![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
|
![]() |
Ekologie �asu anebo Co se stalo s na��m �asem?
Jan Sokol, Tom� Vystr�il, So�a Kr�lov�, Ludv�k Bass, Jaroslav V�vra, Michal Pacvo�
Vstup do nov�ho mil�nia prov�z� mno�stv� apokalyptick�ch, futurologick�ch i ekologick�ch �vah o konci star�ho a po��tku nov�ho v�ku. Sp�e ne� zm�nou letopo�tu je v�t�ina t�chto �vah motivov�na poci�ovanou prom�nou celkov�ho klimatu sou�asn� doby. Tato prom�na se rovn� dot�k� z�kladn� hodnoty, jakou je n� - lidsk�, historick� i planet�rn� - �as. Proto jsme se obr�tili na n�kolik vybran�ch autor�, filosof�, esejist� s n�sleduj�c�mi n�m�ty a ot�zkami. D�kujeme v�em, kte�� na na�i v�zvu zareagovali svou �vahou.
1. Podstatn�m rysem sou�asn� technick� civilizace je akcelerace, zvy�ov�n� tempa, zrychlov�n� �ivota. �esk� esejista Blumfeld S.M. v t�to souvislosti dokonce hovo�� o dromokracii, jak�si "rychlostn� diktatu�e", zalo�en� na nov�m �ivotn�m stylu a vysp�l�ch technologi�ch (jedn�m ze symbol� t�to "rychlokultury" je mobil). Jak vy osobn� vn�m�te fenom�n rychlosti: jako p�irozenou sou��st civiliza�n�ho v�voje, anebo jako hrozbu? Neust�lou akcelerac� a pou��v�n�m r�zn�ch "zrychlovadel" se �as �et�� a zhodnocuje, anebo t�m naopak doch�z� k devalvaci v�znamu �asu a smyslu �ivota v�bec?
2. N�kte�� "zelen�" filosofov� mluv� o tom, �e se na�e technick� a spot�ebitelsk� civilizace ocitla na konci �asu, na konci d�jin. Je podle v�s rezervo�r na�eho �asu i sil u� vy�erpan�, nebo jde o �patn� polo�enou ot�zku? Nade�la doba, kdy bychom se m�li v�n�ji zab�vat (v lidsk�m i planet�rn�m m���tku) ochranou �i obnovou �asu, anebo je to zbyte�n� luxus? Jak by takov� iniciativa zam��en� na ochranu �asu m�la vypadat, �eho by se podle v�s m�la t�kat?
3. Souvis� n�jak p��e o �as s p��� o du�i? M�te n�jakou zku�enost s r�zn�mi typy �asu v souvislosti s r�zn�mi typy v�dom�? Je podle v�s n�jak� �ance prohloubit pro��v�n� �asu, zpomalit �as d��v, ne� n�s rychlost� zm�n zahlt�? Vytvo�il(a) jste si n�jak� "ostr�vek pomalosti", ve kter�m na�erp�v�te s�ly, p��padn� jakou m� tento v� "ostr�vek" podobu?
***
Jan Sokol, filosof, publicista, vysoko�kolsk� pedagog Nem�te �as?
��n�t� mudrci m�li pro plynut� �asu p�kn� obraz: �lov�k sed� na b�ehu �eky a pozoruje, jak plyne. D�v� se ov�em po proudu dol� a vid� jen to, co u� uplynulo - nahoru proti proudu vid�t nem��e. O tuhle idylu jsme se u� d�vno p�ipravili - a je ostatn� ot�zkou, zda bychom ji opravdu cht�li. K tomu se je�t� dostaneme. Rozhodn� ale nem�me pocit, �e bychom v �ivot� sed�li a n�co pozorovali; sp� �e se n�kam �eneme, p��padn� �e n�s cosi n�kam �ene. Je to �as? Od starov�ku, biblick�ho i �eck�ho, se na Z�pad� objevil �as nov�ho druhu: �as "k n��emu", �eck� kairos. Ten nahradil p�edstavu hladk�ho plynut�, kter� se �lov�ka vlastn� net�k�. �as k n��emu, co se bl��, nal�h�, a kdy� u� je "nejvy��� �as", m��e se tak� zme�kat. Jako kdyby se sp� �lov�k s�m plavil po �ece, a a� p�dluje po proudu, nebo proti n�mu, pe�eje �i jez se neodvratn� bl��. Bude muset n�co ud�lat, a to d��v, ne� bude pozd�. Star� ���an si asi nep�ipou�t�l, �e tak� um�e - anebo si s t�m nel�mal hlavu. Nebylo to d�le�it�, proto�e nebyl d�le�it� on s�m. P�e�it� mu zaji��ovaly d�ti, mo�n� i velik� ��e, a tak mohl sed�t na b�ehu a pozorovat, jak �as ut�k�. �e by to mohl b�t "jeho" �as, to mu nejsp� ani nenapadlo. A� p�i�ly revoluce a jin� pohromy, kter� mu tuhle p�edstavu nakonec vzaly a nahradily z�padn�m "�asem k n��emu". Dne�n� ���an se u� tak� kamsi �ene, mo�n� je�t� usilovn�ji a �porn�ji ne� zku�en�j�� Evropan �i Ameri�an, kter� si na to p�ece jen u� trochu zvykl. Nau�il se ��t v �ase lidsk�ho �ivota, v �ase k n��emu, kter� je omezen� a jednou pro n�ho skon��. Takov� pozorovatele, co sed� na b�ehu �eky �asu, u� by dnes na sv�t� pohledal. Snad se je�t� najdou v odlehl�ch vesnic�ch a samot�ch, v okol� Prahy mo�n� podobn� jako v z�padn� ��n�, ale jen mezi chud�mi lidmi, kte�� nic nov�ho necht�j�, proto�e nemus�, a �asto tak� nemohou. Zem�m, kde se takov� pozorovatel� �asu je�t� ve v�t��m po�tu vyskytuj�, se eufemisticky ��k� "rozvojov�" - nejsp� proto, �e se v�bec nerozv�jej�, nebo� jejich obyvatel� nikam necht�j�, r�di by se do�ili z�t�ej��ho r�na a po ni�em v�c netou��. Necestuj�, a dokonce snad ani nemaj� doma televizi. Kdy� p�ijde hladomor nebo epidemie, um�ou stejn� ti�e, jako ti�e �ili. Ale jejich "�ivotn� prost�ed�", habitat, kde si to mohou dovolit, ze sv�ta rychle miz�, jak to p�kn� ukazuje t�eba Clifford Geertz. My ostatn� cht� necht� �ijeme v modern�m sv�t�, jak n�m jej p�ipravili na�i nepokojn� p�edkov� a na�e nepokojn� civilizace. Ve sv�t�, kde �as je �as k n��emu a nesm� se promarnit, proto�e ho m�me m�lo. Jen mlad� romantici se ob�as pokou�ej� z n�ho vysko�it. Jedni, ti nejpovrchn�j��, t�eba televiz� a jej�mi lstiv� l�kav�mi programy o "p��rod� a dalek�ch krajin�ch", kde si aspo� na chv�li mohou p�edstavovat, �e sed� na b�ehu �eky a jen pozoruj�, jak ti�e plyne �as, kter� se jich v�bec net�k�. Ov�em jen do p��t� p�est�vky, kdy p�ijdou na �adu reklamy. Jin� se sv��� cestovn� kancel��i, kter� to nab�z� "v re�lu" t�eba v Nep�lu. P�itom si ani nev�imnou, �e t�m svoji nepokojnou modernu vehementn� podporuj�. Nejen t�m, jak ta odlehl� m�sta zaplavuj� televizn�mi t�my a v�letn�mi autobusy, ale hlavn� t�m, jak st�le n�co cht�j� - n�co �pln� jin�ho, ne� do �eho se narodili a co maj�. Proto�e to, co m�me v�ichni doma, to je p�ece nuda, jinak �e�eno pr�zdn� �as, kter� je pot�eba n���m zab�t. Dokud si moderna byla jist� sama sebou, hrd� hl�sala, �e "�as jsou pen�ze". Proto ho pot�ebovala m��it, nejd��v na dny a hodiny, od renesance na minuty, a pak vynalezla je�t� sekundy - tolik si sv�ho �asu cenila. �as, �as na�eho �ivota, se jist� d� na pen�ze p�ev�d�t - a v�ichni to tak� d�l�me, t�eba kdy� si dohadujeme hodinovou mzdu nebo plat�me za parkov�n�. Ale d�l�me to proto, abychom pak mohli �as �ivota, kter� n�m zbude, takzvan� "voln� �as", vyu��t k utr�cen� toho, co jsme vyd�lali. M�me tedy dvoj� �as: �as k n��emu, kdy vyd�l�v�me, a ten druh� jaksi pro sebe. V pr�ci sn�me o tom, jak si potom u�ijeme, a naivn� si p�edstavujeme, �e to bude t�m lep��, ��m v�c jsme p�edt�m vyd�lali. Aby i ten voln� �as byl k n��emu. Jen�e oba tyhle �asy se mi mus� cht� necht� vej�t do toho jedin�ho �ivota, kter� m�m. A v tom je moje pot�. Do �asu, kter� m�m