![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Znaky transformace v�dom�
(rozhovor Petera Russella, Ervina Laszla a Stanislava Grofa)
Filosof obecn� evoluce a syst�mov� teoretik Ervin Laszlo, transperson�ln� psycholog a v�zkumn�k v�dom� Stanislav Grof a futurolog a teoretick� fyzik Peter Russell se se�li ke spole�n�mu p�em��len� o povaze dne�n� p�elomov� doby. V�sledkem je kniha The Consciousness Revolution: A Transatlantic Dialogue (Revoluce v�dom� - transatlantick� dialog, Element Books, Shafesbury 1999). Tito t�i vizion��i a v�d�� integr�ln� myslitel� se v n� zam��lej� nad sou�asnou glob�ln� kriz� a dosp�vaj� k z�v�ru, �e kl��ov�m prvkem, jen� dnes z�sadn�m zp�sobem ur�uje na�� budoucnost, je stav na�eho v�dom�. Publikovan� uk�zka poch�z� z prvn� kapitoly uveden� knihy. P�elo�il Ji�� Zem�nek. * * * Russell: Kolektivn� skok ve v�dom� je mo�n�. P�esto existuje rovn� mnoho dal��ch sc�n���. Mus�me si p�ipomenout, �e �ijeme v nep�edv�dateln�ch �asech - pravd�podobn� v nejnep�edv�dateln�j��ch, jak� kdy v lidsk� historii nastaly. Tempo zm�n je tak rychl� a sv�t tak komplexn�, �e nikdo nem��e p�edv�dat, jak bude vypadat za deset, nebo i za p�t let. Jedin�, co je jist�, je to, �e budeme sv�dky mnoha neo�ek�van�ch ud�lost�. N�kter� z nich mohou b�t katastrofami, jin� velk�mi politick�mi zvraty a dal�� by mohly b�t velk�m posunem ve v�dom�. Nemysl�m si v�ak, �e m��eme ud�lat p�esnou progn�zu, co se bude d�t nebo jak se to bude d�t. Nikdo z n�s nap��klad nep�edv�dal, �e se v�chodn� Evropa zm�n� takovou rychlost�, jak k tomu do�lo v roce 1989. Mus�me b�t p�ipraveni na zcela neo�ek�van�, a� by to bylo cokoliv. Laszlo: Nebo nadch�zej�c� zm�ny nemus�me post�ehnout, nemus�me si je uv�domit, a to by bylo je�t� hor��. V�dom� smrti Na�e osobn� smrt p�edstavuje jedinou v�c, kterou jsme si v na�em �ivot� jist�. To, �e si ji uv�domujeme, je cena, kterou mus�me platit za mo�nost b�t si v�domi sv� vlastn� individuality a hled�t dop�edu do budoucnosti. Smrt je jedin� nevyhnutelnost; p�esto v�t�ina z n�s �ije svoje �ivoty, jako by k n� nikdy nem�lo doj�t. Sna��me se pomy�len� na ni vyhnout. �ijeme sv�j �ivot pop�r�n�m jedin� v�ci, kterou pop��t nelze. To sam� se d�je na kolektivn� rovin�. Ob�v�me se konce na�eho sv�ta, konce na�� civilizace. Ale mo�n�, �e je tak� nevyhnuteln�. Nakonec ��dn� civilizace v minulosti netrvala nav�dy. Pro� bychom m�li b�t n�jak odli�n�? Jak terapeuti, tak spiritu�ln� u�itel� n�m ��kaj�, �e p�ijet�, a dokonce p�iv�t�n� na�� vlastn� osobn� smrtelnosti je jednou z nejzdrav�j��ch a nejv�ce osvobozuj�c�ch v�c�, kterou m��eme ud�lat. Mo�n� bychom to m�li stejn�m zp�sobem ud�lat na kolektivn� �rovni - p�ijmout, a dokonce uv�tat konec sv�ta, jak ho zn�me. Obvykle �in�me opak. Pop�r�me ho a sna��me se s n�m bojovat. Nechceme, aby k n�mu do�lo - pravd�podobn� proto, �e nechceme opustit pohodln� �ivotn� styl, na kter� jsme si zvykli. Ale mo�n�, �e ho nakonec akceptovat mus�me. A toto p�ijet� se m��e st�t katalyz�torem, kter� n�s otev�e nov�m