Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Blb� hra o korupci aneb Anal�za jedn� paral�zy
Vladim�r Just

Teatrolog, kritik a vysoko�kolsk� pedagog Vladim�r Just (*1946), laure�t Ceny F. X. �aldy, jako kritik, esejista a koment�tor sleduje �esk� m�dia, kulturu i politiku. V letech 1989-2005 byl ��fredaktorem teatrologick�ho �tvrtletn�ku Divadeln� revue. P�sob� jako univerzitn� profesor na Kated�e divadeln� v�dy Filozofick� fakulty Karlovy univerzity.

* * *

Existuj� dva d�vody, pro� Skandin�vci dok�ou po�et skand�l� na nejvy��� �rovni politiky omezit. Za prv� se obecn� m� za to, �e politici by se m�li chovat mor�ln�, nikoli pouze leg�ln�? V roce 2006 ve �v�dsku ze sv� funkce odstoupila ministryn� kultury Cecilia Steg� Chiloov�, proto�e �estn�ct let neplatila televizn� poplatek. Ot�zka tenkr�t nest�la, jestli sp�chala trestn� �in, �i nikoli, ale jestli je jej� chov�n� mor�ln� p��pustn�. Druh� a podstatn�j�� d�vod, pro� je korupce ve Skandin�vii m�n� obvykl�, souvis� se �irokou aplikac� principu dostupnosti informac� z ��ad�? Ve Skandin�vii plat�, �e v�echny dokumenty ��ad� mus� b�t ve�ejn� p��stupn� a ka�d� ob�an m� pr�vo se s nimi sezn�mit.

Mats Braun, �esk� politika o�ima Skandin�vce,
revue PROSTOR 87/88

Ivan Vysko�il kdysi mluvil o tom, �e existuj� u n�s des�tky her, kter� jsou blb� jaksi necht�n� �i v�elijak nep��mo, a proto se rozhodl napsat Blbou hru, jej� blbost bude z�m�rn�. M�m v posledn�ch m�s�c�ch st�le intenzivn�j�� pocit, �e takovou ryz�, �eskou, nefal�ovan� Blbou hru hraj� s n�mi na�i politici i novin��i, p�i�em� z pov�liv� ��sti ob�an� si ud�lali cosi jako kompars. Na rozd�l od Vysko�ilovy jednor�zov� hry v�ak pojali tento opus jako nekone�n� seri�l.

Demokracie imitovan�
Vra�me se je�t� - jako k p�edeh�e na�� Blb� hry - k lo�sk�m volb�m a jejich interpretac�m. A za�n�me hlavn�m m�stem (cht�lo by se ��ci: hlavn�m m�stem evropsk� korupce). Kolikr�t jen jsme se na str�nk�ch lidov�ho-hospod��sk�ho-pr�va-dnes do�etli, �e se vlastn� ustaven�m nyn�j�� "velk� koalice" v Praze nic nekal�ho nestalo, �e jde o standardn� demokratick� postup spojen� "druh�ho a t�et�ho" (Ob�ansk� demokratick� strany a �esk� strany soci�ln� demokratick�), kter� prost� "p�e��slil prvn�ho" (TOP 09). Nedod�v� se u�, �e p�edt�m ten druh� se t�et�m ��elovou �pravou volebn�ho z�kona vy�achoval ze hry n�kolik set tis�c voli�sk�ch hlas� pro dv� men�� opozi�n� strany p�ekro�iv�� p�tiprocentn� klauzuli (Stranu zelen�ch a V�ci ve�ejn�) a �e pr�v� jejich ne��ast pl�novan� ko�sk� handl umo�nila. Mimochodem - toto vy�achov�n� mal�ch stran ze hry, a�koliv maj� v �hrnu v�ce hlas� ne- v�t�zov�, je jednou z hlavn�ch p���in sou�asn� �pan�lsk� ob�ansk� revolty zvan� 15 M. A� o tomto �pan�lsk�m "M�ji 2011" na�e centr�ln� m�dia pod�vala, snad ze strachu z dominov�ho efektu, p�inejmen��m do konce kv�tna minim�ln� informace (dob�e v�d�la pro�) - i p�i ojedin�l� debat� p�edstavitel� t�to ob�ansk� revolty na "men�inov�" �T 24 jsem se po celou dobu nemohl zbavit pocitu, �e mlad� �pan�l� tu nemluv� o �pan�lsk�, n�br� o �esk� situaci. Natolik je vypr�zdn�nost zpuch�el�ch evropsk�ch institut�, je� demokracii pouze imituj�, nikoli vytv��ej�, nad�le neudr�iteln� a glob�ln� roz���en�.

