Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



R�st v konc�ch aneb Zab�vejme se �e�en�m!
Na�a Johanisov�

Ekologick� ekonomka Na�a Johanisov� (*1956) p�edn�� na Fakult� soci�ln�ch studi� Masarykovy univerzity ekologickou ekonomii, je �lenkou Trastu pro ekonomiku a spole�nost, spolupracuje s �asopisem Sedm� generace. Do �e�tiny p�elo�ila knihu E. F. Schumachera Mal� je mil� aneb Ekonomie, kter� by po��tala i s �lov�kem a historickoekonomickou studii L. Feierabenda Zem�d�lsk� dru�stevnictv� v �eskoslovensku do roku 1952. Je autorkou kn�ky Kde pen�ze jsou slu�ebn�kem, nikoliv p�nem: v�pravy za ekonomikou p��telskou p��rod� i �lov�ku (2008).

* * *

A�koliv ��ci b�vaj� ve �kole zkou�eni ze spr�vn�ch odpov�d�, ve skute�nosti plat�, �e nejsou tak d�le�it� odpov�di jako ot�zky, kter� klademe - sob�, spole�nosti, p��rod�.

Ot�zka po hlub��ch p���in�ch a souvislostech v�eobecn�ho zadlu�ov�n� m��� podle m�ho n�zoru do �ern�ho: v dne�n�m stadiu na�� civilizace je to dokonce kl��ov� ot�zka a je smutn�, �e si ji nekladou masov� m�dia a �e se o n� nevede �irok� spole�ensk� debata.

Odpov�� na ni ov�em nen� jednoduch�. M� v�ce vrstev asi podobn� jako cibule, p�i�em� ty na povrchu jsou evidentn�, zato ty hlub��, m�n� patrn� jsou du�nat�j��, ��avnat�j�� - le�� bl�e podstat�.

Past r�stu
Asi nejpovrchn�j�� vrstva hled�n� a nal�z�n� zd�vod�uje sou�asnou ekonomickou krizi pod�adn�mi hypot�kami. Finan�n� korporace pochybily a poskytly hypot�ky lidem, kte�� je nikdy dostat nem�li. Kdy� praskla bublina trhu s nemovitostmi, p�estali b�t schopni hypot�ky spl�cet. D�ky deregulovan�mu syst�mu se tyto hypot�ky dostaly v r�mci takzvan�ch toxick�ch bal��k� do sv�ta a rozto�ily spir�lu ztr�t, kter� kulminovala ve finan�n� krizi - a ta jako po��r p�esko�ila do re�ln� ekonomiky. Pokud z�staneme u t�to vrstvy cibule, je �e�en� relativn� jednoduch�: banky si mus� d�vat pozor, komu p�j�uj�, nav�c bychom m�li finan�n� trhy o n�co v�ce regulovat, a v�e bude v po��dku.

U� tato my�lenka - �e je t�eba pos�lit regulaci finan�n�ch instituc� - je ov�em trochu "revolu�n�" a stav� se proti p�evl�daj�c� neoliber�ln� ideologii, vych�zej�c� z problematick�ho ide�lu voln�ho trhu, jen� regulaci ekonomick�ch aktivit v z�sad� odm�t�.

M��eme si ale polo�it hlub�� ot�zku: Co je to za mechanismus, kter� nut� banky i nebankovn� �v�rov� instituce p�j�ovat lidem pen�ze za ka�dou cenu? Pro� vlastn� vnutily finan�n� korporace hypot�ky lidem, o kter�ch musely tu�it, �e spl�cen� pro n� bude p�edstavovat probl�m? I tato vrstva cibule u� za��n� prosv�tat na povrch, i kdy� jen sporadicky.

Filmy na youtube, jako nap��klad Pen�ze jako dluh, vykresluj� proces, j�m� se historicky vyvinul syst�m, kdy banky p�j�uj� mnohon�sobn� v�ce pen�z, ne� si u nich st�adatel� ulo�ili. Proces, kdy banky p�j�uj� i pen�ze, kter� u nich m�me na b�n�ch ��tech, se naz�v� multiplikovan� expanze depozit a najdeme jej pops�n v b�n�ch u�ebnic�ch ekonomie. Banky si tyto pen�ze, kter� vlastn� vytvo�� z ni�eho, neodep�� z ��dn�ho ��tu, naopak si je zap�� mezi aktiva, proto�e po��taj� s t�m, �e se jim vr�t�, a nav�c z nich budou m�t zisk ve form� �roku. Pokud banka dostane na sv�j ��et tis�c korun, m��e z nich vytvo�it t�eba dev�t tis�c korun nov�ch - ov�em v podob� dluhu. Tyto pen�ze norm�ln� koluj�, ale postupn� ub�vaj�, jak je dlu�n�ci, samoz�ejm� i s �rokem, spl�cej�. Aby se mno�stv� pen�z, kter� koluj�, nezten�ovalo, mus� banky p�j�ovat st�le znovu a - proto�e se jim pen�ze vrac� i s �rokem - mus� nav�c v ka�d�m kole p�j�it o n�co m�lo pen�z v�ce ne�li v kole p�edchoz�m. Tady je tedy ko�en syst�mov�ho zadlu�ov�n� na�� spole�nosti: mechanismus tvorby pen�z pomoc� dluhu.

