Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Americk� imp�rium a glob�ln� krize
Jim Garrison

Kulturn� historik, religionista a teolog, geopolitick� aktivista a p�edn� holistick� myslitel Jim Garrison (*1951) je jedn�m z velk�ch vizion��� na�� doby. V 70. a 80. letech se anga�oval v environment�ln�m hnut� a v hnut� za sn�en� nukle�rn�ho nap�t� mezi USA a b�val�m SSSR. Byl v�konn�m �editelem Sov�tsko-americk�ho v�m�nn�ho programu v Esalensk�m institutu v Big Sur. Je prezidentem Gorba�ovovy nadace (1992) i neziskov� instituce Th e State of the World Forum (1995). Toto f�rum v�d��ch sv�tov�ch politik� a myslitel� se zam��uje na �e�en� celosv�tov�ch v�zev; v r�mci Global Transition Initiative se aktu�ln� sna�� p�im�t mezin�rodn� spole�enstv�, aby se postavilo �elem k v�zv� glob�ln� klimatick� krize, a v�st sv�t k celkov�mu posunu k zelen� ekonomice a glob�ln� demokracii (viz. www.worldforum.org). Autor je rovn� prezidentem Wisdom University (www.wisdomuniversity.org). Publikoval nap��klad knihy Civilization and Transformation of Power (2000), America as Empire (2004). Uveden� autor�v text "America as Empire" z angli�tiny p�elo�ili Ale� Kuna a Ji�� Zem�nek.

* * *

Lid� dlouho pova�ovali Ameriku za sv�tov�ho l�dra. Nyn� si v�t�ina sv�ta mysl�, �e Amerika je jednou ze zlo�inn�ch mocnost�. Pro�? Odpov�� na tuto ot�zku do zna�n� m�ry souvis� s t�m, ��m se Amerika stala. Z republiky se p�em�nila v imp�rium. Nen� t�m, ��m byla kdysi. Byla zalo�ena jako maj�k nad�je pro ostatn� n�rody, jako demokratick� p��stav pro ty, kdo hledaj� svobodu. Dnes se v�ak Amerika stala pro ostatn� n�rody neohro�en�m imp�riem, kter� nad nimi vl�dne. To, jak se chov� a co reprezentuje, se z�sadn� zm�nilo. Kdysi p�edstavovala svobodu, dnes p�edstavuje moc.

V dob�, kdy jsem si za�al uv�domovat, �e moje zem� p�ekro�ila hranici d�l�c� republiku od imp�ria, jsem za�al historii imp�ria studovat. Byl to jedin� dostate�n� velik� a dynamick� koncept na to, aby vysv�tlil, co se dnes d�je. Poskytoval �ir�� r�mec a komplexn�j�� metaforu pro pochopen� Ameriky i sv�ta. Republika znamen� demokratickou vl�du jednotliv�ho n�roda, co� je princip, na n�m� byla Amerika zalo�ena. Vlastn� podstatou imp�ria je vl�da jednoho n�roda nad jin�mi n�rody. A tak zat�mco Amerika z�st�v� uvnit� sv�ch vlastn�ch hranic republikou, stala se imp�riem ve vztahu k ostatn�mu sv�tu.

V�jime�n� moc Spojen�ch st�t� zneklid�uje p��slu�n�ky americk� levice, a naopak vzru�uje stoupence americk� pravice. Levicov� liber�lov� se necht�j� sm��it s p�edstavou americk�ho imp�ria, proto�e jsou znepokojeni skute�nost�, �e Amerika m� tak velkou moc, zejm�na vojenskou. Sp�e by dali p�ednost tomu, aby Amerika byla jednodu�e sou��st� mezin�rodn�ho spole�enstv� n�rod�, mo�n� jako prvn� mezi sob� rovn�mi, nicm�n� opravdu jim rovn�, a aby svou moc pou��vala pro dal�� blaho lidstva. Konzervativci na druhou stranu j�saj�, �e se Amerika kone�n� vymanila z multilater�ln�ch struktur a �e m��e za hranicemi jednostrann� prosazovat svoje v�sadn� pr�va, svoji nad�azenost. Podle nich by n�rodn� z�jem, podlo�en� vojenskou p�evahou, m�l b�t z�kladn�m principem politiky Spojen�ch st�t�.

