![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
�ivot jako apokalyptick� mysterium aneb Kudy a jak d�l?
Tom� Bon�k
Autor (*1972) je antroposof a far�� v Obci k�es�an�, p�edn�� o duchovn�ch, kulturn�ch a historick�ch t�matech doma i v zahrani��, je lektorem Akademie soci�ln�ho um�n� TABOR a Collegia lucis a redaktorem sborn�ku Okruh a st�ed. * * * A� se jednou lid� budou zam��let nad na�� dobou, budou na dvac�t� a jednadvac�t� stolet� jist� pohl�et jako na dobu velk�ch a z�sadn�ch zm�n. Mnoh� z toho, co po stalet� a tis�cilet� neslo �ivot n�rod�, kmen�, rodin i jednotlivc�, zmizelo �i miz�. Globalizovan�m sv�tem se ���� bezradnost a �zkost n�rod�, nev�douc�ch kam se pod�t. Mnoz� v t�to souvislosti hovo�� o z�niku Z�padu, konci d�jin, soumraku civilizace a maj� pocit, �e se v�ude ���� n�lada smrti. Tam, kde miz� star� ��dy a hodnoty, hroz� chaos. Rozpad a ztr�ta jsou skute�n� jevy, kter� doprov�zej� smrt. St�le znovu si m��eme v��mat zaj�mav�ho fenom�nu: o tom, co se ztr�c�, se p�� stohy knih, ale tento fakt mnoho nezm�n�. Diagn�za sou�asn�ho stavu vskutku nen� t�k�. Hor�� je to s ot�zkou kudy a jak d�l?S�ly smrti vystoupily z propasti a my m��eme m�t opr�vn�n� dojem, �e �ijeme v pekle �i p�inejmen��m v p�edpekl�. To se net�k� jen extr�mn�ch situac� novodob� historie. I n� b�n� �ivotn� prostor je pln� �kodliv�ch l�tek, z�pachu, hluku, soci�ln�ch a kulturn�ch zmatk� a nepot�ebn�ch informac�. Jen s notnou d�vkou naivity se m��eme domn�vat, �e za n�s zvolen� elity n�co podstatn�ho vy�e��. Kam se �lov�k pod�v�, ztr�c�me p�du pod nohama. Uv�dom�me-li si hloubku a radik�lnost zm�n, kter�mi pro�el sv�t za posledn� dv� stolet�, m��e se n�s zmocnit z�vra�. D��ve a nyn� V dob�ch, kdy komponoval bo�sk� Mozart a psal velk� Goethe, pracovala v�t�ina Evropan� v zem�d�lstv� (podle n�kter�ch �daj� p�es devades�t procent). Tito lid� �ili ve vesnick�ch spole�enstv�ch nesen�ch nejr�zn�j��mi tradicemi a lidov�mi zvyky. �ivot p�edindustri�ln� vesnice byl nutn� konzervativn�. Lid� �est dn� t�ce pracovali a v ned�li se sch�zeli v kostele, kter� tvo�il z daleka viditeln� st�ed jejich vnit�n� i vn�j�� krajiny. Kolem n�j st�ly obytn� domy, chl�vy a stodoly a kolem nich pak byly zahrady, pole, louky a lesy. Lid� t�m�� necestovali a cel� �ivot zpravidla pro�ili na jednom m�st�. Je�t� v barokn� krajin� bylo mo�n� rozpoznat tuto tradi�n� strukturu �ivotn�ho prostoru. �e to byl prostor k �ivotu, lze poznat t�eba i z toho, �e fauna a fl�ra barokn� krajiny byla druhov� nejrozmanit�j�� za celou historii. Lidov� zvyky, ve kter�ch se mnohdy bezprost�edn� zrcadlila d�vn� pohansk� i k�es�ansk� moudrost, nesly a pochopiteln� i smyslem napl�ovaly �ivot lidsk�ho spole�enstv�. I kdy� se i v t�chto dob�ch vedly v�lky, byl lidsk� �ivot v podstat� po v�ech str�nk�ch zdrav�. N�co z tohoto zanikl�ho sv�ta v�erej�ka k n�m dodnes promlouv� z Babi�ky Bo�eny N�mcov�. Jak radik�ln� se sv�t zm�nil s p��chodem techniky si lze uv�domit na mnoha v�cech. Jeden nepatrn�, ale charakteristick� p��klad za