Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Na dn� kosmick� pam�ti
(rozhovor o otev�en� mysli s teoretikem v�dy Miloslavem Kr�lem)

(Rozhovor o otev�en� mysli
s teoretikem v�dy Miloslavem Kr�lem)

V �edes�t�ch letech pat�il Miloslav Kr�l (*1930) k p�edn�m propag�tor�m kybernetiky, zab�val se teori� v�dy a probl�my civiliza�n�ho v�voje. Po ��e normalizace, v n� se jako b�val� "osma�edes�tn�k" nevyhnul perzekuci, se op�t zapojil do v�deck� �innosti. Doned�vna pracoval v Kabinetu pro v�zkum v�dy, techniky a spole�nosti Akademie v�d �esk� republiky. Nyn� dokon�il svou novou knihu Hled�n� smyslu kosmu a �lov�ka. Usiluje v n� o takov� pojet�, v n�m� se origin�ln�m zp�sobem propojuj� poznatky modern� v�dy, hlubinn� psychologie a k�es�ansk� teologie (svou koncepci naz�v� "pam�ov�m modelem jsoucna"). Kniha je p�ipravena k vyd�n� v olomouck�m nakladatelstv� Fontana. Rozhovor je p�epracovanou verz� rozhlasov�ho po�adu odvys�lan�ho v R�diu Svobodn� Evropa 9. kv�tna 2002 v r�mci cyklu "Pam�tn�ci - osudy, na kter� se nesm� zapomenout".

***

Hanu�: Jste ve v�ku, kdy �lov�k sp� bilancuje, ne� by m�nil sv�j �ivot a p�ehodnocoval sv� postoje i sm��len�. Tu�il jste, �e by k n�jak� katarzi mohlo doj�t?

Kr�l: Netu�il. �il jsem kdysi velmi �sp�n� �ivot a o katarzi jako hlubok� vnit�n� prom�n�, kdy se m�n� i lidsk� osobnost, jsem nikdy neuva�oval, proto�e do m�ho p��rodov�decky orientovan�ho v�d�n� tento pojem nepat�il. Jenom�e pozd�ji jsem s�m pro�il takovou vnit�n� katarzi, �e jsem nyn� snad nejp�ekvapen�j�� �lov�k v�bec.

Hanu�: Ne� se k n� ale dostaneme, p�edpokl�d�m, �e jako �lov�k la�n�c� po exaktn�m v�d�n� jste byl ateistou. Byl jste j�m u� od ml�d�?

Kr�l: Jako mal� kluk jsem byl veden maminkou k tomu, abych v��il v Boha, a asi tak do jeden�cti dvan�cti let jsem dokonce chod�val do kostela. Pozd�ji na gymn�ziu v Kutn� Ho�e jsem se v�ak za�al seznamovat s v�deck�m v�d�n�m a dozv�dal se tak �pln� jin� vysv�tlen�. Byla pro mne velmi p�ekvapiv�, a st�le v�ce se mi zd�lo, �e bez toho p�vodn�ho, naivn� n�bo�ensk�ho v�kladu se mohu klidn� obej�t.

Pak jsem p�i�el na vysokou �kolu a tam byla moje prom�na dokon�na. Je�t� p�ed dokon�en�m studia stavebn�ho in�en�rstv� jsem za�al studovat filozofii a fyziku a hned po st�tn� zkou�ce n�sledovala aspirantura filozofie se zam��en�m na p��rodn� v�dy. Absolvoval jsem p�edn�ky z teorie relativity, kvantov� mechaniky, matematiky i jin�ch obor� na matematicko-fyzik�ln� fakult� a vzd�l�val se i nad�le v oblasti, kter� byla pro mne nejabsurdn�j�� a nejp�ekvapiv�j�� - v oblasti modern� fyziky.

Hanu�: Uv��il jste marxismu?

