Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Obs�hl� soucit aneb Na prahu vym�r�n� �ivota
Brian Swimme

Obs�hl� soucit aneb Na prahu vym�r�n� �ivota (Rozhovor s p�edn�m holistick�m myslitelem Brianem Swimmem o hrozb� hromadn�ho vyhynut�, evolu�n� kosmologii a nov� roli �lov�ka v rozv�jej�c�m se p��b�hu Zem�.)

Brian Swimme (*1950) vystudoval matematickou kosmologii na Oregonsk� univerzit�, p�sobil na Holy Name College v Oaklandu a v Riverdale Center of Religious Research v New Yorku, kde byl jeho mentorem Th omas Berry. Z plodn� spolupr�ce mezi Swimmem a Berrym vznikla jejich proslul� kniha The Universe Story (1992), kter� se stala kl��ov�m d�lem kosmologie "nov�ho p��b�hu". Od roku 1989 p�sob� Brian Swimme jako profesor na Kated�e filosofie, kosmologie a v�dom� (spolu Richardem Tarnasem a Stanislavem Grofem) Kalifornsk�ho institutu integr�ln�ch studi� v San Francisku, kde zalo�il Centrum p��b�hu vesm�ru. Swimme je d�le autorem knih Manifesto for a Global Civilization (1983, s M. Foxem), The Universe Is a Green Dragon (1984), The Hidden Heart of Cosmos (1996). N�sleduj�c� rozhovor, kter� vedla s Brianem Swimmem Susan Bridle, vy�el v �asopise WIE (What is Enlightenment?), �. 19, jaro - l�to 2001. Z anglick�ho origin�lu p�elo�ili Lubo� Sn�ek a Ji�� Zem�nek.

* * *

WIE: Co je podle v�s tou nejv�t�� kriz�, kter� dnes lidstvo �el�? Kter� planet�rn� probl�my si pot�ebujeme uv�domit a na kter� bychom se m�li zam��it p�edev��m?

Swimme: Domn�v�m se, �e nejrychlej��m zp�sobem, jak si uv�domit, co se na planet� d�je, je uva�ovat o hromadn�m vyhynut�. Zem� �as od �asu proch�z� obdob�m hromadn�ho vym�r�n� rozmanit�ch druh� �ivota. Za posledn� p�l miliardu let se takov�ch zlom� jako je ten dne�n�, odehr�lo celkem p�t. P�ed dv�ma sty lety jsme o tom nev�d�li; nem�li jsme nejmen�� tu�en�, �e t�m Zem� pro�la. Te� jsme zjistili, �e Zem� proch�z� takov�mi ohromn�mi kataklyzmaty p�ibli�n� ka�d�ch sto milion� let. A pr�v� v posledn�ch t�iceti �ty�iceti letech jsme p�i�li na to, �e to posledn�, kter� vyhubilo v�echny dinosaury a amonity a mnoho dal��ch druh�, zp�sobil n�raz asteroidu. Stalo se to p�ed p�ta�edes�ti miliony let. O tom nebylo v lidsk� historii ��dn� pov�dom�. Projd�te si V�dy, pod�vejte se do Bible - nikde nic. Ale ve stejnou dobu, kdy jsme objevovali tohle, n�m doch�zelo, �e jedno takov� kataklyzma zp�sobujeme pr�v� te�. Americk� p��rodov�dn� muzeum provedlo p�ed dv�ma roky anketu mezi biology, kter� sest�vala z prost� ot�zky: "Nach�z�me se uprost�ed hromadn�ho vyhynut�?" Sedmdes�t procent z nich odpov�d�lo, �e ano. Hromadn� vyhynut�. Nesta�� otev��t o�i a uvid�t to. Jde o objev, kter� se t�k� celku. Na�e smysly se vyvinuly tak, aby se zab�valy t�m, co je na dosah, zat�mco tohle je z�v�r, kter� se t�k� cel� planety.

Tak�e pr�v� zji��ujeme, �e se nach�z�me uprost�ed hromadn�ho vyhynut�. Za��v�me okam�ik, kdy to nejhor�� z toho, co se na Zemi p�ihodilo b�hem uplynul�ch p�ta�edes�ti mili�n� let, se odehr�v� pr�v� te�. To zaprv�. Zadruh�, zp�sobujeme to my. Zat�et�, v�bec si to neuv�domujeme. Jen velmi mal� skupinka lidstva je si toho v�doma. Zde je p�r ��sel: Ka�d� rok vyhyne minim�ln� p�tadvacet tis�c druh�. Ale kdyby se lidstvo chovalo jinak, nebo pokud by tu lid� v�bec nebyli, vyhynul by jen jeden druh za p�t let. My jsme tedy rychlost p�irozen�ho vyhynut� zv��ili ��dov� t�m�� stotis�ckr�t.

