty a soci�ln�mi m�dii na internetu a re�er�ovat kolektivn� inteligenci a chov�n� v davu. P�es twitter jsem vedl zaj�mav� rozhovory s lidmi, kte�� v t�chto oblastech b�dali a pracovali. Na jednu stranu m� fascinovaly glob�ln� komunika�n� schopnosti nov�ch technologi� a jejich vliv na neuv��iteln� zrychlen� komunikace, co� bylo tak d�le�it� b�hem zelen� revoluce v �r�nu. Na druhou stranu se mi zd�lo, �e koncepce a realizace konkr�tn�ch projekt� pot�ebuje v�dy i lok�ln� komunitu, kter� se bude skute�n� sch�zet a spolupracovat v konkr�tn� oblasti. Vedle toho m� zam�stn�vala Theory U Otto Scharmera a De sign Thinking Tima Browna. T�matem obou knih jsou inova�n� procesy a procesy zm�ny. P�edev��m u Browna je z�ejm�, jak d�le�it� je konkr�tn� m�sto, v n�m� se tyto procesy rozv�jej�. R�zem zapadlo jedno do druh�ho: pr�v� n�s, kte�� jako tv�rci pl�n� pracujeme p�edev��m m�stn�, nenapadla z�ejm� v�c, a sice, �e politick� syst�my a jejich instituce se tak� v�dy projevuj� na konkr�tn�ch m�stech, nap�. v n�meck� Spolkov� rad� nebo v n�meck�m Spolkov�m sn�mu. Co kdybychom tento dvoukomorov� syst�m roz���ili je�t� o jednu komoru - o "spolkovou ob�anskou radu"? V takov� parlamentn� ob�ansk� rad�, kter� by byla pevn�m institucion�ln�m dopln�n�m dosavadn�ho syst�mu, by se nepracovalo na deliberativn�- reprezentativn�m principu (�ili debatami z�stupc� jednotliv�ch stanovisek), ale kooperativn�. Tady by ob�ansk� spole�nost spolu s v�dci, ekonomy a um�lci vytv��ela v transparentn�ch, otev�en�ch procesech pl�ny t�kaj�c� se syst�mu zdravotnictv�, energetick�ho obratu, dopravy, da�ov�ho syst�mu a tak d�l. Takov� diskuse by se daly tak� ve�ejn� p�en�et, podobn� jako v p��pad� sm�r��ho ��zen� Heinera Gei�lera, vyjednava�e ve vlekl�m sporu Stuttgart 21 na stavbu podzemn�ho n�dra��. Pak by mohly b�t projedn�v�ny bu� jako konkr�tn� projekty nejr�zn�j��ch organizac�, nebo p�edkl�d�ny v p��slu�n�ch gr�mi�ch jako p�edlohy z�kon�. Procesy a metody takov� pr�ce m�me ji� v hrub�ch obrysech k dispozici, museli bychom je jen pat�i�n� vylep�it. Lid� by op�t c�tili, �e se aktivn� pod�lej� na utv��en� spole�nosti a �e mohou p�isp�vat ke kolektivn� inteligenci. Lid� si mus� vyzkou�et, jak vznik� kolektivn� inteligence, sezn�mit se s kooperativn�mi a participativn�mi procesy. K tomu jsou zapot�eb� konkr�tn�, re�ln� m�sta, v nich� se tyto procesy uskute��uj�. L�kaj� m� p�edev��m my�lenky na zm�nu legitimity. Kdyby toti� existovaly instituce jako parlamentn� ob�ansk� rada, politi�t� �initel� projedn�vaj�c� pl�ny za zav�en�mi dve�mi by si museli nechat l�bit ot�zku, pro� nezah�jili transparentn� tv�r�� proces s ob�any v�as. P�edstavuji si tiskovou konferenci, na n� se novin�� pt�: "Pane XYZ, vy n�m zde p�edstavujete zna�n� kontroverzn� pl�ny na stavbu podzemn�ho n�dra��. Koncept p�estavby n�dra�� jste mohl vytv��et tak� v "parlamentn� ob�ansk� rad�" ve spolupr�ci s ob�any m�sta, se z�stupci drah, ekonomy, politiky a ��edn�ky. Pro� jste tuto mo�nost nevzal na v�dom�? A na z�klad� �eho byl n�vrh uzn�n za legitimn�?" Na koncepci parlamentn� ob�ansk� rady jsem spolu se sv�m kolegou Holgerem Nauheimerem odvedl velk� kus pr�ce. Vzniklo mnoho n�pad� a vytvo�ila se s� skv�l�ch lid�. Jen�e kdy� jsme