Kr�l: Ano, uv��il. Byl jsem v�dycky p��stupn� soci�ln�mu c�t�n�. Poch�zel jsem z venkovsk� rodiny, kter� si svou vlastn� prac� t�ce vyd�l�vala na �ivobyt�. Vn�mal jsem citliv� rozd�ly v soci�ln�m postaven� lid�, a kdy� jsem se s marxismem sezn�mil, zd�lo se mi, �e je to ��inn� recept na �e�en� soci�ln� ot�zky. Prost� jsem uv��il, �e by bylo mo�n� vy�e�it r�zn� soci�ln� probl�my a �e Marx n�co takov�ho hl�sal.

Na vysok� �kole jsem sledoval oboj�, v�du i politiku, i kdy� prioritou bylo samoz�ejm� p��rodov�deck� v�d�n�. Za sv� levicov� p�esv�d�en� jsem se anga�oval, vstoupil jsem do strany, ale m�l jsem svou vlastn� p�edstavu o uskute�n�n� ur�it�ch humanitn�ch ide�l� - ne tu stalinskou, zlo�innou.

Hanu�: Bylo v�bec mo�n� slou�it v�deck� obraz sv�ta s tehdej�� ideologi�? Mantinely byly p�eci vysok� a tvrd�...

Kr�l: Ano, mantinely skute�n� existovaly. Vzpom�n�m si, jak jsem m�l jednou v Moskv� p�edn�ku o tom, �e je t�eba zav�st do v�uky politick�ch pracovn�k� kybernetick� discipl�ny. Poslucha�i nam�tali, �e p�ece komunistick� strana ��d� v�decky a �e je t�eba zkoumat pouze zp�sob tohoto ��zen�, kter� se pak mus� vyhodnotit a teoreticky zobecnit - odtud se pr� maj� �erpat poznatky v�dy o ��zen�. Dostal jsem se tam do velk�ho konfliktu a sna�il se jim vysv�tlit, �e i strana se mus� ��dit principy platn�mi ve v�d� o ��zen�, v kybernetice - asi tak, jako kdy� �lov�k p�em��l� o jak�mkoli t�matu, mus� se ��dit principy form�ln� logiky.

Hanu�: Jak dlouho v�m ten marxisticko-kybernetick� postoj vydr�el?

Kr�l: Opou�t�l jsem ho postupn� pod t�hou poznan�ch fakt�. Prost� jsem nahl�dl, �e touto cestou u� d�l j�t nemohu. V roce 1968 jsem pak podepsal 2000 slov, anga�oval jsem se v redak�n� rad� Report�ra, co� v�echno byly pro nastupuj�c� hus�kovsk� re�im ohromn� proh�e�ky. A nakonec jsem jako scientistn� revizionista prv�ho ��du dostal vyhazov z vysok� �koly ekonomick� s t�m, �e nesm�m p�sobit na ��dn� vysok� �kole.

Hanu�: Co s v�mi ud�lal ten p�d z akademick�ch v��in?

Kr�l: Kupodivu filosoficky se mnou zas tak mnoho neud�lal. I v ��e sv�ho nov�ho ryb��sk�ho �ivota - nejprve jsem pracoval jako d�ln�k na bagru a pozd�ji jako technik u st�tn�ho ryb��stv� - jsem st�le koutkem oka sledoval, co se ve v�deck�m sv�t� d�je. Ale �ivot v maringotce nesk�tal zrovna ide�ln� podm�nky ke studiu. A nav�c: Kdy� jste na vzestupu, v�ichni v�s uct�vaj�, kdy� pad�te, z�stanete s�m. Ob�ansky jsem byl ne��douc� �lov�k, moji b�val� kamar�di o mne ztratili z�jem, m�li strach. A tak jsem si mezi ryb��i na�el nov� p��tele. A lidsky vzato, byli skoro lep�� ne� ti d��v�j��, r�d na n� vzpom�n�m.

Hanu�: S ostatn�mi disidenty jste se nest�kal?