V�bec jsme nebyli p�ipraveni pochopit, co takov�to vyhynut� znamen�. M�li jsme spoustu velk�ch u�itel�. Kdy� se pod�v�me zp�tky do historie, m�li jsme mnoho nesm�rn� inteligentn�ch lid�; ale zkuste se pod�vat nap��klad do v�ech t�ch s�ter nebo Plat�nov�ch dialog�, nikde se tam o vyhynut� nemluv�. Vlastn� si v�bec nemysl�m, �e by si Plat�n nebo Buddha byli v�bec schopni vyhynut� p�edstavit. P�edev��m jsme si v t� dob� nebyli v�domi evoluce. Neuv�domovali jsme si cel� tento proces, tak�e p�edstava vyhynut� ned�vala smysl. Pokud by tehdy v�dci nebo jin� lid� tu a tam objevili n�jak� kosti, domn�vali by se, �e ti tvorov� skute�n� st�le n�kde existuj�, v n�kter� jin� ��sti kontinentu. Tud� ��dn� p�edstava vyhynut� neexistovala. To a� te� n�m za��n� doch�zet, co to znamen� skute�n� vyhladit n�jakou formu �ivota.

Nab�z�m novou p�edstavu, jak to lidem pomoci pochopit. K�es�an� p�em�taj� o Je��ov� uk�i�ov�n� dva tis�ce let. Pokud byste v t� dob� byli nap��klad v Alexandrii, co� byl kosmopolitn� sv�t, kde lid� m�li zpr�vy o tom, co se kde d�je, a vy byste se doslechli, �e byl zabit n�jak� �idovsk� rab�n - to je toho! V�bec by se v�s to nedotklo. Ale od t� doby, cel� dva tis�ce let, o tom k�es�an�t� teologov� p�em��lej�. To m� nakonec dovedlo k my�lence, �e lid� budou mo�n� dal�� milion let uva�ovat nad t�m, co pro Zemi skute�n� znamen� takov�m procesem vyhynut� proj�t. Opravdu to m��e trvat tak dlouho, ne� n�m to pln� dojde, se v�emi d�sledky. Nerozum�m tomu. P�esahuje to mo�nosti m�ho ch�p�n�. Mysl�m, �e nejsme p�ipraveni skute�n� pochopit, co to znamen�. Proto u� jen z�blesk pochopen� toho, o� jde, je dnes n�co ��asn�ho. To je v�e, v co douf�m. Pokud se n�m ho dostane, m��eme za��t p�em��let v rovin� pot�ebn� k tomu, abychom s t�m mohli za��t n�co ��inn� d�lat.

WIE: V �em podle v�s spo��v� �e�en� t�to krize?

Swimme: M�li bychom znovu objevit sebe sama, na �rovni druhu, zp�sobem, kter� n�m umo�n� ��t ve vz�jemn� obohacuj�c�ch vztaz�ch - nejenom s lidmi, ale se v�emi bytostmi tak, aby na�e aktivity skute�n� obohatily sv�t. V sou�asn� dob� na�e p�soben� v�e jen znehodnocuje.

Pod�vejte, podle karikovan� verze na�� civilizace jsme v�ichni materialist�, tak�e nem�me ��dn� pov�dom� o �ir��m v�znamu toho, co n�s p�esahuje. V sou�asn� materialistick� z�padn� kultu�e je na��m �st�edn�m z�jmem jedinec. Jedinec a hromad�n� - �ehokoliv. Sl�vy? Pen�z? To pova�ujeme za �heln� k�men na�� civilizace. Z toho vych�z�me p�i organizov�n� ve�ker� sv� �innosti. Dnes sice existuj� ur�it� faktory, kter� zm�r�uj� takovouto p�edstavu o n�s, ale berte ji jako karikaturu. To, co opravdu nezbytn� mus�me pochopit, je, �e j�drem v�ech v�c� je spole�enstv�. To je st�ed v�eho, na t� nejhlub�� �rovni. My se vyno�ujeme ze spole�enstv�. Jak tedy v�st na�i ekonomiku, aby byla zalo�ena na spole�enstv�, a ne na hromad�n�? A jak bychom m�li v�st n�bo�enstv�, aby n�s u�ilo o spole�enstv�? A kdy� �eknu "spole�enstv�", mysl�m t�m cel� pozemsk� spole�enstv�. To je tou kone�nou posv�tnou dom�nou - pozemsk� spole�enstv�.

