![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Kolo osudu a sou�asn� krize
Milan Hanu�
Kdykoliv jdu po Karlov� most� a bl��m se k Mosteck� v�i, pohl�dnu sm�rem k �ertovce na obrovsk� ml�nsk� kolo. V�t�� ne� �lov�k, loukot� siln�j�� ne� pa�e obra, velk� lopatky poh�n�j�c� vodu. Mocn� mechanismus zd� se bez pohybu. P�sob� skoro jako memento. P�ipom�n� mi kartu Kolo �t�st� naz�vanou t� Kolo osudu z mytick�ho tarotu. Jsou na n� vyobrazeny t�i Moiry, �eck� bohyn� osudu, kter� tkaj� nit �ivota a sleduj� neboh� smrteln�ky p�ipoutan� k mocn�mu kolu: jeden le�� pod n�m, je kolem drcen, druh� stahov�n dol�, t�et� vytahov�n vzh�ru a �tvrt� sed� ��astn� na n�m. Kolo symbolizuje rytmick� cyklus zm�n, z n�ho� nen� �niku, a b�da t�m, co ztratili vn�mavost pro jeho pohyb. Ocitnou se drceni v jeho �ernovech na zp�sob toho le��c�ho nebo��ka. Zd�nliv� nehybn� kolo osudu se za��n� rozt��et v dob� krize, kdy nen� kam ut�ct, proto�e skl�z�me, co jsme zaseli, kdy se slep� uli�ky ukazuj� jako skute�n� slep�, kdy padaj� masky, kter� zakr�valy pravdu o n�s sam�ch. Padaj� ale tak� �upiny z o��. V tom je p��le�itost k hlub��mu sebeuv�dom�n�, k hled�n� onoho pozn�n�, kter� je t�ko dostupn�, ale nezbytn� nutn�. Kdy� se kolo osudu pohne, pak mus�me d�t pr�chod zm�n� a p�istoupit k �ivotu s v�dom�m, �e z bludn�ho kruhu je t�eba vykro�it. Jinak? �ernovem na�� krize m��eme b�t vl��eni a drceni, anebo vyta�eni vzh�ru, podobn� jako ten ��astlivec na kart� Kolo �t�st�. Co rozhoduje, v �em je na�e svoboda? Budeme se d�l k�e�ovit� dr�et p�e�il�ch postoj�, zd�nliv� osv�d�en�ch �e�en�, star�ch model� my�len�, anebo d�me �anci kreativn�m p��stup�m sm��uj�c�m k transforma�n� prom�n�? Je pot�iteln� zji�t�n�, �e takov� p��stupy existuj� a p�ipravuj� p�du pro to, abychom se dostali sv�m v�dom�m v�� - nikoliv pod kola osudu, ale naopak na po��tek nov�ho v�vojov�ho cyklu. Kdy� jsem se vydal v �ase jarn� rovnodennosti, v den, kdy za��n� nov� astrologick� rok 2010, na pra�skou Kampu, p�istoupil jsem k obrovsk�mu ml�nsk�mu kolu na �ertovce bl�. Abych se o jeho pohybu p�esv�d�il na vlastn� o�i. Co mysl�te, to�ilo se? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).