![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Modernizaci nelze okop�rovat
Dariusz Karlowicz
Filosof a esejista Dariusz Kar�owicz (*1964) je autorem knih Arcyparadoks �mierci a Sokrates i inni �wi�ci, mnoha stat� a esej� (za soubor esej� Konec Konstantinova snu z�skal v roce 2005 presti�n� Cenu Andrzeje Kijowsk�ho). Je zakladatelem a ��fredaktorem vlivn�ho �asopisu Teologia Polityczna, �editelem Nadace sv. Mikul�e a pravideln� vystupuje v polsk� televizi v po�adu T�et� �hel pohledu. N�sleduj�c� polemicky lad�n� esej vy�el pod n�zvem Modernizacji nie da si� skserowa� v �asopise Teologia Polityczna (�. 5, ro�. 2009-2010, str. 73-77). P�elo�ila Lucie Kn�ourkov� (�prava a mezititulky redakce). Esej vyjde v antologii sou�asn�ho polsk�ho politick�ho my�len�, kterou na jaro 2010 p�ipravuje nakladatelstv� CDK. * * * Mus� se polsk� st�t a politick� kultura modernizovat? Ano! Na tom se shodneme. Ale zvl�dneme to? Nechyb� n�m - jak �asto sl�ch�me - schopnosti a v�le n�co zm�nit, aristotelsk� potenci�l a �in? Pokud Polsko projde modernizac�, z�stane je�t� samo sebou? Nen� to jen iluze? Nep�er�st� pl�n modernizace respektuj�c� polskou politickou a kulturn� identitu na�e mo�nosti? Tady u� se n�zory rozch�zej�, ale p�eva�uje pesimismus, l�pe �e�eno nej�ern�j�� skepse. Moc d�vod� k optimismu opravdu nen�. Nemus�me se pt�t, jestli se n�m sou�asn� Polsko "l�b�", proto�e se n�m "nel�b�". Jen�e �e�en� navrhovan� pesimisty nikam nevedou. Jestli n�s p��mo nebrzd� a nepod�lej� se na zpomalen� tempa zm�n, pak ur�it� zemi neposouvaj� bl�e k c�li.V zajet� kop�rky a jazyka sp�sy Spor s proroky Spor s xeromoderniz�tory, kter� instinkt n�podoby zcela ovl�dl, se stal nejd�le�it�j��m sporem dne�n�ho Polska. Po obdob� komunistick� "modernizace" byla touha dohnat Evropu snadno pochopiteln�. V t� dob� �ada �l�nk� varovala p�ed nebezpe��m bezmy�lenkovit� n�podoby, vyz�vala ke kritick�mu p��stupu k p�ij�man�m vzor�m a p�edev��m ke zp�sob�m jejich aplikace v polsk�m prost�ed�. Zbyte�n�. Tvrd� prosazovan� protiklad "Evropa - zapad�kov" definitivn� odsunul ve�ker� diskuse o "polsk� cest�" na druhou kolej (chv�labohu jen diskuse, proto�e modernizace �la stejn� svou, polskou cestou). Stav zem� po p�du komunismu a atmosf�ra "konce historie" znemo�nily hlub�� debatu o zm�n�ch i hled�n� alternativn�ch �e�en� a vzor�, existoval jen jeden - jak jsme cht�li v��it - spr�vn� sm�r. Ne�sp�ch komunismu, vize Francise Fukuyamy �i naivn� z�pal na�ich "budovatel�" jen pos�lily apokalyptick� rysy polsk� transformace. Ta vych�zela ze slep� v�ry ve zvolen� sm�r a kultu jedin�ho (a�koli nejasn�ho) �e�en�, kter� mus� b�t realizov�no bez v�hrad a zbyte�n�ch ot�zek. P�i tvorb� apokalyptick� atmosf�ry hr�la zvl�tn� roli skupina nad�en�ch prorok� transformace, tzv. expert�, str�c� svat� cesty. Nebyli vn�m�ni jen