pro sebe, by se m�lo vej�t v�ecko, co m� zaj�m� a o co bych s�m st�l. Kdyby v n�m zbyl je�t� kous��ek m�sta, je tu cel� pr�mysl z�bavy, kter� se o n�j postar�. Ale abych si to v�echno mohl dovolit, mus�m nejd��v hodn� vyd�lat - a to pot�ebuje zase �as, m�j �as, kus m�ho �ivota. Vym��en� �as �ivota, 365 dn� �ekn�me po �estn�cti hodin�ch, si racion�ln� �lov�k mapuje v di��i. Kdy� zavol� kamar�d, hled�m v n�m voln� m�ste�ko, kde je�t� nic nen�. Kdy� je nenajdu, �eknu, �e nem�m �as. Nem�m �as pro n�ho, proto�e jsem ho u� utratil na jin� v�ci. �ijeme v bohat� spole�nosti, kter� si svobodu p�edstavuje jako volbu z co nejv�c mo�nost�. Ve spole�nosti, kter� si zvolila tenhle zp�sob �ivota, nikdo nem� �as - stejn� jako nem� pen�ze. Nen� to t�m, �e by jich bylo m�lo, nebo dokonce m�n� ne� d��v; pr�v� naopak. Je to jen proto, �e se mo�nost� nab�z� p��li� mnoho a my si z nich nedok�eme vybrat. Ale i mezi n�mi �ij� lid�, kte�� to dovedou; poznaj� se podle toho, �e maj� �as. Rozd�l je jen v tom, �e dnes to vy�aduje n�co jako hrdinstv�. My ostatn�, kte�� si rozumn� vybrat nedovedeme, hled�me, jak �as u�et�it a je�t� l�pe vyu��t - stru�n� �e�eno jak do n�j nacpat je�t� v�c. Kdy� m�me di��e cel� popsan� a od r�na do ve�era jen nest�h�me, st�ujeme si na v�echno mo�n�, dokonce i na samotn� �as. Ten ale opravdu za nic nem��e. A co s t�m? Za socialismu bylo mo�nost� m�lo, a kdo se k nim cht�l dostat, musel nejd��v vyst�t frontu. Dnes to za��n� b�t obr�cen�: mo�nost� je pro n�s a� p��li� mnoho. V hypermarketech, v kataloz�ch cestovn�ch kancel���, v �asopisech a televiz�ch. Kdo se chce aspo� k n�kter�m dostat, mus� si jin� odpustit. Mus� se cvi�it ve vyb�r�n�. Sta�� �ekov� tomu ��kali ask�sis.
***
Tom� Vystr�il, redaktor a laick� buddhista Heideggerovsk� odpov��
��k�me b�n�, �e je st�le m�n� �asu. S t�m, jak se n�m nedost�v�, nem�me ani �as se nad �asem zamyslet, nem�me �as v�novat �asu pozornost. Filosofick� �i duchovn� reflexe tak p�est�v� b�t mo�n� o to v�ce, o� nal�hav�ji se hon�me, abychom ho dohnali.. K tomu, abychom se zamysleli, pot�ebujeme spo�inout, zpomalit, aby se p�ed n�mi rozvinul, aby se vyjevil. Pot�ebujeme m�t �as na �as. Ukazuje se, �e takov� po�in je st�le exkluzivn�j��, �e se st�v� komfortem, n���m t�ko dosa�iteln�m. Nem�me daleko k fr�zi, �e na takov� hlouposti nem�me �as, proto�e m�me d�le�it�j�� v�ci na pr�ci. Co jsou ty nal�hav�j�� v�ci? Na cest� k zapomenut� Nelze nepomyslet na Heideggera a jeho rozvrh Byt� a �asu. Heidegger jako p�edv�dav� sv�dek vrchol�c� modern�, a tedy i postmodern� doby pochopil, jak� t�ma je t�matem dne�ka. Bez porozum�n� byt� nelze pochopit fenom�n �asu, bez uchopen� fenom�nu �asu nelze postihnout hloubku byt�. Podle Heideggera je n� �ivot pohlcov�n do t� m�ry obstar�v�n�m jsoucen pot�ebn�ch k p�e�it�, �e se postupn� sami st�v�me obstar�vaj�c�mi jsoucny. Ot�zka tedy zn�, jak je mo�n�, �e �lov�k manipuluj�c� objekty �iv�mi i ne�iv�mi, podmanitel p��rody a jej�ch "produkt�" schopn� vyu��vat jej�ch sil a energie, z�st�v� st�le v zajet� �asu, a to, zd� se, o to v�c, o� v�c se z p��rody emancipoval. K takov� situaci by dozajista nedo�lo, kdyby neplatila Heideggerova teze o zapomenutosti byt�. M��eno touto zapomenutost� by potom doba, kter� se ��k� postmodern�, nebyla dobou nastupuj�c�ho nov�ho paradigmatu, ale naopak dobou, kter� tuto zapomenutost umocnila ad absurdum a kter� pokra�uj�c ve sv�m zbloud�n� od byt� k jsoucn�m ji p�ivedla do stadia, kdy se ji� po byt� p�est�v�me pt�t, ba co v�ce, kdy u� se na byt� pt�t nedok�eme, proto�e se v n�s p�est�v� ohla�ovat. Bez nads�zky by potom platilo, �e �ijeme v dob� vrchol�c� krize duchovn� identity, nebo� zapomenutost byt� ned�v� jinou mo�nost ne� zbo��t�n� jsoucen, �e�eno postaru - fale�n�ch model. Doba nikoli jen nechce, ale z podstaty v�ci ani neum� slou�it boh�m, resp. Bohu, a slou�� tedy V�ci. Zavr�en�m takov�ho procesu je p�irozen� poj�m�n� i sebe sama jako�to v�ci, neschopnost� p��m�ho kontaktu s byt�m. N�kdy a� p�ehnanou ambic� filosof� je vyp�trat p���iny tohoto zapomenut�. Podle Heideggera se celost byt� za�ala t��tit a rozpadat s po��tky specializovan�ch v�d, kter� u�inily jednotliv� "okrsky jsoucna" sv�tsk�mi, celistv� �iv� sv�t rozd�lily na subjekt a objekt. Na objekt-p�edm�t byla hozena s� v�deck� metody vyvozen� z matematiky a geometrie. Sv�t se "matematizoval", za�al se pom��ovat nejr�zn�j��mi matematick�mi a fyzik�ln�mi jednotkami, p�irozen� t� jednotkami �asu. �as v��n�ho cyklu �ivota (cyklick� �as) byl nahrazen kvantifikovatelnou line�rn� veli�inou (line�rn� �as), po�al se �as v�dy. V�d�n� se stalo v�d�n�m zprost�edkovan�m a m��iteln�m. �lov�k se postupn� zbavoval mo�nosti p��m� komunikace s byt�m, jeho nitern� kvality p�irozen� dan� zast�nil instrument�ln� r�z pozn�n�. Zvr�tit tento proces se nepoda�ilo ani k�es�anstv�, jeho� nal�havost byla vyj�d�ena bolestnou smrt� Uk�i�ovan�ho. Nejvy��� ob� na k��i se st�et�vala s ��mskou racionalitou a pro v�du p��zna�n�m cynismem, tou dekadenc� majitele kl���. Ilustrac� v�t�zstv� v�dotechniky je v��n� honba za "svat�m gr�lem" �i "kop�m osudu". Kristova ob� jako�to nitern� prom�na ka�d�ho z n�s v p��bytku ticha du�e byla pochopena jako hled�n� svat�ch relikt�, kter� n�m sv�m vyza�ov�n�m maj� dodat energii (atomy, molekuly, bioenergii) k proz�en� Tajemstv�. V�dotechnika v modern�m slova smyslu je dovr�en�m v�deck�ho rozprost�r�n� s�t� a web doslovnou realizac� tohoto procesu. T�m do�lo k tomu, �e p�vodn� a prvotn� vhled do "nebes v na�em srdci" se p�esm�roval "ven", do okoln�ho m��iteln�ho sv�ta. Byla tak p�ijata hypot�za, �e jeho rozpitv�n�m a za�azen�m do apriorn�ch v�deck�ch sch�mat dos�hneme nezpochybniteln�ho pozn�n�, jeho� �etn� technick� aplikace n�m pak maj� umo�nit prosperitu, blahobyt a �t�st�. Ale i tento program u� padl, d�v�ra ve v�du jako�to n�stroj pozn�n� vhodn� pro dobr� �ivot byla nahrazena konkr�tn�m u�itkov�m zad�n�m. Po v�d� ji� nepo�adujeme kone�n� odpov�di, ale bezprost�edn� u�itek. M� n�m uleh�it �ivot, u�init jej bezprobl�mov�m, pohodln�m a z�bavn�m. Optimist� se domn�vaj�, �e se nach�z�me v dob� obratu: Lid� za��naj� ch�pat, �e v�da nesplnila na�e o�ek�v�n�, �e proces v�deck�ho pozn�n� je nekone�n�. Logicky tedy dojde k obnoven� z�jmu o pozn�n� duchovn� a za�ne krystalizovat jasn� rozli�en� mezi v�dou a v�rou �i mystick�m z�en�m. Poctiv�j�� pohled n�m v�ak takovou