Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Na�e budoucnost je indi�nsk�
Pj�r la ��'z

Psychoterapeut a hudebn�k Pj�r la ��'z (*1963) se v�nuje analytick� psychoterapii a vystupuje v divadeln�ch p�edstaven�ch �ty�i dohody a P�t� dohoda spole�n� s Jaroslavem Du�kem. Je st�l�m �lenem divadla Vizita, kter� se v�nuje hudebn�-divadeln� improvizaci. V roce 2003 vydal knihu Indi�n. Zpr�va o archetypu (nakl. Triton), v roce 2008 hlubinn�psychologick� rom�n o hled�n� duchovn�ho domova Den svat�ho Ignora (nakl. Modr� br�na) a v roce 2011 novelu Cesta (nakl. Modr� br�na).

* * *

Pokud jsme schopni pod�vat se na sou�asn� stav na�eho sv�ta s ur�it�m nadhledem a nezaujatost�, mo�n� se skute�n� podiv�me. Ned�vno se na internetu objevila hezk� simulace toho, jak by asi mohl vypadat rozhovor mimozem��ana s prvn�m �lov�kem, kter�ho potk�. Tento mimozem��an zkoum� du�evn� �rove� obyvatel galaxie, a tak doraz� i na na�i planetu. Po kr�tk� s�rii ot�zek a odpov�d� shrnuje n�v�t�vn�k to, co se dozv�d�l, do n�kolika prost�ch konstatov�n�: �ivot obyvatel planety ur�uj� jak�si Vl�dy, jejich� �lenov� jsou ostatn�mi zvoleni. Tyto Vl�dy jsou tu proto, aby ostatn� nemohli beztrestn� kr�st a vra�dit, av�ak �asto se ukazuje, �e samotn� Vl�dy bez souhlasu ostatn�ch beztrestn� kradou a vra�d�. Nav�c k tomu pou��vaj� pen�ze, kter� pod pohr��kou n�sil� vyb�raj� od ostatn�ch.

My si ale nepot�ebujeme modelovat nezaujat� pohled hypotetick�ho mimozem��ana. Docela dob�e n�m posta��, kdy� se na na�i civilizaci pod�v�me pohledem Indi�na, kter� m� to �t�st�, �e ne�ije uprost�ed civilizace, n�br� s ostatn�mi Indi�ny sd�l� a p�stuje spole�nou kulturu. P��slu�n�k civilizace toti� civilizuje sv�j vn�j�� �ivotn� prostor a st�v� se ob�anem jak�hosi st�tu, zat�mco p��slu�n�k kultury kultivuje sv� byt�. Z toho plyne velmi z�eteln� a prost� rozd�l v �ivotn�m p��stupu. Kdy� se dnes zept�me b�n�ho p��slu�n�ka euroamerick� civilizace, jak� je smysl jeho �ivota, nejsp�e upadne do rozpak�. Mo�n� se n�s bude pt�t, co t�m vlastn� mysl�me. Mo�n� smysl sv�ho �ivota nal�z� prost�ednictv�m sv�ho spole�ensk�ho postaven� nebo konta v bance. Mo�n� n�m dokonce odpov�, �e ��dn� smysl ve sv�m byt� nenal�z�, proto�e se na tomto sv�t� ocitl jako v�sledek pohlavn�ho spojen� sv�ch rodi�� - tedy bez vlastn�ho p�i�in�n�, a v d�sledku toho tak� bez vlastn� odpov�dnosti.

Indi�n nem��e b�t takovou ot�zkou v�bec zasko�en, proto�e v�, �e zcela svobodn� a z vlastn�ho rozhodnut� vstoupil do "sv�ta st�n�", aby pos�lil sv�ho ducha t�m, �e se u�� rozli�ovat mezi Sv�tlem a St�nem. Jakmile je jeho duch dostate�n� siln�, m��e se vyrovnat Duchu jako takov�mu. A zde je t�eba si pov�imnout, �e pojem indi�n rezonuje s latinsk�m in deos ("v boz�ch", "mezi bohy"). Tak toti� za�ali kolumbov�t� n�mo�n�ci ��kat on�m prost�m a ��astn�m lidem, se kter�mi se na konci sv� plavby setkali.

