![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
|
![]() |
Jak se c�t�, ob�ane?
Martin Jan Str�nsk�, Alice Vegrov�, Jaroslav Wagenknecht, Jaroslav Hutka, L�da Zvon��kov�, Kamil Kov��, Ji�� Holas, Petr Chudo�ilov
Smyslem n�kolika prost�ch ot�zek bylo jedin�: p�im�t vybran� p��slu�n�ky nejr�zn�j��ch profes� i generac� k co nejotev�en�j��, up��mn� odpov�di. Pestr� kaleidoskop osobn�ch n�zor� a zku�enost� vypov�d� o povaze sou�asnosti n�kdy v�c ne� hlubokomysln� studie - v�em, kte�� do na�� ankety p�isp�li, d�kujeme. 1. Pokl�d�te dne�n� spole�ensk� a politick� pom�ry za demokratick�? Jak� je va�e nejv�t�� v�hrada? 2. Co v�m �ivot v demokracii (v jej� sou�asn� podob�) dal, a co naopak vzal? �eho je v�c? 3. C�t�te se jako ob�an t�to zem� dob�e, nebo �patn�? Souvis� va�e ob�ansk� n�lada n�jak s bl��c�mi se volbami - co by ji dok�zalo pozvednout? ***
Martin Jan Str�nsk�, l�ka�, vydavatel �tvrtletn�ku 1. Term�ny "demokracie" a "politick� pom�ry" jsou relativn�. Co je skute�n� demokracie? Je spr�vn� aplikovat m���tka a mantinely vysp�l� demokracie z jin� kultury na tu na�i? P�edstava a kvalita demokracie p��mo souvis� se zku�enost� ob�ana s demokraci�. V tomto smyslu �esk� republika skute�nou demokracii dnes nem� a nikdy ji nepoznala. T. G. Masaryk tvrdil, �e k tomu, aby se v na�� zemi etablovala skute�n� demokracie, by bylo zapot�eb� pades�ti let. Jej� existence netrvala ani polovinu t�to doby. �esk� d�jiny poznamenan� por�kami od bitvy na B�l� ho�e a� po 21. srpen 1968 (tyto por�ky si v�t�inou vynutily jak v�m�ny vl�dc�, tak i n�bo�enstv�) vedly k tomu, �e odvaha n�roda se postupn� stahovala do st�le u���ch a u���ch kruh�. V roce 1922 napsal �esk� fyziolog a filozof Franti�ek Mare�, �e �e�i nesou vinu nikoli za h��ch p�chy, ale za h��ch nadm�rn� pokory. �ty�icet let totality tento sklon jen pos�lilo. Nejenom �e �e�i dnes neznaj� demokracii, neznaj� sami sebe. Ka�d� demokracie je z�visl� na tom, jak je star�. V roce 1989 jsme dostali svobodu, nikoliv demokracii. Dne�n� �eskou republiku lze spr�vn� charakterizovat jako postkomunistickou zemi, ve kter� existuj� demokratick� instituce. N�kter� z nich (ale ne v�echny) za��naj� fungovat demokraticky. Nicm�n� jsme se op�t ocitli v kouzeln�m ok�nku �esk�ch d�jin, kde n�s nikdo a nic zvn�j�ku neohro�uje, kde taxametr demokracie nasko�il a zat�m b�� d�l. K politick�m pom�r�m a ke stavu demokracie v na�� zemi m�m dv� z�sadn� v�hrady. Fat�ln� chybou byla " a st�le je�t� je - neochota vyrovnat se s komunistickou minulost�. Pod pl�t�kem demokracie jsme p�ebrali komunistick� syst�m hodnot m�sto toho, abychom ho zm�nili. St�le dovolujeme komunist�m, aby kontrolovali minulost, aby �ili z ukraden�ch majetk�, aby se nez�ekli tyransk�ch a krvav�ch �in� proti n�rodu sam�mu. M�sto toho sed� mezi n�mi v klidu u na�eho rodinn�ho stolu. G. B. Shaw kdysi tvrdil, �e "demokracie je metoda, kter� n�m zaru�uje, �e n�m nebude vl�dnuto l�pe, ne� si zasluhujeme". Dokud si lid� sami neuv�dom� sv� m�sto v minulosti, ta minulost s nimi �ije, a s n� i - por�ka. Tato neschopnost se poprat se zlem z�rove� vysv�tluje, pro� dovolujeme dne�n�m v�znamn�m politick�m p�edstavitel�m, jako je V�clav Klaus, aby uchv�tili mand�t voli�e pomoc� nestv�ry zvan� opozi�n� smlouva. Jsem p�esv�d�en, �e d�jiny str�� chov�n� V�clava Klause a spol. i chov�n� komunist� do stejn�ho pytle s t�m, �e v obou obdob�ch byla politika od��znuta od nepolitiky. Druh� v�n� v�hrada souvis� s identitou. Co dnes znamen� b�t �echem? Na jedn� stran� m�me bohat� kulturn� n�rodn� tradice. Ty tvo�� podstatnou ��st identity. Druh� ��st se tvo�� ve spole�n�m boji proti nep��teli, co� se n�m dosud da�� pouze v okam�ic�ch z�sk�n� olympijsk�ho zlata. T�mi prav�mi nep��teli ale nesm�j� b�t sportovn� dru�stva, n�br� �ivly, kter� podkop�vaj� zrod demokracie a ob�ansk� spole�nosti. V dne�n� st�le potla�en� spole�nosti poznamenan� absenc� v�ry (nemluv�m o v��e v Boha, ale o v��e, �e existuj� vy��� principy, ke kter�m se ob�an i spole�nost hl�s�) chyb� ochota spole�n� se pustit do nep��jemn�ch bitev proti t�mto �ivl�m.
2. Prvn�ch p�tat�icet let sv�ho �ivota jsem pro�il ve Spojen�ch st�tech. Ale v�hody i nev�hody spojen� s demokraci� v t�to zemi jsem poznal a� pot�, co jsem se v roce 1990 p�est�hoval do �eskoslovenska. Teprve tady jsem si uv�domil, �e demokracie p�edstavuje ani ne tak mo�nost n�co vytvo�it, ale sp�e mo�nost n��emu zabr�nit. Nedovedu si p�edstavit, �e by �ivot v demokracii - oproti �ivotu v totalitn�m re�imu - n�komu vzal n�co podstatn�ho. P�edstava jak�si soci�ln� jistoty zaru�en� st�tem vych�zej�c� z minul�ho re�imu je samoz�ejm� zcela fale�n�. Nicm�n� pro dvacet procent na�ich ob�an�, kte�� z�st�vaj� v�rn�mi komunisty, z�st�v� tato p�edstava st�le sv�dn�. Mnoho lid� myln� spojuje ot�zky existen�n� s ot�zkami politick�mi. V demokracii toti� b�� reformy po��d a je to nav�c ka�dodenn� boj, co� vy�aduje spoustu s�ly i energie. Pro mnoho lid� je st�le leh�� vym�nit vlastn� svobodu za odm�nu garantovan�ho piva za korunu a gul�e za �est.
3. M�m se jako ob�an t�to zem� c�tit dob�e, nebo �patn�? Moje nerozhodnost souvis� s t�m, �e nev�m, co to pro m� dnes znamen� b�t �echem. Nechci hodnotit vlastn� ob�anstv� syst�mem bodov�n� moment�ln�ch v�hod a vyh�b�n� se nev�hod�m. V�t�ina n�roda toti� �ije v t�to "negativn� pohod�", kdy se raduje z vyh�b�n� se nep��jemnostem, nikoliv z prosazov�n� aktivn�ch �i pozitivn�ch �in�. Bl��c� se volby napov� v�c ne� kter�koliv p�edchoz�, jak� bude na�e budoucnost v Evrop�. To, �e ani jedna strana nenab�z� vizi t�to budoucnosti, je zdrcuj�c�. V�clav Havel pomalu miz� z politick� sc�ny, a zat�m se nevyskytuje ��dn� osoba �i proud, kter� by nab�zel st�edn�dob� �i dlouhodob� c�le a vize. Aby se �lov�k pozdvihl, mus� v�d�t k �emu. Nicm�n� nad�ji vkl�d�m do na�� cesty do Evropy a do integrace v n�, zvl prost�ednictv�m �lenstv� v Evropsk� unii. V���m, �e toto �lenstv� p�inese nejen nucen� z�konn� zm�ny, ale �e urychl� rovn� n� vstup do Evropy v tom smyslu, �e se budeme c�tit jako Evropan� i duchovn�. V tom vid�m alespo� jednu nad�ji.