nad�ji nepotvrzuje. Skepse k v�d� se ob�as objevuje, z�jem o byt� v�ak skom�r�. V�dotechnika jako zp�sob my�len� toti� zaplevelila na�i mysl jakoby beze zbytku. I kdy� v�dotechnika sama umo��uje zp��stupn�n� v�eho v�em, i t�ch nejtajn�j��ch p�sem ka�d�mu, kdo si je um� p�e��st �i kdo jim naslouch�, tat� mohutnost n�m znemo��uje k duchovn�mu sv�tu by� jen p�istoupit. Jedn�m z d�vod� je i v�e okupuj�c� nedostatek �asu. Pouto z�vislosti Nedostatek �asu nen� n�jak� zanedbateln� fenom�n, m� povahu bytostnou. A�koliv m��e b�t voln� �as vyu�it k hled�n� byt� a smyslu �ivota, ned�je se tak. Naopak, voln� �as je jaksi osudov� p�edur�en k zab�jen� a k neklidn�mu t�k�n� v r�mci v�dotechnick�ho paradigmatu. Izolovat se od �asu hodin��sk�ho strojku, �i l�pe digit�ln� �asom�ry nen� mo�n�, nebo� s�dl� uvnit� n�s, tik� v na�� du�i. Tempo dnes ji� cel�ho sv�ta je z�visl� na s�ti nekone�n�ch propojen�, ka�d� atom kmit� v nervozit� v�dotechniky. Co to znamen�? Kdo ztrat� bez�as� �as byt�, Kl�movskou Vte�inu v��nosti, ocit� se v zajet� a provozu jsoucen. Hled� trv�n� (v��nost) tam, kde nen�, a cestou, kterou je nal�zt nelze. Marn� t�k�n� od v�ci k v�ci, od nezachytiteln�ho jsoucna k nezachytiteln�mu jsoucnu, m� za n�sledek neur�zu, pozd�ji psych�zu zmatku. Zmatek a� hysterie "nest�h�n�" se t�k� fiktivn�ho p�esv�d�en�, �e �as lze zastavit vlastn�n�m, obstar�n�m si n�jak� "posv�tn� relikvie". "Svat�m gr�lem" tu m��e b�t dovolen� v Karibiku, druh� �lov�k, kter�ho pot�ebuji k n�jak�mu u�itku, v k��i v�zan� bible se zlatou o��zkou, letadlo, droga, n�jak� urychlova� pozn�n�. Fixovat stabilitu a ��d se ov�em z povahy v�ci neda��, a tak t�k�n� pokra�uje v zu�iv�m tempu. Rychlost tohoto t�k�n� akceleruje �m�rn� neur�ze a psych�ze v��n� nenasycen� mysli. V�chodn� guruov� jednu v�c v�t�inou nech�pou - exempl�rn�m p��kladem je dalajlama a jeho ne�navn� koketerie s v�dou -, p�esto�e pr�v� oni maj� nejbl�e k mizej�c�mu sv�tu ducha. Nech�pou, �e �ijeme v zajet� na sob� z�visl� a propojen� s�t� a �e princip t�to s�t� je ji� v n�s sam�ch, �e jsme sami vym�nili prav� subjekt (postaru �e�eno svou du�i) za subjekt s�t�, ur�it� typ my�len�, vn�man�, poj�m�n�, p�edstavov�n�, v�dom� - p�i�em� v�echny tyto mohutnosti zasti�uj� sv�m tis�cilet�m v�vojem p�edchoz� typ nalad�n�. Na�e mysl nem� na vybranou, chce-li �lov�k v rytmu sou�asn�ho sv�ta obst�t, element�rn� se u�ivit, mus� tak� sp�chat. Mus� respektovat st�vaj�c� ��d, p�i�em� tento ��d nevy�aduje jen ��st, ale celou na�i mysl. Nikdy nebyl sv�t takto tot�ln� prov�z�n jedin�m pohledem, jedinou chut�, jedin�m v�dom�m. Jedna kostka domina je tak schopna spustit lavinu, tot�ln� p�d. Nen� alternativy. Z�padn� kultura zkolonizovala cel� sv�t, jej� jm�no je v�dotechnika. Velice �asto dost�vaj� v�chodn� mist�i zd�nliv� naivn� ot�zku: Jak se vyrovn�v�te s modern� technikou? Jezd�te autem, pou��v�te internet, mobiln� telefon, l�t�te letadlem?, a tazatel� v�t�inou obdr�� stejn� naivn� odpov��: To jsou jen prost�edky, n�stroje �lov�ka, z�le�� na tom, jak s nimi �lov�k nalo��. I mnoho ��k� Heideggera nepochopilo zd�nliv� jednoduchou my�lenku, jej� hloubka se nicm�n� snadn�mu pochopen� br�n�: V�dobytky v�dy jsou postaveny na jist�m typu my�len� a t�z�n�, tyto v�dobytky jsou odpov�di sv�ho druhu, tvo�� specifick� sv�t a nut� mysl pracovat zp�sobem, kter� je konstituoval. V jak�m sv�t� se pohybujeme, takovou se st�v� na�e mysl, nebo� "p�edm�tnost" modern�ho sv�ta (reklama, informace, komunikace, jeho symboly a znaky) n�s modeluje podle sv�ch parametr�. Z�sadn� probl�m spo��v� v tom, �e si nevid�me na �pi�ku nosu, p�ehl��me samo v�chodisko na�eho naz�r�n� jako n�co samoz�ejm�ho, co neum�me zpochybnit, nebo� z n�j nedok�eme vystoupit. Jin�mi slovy se n�m jev� jako samoz�ejm� to, co samoz�ejm� nen�. A op�t: Z tohoto �hlu pohledu je �ada postmodernistick�ch "filosofick�ch" prac� jen rozdrobenou mozaikou jednotliv�ch reflex�, kter� nedosahuj� Heideggerova naz�en� probl�mu v�dotechniky ani okrajov�. Nad�je je�t� nen� poh�bena �asu tedy m�me opravdu m�lo, nebo� jin� ne� line�rn� �as stroje nezn�me. Tempu stroje pochopiteln� nesta��me, a je to pr�v� stroj, kter� si n�s podma�uje. Stroj ov�em netrp� na�imi neduhy, netr�p� jej psychick� nedokonalosti, n�lady a emoce, nato� duchovn� pot�eby. Stroj chrl� na�e �dajn� zt�lesn�n� pot�eby bez ohledu na to, jestli n�s zahlcuj�, nebo ne. �lov�k zdokonaluje techniku stroje, ��d� po n�m st�le vy��� tempo, recyklaci "svat�ch gr�l�" pro ka�d�ho, do ka�d� rodiny. Tempo zab�jen� byt� a likvidace posledn�ch zbyt� v��n�ho �asu v na�em projektu z��n�ch z�t�k� a resentiment� minulosti je p�itom vra�edn�. Je z klece takov�ho paradoxu v�bec �niku? M��e b�t B�h tot�ln� zapomenut, rozm�ln�n v z�bav�? Je v�bec p�irozen� a mo�n�, aby �lov�k protestoval proti tomu, co mu p�in�� z�bavu, radost, pohodl�, majetek, pozn�n�?? Lze zastavit v�voj? Martin Heidegger odpov�d� opatrn�, jako poctiv� filosof. Sp� ne� cokoli jin�ho nab�z� pouh� nev�m. Nen� to sice nev�m zenu, kdy je tot�ln� zhroucen� pod tlakem �ivotn�ch antinomi� �ivnou p�dou probuzen� mysli, je to nev�m intelektu, kter� naz�r� individu�ln� �ivot v ned�liteln� jednot� s pojet�m soci�ln�m. Heidegger se neubr�n� spojovat celkov� pohyb spole�nosti s jednotlivcem a patrn� se mu zd�, �e je t�eba se pt�t po cel� societ� a kultu�e. Z�rove� si uv�domuje, �e takov� obzor je �lov�ku nedohl�dnuteln�, a proto hovo�� o p�ipravenosti na p��chod zm�ny. A�koliv dne�n� �lov�k �ije v jak�si �asov� proluce mezi bohy ji� ode�l�mi a bohy, kte�� je�t� nep�i�li, a a�koliv z�st�v� z�visl�m na povaze a v�voji spole�nosti, s n� je t�sn� spjat, p�esto ur�itou nad�ji m�. Nebo� opustil-li �lov�k Boha, neopustil B�h �lov�ka. Lidsk� �ivot je sice byt�m k smrti, ale z�rove� je tento �ivot byt�m jaksi prostoupen, ba co v�c, �lov�k bez dechu byt� nem��e v�bec existovat. P�i �e�en� ne��astn�ho lidsk�ho �d�lu hraje mo�n� nejd�le�it�j�� roli pr�v� dimenze �asu. Jde v n� o z�chranu �i obnovu t� kvality �asu, kter� mystikov� v�ech �kol ��kali zde a nyn�. Tady a te�. Kdyby byla plevelem v�dotechniky tot�ln� okupov�na cel� mysl, nad�je by byla poh�bena. Ale mezi b�l�m proza�uje sv�tlina byt�, nebo� nem��e neproza�ovat. Nesm�rn� obt�nost �e�en� lidsk� emancipace tak spo��v� v jej� snadnosti. Jednoduchost �kolu jej �in� neskonale slo�it�m. V��me, �e se nau��me v��it. To je toti� prvn� krok.