Kr�l: Samoz�ejm�, kontakty jsem m�l. A kdy� jsem s nimi podepsal Chartu 77, m�lem mi to zl�malo vaz i jako oby�ejn�mu technikovi - tehdej�� �editel pra�sk�ho ryb��stv� se za mne musel politicky zaru�it, abych nebyl smeten je�t� n�. P�esto jsem se zapojil do r�zn�ch iniciativ, p�edn�el jsem v takzvan�ch bytov�ch univerzit�ch ve sv�m bydli�ti na Pet�in�ch, n�kolikr�t i u b�sn�ka Seiferta, kter�ho jsem si velice v�il. Pozd�ji jsem psal i pro samizdatov� Lidov� noviny, kter� za�al vyd�vat Ji�� Ruml. Ale celkov� pocit byl sp� depresivn�, vypadalo to, jako by tehdej�� �eskoslovensk� republika m�la z�stat o�zou zaostalosti uprost�ed gorba�ovsk� glasnosti.

Hanu�: Mysl�te si, �e to va�e str�d�n� m�lo hlub�� v�znam a �e souvis� s t�m z�itkem, kter� se potom dostavil?

Kr�l: Jsem o tom hluboce p�esv�d�en. Kdybych se m�l vyj�d�il archetyp�ln� - v term�nech Carla Gustava Junga, snad nejv�t��ho psychologa lidsk�ho nev�dom� - , pro�il jsem takovou malou variaci p��b�hu J�ba, �lov�ka zavr�en�ho, kter� ztratil v�echny p��tele, pro�il obrovsk� str�d�n� a potom byl za toto str�d�n� dvojn�sobn� odm�n�n. To, co p�i�lo jako odm�na - z�itek, o kter�m budeme je�t� mluvit - p�esahovalo v�echny moje p�edstavy jak�koli odm�ny. Jako ateista a p��rodov�dec bych nikdy neuv��il, �e by k n��emu takov�mu v principu mohlo doj�t...

Hanu�: V� p��m�r s J�bem kulh� v tom smyslu, �e J�b se nevzdal sv� bohabojnosti, sv� v�ry. Vy jste byl bezv�rec...

Kr�l: M�l jsem ale sv� p�esv�d�en�, a ne� bych se ho vzdal, snad bych rad�ji um�el. V��il jsem zaryt� ve sv�j "revizionistick� scientismus" i v to, �e "socialismus s lidskou tv���" je spr�vn� cesta, a nemohl jsem p�ed normaliz�tory couvnout ani o p��. V tom byl jist� druh idealismu, kter� jsem vyzn�val stejn� siln�, jako J�b vyzn�val Boha.

Hanu�: Po listopadu '89 jste se op�t vr�til do v�deck�ho provozu, za�al jste znovu ���it "evangelium v�dy" bez Boha. C�til jste satisfakci?

Kr�l: Ale ano, znovu jsem za�al pracovat v Akademii v�d, fakulty m� zvaly na p�edn�ky, za�al jsem publikovat. Jenom�e jsem trp�l pocitem marnosti. Nav�c jsem byl nemocn� �lov�k. M�l jsem srde�n� arytmii s ischemi�, dnu, bolesti kloub�, opakuj�c� se boreli�zu a tak� jasn� z�etelnou cukrovku. A vypadalo to, �e z tohoto m�ho stavu u� nen� ��dn� p�ijateln� v�chodisko. Dnes vid�m, �e jsem byl beznad�jn� �lov�k �ekaj�c� na smrt jako na vysvobozen�. Necht�lo se mi d�l ��t. A pak to p�i�lo...

Hanu�: Co p�i�lo, a jak to p�i�lo?