jako odborn�ci vyb�raj�c� z r�zn�ch mo�n�ch �e�en� ta - podle jejich soudu - nejlep��, stali se proroky. Zv�stovali �e�en� jedin�, nenapadnuteln�, moudr� a dobr�. A�koli tomu dnes st�� n�kdo uv���, nebylo mo�n� s nimi nesouhlasit, ani� by se odp�rci z logiky v�ci nestali hlup�ky a nep��teli. Arogantn� obsluha "kop�rky modernizace" zadusila mo�nost smyslupln� debaty o polsk� cest� zm�n. Kdo nebyl kn�zem, nem�l pr�vo k�zat, a v�rn� museli poslouchat. Jinak jim hrozila n�lepka homo sovieticus, buran ze zapad�kova, zp�te�n�k, bl�zen, xenofob, nacionalista nebo nevychovanec, zkr�tka �lov�k, kter� si nev� rady s velk�m darem svobody. Destruktivn� podstata C�l, vzor, recept i nejd�le�it�j�� ingredience p�ijdou zven��. Formu jim m��e d�t rovn� jen vn�j�� tlak. Stesk po "bratrsk� pomoci" je touhou po pevn� ruce, kter� by dala beztvar� polsk� realit� po�adovanou podobu. Hlavn�m probl�mem xeromodernizace nen� jen neuchopitelnost samotn�ho vzorce (i kdy� i to je probl�m), ale skute�nost, �e akt zasv�cen� vrchol� nep��telsk�m postojem k ob�ansk� spole�nosti. Proto se jej� stoupenci tak �asto uchyluj� k teroru, nebo - pokud pro n�j nejsou vhodn� podm�nky - alespo� k pokusu o stigmatizaci a vylou�en� protivn�k�, potla�ov�n� diskuse, pohrd�n� a p�edev��m ni�en� v�eho kolem sebe, tedy bojem s identitou a sv�bytnost�. Podstatou xeromodernizace je destrukce, okoln� politov�n�hodn� realita p�eci nestoj� za pokus o n�pravu. Mus� b�t odstran�na, nebo alespo� oslabena, roz�ed�na a rozpu�t�na v n��em lep��m. Identita a sv�bytnost jsou p�ek�kou, bari�rou vyz�vaj�c� k p�ekon�n�. Nejd��ve zni�it, pak modernizovat; odstranit to, co je, pak kop�rovat vzor. Z t�to perspektivy se Polsko st�v� zem�, j� je nutn� modernitu vnutit proti jej� v�li, ob�tovat vlastn� identitu, vdechnout j� nov� �ivot, stvo�it v�echno od nuly. Nem�l ale podobn� ambice doktor Frankenstein? M��e se politick� �ivot zrodit ex nihilo? Nebude nov� identita, pokud v�bec vznikne, jen p�eludem? Bude to kolonialismus, nebo pokrok? Zdroj s�ly Kde jinde ne� ve zpov�dnici se rod� polsk� etika pr�ce; kde jinde ne� v k�es�anstv�m inspirovan�ch (nebo p��mo k�es�ansk�ch) dobro�inn�ch, kulturn�ch a sv�pomocn�ch instituc�ch m� sv�j p�vod sou�asn� solidarita; kde jinde se rozv�j� komunisty po�lapan� idea st�tnosti slibn�ji ne� kolem farnosti (�asto jedin�ho centra komunity)? �e je to v�echno m�lo? Souhlas�m! �e jsme si p�edstavovali n�co lep��ho, siln�j��ho? Samoz�ejm�! �e to je�t� po��d pokulh�v� a nefunguje? M�te pravdu! Kde ale vid�te konkurenci c�rkve, jinou alternativu? �e na Z�pad� jsou d�l? Jen�e s k�m se srovn�v�me? Se zem�mi, jimi� se nep�ehnaly dv� vlny totality? To snad ne. Mus�me porovn�vat situaci v Polsku se st�ty, v nich� komunistick� vl�da stejn� d�kladn� ni�ila pletivo spole�ensk�ch vazeb, vzor� chov�n� a zvyk�. S