Nicm�n� jak liber�ln� p�edstava, �e Amerika omez� svou moc uvnit� multilater�ln�ho r�mce, tak konzervativn� p��n� pou��t americkou moc unilater�ln�m zp�sobem pro prosazov�n� v�lu�n� vlastn�ch z�jm�, neodpov�daj� realit�. Jde o mnohem hlub�� a slo�it�j�� skute�nost. Jakkoliv se to lidem m��e nel�bit, Amerika se stala imp�riem a nen� pro ni v tomto smyslu cesty zp�tky. Jak v�me od H�rakleita, nikdy nevstoup�me dvakr�t do stejn� �eky. P�echod od republiky k imp�riu je nevratn�, podobn� jako metamorf�za housenky v mot�la. Jednou nabyt� moc se z ruky nepou�t�. Pouze se uplat�uje. �st�edn� ot�zka, kter� dnes p�ed Amerikou stoj�, tedy zn�, co by m�la s tou v�� moc�, j� m�, ud�lat. Jak�m zp�sobem by m�la prosazovat svoji autoritu a za jak�m ��elem?

Amerika by m�la vz�t na v�dom�, ba dokonce oslavit sv�j p�echod v imp�rium i nabyt� schopnosti glob�ln�ho vl�dnut�. To, co p�ed 225 lety za�alo jako nesourod� skupina koloni�, dnes p�edstavuje nejen nejmocn�j�� n�rod na sv�t�, ale dokonce nejmocn�j�� n�rod v cel� sv�tov� historii. Ameri�an� by na tento �sp�ch m�li b�t po pr�vu hrd�. Bylo jej dosa�eno nesm�rn�m �sil�m a za velkou cenu.

Sv�t by m�l tak� p�ehodnotit sv� antipatie v��i Americe a vz�t na v�dom�, �e se stala tak mocnou ��ste�n� proto, �e byla tak um�rn�n�. M��e to zn�t trochu tvrd� v��i zem�m, kter� poc�tily dopad americk� moci na vlastn� k��i, av�ak je p�itom t�eba vz�t v �vahu pokusy t�ech dal��ch n�rod� o vytvo�en� imp�ria v minul�m stolet�: Sov�tsk�ho svazu, nacistick�ho N�mecka a imperi�ln�ho Japonska. Co kdyby n�kter� z t�chto imp�ri� porazilo Spojen� st�ty a z�skalo sv�tovou nadvl�du? Jak by dnes vypadal sv�t, kdyby nacistick� N�mecko a Japonsko vyhr�ly 2. sv�tovou v�lku, nebo kdyby Sov�ti vyhr�li studenou v�lku? V�ichni bychom si m�li s �levou oddechnout, �e k t�to eventualit� nikdy nedo�lo a �e to byl pr�v� demokratick� n�rod, jen� h�j� univerz�ln� hodnoty, kter� zv�t�zil a stal se glob�ln�m v�dcem.

Po v�t�zstv� nad zm�n�n�mi imp�rii a doc�len� toho, �eho ona nedos�hla, by si Ameri�an� m�li uv�domit, �e dnes nesou nesm�rnou zodpov�dnost. Nejen ve vztahu k samotn�m Spojen�m st�t�m, ale tak� ve vztahu ke zbytku sv�ta. Osud imp�ri� m��e b�t dlouh� nebo kr�tk�, vzne�en� �i tragick� podle toho, jak proz�rav� vl�dnou a jak� rozhodnut� �in�. Vykon�v�n� moci je vysoce nestabiln� z�le�itost, zejm�na jestli�e se bl�� absolutn� moci, jakou p�edstavuje imp�rium. Moc poskytuje p��le�itost, ale tak� korumpuje. Vy�aduje uv�liv�, moudr� jedn�n�, ale z�rove� sv�d� ke zlu.