Alice Vegrov�, mal��ka 1. Na�e takzvan� parlamentn� demokracie se mi jev� jako prosp�ch��sk� seskupen� prodchnut� korupc�. Nerozhoduj� my�lenky, ide�ly a profesn� znalosti nutn� pro rozvoj spole�nosti, ale mo�nost rychl�ho osobn�ho prosp�chu, p��padn� prosp�chu sp��zn�n�ch rodin a parti�ek, p��tel��k� s drz�m �elem. Etika a mor�lka se staly sm�n�mi slov��ky. Velk� v�hrady m�m zvl k pr�vn�mu prost�ed�.
2. V porevolu�n� euforii jsem na�la s�lu odej�t ze zam�stn�n� (p�esto�e jsem se starala sama o dv� d�ti). �ivot v demokracii mi umo�nil splnit si sv�j sen d�lat pr�ci, kter� m� napl�uje. Z�rove� m� ale nau�il akceptovat, �e �ivot m� i sou�asnou velmi materialistickou podobu. Ponechal mi star� a dal nov� p��tele. Roz���il mo�nosti sebekultivace (literatura, um�n�, cestov�n�). Z�stala l�tost, �e jsem byla po mnoho let ochuzena o mnoho kr�sn�ch film�, knih, obraz�. Co mi �ivot v na�� sou�asn� demokracii p�edev��m vzal? Iluzi, �e jsme velmi odu�evn�l�, kulturn�, pracovit� a hrd� n�rod.
3. P�i my�lence na bl��c� se volby m� j�m� trudnomyslnost. P�i pr�ci m�m mo�nost sledovat sd�lovac� prost�edky. Chci volit, a nev�m koho. P�edvolebn� tane�ky a af�ry nab�raj� na obr�tk�ch, jsou je�t� hloup�j�� ne� d��v. ��dn� volba ve sv� podstat� nic nevy�e��. Mohou p�ij�t dal�� "oposmlouvy" a jin� p�ekvapiv� chytr�ck� �e�en�. N�ladu by mi lehce pozvedl odchod n�kolika mastodont� nap��� politick�m spektrem. Alespo� vizu�ln� by se n�co zm�nilo.
Jaroslav Wagenknecht, asistent �editele 1. Ano, dne�n� spole�nost mi p�ipad� rozhodn� v�c demokratick�, v�c tolerantn� a m�� n�siln� ne� ta d��v�j��. Na druhou stranu se svobodou projevu zase narostla hrubost a otev�enost v�raz�, kter� se u��vaj� v m�di�ch, politice i v kultu�e. Nejv�t�� v�hrada? Rozh�danost - dosud nejsou dost vyhran�ny (a usazeny) st�tn� instituce, politick� strany, m�stsk� �i obecn� ��ady i nest�tn� organizace. St�le prob�h� reforma, na�t�st� nejde �patn�m sm�rem.
2. �ivot v demokracii mi dal p�edev��m svobodu si vybrat - ve studiu, v my�len�, cestov�n�, zam�stn�n�. Mohu si svobodn� vybrat m�sto, kde budu ��t, sv� p��tele i �ivotn� styl. A co mi �ivot v demokracii vzal? Jako ro�n�k 1973 vid�m hlavn� p��nos - mohu se svobodn� "rozl�tnout". Ale vzal klid m�m rodi��m, kte�� na �ivot v tr�n� spole�nosti nebyli p�ipraveni - na r�st cen, sn�en� soci�ln� ochrany, nutnost obhospoda�ovat vlastn� majetek? Z toho, �e n�s v nov�ch podm�nk�ch st�t nezajist�, pramen� jejich obavy, kter� se pak do jist� m�ry p�en�ej� i na n�s.