Ruskem, Litvou, B�loruskem, Ukrajinou, Slovenskem, �eskem, Rumunskem, Bulharskem? Opravdu je na tom Polsko tak �patn�? Srovnejme ukazatele. Nebo se pod�vejme na v�zkumy, kter� dokl�daj�, �e v�ra jde ruku v ruce s rozvojem trhu, demokracie, ob�ansk� spole�nosti. Nikdo nechce uznat to, co vid� na vlastn� o�i. K�es�ansk� v�ra, usazen� v pevn�ch a d�v�ryhodn�ch instituc�ch polsk� c�rkve, posiluje zrod siln�ho, modern�ho a z�rove� sv�bytn�ho Polska. �ty�i a p�l mili�nu lid�, kte�� nav�t�v� za rok nejslavn�j�� polsk� poutn� m�sto Jasn� Hora, je sol� sou�asn�ho Polska. D�dici osv�censtv� to neradi p�izn�vaj�. Jejich boj s c�rkv� ale podle v�zkum� modernizaci neurychluje. Pr�v� naopak. �e by nakonec ne�lo ani tak o modernizaci, jako sp�e o c�rkev? Antiklerik�ln� z�pal mnoha kritik� n�s sv�d� k domn�nce, �e by snad rad�ji vid�li Polsko chud�, jen kdy� nebude katolick�. Takov� p�edstava modernizace je nejen nerozumn�, ale p�edev��m neefektivn�. Lamentace stoupenc� xeromodernizace jsou n�kdy velmi p�esv�d�iv�: Vybudujeme v�echno od nuly. Zm�n�me elity, zvyky, normy. Venkov i m�sto jsou stra�n�, stra�n� je kn�z, stra�n� je typick� polsk� rodina s otcem-tyranem a matkou nucenou rodit d�ti, ale nejhor�� ze v�eho je pov�r�ivost: stra�n� jsou lid�, kte�� se modl� k Nejsv�t�j�� panence, stra�n� jsou poutn�ci do �enstochov� i d�ti indoktrinovan� v�kladem stra�n�ho katechety na hodin�ch n�bo�enstv�, stra�n� je chov�n� ovlivn�n� v�rou - v�echno, na co se pod�v�te. Moderniz�to�i s n�mi nejsou spokojeni. Roz��lili se, urazili do morku kost�! M�ty pat�� na smeti�t�! N�bo�enstv� rozmetat! Chov�n� zm�nit! Hrdost zastoupit studem a vzpom�nky na sl�vu vzpom�nkami na hanbu! Zn� to mo�n� hezky, ale je to �pln� nesmysl. Sv�t, v n�m� �ijeme, pat�� n�m. Tvo�� ho na�e m�ty, vzpom�nky na na�e mrtv�, povzn�� ho modlitba k patronce Polska. Z nich m��eme �erpat s�lu a schopnost budovat modern� instituce, kulturu, st�t. Nem�me jin� zdroj moci, inspirace, jin� materi�l ani jazyk, j�m� bychom mohli vypr�v�t o na�ich spole�n�ch c�lech a metod�ch jejich realizace. Modernizaci nelze okop�rovat, jen vybudovat. Pro�? Proto�e m��eme vyu��t jen materi�l, kter� skute�n� existuje; suroviny, vize, z�pal, podn�ty i c�le mus� b�t na�e. Modernizace bude polsk�, nebo ��dn�. Pokud ti ve v�i ze slonov� kosti nev�d�, odkud ta s�la poch�z�, a� se (�ist� ze studijn�ch d�vod�) vydaj� na pou� do �enstochov�. Doporu�ovan� v�m�na - potla�it svou identitu v�m�nou za blahobyt a dob�e funguj�c� st�t - je p�eludem. V parafr�zi na Wildstein�v vtip o sekularizaci a d�lnic�ch m��eme dodat, �e d�lnice se v Polsku neobjev� ve chv�li, kdy se vypr�zdn� kostely, ale a� se Pol�ci rozhodnou, �e po d�lnic�ch se l�pe pojede na Jasnou Horu. A kolonizace? Humorn� epilog Pro XX (ne�iteln�) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).