mo�nostem - mnohem bohat��mu, mnohem spiritu�ln�j��mu pohledu na �ivot. Laszlo: P�esto v���m, �e lidstvo jako druh m� schopnost se samo adaptovat a obnovovat. Russell: V principu ano. Nicm�n� si mysl�m, �e se rovn� mus�me otev��t mo�nosti, �e je p��li� pozd�, �e se �as vy�erpal. Laszlo: To je to, co tak� st�le v�ce poci�uji. Vskutku se �as mo�n� kr�t�. Russell: Ano, t�to nov� situaci bychom se m�li otev��t. Nejv�t�� nebezpe�� m��e spo��vat v na�� snaze tuto skute�nost potla�it. Grof: Na z�klad� zku�enost� a pozorov�n� ze sv� vlastn� pr�ce m�m sklon nahl�et smrt v �ir��m kontextu, ze spiritu�ln� perspektivy. V mimo��dn�ch stavech v�dom� je psychologick� setk�n� se smrt� kl��ov�m prvkem psychospiritu�ln� transformace. Kdy� se p�i vnit�n�m sebezkoum�n� symbolick�m zp�sobem konfrontujeme se smrt�, vede to ke spiritu�ln�mu otev�en�, k mys tick� zku�enosti. Setk�n� se skute�nou biologickou smrt� m��e b�t pou�ito ke stejn�mu ��elu. Nap��klad sou��st� tantrick� tradice v Tibetu a v Indii je, �e �lov�k str�v� n�jak� �as na h�bitov� zakop�n v zemi a zakou�� kontakt s mrtv�mi lidmi a jejich t�ly. Tato zku�enost je ch�p�na jako d�le�it� sou��st spiritu�ln� praxe. Kdy� se konfrontujeme se smrt� vnit�n�, to, k �emu p�itom doch�z�, nen� biologick� skon, ale to, co by mohlo b�t nazv�no smrt� ega. V pr�b�hu tohoto procesu objevujeme, �e nejsme t�lesn�m egem neboli, jak to charakterizoval Allan Wats, do "k��e zapouzd�en�m egem". Na�e nov� identita se st�v� mnohem v�t�� - za��n�me se identifikovat s jin�mi lidmi, se zv��aty, s p��rodou, s kosmem jako celkem. Jin�mi slovy, rozv�j�me spiritu�ln� �ili transperson�ln� j�. To vede automaticky k v�t�� rasov�, kulturn�, politick� a n�bo�ensk� toleranci a zvy�uje to ekologick� v�dom�. A to jsou zm�ny, kter� by se v prob�haj�c� glob�ln� krizi mohly st�t mimo��dn� d�le�it�mi. N�co podobn�ho se st�v� lidem, kte�� proch�zej� zku�enost� bl�zkou smrti. P��zna�n� je, �e jsou touto zku�enost� hluboce prom�n�ni, dosp�vaj� k nov�mu souboru hodnot a k nov� �ivotn� strategii. Vn�maj� pak �ivot jako velice drahocenn� a necht�j� z n�j ztratit jedinou minutu. Necht�j� pl�tvat �asem na zbyte�n� vlastn� projekce. To znamen�, �e skute�n� �ij� v p��tomnosti, zde a nyn�. Retrospektivn� �e�eno, v�echen �as, kter� str�v�me pron�sledov�n�m n�jak�ho p�eludu budouc�ho uspokojen�, je ztracen�m �asem. Kdy� dok�eme ve chv�li hroz�c� smrti pohl�dnout retrospektivn� na sv�j �ivot, jako dob�e str�ven� se n�m v n�m jev� jen ten �as, kdy jsme �ili pln� v p��tomnosti. To je velk� lekce, kterou n�m p�in�� konfrontace se smrt�, a� u� jde o st�et s biologickou smrt� nebo a� je to symbolick� setk�n� se smrt� b�hem meditace, v psychedelick�ch sezen�ch, v holotropn�m d�ch�n� nebo b�hem spont�nn�ch psychospiritu�ln�ch kriz�. Laszlo: M�l jsem ned�vno hlubokou osobn� zku�enost, kdy� jsem pob�val v Auroville v Indii. Jednoho dne jsem nemohl celou noc sp�t a nev�d�l jsem pro�. P��t�ho r�na jsem dostal zpr�vu, �e moje matka zem�ela. N�sleduj�c� den jsem jel na sever