![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Belgie mezi Bruegelem a Ensorem
Jan Ja�ab
L�ka�, p�ekladatel a publicista Jan Ja�ab (*1965) p�sob� jako vedouc� evropsk� kancel��e vysok� komisa�ky OSN pro lidsk� pr�va. Dosud vydal sb�rku spole�ensko-politick�ch �vah ��len� pomal� revoluce (2006), p�es stovku �l�nk� o lidsk�ch pr�vech, politice i literatu�e (Lidov� noviny, MF Dnes, Respekt, Liter�rn� noviny, Listy), �adu p�eklad� anglicky psan� literatury pro dosp�l� (Brautigan, Bukowski, Sontagov�) i imaginativn� literatury pro d�ti (Dahl, Sendak, Du Bois). Od roku 2004 �ije a pracuje v Bruselu, o kter�m napsal esej "V�dy� p�ece magick� je Brusel" (publikov�n v A2 a MF Dnes) a spolu s fotografem Janem Fik��kem p�ipravil v�stavu Trochu jin� Brusel. * * * P�ed n�kolika t�dny publikoval jeden anglicky psan� "sv�tov�" �asopis dvoustr�nku o rozmanitosti belgick�ch piv, kter� pr� kontrastuje s t�m, jak f�dn�, nezaj�mav� a m�lo zn�m� zem� ta Belgie je. V n�sleduj�c�m ��sle otiskli sarkastickou reakci belgick�ho �ten��e, kter� se pohor�oval nad neznalost� a p�ez�ravost� britsk�ho autora. Jen�e ono se o Belgii opravdu v� pov�liv� m�lo. V konven�n�m "mainstreamu" se o n� p�e tak z��dka, �e z�ejm� ani nen� ostudou se hl�sit k naprost� neznalosti jej� kultury a ve�ejn� ji ozna�ovat za f�dn� a nezaj�mav� podhrad� evropsk�ch instituc� v Bruselu, jako by byla jen jak�msi v�t��m Lucemburskem. Ve skute�nosti jsou v�ak roztodivn� belgick� piva jen jedn�m z p��klad� barvit�, �asto a� bl�zniv� rozmanitosti t�to zem�. Dominantn� rysy "velk�ch" evropsk�ch kultur v�t�inou dob�e zn�me - �asto i v podob� stereotypn�, t�m�� karikaturn�, kter� v�ak b�v� vyva�ov�na jakousi vzdornou antitez�. Existuje tud� v�eobecn� pov�dom� nap��klad o kartezi�nsk� racionalit� francouzsk� kultury, od Poussina k pa��sk�m bulv�r�m barona Hausmanna, a o jej�m rafi novan�m est�tstv�, kter� vyva�uje nespoutan� �ivelnost �i p��mo vulgarita Rabelaise �i Lautrecova Montmartru, pr�v� tak jako podvratn� (ale p�esto velmi metodick�) intelektu�ln� tvorba Andr� Bretona. Ale co je dominantn�m rysem kultury belgick� a co je jej� antitez�, rebeli� v��i t�to dominanci? Bruegel jako archetyp Za jej� archetyp bychom tud� mohli pova�ovat slavn� "p�epln�n�" obrazy Pietera Bruegela st. ("brajgl") z pades�t�ch a �edes�t�ch let 16. stolet�, na nich� se soub�n� odehr�v� nespo�et ��nrov�ch sc�n. N�kter� z nich, nap��klad S��t�n� lidu v Betl�m�, se daj� ��st soub�n� jako zobrazen� skute�n�ch v�jev� z autorovy doby a biblick� sc�ny, kde se v�ak ten �dajn� hlavn� d�j odehr�v� n�kde v kout�, zcela zast�en hem�en�m lidu. Bruegelovo osobit�, nezam�niteln� d�lo je z�rove� realistick� i imaginativn� - ba dokonce je z�rove� realisti�t�j�� i imaginativn�j�� ne� d�lo