3. Ob�ansky se c�t�m, asi jako kdy� m�m lehkou ch�ipku: je to n�hl�, rychl�, nep��jemn� zm�na situace, ale uzdraven� se dostav�, existuj� l�ky, pomoc l�ka�e. M�m dost v�hrad a probl�m�, ale �patn� to nen� - je velk� nad�je na uzdraven�. S volbami n�ladu nespojuji - p�i pohledu na na�e politiky se asi ned� o�ek�vat n�jak� v�razn� zm�na, ale p�esto si mysl�m, �e a� vyhraje kdokoliv, politika st�tu a demokratick� pom�ry se budou pomalu zlep�ovat. Co se t��e hospod��sk�ho v�voje, takov� optimista u� nejsem. Co mi dok�e pozvednout n�ladu? Projevy lidsk� solidarity - kdy� spolu lid� dok�ou spolupracovat na zlep�en� v�eho: z�kon�, hospod��stv�, komunikace?
Jaroslav Hutka, folkov� zp�v�k a skladatel 1. J� si mysl�m, �e dne�n� pom�ry demokratick� jsou. Lid� vol� svobodn� sv� z�stupce. Pravidla demokracie, tedy lidovl�dy, jsou t�m napln�na. Ale on je probl�m v sam� demokracii, �e neexistuje nikdy obecn�, ale napl�uje se v�dycky jen lok�ln�. Toti� t�m, k�m je ten lid, kter� sv� z�stupce vol�. I ve "vysp�l�ch" demokraci�ch to tak je. N�meck� demokracie je n�jak jin� ne� holandsk� nebo italsk�. A ta na�e je prost� �esk�. Na demokracii se toho ned� technicky moc m�nit ani vylep�ovat, ta u� tady je, m� sv� jasn� pravidla, t�m�� v�deck�, a ta se tady dodr�uj�, probl�m je v tom, �e se dodr�uj� po�esku, �e ten "lidovl�dn�" lid je �esk� lid. Demokracie jako syst�m je jen jak�si r�mec pravidel, n�co jako od jedin�ho krej��ho pro v�echny stejn� u�it� kab�t, cosi jako uniforma, ale z�le�� na tom, kter� vyvolenec ji nos�. Tady ji nos� �e�i a k tomu m�m mnoho v�hrad. Moje prvn� v�hrada se t�k� v�elidov� lhostejnosti a zbab�losti. A pr�v� z n� se odv�j� ona nadutost politik�. Nemus� se d�vat do zrcadla, nikdo je ne�ene k zodpov�dnosti, tak se podle toho chovaj�, ani� mus� ten demokratick� kab�t svl�kat. Dostali velkou moc a vliv a nikdo jim nep�ipom�n�, �e politika je pouze slu�ba. A proto�e �ij� v b�je�n�ch poku�en�ch, nemaj� s�lu a v�li si to st�le opakovat. Je to bav� a my obyvatel� jim tu z�bavu nekaz�me. Demokratick� st�t, aby obst�l, mus� b�t schopen vykazovat stejnou moc jako diktatura. Rozd�l je jen v tom, �e v demokracii je ta moc kontrolovateln�, ale mus� se naj�t n�kdo, kdo tu kontrolu vykon�v�. To m��e b�t jen ten, kdo je z�kladn�m kamenem demokracie, a to je ob�an. A m�ra ob�ansk� v�le ke svobod� a �ivotu ur�uje chov�n� toho, kdo ten lidovl�dn� kab�t nos�.
2. Co mi �ivot v demokracii dal, a co naopak vzal? To je n�jak divn� polo�en� ot�zka, kter� moc nerozum�m. �ivot mi d�v� n�co �pln� jin�ho ne� jak�koliv politick� syst�m. A jsou jedinci, kter�m i ta nejhor�� diktatura jejich �t�st� a kvalitu �ivota nepokaz�, a naopak jsou lid�, kter� lidovl�da odstr�� a pon��. Ale p�esto lidovl�du pova�ujeme za smyslupln�j�� proto, �e by m�la m�t �anci usilovat o v�t�� spravedlnost a v�t�� prosperitu pro v�echny, i s t�m blb�m rizikem rozhodov�n� v�t�iny. Za bol�evika jsem byl mlad�, to bylo fajn, ale nebyla to z�sluha bol�evismu, te� st�rnu, ale nen� to vina demokracie. Tohle je ot�zka, kter� v sob� u� zakl�d� na jakousi mrzutou odpov��, k n� se neum�m p�idat.
