![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
�pan�lsk� v�zva pro �esko?
�t�p�n Steiger
Pro pln�j�� pochopen� vzniku "�pan�lsk� v�zvy" - Hnut� 15. kv�tna - je t�eba stru�n� zm�nit �ir�� souvislosti jej�ho p�vodu. Ekonomick� podlo�� Kdy� v listopadu 1975 zem�el gener�l Franco, a skon�il tak dikt�torsk� re�im, rozhodly se �pan�lsk� elity zapojit do hlavn�ho proudu z�padoevropsk�ho kapitalismu. V roce 1982 se tedy �pan�lsko stalo �lenem NATO, v roce 1986 vstoupilo do Evropsk� unie. A� do finan�n� krize let 2007-2008 se pak zem� zd�la - a� na n�kolik kr�tkodech�ch v�jimek - na "cest� vzh�ru", modernizovala se a "doh�n�la" Evropu. �pan�lsk� "z�zrak" ov�em za��nal se slabou a zaost�vaj�c� pr�myslovou z�kladnou. Od pades�t�ch let se ekonomick� r�st �pan�lska op�ral zejm�na o turistiku a stavebnictv�, je� vych�zelo p�edev��m z jej�ch pot�eb - v�stavby hotel� a infrastruktury. Teprve postupn� nab�vala na d�le�itosti v�stavba bytov�. Jestli�e v pades�t�ch letech v�t�ina obyvatel �ila v n�jemn�ch bytech, v roce 2007 jich u� osmdes�t sedm procent (!) vlastnilo domy (ve srovn�n� s p�ibli�n� sedmdes�ti procenty v USA, v Kanad� a Velk� Brit�nii). K tomu pozd�ji p�istupoval po�adavek st�edn� t��dy na druh� byty a n�roky cizinc� na vlastn� bydlen�. Vstup �pan�lska do Evropsk� unie vedl k tomu, �e valnou ��st pr�myslu a distribu�n� s�t� ovl�dl zahrani�n� kapit�l. V�jimkou byly banky a st�tn� elektr�rensk� a telekomunika�n� spole�nosti (pozd�ji privatizovan� - staly se z nich �pan�lsk� nadn�rodn� spole�nosti). P�ed vypuknut�m finan�n� krize stoupaly ve �pan�lsku ceny dom� ro�n� o dvan�ct procent, jejich majitel� proto z�sk�vali levn� �v�ry. Mohla tak b�t p�ehl�ena stagnace, nebo dokonce pokles mezd a n�zk� soci�ln� v�daje. Mezery na trhu pr�ce byly kompenzov�ny p��livem p�ist�hovalc�, kte�� p�ej�mali p��i o d�ti, dom�c� pr�ce a p��i o zest�rl�. Byli tak� levnou pracovn� silou ve stavebnictv� a zem�d�lstv�. (V roce 2010 �ilo ve �pan�lsku �est milion� p�ist�hovalc�, z nich� v�t�ina p�i�la v posledn�ch deseti letech.) I b�hem t�to konjunktury trp�lo v�ak �pan�lsko vysokou nezam�stnanost� - mezi osmi a dvan�cti procenty. Ne�lo v�ak o nezam�stnanost struktur�ln�, a� t�etina pracovn�ch sil byla zam�stn�na pouze na ��ste�n� �vazek a p�i sezonn�ch prac�ch v turistice a v zem�d�lstv�. Zejm�na mlad� lid� nebyli ani tak nezam�stnan� v klasick�m smyslu slova, jako sp� neust�le m�nili zam�stn�n�. Krize - a co po n�? Kdy� praskla bublina bytov� v�stavby a v�hodnosti n�kupu nemovit�ho majetku, v�e se n�hle zm�nilo. Nezam�stnanost se prudce projevila jako re�ln� a struktur�ln� - v pr�m�ru dosahuje dvaceti jedna procent, u mlad� generace do