Jeliko� dnes �ijeme ve sv�t�, kter� je globalizov�n, prakticky u� neexistuj� p��rodn� kultury, kter� by z�st�valy nezasa�en� na�� civiliza�n� expanz�. Vylu�uje to v�ak, aby uprost�ed civilizace existovali lid�, kte�� prakticky kultivuj� sv�ho ducha v dialogu s Univerzem - tedy v duchovn�m smyslu novodob� Indi�ni?

T�i typy v�dom�
Je z�ejm�, �e ka�d� jednotlivec disponuje zcela jedine�n�m a neopakovateln�m v�dom�m, kter� je projevem jeho p�edchoz�ho v�voje a sou�asn� situace. Obecn� v�ak lze ��ci, �e existuj� zhruba t�i typy v�dom�. Jeliko� je v�dom� ve sv� podstat� vibruj�c� energie, je d�le�it�, na jakou frekvenci je toto v�dom� nalad�no a jak rezonuje se sv�m prost�ed�m. V�e nasv�d�uje tomu, �e v�dom� p��rodn�ho �lov�ka je vylad�no na vlny typu alfa, co� jsou relativn� pomal� vlny, jimi� z�rove� rezonuje povrch na�� Planety. Z toho d�vodu je p��rodn� �lov�k s Matkou Zem� trvale spojen a jeho v�dom� plyne v �e�i�ti jak�hosi meditativn�ho sn�n�. Zd� se, �e pr�v� tato frekvence v posledn�ch letech z�eteln� nar�st�, jak se lze do��st nap��klad na str�nk�ch blogu Nov� zem�, a je tud� t�eba p�edpokl�dat, �e stejn� tak nar�st� i frekvence v�dom� p��rodn�ch lid�.

Civilizovan� �lov�k p�stuje u� tis�ce let schopnost sv� v�dom� ��dit a koncentrovat podle sv�ho vlastn�ho z�m�ru. Studiem nap��klad tolt�ck� filosofie zji��ujeme, �e tut� snahu u� tis�ce let p�stuj� tak� p��rodn� kultury. Jejich z�kladn�m p�edpokladem je ov�em v�dom� toho, �e hlavn� sm�r je v podstat� v�dy ur�ov�n energi� nagual, kterou bychom mohli voln� ch�pat jako Jungovo kolektivn� nev�dom�. Nagual je jako �eka un�ej�c� k�noi a lidsk� v�dom� je jako pasa��r se sv�m p�dlem. Civilizovan� Evropan v�ak zejm�na v posledn�ch dvou tis�c�ch letech dalekos�hle upevnil du�evn� komplex, kter� pro zjednodu�en� naz�v�me ego, ��m� se zd�nliv� vymanil z p�evahy moci kolektivn�ho nev�dom�. Nav�c ke komplexu ega zaujal zvl�tn�, a� n�bo�n� vztah dan� t�m, �e tento komplex je jakousi "redukc�" archetypu Bytostn�ho j� (jak o tom p�e C. G. Jung v Aionu), co� je archetyp fakticky odpov�daj�c� Univerzu - tedy propojen� a spojen� ve�ker�ch aspekt� (verz�) Skute�nosti. D�ky t�to redukci a identifikaci mohlo v pr�b�hu �asu doj�t k tomu, �e archetyp Bytostn�ho j� byl prakticky vyt�sn�n a nahrazen komplexem ega. Dokud je�t� tento komplex netvo�il z�kladn� dominantu v�dom� civilizovan�ho �lov�ka, mohl b�t p��nosem - �lov�k mohl st�le zdatn�ji ur�ovat sm�r sv�ho v�dom�, st�val se tedy v tomto smyslu v�ce samostatn�m. A p�edev��m nav��il vibraci sv�ho v�dom� do roviny beta, co� je frekvence, j� rezonuje zemsk� j�dro. Lze ��ci, �e v tomto p��pad� jde o stadium, ve kter�m n� um�le vytvo�en� komplex ega m��e plnit funkci jak�hosi du�evn�ho n�stroje. Jinak �e�eno: to, co pro Univerzum m��e znamenat �lov�k (�elo v�k�), m��e pro lidsk� v�dom� znamenat ego, pokud k n�mu p�istupujeme n�le�it�m zp�sobem. Samotn� Jung ke konci sv�ho �ivota prohl�sil, �e on se nest�v� sv�m egem, ale sp�e se jeho ego st�v� j�m. To je adekv�tn� postoj, kter� by jist� nep�ivodil kolektivn� poci�ovanou krizi v�dom�.