3. Ty volby budou, mus� b�t, ale j� si nejsem tak �pln� jist, jestli se jich budu ��astnit. A neberu to jako nezodpov�dnost. Nevolit je tak� volba. J�t k volb�m je jen jedna z aktivit ob�ansk�ho �ivota, a mo�n� ani ne ta nejpodstatn�j��. To mezivolebn� obdob� je mo�n� pro ob�any a volby d�le�it�j�� ne� volby samotn�, proto�e v t� dob� ovliv�ujeme politick� strany k tomu, jak� kandid�ty n�m k volb� nab�dnou. Kdy� by jim bylo jasn�, �e ve volb�ch projdou jen charaktern� a odpov�dn� jedinci, tak je na ty kandid�tky daj�. Kdy� maj� pocit, �e tam mohou d�t kohokoliv a �e je to vlastn� jedno, pak nen� koho volit, a to jen znamen�, �e se ob�an� cel� to mezivolebn� obdob� chovali jako ovce, kter�m se m��e k p�e�vykov�n� nab�dnout cokoliv. A v tom j� nejedu.
L�da Zvon��kov�, p�vodn� u�itelka v mate�sk� �kole, 1. Ve sv�tle demokratick�ch voleb, svobody slova, nez�visl� justice a funkce ombudsmana jsou pom�ry teoreticky demokratick�. Trochu n�m to kaz� ned�stojn� postavy, kter� se dostaly na posty a do funkc� a nezvl�daj� je, nebo h��e, zneu��vaj� je. Moje maminka ��k�vala, �e pr�zdn� makovice v�dycky z�konit� vyplavou nahoru. A p�id�vala k tomu, �e ��dn� strom neroste do nebe. M�j mu� je p�esv�d�en�, �e v�t�ina lid� ke spole�ensk� zm�n� po listopadu 1989 p�i�la "jako slep� k housl�m". Mn� by se l�bila p�edstava V�clava Havla o vzniku neform�ln�ch, nebyrokratick�ch, dynamick�ch a otev�en�ch spole�enstv� - "paraleln�ch polis", p�edobrazu smyslupln�ch politick�ch struktur (O lidskou identitu). Vypad� to idealisticky, ale z m�ho pohledu na jeho slova v�dycky do�lo (nebo s odstupem �asu dojde). Jm�no a funkce V�clava Havla jsou nejv�t�� z�rukou a vizitkou na�� demokracie a p��t� kandid�ti na ��ad prezidenta republiky se budou muset hodn� sna�it? M�lo by to platit i u ostatn�ch vrcholn�ch funkc�, ale tady v sou�asnosti v���m jen n�kolika osobnostem, nap��klad Otakaru Motejlovi. Ned�vno jsem poslouchala besedu o funkci st�tu na Svobodn� Evrop�, mysl�m, �e Vojt�ch Cepl ji p�esn� ur�il: "Jedin� povinnost st�tu je udr�ovat normy a ��d. Normy by m�ly b�t p�ijaty a za�ity v�t�inou, jejich pln�n� prob�hat dobrovoln� a spont�nn�. Mravn� pravidla ovliv�uj� literatura (to m� zvl pot�ilo), �kola, c�rkev, m�dia, vzory chov�n� a mor�ln� p��klady." V t�e besed� publicista Jan Mach��ek promluvil o americk� �stav� - ta je ps�na v poko�e p�ed Bohem a inspirov�na desaterem. Negativn� vymezuje, co st�t nen� a co nesm� d�lat. Soudci pak nereprezentuj� st�t, ale spole�nost. To by byla dobr� inspirace i pro n�s.
