![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Zbankrotujme se ct�!
Milan Hanu�
Chcete se projet po s�ti s pestrou nab�dkou nov�ch model� p�j�ek, hypot�k a �v�r� - sm�r konzumn� r�j - a vr�tit se s uveden�m va�eho jm�na �i firmy v centr�ln�m registru dlu�n�k� - sm�r exekutorsk� peklo? Jak libo, ale je zde je�t� d�stojn� alternativa. Najdete ji na adrese www.osobni-bankroty.cz: "Osobn� bankrot je jedin� �ance na �ivot bez dluh�. Neodkl�dejte sv� rozhodnut�!" Tak zn� kategorick� imperativ nov� doby dluhov�. Je pravd�podobn�, �e jsem na internetu p�ehl�dl analogickou v�zvu i ke kolektivn�mu bankrotu, kter� z�ejm� kon�� v podobn�m stylu: "Neodkl�dejme na�e glob�ln� selh�n� ani o den!" Nev���m toti�, �e by se s touto eventualitou nepo��talo. Zvl�t� v situaci, kdy mnoz� z ekonom� poctiv� p�izn�vaj�, �e ��dn� stoprocentn� recepty na p�ekon�n� krize neexistuj�, dod�vaj�ce, �e glob�ln� ani n�rodn� ekonomiku, kter� "jede na nebezpe�n�m zv��eti dluh� a �rok�", nen� mo�n� zkrotit (Tom� Sedl��ek). Co v�ak je v na�ich sil�ch, je otev�en� a poctiv� pojmenov�n� dluh�, vin i na�ich spl�tek - v�etn� v�ech d�sledk� ekonomick� i civiliza�n� zdlu�enosti a jej�ch skryt�ch p���in. P�izn�n� toho, �e zd�nliv� mor�ln� neutr�ln� pot�eba neust�l�ho r�stu, spot�eby a prosperity n�s p�ivedla k utahuj�c� se dluhov� opr�tce, je� se stala v�nou hrozbou a mor�ln�m probl�mem. Nedosahujeme sv�ho blahobytu na n��� �kor? - Na �kor t�ch m�n� bohat�ch a je�t� v�ce zadlu�en�ch, na �kor na�ich d�t� a vnuk�, bl�zk� i vzd�len� budoucnosti? Pr�v� takov�mu p�izn�n�, kdy n�s chybn� vzorec �ivota a celkov� �patn� "nastaven�" (nejen ekonomiky) p�ivedlo do stavu neschopnosti spl�cet sv� dluhy, se v ekonomick� �e�i ��k� bankrot. Je zaj�mav�, �e i zbankrotovat se d� dvoj�m zp�sobem, jak n�s o tom pou�uje novoz�konn� podobenstv� o nemilosrdn�m slu�ebn�kovi (Mt 18, 23-35). Sv� dluhy i viny (na prvn�m m�st� h��ch ne ust�l�ho r�stu chamtivosti a nenasytn�ho konzumerismu) m��eme doznat, vyvodit z nich d�sledky a s n�le�itou pokorou za��t hledat mo�nost ��inn� n�pravy. Anebo m��eme d�l strkat hlavu do p�sku, trvat na sv�m "vysok�m �ivotn�m standardu" a nemilosrdn� �d�mat pen�ze na st�le rostouc� spot�ebu. Jestli�e tedy p�ijmeme onen kategorick� imperativ sou�asn� doby dluhov� - bankrot jako jedin� �ance bez dluh� -, pak je nasnad� ot�zka: Dok�eme to se ct�? Osvobod�me se z "chomoutu �v�rov�ho a �rokov�ho otroctv�" (Lubom�r Ml�och), anebo se j�m nech�me usm�kat? ��fredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).