Kr�l: Bylo to ze 3. na 4. srpna 1999 asi v p�l jeden�ct� v noci, kdy jsem chodil pravideln� sp�t. Man�elka byla na venkov� s vnuky a j�, propadl� marnosti, jsem je�t� sed�l u sv�ho psac�ho stolu a p�em�tal o tom, �e vlastn� neexistuje ��dn� nad�je nejen pro mne, ale dokonce ani pro ostatn� lidi, ani pro Zemi, proto�e v�echno mus� skon�it. Tomuto sv�mu p�esv�d�en� jsem bezv�hradn� v��il, proto�e jsem to m�l v�decky zd�vodn�no. A p�edstavte si: V tomto zvl�tn�m stavu naprost� deprese n�hle p�i�el do m�ho v�dom� podivn� p��kaz, kter� nebyl formulov�n slovy, ale p�esto jsem mu p�esn� rozum�l. A ten p��kaz zn�l: Vezmi bibli! N�co takov�ho jsem ne�ekal, byl jsem p�ece ateista. P�esto jsem bibli v knihovn� m�l - cht�l jsem b�t informov�n o tom, s ��m jsem polemizoval. Dost neochotn� jsem tedy s�hl po bibli a vr�til se s n� ke stolu. A pak n�sledoval p��kaz za p��kazem, co m�m d�l d�lat. Tyto p��kazy - dnes to v�m, ale tenkr�t jsem je�t� neznal jungovskou psychologii - p�ich�zely z nev�dom�. A to z jeho nejhlub��ch vrstev.

Hanu�: Kam v�s ty pokyny vedly?

Kr�l: Vedly mne ke zvl�tn�mu �ten� bible. Nejd��v jsem za�al ��st od jej�ho za��tku cel� souvisl� text, pak m� ale vedly p�es �ten� jednotliv�ch v�znamn�ch v�t a� ke �ten� jednotliv�ch slov a k pochopen� hlub��ho smyslu t�chto slov. Tyto p��kazy sm��ovaly z nev�dom� do m�ho v�dom�ho J� asi hodinu. A kdy� jsem za�al na z�klad� d�le�it�ch slov, nach�zej�c�ch se v bibli v m�stech ozna�en�ch hv�zdi�kami a k��ky, ch�pat jejich v�znam, zmizel jsem n�hle ze sv�ho pokoje - zmizel st�l, rozestlan� gau�, knihovna - a j� jsem se vno�il do sv�ho nev�dom�. Mus�m ��ci, �e nev�dom� - to u� jsem dnes pochopil - je pam�, kter� sah� od ka�d�ho pr�v� nyn� �ij�c�ho �lov�ka a� k po��tku kosmu. Cel� tato evolu�n� pam� tvo�� jungovsk� lidsk� nev�dom�. A j� jsem se do t�to pam�ti zvl�tn�m zp�sobem - prost�ednictv�m ji� zm�n�n� �etby bible - vno�il.

Hanu�: D� se ��ci, �e jste se vno�il do jin�ho �asoprostoru?

Kr�l: To je n�co zcela jin�ho. Lidsk� nev�dom� je sice ��ste�n� p�i�aditeln� k t�m vrstv�m pam�ti, kter� zkoum�me v p��rodov�d�, ale to, kam jsem se vno�il j�, toti� a� na konec t�to pam�ti, to je n�co jin�ho. Tam toti� neplyne �as, tam existuje synchronicita. M� vno�en� se t�kalo samotn�ho dna evolu�n� pam�ti, ani� bych pro��val jej� jednotliv� vrstvy. A te� si p�edstavte moje p�ekvapen�, kdy� jsem zjistil, �e na konci t�to pam�ti nen� velk� t�esk, ale jak�si vesm�rn� Absolutno, v n�m� se velk� t�esky tvo��. A pozd�ji, kdy� jsem prostudoval takzvanou superstrunovou M-teorii, jsem zjistil, �e ona ji� tuto �rove� jsoucna "nahmatala" a naz�v� ji multivesm�r. V n� se tvo�� "Planckova sem�nka" budouc�ch kosm�. M-teorie je fyzik�ln� hypot�za, kter� je testovateln� t�m, �e z n� plynou ur�it� verifikovateln� d�sledky.

Hanu�: Vyno�il jste se zase u sv�ho psac�ho stolu?

