Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Ot�zka p�e�it�
Blumfeld S.M.

Esejista a spisovatel Blumfeld S.M. (*1955) pat�� ke kmenov�m autor�m revue PROSTOR. Sv�m typick�m provokativn�m stylem rozv�j� ve sv�ch textech �vahy o zneklid�uj�c�ch fenom�nech sou�asn� technick� civilizace a jejich d�sledc�ch pro n� �ivot. Vzhledem k n�zorov� vyhran�nosti eseje jsme jeho �vodn� partii za�adili do t�to rubriky. Pokra�ov�n� textu naleznete uvnit� ��sla (v rubrice Stati a �vahy).

***

J�drem ofici�ln� propagandy technokrat� je p�esv�d�en�, �e rychlost� se �as rozmno�uje a �e jeho z�soby ut�en� rostou. Opak je pravdou! Masivn� ��in rychlosti je rozhoduj�c�m faktorem v procesu st�rnut� lidstva a planet�rn� civilizace; je rozhoduj�c� pro tempo, j�m� se bl��me k "napln�n� �asu". Planeta sama st�rne tak rychle, jak rychle a intenzivn� zasahuj� jej� organismus na�e aktivity: Biologick� (vit�ln�) �as Zem�-G�ii eroduje a p�soben�m v�ech destruktivn�ch a zne�i��uj�c�ch aktivit doch�z� k poru�en� ekologick� rovnov�hy planet�rn�ho byt�.

Tak� hypot�za, �e zdroje na�eho �asu jsou nevy�erpateln� (teorie neomezen�ho v�voje a v��n� otev�en� budoucnosti) je evidentn� nesmysl. Ani biblick� Tv�rce nesliboval v��n� trv�n� stvo�en�ho. Pr�v� naopak. Hebrejsk� p�edstava �asu po��tala s koncem historie: se "skon�n�m v�k�". Jestli�e zde chceme stejn� hypoteticky hovo�it o mo�nosti vy�erp�n� rezervo�r� na�eho �asu, pak je z�sadn� ot�zkou, zda jsou zdroje na�eho planet�rn�ho �asu neobnoviteln�, nebo zda jsou sice omezen�, ale schopn� regenerace.

Za neobnoviteln� jsou na t�to planet� pova�ov�ny v�echny nerostn� suroviny; ke sv�mu vy�erp�n� sm��uj� p�edev��m energetick� zdroje, jako je uhl�, ropa, zemn� plyn. V ur�it�m p��pad� (nap�. p�i jadern�ch katastrof�ch) je mo�no za neobnoviteln� pova�ovat i vzduch a vodu, de facto i �ivot jako takov�. �ekn�me, �e p�i dosa�en�m tempu v�voje lze pom�rn� snadno do�erpat i rezervo�ry �asu byt� - asi tak jako lze dod�chat "n�m dan�" �ist� vzduch a dop�t "n�m danou" pitnou vodu. Je v�bec mo�n� zabr�nit exploataci "n�m dan�ho" �asu? I kdyby nikoli, s �asem je mo�no zach�zet tak, �e jeho do�erp�n� lze alespo� odd�lit.

Kdy� hovo��m o nezbytnosti ekologizace �asu, m�m t�m na mysli �etrn� zp�sob zach�zen� s �asem a zdr�enlivost v rychlosti. �etrnost znamen� �et�it �as, pe�ovat o n�j - nezab�jet jej. Zdr�enlivost znamen� zdr�ovat se - st�t v cest� sp�chu. T�et�m aspektem tohoto sna�en� by m�la b�t resakralizace (znovuposv�cen�) �asu i m�sta k �ivotu - respekt k jejich duchovn�mu rozm�ru.

