Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

 
P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Cesta uchem jehly
Tom� Bon�k

Publicista a far�� Obce k�es�an� Tom� Bon�k (*1972) p�edn�� o duchovn�ch, kulturn�ch a historick�ch t�matech jako lektor Akademie soci�ln�ho um�n� TABOR a Collegia lucis. Je redaktorem sborn�ku Okruh a st�ed.

* * *

Na�e civilizace je nesm�rn� bohat� a mocn�. Postupn� ovl�dla na mnoha �rovn�ch a mnoha zp�soby cel� sv�t. Sv�m pozn�n�m pronik�me do st�le jemn�j��ch souvislost� pozemsk�ho i vesm�rn�ho byt�. Technika n�m d�v� netu�en� mo�nosti. Evropsk� �i euroamerick� �lov�k se c�t� b�t p�nem sv�t�. A p�eci! Nem�li bychom na prahu t�et�ho tis�cilet� napsat sp�e "c�til"? Nov� stolet� za�alo vpravd� podivn�. Jako by n�m �ivly, podroben� hmota, pon�en� n�rody a kultury a v posledku i na�e vlastn� zran�n� a hladov�j�c� du�e za�aly ukazovat, za� je toho loket.

�lov�k sv�m v�dom�m a svou v�l� nen�vratn� zas�hl do p�irozen�ho a moudr�ho ��du sv�ta a n�sledky jeho �in� postupn� zraj� v neblah� plody, kter� - jak se zd� - na n�s ve st�le v�t�� m��e za��naj� dopadat. To v�e plat� v neposledn� �ad� i pro mezilidsk� vztahy a uspo��d�n� spole�nosti.

Jako by v�echny principy moudr� vl�dy zalo�en� na tradi�n�ch - mo�n� odv�k�ch - hodnot�ch vzaly za sv�. Kde jsou a jac� by m�li b�t vl�dcov� budoucnosti?

��m d�l t�m v�c lid� c�t�, �e je n�co z�sadn� �patn�, �e se n�co mus� st�t. Politick� syst�m zrozen� definitivn� z v�vojov�ch zvrat� 18. a 19. stolet� a zalo�en� t�m�� v�hradn� na n�zk�chlidsk�ch vlastnostech, syst�m, kter� se tradi�n�m mor�ln�m a duchovn�m hodnot�m v�t�inou (by� �asto je�t� za z�dy) vysm�v�, zd� se b�t pom�rn� rezistentn�. Posledn� politick� ud�losti v na�� zemi ukazuj� jeho pr�zdnotu i s�lu. Pomoc� pen�z, moci anebo sexu lze zjevn� zkorumpovat t�m�� kohokoli. Tyto t�i pil��e jsou z�kladn�mi motivy �ivota modern�ch pseudoelit, kter� pak tyto sv� pseudohodnoty prost�ednictv�m m�di� a vlastn�m p��kladem p�en�ej� na �irok� vrstvy obyvatelstva. O tom v�em bylo ji� naps�no mnoho. Ti, kdo nazna�en� probl�my za��naj� vn�mat, v�ak jsou proti nim zat�m v�t�inou zcela bezmocn�. Pot� je v tom, �e zat�mco na popisu probl�m� se v�t�inou shodnou, z�sadn� se rozch�zej� v n�vrz�ch mo�n�ch �e�en�. Ka�d� vych�z� ze sv�ch ide�l�, hodnot a v�chovy, kterou pro�el. Zp�sob vn�m�n� skute�nosti ji� d�vno nen� jednotn�.

Co s t�m? Jedn�m z mo�n�ch v�chodisek by mohl b�t spole�n� z�pas za pr�va ob�ansk� spole�nosti a za svobodu vzd�l�v�n�. St�edov�k� pr�va vyhrazen� univerzit�m by se m�la roz���it na cel� �kolstv�. Duchovn� �ivot, kultura, �kolstv� a n�bo�enstv� nemohou a ani nesm� b�t tr�n�. Je t�eba v�st hlubok� rozhovory o tom, jak v�ci jsou a maj� b�t, a za��t m�nit atmosf�ru zdola. V pluralitn� a multikulturn� spole�nosti to jist� nen� lehk�, ale mo�n� to je. Takto otev�en� prostor by se mohl st�t m�stem rozhovor�, do kter�ch nebudeme vstupovat s hotov�mi koncepty a nem�nn�mi n�zory. Mus�me se nau�it naslouchat a v rozhovoru se sna�it pochopit r�zn� aspekty �i �hly pohledu na spole�n� probl�m. V ka�d�m z n�s p�irozen� stra�� cel� �ada p�edsudk� a zd�nliv� objektivn�ch a ov��en�ch pravd. V dne�n�m rozr�zn�n�m a rychle se m�n�c�m sv�t� n�s ov�em neust�le neodvratn� n�kdo zneji��uje sv�m odli�n�m vn�m�n�m skute�nosti anebo zpr�vami o realit�, kter� na�� zku�enosti odporuje anebo kter� ji p�ekra�uje.

