Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Skvrny a procitnut�
Milan Hanu�

Kdy� jsme za�ali p�ipravovat toto nov� ��slo, st�li jsme na prahu jara. Z��tilo se polsk� letadlo s vrcholnou politickou reprezentac�, vypuklo katastrof�ln� zem�t�esen� v ��n� (�edes�t tis�c ob�t�), sope�n� prach z �inn� islandsk� sopky zp�sobil kolaps evropsk� leteck� dopravy, �ecko se ocitlo na pokraji st�tn�ho bankrotu a zm�talo se v ob�ansk�ch nepokoj�ch, v mexick�m z�livu se po v�buchu t�ebn� plo�iny roz���ila ropn� skvrna v�t�� ne� �esk� republika, st�edn� Evropou se prohnala dal�� povod�ov� vlna. Euro prudce kleslo.
Jaro bohat� na skvrny.
Te� stoj�me na prahu l�ta a sv�t se bav�, moment�ln� fotbalov�m mistrovstv�m sv�ta. Shodou okolnost� se tato celoplanet�rn� hore�ka ���� z kontinentu, kde je koncentrace hroziv�ch skvrn nejv�t��: hlad, b�da, rozvrat, ���en� naka�liv�ch nemoc� (23 milion� naka�en�ch AIDS). Po �ampion�tu vyraz� fanou�ci nejsp� na dovolenou, letadla nad Evropou u� zase neru�en� l�taj�. Karibik vym�n� za p�ita�liv�j�� destinaci, t�eba za �ecko, kter� sice neusp�lo ve fotbale, ale z dluhov� pasti je na n�jak� �as venku. A ropn� skvrna? Ekologick� katastrofa se mo�n� t�k� pt�k� a ryb, ale jinak o pr�zdnin�ch skoro nikoho nezaj�m�. M�dia d�vaj� p�ednost z�bavn�j��m t�mat�m.
Spojen� l�ta a smrti m� v sob� zvl�tn� akcent a kontrast. Jako ka�d� p�edznamen�n� z�niku v zenitu, st�nu o poledn�ch, st��� a um�r�n� na vrcholu sil, temn�ch skvrn a erupc� na Slunci.
Lze p�edpokl�dat, �e i b�hem leto�n�ho pohodov�ho l�ta zm�n�n�ch skvrn na t�le na�� planety, v z��iv�m lesku na�� civiliza�n� vysp�losti nijak neubude, mo�n� naopak. Jestlipak jsme si uv�domili, �e z �lov�ka obda�en�ho glob�ln� silou se pro ostatn� druhy st�v� nebezpe�n� tvor schopn� prom�nit �ivot na zem�kouli v pustinu, by� t�eba "pohodov�" klimatizovanou?
Probud� n�s ����c� se skvrny smrti z letn� d��moty, dok�� aktivizovat na�e v�dom�? Dok�eme rozpoznat, �e�eno s Richardem Tarnasem, "�e z na�� arogance a p�du m��e povstat mor�ln� regenerace, z na�� ob�ti a smrti vzk��en� a znovuzrozen�?"
Zd� se, �e dramatick� chv�le velk�ho p�echodu pr�v� za�ala.

��fredaktor

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).