V pr�b�hu stalet� se ov�em stalo n�co jin�ho. Pod povrchem na�� kultury, kter� se ��m d�l v�c st�vala pouhou civilizac�, jako by si ego pozvolna upev�ovalo pozice, a� prost�ednictv�m revoluc� 18. a 19. stolet� (Velk� francouzsk� revoluce se sv�m zcela sv�voln�m kalend��em a ��lenou bohyn� Rozumu, pr�myslov� revoluce s jej� nar�staj�c� bezcitnost� atd.) definitivn� stvrdilo svou nadvl�du nad lidsk�m v�dom�m. Byly t�m�� zcela opou�t�ny �i n�siln� potla�ov�ny tak� ony sm�ry v�voje lidsk�ho v�dom�, jak�mi jsou nap��klad alchymie �i hermetismus, kter� v�dy ��inn� kompenzovaly psychickou a intelektu�ln� jednostrannost v�zanou na ego. Takov� situace velmi p�ipom�n� jev, kter� zn� ka�d� terapeut, toti� skryt� v�voj a manifestn� propuknut� psych�zy. Ostatn� je to tak� obdob�, ve kter�m jako by za��naly opravdov� Foucaultovy D�jiny ��lenstv�. Nav�c v�dom�, v�zan� na komplex ega, navy�ovalo svou vibraci, tak�e dnes nen� ��dnou v�jimkou v�dom� typu gama, kter� je svou povahou zrychlen�, odtr�en� od p��tomn�ho okam�iku, a t�m tak� od Skute�nosti - je tedy neurotick� a� psychotick�.

Pokud bychom se tedy na na�i sou�asnou situaci pod�vali o�ima p��rodn�ho �lov�ka, mus�me konstatovat, �e jsme neztratili jen svobodu. Ztr�c�me p�irozen� liberalismus, kter� je charakteristick� pro ka�dou p��rodn� kulturu. Ztr�c�me p�irozen� ticho, kter� p��rodn�mu �lov�ku m��e napomoci dos�hnout stavu koncentrace - tedy ticha vnit�n�ho. Ztr�c�me p�vodn� �istotu vody, vzduchu a ztr�c�me svou p�irozenou �ivotaschopnost. A v neposledn� �ad� p�ich�z�me o svou radost. Ztr�c�me tak� p�irozenou etiku, kterou p��rodn�mu �lov�ku p�in�� v�dom�, �e je st�le in deos. M�sto toho se m�n�me v zoufal� bytosti napln�n� strachem. Jak�si chvilkov� �nik n�m poskytuje pohodl�, z�bava a opojen� - tedy zaml�en� v�dom�.

M�me je�t� �anci
Z tohoto pohledu je moment�ln� stadium krize na�eho spole�n�ho v�dom� skute�n� alarmuj�c�, tak�e se mus�me t�zat, zda existuj� n�jak� cesty k jej�mu p�ekon�n�. P��roda z tohoto pohledu nen� sentiment�ln� a existenci, je� pro ni ztratila smysl, prost� ukon�� t�m, �e d�le nepodpo�� jej� �ivotaschopnost. Jeliko� katastrofick�ch sc�n��� ukon�en� na�� spole�n� existence na t�to planet� je v�c ne� dost, zam��me se rad�ji na mo�nosti, kter� se v d�jin�ch ukazuj� jako cesty k p�ekon�n� krize.
Prvn� skute�n� v�nou kriz�, kter� je z�rove� tak� zdokumentov�na, je ob�ansk� v�lka ve star�m Egypt�. Tato v�lka trvala velmi dlouho a fakticky ukon�ila obdob�, kter� egyptologov� naz�vaj� Star� ��e. Jej� p���inou byla jednostrannost v�hod vl�dnouc�ch vrstev - ch�p�n� faraona jako vt�len�ho boha s jeho v�emohoucnost�, co� je n�rok, kter�mu ��dn� lidsk� bytost nem��e dost�t. Jeliko� moc korumpuje a absolutn� moc korumpuje absolutn�, nevyhnuteln� do�lo k tomu, �e podm�nky, ve kter�ch �ili ostatn� lid�, se staly nesnesiteln�mi. Zaj�mav� je p�semn� zaznamenan� pr�b�h t�to krize. V prvn� f�zi je mo�no pozorovat pouze n��ek - pro� to bohov� dopustili? Ov�em ve druh� f�zi u� doch�z� k pojmenov�n� probl�mu - faraon je B�h, a da��-li se n�m zle, musel tento B�h selhat. Ve t�et� f�zi samotn� faraon nab�d� sv�ho n�stupce, aby nejednal jako on. Jednodu�e �e�eno, z p�vodn� f�ze, v n� jako by neexistoval nositel odpov�dnosti, se p�ech�z� do f�ze refl exe a nakonec seberefl exe. Po p�ekon�n� t�to krize n�sledovalo obdob� renesance lidsk�ch a spole�ensk�ch hodnot.