***
So�a Kr�lov�, astrolo�ka Bl�zni maj� v�t�inou vratk� pon�t� o �ase, a nejen proto je zav�r�me do bl�zinc�. Nehod� se mezi na�asovan� lidi. Nemus�me v�ak ani rozli�ovat mezi bl�zny, kte�� jsou za m��emi (�asoprostoru), a t�mi, kdo to n�jak uhraj�, aby se tam nedostali. Co se t��e �asu, jsou na tom stejn�: r�di cestuj� za jeho m��iteln� hranice. Ale pozor: Hra se svobodou a s v��nost� m��e b�t velmi nebezpe�n�, a ne ka�d� m� na zaplacen� jej� ceny. Z�kladn�m vybaven�m pro tuto hru je v�dom� do�asnosti takov�ho po��n�n� a strach ze smrti, kter� m� funkci zp�te�n� j�zdenky. Zam��ovan� bl�zni postr�daj� oboj� a na sv� cesty se v�t�inou v�bec nep�ipravuj� - d�vod spo��v� pravd�podobn� v tom, �e postr�daj� oikos neboli d�m �i domov, kam by se mohli vr�tit (v�raz ekologie m� tento �eck� ko�en). Jejich pro�itky jsou v�ak shodn� s pro�itky Bl�zn�: P��tomnost - nebo to, co vn�maj� jako p��tomnost - pro��vaj� naplno. Pln� se dok�ou v��t do toho, co pr�v� vn�maj�. V takov�m stavu nelze konat nic ve jm�nu lep�� budoucnosti, �et�it na penzi, pl�novat dovolenou? Bl�zen takt� neteskn� nad minulost�, proto�e ta tak� neexistuje. V�t�ina z n�s ztr�c� toto "v�dom� bl�zna" nejpozd�ji do dvou let. Stejn� jako �as mal�ho d�t�te, je i Bl�zn�v �ivot tady a te� nekone�n� jako mo�e. Je to ten nejv�t�� poklad na sv�t�, ale? Aby se mohl Bl�zen bezpe�n� vr�tit do domu, z kter�ho se na cestu vydal, mus� b�t tento d�m pevn� zakotven v jeho mysli a �asoprostoru. A pro� mysli? Proto�e cestov�n� za hranice �asu (a prostoru) je z�le�itost vn�m�n� (Luna), v�dom� (Slunce) a p�edev��m pozornosti (Merkur). Tyto t�i lidsk� schopnosti jsou na sob� z�visl�, vz�jemn� se dopl�uj� a podmi�uj�. Kdy� jsou vztahy mezi nimi poru�en�, dostane se bl�zen za ochrann� m��e (Saturn). Ty chr�n� spole�nost p�ed t�mi, kte�� �dajn� ohro�uj� jej� stabilitu. Zda tomu tak opravdu je, nen� nikdy snadn� ur�it. Pro jistotu tedy zav�r�me bl�zny do "bezpe��". N�s ale zaj�m� Bl�zen. Hledisko, kter� jsme si v�chovou osvojili, �e toti� �as nejl�pe vyu�ijeme t�m, �e d�l�me co nejv�c a co nejrychleji, je Bl�znovi k sm�chu. Ten �et�� �asem tak, �e jej vyu�ije k nicned�l�n�. Takto vyu�it� �as je z jeho hlediska naopak p��le�itost�, kter� vede k hlub��mu a z�eteln�j��mu ch�p�n� sv�ta a z n�ho vypl�vaj�c�ch d�sledk�, kter� spole�nost vn�m� jako nebezpe�n�. Bl�zen je sv�ho druhu pr�zkumn�k �i samozvan� p�edvoj, a z�rove� barometr spole�nosti. Jist� u� tu��te, �e n�co d�lat (tvo�it a realizovat se) souvis� se sol�rn�m principem, zat�mco ne-d�lat pat�� k Lun�. Merkur se svou schopnost� zbyst�en� pozornosti je jak�msi prost�edn�kem mezi v�dom�m (Slunce) a vn�m�n�m (Luna). V patriarch�ln�m, mu�sk�m a aktivn�m sv�t� je opravdu kladen d�raz na v�li n�co d�lat a n�kam to dot�hnout (Mars-Slunce-Jupiter). V matriarch�ln�m, �ensk�m a pasivn�m sv�t� je d�raz na pohodl�, citlivost a trp�livost (Venu�e-Luna-Saturn). Zam���me-li na�i pozornost c�len�, bere na sebe Merkur mu�skou roli. Kdy� ji naopak nech�me voln� klouzat, vystupuje v roli �ensk� (Merkur m� androgynn� povahu). Prvn�mu p��padu se ��k� myslet, druh�mu rozj�mat. V prvn�m p��pad� disponujeme polo�kami �i pojmy, kter� jsou n�m zn�m�, v druh�m jsme konfrontov�ni se skute�nostmi, kter� jsou n�m ne-zn�m�. V prvn�m p��pad� m�me od objektu odstup (objektivita), v druh�m s n�m spl�v�me (subjektivita). ��m hloub�ji se pono��me do p�edm�tu sv� pozornosti, t�m rozmazan�j�� jsou hranice mezi m��iteln�m a nekone�n�m �asem. To je fenom�n, kter� zakou�ej� v�ichni zamilovan�. Ne� nashrom�d� �lov�k zku�enost, nech�pe, nebo nechce ch�pat do�asnost v�let�, b�hem nich� se dot�k� kone�ky prst� v��nosti a pocitu nesmrtelnosti. Jedin�, co mu je dovoleno si z onoho sv�ta p�iv�zt, je ch�p�n� �ir��ho smyslu �ivota nebo smyslu �ivota v�bec. Kdy� naopak svou mysl (Merkur) pou��v�me pouze jako n�mi (na�� v�l�) ��zen� n�stroj, pak to dopad� n�sledovn�: V�ta "dnes nem�m �as" znamen� (pokud to nen� obvykl� v�mluva), �e od �svitu do soumraku (mo�n� i po n�m) budu d�lat v�ci, kter� jsem si p�edem napl�noval, kter��to pl�n mi nedovoluje se v�novat je�t� n��emu dal��mu. Tak� je mo�no mluvit o zanepr�zdn�nosti. M�ti �i nem�ti �as tedy z�vis� na mno�stv� �innost�, kter� �lov�k kon�, a tak� na m��e �sil�, kter� p�itom vyv�j� (v�ce saturnsky zn�j�c� v�tu jsem si snad ani nemohla vymyslet!). A co naopak "ud�lat si �as"? Jednoduch�: Zkr�t�m jednu �innost ve prosp�ch jin� nebo ji docela vy�krtnu ze sv�ho programu - ��k� se tomu ur�ov�n� priorit. Kdy� m�m naopak �asu "mo�e", m��u si dovolit hledat zp�sob, jak jej naplnit, tj. jak se zanepr�zdnit. Z toho m��eme vyvodit, �e p�em�ra �asu, kter�m disponuji, znamen� m�t pr�zdno nebo pr�zdnotu - tak�e vlastn� pr�zdniny. Pokud je slovo pr�zdno p��buzn� s latinsk�m frustra (marn�, nadarmo), pak by frustrace ve smyslu marn� pr�ce ozna�ovala nucen� pr�zdniny. Pr�zdniny znamenaj�, �e nemus�me pracovat �i plnit povinnosti. Z tohoto v�eho vypl�v�, �e �as, kter� nem�m, je d�sledkem mno�stv� povinnost�, kter� mus�m plnit, abych se vyhnul pocitu pr�zdna a frustrace. V�c se d�le komplikuje, kdy� sv�j �as prod�v�m za pen�ze. Varianty hesla "�as jsou pen�ze" jako nap��klad "povinnost vyn��" nebo "frustrace zdarma" nefunguj�. Zah�lka se "vypl�c�" pouze tehdy, kdy� �as dovedn� vyu�iji k radov�nk�m, kter� jsou k nezaplacen� a na kter� jsem si ��dn� vyd�lala. Tomu se ��k� pro�itek nebo po�itek. Sd�len� �asu s milovanou �i tolerovanou bytost� tak� nemus� b�t v�dy zadarmo. "Nepl�tvej �asem", "u�et�i si (mi) �as", "zkra� to", "posp� si", "urychli to" a naposledy "tak d�lej sakra