Kr�l: P�edt�m jsem sed�l u stolu s tu�kou v ruce, s bibl� p�ed sebou. A v p�l dev�t� druh�ho jsem "procitl" v t�e pozici a za�al si hore�n� zapisovat to, co jsem pro�il - v domn�n�, �e bych to mohl zapomenout. Dnes ov�em v�m, �e jsem z toho nezapomn�l nic. Pot� byla ale v tom, �e jsem nebyl schopen sv�j z�itek popsat b�n�mi v�deck�mi pojmy, nebo� p�ekra�oval paradigma, v n�m� jsem se do t� doby pohyboval. Jeho pochopen� i popis mi umo�nila teprve jungovsk� psychologie, s n� jsem se za�al hloub�ji seznamovat a� po sv�m z�itku. Jung pro m� znamen� v oblasti psychologie tot�, co ve fyzice Einstein - je to Einstein psychologie. Kdy� �tu jeho spisy, m�m zvl�tn� pocit, jako by psychologick�mi term�ny formuloval to, co jsem pro�il a co u� v�m. D�ky jeho u�en� mohu svou zku�enost l�pe sd�lit sv�m poslucha��m p�i p�edn�k�ch. On toti� Jung tak� pro�il n�co podobn�ho jako j�, co� bych mohl dolo�it p��mo z jeho spis�.

Hanu�: Co n�sledovalo potom, prom�tla se n�jak tato zku�enost do va�eho �ivota?

Kr�l: Kdy� jsem se vr�til z nev�dom� do b�n�ho, vyno�en�ho sv�ta, uzdravil jsem se ze v�ech sv�ch nemoc�. Byl jsem asi dvacet let v p��i l�ka��, ka�d� dva t�i m�s�ce jsem chodil s krv�, mo��, na EKG a bral jsem sedm pr�k� denn�. A p�edstavte si, kdy� jsem �el dva m�s�ce po sv�m z�itku na pravidelnou l�ka�skou kontrolu, abych sv� d��v�j�� obt�e znovu objektivn� otestoval, l�ka�i zkonstatovali, �e nemoci jsou pry�. Od t�to doby jsem skute�n� nepoc�til ��dn� d��v�j�� obt�e.

Dokonce se nar�z zm�nily i moje chu�ov� dispozice. Byl jsem d��v v�niv� "po��ra�" vep�ov�ho, zbo��oval jsem ho a v�e bych za n�j dal. Po onom z�itku jsem nar�z p�estal j�st jak�koli maso, s ob�asnou v�jimkou ryb. Objevil jsem �k�lu chut�, o kter�ch jsem ani netu�il, �e existuj�. Dnes m�m tak n�dhern� pocity, kdy� j�m takzvanou vegetari�nskou stravu, a� se div�m, pro� jsem cel� �ivot d�val p�ednost t�eba sal�m�m, kter� musely b�t ve v�ech m�ch j�dlech.

Hanu�: Roz���ila se v�m tak� pam�?

Kr�l: Velice, nap��klad se mi obnovila znalost �ty� sv�tov�ch jazyk�, kter� jsem p�edt�m p�estal aktivn� zvl�dat. Tato znalost je nejlep��, jakou jsem kdy m�l. D��v jsem se vyh�bal styku s N�mci, a�koliv s na��m akademick�m �stavem m�li odbornou spolupr�ci. Kdy� p�ijeli, bral jsem si v�dycky dovolenou, abych tam nemusel b�t a nebyl trapn�, proto�e se mi automaticky nevyno�ovala slov��ka. Dnes mohu n�mecky plynn� mluvit i p�edn�et.