do Dharamsaly nav�t�vit dalajlamu. Str�vil jsem tam n�kolik dn�, v�etn� onoho �tvrt�ho dne od smrti sv� matky, kter� Tibe�an� pova�uj� za kritick�. To je den, kdy duch zesnul�ho za��n� sv�j p�echod. Moje zku�enost se smrt� matky byla v p��tomnosti tibetsk�ch lam� takov�, �e nic neskon�ilo. Siln� jsem si uv�domoval, �e existuje kontinuita. Byla to mocn� zku�enost. Pokud bych ji pro��val v z�padn�m kontextu, byla by nepochybn� velice odli�n�. Ta zku�enost se mnou od t� doby n�jak�m zp�sobem z�stala. Ztr�ta existuje, ale uv�domuji si, �e to nen� absolutn� ztr�ta, nen� to konec, ale transformace. Grof: Je to velmi podobn� druhu v�dom�, s n�m� se vyno�uj� lid� z mocn�ch transforma�n�ch zku�enost�: smrt neznamen� absolutn� konec �ivota, ale p�edstavuje d�le�it� p�echod do jin� formy byt�. Laszlo: V�chodn� pozn�n� o �ivot�, smrti a znovuzrozen� bylo p�ed�v�no po tis�ce let. Nyn� tyto poznatky znovu objevujeme na Z�pad�. V�znam mimo��dn�ch stav� v�dom� Mnoh� zku�enosti, kter� byly do t�to m� kartografie ps�ch� zahrnuty, byly pops�ny v antropologick� literatu�e o �amanismu, nejstar��m l��iv�m um�n� a n�bo�enstv� lidstva. V �amanismu hraj� mimo��dn� stavy v�dom� z�sadn� roli, a to jak v inicia�n�ch kriz�ch, kter� pro��vaj� mnoz� z novic� na za��tku sv� �amansk� dr�hy, tak v l��iv�ch ob�adech. Obdobn� zku�enosti jsou zn�my tak� z ritu�l� p�echodu, kter� poprv� popsal ve sv� knize holandsk� antropolog Arnold van Gennep. Ritu�ly p�echodu jsou v domorod�ch kultur�ch prov�d�ny v dob�ch kritick�ho biologick�ho nebo soci�ln�ho p�echodu, jako je narozen� d�t�te, ob��zka, puberta, man�elstv�, menopauza, st�rnut� a um�r�n�. Domorodci v t�chto ritu�lech pou��vali pro vyvol�v�n� mimo��dn�ch stav� v�dom� podobn� metody a posv�tn� technologie jako �amani - bubnov�n�, ch�est�n�, tan�en�, zp�v, soci�ln� a smyslovou izolaci, p�st, sp�nkovou deprivaci, fyzickou bolest a psychedelick� rostliny. Zasv�covan� za��vaj� b�hem t�chto ritu�l� hlubok� zku�enosti psychospiritu�ln� smrti a znovuzrozen�. Mnoh� zku�enosti, kter� jsem popsal ve sv�m roz���en�m modelu ps�ch�, lze naj�t tak� v literatu�e o starov�k�ch mysteri�ch smrti a znovuzrozen�, je� byla popul�rn� a �iroce roz���en� ve starov�k�m sv�t� od St�edomo�� pro St�edn� Ameriku. Tato mysteria byla zalo�ena na mytologi�ch, je� popisuj� smrt a znovuzrozen� boh�, poloboh� a legend�rn�ch hrdin� - p��b�hy Inanny a Tammuze, Isis a Osirise, Dion�sa, Attise, Ad�nise, Quetzalk�atla a maysk�ch hrdinsk�ch dvoj�at. Zasv�cenci v nich byli vystaveni r�zn�m procedur�m, kter� prom��ovaly jejich mysl, a pro��vali mocn� zku�enosti smrti a znovuzrozen�. Nejslavn�j��m z t�chto ritu�l� byla eleus�nsk� mysteria, praktikovan� v Eleus�n� bl�zko Ath�n po dobu t�m�� dvou tis�c let v�dy ka�d�ch p�t let. Fascinuj�c� v�zkum proveden� Gordonem Wassonem (jen� p�inesl do Evropy mexick� magick� houby), Albertem Hoff manem (objevitelem LSD) a Carlem Ruckem (�eck�m v�dcem) uk�zala, �e kl��ov�m pro ud�losti v eleus�nsk�ch mysteri�ch byl posv�tn� lektvar