kter�hokoli z jeho sou�asn�k�. Pat�� do fantaskn�ho rodokmenu sv�tov�ho um�n� od Bosche po Ensora a Magritta, pr�v� tak jako do rodokmenu realistick�ho, v n�m� jsou jeho n�sledovn�ky nizozem�t� mist�i 17. stolet� i (mimo Belgii nezaslou�en� opom�jen�) vl�m�t� expresionist� jako Constant Permeke, Gustave van de Woestijne �i brat�i de Smetov�, kte�� se ve dvac�t�ch letech minul�ho stolet� uch�lili na venkov do Sint-Martens Latem a hledali specifi cky vl�mskou cestu ke sklouben� modernity s tradic�. P�elidn�n� Bruegelov�ch obraz� odr�� i realitu zem�, kde dominuj� lid�, ne p��roda. Venkov a m�sto spolu t�sn� soused�; necel� kilometr za bruselskou n�rodn� bazilikou se dodnes pasou kr�vy. V�echno je soust�ed�no na pom�rn� mal�m prostoru s vysokou hustotou obyvatel (deset milion� lid�, jako v �esk� republice, �ije na �zem� jen o m�lo v�t��m ne� t�etina �esk�ch zem�). U� od st�edov�ku charakterizuje prostor dne�n� Belgie, n�kdej��ho ji�n�ho Nizozem�, tak� mimo��dn� "zahu�t�n�" kulturn� krajiny se �adou sv�bytn�ch kulturn�ch center, kter� se v pr�b�hu stalet� st��dala v dominanci - Tournai, Gent, Bruggy, Brusel, Antverpy. A dodejme, �e nav�c m� zem� u� od st�edov�ku je�t� nespornou n�bo�enskou metropoli, Mechelen, se s�dlem primase a skvostnou katedr�lou, �e vzd�lanostn�m centrem je od roku 1420 a� po dne�ek Lova� se svou univerzitou a �e t�et� nejv�t�� m�sto v zemi, Lutych, bylo po v�t�inu sv� existence zcela samostatnou enkl�vou pod vl�dou kn�at-biskup�. Podobnou koncentraci v�razn�ch kulturn�ch center jako v Belgii (zejm�na ve Flandrech) nach�z�me v Evrop� snad jedin� v Tosk�nsku. It�lii a Belgii ostatn� mnoh� spojuje. Na obou �zem�ch se u� od 15. stolet� za�al klubat ran� novov�k, bez n�rodn� vl�dy, ale s �inorod�mi m�sty, kter� zbohatla ran� kapitalistickou ekonomikou - nap��klad v�robou tapiseri� v Tournai a Bruselu, obchodem, brou�en�m diamant� v Antverp�ch. Ale rozd�l mezi tosk�nskou a vl�mskou "renesanc�" je rovn� n�zorn�. V It�lii vede inspirace antikou k hled�n� dokonal� harmonie, k eliminaci pozdn� gotick�ho detailu v architektu�e i v mal��stv�, k triumfu u�lechtil� jednoduchosti. Ve vl�msk�m proveden� nenach�z�me ��dn� "ide�ln� m�sta" jako u Ital�; nov� realismus se snoub� s je�t� v�t�� l�skou k podrobnostem ne� p�edchoz� st�edov�k� v�voj. Vid�me to na "magick�m realismu" Gentsk�ho olt��e, v z�plav� detail� na fas�d� radnice v Lovani i v arabesk�ch slavn�ch tapiseri� s honem na jednoro�ce. Tato l�ska k detailu je na jedn� stran� st�le je�t� pozdn� gotick�, ale na druh� stran� p�edznamen�v� hodnoty m욝ansk� kultury na dlouh� stalet� dop�edu. Um�n� ji�n�ho Nizozem� je ostatn� u� od prvn�ch velk�ch po��tk�, od obraz� Jana Eycka z doby kolem roku 1430, sp�e m욝ansk� ne� aristokratick�. Na obrazech