Z�kladn� my�lenkou tedy je posunout se od ch�p�n� Zem� jako skladi�t� �i obchodn�ho domu k jej�mu vn�m�n� jako matrice, jako p�dy, z n� jsme se zrodili, na�eho z�kladn�ho spole�enstv�. Tohle je jedna z d�le�it�ch v�c� v Darwinovi, kter� n�m ukazuje, �e v�echno je jedna rodina. Mluvme o spiritu�ln�m vhledu! V�e je vz�jemn� sp��zn�no na �rovni genetick�ch vztah�. Dal�� jednoduch� zp�sob, jak to vyj�d�it, je ��ci: "Vybudujme civilizaci, kter� je zalo�ena na realit� na�ich vztah�." Pokud pova�ujeme �lov�ka za vrcholek t�to obrovsk� pyramidy, pak v�e, co se nach�z� pod n�m, nem� ��dnou hodnotu a my to m��eme pou��vat, jak se n�m zachce. V minulosti to nebylo tolik patrn�, proto�e n� vliv byl men��. Ale dnes jsme se stali planet�rn� silou. A chyby takov�ho postoje se n�m nyn� n�hle ukazuj� v podob� n�sledk� na�ich �in�.

To, �e ka�d� biologick� druh na planet� je pr�v� te� formov�n p�edev��m svou interakc� s lidmi, je ohromuj�c� zji�t�n�. Nikdy d��v tomu tak nebylo. T�i miliardy let se �ivot vyv�jel ur�it�m zp�sobem; ve�ker� evoluce se odehr�vala v divo�in�. Ale nyn� to jsou lidsk� rozhodnut�, je� za��naj� ur�ovat, jak bude tato planeta fungovat a vypadat po dal�� stovky milion� let. Pohle�te na dub, pohle�te na vosu, pohle�te na nosoro�ce. Kr�sa t�chto forem je v�sledkem cel�ho toho procesu p��rodn�ho v�b�ru, jen� se v minulosti odehr�l. Ale to, jak budou tyto bytosti vypadat v budoucnosti, za��n� b�t ur�ov�no p�edev��m t�m, do jak�ch vztah� se dost�vaj� s n�mi. Proto�e my jsme v�ude. Stali jsme se mocn�mi. My jsme dnes tou planet�rn� dynamickou silou s �irokou �k�lou p�sobnosti. Dok�eme si tedy uv�domit tuto skute�nost a objevit sami sebe na �rovni pozn�n� a moudrosti, kter� je po n�s po�adovan�? To je povaha na�� d�jinn� chv�le. Na�e moc n�s p�edb�hla, p�edb�hla na�e v�dom�. Je to v�zva, jak� jsme nikdy p�edt�m ne�elili: znovu se nau�it b�t takov�m �lov�kem, kter� je skute�n�m obohacen�m i pro ostatn� tvory.

Chcete-li se vyd�sit, pak se zkuste zodpov�dn� zamyslet nad t�m, jak budou vypadat �irafy za milion let. Nebo slon indick�. Biologov� jsou p�esv�d�eni, �e slon indick� u� v divo�in� existovat nebude. Dokonce u� te� nem��e v divo�in� ��t gepard. To znamen�, �e sloni indi�t�, kte�� budou v budoucnosti existovat, budou ��t hlavn� v na�ich zoo, podobn� jako gepard. Tak�e druh prost�ed�, kter� pro n� vytvo��me, bude formovat jejich svaly, kostry a v�echno ostatn�. Hovo��m o milionech let. To je v�zva, kter� vyzna�uje tento okam�ik, proto�e tohle je doba, kdy Zem� proch�z� hlavn� f�z� prom�ny - dynamika planety za��n� b�t z�visl� na rozvoji lidsk�ho v�dom�. V�te, j� si opravdu mysl�m, �e probuzen�, osv�cen�, m��e zachr�nit sv�t, �e m��e zachr�nit planetu. Proto�e d�l�me v�ci, kter� si nikdo z n�s nep�eje. A d�l�me je, proto�e si jich nejsme v�domi. Tak�e pokud se dok�eme probudit a nasm�rovat ve�kerou na�i energii t�mto sm�rem, pak hluboce v���m, �e se budou d�t ohromn� kr�sn� a l��iv� v�ci.

WIE: �asto hovo��te o tom, �e se nach�z�me v jedine�n�m okam�iku lidsk� historie, proto�e m�me nyn� znalost �trn�cti miliard let kosmologick� evoluce, kter� n�s do tohoto bodu dovedla - a �e n�m toto pozn�n� p�in�� zodpov�dnost, kterou jsme si nikdy p�edt�m neum�li p�edstavit. M��ete n�m alespo� nast�nit rozsah t�to evoluce?

Swimme: Je to opravdu prost�. Cel� ten p��b�h se vejde do jednoho ��dku. Jde o nejv�t�� v�deck� objev: Vezmete plynn� vod�k a nech�te ho o samot� a on se prom�n� v r��e, �irafy a lidi.

WIE: To je ta kr�tk� verze.

