![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
�echy a �pan�lsko aneb Historick� st�k�n�, m�jen� - a setk�n�
Josef Forbelsk�
Publicista a p�ekladatel Josef Forbelsk� (*1930) vystudoval rom�nskou filologii na Karlov� univerzit�, p�sobil jako u�itel �pan�l�tiny a v�noval se p�ekl�d�n� �pan�lsk�ch klasik� (Cervantese, Lope de Vegy, Graci�na) i v�znamn�ch novodob�ch autor� (Ortegy y Gasseta, Valle-Incl�na, Cely, Delibese). S b�sn�kem G. Carnerem p�elo�il do �pan�l�tiny Holanovu Noc s Hamletem a dal�� b�sn�. P�edn�el na univerzit�ch v Madridu, Barcelon�, Valladolidu, Pamplon�. Ve spolupr�ci s madridskou Universidad Complutense uve�ejnil monografii �pan�lsk� literatura 20. stolet� (Karolinum 1999). Je rovn� autorem rozs�hl� historick� monografie �pan�l�, ��e a �echy v 16. a 17. stolet� (Vy�ehrad 2006). * * * * Na sou�asn�m vztahu a postaven� �esk� republiky a �pan�lsk�ho kr�lovstv� si uv�domujeme, jak ohromuj�c� revoluci ob� zem� v druh� polovin� 20. stolet� prod�laly. Skute�nost, �e byla nekrvav�, "administrativn�", n�s vede k tomu, �e tento fakt pro��v�me s nevd��nou samoz�ejmost�. Ob� zem� jsou �leny jedn� Evropsk� unie a jednoho bezpe�nostn�ho svazku, seskupen�ho po americk� a evropsk� stran� Atlantiku. Av�ak p�ed n�kolika des�tkami let neexistovaly v Evrop� st�ty, kter� by si byly "ideologicky" vzd�len�j��. Zat�mco sekretari�ty vl�dnouc� strany v �eskoslovensku se neobe�ly bez znamen� srpu a kladiva, ve �pan�lsku byla k vid�n� na obdobn�ch budov�ch falangistick� symbolika. Zat�mco na pra�sk�ch Ol�anech se od roku 1945 povinn� kladly v�nce k hrob�m padl�ch rudoarm�jc�, na jednom �pan�lsk�m n�m�st� byl je�t� koncem �edes�t�ch let k vid�n� pomn��ek padl�m p��slu�n�k�m n�meck� legie Kondor, kter� v roce 1937 ruinovala Guerniku.Pokud si na vztah mezi �echami a �pan�lskem uchov�me tento politicky vyhrocen�, kontrastn� pohled, m��e m�t podobu "�pan�lsk� ��asti" na B�l� ho�e (1620) a �eskoslovensk� p��tomnosti v z�kopech u Madridu (1936). Proti Chudobov� historick� studii �pan�l� na B�l� ho�e (1945), s peka�ovskou tez� o tehdej�� z�chran� slovansk�ch �ech p�ed severskou germanizac�, bude st�t Gottwaldovo heslo "U Madridu se bojuje za Prahu" s po�norovou vidinou sov�tizovan� �esk� metropole. �pan�lsk� �ra Suchozemsk� �echy v�ak byly vzd�len� t�to �pan�lsk� expanzi a soust�e�ovaly se na stavovskou a konfesijn� problematiku. V jej�m sv�tle zdej�� v�t�ina vn�mala zm�n�nou hisp�nskou sv�tovl�du jako �tisk. A�koli m�la za z�dy osmansk� imp�rium, rozkl�daj�c� se od Eufratu a Nilu po Dunaj, odvracela se od center, kter� v�bojn�mu isl�mu historicky �elila, a vzhl�ela k Holandsku, Anglii, �v�dsku, Francii. K mocnostem, kter� se �pan�lskou p�edindustri�ln� ��� posl�ze v 17. stolet� skoncovaly. Otev�en� evropsk�ch oken �pan�lsku se vlivem evropsk� osv�censk� tradice vy��talo, �e svou velmocenskou energii vypl�tvalo v podnic�ch