Bruegelov�ch sice defi luj� venkovan�, ale jejich autor s�m nebyl ��dn� sedl�k; byl m욝an a maloval pro m욝ansk� publikum. Dalo by se nam�tnout, �e tomuto sch�matu se vymyk� postava a d�lo Petera Paula Rubense, kter� na po��tku 17. stolet� dokonale vst�ebal italskou (zejm�na ben�tskou) zku�enost a p�etvo�il ji ve vrcholn� barok. Byl jedin�m kosmopolitn�m tit�nem "belgick�ho" prostoru, jeho� vliv nadlouho ovl�dl velkou ��st Evropy; byl mal��em aristokracie, ba dokonce i evropsk�ch kr�lovsk�ch dvor�, od Marie Medicejsk� a� po anglick�ho a skotsk�ho Jakuba I. Rubens v�ak ve sv� velk� synt�ze v mnoh�m navazoval rovn� na Bruegela, jeho� syn Jan byl ostatn� jedn�m z jeho nejbli���ch spolupracovn�k�. A pr�v� Rubens byl (v t� �iv�j��, m�n� ofi ci�zn� ��sti sv�ho d�la) pr�kopn�kem st�edostavovsk�, m욝ansk� senzibility. Byl prvn�m v�znamn�m um�lcem, kter� soustavn� portr�toval sv� man�elky a d�ti. Jeho intimn�, hluboce citov� obrazy rodinn�ho �t�st� jsou kvintesenc� m욝ansk�ch (nikoli aristokratick�ch) hodnot. Lok�ln� identity pod modern�m n�t�rem Pod�vejme se tedy do ulic belgick�ch m�st z konce 19. a po��tku 20. stolet�. Je pro n� rovn� p��zna�n� fragmentace a posedlost detailem. Najdeme sice n�kolik pokus� o p��mo�ar� a �pravn� bulv�ry pa��sk�ho typu, ale ty jsou zcela utopeny v hou�tin�ch k�ivolak�ch ulic s m욝ansk�mi domy origin�ln�ch, �asto a� bizarn�ch fas�d, od historicismu p�es secesi (kterou Victor Horta p�ivedl na sv�t pr�v� v Bruselu) a� po art d�co. Pr�v� v Belgii vid�me snad nejv�ce dom� podepsan�ch p��mo na fas�d� architektem, dom� sna��c�ch se a� idiosynkraticky odli�it od v�ech sousedn�ch budov zp�sobem, jen� by byl v p��sn� harmonick� Francii �i utilit�rn� Anglii nemysliteln�. Ale celek op�t dr�� docela dob�e pohromad�, nen�-li ov�em naru�en pov�le�n�mi demolicemi. Asi nejv�t��m um�leck�m d�lem z �ry Belgie jako takov� - a to i fyzick�mi rozm�ry - je Krist�v vjezd do Bruselu, �ty�metrov� d�lo Jamese Ensora z roku 1889. Je to obraz svrchovan� modern�, pova�ovan� spolu s Munchov�m V�k�ikem za geni�ln� preludium k expresionismu 20. stolet�. A p�ece pat�� neodmysliteln� ke stejn� kultu�e jako d�lo Bruegelovo. I zde nach�z�me pestrou sm�sici postav, �asto groteskn� karikovan�ch, kter� �pln� upoza�uj� neboh�ho Krista. N�kter� hlavy jsou komick�, jin� stra�ideln�, a p�esto celek kupodivu dr�� pohromad�. A p�esto�e jde o proslul� d�lo modern�ho um�lce, je jeho v�klad paradoxn� a nejednozna�n�. Ano, Ensor se zjevn� vysm�v� n�kter�m pil���m m욝�ck� spole�nosti - ale co d�l? Pro� vstupuje Kristus pr�v� do Bruselu? Je ost�� autorovy ironie nam��eno i proti postav� Krista v davu, anebo se k n�mu Ensor potuteln� hl�s�? Je slogan "Vive la Sociale" p�edm�tem zesm�n�n�, nebo je my�len v�n�? Jisto v�ak je, �e Ensor�v