kyke�n, psychedelick� sv�tost vytvo�en� z n�melu a ve sv�m ��inku podobn� LSD. Kdy� jsme spolu s moj� �enou Christinou nav�t�vili Eleus�nu, zjistili jsme, �e po�et lid�, kte�� byli ka�d�ch p�t let v hlavn�m s�le Eleus�ny telestrionu iniciovan�, p�ekra�oval t�i tis�ce osob. Muselo to m�t neoby�ejn� vliv na starov�kou �eckou kulturu a jej�m prost�ednictv�m pak na celou evropskou kulturu. Faktem z�st�v�, �e tato v�c nebyla rozpozn�na historiky. Seznam zasv�cenc� do �eck�ch mysteri� se �te jako "Kdo je kdo ve starov�ku". Zahrnuje filosofy Plat�na, Aristotela a Epikt�ta, b�sn�ka Pindara, dramatiky Eur�pida a Aischyla, vojensk�ho v�dce Alkibiada a ��msk�ho st�tn�ka Cicerona. Kdy� jsem o t�chto skute�nostech uva�oval, uv�domil jsem si, �e objevy vze�l� z na�eho v�zkumu mimo��dn�ch stav� v�dom� byly ve skute�nosti znovuobjeven�m starov�k�ho v�d�n� a d�vn� moudrosti. V�e, co jsme ud�lali, bylo jejich reformulov�n� v modern�ch pojmech. Russell: Ano, znovuobjevujeme moudrost, kter� byla v mnoha kultur�ch mnohokr�t znovuobjevena. To, co zkoum�me, je povaha lidsk� mysli - a z�kladn� povaha mysli se v pr�b�hu lidsk� historie nijak v�znamn� nem�nila. To, co se zm�nilo, je to, �eho jsme si v�domi, na�e pozn�n�, na�e pochopen� sv�ta, na�e domn�nky a v�ry, na�e hodnoty. To se asi zm�nilo podstatn�. Av�ak zp�sob, j�m� b�v� mysl polapena, zp�sob, jak�m se j� zmoc�uje strach, to, jak je p�itahov�na sv�mi n�klonnostmi, vedena sv�mi touhami, se zm�nily jen velice m�lo. Z�kladn� dynamiky mysli jsou stejn� dnes, jako byly p�ed dv�ma tis�ci a p�ti sty lety. Proto m��eme tolik hodnot pro sebe st�le odvozovat z �etby Plat�na nebo upani�ad. V pr�b�hu lidsk� historie existovali lid�, kte�� dok�zali rozpoznat, �e existuje velk� nevyu�it� potenci�l lidsk�ho v�dom�. Mnoz� z nich objevovali r�zn� druhy v�dom�, kter� je p�ivedly k v�t��mu pocitu vnit�n�ho m�ru a k bohat��mu a harmoni�t�j��mu vztahu s okoln�m sv�tem, vztahu, jen� je m�n� omezov�n strachem a sebest�edn�mi vzorci my�len�. To jsou oni svat�, sv�tci a �amani, kte�� se vyskytovali v ka�d� kultu�e. Mnoz� z nich se sna�ili pomoci ostatn�m lidem probudit v sob� osvobozen�j�� modus v�dom� a k tomuto ��elu vyvinuli r�zn� techniky a praxe. V�ichni se tak �i onak sna�ili pomoci lidem p�ekonat egoistick� vzorce v�dom�. Mimo��dn� stavy v�dom� a zm�na paradigmatu Laszlo: Pokud by se tyto poznatky a techniky v z�padn�m sv�t� roz���ily, mohlo by to ovlivnit to, jak si po��n�me? Zp�sob, jak�m se vztahujeme k sob� navz�jem a jak�m se vztahujeme k p��rod�? Grof: Rozhodn� se domn�v�m, �e by to mohlo hluboce ovlivnit n� sv�tov� n�zor a zm�nit n� praktick� p��stup k �ivotu. Jestli�e se pod�v�me na sv�tov� n�zor z�padn� pr�myslov� civilizace a porovn�me ho s t�m, jak na sv�t pohl�eli starov�k� a domorod� kultury, zjist�me hlubok� rozd�l. Jeden z aspekt� tohoto rozd�lu se t�k� hloubky a kvality na�eho pozn�v�n� materi�ln�ho sv�ta. Z�padn� v�da objevila mnoho v�c� od sv�ta astrofyziky po mikrosv�t, a to a� po kvantovou �rove�, co� starov�k� a