Prod�en� se do pr�zdna

Na�e situace je zvl�tn�: Jako bychom se po dlouh� plavb� oce�nem historie, po dobrodru�n� plavb� rozbou�en�mi vlnami �asu p�ibli�ovali na dohled nov�mu kontinentu; ke b�eh�m Pr�zdnoty. Jsme jako Kolumbov� soumra�n� doby, kte�� s ��asem sleduj� zmen�ov�n� sv�ta a zrychlov�n� �asu: pozorujeme mizen� vzd�lenosti, a chv�lemi jako bychom dokonce byli schopni dohl�dnout konce �asu: dohl�d�me onoho konce sv�ta, kter�ho se tak ob�vali n�mo�n�ci st�edov�ku, hroz�c� se p�epadnut� p�es jeho oce�nsk� okraj. Nad na�imi hlavami poletuj� prvn� vla�tovky oznamuj�c� "horror vacui", my v�ak, m�sto abychom se d�sili, se mo�n� sp�e t��me. M�sto k pevnin� mytick�ho Nov�ho v�ku dopluly na�e lod� ke b�eh�m Pr�zdnoty - kontinentu Lhostejnosti a Propastnosti - Abyssinii.

Na za��tku t�et�ho tis�cilet� sledujeme n�hl� odtok "perspektivn� budoucnosti" (jako kdy� vyt�hneme �punt z vany) prov�zen� divok�m zrychlov�n�m p��tomn�ho �asu a p��zna�n�m proudem recyklac� (retrostyl�, revival�). Stoj�me p�ed koncem historie a jsme s t�m v��m, zd� se, sm��eni. Koneckonc� pro� ne; v�dy� je v z�sad� pot�iteln� a na�� pohodlnosti p��jemn�, �e Konec - ono ob�van� spekt�kulum Apokalypsy - m��e b�t sp� nostalgick� ne� bolestn�. ��dn� dantovsk� ext�ze, ��dn� wagnerovsk� agonie, nic v�c ne� trik a kouzlo zmizen�. Zmizen� smyslu. Kouzlo apatie a lhostejnosti, prost� zmizen� z �asu.

Dosti dlouhou dobu uva�uji nad mo�nost�, �e rezervo�ry vit�ln�ho �asu na t�to planet� jsou vy�erpateln� v z�vislosti na rychlosti jeho obecn� spot�eby. Ned�vno jsem prost�ednictv�m Williama Burroughse (mimochodem spisovatele, kter� ve sv�ch posledn�ch d�lech nech�v� sv�ho hrdinu Kim Carsonse experimentovat s �asem) narazil na informace potvrzuj�c� fakt, �e podobn�mi pocity trp�li tak� nejv�t�� znalci �asu mezi starov�k�mi kulturami: Mayov�. Ti m�li p�esnou p�edstavu o tom, �e �as za��n� a tak� kon�� a sk�lopevn� byli p�esv�d�eni, �e je stejnou "surovinou" (vulg�rn� �e�eno) jako t�eba uhl�, plyn nebo nafta. V��ili, �e existuje ur�it� vymezen� z�soba �asu pro ka�dou osobu, ka�dou �innost, pro ka�d� n�rod a ka�d� sv�t. I oni v��ili, �e �as dokonce m��e vypr�et je�t� d��ve ne� ostatn� zdroje.

Neod�erpaly snad, d�ky roz���en� technologick� rychlosti v posledn�m stolet�, posledn� t�i �ty�i generace v�ce �asu z jeho rezervo�r� ne� des�tky p�ede�l�ch?

Zat�mco d��ve prob�haly zm�ny ve zp�sobech my�len�, v �ivotn�ch i stavebn�ch stylech, koneckonc� i v m�d� cel� stalet�, dnes je frekvence st��d�n� "styl�" tak rychl�, �e po obdob� dek�d v prvn�ch t�ech �tvrtin�ch stolet� se kr�t� na pouh� roky, ba dokonce na sezony. Byl-li je�t� v pades�t�ch �edes�t�ch letech 20. stolet� d�le�it� pojem "dek�dy" (duch desetilet�), v druh� p�li osmdes�t�ch let jako by ke genera�n� obm�n� doch�zelo po p�ti, dokonce po dvou letech! Nen� divu, �e p�i tak vysok� frekvenci zm�n doch�z� ke kompletn� recyklaci v�eho, co tu bylo p�edt�m, ji� b�hem jednoho jedin�ho roku. I to je postmodern� situace: modern� je v�echno (rozum�j nos� se v�echno, poslouch� se v�echno atd.). Postmodern� doba je typick� nivelizac� hodnot.