rej masek je zjevn� inspirov�n st�le �ivou tradic� belgick�ch karneval�, tak�e u n�j (op�t podobn� jako u Bruegela) ani obludy �i kostlivci nep�sob� ponur�m dojmem, n�br� vyvol�vaj� v�dy atmosf�ru groteskn�ho vesel�. Nikde krom� It�lie se ostatn� z pozdn�ho st�edov�ku nedochovalo jako �iv� tradice tolik tradi�n�ch karneval�, z nich� ka�d� se vyzna�uje sv�r�zn�mi maskami, jako pr�v� v Belgii (zejm�na v jej� frankofonn� ��sti). Snad nikde jinde ne� v Belgii u� dnes v Evrop� nenajdeme tolik akrobat� a kejkl���, neochotn�ch se �pln� za�adit, ale �ij�c�ch v celkem spokojen� symbi�ze s m욝anskou spole�nost�. Nikde, jak psal v �vodu zmi�ovan� Angli�an, se nedochovalo tolik zvl�tn�ch, vpravd� idiosynkratick�ch lok�ln�ch piv s "p�edn�m kva�en�m" anebo "doch�zej�c�ch" a� v lahvi jako �ampa�sk�. Odvr�cenou stranou tohoto ran� m욝ansk�ho regionalismu �i lokalismu, nad n�m� se modernita 20. �i 21. stolet� jev� jen jako tenk� p��le�itostn� n�t�r, je ov�em t� tradi�n� nepotismus, skupinov� uzav�r�n� a malichern� spory. Cenou za lokalismus, jen� udr�uje v chodu kuri�zn� m�stn� tradice (jejich� ekvivalenty jinde v Evrop� u� d�vno zanikly), je neschopnost se domuvit na v�t��ch projektech; i proto v p�lce Bruselu, rozt��t�n�ho do mnoha samospr�vn�ch �tvrt�, dodnes chyb� metro. K urputn�mu lok�ln�mu patriotismu pat�� to, �e mnoz� presti�n� belgi�t� intelektu�lov� a funkcion��i mezin�rodn�ch organizac� bydl� nad�le na rodinn�ch farm�ch ze 17. stolet� a do Bruselu jenom doj�d�j�. A pat�� k n�mu i nepotismus, p�stov�n� politick�ch i jin�ch dynasti� na lok�ln�ch z�kladn�ch. Pokud byl v� d�de�ek not��em v jednom vl�msk�m m�st�, nem��ete d�lat not��e v jin�m; to m�sto je p�ece rezervov�no pro prapotomka tam�j��ch not���. Na druh� stran� ov�em belgick� spole�nost docela dob�e vst�eb�v� m�rn� excentriky; nem� proklet�ch b�sn�k�. Ensor byl v civiln�m �ivot� typick� "m욝�ck� boh�m", kter� pro�il druhou polovinu sv�ho �ivota jako v�en�, by� podiv�nsk� ob�an sv�ho rodn�ho pob�e�n�ho letoviska Ostende, a byl dokonce, podobn� jako Horta, na star� kolena jmenov�n baronem. Nejslavn�j�� bel gick� surrealista Ren� Magritte se vyzna�oval nejen tradi�n�, a� m욝�cky precizn� technikou malby (ov�em se smyslem pro groteskn� kontrasty), ale p�sobil dojmem solidn�ho belgick�ho m욝�ka tak� svou bu�inkou a pravidelnou parti�kou �ach� ve st�le stejn� kav�rn�. M욝ansk�, dobr�ck�, m�rn� excentrick� bonviv�nstv� tyto velik� um�lce nijak nevy�le�ovalo z belgick�ho hlavn�ho proudu. M�rn� excentrick� m��e b�t toti� i belgick� st�tn� ��edn�k, "petit bourgeois" s kn�rkem, b��kem a kostkovan�m sakem (francouzskou eleganc� se pohrd�), kter� je dodnes jak�msi ide�ln�m typem Belgi�ana, a� ji� vl�msk�ho �i frankofonn�ho. Vl�mov�, Valoni a Belgi�an� U frankofonn�ch