K tomu p�istupuje fat�ln� selh�n� profesion�l� kritick� reflexe a degenerace (v hor��m p��pad� korupce) jejich interpreta�n�ch schopnost�. Na�i rozhoduj�c� koment�to�i ve ve�ejnopr�vn�ch m�di�ch, hlavn�ch den�c�ch i tzv. spole�ensk�ch t�den�c�ch p�edv�d�j� st�le v�t�� a v�t�� politickou negramotnost, tj. neschopnost ��st v�sledky voleb (rozezn�vaj� politick� p�smenka, ale unik� jim jejich smysl). Anebo, co� je je�t� hor��, za takov� negramoty cynicky pova�uj� n�s, voli�e, a podle toho n�s pat�i�n� sofistikovan� jako blbe�ky oslovuj�. Jasn�m p��n�m voli�� (a jejich vzkazem politick� reprezentaci) v minul�m "supervolebn�m" roce bylo p�eBlb� hra o korupci aneb Anal�za jedn� paral�zy 93 ce rozb�t klientelistick� vazby, zbavit se zkorumpovan�ch politik�, vys�vaj�c�ch ve�ejn� rozpo�et mnohamilionov�mi ��stkami z nepr�hledn�ch vl�dn�ch i komun�ln�ch transakc� a z dozor��ch �i spr�vn�ch rad (kam je voli�i nikdy nenominovali, co� je jeden z nejv�t��ch polistopadov�ch podvod� na demokracii). Konkr�tn� v Praze se voli�i cht�li zbavit lid� typu Kne��nek, Hulinsk�, �urica, Toman, Pecha, Richter (odvol�n� obou posledn� jmenovan�ch radn�ch p�itom p�ed n�kolika lety po�adovalo v petici Za Prahu kulturn� �ty�icet tis�c Pra�an�, vzpom�n�te?). Jen�e tito p�nov� z nejvy��� pra�sk� politick� galerky nevypadli, nad�le sed� v rad�ch, v�borech a komis�ch. To si opravdu v�ichni ti mudrlanti z �ad politik� a jejich medi�ln�ch bodygard� mysl�, �e form�ln�m napln�n�m vn�j��ch atribut� vytunelovan� demokracie zametou pod koberec �itelnou v�li voli�� zbavit se kmotr�, na prvn�m m�st� pak kmotr� pra�sk�ch? To ani hlavn� maskot pra�sk� Blb� hry, sou�asn� pan prim�tor, drmol�c� dokola pr�zdnou mantru o legitimnosti velk� koalice, nevid�, jak t�m, �e milionov� pijavice r�zn�ch spr�vn�ch rad z�staly ve h�e, ud�lal z voli�� politicky negramotn� pitomce?

Nejzkorumpovan�j�� �esk� slovo - korupce
Pokusme se poodhrnout tuny list� v�ech sna�iv� omluvn�ch interpretac� nameten�ch t�eba na vleklou kauzu Drobil. A zopakujme si post�, a bez jak�chkoli ideologick�ch n�nos� a dodate�n�ch manipulac� zleva �i zprava, z�kladn� fakta. Vl�da, kter� si vytkla boj proti korupci jako prioritu, strp�la p�l roku mezi sebou ministra, prokazateln�ho favorita pana prezidenta a m�stop�edsedu nejsiln�j�� koali�n� strany, kter� po upozorn�n� sv�ho pod��zen�ho na v�n� korup�n� indicie reagoval po�adavkem na jejich zni�en�. St�ovatel Libor Mich�lek m�l odp��s�hnout, �e kopie t�ch dokument� nem�, a pot� je m�l zni�it: "Jinak to zni�� jeho." A za odm�nu m�l dostat nab�dku na lukrativn� post p��mo u ministra. Kdy� to pan Mich�lek odm�tl, dostal nam�sto lukrativn�ho postu pad�ka. A n�sledn� st�tn� z�stupkyn�, kter� u� po n�kolik�t� dostala tuto korupci jako hrom na st�l k p�e�et�en�, p�ip�e sv� pod��zen� nemravn� pokyn, aby se Drobilovo jedn�n� neopova�ovala posuzovat jako korup�n�. Chcete-li d�kaz o pror�st�n� korupce do nejvy���ch pater moci nejen v�konn� a z�konod�rn�, ale u� i soudn�, tady jej m�te jak na tal��i.