domorod� kultury samoz�ejm� neznaly. To je zcela p�irozen� proces, n�co, co p�ich�z� s �asem a pokrokem. Nicm�n� existuje dal�� rozd�l mezi z�padn�m a domorod�m my�len�m, kter� je skute�n� mimo��dn� a p�ekvapuj�c�. Jde o z�sadn� neshodu, co se t��e p��tomnosti nebo naopak absence spiritu�ln� dimenze ve vesm�ru. Pro z�padn� v�du je vesm�r ve sv� podstat� materi�ln� syst�m, kter� se vytvo�il s�m. Lze mu v principu porozum�t s odkazem na p��rodn� z�kony; �ivot, v�dom� a inteligence jsou ch�p�ny jako v�ce nebo m�n� n�hodn� vedlej�� produkty hmoty. Starov�k� a domorod� kultury zast�vaj� v protikladu k tomu koncept odu�evn�l�ho vesm�ru, kter� zpravidla zahrnuje mnoho b�n�m zp�sobem neviditeln�ch sf�r a jako d�le�it� aspekt skute�nosti vn�m� spiritu�ln� dimenzi. Odli�nost t�chto dvou sv�tov�ch n�zor� byla obvykle vykl�d�na ve smyslu nad�azenosti z�padn� v�dy nad primitivn� pov�rou. Materialisti�t� v�dci p�ipisuj� jakoukoliv p�edstavu spirituality nedostate�n�mu pozn�n�, pov��e, plan�m fantazi�m, primitivn�mu magick�mu my�len�, projekc�m infantiln�ch obraz� na nebe nebo celkov� psychopatologii. Kdy� se v�ak pod�v�me bl�, zji��ujeme, �e d�vod t�to rozd�lnosti spo��v� n�kde jinde. Po �ty�iceti letech v�zkumu v�dom� siln� tu��m, �e prav�m d�vodem t�to odli�nosti je naivita a ignorance z�padn� pr�myslov� civilizace, co se t��e mimo��dn�ch stav� v�dom�. V�echny starov�k� a domorod� kultury chovaly tyto stavy v�dom� ve velk� �ct�. Tr�vily mnoho �asu rozv�jen�m bezpe�n�ch a ��inn�ch zp�sob� jejich navozov�n� a pou��valy je pro r�zn� ��ely - jako hlavn� prost�edek pro sv�j ritu�ln� a spiritu�ln� �ivot, pro diagnostikov�n� a l��en� nemoc�, pro kultivov�n� intuice a mimosmyslov� percepce i pro um�leckou inspiraci. Lid� �ij�c� v t�chto kultur�ch pravideln� zakou�eli mimo��dn� stavy v�dom� v r�zn�ch kolektivn�ch ritu�lech. Pro��vali ztoto�n�n� a hlubok� spojen� s jin�mi lidmi, se zv��aty, s p��rodou i s cel�m kosmem. Zakou�eli mocn� setk�n� s archetypick�mi bytostmi a nav�t�vovali r�zn� mytologick� ��e. Je proto logick�, �e tyto zku�enosti a tato pozorov�n� integrovali do sv�ho sv�tov�ho n�zoru. Nijak to nesouvis� se spekulacemi, je to zalo�eno na p��m� zku�enosti ur�it�ch realit. Sv�tov� n�zor tradi�n�ch kultur je synt�zou toho, co lid� zakou�eli v ka�dodenn�m �ivot� prost�ednictv�m sv�ch smysl�, a toho, s ��m se setk�vali ve vizion��sk�ch stavech v�dom�. To sam� se v podstat� d�je v na�� vlastn� kultu�e lidem, kte�� dostali p��le�itost za��t mimo��dn� stavy v�dom�. Je�t� jsem se nesetkal s jedin�m �lov�kem z na�� kultury, jen� pro�il mocn� transperson�ln� zku�enosti - bez ohledu na to jak� m�l vzd�l�n�, IQ a jak� specifick� v�cvik podstoupil -, kter� by nad�le souhlasil s materialistick�m monismem z�padn� v�dy. Jsem zakl�daj�c�m prezidentem Mezin�rodn� transperson�ln� asociace (International Transpersonal Association / ITA), uskute�nili jsme patn�ct mezin�rodn�ch konferenc� s hv�zdn�m seznamem p�edn�ej�c�ch, z nich� mnoz� byli akademi�t� v�dci s p�sobiv�mi v�deck�mi