Vykon�v�n� moci v sob� tud� inherentn� obsahuje v�echny druhy nebezpe��. Intern� je p�echod od republiky k imp�riu t�m�� v�dy uskute��ov�n za cenu svobody. Moc a svoboda stoj� v protikladu a nikdy spolu dob�e nevych�zej�. Svoboda vy�aduje omezen� moci. Moc vy�aduje vzd�t se svobody. To je n�co, �emu se starov�c� Ath��an� a ��man� u�ili za vysokou cenu: demokracie se stala ob�t� jejich imp�ri�. Ameri�an� mus� m�t na pam�ti tuto starov�kou zku�enost a bolestnou pravdu. Americk� svobody nejsou d�ny na v�ky, ale mus� b�t s ka�dou dal�� generac� a s nov�mi okolnostmi znovu p�ehodnocov�ny a uchov�v�ny. Svoboda se ztr�c� daleko snadn�ji, ne� se z�sk�v�, zvl�t�, kdy� je odevzd�v�na kv�li v�t�� moci.

Sm�rem navenek vyvol�v� imp�rium nepokoje a povst�n�. ��dn� n�rod nechce b�t ovl�d�n, a zejm�na pak takov� n�rody, kter� se pr�v� osvobodily, jako nap��klad Afgh�nist�n a Ir�k. Udr�en� si nadvl�dy je proto velmi o�idnou v�zvou, zvl�t� ve sv�t� okam�it� komunikace a propustn�ch hranic, v n�m� se informace a lid� mohou pohybovat vlastn� bez jak�chkoliv z�bran a i mal� akce mohou m�t z�va�n� a neo�ek�van� d�sledky. Takovou lekc� bylo pro n�s 11. z���. Imp�rium m� mnoho nep��tel, ale m�lo p��tel. A proto�e vl�dnou, Ameri�an� si toto mus� uv�domit, zejm�na v nezn�m�ch m�stech daleko od americk�ch b�eh�.

Chce-li imp�rium dos�hnout velikosti, pot�ebuje transcendentn� vizi, kter� dok�e sjednotit v�echny jeho nesourod� prvky a d�t jim v�ezahrnuj�c� ��el. Mus� usilovat o posl�n�, do jeho� uskute��ov�n� se m��e zapojit cel� imp�rium. Tato mise mus� b�t ze sv� podstaty konstruktivn�, nikoliv destruktivn�.

Ameri�an� jsou v tomto stadiu imp�ria vyz�v�ni k tomu, aby artikulovali vizi pro sv�t, kter� dnes odpov�d� jejich moci. Tato vize mus� p�ekro�it jejich vlastn� z�jmy a obs�hnout celek. Aby k tomu mohlo doj�t, mus� si Amerika vzpomenout na to, �e a�koliv je nyn� symbolem moci, historicky byla pro mezin�rodn� spole�enstv� z���c�m sv�tlem, symbolizuj�c�m svobodu. Dok�e vize, kter� vybudovala americkou republiku, nyn� Ameriku v�st, pokud jde o sjednocen� jej�ho imp�ria?

Historie n�s u��, �e velk� imp�ria vznikla nejenom za pou�it� vojensk� s�ly, ale tak� vytv��en�m instituc�, kter� ti, jim� tato imp�ria vl�dla, pokl�dali za spravedliv� a �estn�. M�-li imp�rium p�etrvat, mus� b�t spole�n� z�jem cel�ho imp�ria nad�azen n�rodn�mu z�jmu vl�dnouc�ho st�tu. Velk� paradox spo��v� v tom, �e spravov�n� imp�ria je pro udr�en� imperi�ln� vl�dy daleko ��inn�j��m n�strojem ne� n�sil�.