To je p��b�h ��slo jedna - v�echny dal�� na n�j ��elov� nameten� poh�dky, zda si n�jak� trumbera n�m�stek d�lal z pana Mich�lka legraci, nebo ne, jsou irelevantn�. T�m by mohlo prvn� d�jstv� x-t� �ady seri�lu Blb� hra kon�it. (Pro pomaleji ch�paj�c�: blb� je tato hra proto, �e akt��i a jejich medi�ln� pokr�va�i v n� op�t hrub� podce�uj� publikum, pokud p�edpokl�daj�, �e ob�an� jejich hru budou ��st jinak ne� jako jasn� d�kaz pror�st�n� korupce do nejvy���ch pater politiky, jako c�pek n�hodn� odhaluj�c� zcela b�nou praxi �ern�ho financov�n� politick�ch stran; pokud si toto protagonist� Blb� hry - na rozd�l od nez�visl� Transparency International - mysl�, jsou bu� sami pitomci, anebo d�laj� v�dom� a nefal�ovan� pitomce op�t z ob�an�: tertium non datur). Jen�e n� seri�l t�m ani zdaleka nekon��.

P��b�h ��slo dv� je premi�r. Vl�da, kter� si vytkla boj proti korupci jako prioritu, m� v �ele �lov�ka, kter� na upozorn�n� zm�n�n�ho st�ovatele Libora Mich�lka na korupci a jeho legitimn� ��dost o zapojen� Bezpe�nostn� informa�n� slu�by nereagoval v�bec, pakli�e za reakci nepova�ujeme to, �e v�e za�erstva vyslepi�il samotn�mu ministrovi podez�el�mu z korupce: m�l a dosud m�, stejn� jako pan prezident, v n�j plnou a neomezenou d�v�ru. Pokr�va�sk�m slovn�kem Blb� hry - bylo to pr� pouh� ministrovo "mana�ersk� selh�n�". P�elo�eno do �e�tiny: ministr selhal, nebo� chybn� odhadl charakter pod��zen�ho a nep�edpokl�dal, �e �lov�k, jeho� mu stran�ci doporu�ili, se vzep�e zajet� korup�n� praxi �ern�ho financov�n� politick�ch partaj�. A �ety osv�d�en�ch pokr�va�� se piln� pustily do pr�ce: medi�ln� krajinou se neslo unisono pohor�en�, �e je "lidsky odporn� nahr�vat si nad��zen�ho" (Milan Kn��k), pan Mich�lek je zpochybn�n jako um�l� "protikorup�n� mu�edn�k" (Du�an �r�mek, Reflex; Petr Kambersk�, Lidov� noviny) a jeho bu� "fanatick�" nebo naopak "��elov�" boj proti korupci je pouh� "medi�ln� k��" (Bohumil Dole�al, Lidov� noviny). Dokonce s�m premi�r "protikorup�n�" vl�dy dokonale vyt�sn� jak�koli obsah ze slova korupce t�m, �e nep�est�v� v�n� p�em��let o tom, jak by ministra, kter� po�adoval po pod��zen�m zni�en� d�kaz� korupce, znovu povolal do vysok� funkce (slovy Kate�iny Ko��: "Drobila jsme vr�tili do hry"). Oba, ministr podez�el� z korupce i korupci kryj�c� premi�r protikorup�n� vl�dy, maj� pak stejn� neomezenou d�v�ru nejvy���ho p�edstavitele st�tu, prezidenta republiky. Ten, aby p�ede�el rozpadu koalice, jen� by je�t� v�ce v k�iklav�ch barv�ch zv�raznil p���iny tohoto stavu - tj. korupci Blb� hra o korupci aneb Anal�za jedn� paral�zy 95 v nejvy���ch patrech �esk� politiky a poodhalenou praxi �ern�ho financov�n� stran - do v�voje zas�hne jako deus ex machina a celou situaci urovn� tajn�stk��skou ne-dohodou sporn�ch stran. A op�t tomuto jeho umn�mu pokr�va�stv� af�ry unisono aplauduj� �ety medi�ln�ch zameta��, kte�� jsou r�di, �e mohou af�ru co nejrychleji zam�st pod sm�rn� a st�tnicky moudr� "tat��kovsk�" koberec.