2. To, �e jsme se do�ili zm�ny pom�r�, m� skoro denn� okouzluje. V prvn�ch letech jsme s p��teli za p�r korun objeli p�l Evropy, mo�n�, �e ve velmi skromn�ch podm�nk�ch, ale o to s v�t��m nad�en�m. P�kn� je, �e jsme se do�kali �iv�ch koncert� znamenit�ch jazzov�ch muzikant�, chod�me na n� �asto a po��d tomu nem��eme uv��it. Tak� nab�dka hudby v obchodech je prakticky sv�tov�. Vych�zej� tady kn�ky, na kter� jsme �ekali l�ta, i novinky, kter� �teme z�rove� s cel�m kulturn�m sv�tem (Primo Levi, Dmitrij Mere�kovskij, Elie Wiesel, Salman Rushdie, Konrad Lorenz, Kurt Vonnegut, David Grossmann, Ferdinand Peroutka, Eva Kant�rkov�, V�clav Havel, Bed�ich Fu��k?). Kdy� se �lov�k zorientuje v tisku a ostatn�ch m�di�ch, p�edem vylou�� nehor�znosti a zbyte�nosti, je slu�n� informov�n o d�n� ve sv�t�, doma i o kultu�e (nap�. UNI, Host, Respekt, s kritick�mi v�hradami Lidov� noviny, T�den). V programu televize je mo�n� naj�t poklady - zahrani�n� dokument�rn� cykly o p��rod�, kultu�e, spole�nosti, historii, filmov� klub, n�kter� publicistick� po�ady? Pro m� je st�le d�le�it� vys�l�n� R�dia Svobodn� Evropa. �e by mi �ivot v demokracii n�co vzal? Na nic nemohu p�ij�t, snad jen to, �e mohl p�ikva�it d��v!
3. Kdy� uva�uji "jako ob�an t�to zem�", n�kdy se styd�m za na�e reprezentanty, mrz� m�, jak zlod�ji v mot�lc�ch (i bez) o�kub�vaj� st�t jako slepici, �asto mi n�kter� af�ry p�ijdou k sm�chu, je to ale sp� �erno�ern� humor; doufejme, �e dal�� generace politik�, mana�er� a VIP bude kultivovan�j�� a hlavn� poctiv�j��. Pova�uji si pr�ce novin���, bez nich by tu byly daleko v�t�� nespravedlnosti a zlo�iny, n�kte�� u� maj� autoritu a profesion�ln� �rove�. K volb�m samoz�ejm� jdeme, dob�e v�me koho nevolit, m�n� dob�e koho volit. Rozhodn� chceme zm�nu tv��� a zp�sob�. N�ladu mi v�dy pozvedne p�kn� v�stava (nap�. Bed�ich Dlouh� v Nov� s�ni), koncert (te� se t��me na Mike Stern Band a Pat Metheny Group). Politika by m�la do na�ich n�lad zasahovat co nejm��, vstup do Evropsk� unie snad donut� zdej�� budouc� reprezentaci ke slu�n�j��mu chov�n�. Dob�e v�m, �e ve sv�t� je spousta starost�, mal�r� a trag�di�, kter� se n�s dot�kaj� a nad kter�mi je t�eba uva�ovat. Zamlouv� se mi my�lenka V. Havla, �e �lov�k je - aspo� ve filozofick�m smyslu - odpov�dn� za cel� sv�t a �e se mus� chovat tak, jak by se m�li chovat v�ichni, a to bez ohledu na to, �e se tak v�ichni nechovaj�.
Kamil Kov��, voln� novin��, b�sn�k, spisovatel 1. O politiku se (ne)zaj�m�m. Na lapid�rn� odpov�� by to mohlo sta�it. Dvouv�znamov�m dvoj�etem mysl�m, �e posledn� praktickou politikou se pro mne stal listopad '89, kdy se hlavn� na (je�t� ne Masarykov�) n�m�st� v Ostrav� konaly demonstrace a setk�valy se davy lid� protich�dn�ch n�zor�. Od t� doby p�ipom�n�m na�eho boxera, kter� vzd�len brance se tv���, �e jej nic nezaj�m�, sta�� v�ak, aby vet�elec s�hl na kliku... Fundovanou odpov�� na ot�zku o demokrati�nosti pom�r� by mohli d�t politologov�. Osobn� pokl�d�m politick� pom�ry i spole�nost za docela demokratick�, proto�e za cel� ta l�ta humorn�-kritick�ho psan� v roli fejetonologa, epigramotologa �i voln�ho novin��e na m� nikdo ne�inil ��dn� politick� ani jin� n�tlak. Za nejtvrd�� v�hradu pova�uji nedostatek politick� konkurence, kterou bych si p�edstavoval jako stranu mlad�ch, vzd�lan�ch, modern�ch politik� (jist�e i politi�ek).