Swimme: Ano, a d�vod, pro� m�m tuto verzi r�d, spo��v� v tom, �e vod�k je plyn bez barvy a z�pachu a podle p�edsudk� na�� z�padn� civilizace jej ch�peme jako pouhou materi�ln� l�tku. Nic v�c v tom nen�: prost� jen vezmete vod�k, nech�te ho o samot� a on se prom�n� v �lov�ka - a to je hodn� zaj�mav� informace. Pointou je, �e pokud jsou lid� spiritu�ln�, je spiritu�ln� i vod�k. To nab�z� neuv��itelnou p��le�itost, jak se vymanit z tradi�n�ho dualismu - �e duch je tam naho�e a hmota je tady dole. Ve skute�nosti je tomu jinak. Hmota prostupuje v��m a stejn� tak v��m prostupuje i duch. Proto tedy miluji tuto kr�tkou verzi.

Dobr�, te� ta del�� verze: P�ed t�in�cti miliardami let, podle nejsou�asn�j��ch odhad�, vznikne vesm�r jako element�rn� ��stice a ohromn� ��r. Nen� jenom triliony stup�� hork�, je tak� milionkr�t hust�j�� ne� olovo. Tak�e vesm�r neza��n� jako ohe�. Za��n� jako n�co neuv��iteln� hust�ho, hork�ho - v�bec si to neum�me p�edstavit. Zn�me to jenom jako n�jak� ��sla. A pak za�ne expandovat. Za t�i sta tis�c let vychladne natolik, �e se mohou zformovat atomy. Jsou to atomy vod�ku. A s t�m, jak hmota d�l chladne a expanduje, za��n� se uskupovat do t�ch velk�ch mrak�, kter�m ��k�me galaxie.

Kdy� byl vesm�r star� asi miliardu let, jako v���c� sn�hov� vlo�ky vstoupily do existence galaxie - sto miliard galaxi�. Byl to neuv��iteln� okam�ik, proto�e to byla jedin� doba v historii vesm�ru, kdy se mohly galaxie zformovat. P�ed t�m byl vesm�r moc hust� a hork�; po tom byl zase p��li� ��dk� a rozprostran�n�. Stephen Hawking objevil n�co neuv��iteln�ho. Kdy� se pod�v�te na expanzi vesm�ru, je to v�echno energie, �e? Prost� to exploduje, ale ve stejn�m okam�iku tu m�te i vazebnou s�lu, gravitaci, kter� to dr�� pohromad�. M�te tyto dv� protikladn� s�ly. Pokud by gravita�n� s�la byla jen nepatrn� siln�j��, cel� vesm�r by se b�hem milionu let smrskl do �ern� d�ry. Anebo, pokud by gravita�n� s�la byla men��, vesm�r by se roztrhal na kusy a ��dn� galaxie by se nezformovaly. Je to neuv��iteln� rovnov�ha. Rozd�l �in� 1/1059 - co� je triliontina triliontiny triliontiny procenta. Tak k�ehk� je to v�c. Delik�tn�j�� ne� tanec na ost�� no�e.

Pozd�ji se galaxie st�vaj� st�le slo�it�j��mi t�m, �e hv�zdy ho��, a aby mohly ho�et, p�em��uj� prvky ve sv�m j�dru. T�mto zp�sobem se vod�k p�em�nil v helium. A pozd�ji, kdy� se hv�zda stane je�t� �hav�j��, se helium p�em�n� v uhl�k, a tak d�l. V�echny prvky vznikaj� uvnit� hv�zdy, kter� potom exploduje. Tak�e dal�� hv�zda, kter� vznikne, se formuje z t�chto slo�it�j��ch prvk� - a s t�m se objevuje mo�nost vzniku planet.

V�echny prvky na�eho t�la, jeden ka�d� z nich, byl ukov�n hv�zdou. Walt Whitman to tu�il, kdy� napsal: "St�blo tr�vy nen� m�� ne� denn� d�lo hv�zd." A vy dum�te, jak na to p�i�el, �e? Inu, tomu se ��k� sebepozn�n�. Jin�mi slovy, hv�zda zrodila prvky, kter� se pak samy slou�ily do podoby Walta Whitmana. Tak�e bychom mohli ��ci, �e to, odkud poch�zel, m�l Walt Whitman ulo�eno hluboko ve sv� pam�ti.

WIE: To je ohromuj�c� intuice.

Swimme: A podobn� kdy� Einstein objevil obecnou teorii relativity, objevil ji zevnit�. Nepot�eboval k tomu ��dn� data o rozp�n�n� vesm�ru ani cokoli jin�ho. �ekl jen, �e vstoupil do pohyb� vlastn�ch �trob - podivn� zp�sob uva�ov�n� o kreativit� - a v�noval pozornost tomu, co se d�lo uvnit�, a zplodil gravita�n� rovnice, kter� dnes pou��v�me. Pr�v� tohle podle m� u�inil Whitman. Pronikl hluboko do sv� vlastn� t�lesn� reality a m�l intuici o hv�zd�ch. A my jsme nyn� objevili empirick� detaily, kter� ji potvrzuj�. Pr�v� tohle miluji - ka�d� z n�s poch�z� z hv�zd.