dvaceti p�ti rok� v�ku a� �ty�iceti t�� procent. Takov� byl z�klad, na n�m� - ne�ekan� - z b�eznov� platformy !Democracia real YA! (Skute�n� demokracie TE�!) vyrostlo hnut�, je� podle sv�ho nejmasov�j��ho a nejviditeln�j��ho projevu, manifestace na nejv�t��m madridsk�m n�m�st� Puerta del Sol 15. kv�tna 2011, zn�me jako 15-M. Hnut� se podob� vln� - sv�m rozsahem a svou vnit�n� strukturou. Tvo�� je toti� kolem dvou stovek organizac� (skupin), o jejich� r�znorodosti sv�d�� n�zvy jako NoLes Votes (Nevolte je), Plataforma de afectados por la hipoteca (Platforma ohro�en�ch hypot�kou), Juventud sin futuro (Ml�de� bez budoucnosti), ADESORG - Asociaci�n nacional de desempleados (Celost�tn� sdru�en� nezam�stnan�ch), Attac Espana (aneb hnut� Glob�ln� ekonomick� spravedlnosti), Ecologistas en acci�n (Ekologov� v akci), Estado del malestar (St�t neblahobytu), Spanish revolution (twitter). Organiza�n� neexistuje ��dn� "�st�edn� v�bor", ��dn� obvykl� hie rarchick� pyramida. Tato pluralita a rozvoln�n� struktura je ostatn� p��zna�n� pro v�t�inu obdobn�ch hnut�, jak ve sv�t� postupn� vyvst�vaj� - nejnov�j��m p��kladem je americk� Occupy Wall Street! N�kter� prvky u� jednotliv� existovaly - shrom�d�n�, nen�sil�, �pln� shoda, e-maily, facebookov� skupiny, "nereprezentace" apod. - ale sou�asn� "technickopolitick� koktejl", jak to jeden pozorovatel nazval, tu dosud nebyl. "Zakladatel�", m��eme-li je tak nazvat, jsou sice zn�mi - Fabio G�ndara (�estadvacetilet� pr�vn�k), Eric P�rez a jeden anonym - ale s v�jimkou G�ndary, jen� je jedn�m ze �ty� mluv��ch, nem� ��dn� z nich "v�d��" postaven�. Ve zkratce se tito protestuj�c� mlad� lid� pojmenovali indignados - "rozho��en�" - podle v�zvy b�val�ho ��astn�ka francouzsk�ho hnut� odporu za v�lky, dnes �ty�iadevades�tilet�ho St�phana Hessela. Jeho manifest Indignez-vous! (Rozho��ete se!) okam�it� vy�el i ve �pan�lsk�m p�ekladu a vyvolal spont�nn� ohlas. Za dal�� inspira�n� zdroje se pova�uj� ud�losti a my�lenky "arabsk�ho jara" zvl�t� z Tunisu a Egypta. Nicm�n� i kdy� jsou tyto podn�ty v�znamn�, bez dom�c�ch ko�en� by ke �pan�lsk�m protest�m nedo�lo. Ostatn� citujme z prohl�en� "rozho��en�ch" aspo� n�sleduj�c� v�ty: "N�kte�� z n�s se pova�uj� za pokrokov�, jin� za konzervativn�. N�kte�� z n�s jsou v���c�, n�kte�� nikoliv. N�kte�� z n�s maj� jasn� defi novan� ideologie, jin� jsou nepoliti�t�, ale v�ichni jsme znepokojeni politickou, ekonomickou a soci�ln� perspektivou a rozzlobeni t�m, co kolem sebe vid�me: korupc� mezi politiky, podnikateli, bank��i. Ti v�ichni n�s nech�vaj� bezmocn�, bez hlasu. Tato situace je norm�ln�m, denn�m, beznad�jn�m utrpen�m. Ale spoj�me-li s�ly, m��eme ji zm�nit. Je na�ase