se cht�li v prosinci roku 2010 pustit do konkr�tn�ho pl�nov�n� prvn� ve�ejn� akce, dolehly na n�s t�kosti a nezodpov�zen� ot�zky. Od t� doby p�tr�me po sch�dn� cest�. Pamatuji si, jak m� Katrin K�uferov� z Presencing Institute hned na za��tku projektu upozor�ovala, �e bychom se m�li p�ipravit na mnoh� nesn�ze. I kdy� projekt parlamentn� ob�ansk� rady, spo��vaj�c� ve vytvo�en� t�et� komory v r�mci ji� etablovan�ho politick�ho syst�mu, je dost opov�liv�, jak dalek� je potom cesta ke kooperativn� demokracii? Ve skute�nosti tak dalek� nen�. V podstat� jsme ji� jej� velkou ��st urazili. Jak my v Institutu participativn�ho utv��en� (Institut f�r Partizipatives Gestalten), tak i mnoho jin�ch podobn� zam��en�ch lid� ji� pracujeme na mal�ch i velk�ch projektech, kter� by se daly ozna�it za kooperativn� demokratick�. Uvedu dva p��klady na�� pr�ce. Bollertsk� vesnice U� v�ce ne� dva roky se star�me o ob�anskou iniciativu Bollertsk� vesnice nedaleko G�ttingenu. Tato inciativa vznikla za ��elem odvr�cen� demografi ck� zm�ny v regionu. Je v�slovn� politicky neutr�ln� a svou �innost soust�e�uje na projekty k udr�en� a v�stavb� vesnick� a region�ln� infrastruktury. Iniciativ� se poda�ilo zachr�nit ve�ejnou plov�rnu, kterou nyn� �sp�n� provozuj� ob�an�. Tak� se j� zda�ilo zabr�nit uzav�en� mate�sk� �koly a v srpnu 2011 zorganizovala velkou kulturn� ud�lost. Nov� se pl�nuje v�stavba n�kolikagenera�n�ho domu v centru obce. Vezmeme-li v �vahu, �e projekt m�l v t� dob� za sebou teprve dva roky existence, stoj� tyto �sp�chy za pozornost. Ale skute�n� v�jime�nost projektu spo��v� ve zp�sobu organizace t�to iniciativy. M� sice z fi nan�n�ch a pr�vn�ch d�vod� sv�ho z�izovatele, av�ak struktury rozhodov�n� a spolupr�ce se zakl�daj� v�hradn� na t�ech principech: na rovnosti, sv�pr�vnosti a transparentnosti. Kdo chce realizovat projekt v r�mci iniciativy Bollertsk�ch vesnic, najde si podporovatele a m��e za��t. Podm�nkou je jen to, �e v�ichni mus� m�t mo�nost pod�let se na projektu a mus� b�t otev�en� informov�ni o jeho pr�b�hu. P�i t�to pr�ci jsme se zat�m mohli vyhnout form�ln�mu hlasov�n�. Na to jsem obzvl hrd�, proto�e nem�m valn� m�n�n� o v�t�inov�m nebo konsenzu�ln�m rozhodov�n�. D�le�it� je, �e lid� v iniciativ� �iv� diskutuj�, p�edkl�daj� sv� vlastn� n�pady. Ani� by je brzdily pochybnosti, ned�v�ra, podmi�ov�n� a hlasov�n�, mohou zkr�tka za��t jednat. Doposud to fungovalo obdivuhodn� dob�e. Kooperativn� demokracie vy�aduje d�v�ru a jasn� postoj jedince. T�m vznik� produktivn� a konstruktivn� chov�n� a vytv��ej� se p�irozen� rozhodovac� struktury, v nich� moc nemohou zneu��vat ani jedinci, ani v�t�ina. Oberndorf Jedn�m z na�ich nov�ch projekt� je obec Oberndorf u Cuxhavenu. Zde prov�d�me obnovu vesnice. Ne�ekal jsem, �e tento �kol bude m�t tolik spole�n�ho s kooperativn� demokraci�. Jen�e Oberndorf�t� to vzali v�n�, cht�li se vydat po nov�ch cest�ch a investovat dotace pro obnovu vesnice skute�n� do budoucnosti obce. B�hem participativn�ho procesu utv��en�, kter� trval dev�t m�s�c�, jsme intenzivn� diskutovali o glob�ln�m a lok�ln�m rozvoji. Pot� Oberndorf�t� dosp�li k rozhodnut� zalo�it ob�ansk� dru�stvo. Budou se starat o nezbytn� z�le�itosti sv� obce, jako je