Demokracie limitovan�
Toto v�e se ud�lo ji� p�ed n�kolika m�s�ci. V�c se v�ak uk�zala b�t daleko hor��. Korupce zajist� ��d� v�ude na sv�t�, a leto�n� kv�tnov� �pan�lsk� atak masivn� ob�ansk� revolty proti korup�n�mu syst�mu imitovan� demokracie je toho dostate�n� v�mluvn�m p��kladem. Jsou tu v�ak tak� specifika ryze na��, tedy �EZsk� republiky (pros�m �ten��e, aby toto spojen� nebral jako lacin� vtip, n�br� st��zliv� popis reality, reality demokracie u� nejen imitovan�, ale i limitovan�: doufejme, �e limitovan� nikoli stejn�, jakou byla n�rodn�frontovn� "demokracie" p�ed�norov� t�et� republiky).

Mysl�te si, �e devades�t milion� na�ich ji�n�ch i z�padn�ch n�mecky mluv�c�ch soused�, kte�� nam�sto masov�ch spaloven masov� recykluj�, v n�rodn�ch parc�ch nech�vaj� p��rodu na pokoji a rozhodli se racion�ln� pro obnoviteln� zdroje energi�, znamen� devades�t milion� u� v kol�bce zrozen�ch ekolog�? Zat�mco �esk� "sm�j�c� se bestie", kter� n�meckou racion�ln� �vahu a d�sledn� princip p�edb�n� opatrnosti pova�uj� za hysterii, se rod� u� od kol�bky jako ekologi�t� burani, t�a�i poddolovan�ch vesnic i n�rodn�ch park� �i budovatel� nov�ch z��iv�ch Temel�n�, zam��en�ch na export? (Ivan Brezina: "Temel�n je N�rodn� divadlo dne�ka!"). U� zb�n� monitoring z�padoevropsk�ch m�di� po Fuku�im� i p�ed n� nab�z� bohu�el �pln� jin� vysv�tlen�: nad�en� N�mc� (Raku�an�, Holan�an�, D�n�) pro ekologicky �etrn� chov�n�, od recyklac� a� po obnoviteln� zdroje, nen� nic vrozen�ho, je d�no pouze t�m, �e tamn� m�dia v�nuj� environment�ln�m aspekt�m v�kladu sv�ta stejnou, ne-li v�t�� pozornost ne� v�klad�m ekonomick�m. �e tamn� ekologicky gramotn� ob�an m� mnohem v�ce informac� i o v�ech rizikov�ch "externalit�ch" v�roby energi�, je� pak zapo��t�v� pov�dom� ve�ejnosti automaticky mezi n�klady, a �e toto ve�ejn� m�n�n� po desetilet� z obrazovky nechl�chol� medi�ln� �amani, kte�� si pletou kontrolu jadern� bezpe�nosti s jej� bagatelizac�, �i dokonce propagac� (Dana Dr�bov�: "Fuku�ima nen� srovnateln� s �ernobylem, je to maxim�ln� hav�rie t�et�ho, leh��ho stupn�"; za p�r dn� nato "maxim�ln� �tvrt�ho", pak "maxim�ln� p�t�ho �est�ho stupn�"). Bytostn� protijadern� a proekologick� ve�ejn� m�n�n� hospod��sky nejsiln�j�� evropsk� mocnosti a jedn� z nejv�konn�j��ch ekonomik sv�ta, kde u� p�ed Fuku�imou pat�ili zelen� k nejsiln�j��m politick�m stran�m s p�tadvacetiprocentn� podporou, je d�no i t�m, �e tamn� m�dia ani politici nejsou vazalov� ��dn�ho �EZu. A �e tamn�m prezident�m nerad� antizelen� Savonarolov� typu Ladislava Jakla a za nez�visl� koment�tory se tam nevyd�vaj� projadern� a protiekologi�t� aktivist� typu Daniela Kaisera, Martina Weisse nebo Martina Zv��iny, kte�� se v�n� domn�vaj�, �e programem na�ich i evropsk�ch zelen�ch je heslo "zp�tky na strom" (Lidov� noviny, duben 2011). V�imn�me si, co plat� od Luxe �i �pidly blah� pam�ti a� po Rumla, Burs�ka nebo B�rtu: u n�s v �EZsku b�hem posledn�ch dvaceti let d��ve �i pozd�ji skon�� ka�d� strana, ka�d� politik a ka�d� vl�da, kte�� si dovol� tento polost�tn� postsocialistick� moloch kritizovat. To je skryt�, le� ne�prosn� rafinovanost zd�nliv� primitivn� �esk� Blb� hry.