2. �ivot v demokracii mi dal z�kladn� svobody, a� neuv��iteln�, pro generaci na�ich d�t� zcela samoz�ejm� (asi to je dob�e). Mohl mi vz�t iluze, jen�e j� v roce '89 ani neo�ek�val, �e se lid� zm�nou pom�r� n�jak zm�n� k lep��mu, o�ek�val jsem, �e se zlep�� mo�nosti, jak dohl�et, poukazovat na r�zn� �patnosti, tedy prov�d�t spole�enskou kontrolu.
3. Nereaguji na v�roky, a� z m�st nejvy���ch, �e ve spole�nosti panuje kup��kladu "blb� n�lada". (V jak� spole�nosti? Vysok�, vybran�, n�zk�, uzav�en�? Nebo ve spole�ensk� smet�nce?) Proto�e pracuji velice individu�ln�, nepodl�h�m n�jak�m hromadn�m ob�ansk�m poryv�m. Budu-li odpov�dat za sebe, m�m se dob�e, st��dav� jednou na jedni�ku, jindy na p�tku. P�esto�e bych si cht�l p�ed volbami od intrik, taktik, politika�en� je�t� chv�li odpo�inout, c�t�m, �e jsem zpracov�v�n jako v supermarketech, kter� n�m vnukly p�edstavu roztomil�ch V�noc u� po��tkem ��jna, za��tkem �nora je�t� roztomilej��ch Velikonoc... N�ladu by mi pozvedlo, kdybychom co nejl�pe prohl�dli hry nejen superobchod�, ale i p�edvolebn�ch t�m�, kter� mnohdy mluv� o nez�visl�ch voli��ch (voli� - to zn� hrd�), a mysl� si: Na jakou bychom asi zahr�li note�ku mase snadno ovlivniteln�ch figurek? Do vlastn�ch �ad: Pi�me se po tom, co obsahuje volebn� program, ��m se li�� od jin�ch stran. B�hem funk�n�ho obdob� zkusme ned�vat p�ednost ukol�bavkov�m bulv�rn�m �e�i�k�m o n�zk�ch pudech a vysok�ch alimentech politika, ale sledov�n�m, dotazov�n�m, upozor�ov�n�m na jejich (ne)�iny tla��me na ma�inerii politik� zezdola, aby nadstandardn� sna�en� u nov�ch mocip�n� neskon�ilo t�den po volb�ch. V���m, �e se zvy�ov�n�m politick� kultury ob�an� poroste i �rove� na�ich z�stupc�. Letoru mi pozvednou rovn� p�edvolebn� hesla. U� se t��m, co p�ita�liv�ho strany vymyslely.
Ji�� Holas, pr�vn�k u poji��ovac� firmy 1. S jistou m�rou zjednodu�en� je mo�n� pova�ovat dne�n� spole�ensk� a politick� pom�ry v na�� zemi za demokratick�. Jak� ta demokracie ale vlastn� je? Vyv�j� se spr�vn�m sm�rem? Odpov�� na tyto ot�zky u� nen� tak snadn� a jednozna�n�. Demokracie s sebou p�in�� jak pozitivn�, tak i negativn� jevy a pom�r mezi nimi nen� jednoduch� posoudit - z�vis� to p�edev��m na osobn� zku�enosti ka�d�ho �lov�ka, a tak� na mo�nosti porovn�n� s t�m, jak demokracie funguje v jin�ch zem�ch. D�le�it�m �initelem, kter� na kvalitu demokracie v�razn� p�sob�, je i minulost, historick� v�voj, kter� do zna�n� m�ry ovliv�uje, jak um�j�, �i neum�j� lid� s demokraci� nakl�dat. Jakou m�m nejv�t�� v�hradu k sou�asn�mu pojet� demokracie v na�� zemi? Domn�v�m se, �e na�e demokracie doposud nedorostla k pojet� ob�ansk� spole�nosti, kde ve�ejnou prioritou je ob�an, a nikoli pouze ur�it� skupiny lid� �i ur�it� konkr�tn� spolky. V tomto pohledu na�e zem� hodn� zaost�v� a bude trvat dlouho, mo�n� des�tky let, ne� nastane situace, kdy budeme moci ��ci, �e v na�� zemi je na prvn�m m�st� ob�an.