z�sobov�n� energiemi, z n�ho� m� �ist� v�nos z�stat obci, d�le o turistick� ruch v Oberndorfu, o nov� vyu�it� neobydlen�ch prostor ve vesnici a o mnoho dal��ho. "Oberndorf�t� t�hnou za jeden provaz," zn� jejich slogan. Nyn� si vytv��ej� pot�ebn� struktury, pl�nuj� nap�. v�stavbu m�sta ob�ansk� anga�ovanosti, v n�m� by mohli spole�n� pracovat. Nav�c poznali, �e mus� b�t schopni organizovat spolupr�ci v produktivn�ch procesech, a cht�j� tak �init pat�i�n� metodicky. Aby kooperativn� demokracie fungovala, mus�me nejprve vytvo�it infrastrukturu spolupr�ce. Nav�c pot�ebujeme metodick� dovednosti a nov� form�ty, kter� n�m pomohou p�i organizov�n� produktivn�ch proces�. V Oberndorfu jsou v�echny d�le�it� sou��sti kooperativn� demokracie pohromad�. Kdyby toto m�sto jednou p�i�lo p�i slu�ov�n� obc� o vlastn� obecn� zastupitelstvo, m�li by obyvatel� obce u� vytvo�en� funguj�c� struktury kooperativn� demokracie, kter� by jim umo�nily i nad�le h�jit ��inn� sv� z�jmy a spravovat sv� z�le�itosti. Kooperativn� struktury mohou samoz�ejm� vznikat nejen ve vesnic�ch, ale tak� v organizac�ch a podnic�ch. Tak se na nejr�zn�j��ch m�stech uchycuj� prvn� v�honky kooperativn� demokracie. A j� v�m, �e i v mnoha jin�ch projektech se bude pracovat na podobn�ch ot�zk�ch a p��stupech. Zrovna b�hem psan� ke mn� p�es twitter dorazila zpr�va, �e se bude konat akce s n�zvem "Skute�n� demokracie v Berl�n�". V�ude u� se na tom pracuje, kolektivn� inteligence za��n� p�sobit! To mi dod�v� nad�ji. Kdy� budeme i nad�le testovat a uskute��ovat r�zn� formy kooperativn� demokracie a z�rove� budeme m�t na z�eteli velk� politick� projekty, nebude nutn� �ekat na nezbytn� zm�ny p��li� dlouho. Vyhl�dky do budoucna Slovo kooperativn� demokracie mo�n� vypad� jako jazykolam, ale podobn� to asi bylo, kdy� se poprv� za�alo mluvit o reprezentativn� a parlamentn� demokracii. Tv��� v tv�� nadch�zej�c�m �kol�m vid�m v kooperativn� demokracii nezbytn� a dlouho o�ek�van� krok sm�rem dop�edu v evoluci demokracie. Kooperativn� demokracie p�inese radik�ln� zm�ny. Ale sp�e ne� pr�lom v syst�mu v n� p�esto vid�m kontinu�ln� a politicky legitimn� zdokonalen� syst�mu dosavadn�ho. Kooperativn� demokracie otev�r� mnoho nov�ch ot�zek a nesm� se zaleknout experiment�. Proto�e trvat na st�vaj�c�m syst�mu by bylo, jako bychom cht�li pomoc� kalkul�toru d�rn�ch �t�tk� vytv��et komplexn� 3D animovan� fi lmy. Cesta ke kooperativn� demokracii p�edstavuje otev�en� a �ivouc� proces utv��en�. Nem��eme dnes ��ci, jak bude kooperativn� demokracie vypadat za dvacet let, ale m�me nyn� mo�nost p�isp�t ke vzniku nov� politick� logiky. Mimochodem, minul� t�den jsem byl op�t na Hiddensee. My�lenka na kooperativn� demokracii m� je�t� st�le p�itahuje k maj�ku Dornbusch. Neb�t n�v�t�vy na ostrov�, nepsaly by se mi tyto ��dky tak lehce. Pokud se lid� p�esp��li� zab�vaj� "demokraci�", b�v� to znamen�: jejich podv�dom� c�t� strach z mo�nosti ztr�ty demokracie.
Dokud nevypukne epidemie �loutenky, nec�t� v�dom� ani podv�dom� pot�ebu zab�vat se
dum�n�m o �loutence? Zdrav� stav b�v�, kdy� �lov�ka jeho v�dom� ani
podv�dom� nenut�, aby m�l o zdrav� p�ehnan� obavy...
Aforismy Eduarda P. Martina |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).