Tento mechanismus m� �adu problematick�ch d�sledk�. Jedn�m z nich je nestabilita cel�ho syst�mu: pokud by banky p�estaly p�j�ovat (a dlu�n�ci pokra�ovali ve spl�cen� star��ch dluh�), za�ne rapidn� klesat mno�stv� pen�z v ob�hu. �ijeme tedy podle vzorce Expanduj, nebo zkolabuj! Dal��m d�sledkem cel�ho mechanismu je tlak na ekonomick� r�st. Pen�ze, kter� si n�kdo p�j�il �i investoval, se mus� v�dy vr�tit s �roky nebo s dividendami, a systematick� zadlu�ov�n� na�� civilizace znamen� proto st�le v�t�� tlak na st�le v�t�� produkci zbo�� a slu�eb - pen�ze p�ece mus� r�st! Pokud ekonomika roste, vyr�b� se st�le v�ce zbo��, roz�i�uje se spektrum slu�eb a my st�le v�ce t�chto statk� spot�ebov�v�me, jsme vlastn� v�ichni st�le bohat��, a m��eme tedy snadn�ji sv� dluhy spl�cet. Potud to nezn� �patn�. Ekonomick� r�st m� ale dal��, temn�j�� tv��: abychom mohli st�le v�ce vyr�b�t a spot�ebov�vat, mus�me vyu��vat st�le v�ce p��rodn�ch zdroj�. Ochr�nci �ivotn�ho prost�ed� v tomto smyslu ji� n�kolik desetilet� bij� na poplach, poukazuj� na �bytek biodiverzity, na pokles z�sob spodn�ch vod, p�dn� erozi a glob�ln� oteplov�n�, kter� ohro�uj� ty nejzraniteln�j�� a nejchud��. Ekonomov� v�ak nereaguj�. Domn�vaj� se, v souladu s v�vody sv� v�dy, �e lidsk� d�vtip je nevy�erpateln�, a �e tud� p��rodn� statky v�dy bude mo�n� n�jak nahradit, a nav�c budeme um�t vyr�b�t v�e st�le efektivn�ji: D��ve nebo pozd�ji budeme v�ichni bohat�. Chce to jen trp�livost?

Nejvy��� �as
Zde se ale hl�s� o slovo t�et�, zat�m dosti zano�en�, ale velmi du�nat� slupka cibule, kter� toto velk� vypr�v�n� na�� doby o st�l�m r�stu �in� nev�rohodn�m. Ukazuje, �e jsme do�li ke konci �ry levn� ropy. Hovo�� se st�le hlasit�ji o ropn�m zlomu, kter� nast�v� pr�v� dnes: ka�doro�n� dostupn� t�ba ropy z�st�v� konstantn�, popt�vka po n� se v�ak - vinou ekonomick�ho r�stu - zvy�uje. Jej� cena tud� rapidn� stoup� a destabilizuje cel� ekonomick� syst�m. Nejde jen o to, �e rapidn� n�r�st cen ropy byl jedn�m ze spou�t�c�ch faktor� finan�n� krize v roce 2008. Jde o to, �e ropa je naprosto kl��ov� komodita, a pokud p�i�la �ra soumraku fosiln�ch paliv, nast�v� i �ra konce ekonomick�ho r�stu, kter� na levn�ch fosiln�ch palivech z�visel. Na�e civilizace tak nar�� na citeln� omezen�, patrn� u� i ve sv�t� bohat�ch: vy�erpali jsme levnou a koncentrovanou energii, umo��uj�c� onu st�le v�t�� automatizaci v�roby, st�le v�t�� produktivitu ekonomiky. A �bytku ropy d�chaj� za krk dal�� omezen� vypl�vaj�c� z pot�eby ochrany �ivotn�ho prost�ed�. Je na�ase odlo�it r��ov� br�le osv�censk�ho paradigmatu, vzd�t se snu o nekone�n�m ekonomick�m r�stu a polo�it si novou ot�zku: Jak zajistit, aby se konec �ry ekonomick�ho r�stu nezm�nil v p�d, n�br� v hladk� p�ist�n�?

