Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



�as jako chr�n�n� krajina

A� se n�m to l�b�, nebo ne, �ijeme na p�elomu dvou civiliza�n�ch epoch, v�ku pomalosti a v�ku rychlosti. Je�t� p�esn�ji �e�eno: prudk� technick� a technologick� rozvoj posledn�ch desetilet� n�s u� transportoval do v�ku rychlosti, ale n�kte�� nenapraviteln� zpozdilci se je�t� nostalgicky ohl�ej� po star�ch dobr�ch pomal�ch �asech. Nejde p�itom o nic men��ho ne� o sr�ku dvou rozd�ln�ch kultur a �ivotn�ch styl�.

Enormn�ho zrychlen� sou�asn�ho �ivota jsme si mohli dob�e v�imnout na v�stav� Samizdat v N�rodn�m muzeu. Samotn� fakt, �e nejmlad��mu samizdatov�mu rukopisu je pouh�ch t�in�ct let, p�sob� a� neskute�n�: n�v�t�vn�k si p�ipad� jako v historick� expozici za�l�ch dob, za nimi� se d�vno zav�ela hladina. Asi je to t�m, �e svou povahou i zac�len�m pat�� samizdat k �pln� jin�mu typu kultury, ne� jak� dnes "fr��". Jeho rodokmen sah� a� k opisova��m posv�tn�ch text� a mo�n� je�t� hloub�ji, do dob, kdy podobn�m "samizdatov�m" zp�sobem kolovala po kraji Radostn� zv�st a kdy bylo �iv� Slovo vlastnoru�n� zaps�no a vlastn�mi silami (technicky primitivn�) ���eno d�l.

Ke stejn�mu kulturn�mu typu n�le�ej� i b�val� samizdatov� �asopisy, kter� v nyn�j��ch zrychlen�ch �asech bojuj� o hol� p�e�it� (v�etn� revue, kterou pr�v� dr��te v ruce). Zm�n�n�m podm�nk�m p�izp�soben� samizdatov� subkultura tvo�� dnes jak�si ostr�vek v nekone�n�m mo�i informac� vyr�b�n�ch a ���en�ch na �pln� jin�m principu, laicky �e�eno "za studena", digit�ln�. Internet je ��asn� vyn�lez neuv��iteln� usnad�uj�c� komunikaci, bleskurychl�, v�konn�, efektivn�, a� steriln� �ist� (umo��uj�c� nov� typ "kontaktu bez kontaktu") - impozantn� babylonsk� s� typick� pro v�k rychlosti. Z t�to digit�ln� perspektivy zoufale pomal� a primitivn� samizdat skute�n� pat�� do N�rodn�ho muzea.

B�t zpozdilcem ve v�ku sp�chaj�c�ch v�ak nen� ��dn� v�hra. Ot�zka proto zn� jinak: lze z t�to sr�ky rozd�ln�ch kultur a �ivotn�ch styl� n�co dobr�ho vyt�it, lze bl�zniv� rozto�enou vrtuli v�eobecn�ho civiliza�n�ho �prku n�jak zpomalovat, t�eba zaujatou reflex�? Nejen �eky, louky a lesy, ale i n� �as se stal sv�ho druhu chr�n�nou krajinou, v��i n� bychom m�li b�t dostate�n� citliv� a vn�mav�. To je ostatn� tak� d�vod, pro� nov� ��slo revue PROSTOR vzniklo.

A je�t� drobn� postscriptum: �i�te, pros�m, samizdatov� dobr� zpr�vy obsa�en� v tomto �asopise d�l krajem. Ob�v�m se, �e internet jako neosobn� transport�r informac� na tuto slu�bu nesta��.

��fredaktor

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).