Blb� p��b�h si ��d� blb� pointy

Nelze se potom ani divit, �e �esk� m�dia, je� �ij� - tak jako v�ude na sv�t� - z planet�rn� blbosti, berou podprahov� v ochranu osoby podez�el� z korupce, sna��ce se metodicky znev�rohodnit ne korup�n�ky, ale ty, kdo na korupci upozornili �i ji hodlali - by� nestandardn�mi metodami - odhalit. V�imn�te si: ne informace samotn�, ale �niky informac� se vy�et�uj� m�lem jako zlo�iny. A tak byli i v na�em p��b�hu o Drobilovi jako podez�el� b�n� uv�d�ni v jedn� rovin� p�vodci skand�lu (premi�r, ministr �ivotn�ho prost�ed� a jeho poradci) s t�mi, kdo pro odhalen� skand�lu n�co d�lali, jakkoli p�i ned�v��e k policii postupovali nestandardn� (tehdej�� ministr vnitra John, ��f St�tn�ho fondu �ivotn�ho prost�ed� Mich�lek). U� tento trik rozm�ln�n� vin je mistrovsk� pokr�va�sk� pr�ce. Skoro stejn� mistrovsk� a amor�ln�, jako byla - dodnes nerozpt�len� - verb�ln� mlha tzv. sarajevsk�ho atent�tu, je� m�la �ist� vn�j�� zem�pisnou okolnost� skand�lu zakr�t jeho podstatu, j� bylo stejn� jako u Drobila podez�en� z �ern�ho financov�n� politick� strany, j� ov�em tehdy ��foval nyn�j�� prezident.

Po��d to v�ak nen� v�echno. N� blb� p��b�h vyvrcholil p�ed n�Blb� kolika m�s�ci ��nrov� dokonalou pointou, je� v konkurenci v�ech dosavadn�ch blb�ch her o korupci nem� obdoby - toti� jmenov�n�m nov�ho ministra, Drobilova n�stupce, jeho� jedinou kvalifi kac� m�la b�t pravd�podobn� z�ruka, �e korup�n� smet�, jeho� c�pek n�hodou odkryl pan Mich�lek, z�stane nav�dy pod kobercem. Tunel��i si oddychli. Nepr�hledn� rabovac� tendry, umo��uj�c� velk�m t�a�sk�m spole�nostem v�voz �esk�ch les� nastojato bez ohledu na po�kozen� ekosyst�mu (tzv. metoda prodeje lesa "p�i pni"), proti nim� se zvedla vlna odporu odborn� lesnick� i ochran��sk� ve�ejnosti, mohou pokra�ovat. N� nejv�t�� n�rodn� park - jeho� b�val� �editel se korup�n�mu ministrovi znel�bil pr�v� zpr�hledn�nou elektronizac� zak�zek na lesn� t�bu, a musel se proto porou�et - se op�t jako v devades�t�ch letech m�n� v etiketn� �vindl, v k��ence lesn�ho z�vodu a ly�a�sk�ho Disneylandu. Nam�sto t��d�n� a recyklace (b�n�ch metod v civilizovan�m sv�t�) rostou u n�s ob�� spalovny, produkuj�c� dioxiny - poda��-li se tyto velkolep� pl�ny, staneme se jedovat�m �roti�t�m Evropy.

A to posledn�, o co premi�rovi antikorup�n� vl�dy jde, je odborn� zp�sobilost v�st dan� rezort. U� se s t�m ani cynicky netaj�, a co je hor��, m�dia se nad t�m v�bec nepodivuj�: "Nov� ��f �ivotn�ho prost�ed� mus� b�t vybr�n tak, aby to napomohlo upevn�n� Ne�asovy rozkol�san� pozice ve stran�." (Lidov� noviny 29. 12. 2009) A tak se nov�m zelen�m ministrem nestane mezin�rodn� uzn�van� odborn�k a politik, n�kdo, kdo dan� oblasti rozum� a po��v� p�irozen� respekt (Bed�ich Moldan), ani n�kdo, kdo i p�i jasn� afinit� k ODS m� s oborem aspo� dlouholet� zku�enosti (Rut B�zkov�). Premi�r, pochvaluje si Petr Kol�� v novin�ch, "musel nov�ho ministra vyb�rat bez ohledu na jeho odbornost, ale s ohledem na rozlo�en� sil ve stran�". Ne, to nen� cit�t z Rud�ho pr�va z �as�, kdy platila vedouc� �loha strany, ne, t�m stranicky v�zan�m premi�rem nen� bol�evik �trougal, to je cit�t z Lidov�ch novin ze 4. ledna 2011. A t�m "demokratick�m" premi�rem, jemu� je ministerstvo nam�sto slu�by ve�ejnosti jen prost�edkem k vnitrostranick�m hr�tk�m, je Petr Ne�as. Kam jsme se to dostali? Inu - do Blb� hry.