Ale zp�t k na�emu p��b�hu - v ur�it�ch planet�rn�ch syst�mech se formuje �ivot. Jde o obrovskou transformaci. �ivot se objevuje asi p�ed t�emi a p�l miliardami let a potom asi p�ed sedmi sty miliony let za�ne nab�vat na slo�itosti. A pak vznikne jeden zvl�tn� rod - �ervi. To �ervi ve skute�nosti vyvinuli p�te� a nervov� syst�m. Jsme tak fascinov�ni mozkem, a oni jej vytvo�ili �ervi. Rozum�te, jak� t�ma tu rozv�j�m? Vod�k. St�v� se n�mi. Ve�ker� hmota je spiritu�ln�. A jestli�e �ervi dok�� stvo�it mozek, pak je kreativita v�ude!

Pak m�me pokro�ilej�� formy �ivota - pokro�ilej�� ve smyslu komplexn�j��. Pro�li jsme r�zn�mi stupni lidstv� a na�e v�dom� se postupn� rozvinulo. A potom dosp�jeme k tomuto bodu: objevujeme sami sebe uprost�ed tohoto velk�ho p��b�hu. A vid�te, v�echno to, k �emu do�lo p�edt�m, bylo nezbytn�, abychom skute�n� mohli objevit sami sebe ve vesm�ru pr�v� te� - v�echen ten v�voj mysli, pou��v�n� n�stroj� atd.

Ale cesta, kterou v�s chci vt�hnout do p��b�hu, vede zp�tky ke zrodu galaxi�. Byl jen jeden okam�ik, kdy se mohly galaxie zformovat, ��dn� jin� p�ed n�m ani po n�m. Mysl�m, �e se podob� pr�v� na�� sou�asnosti. Je to ta chv�le pro planetu, kdy m��e procitnout skrze �lov�ka, tak�e dynamika evoluce m� p��le�itost za��t fungovat na t�to nov� �rovni. D��v by k tomu doj�t nemohlo. A ohromuj�c� na tom je, �e k tomu pravd�podobn� nedojde u� nikdy potom. Pokud se n�m tento p�echod nepoda��, bude kreativita planety s nejv�t�� pravd�podobnost� tak oslaben�, �e u� nebudeme schopni takov� posun uskute�nit. D�siv� p�itom je, �e kreativn� m�sta ve vesm�ru skute�n� mohou ztratit svou tvo�ivost. Hovo�ili jsme o zrozen� galaxi�. Existuj� dv� z�kladn� formy galaxi�, spir�ln� galaxie - galaxie se spir�ln�mi rameny - a eliptick� galaxie, kter� mohou b�t v�t�� nebo men��, ale nemaj� ��dnou vnit�n� strukturu. Galaxie, kter� maj� spir�ln� ramena, mohou tvo�it nov� hv�zdy. A tak hv�zdy formuj�, tvo�� prvky a rozptyluj� je. A pak zformuj� dal�� hv�zdu, dal�� hv�zdnou soustavu a tak to pokra�uje d�l. Ale v eliptick�ch galaxi�ch to nejde. Podle na�ich sou�asn�ch poznatk� do�lo v ur�it� dob� ke sr�ce spir�ln�ch galaxi�, kter� si t�m zni�ily svou vnit�n� strukturu a staly se eliptick�mi galaxiemi. Eliptick� galaxie tu prost� jen tak jsou a hv�zdy zhas�naj� jedna po druh�. Tak�e my se skute�n� m��eme vytratit z t� hlavn� linie kreativity ve vesm�ru.

Nyn� se nach�z�me uprost�ed galaxie Ml��n� dr�hy. Je v n� dv� st� miliard hv�zd a mnoho z nich m� planety. Mo�n� �e mnoh� z nich jsou obda�eny inteligentn�m �ivotem. Ve zn�m�m vesm�ru existuje p�ibli�n� sto miliard galaxi�. Z�ejm� se spoustou hv�zd; a s nejv�t�� pravd�podobnost� tak� se spoustou �ivota. Kdo v�? Ale jestli�e o tom uva�ujete z hlediska kreativity vesm�ru, m��e se st�t, �e mnoho planet bude proch�zet p�echodem, kter�mu dnes �el�me. A pokud ho nezvl�dnou, zahynou - tak jako eliptick� galaxie. Tak�e v�zva, kter� je tu p�ed n�mi jako lidmi, je uv�domit si, �e to, co pova�ujeme za mal�, je ve skute�nosti nezm�rn�. Samotn� forma na�eho v�dom� m� kosmologick� v�znam, kter� jsme d��ve neznali. Hovo�il jsem o n�m v evolu�n�m smyslu, pokud jde o zv��ata a tak podobn�, av�ak na�e v�dom� m��e tento kontext p�esahovat. A to m��e m�t ohromn� d�sledky pro galaxii jako celek.