Jestli�e tedy budeme i se sv�m okle�t�n�m a jednostrann�m v�dom�m schopni refl exe a n�sledn� seberefl exe, m��eme snad doufat, �e tuto krizi v�dom� p�ekon�me, a dokonce snad dosp�jeme k v�dom�, kter� bude otev�en�j�� a v�ce se p�ibl�� povaze Univerza. A pr�v� v tomto procesu se ukazuj� zm�n�n� stavy v�dom� jako nesm�rn� p��nosn�. Nejde moment�ln� o to, jak�mi cestami se doch�z� ke zm�n�n�mu stavu v�dom�, proto�e t�ch cest je cel� �ada. M��e to b�t �iv� sen, stejn� jako siln� �nava, hlubok� meditace nebo psychedelick� l�tka. Tak� n�jak� setk�n�, rozhovor, otev�en� se nezn�m�, dosud skryt� mo�nosti, stejn� jako del�� p�st, pobyt ve tm� nebo samota - psychologicky �e�eno senzorick� deprivace.

Pokud tedy hled�me spole�n�ho jmenovatele, jeho� prost�ednictv�m m��e doj�t ke zm�n�n�mu stavu v�dom�, je j�m v ka�d�m p��pad� uvoln�n� pevn�ch hranic b�n�ho v�dom�, jeliko� toto v�dom� svou "sv�telnost�" v�e ostatn� zakryje. Stejn� jako kdy� nejsou za denn�ho sv�tla vid�t hv�zdy, mohli bychom se domn�vat, �e na obloze je jen Slunce. Kdy� ov�em Slunce z oblohy ustoup�, uk�e se, �e ostatn� hv�zdy jsou tam tak�. A v tom pr�v� spo��v� nejv�t�� v�znam zm�n�n�ch stav� v�dom� a jejich inicia�n� charakter. Umo��uj� toti� na�emu v�dom�, aby nav�t�vilo ony zapomenut� nebo dosud neobjeven� oblasti a souvislosti. A zejm�na ukazuj�, �e v�dom� a nev�dom� nejsou odd�len� entity. Jakmile se na�e v�dom� uvoln� a roz����, objevujeme cosi, co Jung nazval transcendentn� funkc� - tedy jak�si most, po kter�m obsahy nev�dom� plynou do v�dom� a naopak. Tento most, jeho� prost�ednictv�m Bohov� nav�t�vuj� lidi a lid� naopak Bohy, tu existoval odnepam�ti, o �em� sv�d�� mytologick� obrazy z nejr�zn�j��ch oblast� i v�k�. Modern� hlubinn� psychologie v�ak ukazuje, �e transcendentn� funkce je p��stupn� prakticky ka�d�mu, a je dokonce z�hodno, abychom ji ve vlastn�m z�jmu za�ali u��vat, i kdybychom ji m�li ch�pat "jen" jako intuici. Potom toti� m��eme znovu za��t vid�t a pro��vat sv�t jako Univerzum, tedy �ivouc� souvislost jednotliv�ch aspekt�, z nich� ��dn� nen� a nem��e b�t nepat�i�n�. Pokud je na��m sou�asn�m paradigmatem jednostrann� prosazov�n� racionality s katastrof�ln� iracion�ln�mi d�sledky, potom je mo�n� on�m nov�m paradigmatem mnohostrann� uvoln�n� iracionality s konstruktivn� racion�ln�mi d�sledky. A stejn� jako se �lov�k, kter� vlastn�m pozn�n�m p�ekonal psych�zu, de facto prom��uje v kvalitativn� jinou bytost a nen� ji� ohro�ov�n p�dem zp�t, m��e se lidstvo prom�n�n� p�ekonanou kriz� bez obav vydat na cestu k realizaci vlastn�ho Bo�stv�. A jestli�e spole�ensk�m paradigmatem zanikaj�c�ho sv�ta je kolektivn� odpov�dnost, d�ky kter� st�t jako Velk� anonymus odeb�r� jednotlivci jeho osobn� odpov�dnost (ale docela klidn� jej zcela osobn� potrest�), pak nov�m paradigmatem m��e b�t osobn� odpov�dnost v��i Univerzu, nikoli v��i n�jak�mu vykonstruovan�mu syst�mu, kter� je sp�e ne��dem ne� ��dem. Jak to kr�sn� �ekl Eckhart Tolle: "Jedin�, za co m��eme b�t opravdu odpov�dn�, je stav na�eho v�dom�."