A �ije se rychle - nen� �as na reflexi ani na odstup. Nebo jinak: odstup je zakomponov�n do rychlosti �ivota ("rychlost odcizuje"). �ijeme v zrcadle v�eho, co u� prob�hlo. P��tomnost u� nen� nep�etr�it�m pr�b�hem budouc�ho, ale sp�e minul�ho. �as jako by za�al krou�it na m�st� a p�sob� na svou strukturu jako mix�r, kter� z fragment� dob m�ch� koktejl nejr�zn�j��ch stylizac�. Ji� ��dn� dal�� nov� za��tek nov�ho - pouze zadrhnut�, opakov�n�, opakov�n�, opakov�n�? Ji� nic skute�n� nov�ho, ale ani nic skute�n� star�ho - jen hra na nov� a star�, jen p�edst�r�n� v�voje. P�edst�r�n� �asu. P�enoska poskakuj�c� na ot��ej�c� se gramodesce a vyr�vaj�c� st�le hlub�� r�hu na tomt� m�st�. To je alegorie konce �asu, kter� Jean Baudrillard charakterizuje jako �ek�n� na konec konce. Konec zestejn�n�m, opakov�n�m a� do �pln�ho pro�oup�n�, prod�en�m se do pr�zdna.

Na n�kter�ch "vy�ilej��ch" m�stech vesm�ru je s� �asu "o�oupan�" a protrhan� - �as z t�chto m�st ut�k�, jako kdy� se ud�l� o�ko na vetch� pun�o�e. T�mto m�st�m se ��k� �ern� d�ry. Podobn� m�sta mnohan�sobn� intenzivn�ji absorbuj�c� �as ne� jejich okol� jsou i na t�to planet�. Jsou to velk� pr�myslov� centra a velkom�sta. M�sta masivn�ho technologick�ho zrychlen� �asu.

Na konci historie?

"A tehdy nastane vetchost sv�ta?" v�t� m�g v�ech m�g� Herm�s Trismegistos.

C�t�me tu zvet�elost na�eho sv�ta? Ano, te�. Jedn�m z jej�ch nej�iteln�j��ch p��znak� je fakt, �e evoluce p�est�v� b�t "tv�r��". Ve Zjeven� sv. Jana se and�l zap��sah�v�, �e p�ijde �as, kdy �asu ji� nebude. A� �lov�k dos�hne �t�st�, �asu ji� nebude, proto�e ho nebude t�eba. Postmodernist� tvrd�, �e toto je ten �as. Rozhl�dn�te se kolem sebe. V�echno, co je �lov�ku ke �t�st� pot�eba, je na dosah. V tom je z�ejm� i trag�die t�to doby. Za jakou cenu dos�hl �lov�k sv�ho "�t�st�?"

Jestli�e p�estala b�t na�e evoluce tv�r��, pokou��me se ji k��sit k �ivotu r�zn�mi revivaly. Recyklac� v�eho toho, co prostorem a �asem kultury ji� kdysi prob�hlo. M� b�t posthistorick� kultura kultem v��n�ch n�vrat� a citac� minul�ho? Hegel tvrdil, �e v p��rod� se v�ci donekone�na opakuj� a "�e nen� nic nov�ho pod sluncem". Stejnou p�edstavu m�li lid� archaick�ch spole�nost�. V�echno se opakuje, a toto opakov�n� m� smysl. K podobn�mu pozn�n� doch�zej� postmodern� filosofov� i um�lci - s t�m rozd�lem, �e (vy���) smysl z tohoto opakov�n� vypad�v�. Setrva�nost (setrvalost) sv�ta ano, ale u� bez jak�hokoli smyslu. Nic v�c ne��dejte. ��dn� dal�� avantgardy, ��dn� dal�� revoluce. Berte, co je, proto�e v�c nebude, toto je ten dlouho o�ek�van� r�j na Zemi. Zd� se, �e se budeme muset s t�mto ironick�m v�dom�m sm��it, �e s n�m budeme muset vstoupit do dve��, kter� se otev�ou (?), a� se definitivn� rozlom� pe�et� t�et�ho tis�cilet�. A do �asu, kter� by se m�l (?) objevit za nimi.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).