P�ed �edes�ti lety dos�hli takov�to �rovn� prezidenti Roosevelt a Truman a o generaci p�ed nimi Woodrow Wilson. Spojen� st�ty porazily sv�tov� fa�ismus a zadr�ely komunismus t�m, �e si vybudovaly nejsiln�j�� arm�du na sv�t�. Sou�asn� tito prezidenti zalo�ili OSN a z��dili instituce Brettonwoodsk�ho syst�mu, implementovali Marshall�v pl�n a ustavili pakt NATO, ��m� sv�t uvedli do nov�ho, postkoloni�ln�ho mezin�rodn�ho syst�mu. Sm�chali americk� z�jmy se z�jmy obecn�ho dobra a t�m vytvo�ili nov� sv�tov� ��d. Americk� s�la tak poslou�ila politick�m aspirac�m, kter� uv�talo mezin�rodn� spole�enstv�.

O �est desetilet� pozd�ji s�ly globalizace u�inily v��e uveden� instituce p�e�itkem vzhledem k pot�eb�m integruj�c�ho se sv�ta. Sv�t je tedy v nov�m stavu krize, jak co se t��e velikosti probl�m�, kter� na n�s tla��, tak i pokud jde o neschopnost sou�asn�ch n�rodn�ch i mezin�rodn�ch instituc� se s t�mito probl�my vyrovnat.

Z�sadn� rozd�l mezi dne�kem a stavem p�ed �edes�ti lety spo��v� v tom, �e Roosevelt a Truman tehdy p�ebudovali mezin�rodn� ��d uvnit� kontextu nal�hav� a nepopirateln� krize: sv�ta ve v�lce. Dnes jsme v krizi podobn� velikosti, ale tato krize se sp�e podob� nehod� ve zpomalen�m pohybu. Star� syst�m z doby studen� v�lky i syst�m n�rodn�ch st�t� jsou dysfunk�n� a nejsou schopny se vyrovnat s celosv�tov�mi probl�my sahaj�c�mi od glob�ln�ho oteplov�n�, odles�ov�n� a nedostatku vody po setrvalou chudobu, jedn�n� s rozvr�cen�mi st�ty a AIDS. V�echny tyto krize na n�s dol�haj� a sou�asn� syst�m mezin�rodn�ch instituc� jednodu�e nen� schopen ��inn� odpov�di. Planeta tak doslova sm��uje ke sr�ce se sebou samou. P�esto celkov� rozsah tohoto nebezpe�� nen� kupodivu doposud v�t�in� spole�nosti patrn�. Sv�tov� politici tak o n�m v nejlep��m p��pad� jen mluv�. V�t�ina z nich ho jednodu�e pop�r�.

V t�to situaci m� Amerika p��le�itost se znovu sama sebe zeptat, co m��e ud�lat pro pot�eby glob�ln� ob�iny - spole�n�ho vlastnictv� v�ech lid�. Jak m��e sv�t aktivn� vyv�st ze sou�asn� krize? Jak m��e znovu o�ivit mezin�rodn� ��d a dosp�t k rozvoji inovativn�ch zp�sob� �e�en� glob�ln�ch probl�m�? Jak� glob�ln� instituce je pot�eba zalo�it, aby demokracie a prosperita, spolu s americk�m prvenstv�m, v�t�zn� obst�ly v 21. stolet�?

Jak Ameri�an�, tak z�rove� cel� sv�t si mus� uv�domit, �e nikdo, by� i jen vzd�len�, nen� schopen v�st toto �sil� krom� Spojen�ch st�t�. OSN je slab� a paralyzovan� byrokraci�. Dal�� mocnosti, kter� by mohly jednoho dne slou�it jako region�ln� zdroje stability a po��dku, jako nap��klad Evropsk� unie, Rusko, ��na, Indie nebo Braz�lie, jsou samy bu� nezformovan�, nestabiln� nebo nedostate�n� soudr�n�. Mnoho nov�ch mezin�rodn�ch iniciativ a instituc� p�ich�z� z nevl�dn�ho sektoru - p�es sv� velk� ambice z�st�vaj� v�ak dosud slab�, podfi nancovan� a maj� pouze margin�ln� efekt.