v�ci zm�nit, je na �ase vybudovat spole�n� lep�� spole�nost." Rozvoj a vliv Protestn� hnut� je z�ejm� p�irozenou, tud� historicky nutnou reakc� na v�voj ve �pan�lsku, ale jak ukazuj� jeho ozv�ny jinde ve sv�t�, nejenom tam. Nasv�d�uje tomu sama rychlost, se kterou se po cel� zemi roz���ilo a roz�i�uje - u� 20. kv�tna 2011 uv�d�l den�k El Pa�s sto �edes�t m�st a obc�, kter� na v�zvu a projevy ob�ansk�ho protestu reagovaly. Zpravidla t�m� zp�sobem, obsazov�n�m velk�ch n�m�st� - v Madridu to bylo zn�m� Puerta de Sol, v Barcelon� Plaza Catalunya. Demonstranti se na nich usazovali podobn� jako o n�kolik t�dn� p�edt�m protestuj�c� lid� na k�hirsk�m n�m�st� Svobody (Tahr�r). Tato taktika v�ak byla po dlouh�ch diskus�ch opu�t�na, zejm�na po celon�rodn�m shrom�d�n� se z�stupci v�ce ne� pades�t m�st (prob�hlo 4. a 5. �ervna 2011) a po hlasov�n� masov�ch shrom�d�n� v Madridu (8. �ervna) a v Barcelon� (10. �ervna). Nam�sto toho byla p�ijata taktika roz���en� �innosti do jednotliv�ch men��ch celk�, �tvrt� a p�edm�st� a ustavov�n� m�stn�ch shrom�d�n� s t�m, �e na velk�ch n�m�st�ch se budou odb�vat pravideln� hromadn� porady. Prvotn� d�raz na demokracii ("re�ln� demokracie te�!") vedl n�kter� pozorovatele k n�zoru, �e hnut� nejde o v�c ne� o politick� zm�ny - �e neohro�uje dan� soci�ln�-ekonomick� ��d. �e pouze odm�t� �pan�lsk� a ve v�t�in� evropsk�ch zem� p�eva�uj�c� syst�m dvou politick�ch stran, st��daj�c�ch se ve vl�d� (ale nest��daj�c�ch neoliber�ln� politiku). Ov�em dal�� z po��te�n�ch hesel manifestu Nejsme zbo��m v rukou politik� a bank���! sv�d�� o nespokojenosti s cel�m politicko-ekonomick�m syst�mem. Vliv protest� se v jarn�ch region�ln�ch a m�stn�ch volb�ch 22. kv�tna 2011 je�t� neprojevil: volby zcela prohr�la dosud vl�dnouc� Socialistick� strana (PSOE), zat�mco jasn�m v�t�zem se stala pravicov� Lidov� strana (PP). Zda a jak� vliv se uk�e ve volb�ch parlamentn�ch, p�ed�asn� stanoven�ch na 20. listopad, uvid�me v jejich v�sledc�ch. Hnut� si mezit�m d�le ujas�ovalo sv� c�le ve smyslu v�razn�j��ch alternativ. Nap��klad 5. �ervna 2011 p�edlo�ilo shrom�d�n� na Puerta del Sol k diskusi �estn�ct n�vrh� o referendech, jejich� kl��ov�mi po�adavky byly reformy penz�, pracovn�ch podm�nek (nap�. krat�� pracovn� t�den, z�kaz propou�t�n� v podnic�ch dosahuj�c�ch zisk), �e�en� probl�mu bydlen� (v�stavba soci�ln�ch byt�), progresivn� zdan�n� atd. T�eba dodat, �e vzhledem k p��m� demokracii uvnit� hnut�, jsou tyto po�adavky i zp�soby jejich uskute��ov�n� neust�le diskutov�ny a up�es�ov�ny, nav�c i podle m�stn�ch pot�eb v ka�d�m acampado (t�bo�i�t�). V�zva pro n�s? �pan�lsk� v�zva zn�m� jako el movimiento 15-M nut� pozorovatele ke