Tak n�jak by se dalo uva�ovat o uplynul�ch t�in�cti miliard�ch let tohoto p��b�hu - p�em��let o v�zv�, kter� je p�ed n�mi, jako o kosmologick� v�zv�. Pro�li jsme v minulosti p�echodov�mi f�zemi, kter�mi jsme mohli proj�t chybn�. Pak by sice na�e planeta byla asi st�le na�ivu, ale zcela ur�it� ne na t� �rovni komplexity, kterou kolem sebe vid�me dnes. V�bec nechci tvrdit, �e to, co se odehr�v�, bylo ji� p�edem n�jak napl�nov�no, aby se stalo. Je to mnohem dobrodru�n�j��.

WIE: Toto nov� pozn�n� historie vesm�ru ur�it� posouv� hranice va�� p�edstavivosti.

Swimme: Ano, p�esn� tak. P�edstavte si, jak� to bylo, kdy� se ve m�st� uk�zal Kopern�k a ozn�mil poprv� lidem: "Hej, v�te to? Zem� se ot��� kolem Slunce." Zkuste se do toho v��t. Nedok�zali jsme to. Nebyli jsme schopni jednat. A tak jsme se rozd�lili: v�da se vydala jednou cestou a n�bo�enstv� a spiritualita druhou. V ur�it�m smyslu jsme dnes ve stejn� situaci. Dok�eme naj�t prost�edky, jak tuto situaci uchopit a jak s n� nalo�it? To je v�zva pro imaginaci.

WIE: A co je t�m nejd�le�it�j��m katalyz�torem pro prom�nu sv�tov�ho n�zoru, o n� tu hovo��te?

Swimme: R�d bych na to znal adekv�tn� odpov��. Zat�m jsem dosp�l k z�v�ru, �e existuje mnoho takov�ch katalyz�tor�. Pro n�kter� lidi je to v�d�n�, prost� naslouch�n� tomuto nov�mu p��b�hu vesm�ru - to je to, co d�l�m p�i v�uce. Pro jin� je to zase osobn� trag�die. Nebo t�eba m��ete m�t od ran�ho d�tstv� hlubok� vztah k n�jak�mu kr�sn�mu m�stu a pak se na n�j vr�t�te a najdete jej zni�en�. N�kte�� lid� se probouzej� prost�ednictv�m r�zn�ch forem meditace, jin� pomoc� psychoaktivn�ch l�tek. Vid�m mnoho mo�n�ch katalyz�tor�. Nem�m asi adekv�tn� odpov��, ale pro m� bylo katalyz�torem pozn�n�. Je naprosto ohromuj�c�, co dneska zn�me. Tak�e to je moje vlastn� cesta. Ale neup�ednost�uji jednu cestu p�ed jinou, proto�e jsem se setkal u� s tolika lidmi, kte�� za��naj� ch�pat smysl v�eho toho a p�itom p�ich�zej� z nejr�zn�j��ch sm�r�.

WIE: �asto mluv�te o tom, jak je d�le�it� zapojit "obs�hl� soucit". Co t�mto pojmem mysl�te?

Swimme: Kdy� pou��v�me slova jako soucit, m�me sklon omezovat je na lidsk� sv�t. ��ste�n� to souvis� s t�m, o �em jsem mluvil p�edt�m, tedy �e o zbytku vesm�ru uva�ujeme jako o pouh� surovin� a nepou��v�me ve vztahu k n�mu slova, kter� jsou spiritu�ln�, v�el�, emocion�ln�. V�deck� tradice takov� snahy v�dy ozna�ovala jako "projekci" - jako projikov�n� na�ich vlastnost� na vesm�r jako celek nebo na p��rodu. A pova�ovalo se to za n�co hrozn�ho. Domn�v�m se v�ak, �e takov� p��stup se hrout� s t�m, jak si za��n�me uv�domovat, �e to v�e je jedna energetick� ud�lost. Je to jedna cesta, jeden p��b�h, tak�e vlastnosti, kter� plat� pro �lov�ka, jsou tak �i onak platn� i pro dal�� sou��sti vesm�ru. Proto mluv�m o soucitu jako o v�ce�rov�ov� skute�nosti. Nen� to n�co, co je vlastn� pouze lidem.