Tato situace se m��e zcela zm�nit b�hem n�kolika desetilet�. Av�ak pr�v� te� to jsou pouze Spojen� st�ty, kter� maj� kapacitu, tradice, dosah i v�li k veden� sv�ta na glob�ln� �rovni. Dokud neexistuje dostate�n� siln� r�mec glob�ln�ch instituc� pro zaji�t�n� glob�ln� stability a prosperity, doslova nen� dnes na sv�t� nikdo jin�, kdo by jej vedl, ne� Amerika. To znamen�, �e pro americk� imp�rium p�edstavuje nejvy��� vizi - slou�it glob�ln�m pot�eb�m za ��elem ��inn�, glob�ln� vl�dy.

Nejv�t��m poku�en�m moci je nechat se sv�st na temnou stranu nebo, jak �ekl prezident George Bush st., z��ci se v dom��livosti "t� v�ci zvan� vize" a pou��t vlastn� moc nikoliv pro spole�n� dobro, ale kv�li z�sk�n� dokonce je�t� v�t�� moci. P�ed Spojen�mi st�ty stoj� ot�zka, zda velikost jejich moci zast�n� sv�tlo, s n�m� byly zalo�eny, nebo zda tuto moc vyu�ij�, aby slou�ila je�t� v�t��mu sv�tlu. Usiluj� o nadvl�du kv�li tomu, aby dominovaly, nebo proto, aby vykon�valy spr�vu a slou�ily?

Um�t toto rozli�it je z�sadn� d�le�it�. Jestli�e Spojen� st�ty pou�ij� svou moc k tomu, aby vybudovaly demokracii na glob�ln� �rovni stejn� �sp�n�, jako ji vytvo�ily na n�rodn� �rovni, mohly by zanechat odkaz tak mocn�, �e by se sv�t stal demokratick�m a svobodn�m. Mo�nost vzniku n�stupnick�ho imp�ria by tak mohla b�t zastavena po�adavky jedin�ho glob�ln�ho syst�mu.

Chce-li Amerika tomuto �kolu dost�t, mus� sama sebe v�dom� nahl�et jako p�echodn� imp�rium, jeho� �d�lem v dob�, kdy je glob�ln� velmoc�, je b�t prost�edn�kem na cest� k demokratick�mu syst�mu vl�dy v glob�ln�m m���tku. Velkou v�zvou pro ni je nikoliv ostatn� ovl�dat, ale urychlovat v�voj. Svou historickou �lohu mus� spat�ovat ve vyu�it� sv� velk� s�ly a demokratick�ho d�dictv� pro vytvo�en� integruj�c�ch instituc� a mechanism�, kter� jsou nezbytn� pro ��inn� ��zen� vznikaj�c�ho glob�ln�ho syst�mu, a to takov�m zp�sobem, �e jej� vlastn� moc bude pod��zena samotn� budov�, kterou pom�h� stav�t.

Wilson zalo�il Spole�nost n�rod�. Roosevelt a Truman b�hem 2. sv�tov� v�lky a po n� vytvo�ili nov� sv�tov� ��d. Nyn� mus� b�t vytvo�en znovu. Pokud Amerika dosp�je k t�to velikosti, mohla by b�t posledn�m imp�riem, jeho� odkazem sv�tu bude demokratick� a sjednocen� glob�ln� syst�m, v n�m� pro imp�rium ji� nebude m�sto, ani v n�m imp�rium nebude hr�t ��dnou roli.

Toto je tedy v�zva pro Ameriku: manifestovat dvoj� �d�l - sv�tla i moci - na �rovni glob�ln�ch z�le�itost�. Je to nakonec v�zva, jak vysoko dok�e zam��it sv�j pohled, s jakou viz� p�ijde ve snaze o integrov�n� sv�ta pln�ho kriz�. Z�sadn� ot�zkou p�itom je, zda politick�m a mor�ln�m c�lem Ameri�an� skute�n� je chopit se t�to p��le�itosti a zda sv�t p��jme v�dcovstv�, kter� Amerika nab�dne.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).