Belgi�an� se tento v�voj projevuje rostouc� orientac� na Francii, kde ostatn� n�kte�� z nich vystoupili z provin�n� sc�ny na sv�tovou (za v�echny jmenujme alespo� �ansoni�ra Jacquesa Brela a spisovatelku Marguerite Yourcenarovou). P�esto se naprost� v�t�ina frankofonn�ch Belgi�an� hl�s� k belgick� identit�, z�sadn� odli�n� od francouzsk�. Na stran� vl�msk� byl tento v�voj prov�zen (p�es otev�en� nesouhlas v�d��ch duch� vl�msk� kultury v �ele se spisovatelem Hugem Clausem) netolerantn�mi snahami o homogenizaci, o nastolen� �ist� vl�msk� identity, kter� by nebyla kontaminov�na ni��m francouzsk�m nebo mezin�rodn�m. Vl�msko-valonsk� spor by n�m v�ak nem�l zast�rat to, do jak� m�ry jsou si Belgi�an� obou jazykov�ch skupin vz�jemn� podobn�. Mimo jin� i t�m, �e ze v�eho nejv�ce lp� na sv� lok�ln� identit�, a �evnivost mezi m�sty uvnit� obou jazykov�ch skupin je zhusta podobn� �evnivosti mezi skupinami samotn�mi. A u n�kter�ch z nejv�t��ch postav belgick� kultury se koneckonc� ned� p�esn� ��ci, ke kter� jazykov� skupin� pat��. Takov� Toots Th ielemans, dnes devades�tilet� jazzov� legenda z bruselsk� d�lnick� �tvrti Marolles, vyrostl na bruselsk�m sm�en�m dialektu, star� brusel�tin� - p�es sv�j prolet��sk� p�vod je asi jedinou sv�tovou hv�zdou jazzu, kter� p�sob� jako bodr� "petit bourgeois", bonviv�n s kulat�m b��kem - a pat�� dnes stejnou m�rou ob�ma jazykov�m skupin�m stejn� jako cyklistick� legenda Eddy Merckx, autor Tintina Herg� nebo novodob� n�rodn� hrdina mision�� svat� Dami�n de Veuster. �ekn�me si kone�n�, �e sto osmdes�t dva let setrval� existence na stejn�m �zem� a se stejn�m st�tn�m z��zen�m nen� zase tak m�lo. Ve srovn�n� s jin�mi st�ty Evropy nen� Belgie tak "nov�": je nap��klad star�� ne� It�lie, kter� se jako jednotn� novodob� st�t zrodila v roce 1861, a ne� N�mecko (1871), Finsko (1917) �i Polsko (1918), o �esk� republice (1993) ani nemluv�. Nav�c se toto �zem� b�val�ho ji�n�ho Nizozem� vyzna�uje pozoruhodnou m�rou kulturn� kontinuity, kter� nen� v�z�na na ��dn� konkr�tn� st�tn� celek. Tato kultura p�etrvala obdob� burgundsk�, �pan�lsk�, rakousk�, francouzsk� i nizozemsk� nadvl�dy, ani� se rozpustila v kultu�e dominantn�ch n�rod�. Nen� to v�ak d�no silou jedn� n�rodn� identity ani dualismem vl�msko-valonsk�m, ale - alespo� podle m�ho n�zoru - p�ekvapivou �ivotaschopnost� identit region�ln�ch a lok�ln�ch na pozad� sd�len�ho m욝ansk�ho tradicionalismu. To, co tvo�� belgickou kulturu, tak s nejv�t�� pravd�podobnost� p�e�ije i p��padn� rozpad st�tu Belgie jako takov�ho (i kdy� tomu potom asi nebudeme ��kat "belgick�"). Ale byla by to �koda: a� u� bylo v d�jin�ch toto �zem� spravov�no k�mkoli, u� v�ce ne� p�l tis�cilet� nebylo rozd�leno. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).