M�j v�klad je n�sleduj�c�. Domn�v�m se, �e gravita�n� p�ita�livost je ranou formou soucitu nebo p��e. Pokud by v z�kladech vesm�ru takov� druh p��e neexistoval, nedo�lo by k formov�n� galaxi� - a my bychom dnes nevedli tuto diskusi. V organick� form� se tato p��e nebo soucit za��naj� projevovat s t�m, jak se postupn� rozv�j� pouto mezi matkou a jej�m potomkem. Jak v�te, po dlouh� �as ��dn� takov� pouto neexistovalo. ��dn� p��e - p�inejmen��m ��dn� viditeln� projev starostliv� p��e - neexistuje nap��klad u bakteri�. Bakterie se jednodu�e replikuj�. T�eba tam n�jak� p��e je, ale my jsme ji je�t� nerozpoznali. Av�ak kdy� se dostanete k savc�m, do doby p�ed n�jak�mi dv� st� dvaceti miliony let, toto pouto mezi matkou a d�t�tem tam u� existuje. P�ich�z� jako genetick� mutace. Jeliko� d�ky n� m� potomek vy��� �anci na p�e�it�, za��n� se mutace ���it a st�v� se charakteristick�m znakem cel� populace. To je pr�v� to pouto mezi matkou a kojencem. Pak se vyvinou dal�� pouta mezi sourozenci, ��m� se jejich �ance na p�e�it� d�le zvy�uj�. V�echno, co zde ��k�m, odpov�d� darwinovsk� biologii. Nen� to nic, co by bylo mimo hlavn� proud sou�asn� v�dy. Vypov�d� to o tom, �e dynamika darwinovsk� biologie podporuje objeven� se soucitu. Projevuje se mezi matkou a d�t�tem, mezi sourozenci, a dokonce se vyv�j� i mezi skupinami p��buzn�ch. A za��n� se ���it.

A nyn� p�ich�z� na sc�nu �lov�k. Jsme prvn�m biologick�m druhem, kter� m� skute�nou mo�nost pe�ovat o v�echny ostatn� druhy. Na�i nejbli��� p��buzn� jsou �impanzi a ur�it� se staraj� jeden o druh�ho, ale svou p��i neroz�i�uj� n�jak�m viditeln�m zp�sobem d�l na ostatn� druhy, a to dokonce ani kdy� sd�lej� spole�n� teritorium t�eba s pavi�ny. Ptal jsem se p��rodov�dc�, zda n�kdy vid�li, �e by se �impanz staral o pavi�na, ale oni nic takov�ho nepozorovali. Av�ak s lidmi tu najednou m�te, hlavn� d�ky lidsk� imaginaci, mo�nost skute�n� p��e. Mysl�m, tedy pe�uji. Hodn� se star�m o gepardy. Ale s divok�m gepardem jsem nikdy ��dnou zku�enost nem�l. Podle m� se v prostoru lidsk�ho v�dom� nyn� za��n� vyno�ovat obs�hl� soucit, jen� prostupuje vesm�rem od sam�ho po��tku. To je ten jedin� rozd�l. My jsme soucit sice nevymysleli, ale on n�mi plyne - nebo by mohl plynout. F�ze prom�ny, v n� se, jak se zd�, nach�z�me, z�vis� podle m� na tom, zda se v lidsk�m druhu rozvine obs�hl� soucit.

WIE: Tvrd�te, �e prost�ednictv�m evoluce, darwinovsk�ho p��rodn�ho v�b�ru, se rozvinul vztah p��e a starostlivosti, ale �e nyn� m�me p��le�itost a zodpov�dnost tuto p��i a starost v�dom� roz���it za r�mec toho, co je ji� geneticky ur�eno. Ve videos�rii Imaginace Zem� (the Earth's Imagination)) ��k�te: "Je b�je�n�, �e milujete �leny sv� rodiny, ale jak� je v� emocion�ln� vztah k ostatn�m druh�m, kter� jsou mimo dosah va�ich gen�" Tohle je skute�n� v�zva. Nep�ijde n�m nevd��n�, �e jsme un�eni pouze citov�mi vazbami, kter� se vytvo�ily v minulosti? Co kdybychom se v�novali rozv�jen� hlub��ho z�jmu o v�echny druhy?" Mohl byste ��ci, jak to tedy ud�lat - jak roz���it dosah na�� p��e a ��asti?

Swimme: Jsem p�esv�d�en, �e jako prvn� krok posta�� za��t n��emu v�novat svou pozornost. Je p�ece ��asn�, �e kdy� spo�ineme na n��em svou pozornost�, po ur�it� chv�li n�s to za�ne fascinovat. Bez ohledu na to, co to je. Schopnost prodl�vat s v�cmi je jedine�nou lidskou vlastnost�, proto�e nem�me tak pevn� dan� programy �innost�, jako je tomu u ostatn�ch druh�. M��eme proto zapomenout na v�echno ostatn� a prost� spo�inout na n��em svou pozornost�. ��k�m tomu "schopnost civ�t". M��eme v�novat pozornost velryb�m nebo kolib��k�m a prost� se jimi nechat okouzlit. Jde o hlubok� zp�sob vn�m�n� nebo kontemplov�n� a j� m�m tu�en�, �e kdy� si my lid� dovol�me nechat se fascinovat jin�mi tvory, budou v n�s probouzet psychick� hlubiny odr�ej�c� jejich kr�su. A tehdy si za�neme uv�domovat, �e jsou pro n�s ��asn� podstatn�. Mo�n� n�s ohrom�, jak nezbytn� jsou pro na�i radost, pro n� pocit zdrav� nebo �t�st�. N��eln�k Seattle �ekl, �e kdyby tu zv��ata nebyla, zem�eli bychom osam�lost�. Domn�v�m se, �e hlub�� pro��v�n� p��e za��n� tehdy, kdy� si dovol�me nechat se pohnout �ctou - a to ke v�em t�m rozmanit�m tvor�m, bez ohledu na to, kter�ho z nich jsme si vybrali. Budeme-li jim v�novat pozornost, za�neme si uv�domovat jejich obrovskou vzne�enost. Abraham Heschel �ekl, �e �cta je prvn�m krokem k moudrosti. M��ete jen tak sed�t a pozorovat ryby a p�em��let o tom, jak se po stovky milion� let vyv�jely, a p�edstavovat si, co pro��vaj�, a po chv�li se pono��te do kontemplace o tom nejzaz��m. Pr�v� tohle pova�uji za prvn� krok k soucitu.