kredity. Kdy� podstoupili zku�enosti s i mimo��dn�mi stavy v�dom� a studovali je u jin�ch lid�, v�ichni z nich shledali newtonovsko-kartezi�nsk� sv�tov� n�zor jako v�n� nedosta�uj�c�. D��ve nebo pozd�ji se v�ichni posunuli do mnohem obs�hlej�� alternativn� vize kosmu, kter� integruje modern� v�du s perspektivami, je� jsou podobn� t�m, kter� nach�z�me v mystick�ch tradic�ch, v�chodn�ch spiritu�ln�ch filosofi�ch a v domorod�ch kultur�ch. Dosp�li ke sv�tov�mu n�zoru, jen� popisuje radik�ln� odu�evn�l� vesm�r, prostoupen� Absolutn�m v�dom�m a nad�azenou kosmickou inteligenc�. Domn�v�m se, �e n�co podobn�ho by se stalo v cel� na�� kultu�e, pokud by tyto stavy v�dom� byly obecn� p��stupn�. Sou�asn� v�zkum v�dom� Kdy� byl Timothy Leary v ran�ch osmdes�t�ch letech dot�z�n, kam se v�echny ty kv�tinov� d�ti pod�ly, odpov�d�l, �e se staly semeny. A p�esn� to se stalo. Dnes je t�mto lidem �ty�icet nebo pades�t let. N�kolik z nich sice odpadlo, ale v�t�ina se rozpt�lila do spole�nosti, o�enila se �i provdala, m� d�ti a vybudovala si sv� vlastn� kari�ry. �ada z nich dos�hla uzn�van�ho a vlivn�ho postaven� ve spole�nosti. N�kte�� jsou prezidenty velk�ch spole�nost�, jin� jsou hlavn�mi postavami v z�bavn� bran�i, dal�� zauj�maj� d�le�it� pozice ve vzd�l�v�n�, ve vl�d� a v p��i o zdrav�. Mnoh�m z nich vize a vhledy, kter� z�skali v �edes�t�ch letech, z�staly a n�kte�� d�ky sv�mu postaven� nech�vaj� n�co z t�chto sv�ch viz� ti�e prosakovat do sv�ta. Dal�� zaj�mavou oblast rozvoje p�edstavoval v posledn�ch letech vzr�staj�c� v�deck� z�jem o v�zkum v�dom�. V minul�ch letech se j�m v�dci nezab�vali, a to z dobr�ch d�vod�. V�dom� toti� nem��ete jako jin� v�ci m��it, nem��ete ho jako objekt v�zkumu "p�i�pendlit" ani ho nelze n�jak definovat. Fyzik�ln� sv�t se zd� docela dob�e fungovat, ani� by do n�j muselo b�t zahrnuto v�dom�, tak�e pro v�zkum v�dom� existovala jen mal� motivace. Dnes se v�ak v�ci m�n�. Je to ��ste�n� zp�sobeno na�imi rostouc�mi znalostmi o fungov�n� mozku, kter� posunuj� ot�zku v�dom� znovu do ohniska z�jmu. V�dci a filosofov� se za��naj� pt�t: Co je to v�dom�? Jak se v�dom� vztahuje k aktivit� mozku? Jak se vyvinulo? Odkud p�i�lo? V posledn�ch n�kolika letech se uskute�nila s�rie mezin�rodn�ch v�deck�ch konferenc�, kter� se v�novaly tomuto t�matu, a objevil se tak� nov� v�deck� �asopis The Journal of Consciousness Studies. Tento po��tek v�zkumu v�dom� je z��sti d�sledkem v�deck�ho rozvoje, nicm�n� se domn�v�m, �e tento v�zkum rovn� za mnoho vd��� velk�mu po�tu lid�, kte�� m�li zku?enosti s mimo��dn�mi stavy v�dom�. Jestli existuje jedna v�c, kterou tyto zku?enosti vyvol�vaj�, pak je to revoluce v na?em p��stupu k v�dom�. Jak u� �ekl Stan, nem��ete m�t hlubokou zku?enost tohoto druhu a neodej�t z n� s uv�dom�n�m, �e na?emu st�vaj�c�mu modelu mysli a reality n�co hrozn� chyb�. Domn�v�m se, �e se dnes nach�z�me uprost�ed hlubok� a do mnoha stran se roz?i�uj�c� revoluce v na?em pohledu na realitu. Star� materialistick� modely za��naj� ztr�cet svoji