Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Na�e kolektivn� probuzen� a politika v�dom�
Duane Elgin

V�zvy dne�ka jsou tak obrovsk�, �e vy�aduj� v�c ne� jen osobn� probuzen�. Vyz�vaj� n�s ke kolektivn�mu probuzen� - jako�to spole�nost�, n�rod� i lidstva jako druhu. Na�e generace je konfrontov�na s postupuj�c� zm�nou sv�tov�ho klimatu, s enormn�m n�r�stem lidsk� populace �ij�c� v gigantick�ch m�stech, s vy�erp�v�n�m �ivotn� d�le�it�ch zdroj� jako je pitn� voda a levn� ropa, s masivn�m a rychl�m vym�r�n�m �ivo�i�n�ch a rostlinn�ch druh� v�ude po cel�m sv�t� i s rostouc�mi nerovnostmi mezi bohat�mi a chud�mi, kter� se zvl�t� s n�stupem komunika�n� revoluce a s roz�i�ov�n�m zbran� hromadn�ho ni�en� staly tvrdou realitou. Uva�ujeme-li pouze nad t�mto omezen�m seznamem probl�m�, je z�ejm�, �e pokud chceme vytvo�it udr�itelnou budoucnost, mus� se lidsk� rodina probudit a za��t s hlubok�mi zm�nami ve zp�sobu na�eho �ivota, na�� spot�eb�, pr�ci i vz�jemn�ch vztaz�ch.

Jak� je v�ak povaha onoho "kolektivn�ho probuzen�", kter� je tak nezbytn� pro na�i budoucnost? N�kte�� lid� to mo�n� ch�pou jako kolektivn� mystickou zku�enost, je� magicky vyburcuje n� smysl pro spojen� a pro soucit se v��m �ivotem. J� ale vn�m�m na�e probuzen� v daleko prakti�t�j��ch a p��stupn�j��ch souvislostech. Spole�n�m t�matem spiritu�ln�ch tradic cel�ho sv�ta, stejn� jako psychoterapie, je to, �e onen prvn� krok k probuzen� spo��v� jednodu�e ve schopnosti vid�t "to, co je". Jin�mi slovy za��n�me b�t objektivn�mi sv�dky �i nestrann�mi pozorovateli, kte�� jsou schopn� rozpoznat pravdu o sv� aktu�ln� situaci. Poctiv� reflexe a nestrann� sv�dectv� jsou z�kladem pro individu�ln� i kolektivn� probuzen�.

Zmobilizujeme-li na�i schopnost reflexivn�ho v�dom�, m��eme se st�t �initeli sv� vlastn� evoluce, a to nejen na osobn�, ale i na spole�ensk� rovin�. Kdy� jsme v demokracii informov�ni jako�to jednotliv� ob�an�, pak "v�me". Pokud v�ak vz�jemn� mezi sebou jako ob�an� komunikujeme a spole�n� o sob� uva�ujeme - a t�mto zp�sobem si ve�ejn� osvojujeme a potvrzujeme sv�j spole�n� sd�len� pocit �ir��ho spole�enstv� - tehdy "v�me, �e v�me". V na�� nebezpe�n� a obt�n� dob� glob�ln�ch zm�n nesta�� civilizac�m pouze moudrost. Mus� b�t dvakr�t moud�ej�� d�ky soci�ln� komunikaci, kter� pln� odhal� na�e kolektivn� pozn�n� o n�s sam�ch. Jakmile bude existovat kapacita pro autentickou soci�ln� reflexi, z�sk�me t�m prost�edek pro dosa�en� vz�jemn�ho porozum�n� a shody ohledn� vhodn�ch akc�, kter� by n�s mohly v�st do pozitivn� budoucnosti; k t�m pak m��e doj�t rychle a spont�nn�. M��eme sami sebe z�m�rn� mobilizovat a ka�d� z n�s tak m��e p�isp�t sv�m jedine�n�m nad�n�m k utv��en� budoucnosti podporuj�c� �ivot.

Televize jako nejslab�� i nejsiln�j�� �l�nek

Jak tedy mnohamili�nov� n�rod m��e spole�n� n��emu v�novat pozornost? Kde v modern�ch civilizac�ch je mo�n� naj�t tuto "pozn�vac� schopnost"? Domn�v�m se, �e zejm�na televize p�edstavuje pro modern� spole�nost v tomto smyslu z�kladn� pozn�vac� n�stroj. Nicm�n� prohl�sit, �e televize je �ivotn� d�le�it� pro fungov�n� reflexivn�ho v�dom� v modern� spole�nosti, by asi pro mnoh� bylo pobu�uj�c� tvrzen�. Televize, kritizovan� kv�li p�em��e sexu, byla nazv�na "kulturn� drogou", "ohromnou pustinou" a je�t� hor��mi n�zvy. Jak by tedy takov� zd�nliv� dysfunk�n� technologie mohla spo��vat v sam�m j�dru na�� schopnosti soci�ln�ho uv�domov�n� a pozn�v�n�?

N�kolik jasn�ch statistik dokl�d�, jakou moc televize m�, pokud jde o ovl�d�n� v�dom� a vn�m�n� modern� spole�nosti. Ve Spojen�ch st�tech dev�tadevades�t procent v�ech dom�cnost� vlastn� televizi, ��m� se toto st�v� jedn�m z nejb�n�j��ch a nejpou��van�j��ch prost�edk�. Pr�m�rn� �lov�k sleduje televizi skoro �ty�i hodiny denn� a v�t�ina lid� z�sk�v� v�t�inu sv�ch informac� o sv�t� z tohoto jedin�ho zdroje. Televize vytv��� n� spole�n� sd�len� referen�n� r�mec a jestli�e se n�co v televizi neobjev�, neexistuje to ani v masov�m soci�ln�m v�dom� a nem��e to m�t prakticky ��dn� dopad. Televize se stala na��m soci�ln�m sv�dkem, sd�len�m prost�edkem uv�domov�n� si toho, �e v�me.

P�es tuto schopnost televize probouzet na�e kolektivn� v�d�n� je zcela jasn�, �e n�m v tomto smyslu neslou��. Televize by mohla b�t na��m prim�rn�m soci�ln�m zrcadlem, nicm�n� dnes slou�� reflexi, kter� je zjednodu�en�, zkreslen� a kr�tkozrak�. Proto se domn�v�m, �e nejv�n�j�� ekologick� probl�m, kter�mu v sou�asn� dob� lidstvo �el�, se net�k� fyzick�ho prost�ed�, ale elektronick�ho prost�ed� vytv��en�ho masov�mi m�dii. Abychom mohli vybudovat udr�itelnou a solid�rn� budoucnost, mus�me p�ekonat kulturn� hypn�zu konzumerismu, kter� je denn� vytv��ena komer�n� televiz�. Pokud televizi dovol�me, aby jej� program byl utv��en prim�rn� za ��elem komer�n�ho zisku, programujeme t�m z�rove� my�len� cel� na�� civilizace na evolu�n� stagnaci a ekologick� selh�n�. Dnes prob�h� zkou�ka na�� evolu�n� zralosti. Na�e budoucnost jako �ivo�i�n�ho druhu m��e z�viset na nov� "politice v�dom�", kter� p�iv�d� masov� m�dia k zodpov�dnosti, aby byla poctiv�m sv�dkem a dosp�l�m partnerem v na�em kolektivn�m probuzen�.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).