Z�kony jen pro blb�
D�sledkem pak je, �e nejvlivn�j�� noviny, �asopisy a elektronick� m�dia - nejen ta centr�ln�, ale bohu�el i ta alternativn�, jejich� odrazem jsou soci�ln� s�t� - se zhusta chovaj� jako medi�ln� ochranka korup�n�k�. Poskytuj� jim automaticky a zdarma medi�ln� servis u� t�m, �e je znovu a znovu v nejdra���ch reklamn�ch �asech zvou ke "komentov�n�" vlastn�ch politick�ch (zlo)�in�. Kdy� u� se nedaj� jejich praktiky ututlat, alespo� je bagatelizuj� klasickou metodou ka�d� blb� hry, ji� popsal u� Josef �vejk: ��k�te XY? Bu�to n�koho okradl, nebo s�m byl okradenej, v ka�d�m p��pad� to nebude ��dnej �lov�k. Padouch, nebo hrdina, v�ichni jedna rodina. Nenechme se m�lit "odvahou" neohro�en�ch report�r� z Mlad� fronty Dnes, kte�� od b�ezna t. r. po tro�k�ch d�vkovali nechutn� informace o policejn�ch praktik�ch mal�ho �esk�ho Bonaparta z V�c� ve�ejn�ch: i tato neohro�enost je toti� sou��st� Blb� hry. Tit� report��i a tat� m�dia dob�e v�d�, �e postav�- li publiku p�ed o�i skand�ly ne�ikovn�ch "v��ka��" (kte�� si v minul�ch m�s�c�ch tak��kaj�c sami denn� nab�hali na n�� necht�n� publicity, ale kte�� korumpovali "jen" sv�, a ze sv�ho, nikoli ze st�tn�ho), na dal�� - l�pe ukryt� - skand�ly velk�ch stran v�etn� jejich �ern�ho financov�n� nebude tolik vid�t. Jen v na�� Blb� h�e se tak neuv��iteln� st�v� skutkem: �len v�b�rov� komise na �editele nejv�t��ho n�rodn�ho parku v zemi nejprve vy�ad� v�echny uchaze�e, kte�� nespl�uj� element�rn� profesn� p�edpoklady (p��rodov�deck� �i lesnick� vzd�l�n�, praxe v oboru), a pak se do t�to funkce nech� jmenovat s�m, a� s�m nespl�uje jedin� z t�chto p�edpoklad�, a m�l by tedy sebe vy�adit jako prvn�ho. Rozhod�� v posledn� minut� z�pasu odhod� p횝alku a kopne s�m v�t�znou penaltu?

A sotva se n� novope�en� protagonista Blb� hry ve funkci oh�eje, vyh�z� z parku p��rodov�dce, odm�tne evropsk� diplom, jen� by ho zavazoval k �etrn�mu chov�n� k p��rod�, a zah�j� v m�stech s nejvy���m mo�n�m stupn�m ochrany ve st�t� chemickou v�lku proti "mandelince bramborov� roku 2011", l�ko�routu smrkov�mu. I kdy� v�, �e chemick� jedy zab�jej� "zl�ho" brouka stejn� spolehliv� jako des�tky "dobr�ch" �ivo�ich�, na jejich� ochranu byl n�rodn� park z��zen. On si v�ak mysl�, �e ��elem n�rodn�ch park� je v�lka s k�rovcem. V�dom� a cynicky p�itom, tak��kaj�c v p��m�m p�enosu a za potlesku �ady m�di� i politik�, poru�� z�kon. To u� nen� jen korumpov�n� pojmu korupce, to u� je p��m� v�zva ke korupci. A k pohrd�n� z�kony, kter� p�ece v Blb� h�e dodr�uj� jen blb�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).