p�esv�d�ivost a my postupn� skl�d�me dohromady nov� porozum�n� skute�nosti. Sm�r, kter�m se ub�r�me, nazna�uje, �e tento nov� model v sob� bude obsahovat mysl a v�dom� jako z�kladn� aspekty reality. Laszlo: Tato zm�na se odehr�v� navzdory tomu, �e ji v�t?ina v�dc� nerozpozn�v�, nebo si ji dokonce nep�eje. N�kdy �lov�k skute�n� p�vod nebo p���iny t�to zm�ny ve sv�m my?len� nebo v�dom� nepozn�. S�m jsem m�l p�ed �esti nebo sedmi lety podobnou zku�enost, kterou je relevantn� zde p�ipomenout. Setkal jsem se s my�lenkou, kterou jsem pokl�dal pouze za pom�jiv� n�zor, i kdy� byla mo�n� zaj�mav� z hlediska zkoum�n�. Napsal jsem o n� malou esej Hypot�za o psi-poli, kter� byla publikovan� pouze v ital�tin�. Pak jsem na tu v�c �pln� zapomn�l, nicm�n� jin� lid� mn� na ni zapomenout nedovolili. Kdy� esej vy�la, za�ali mn� volat, za�ali o n� ps�t a za�ali dan� t�ma zkoumat. Pak m� napadlo, �e na t�to my�lence p�ece jenom n�co je. Nicm�n� nemohl jsem se p�esto zbavit p�edstavy, �e m� ta idea n�jak sama neo�ek�van� polapila. Nyn� na ni pracuji, a ��m v�c to d�l�m, t�m v�c objevuji, �e v kosmu skute�n� existuje n�co, co koresponduje s moj� hypot�zou ps�-pole - toti� n�jak� vz�jemn� propojen� p�irozen� informa�n� pole. Takov�to intuice nejsou nikdy zcela v�dom�. Nejsem si jist, pro� jsem se o tento koncept za�al zaj�mat; v moj� mysli p�edt�m nebylo nic, co by m� na n�j p�ipravovalo. Zji��uji, �e se tento druh v�c� d�je v dne�n�m sv�t� st�le v�c a v�c. T�m�� se zd�, jako by byl �lov�k doslova hn�n k tomu, aby n�kter� zkoum�n� uskute�nil. M��e to b�t znak doby, zn�mka toho, �e �ijeme ve zvl nestabiln� a transforma�n� ��e historie. Ot�zkou je, zda budou tyto zm�ny dostate�n� rychl� a zda by mohly m�t dostate�n� ��inek. Samoz�ejm� je nem��eme zcela p�edv�dat. M��eme v�ak rozumn� optimisticky doufat, �e budou m�t vliv... * Pro ozna�en� hlubinn�ch transperson�ln�ch zku�enost�, zn�m�ch z prax� �aman�, viz� zakladatel� sv�tov�ch n�bo�enstv� a zku�enost� mystik�, z meditace �i modern�ch psychedelick�ch experiment�, pou��v�me v tomto dvoj��sle revue PROSTOR nej�ast�ji tyto pojmy: mimo��dn� stavy v�dom�, holotropn� stavy v�dom�, psychedelick� stavy v�dom� nebo roz���en� �i zm�n�n� stavy v�dom�. Prvn� t�i uveden� charakteristiky (mimo��dn�, holotropn� a psychedelick� stavy v�dom�) odkazuj� ke hrani�n�m stav�m v�dom�, kter� �r� Aurobindo ozna�uje jako suprament�ln� �ili nejvy��� stavy v�dom�, kdy si individu�ln� lidsk� mysl za��n� uv�domovat svoji zapu�t�nost v �irok�m poli kosmick� mysli. Pojmy roz���en� stavy v�dom� nebo zm�n�n� v�dom� naproti tomu zahrnuj� tak� ony "ni���" prom�ny individu�ln� lidsk� mysli - nap��klad v kreativn�ch stavech inspirace �i tranzu, intuice nebo sn�n� -, kdy k uv�domov�n� spojen� individu�ln� mysli s komickou mysl� je�t� nutn� nedoch�z�. Pojem roz���en� stavy v�dom� poj�m�me tedy jako �ir��, zast�e�uj�c� pojem. V r�mci tohoto rozhovoru preferujeme tud� pojem mimo��dn� stavy v�dom�. Pozn. red.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).