WIE: Mnoho duchovn�ch tradic hovo�� o p�ekro�en� sebest�ednosti a projeven� hlubok� p��e o druh� jako o nejd�le�it�j��m bod� duchovn� cesty. Prom�na na�ich z�kladn�ch motivac�, posun od v�lu�n�ho z�jmu o sebe sama do stavu, v n�m� je n� �ivot zalo�en na skute�n� p��i a up��mn�m z�jmu o ve�ker� �ivot kolem n�s, znamen� zcela radik�ln� transformaci. Duchovn� cesty, kter� se zab�vaj� t�mto druhem transformace, zahrnuj� obvykle ohromn� odevzd�n� a �asto rozs�hlou, l�ta trvaj�c� spiritu�ln� praxi. Av�ak situace, v n� se nyn� na planet� nach�z�me, je kritick�. Mysl�te si, �e je st�le mo�n�, aby dostate�n� mno�stv� lid� u�inilo tento skok dostate�n� rychle, abychom mohli na�� sou�asnou kriz� proj�t?

Swimme: Domn�v�m se, �e tento proces uskute��uje vesm�r s�m. Nicm�n� my se ho za��n�me v�dom� ��astnit, a to je mimo ��dn� d�le�it�. Z�rove� je t�eba m�t na pam�ti, �e to ned�l�me my. Mysl�m, �e vesm�r na tom u� dlouho pracuje a �e pr�v� te� exploduje uvnit� lidsk�ho v�dom�. To v�ak nen� na�e starost, a tak nem�m ani tu nejmen�� p�edstavu, zda m�me dost �asu. Pro m� je to t�m�� druhotn� ot�zka. Zd� se b�t jen hluboce spr�vn�, �e o tom p�em��l�me a �e na tom pracujeme. Av�ak mysl�m si, �e v�echny duchovn� tradice za��naj� intenzivn�ji p�sobit, kdy� se dov�daj� o t�to nov� kosmologii a o tomto zlomov�m okam�iku, kter�mu jako lidsk� druh �el�me. To se bude st�le v�c roz�i�ovat. Tak�e by to mohlo prob�hnout velmi rychle. Anebo to m��e trvat tis�ce let. Nev�m.

WIE: Va�e vize spiritu�ln�ho probuzen� p�edstavuje pojet� evolu�n� cesty vesm�ru jako n�s sam�ch, posun od na�eho vn�m�n� se jako odd�len�ch jedinc� ke ztoto�n�n� se s vesm�rem jako na��m v�t��m J�. Co si mysl�te o v�chodn�ch mystick�ch tradic�ch, kter� n�s orientuj� v�lu�n� na to, abychom p�trali po osv�cen� uvnit� sv�ho nitra, a o takov�ch v�roc�ch, jako je tento od slavn�ho indick�ho mudrce Ramany Mah�ri�iho: "V�echny h�dky o stvo�en� a o povaze vesm�ru, o evoluci a Bo��m z�m�ru atd., jsou neu�ite�n�. Nevedou n�s k na�emu prav�mu �t�st�. Lid� se sna�� hloubat o v�cech, kter� jsou mimo n�, d��v ne� se pokus� zjistit ,Kdo jsem j�?" Jenom tohle n�s m��e dov�st ke �t�st�.?

Swimme: Mohu v�m vykl�dat jen o sv�m sm��ov�n�. Je tolik v�c�, o n� se star�me, kter� nos�me v na�ich srdc�ch, jim� chceme pomoci. Lid� trp�. Zv��ata trp�. Tak�e jak m�m jednat, abych byl u�ite�n�?

To je to, na� se zam��uji. V�echno, na co mysl�m, se k tomu n�jak vztahuje. Prost� b�t zodpov�dn� a ��astnit se procesu, kter� prohloub� radost. To je jedin� cesta, kterou mohu p�edlo�it. To je moje velk� nad�je. M��e tu b�t tendence jedince zam��it se na "sv� osv�cen�" a tak d�l. Ale nezd� se, �e by to bylo skute�n� pot�ebn� pr�v� te�. Anebo to �pln� nesta��.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).