Rovn� se mi nap��klad obnovila znalost v�ech b�sn�, kter� jsem si v �ivot� se z�jmem t�ikr�t �ty�ikr�t p�e�etl. Te� je um�m zpam�ti, a n�kdy jsou to a� neuv��iteln� slo�it� b�sn�. Prost� se mi otev�ela pam� a skler�za zmizela. Kdy� dnes p�edn��m, nemus�m si d�lat p�edem ��dn� pozn�mky, o �em budu mluvit - sta�� mi zadat t�ma a� na m�st�. Kdy� pracuji na kn�ce nebo �l�nku a soust�ed�m se na probl�m, m�v�m pocit, jako by moje ruka sama psala a j� se j� do toho nesm�m pl�st. A kdy� moje v�dom� J� p�eci jen zas�hne, v�t�inou text po�kod� a j� se pak mus�m vr�tit na za��tek. Jde z�ejm� o probuzenou intuici, kter� p�ich�z� z nev�dom� pam�ti, kam jsem se vno�il.

Hanu�: Vra�me se je�t� k va�emu z�itku. Co jste "tam" je�t� pro�il?

Kr�l: Cht�l bych zvl᚝ zd�raznit jednu z�sadn� zku�enost: P�i sv�m vno�en� jsem pro�il, �e smrt� �ivot nekon��, ale za��n�. Opakuji: Za��n�! Lid� p�isuzuj� pozemsk�mu �ivotu nesm�rn� v�znam a v�t�inou si mysl� to, co jsem si myslel d��v j� " �e smrt� v�echno kon��. Jenom�e j� u� dnes v�m, �e po smrti se m��eme setkat s lidmi, kte�� se k Bohu vr�tili. Pro�il jsem toti� - co� mne st�le velice doj�m� - synchronn� setk�n� se svou vlastn� m�mou. Bylo to vlastn� setk�n� do budoucnosti, kter� se uskute�n� po m� pozemsk� smrti.

N� pozemsk� �ivot je tedy �ivot p�edb�n�. Je to �ivot t�la, kter� se vyno�ilo z na�� genetick� pam�ti. Genetika sice u��, �e v zygot�, v DNA jej�ho j�dra, m�me pam� na�eho t�la i na�ich schopnost� p�edem hotovou, ale to nen� cel� vysv�tlen�. Na�e t�lo, kter� m� sv�j vym��en� �as a smysl, po smrti �lov�ka "odpadne" od pam�ti, z n� se vyno�ilo, a pam� se vrac� ke sv�mu zdroji, napln�na zku�enost� t�la. T�lo je pry�, pam� trv� a vrac� se.

Hanu�: D��ve se ��kalo, �e du�e se vrac�...

Kr�l: J� u��v�m sp�e v�deckou terminologii, kter� je pro mnoh� v�decky orientovan� lidi srozumiteln�j��, proto�e slovo "du�e" je p��li� zat�en� r�zn�mi v�znamy. Ale samoz�ejm� je tato "pam�" tot�, co m�li na mysli sta�� filozofov�, kdy� mluvili o du�i?

Hanu�: �ili �ivot pokra�uje, ale v jin� dimenzi...

Kr�l: V naprosto jin� dimenzi. Vrac�te se vlastn� ke Stvo�iteli a prod�l�te zde zhodnocen� toho, co jste �il. ��k�m tomu biblicky Posledn� soud a mohu v�m ��ci, �e to je mimo��dn� dramatick� z�itek. P�ed va��m du�evn�m zrakem se za�nou vyno�ovat v�echny va�e skutky i situace, kter� jsou v rozporu s p�vodn�m archetyp�ln�m zad�n�m dobra, je� ve v�s je. Jsou to tedy situace, v nich� jste si s�m zvolil cestu zla. T�mito situacemi - rozum�jte, a� zem�ete - mus�te proj�t a� k po��tku lidsk� pam�ti. A p�edstavte si, �e v z�vislosti na va�em pozemsk�m �ivot�, kter� jste p�edt�m t�lesn� �il, se m��ete, ale tak� nemus�te vr�tit k Bohu! V tom je pr�v� hrozn� nebezpe��, jeho� dosah v�t�ina lid� dnes u� nech�pe.

Hanu�: Dotkl jste se Tajemstv�, p�ivedl v�s ten z�itek k v��e v Boha?

