Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Kolo osudu a sou�asn� krize
Milan Hanu�

Kdykoliv jdu po Karlov� most� a bl��m se k Mosteck� v�i, pohl�dnu sm�rem k �ertovce na obrovsk� ml�nsk� kolo. V�t�� ne� �lov�k, loukot� siln�j�� ne� pa�e obra, velk� lopatky poh�n�j�c� vodu. Mocn� mechanismus zd� se bez pohybu. P�sob� skoro jako memento.

P�ipom�n� mi kartu Kolo �t�st� naz�vanou t� Kolo osudu z mytick�ho tarotu. Jsou na n� vyobrazeny t�i Moiry, �eck� bohyn� osudu, kter� tkaj� nit �ivota a sleduj� neboh� smrteln�ky p�ipoutan� k mocn�mu kolu: jeden le�� pod n�m, je kolem drcen, druh� stahov�n dol�, t�et� vytahov�n vzh�ru a �tvrt� sed� ��astn� na n�m. Kolo symbolizuje rytmick� cyklus zm�n, z n�ho� nen� �niku, a b�da t�m, co ztratili vn�mavost pro jeho pohyb. Ocitnou se drceni v jeho �ernovech na zp�sob toho le��c�ho nebo��ka.

Zd�nliv� nehybn� kolo osudu se za��n� rozt��et v dob� krize, kdy nen� kam ut�ct, proto�e skl�z�me, co jsme zaseli, kdy se slep� uli�ky ukazuj� jako skute�n� slep�, kdy padaj� masky, kter� zakr�valy pravdu o n�s sam�ch. Padaj� ale tak� �upiny z o��. V tom je p��le�itost k hlub��mu sebeuv�dom�n�, k hled�n� onoho pozn�n�, kter� je t�ko dostupn�, ale nezbytn� nutn�. Kdy� se kolo osudu pohne, pak mus�me d�t pr�chod zm�n� a p�istoupit k �ivotu s v�dom�m, �e z bludn�ho kruhu je t�eba vykro�it. Jinak?

�ernovem na�� krize m��eme b�t vl��eni a drceni, anebo vyta�eni vzh�ru, podobn� jako ten ��astlivec na kart� Kolo �t�st�. Co rozhoduje, v �em je na�e svoboda? Budeme se d�l k�e�ovit� dr�et p�e�il�ch postoj�, zd�nliv� osv�d�en�ch �e�en�, star�ch model� my�len�, anebo d�me �anci kreativn�m p��stup�m sm��uj�c�m k transforma�n� prom�n�? Je pot�iteln� zji�t�n�, �e takov� p��stupy existuj� a p�ipravuj� p�du pro to, abychom se dostali sv�m v�dom�m v�� - nikoliv pod kola osudu, ale naopak na po��tek nov�ho v�vojov�ho cyklu.

Kdy� jsem se vydal v �ase jarn� rovnodennosti, v den, kdy za��n� nov� astrologick� rok 2010, na pra�skou Kampu, p�istoupil jsem k obrovsk�mu ml�nsk�mu kolu na �ertovce bl�. Abych se o jeho pohybu p�esv�d�il na vlastn� o�i. Co mysl�te, to�ilo se?

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).