protireformace, je� se sna�ila potla�it osvobozen� ob�ansk�ho individua, jak je p�edest�ely modern� st�ty, p�edstavuj�c� se jako vzory. Se z�v�rem druh�ho tis�cilet� a s historick�m odstupem je v�ak t�eba p�ipustit, �e �pan�lsko - a� to vn�m�me jako pozitivum nebo jako z�por - sv�m historick�m p�soben�m, svou glob�ln� expanz�, p�isp�lo k radik�ln� zreformovan�mu obrazu dosavadn�ho sv�ta. Otev�en�m evropsk�ch oken do Ameriky a do Asie zah�jilo epochu, jej� d�sledky jsou patrn� a pln� pro��van� a� po n�kolika stalet�ch. Tento fakt se stal o�ividn�j��m a� potom, kdy Evropa ztratila statut centr�ln�ho sv�tad�lu a kdy se Anglie, Francie a N�mecko jako ��e rovn� octly v ni��� mocensk� kategorii. Franco a republika �pan�l�t� republik�ni, nach�zej�c� se v letech 1936-1939 v ob�ansk� v�lce, doufali v roce 1938 v brann� odpor �echoslov�k� a byli zasko�eni jejich trpn�m p�ijet�m v�sledk� mnichovsk� konference. Pora�enou �pan�lskou republiku vyst��dala roku 1939 diktatura gener�la Franka. Anglick� diplomacii, konkr�tn� siru Samueli Hoare, velvyslanci v Madridu, se b�hem druh� sv�tov� v�lky poda�ilo zachovat diplomatick� kontakt mezi Winstonem Churchillem a Franciskem Frankem a udr�et �pan�lsko mimo tento konflikt. Franco vyslal pouze jednu divizi proti Sov�tsk�mu svazu, a to na z�klad� sv� teorie "dvou v�lek", z nich� jenom tu proti Stalinovi pova�oval za "funk�n�". V korespondenci s anglickou vl�dou v�ak roku 1943 vyslovil varov�n�, �e "st�edoevropsk� st�ty Litva, Polsko, Rumunsko, �echy z�hy po v�lce spadnou do syst�mu sov�tsk�ch satelitn�ch st�t�". Pov�le�n� osud stalinizovan�ho �eskoslovenska mu potom poslou�il k ospravedln�n� ostr�ho antikomunismu a k povolen� severoamerick�ch z�kladen na Pyrenejsk�m poloostrov�, ��m� se �pan�lsko v pades�t�ch letech neform�ln� za�lenilo do severoatlantick� vojensk� struktury. �pan�lsko o �trn�ct let p�edstihlo �eskoslovensko v instalaci demokratick�ho re�imu, kdy� se v roce 1975, po smrti Franka a p�du jeho re�imu, stalo konstitu�n� monarchi�. Vyu��t mo�nosti Je jejich velk�m paradoxem, �e st�ty, v nich� se v minul�m stolet� etablovaly ideologicky zcela opa�n� re�imy " komunistick� �eskoslovensko a fa�istick� �pan�lsko - se nakonec setkaly jako demokratick� zem� ve svazku Evropsk� unie. Tentokr�t �lo o setk�n� v�jime�n�, proto�e nebylo v�sledkem krvav�ho konfliktu, ale plodem politick�ch viz� a �sp�n�ch politick�ch jedn�n�. Zem� kdysi vz�jemn� uzam�en� nesn�enlivou ideologi� se otev�ely spole�n�mu sou�it�. Nastal stav, jen� p�sob� z hlediska ponur� minulosti neuv��iteln�. Na �esk�ch ulic�ch se oz�v� �pan�l�tina, na �pan�lsk�ch ulic�ch se rozl�h� �e�tina. Vym��uje se zbo�� a univerzity si vym��uj� studenty. Sbli�uj� se um�n� a instituce. Je d�le�it� si uv�domit, �e historie nastavuje v na�� dob� ob�ma zem�m svou docela laskavou tv��. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).