n�co", to v�e nazna�uje v�udyp��tomn� �asov� limity, kter� - kdy� nebudou respektov�ny - n�m p�ivod� jen a jen probl�my. Odmali�ka sly��me "Tob� to ale trv�!" vysloven� tak stra�liv�m t�nem hlasu, �e jsme po zbytek sv�ho �ivota p�esv�d�eni, �e b�t pomal� znamen� b�t m�n�cenn�. A tak �adon�me o "trochu �asu nav�c", nebo se ho sna��me z�skat �i prodlou�it, z�vod�me s �asem, z�pas�me s n�m, p��padn� na n�j hrajeme. V na�� kultu�e je luxus d�vat si na �as a ��astlivci ti, kte�� si mohou sv�j �as zvolit. M��en� �asu je vymo�enost pom�rn� ned�vn�. D�ky tomu je mo�n� �as se��dit (synchronizovat) a na��dit �i zjistit si p�esn� �as. Ale i tak st�le je�t� mluv�me o tom, �e "vypr�el �as" a �e u� "uplynulo mnoho �asu" (vody). Co se t��e cestov�n� �asem, jde o schopnost, kterou m�l �lov�k oded�vna, a te� se z toho d�l� velk� um�n�. Ud�lat si v�let do minulosti znamen� v na�em sv�t� chodit do terapie. V�let do budoucnosti pak j�t ke kart��ce. �as v�t�inou hodnot�me podle m��itelnosti �innost�, jimi� jej napl�ujeme. K tomu n�m slou�� �asov� jednotky, kter� se zakl�daj� na planet�rn�ch cyklech: oto�en� Zem� kolem jej� osy ud�v� d�lku dne, oto�en� Luny kolem Zem� znamen� m�s�c a oto�en� Zem� kolem Slunce trv� jeden rok. Pokud n�m k m��en� �asu slou�� v��n� pohyb planet, pak by to znamenalo, �e �as je tot�ln� nez�visl� na na�em lidsk�m sna�en�. Zaj�malo by mne, zda je mo�n� ovlivnit kvalitu �asu t�m, �e omez�me jeho vyu��v�n� za n�jak�m ��elem, a m�sto toho se nech�me n�st na jeho vln�ch. Tak ��kaj�c zchladit v�e� slune�n� orientace lun�rn�mi vodami a srazit merkuri�ln� rtu� k zdrav�mu maximu. ��m v�ce bl�zn� m� spole�nost za m��emi, t�m vy��� hore�kou trp�. Mo�nou cestou k ozdrav�n� je st�t se Bl�znem! Tato cesta je t�m�� v�dy nedobrovoln� a Bl�znova "�innost" nen� nikdy spole�nost� ocen�na, nato�pak docen�na. A p�esto je nezbytn�.
***
Ludv�k Bass, teoretick� fyzik a spisovatel �ij�c� v Austr�lii
Ale my�lenky jsou otroci �ivota a �ivot je �a�ek �asu a �as, kter� vym��uje cel� sv�t, mus� m�t konec. Shakespeare, Jind�ich IV/1 Nev�me, kolik m�me �ivot�. Mo�n� mnoho, ale nejm�n� jeden a kousek. Nap�ed ten prim�rn�, s n�m� se intimn� seznamujeme introspekc�, a pak ten sekund�rn�: dozn�v�n� prim�rn�ho v my�len� a vzpom�nk�ch poz�stal�ch. Ten sekund�rn� tak� dob�e zn�me z �ivot� na�ich zem�el�ch, kter� v sob� nos�me. Jsou to st�nov� existence podobn� t�m, s nimi� se Odysseus setkal v podsv�t� a o n� sta�� �ekov� moc nest�li. Ale p�ece jen jim d�vali p�ednost p�ed nicotou. Jsou to kone�n� tak� existence, a li�� se mezi sebou d�lkou a intenzitou daleko v�ce ne� �ivoty prim�rn�. Na �em to z�vis�? Pr�v� jsem pohovo�il se sv�mi d�tmi, kter� dl� na druh�m konci sv�ta. Ujistil jsem se, �e se m�m vnou�at�m da�� dob�e - na�e spojen� bylo vpravd� bleskurychl�, zvuky zahradn�kov�ch n��ek z nedalek�ch ke�� ke mn� nedolehnou rychleji. Dne�n� rozhovor zanech� ale v m� pam�ti jen sl�bnouc� vzpom�nku, a je�t� rychleji mizej�c� stopy v �teru, kter�m se ���� zbytek sign�lu p�vodn� nam��en�ho na orbituj�c� komunika�n� satelit. Je to ��asn� technologie! Jen o generaci d��ve psali si moji rodi�e dopisy, kter� se plou�ily po kolej�ch v po�tovn�ch pytl�ch le��c�ch ve vagon� hned za lokomotivou. T�ch dopis� m�m p�es tis�c. Kdy� otec zem�el v Praze zamo�en� normalizac�, matka jeho dopisy cht�la sp�lit, ale na moji ��dost mi je poslala. Krabice za krabic� �inula se tehdy, v sedmdes�t�ch letech minul�ho stolet�, po povrchu zem� a mo�� cestou k protino�c�m. Jak� vitalita pulsuje t�mi �loutnouc�mi pap�ry! Jsou tu radosti a krize zasnouben�, man�elstv� a rodi�ovstv�. Konec prvn� republiky se zrcadl� v dopisech z posledn�ho letn�ho pobytu v sudetsk�m pohrani��. Okupace zastihla t�tu v Lond�n�, odkud psal a� do vypuknut� v�lky skoro ka�d� den, pak jeho korespondence kv�li obt�n�mu styku ze��dla a skon�ila a� teprve po roz���en� v�lky v prosinci 1941. Na�e rodina byla patrn� p�edur�ena k hojn�mu dopisov�n�. �est let po t�tov� n�vratu z v�lky za�ala dal�� s�rie dopis�, tentokr�t mezi Prahou a m�sty m�ho exilu. Trvala �tvrtstolet�, a� do smrti rodi��. Ale v�echny ty dopisy z�stanou pro m� poz�stal� uzav�enou knihou: nerozum�j� �esky. N�kdy v t�et�m desetilet� m�ho exilu nab�valy �ivoty rodi�� v m� mysli u� trochu muze�ln�ch podob. A� do zasl�n� t�ch star�ch dopis�. Tehdy do�lo k prolomen� omezen�ho d�tsk�ho a synovsk�ho hlediska. D�ky nim se ve mn� roz�ehly jejich �ivoty s novou intenzitou. Oml�dli mi tehdy o mnoho desetilet�, a p�i tom se jejich osobnosti a jejich vz�jemn� vztah nep�edv�dan� rozvinuly a prom�nily. O jak bohat� sekund�rn� �ivot v mysl�ch na�ich d�t� n�s p�ipravuje modern� technologie! Kdo u� dnes v�nuje �as pracn�mu psan� obsa�n�ch dopis�, kdy� se v�echno pot�ebn� m��e okam�it� dozv�d�t a vy��dit mobilem, a hlavn� elektronickou po�tou. I kdybych trval na starobyl�ch form�ch dopisov�n�, z�stalo by jednostrann�: i ty nejsrde�n�j�� odpov�di dostal bych modern�mi prost�edky. Moje soukrom� korespondence nabyla by pak liter�rn� formu �mysln� jednostrann�ch dopis�, jak je ps�vali pro uve�ejn�n� nap��klad Seneca a lord Chesterfield. Ale kdo v� - technologie, kter� n�m ub�j� sekund�rn� �ivoty, vystup�uje se snad natolik, �e n�m vytvo�� �ivoty terci�rn�. Je�t� se prostorem mo�n� ���� echo sign�lu z m�ho transkontinent�ln�ho telefonn�ho rozhovoru. Jsou n�kde v dalek�m vesm�ru zv�dav� inteligence, s p�ij�ma�i milionkr�t jemn�j��mi ne� na�e? Budou lu�tit a rekonstruovat, s tis�cilet�m zpo�d�n�m, m�j dne�n� rozhovor o vnuc�ch u protino�c�? Pro v�echny p��pady se sna��m o velmi jasnou v�slovnost.