Kr�l: Absolutno, do kter�ho jsem se dostal j�, je p�esn� tot�, co se v k�es�ansk� v��e naz�v� B�h. Absolutno je opravdu B�h. To je zji�t�n� moje jako v�decky erudovan�ho ateisty. V m�m p��pad� tedy nejde ani tak o v�ru, jako sp� o v�d�n� Boha.

Hanu�: Co se tedy skr�v� pod pojmem B�h, jak� v�d�n� jste d�ky z�itku z�skal?

Kr�l: Jde o Absolutno, v n�m� se vytv��ej� kosmy a v n�m� dost�vaj� - je�t� d��ve ne� se vytvo�� - sv�j smysl. D��ve ne� vznikne vesm�rn� struktura, kterou pak my v p��rodn�ch v�d�ch zvn�j�ku zkoum�me, je do n� vlo�en smysl, to znamen� c�l.

P�edstavte si, �e nahr�v�te na magnetofonov� p�sek nap��klad n�jakou symfonii. Kdy� se potom na p�sek d�v�te o�ima p��rodov�dce, vid�te zvn�j�ku jen n�jak� nosi� zvukov�ho z�znamu: zkoum�te frekvence a interference elektromagnetick�ch vln, ale hudbu neusly��te, t�eba�e tam je. Podobn� je tomu ve vytv��en�ch kosmech: d��ve ne� vznikne cel� jejich struktura, jak ji zn�me z p��rodn�ch v�d, je do n� vlo�en smysl, kter� je p�edzjedn�n Bohem. A kdy� ��k�m B�h, nem�m samoz�ejm� na mysli Boha jako n�jakou lidskou entitu. Nen� to ��dn� "velk� �lov�k", kter� by se n�zorn� podobal �lov�ku. B�h nen� nic smyslov�ho, je to Absolutn� Byt�, ve kter�m neplyne �as, ale z n�ho� se vytv��ej� kosmy, v nich� plyne �as. Tyto kosmy se zase jako do�asn� bublinka vracej� zp�tky, kdy� vykonaj� to, co vykonat m�ly, kdy� spln� sv�j smysl a jejich zku�enost vstoup� do Boha. B�h by se tedy dal p�irovnat k jak�musi pln�mu pojmu �i Slovu, v n�m� jsou v�echny mo�n� kosmy v synchronn�m bez�asov�m stavu ji� obsa�eny. Jednotliv� kosmy se pak z n�j vyno�uj� s ur�it�m c�lov�m zad�n�m. B�h v t�chto kosmech dokonce vytv��� bytosti, u nich� ani on p�edem nev�, jak se budou rozhodovat, proto�e jim dal svobodnou v�li. Vytvo�il nap��klad �lov�ka, kter� se mu podob� nikoli t�lesn�, n�br� v tom, �e si s�m sebe uv�domuje, �e si uv�domuje sv� J� a m� svobodnou v�li. To jsou dva aspekty, v nich� se v�ichni podob�me Bohu - d�ky takzvan� druh� sign�ln� soustav� si uv�domujeme svou smrtelnost a d�ky svobodn� v�li m��eme sami volit svou cestu �ivotem na z�klad� jist�ho zad�n� o dobru a zlu, kter� v sob� apriorn�, archetyp�ln� m�me obsa�eno. Ale m��e se dostavit poku�en�, kdy toto p�vodn� zad�n� o dobru nerespektujeme a vym�n�me je t�eba za r�zn� slasti. To znamen�, �e v dob�, kdy se �lov�k vyno�uje z genetick� pam�ti, se m��e dostat do situac�, kdy mu bude milej�� sledovat jinou, "pocitov� p��jemn�j��" cestu, i kdy� v�, �e se nechov� dob�e. �lov�k takovou v�li m�. Ona p�vodn� rozli�ovac� schopnost mezi dobrem a zlem, kterou m�me vlo�enu do apriorn� pam�ti, je tedy vystavena t�k�m zkou�k�m. A pr�v� o to v �ivot� jde: Zda v tomto p�vodn�m zad�n� obstoj�me, nebo neobstoj�me.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).