Obrazn� �e�eno pat�� k na�� b�n� st�edoevropsk� zku�enosti, �e havrani jsou �ern� a �e b�l� havran je vz�cnost t�m�� neexistuj�c�. Byly doby, kdy o t�to skute�nosti nikdo nepochyboval a ani ho asi nenapadlo, �e by to mohlo b�t jinak. Dnes se n�m ka�dou chv�li m��e st�t, �e kdosi p�ijede a bude vypr�v�t, �e jsou kon�iny, kde �ij� havrani �ernob�l�. �e na�e zku�enost nen� absolutn�. Lidstvo se dlouho chovalo, jako by to, co neodpov�d� jeho vlastn� zku�enosti, neexistovalo. Tato zd�nliv� jistota se dnes rozpad� v prach. Skute�n� budoucnost m��e p�ij�t jen z nov� otev�enosti a nep�edpojatosti. Mus�me se nau�it ��t s mo�nost� ne�ekan�ch zpr�v o �ernob�l�ch havranech.

Rozpad star�ch struktur v sob� skr�v� ur�it� nebezpe��. Hroz� toti�, �e m�sto p���in budeme zkratkovit� �e�it n�sledky. Zd�nliv� tu a tam n�co vy�e��me �i odd�l�me, ale pravd�podobn� tak z�rove� zv�t��me probl�my, kter� nastanou v budoucnosti. V ka�d�m z n�s d��maj� netu�en� s�ly, kter� dok�ou zm�nit sv�t. �iv� tvo�ivost a iniciativa by m�ly b�t vn�m�ny jako n�co posv�tn�ho. V�ude tam, kde se lid� probouzej� k odpov�dnosti a spolupr�ci, sv�t� budoucnost, kter� je jin�, ne� by byla budoucnost um�le o�iven� mrtvoly star�ho sv�ta. Ka�d� doba a ka�d� nov� situace pot�ebuje sob� p�im��en� p��stup. �ivot s�m uk�e plodnost my� lenek a p��stup�, jen je t�eba jednat - chaos je velik� �ance, ale jen tehdy, pokud se z n�s stanou krystaliza�n� body nov�ho ��du.

Kdy� zakladatel antroposofie Rudolf Steiner (1861-1925) ve dvac�t�ch letech dvac�t�ho stolet� hovo�il o troj�lennosti soci�ln�ho organismu, zd�raz�oval, �e nejde o model, kter� by bylo mo�no jednodu�e aplikovat, n�br� �e jde o popis z�konitost� ode�ten�ch z podstaty modern� spole�nosti, podle kter�ch je t�eba jednat. M�-li nastat pozitivn� zm�na, pak podle n�ho mus� doj�t k ozdrav�n� a harmonizov�n� pom�ru mezi hospod��stv�m, politikou a kulturou. Ka�d� z t�chto t�� sv�bytn�ch ��st� soci�ln�ho organismu m� sv�j specifick� a nezastupiteln� �kol a ka�d� z nich pot�ebuje ke sv�mu zdrav�mu rozvoji v r�mci celku sob� p�im��en� podm�nky. V chaotick�ch pom�rech po konci prvn� sv�tov� v�lky, tak jako v�dy po velk�ch d�jinn�ch zvratech, byla ur�it� �ance, �e by se politick�m z�sahem nov� vymezily mantinely a t�m se zm�nila celospole�ensk� n�lada. Pom�ry v meziv�le�n�m �eskoslovensku jsou toho do jist� m�ry dokladem. Spole�ensk� pom�ry a lid�, kte�� v nich �ij�, se ovliv�uj� navz�jem! Dnes je st�le z�eteln�j��, �e prost�ednictv�m voleb se situace nezm�n�. Pokusy zvolit ve volb�ch alternativu krachuj�. A �e�en�m patrn� nen� nahradit star� elity nov�mi, n�br� je t�eba otev��t prostor, ze kter�ho nov� elity mohou vyr�st.

Nezm�n�me-li sami sebe, pak se m��e st�t, �e n�s dal�� d�jinn� zvrat o star� jistoty p�iprav� a prot�hne n�s do nov�ho sv�ta uchem jehly nah�, slab� a bezmocn�.

Star� sv�t se bude v n�s i kolem n�s nutn�m zm�n�m jist� velmi br�nit - jin� mo�nost ne� povstat a odv�n� p�evz�t odpov�dnost za spr�vu sv�ch vnit�n�ch i vn�j��ch v�c� ale nen�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).