***
Jaroslav V�vra, esejista a po��ta�ov� expert rakousk�ho Telecomu Rakousk� zpomalov�n� zb�sil�ho fluxu
Ud�losti jsou n�dory �asu. E. M. Cioran Civilizace za��n� m�tem a kon�� pochybami. M�lokter� pojem jako �as byl tak �asto definov�n, a m�lokter� pojem ukazuje tak jasn� mechanismus "definic ze zoufalstv�", zakr�vaj�c�ch pr�zdno fas�dou formule v okam�iku, kdy se nen� o co op��t. �as je slovo, kter� vyjad�uje r�zn� aspekty nebo vlastnosti zm�ny. Jeho smysl je d�n kontextem v�t, do kter�ch je zasazeno. Je to slovo tak "ne�rodn�", �e bylo t�eba spojit je se slovem prostor, aby o n�m bylo v�bec mo�n� spekulovat. Svat� Augustin v�d�l, co �as je, kdy� o n�m nep�em��lel, ale v�d�t to p�estal, kdy� o n�m za�al p�em��let. Jeho snad nejtypi�t�j��m rysem je relativita. Podstatn� pro pochopen� sou�asn�ho pocitu jeho zrychlov�n� je fakt, �e d�ky nad�azenosti vid�n� v na�� "modern�" spole�nosti doch�z� k prom�n� chronologick�ho, d�jinn�ho �asu v jin� typ �asu - jde o �as, kter� se osv�tluje. V okam�iku, kdy elektronov� mikroskopy umo�n� vid�n� rozlo�it, bude �as mo�n� opravdu vid�t. Zd� se, �e fenom�n v�eobecn�ho frmolu (prudk�ho zrychlov�n�) souvis� se ztr�tou �asu extenzivn�ho, d�jinn�ho ve prosp�ch ahistorick�ho �asu okam�iku, kter� je d�sledkem p�soben� modern�ch technologi�. Skelet imp�ria aneb Jak brzdit �as Existuj� r�zn� strategie zpomalov�n� �asu, jeho intenzivn�ho, v�dom�ho vyu�it�, vesm�s zp�sobuj�c�ho je�t� v�ce stresu. Je vynalo�eno nesm�rn�, a� groteskn� �sil� na z�sk�n� �asu, a samotn� toto �sil� pak daleko p�evy�uje v�sledn� �asov� zisk. Tyto strategie nejsou ale v�ude stejn�, r�zn� zem� maj� odli�n� pod�l strategi� vlastn�ch a importovan�ch. Velmi zaj�mav� je v tomto ohledu Rakousko, zem� po mnoha str�nk�ch v Evrop� jedine�n�. V jej�m jm�nu (�sterreich) je jednak slovo v�chod, a�koli nen� sporu o jej� soun�le�itosti se Z�padem, a slovo ��e, a�koli je republikou. Rakousk� republika vznikla jaksi necht�n�. Z p�vodn�ho sm�l�ho projektu ��e ��msk� zbyl po n�kolika stalet�ch snahy mal� skelet s ne�m�rn� velkou vodnatou hlavou hlavn�ho m�sta V�dn�. P�vodn� spr�vn� charakter vskutku imperi�ln�ch budov d� u� sv�m zjevem n�hodn�mu chodci "p�i�ichnout" k �asu velk�mu, pl�novan�mu jako v��nost. Ta se, jak zn�mo, nekon�, a tak se k rozm�chl�m proporc�m za�aly p�idru�ovat i neb�vale velk� stavebn� mali�kosti, zrcadl�c� r�zn� prom�ny �asu a snad v�echny ideov� obsahy minul�ho stolet�. I ve V�dni se modernizovalo, na�t�st� ne �pln�. Ne�pln� z�stala zvl�t� modernizace lid�, jejich charakteru. Jako d�dictv� velkolep�ho pl�nu tu zbyl nepom�r v rozlo�en� spole�ensk�ch vrstev a jejich snaha to, co je, nem�nit. "Wos brauchma des" - "k �emu to pot�ebujeme" - je v�rok v tradici c�sa�e Franti�ka Josefa II., kter� se sna�il zvr�tit �as mimo jin� i t�m, �e odm�tl z��zen� splachovac�ch klozet� v nov� postaven� v�de�sk� ope�e. Tito lid�, kte�� jsou v ka�dodenn�m styku velmi nep��jemn� a� brut�ln�, tedy nic pro jemnou n�turu, p�edstavuj� v nyn�j��m mumraji a ��lenstv� modernismu a techniky jak�si val, kter� nedovoluje, aby alpskou republiku s plnou intenzitou zachv�til jinak cel�ho z�padn�ho sv�ta zmoc�uj�c� se v�r bl�zince. Existuje nespo�et turistovi podez�ele vyhl�ej�c�ch hospod s n�kolika m�lo dom�c�mi j�dly (s ��ze�kem, gul�kem, knedlo-zelo-vep�o-pe�em na j�deln��ku), jejich� chu� p�ipomene zvl�t� �echovi d�vn� d�tstv�. Chod� se k Heurige (knajpy s leto�n�m v�nem), sed� se v kav�rn�ch, kde lze je�t� st�le ��st noviny p�i sklence vody, kterou po konzumaci p�edchoz� Melange (v�de�sk� k�va) ��n�k p�in�� bez vyzv�n�. Nev�dom� zastavov�n� �asu za��n� u� pomalou mluvou, plnou r�zn�ch nep�esnost�. Do tramvaje a metra se nastupuje rozv�n�, na sp�chaj�c� se ohled nebere. Pov�t�inou z�stane pr�v� vstoupiv�� pasa��r st�t pak ve dve��ch, aby se rozhodl, kter�m sm�rem se ubere, a blokuje tak provoz. Na ulic�ch se lid� sp�chaj�c�m nevyh�baj�, nanejv�� jim u�t�d�� body�ek. Pomalu sed�t Bohu�el v�em ne�var�m "nov� doby" �elit nelze. Z��zen� modern�ch n�kupn�ch st�edisek m�lo za n�sledek masov� putov�n� do nich, hektiku; i ta v�ak sp�e p�ipom�n� proces� - a koneckonc� co jsou tato "za��zen�" jin�ho ne� modern� modly? Nejv�t�� stres za��v� Raku�an p�i p��prav� dovolen� a b�hem n�. Cel� ��astn� se pak vrac� do sv� obl�ben� zahradn� putyky, aby se kone�n� dob�e najedl a post�oval si, jak to bylo hrozn�. Dovolen� stejn� jako jin� ukazatele vysok� �ivotn� �rovn� maj� v Rakousku sp�e n�dech spole�ensk� nutnosti, nikoli vnit�n� pot�eby. To se vkr�d� na mysl p�i pohledu na z�cpy aut, pohybuj�c�ch se zhruba stejnou rychlost� jako ve�ejn� dopravn� prost�edky. Vid�me pohyblivou �idli, kanape, ba pohybliv� pokoj zvan� auto, obydlen� paradoxn� egoisty bez vlastn�ho ega. Krom� uskute�n�n� ideje pohybu bez pohybu se tak modern� rychl� auto navrac� k pomalosti zp�sobem, kter� bychom mohli nazvat pomal�m sezen�m. I takzvan� kulturn� �ivot je v Rakousku do jist� m�ry skuriln� z�le�itost. L�kadla ur�en� pro cizineck� ruch, tedy opereta, c�sa�sk� insignie v�etn� soukrom�ho �ivota hlavn� c�sa�ovny Al�b�ty, lipic�ni, val��k, dechovka a Mozart, jsou �ivou sou��st� ka�dodenn�ho �ivota m�sta. Trvalo t�iadvacet let, ne� bylo po vlekl�ch h�dk�ch dokon�eno muzeum modern�ho um�n�, a co se d�je v tomto sm�ru mimo hranice Rakouska, je hodno zm�nky jen potud, pokud je ocen�n n�jak� Raku�an. I to je v souladu s tradic� nesp�chat, nemuset b�t u v�eho. P�ipom�n� to dal�� vlastnost velk�ch ���: stav�n� "��nsk�ch zd�". Ty se samoz�ejm� nach�zej� jen v hlav�ch; navenek se dodr�uje dekorum otev�en�ho evropanstv�. �as je v Rakousku zastavov�n i evokov�n�m b�val� velikosti, jej�m neust�l�m p�ipom�n�n�m, co� vede �asto k t�m�� protektorsk�mu chov�n� v��i n�kdej��m �len�m monarchie. Jednou pomalu, jindy rychle Zaj�mav� je sledovat pokusy rakousk� vl�dy zmodernizovat star� struktury (zalo�en� na takzvan�m proporcion�ln�m obsazov�n�m ��ad�) sm�rem k oligarchii v�konnosti a bezpodm�ne�n�ho profitu. Nyn�j�� vl�da, kter� je u moci d�ky hlas�m protestn�ch voli��, se co do sebeobsluhy chov� stejn� jako ta p�edchoz�. I privatiza�n� bl�zinec, kter� rozpoutala, se sna�� skloubit s rakousk�m koloritem kalend��ov� pohody (Gem�tlichkeit). Spolkov� kancl�� nahr�l za t�mto ��elem se sv�m vl�dn�m t�mem "Heimat-p�sni�ky", interpretovan� v n�rodn�ch kroj�ch, co� jsou loveck� oble�ky zvan� Trachten, tak�e p��m� konfrontace s celou brutalitou zrychlen� dostane p��jemn�, skoro cukrkandlov� n�dech. Z�rove� byla ale vl�dou etablov�na nov� t��da privilegovan�ch mana�er� zcela nekompromisn� zav�d�j�c�ch zm�ny, kter� p�in�� globalizace. Tato generace rozt��� koloto� zrychlen� konzumac� fast food, techno "hudby" a r�zn�mi pohor�liv�mi excesy, dokonce i term�ny pln� p�esn� a na sch�zky chod� v�as, co� v Rakousku rozhodn� nepat�� k dobr�mu t�nu. Nezb�v� ne� doufat, �e jim brzo dojde dech a "porakou�t�" se, ��m� se ostatn� argumentuje ve vztahu v��i Evropsk� unii. I �esk� republika si u� mohla prvn� v�sledky t�chto rakousk�ch snah vychutnat. Naskakov�n� do globaliza�n�ho zrychlen� se odehr�v� se stejnou intenzitou a vnit�n� rozporuplnost� jako kdysi p�echod rakousk� katolick� spole�nosti ke kapitalismu. �as, kter�m tehdy disponoval B�h v zastoupen� p�edstavitel� c�rkve, musel b�t nejd��ve n�le�it� zv�cn�n a zprivatizov�n. I dnes se operuje doktr�nou nevyhnutelnosti, co� vrh� ot�zku po kvalit� �asu. V r�mci �vah o disponibiln�m �ase jako sou��sti �ivotn� kvality se vyskytl "ekologick�" n�zor o ned�liteln�m �ase, na jeho� z�klad� se usuzuje, �e �ivot v p�edindustri�ln� spole�nosti byl d�ky "jednot�" �asu a pr�ce pro �lov�ka p�irozen�j�� a hodnotn�j��. N�hodn�mu cestuj�c�mu se ve v�ech evropsk�ch m�stech nab�z� stejn� obr�zek stejn�ch p��ch z�n, stejn�ch obchod� se stejn�mi produkty, lid� stejn� oble�en�ch a jedouc�ch ve stejn�ch autech. I m�sta vylo�en� nudn� dovedou b�t usp�chan�, a naopak m�sta na prvn� pohled hektick� si udr�uj� zbytky klidn� pohody. V�de� posledn�ch let p�sob� mnohdy jako Praha o v�kendov�m nebo pr�zdninov�m �prku na chaty a chalupy Je smutn� pozorovat o�ividn� nesoulad obyvatel s r�zem m�sta. Lze ale opr�vn�n� doufat, �e i oni budou d�le pokra�ovat v tom, co jedin� na�e civilizace um�la uskute�nit: usadit se. Sed�t v �ase. Jednou pomalu, jindy rychle.
***
Michal Pacvo�, filosof a p�ekladatel Konec �asu
-"tehdy se technov�da jako�to technokultura masy st�v� nikoli u� agentem zrychlov�n� d�jin jako kdysi, n�br� agentem z�vratn�ho zrychlov�n� reality, a to na �kor jak�koli pravd�podobnosti." Paul Virilio, La bombe informatique Z�nik m�sta U� kdysi d�vno, cht�l-li si vyrobit o�t�p, postavit d�m, zorientovat se v krajin�, v lese, na pou�ti nebo na mo�i, musel �lov�k sv�j sv�t, sv�t bytostn� heterogenn�, ve kter�m je ka�d� m�sto vy�len�n� a v�lu�n�, p�ekr�t n�jakou homogenn� s�t�. Musel abstrahovat, vytv��et stejnost. Na ka�d�m abstraktn�m pl�nu je jenom n�kolik typ� znak�, kter� se opakuj�. Tyto znaky nic nevysv�tluj�, vytv��ej� v�ak s�t�, mapy. Mapy n�m umo��uj� orientovat se, ale tomu, co popisuj�, berou jedine�nost, g�nia loci. Jednu magii nahrazuj� magi� jinou. Mapy zakl�daj� racionalitu, v�bec mo�nost jak�koli rozumn� �innosti. Zakl�daj� tak� komunikaci. Jednotliv� m�sta - body na nich - jsou spojov�na cestami. Mapy vytv��ej� komunika�n� s�t�. Na jedn� stran� tedy stoj� konkr�tn�, nezmapovan�, �it� �as a prostor. V n�m nast�vaj� ud�losti, s n�m komunikujeme, v n�m m��e nastat n�co nov�ho. Pozn�v�me ho. Proti n�mu stoj� abstrahovan� a homogenizovan� �as a prostor map. Po map�ch se pohybujeme a rozpozn�v�me jejich znaky. V�echno se tu opakuje. Proti m�stu stoj� mapa. Proti jedine�nosti opakov�n�. Proti v�cem znaky. Proti neur�itosti v�dy nezn�m�ho "co" stoj�, na z�klad� n�jak�ho jak, v�dy ur�en� "n�co". Proti hlubin� p�irozenosti se stav� plochost techniky. Postupem d�jinn�ho v�voje vznikaj� st�le nov� a nov� mapy, star� jsou p�ekr�v�ny a p�epracov�v�ny na z�klad� st�le nov�ch znak�, poznatk�. Nab�vaj� na komplexit� i na d�le�itosti. S rostouc� komplexitou (i komplexnost�) map roste tak� �loha i m�ra komunikace, vytv��ej� se st�le nov� a slo�it�j�� komunika�n� s�t�. Komunikace je bytostn� spjata s pohybem, s p�esunem zpr�vy z m�sta na m�sto - komunika�n� s�t� mus� b�et, ob�hat, to plat� jak pro informace, tak pro spole�ensk� syst�m, pro obchod �i pro provoz jak�hokoli podniku nebo instituce. S rostouc� slo�itost� komunika�n�ch s�t� tedy roste m�ra pohybu. Sv�t se zrychluje. A v n�m a s n�m i lidsk� �ivot. V t�to souvislosti je nutno rozli�it dva z�kladn� typy pohybu, re�ln� pohyb a pohyb relativn�. Pohyb t�la a pohyb v�ce �i m�n� odt�lesn�n�, n�jak�m zp�sobem virtualizovan�. P�esunov�n� se dopravn�mi prost�edky, sledov�n� televize, v�echny druhy komunikace na d�lku od dopisu po mobiln� telefon jsou p��klady takov�ch relativn�ch pohyb�. Lovec nebo antick� voj�k se jist� re�ln�, absolutn�, pohyboval daleko v�ce ne� pr�m�rn� �lov�k dne�ka, jeho t�lo bylo tak� pohybu daleko l�pe p�izp�soben�. Pohyboval se z jednoho m�sta na druh�. Komunika�n� s�t� - mezi n� m��eme za�adit v�echna m�dia, dopravn� s�t�, ale tak� v�echny soci�ln�-politick� syst�my - produkuj� relativn� pohyb, ve kter�m se nep�esunujeme z m�sta na m�sto, n�br� pouze z jedn� pozice do druh�, pohybujeme se jen v r�mci vytvo�en� mapy, sice daleko vy��� rychlost�, jen�e zd�nliv�, v�ce �i m�n� virtu�ln�, v r�mci n�jak�ho syst�mu, kter� produkuje n� relativn� pohyb a virtualizuje tak ��st na�� existence. Je to