2. �ivot v demokracii mi dal p�edev��m svobodu a volnost, mo�nost vlastn�mi silami dos�hnout toho, co pova�uji za dobr� pro sebe, pro lidi kolem sebe a t�eba i pro spole�nost. Vzhledem k tomu, �e jsem relativn� dlouhou dobu pob�val v �dajn� nejdemokrati�t�j�� a nejliber�ln�j�� zemi na sv�t�, Austr�lii, znamen� pro mne svoboda maximum a jeden z nejd�le�it�j��ch atribut� �ivota, kter�ho bych se nedok�zal vzd�t. A co mi na�e demokracie vzala? Do jist� m�ry iluze, p�ed deseti lety spousta lid� asi �ekala, �e demokracie v roce 2002 bude vypadat jinak. Nyn� ti, co m�li ur�it� o�ek�v�n�, mohou b�t zklam�ni, znechuceni, roz�arov�ni, a lze naj�t i jin� slova pro pocity pramen�c� z chaosu a skute�nosti, �e �ada v�c� nefunguje tak, jak by m�la. Z�sadn� ot�zkou ale je, zda je v�bec z�jem, aby v�e fungovalo. Komu by to prosp�lo, a komu naopak nikoli.
3. Mohu konstatovat, �e jako ob�an se c�t�m vcelku dob�e a pozitivn� nalad�n, mo�n� to ovliv�uje m� povaha optimisty, mo�n� i to, �e se �ad�m k mlad�� v�kov� generaci, kter� m� �dajn� je�t� v�e p�ed sebou. Ale na druhou stranu v�m, �e bych se dok�zal c�tit mnohem l�pe a voln�ji, kdyby se na�e demokracie a pom�ry ve spole�nosti dostaly na vy��� �rove� - kdyby ur�it� normy a pravidla za�aly platit pro v�echny. Volby jsou mo�n� cestou ke zm�n�, nedovedu v�ak posoudit, zda tou zm�nou by mohla b�t pouh� v�m�na politick� garnitury. Sp� by za tu zm�nu k lep��mu v n�kolika n�sleduj�c�ch letech mohlo b�t pokl�d�no postupn� za�len�n� do Evropsk� unie, kter� tvo�� z�kladn� pil�� demokracie, by� ne st�le v ide�ln� podob�. Ka�dop�dn� leto�n� volby uk�ou, jak� to sm��ov�n� bude a jak s touto p��le�itost� bude po volb�ch, a� u� bude u moci kdokoli, nalo�eno.
Petr Chudo�ilov, spisovatel �ij�c� ve �v�carsku 1. �e�i maj� takovou vl�du, jakou si sami zvolili. Tentokr�t jim do toho nikdo nekafral, ani N�mci, ani Rusov�, ne�ku-li Habsburkov�. V tomto smyslu by m�lo b�t mo�no mluvit o demokratick�ch pom�rech. Jenom�e: demokracie za��n� diskus�, a v�t�inov� �ech je prozat�m schopen pouze monologu, doma i ve sv�t�.
2. V roce 1982 jsem byl v r�mci est�b�ck� akce Asanace zbaven ob�anstv� a vyst�hov�n (odsunut) z rodn� zem�. Vr�til jsem se v prosinci 1989 a ob�anstv� si koupil (!) zp�tky. Po rozpadu �eskoslovenska jsem v�ak toto znovunabyt� ob�anstv� op�t ztratil, nebo� nov� z�kon dvoj� st�tn� p��slu�nost (mezit�m jsem se stal �v�carem) v m�m p��pad� nep�ipou�t�. V �esk� republice se c�t�m st�le v�ce jako cizinec, takto m� zde v�t�inou naz�raj� i domorodci. Je mi to l�to. Moc. |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).