Z�rove� m��eme pozorovat, �e i p��rodn� v�dy p�ekon�vaj� hranice pouh� racionality a d�ky st�le dokonalej��m p��stroj�m dosp�vaj� de facto k mystick�m vhled�m dosv�d�uj�c�m existenci jin�ho v�dom�. To by samoz�ejm� v budoucnosti mohlo p�ibl�it v�du, um�n� i ryze praktickou duchovn� �innost, tak�e n� sv�t by mohl pozvolna opou�t�t bezduch�, ohlu�uj�c� a vra�edn� technologie. M�sto nich bychom snad zase mohli pro��vat a tvo�it sv�j �ivot v souladu s Univerzem. Jestli�e tedy za��n�me b�t schopni naslouchat Univerzu jako jeho partne�i, m��eme si b�t jisti, �e se do na�� existence vrac� Smysl, Duch a �ivot, co� jsou synonyma.

P��klad na z�v�r
Po t�chto velk�ch obrazech a slovech bych r�d p�ipojil �ist� praktick� p��klad, kter� ukazuje, jak prost� jedinec m��e prom�nit sv� v�dom�, a t�m p�ekonat jeho krizi. Jeden mu� st�edn�ho v�ku nav�t�vil pracovn� Ameriku - tedy zemi, ji� civilizovan� k�es�an� n�sil�m odebrali p�vodn�m obyvatel�m, kte�� se nav�c ani nepova�ovali za jej� vlastn�ky. Uprost�ed kasin, rozbujel�ch technologi� z�bavy a opojen� za�ala intuice tohoto mu�e zpracov�vat tak� vjemy, kter� jeho racionalita potla�ovala. To se n�sledn� projevilo v tom, �e k n�mu poprv� v �ivot� za�al promlouvat vnit�n� hlas s velmi prost�m poselstv�m: "Sta� se Indi�nem!" Mu�ova racionalita - u� tak t�ce zkou�en� t�m, �e za��val cosi, co pat�� do u�ebnic psychiatrie - nehodlala vyklidit svou pozici jen tak bez odporu. Proto se mu� nejprve pokou�el onen hlas ignorovat. To bylo je�t� mo�n� uprost�ed denn�ch aktivit, nikoli v�ak v tichu a samot�. Nakonec mu�ovo ego kapitulovalo a zeptalo se: "Jak se mohu st�t Indi�nem?" Odpov�� p�i�la okam�it�: "�ekni s�m sob�: Jsem Indi�n." Je�t� n�jakou dobu se mu� pokou�el udr�et p�evahu racion�ln�ho stanoviska, ale nakonec s�m sob� �ekl: "Jsem Indi�n."

Pozd�ji s�m o tomto okam�iku prohl�sil, �e zm�nil jeho �ivot. Samoz�ejm�, v�dy� je to zavr�en� iniciace, n�vrat k sob� sam�mu a k vlastn� podstat�. P�ekon�n� krize jednostrannosti vlastn�ho v�dom�. Neok�zal�, ale skute�n� vnit�n� krok. P�ijet� odpov�dnosti za vlastn� existenci. Opu�t�n� bezduch�ho p�e��v�n�. Pokud budeme v sob� nach�zet odvahu k podobn�m krok�m, nemus�me se dal��ho v�voje nijak ob�vat.

Tak�e prost� �e�eno: na�e budoucnost je bu� indi�nsk�, nebo ��dn�. Ale m��e v�bec existovat n�co jako ��dn� budoucnost? Tak�e na�e budoucnost je indi�nsk� a jej� forma z�le�� na na�� ochot� uv�domit si a p�ekonat sou�asnou krizi v�dom�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).