pohyb na m�st�, virtu�ln� realita. Absolutn� pohyb objevitele, kter� tvo�� sv�j �as a prostor, sv�j sv�t, se prom��uje v relativn� pohyb spot�ebitele, kter� je pouze kole�kem to��c�m se v r�mci mnoha prol�naj�c�ch se syst�m�. Ikonou relativn�ho pohybu m��e b�t obli�ej cestuj�c�ho v metru. Mapa a m�sto stoj� v prudk�m protikladu. V r�mci mapy jsou jednotliv� pozice zam�niteln�, z�kladn�m krit�riem v�dotechniky je opakovatelnost. Vzr�staj�c� mno�stv� a komplexita map-komunika�n�ch s�t� zahlazuje m�sto. N�kde se st�v� kdekoliv. Vzd�lenosti se zkracuj�, ne-li miz�, m�sta se rozpou�t�j� pod n�nosy sv�ch kopi�, re-prezentac�, klon�, simulaker, znak�, virtualizuj� se. Odre�ln�n� Z�rove� se z�nikem m�sta se na�e existence mobilizuje. Mobiln� telefon, p�enosn� po��ta�, auto-mobil nahrazuj� domov. Kde jsi? je nej�ast�j�� ot�zka uv�d�j�c� mobiln� pseudorozhovory. Nen� to v�ak ot�zka po m�st�, n�br� ot�zka po vzd�lenosti, a to sp�e ve smyslu �asov�m ne� prostorov�m. Jak daleko jsi ode mne? Kde se pr�v� pohybuje�? - proto�e z�st�vat na m�st� u�, zd� se, nen� mo�n�. P�esuneme-li se z mal�ho m�sta do velk�ho nebo naopak, ihned n�s zaraz� zm�na rychlosti, zm�na subjektivn�ho pro��v�n� �asu. ��m v�t�� m�sto, t�m v�t�� rychlost. Zat�mco v Praze se pouze rychle chod�, v Tokiu se b�h�. Nen� �as d�vat se kolem sebe, kole�ka s�t� se to�� velkou rychlost� a je t�eba jim dost�t. B�t neust�le v pohybu, neust�le n�co dostihovat. Jak� je v�ak povaha t�to mobility? Co znamen� akcelerace relativn�ho pohybu? Vnucuje se ot�zka, co dostihovat, za ��m b�et, pro� se za n���m honit, umo��uje-li n�m modern� technika p�emis�ovat se a z�st�vat p�itom na m�st�. Pohyb nen� nutnost�, je sp�e sou��st� rytmu doby (leckter� zbo�� se nesmysln� p�ev�� z jednoho st�tu do druh�ho, kr�vy z N�mecka na jatka do It�lie a maso odtud na holandsk� trh). Je zd�nliv�. Neexistuje-li m�sto, nelze nikde spo�inout, je t�eba neust�le klouzat v marn� snaze m�sto nal�zt, st�t se re�ln�m. Francouzsk� my�len� ji� del�� �as reflektuje odre�ln�n� sv�ta, jeho p�ekryt� obrazy, rozpu�t�n� v nich. Realita byla zavra�d�na, ��k� Baudrillard. M�sta, kudy se denn� pohybuj� tis�ce lid�, jsou st�r�na jejich podr�kami, pneumatikami jejich aut, blesky fotoapar�t�, objektivy kamer. Mapy-komunika�n� syst�my s m�stem zni�ily i realitu. S postupn�m mizen�m reality st�le roste pot�eba stvrzovat jej� existenci. V okam�iku zah�jen� fin�le mistrovstv� sv�ta ve fotbale se cel� hledi�t� rozsv�tilo blesky fotoapar�t�, Eiffelova v� �i Notre Dame jsou denn� r�zn�m zp�sobem zachycov�ny ji� des�tky let. A p�ece se neda�� tyto up�ry p�ib�t d�ev�n�m k�lem, vyhradit jim jejich m�sto, d�vno jsou virtualizov�ni, uml�eni, prostor a �as jejich existence zmizel. Ocitaj� se mimo n�, bez okol�, bez kontextu, nest�rnou, nem�n� se, pohybuj� se nekone�nou rychlost� ve virtu�ln�m vzduchopr�zdnu. Technov�da, od po��tku ur�en� k p�etv��en� reality, se od t�to reality velice vzd�lila. Jsme jej� sou��st�, prov�d�me toto permanentn� odre�ln�n�, pod�l�me se na n�m a mus�me n�st jeho n�sledky. S nar�staj�c�m odre�ln�n�m roste nutnost pohybu, pohybu, kter� je s�m st�le v�ce relativn�, tedy nere�ln�, virtu�ln�. To, co se zrychluje, tedy nejsme my, n�br� sv�t, ve kter�m �ijeme, realita, �as. Vznik� pocit, �e nesta��me tempu, �e jsme mimo, uzav�eni ve sv�m soukrom�m, intimn�m ostr�vku pomalosti, a kolem n�s se ��t� sv�t st�le v�t�� rychlost�. Tento pocit n�s pob�z� k nov�mu pohybu, vyma�kat ze sebe co nejv�c, pokusit se chv�li dr�et krok. St�t se re�ln�mi. Nebezpe�n� iluze. Tato akcelerace relativn�ho pohybu je prov�zena tak�ka zastaven�m pohybu skute�n�ho, b��me, a p�itom stoj�me na m�st�. B��me toti� v prostoru, kter� u� nem� vztah k m�stu, kter� je s�m virtu�ln�, vytv��en� a udr�ovan� pr�v� na��m pohybem. Virilio ��k�, �e sv�t, kde se v�e m��e absolutn� rychlost� sv�tla okam�it� ocitnout na kter�mkoli jin�m m�st�, je sv�tem, v n�m� vl�dne pol�rn� nehybnost. Hyperprostor Jakou podobu m� onen prostor, kter� br�zd�me sv�mi relativn�mi pohyby �i l�pe �e�eno kter� n�mi relativn� pohybuje? Prostor ��len�ch rychlost�, kter� virtualizuje skute�nost? U� obraz, zrcadlo na zdi �i akv�rium vytv��ej� praskliny v kontinuit� skute�nosti. M��u se do nich pohrou�it a opustit tak na moment sv� tady a te�. Tyto praskliny v�ak nikam nevedou, nen� ��dn� zem� za zrcadlem, tudy nelze skute�nost opustit. Prasklinou trochu jin�ho typu byl v�dy dopravn� prost�edek. Dopravn� prost�edky nepohlcuj� pohled, jsou to zkratky v tkanivu skute�nosti. Ke sv�mu fungov�n� pot�ebuj� cesty, nebo alespo� vhodn� ter�n. Jsou integr�ln� sou��st� map. Masm�dia a modern� komunika�n� s�t� oba typy zvr�sn�n� povrchu reality dok�zaly spojit. Nejprve je�t� p�esn� lokalizovan�m zp�sobem. Praskliny a zkratky se prom�nily v tunely. Nast�v� �ra metra a undergroundu. Jedna telefonn� pevn� linka se p�es �st�ednu tunelem propojuje s jinou. Elektrick� z�suvka vede do elektr�rny, televizn� obrazovka k vys�la�i. Tunely jsou i pravideln� dopravn� linky. Prostor se rozpad� roze��r�n �ervoto�i a �erv�mi d�rami. Tento rozklad dokon� p��chod nejprve p��m�ch p�enos�, posl�ze mobiln�ch telefon� a internetu. Roze�ran� prostor se definitivn� rozpad� a hrout�, z�st�v� po n�m jen iluze prostoru. V ka�d�m okam�iku lze spojit libovoln� dv� m�sta na Zemi, vid�t ciz�ma o�ima, sly�et ciz�ma u�ima. V�echno se postupn� hrout� do singularity, v n� je v�e sou�asn� vedle sebe. Pohyb v t�to singularit� je pohybem relativn� nekone�nou rychlost�, ale z�rove� pohybem na m�st�. Mapa se odtrhla od reality a zavinula se do sebe. Ocit�me se v hyperprostoru. �as se zastavil. Nekone�n� zrychlen� pohyb je vlastn� �ek�n�m, nekone�n�m �ek�n�m. |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).