P�edn� je podle m�ho n�zoru t�eba neb�t se ��ci nahlas, �e mus�me radik�ln� zm�nit kurs: tahle krize je jin�, ne� ty p�edchoz�, a je nutn� p�ijmout �e�en� na mnoha �rovn�ch. Na t� nejpovrchn�j�� �rovni mus� na�i politici i ekonomov� p�iznat, �e trhy, a zejm�na kapit�lov� trhy, a jejich protagonist�, hypertrofovan� finan�n� instituce, pot�ebuj� promy�lenou a d�slednou regulaci, pokud maj� slou�it �lov�ku. Jestli�e v roce, kdy vl�da u n�s v r�mci utahov�n� opask� sebrala pen�ze star�m a posti�en�m lidem i mlad�m rodin�m, �inil �ist� zisk �eskoslovensk� obchodn� banky p�es t�in�ct miliard korun, m�lo by n�s to donutit k zamy�len�.

Na pon�kud hlub�� �rovni je t�eba ��ci, �e na�e sou�asn� pen�ze vznikaj� v podob� dluhu, a cel� n� syst�m je tedy na st�le v�t��m zadlu�ov�n� z�visl�. Chceme-li tedy zastavit a zvr�tit trend v�eobecn�ho zadlu�ov�n�, je t�eba rozvinout ve�ejnou debatu o tom, jak zm�nit zp�sob, j�m� se pen�ze dost�vaj� do ob�hu. Ji� dnes existuje �ada n�vrh� na postupnou reformu v t�to oblasti, ve slonovinov�ch v��ch ekonom� jim v�ak zat�m nen� dop��v�no sluchu. Pat�� sem nap��klad v�zvy k tomu, aby st�t - regulovan� ov�em nez�vislou instituc� - s�m pou�t�l do ob�hu pen�ze nezat�en� dluhem. To by sou�asn� pozvedlo kupn� s�lu obyvatel a d�ky (m�rn�) infl aci sn�ilo re�ln� dopad zadlu�en�. Dal�� (�i paraleln�) mo�nost� je podpora vzniku r�zn�ch typ� region�ln�ch a komunitn�ch m�n, kter� by vznikaly jako bezdluhov� a sou�asn� posilovaly lok�n� ekonomiky. Jin� velmi zaj�mav�, "st�edn�m proudem" ekonomick�ho my�len� v�ak dosud ignorovan� sf�ra, je oblast alternativn�ch finan�n�ch instituc�. Existuje plej�da etick�ch, dru�stevn�ch �i neziskov�ch bank, kter� ukazuj� cestu k jin� ekonomice; o nich se v�ak z m�di� p��li� nedozv�me. Irsk� think tank Feasta vydal v roce 2010 kn�ku Fleeing Vesuvius, v n� se �ada autor� zam��l� nad hlub��m �e�en�m krize nejen z finan�n�ho hlediska a v n� z�jemce najde dal�� informace.

Na�e sou�asn� krize je ov�em v t� nejhlub�� rovin� kriz� p��b�hu Z�padu o nekone�n�m ekonomick�m rozvoji, o bohatstv�, kter� si vyvzdorujeme na p��rod�, a o kapitalistick�m nebi na zemi. Pokud se pozorn� rozhl�dneme, zjist�me v�ak, �e jsme v n�kter�ch sm�rech chud��, ne� kdy� jsme p�ed p�r stalet�mi za��nali. M�me m�n� surovin, m�n� kvalitn�ch les�, m�n� zem�d�lsk� p�dy a tak� m�n� znalost� o tom, jak se o sebe postarat a p�e��t ve sv�t�, kde energie p�estane b�t levn�m a samoz�ejm�m zdrojem. P�itom m�me rozs�hl� dopravn�, informa�n�, energetick�, finan�n� a dal�� infrastruktury, jejich� �dr�ba je n�kladn� nejen z hlediska finan�n�ho, ale i energetick�ho. Podle n�kter�ch autor� je n� syst�m tak slo�it� a tak zraniteln�, �e v nast�vaj�c� ��e konce ekonomick�ho r�stu a finan�n� nestability nedok�e p�e��t, a kolaps je nevyhnuteln�. Osobn� se domn�v�m, �e nem� smysl p�edv�dat, proto�e budoucnost nikdo nezn�me. M� ale smysl hledat nov� ot�zky. Sami sebe se m��eme pt�t, kde je na�e skute�n� bohatstv�. Politik� se m��eme pt�t, jak pos�lit kapacity region�, obc�, m�stsk�ch ��st�, ob�ansk�ch sdru�en� a m�stn�ch komunit na �kor trhu a jak podpo�it v�t�� energetickou a potravinovou sob�sta�nost, kter� by p�itom nezat�ovala z�kladn� zdroj na�� ob�ivy - p��rodu. A p��rody se m��eme za��t pt�t, jak j� ve vlastn�m z�jmu splatit rozs�hl� dluhy, kter� u n� m�me.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).