v�echny. P�ed n�kolika lety mi jeden sta�i�k� lesn�k s bolest� v hlase vypr�v�l, jak se zm�nil vztah lesn�ch d�ln�k� k lesu pot�, co za�ali pracovat s motorovou pilou a t�kou technikou. D��ve v tichu lesa zn�ly jen �dery seker a �ez�n� ru�n�ch pil - lesn�mu d�ln�kovi nic nebr�nilo, aby svou du�� splynul s lesem, kter�ho si v�il a kter� miloval. Jak jin� je to dnes se sluch�tky na u��ch a se �vouc� pilou v ruce? Takov�ch p��klad� bychom jist� na�li spoustu. Co bylo kdysi p�irozen� a ve sv� p�irozenosti nev�dom�, mus�me si dnes v�dom� doslova vyvzdorovat. Z Adama �impanz K tomu se ov�em p�id�v� je�t� jeden podstatn� posun. Ve v�ech kultur�ch hledali lid� spole�n� odpov�di na ot�zky po tom, odkud jsme p�i�li a kam jdeme. Podle toho, jak si na ni odpov�me, vn�m�me i sv�j �kol na Zemi a vlastn� smysl (�i nesmysl) �ivota. Jeden star� persk� text za��n� slovy: "Ka�d� �lov�k, kter� dosp�je v�ku patn�cti let, mus� zn�t odpov�� na tyto ot�zky: Kdo jsem, �� jsem, odkud jsem p�i�el, kam se vr�t�m??" A� do druh� poloviny 19. stolet� by i v Evrop� v�t�ina lid� na tyto ot�zky odpov�d�la v duchu tradi�n�ch n�bo�ensk�ch p�edstav. Kdy� p�ed 151 lety Charles Darwin zve�ejnil svou teorii o p�vodu druh�, netu�il, �e tak �in� v dob� velk�ho pr�lomu v lidsk�m v�dom�. Jeho kniha se okam�it� stala bestsellerem a z Bohem stvo�en�ho Adama se v p�edstav�ch mnoha modern�ch lid� stal b�hem p�ekvapiv� kr�tk� doby �impanz! Tato prom�na m�la z�sadn�, av�ak do dne�ka jen m�lo refl ektovan� n�sledky pro lidsk� sebepochopen�. Mimochodem, onen citovan� persk� text pokra�uje: - " p�i�el jsem z duchovn� ��e, �i jsem povstal ve sv�t�?" Uprost�ed kolektivn�ho zasv�cov�n� Dosp�v�n� bylo ve v�ech star�ch kultur�ch doprov�zeno ritu�ly p�echodu. Kdo takov�m ritu�lem nepro�el, nebyl pova�ov�n za dosp�l�ho a plnohodnotn�ho �lena spole�enstv�. V r�zn�ch form�ch t�chto ritu�l� se opakuj� shodn� motivy. D�le�itou sou��st� je odd�len� od matky, vyrovn�n� se se samotou, strachem a bolest�. V mnohem propracovan�j�� a hlub�� podob� proch�zeli vybran� jednotlivci podobn�mi procesy v r�mci egyptsk�ch �i antick�ch chr�mov�ch mysteri�. Zasv�covan� ztratil starou p�du pod nohama, aby ji - prom�n�n - znovu na�el. Byl smrt� a znovuzrozen�m veden ke zcela jin�mu pohledu na sv�t a na sebe sama. Bylo by naivn� cht�t star� zasv�covac� techniky vysv�tlit jen z hlediska b�n� psychologie. Hlubok� zm�na struktury osobnosti, ke kter� p�i zasv�cen� doch�z�, m� mohutn� duchovn� p�esah. Nicm�n� n�co z t�chto nejz�kladn�j��ch princip� p�e��valo je�t� doned�vna ve zcela zesv�t�t�l� podob� ve vandrov�n� tovary�� anebo v povinn� vojensk� slu�b�. I zde doch�zelo ke konfrontaci se sebou sam�m a ke zr�n� osobnosti. Charakteristick�m rysem na�� doby je i to, �e postupn� ustupuje v�e povinn�, z vn�j�ku p�edepsan�. To, co ve star�ch dob�ch ur�ovala pro sv� �leny spole�nost, si dnes mus� zvolit ka�d� s�m. V�razn� se to projevuje i v mo�nosti svobodn� volby n�bo�enstv� �i duchovn�ho sm��ov�n� spolu s p�esunem t�to ��sti �ivota do sf�ry voln�ho �asu. Je na ka�d�m z n�s, p�ed ��m se sklon�me v posv�tn� �ct� a co mineme bez pov�imnut� - co bude m���tkem na�eho chov�n� a podle �eho budeme rozhodovat, co je spr�vn� a co �patn�. Nen� jist� t�eba rozv�d�t, jak velk� �ance a nebezpe�� jsou s t�m spojeny a jak se v t�to souvislosti m�n� �ivot spole�nosti. Na sam�m za��tku dvac�t�ho stolet� hovo�il rakousk� filosof a antroposof Rudolf Steiner o tom, �e lidstvo jako celek proch�z� kolektivn�m zasv�cen�m a �e procesy s t�m spojen� budou postupn� nab�rat na intenzit�. Kl��ov� je, zda v sou�asn�ch civiliza�n�ch procesech rozpozn�me v�zvy a zkou�ky, s nimi� se v minulosti setk�vali zasv�covan�. Ji� letm� pohled ukazuje, �e �ijeme v apokalyptick�m v�ku - apokalypsa znamen� odhalen�, odstran�n� z�v�su, kter� zakr�v� skute�nou podstatu v�c�. O dvac�t�m stolet� se �asto hovo�� jako o stolet� b�enc�. Bezdomov� m� ov�em i svou vnit�n� obdobu, spojenou se ztr�tou tradic a n�bo�enstv�. Ve vn�j��m i vnit�n�m smyslu ztr�c�me p�du pod nohama. Obrovsk� mno�stv� lid� se v posledn�m stolet� muselo vyrovn�vat s nesm�rn�m utrpen�m a brutalitou. Zlo bylo a je z�sadn� v�zvou dvac�t�ho a jednadvac�t�ho stolet�. Vedle nevy��sliteln�ho po�tu osobn�ch trag�di� se ale pr�v� ve dvac�t�m stolet� uk�zalo, �e lidsk� duch je siln�j�� ne� utrpen�. Sv�dectv� z koncentra�n�ch a zajateck�ch t�bor� a z vy�et�oven totalitn�ch syst�m� dokazuj�, �e i v tom nejhlub��m pon�en� a utrpen� se m��e zrodit vnit�n� svoboda, l�ska, odpu�t�n� a tvo�ivost. Alexandr Sol�enicyn to vyj�d�il lapid�rn�: "Kde vl�dne �tlak a n�sil�, tam jsou m�sta narozen� ducha." Boj se zlem mus� b�t d��ve �i pozd�ji vybojov�n, a to p�edev��m v n�s samotn�ch. B�da tomu, kdo by se domn�val, �e je mo�n� ho v�st jen mimo sebe. Teprve tehdy, kdy� tento boj zvnit�n�me a odv�n� se za�neme pom��ovat se sebou sam�mi, najde zlo sv� ur�en� a boj s n�m odpov�daj�c� prostor. Tento boj m��eme v�st s jistotou pomoci sh�ry. Povedeme-li boj v n�s, jsou v�echny vn�j�� boje zbyte�n�. Jedin� z n�j m��e do sv�ta vstoupit nov� a neot�esiteln� mor�lka - jako svobodn� �in lidsk�ho ducha. Mysteria na n�dra�� �ijeme v dob� smrti, �i p�echodu? Princip zasv�cen� p�esn� vyjad�uje na starou moudrost navazuj�c� formulace Jakoba B�hmeho: "Kdo nezem�e d��ve, ne� zem�e, ten se zma��, a� zem�e." Utrpen� a chaos vedou �lov�ka v posledku k n�mu samotn�mu. Jsou v�zvami, ke kter�m nelze zaujmout neutr�ln� postoj. Bu� je p�ijmeme, anebo n�s semelou. "Mysteria se dnes odehr�vaj� na hlavn�m n�dra��," �ekl v roce 1984 v�znamn� n�meck� um�lec Joseph Beuys. Vyj�d�il t�m sv� hlubok� p�esv�d�en�, �e to skute�n� podstatn� n�m dnes ukazuje �ivot s�m - sta�� b�t duchap��tomn�. My�lenkov� pochopen� situace je d�le�it�m a nenahraditeln�m prvn�m krokem, samo ale nic ne�e��. Je t�eba se s vnit�n� v�nost� rozhodnout - a podle toho tak� ��t. Jedinou �anc�, kterou m�me, je p�ijmout d�jiny a vlastn� osud jako proces zasv�cen� �i ritu�l p�echodu - a �ivot jako apokalyptick� mysterium. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).