konfrontaci se situac� v na�� zemi. Nejde a nem��e p�irozen� j�t o n�podobu - sp�e o jeden z inpira�n�ch zdroj�, jich� p�ib�v�. Nic v�ak nenasv�d�uje tomu, �e bychom se v bl�zk� budoucnosti do�kali u n�s podobn�ho hnut�. �e�t� (�e�t� a morav�t�) pobou�en�, zdej�� indignados, jsou rozdrobeni do mal�ch skupinek "ob�ansk�ch iniciativ". Ka�d� z nich m� - podle probl�mu, jemu� se p�ev�n� v�nuje - vlastn� agendu, n�kdy vysloven�, v�dycky v�ak kriticky ("alternativn�") zam��enou proti vl�dn�mu programu tzv. reforem. Na F�ru alternativ - v po�ad� u� t�et�m - 16. z��� 2011 podnikly tyto skupinky prvn� v�n� krok k opravdov� spolupr�ci; doch�zej� toti� zvolna k p�esv�d�en�, �e objektivn� je jejich �zk� spolupr�ce nevyhnuteln�, maj�-li dos�hnout aspo� d�l��ch �sp�ch�. �sp�ch je p�itom nesnadno definovateln�: pokud je t�m m�n�na zn�most v m�di�ch (a t�m ve ve�ejnosti), dosp�la patrn� nejd�le Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ ProAlt (zkratka "programu alternativ" k vl�dn�mu programu - "nejviditeln�j"� tv��� ProAltu je sociolo�ka Tereza St�ckelov�). Form�ln� se skupiny nev�ou na ��dnou politickou stranu (obdoba sou�asn�ch hnut� ve sv�t� a d�kaz opr�vn�n� ned�v�ry v��i zprofanovan�m stran�m). Nicm�n� mnoz� �leno v� jsou sou�asn� �leny politick�ch stran, vazby tedy existuj� p�inejmen��m v osobn� rovin�. Tady stoj� za zvl�tn� zm�nku skupina kolem aktivisty Petra Ku�varta, Iniciativa za spole�enskou zm�nu, kter� jedin� d�sledn� a programov� jakoukoliv n�vaznost na politick� subjekty odm�t�, mj. proto, �e j� jako jedin� jde o zm�nu cel� spole�nosti a �e alternativy ch�pe pouze jako jednotliv� kroky k tomuto kone�n�mu c�li. Nicm�n� tyto skupiny vyv�jej�c� �innost p�edev��m ve velk�ch m�stech (zejm�na v Praze) maj� mal� p�esah mimo centra a dosud nep�edstavuj� "hnut�" v b�n�m smyslu slova. Maj� sice styky s odbory, s nimi� se sna�� spolupracovat, sotva v�ak lze mluvit o hlub��m dopadu na ty, v jejich� z�jmu se sna�� p�sobit. Reakce ve�ejnosti jsou dosud zanedbateln� - spole�nost jako celek se zd� pom�rn� apatick�. K "pobou�en�" doch�z� pouze ojedin�le, pod tlakem m�stn�ch pal�iv�ch probl�m� (obratn� a aktivn� vyu��van�ch pravic� - viz podzimn� nepokoje v severn�ch �ech�ch). O�ividn�m d�kazem apatie je rovn� fakt, �e jedin� vpravd� masov� organizace, odbory, se vzdala - by� snad prozat�m - my�lenky na gener�ln� st�vku pr�v� s ohledem na "nedostate�nou podporu" ve�ejnosti. P���iny tohoto stavu maj� v �esku z�ejm� historick� ko�eny, je� jsou hlub��, ne� bychom se domn�vali. V dohledn� budoucnosti tedy m��eme existenci �pan�lsk� v�zvy vz�t jenom na v�dom� a m�t ji p�ed o�ima. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).