Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Modernizaci nelze okop�rovat
Dariusz Karlowicz

Filosof a esejista Dariusz Kar�owicz (*1964) je autorem knih Arcyparadoks �mierci a Sokrates i inni �wi�ci, mnoha stat� a esej� (za soubor esej� Konec Konstantinova snu z�skal v roce 2005 presti�n� Cenu Andrzeje Kijowsk�ho). Je zakladatelem a ��fredaktorem vlivn�ho �asopisu Teologia Polityczna, �editelem Nadace sv. Mikul�e a pravideln� vystupuje v polsk� televizi v po�adu T�et� �hel pohledu. N�sleduj�c� polemicky lad�n� esej vy�el pod n�zvem Modernizacji nie da si� skserowa� v �asopise Teologia Polityczna (�. 5, ro�. 2009-2010, str. 73-77). P�elo�ila Lucie Kn�ourkov� (�prava a mezititulky redakce). Esej vyjde v antologii sou�asn�ho polsk�ho politick�ho my�len�, kterou na jaro 2010 p�ipravuje nakladatelstv� CDK.

* * *

Mus� se polsk� st�t a politick� kultura modernizovat? Ano! Na tom se shodneme. Ale zvl�dneme to? Nechyb� n�m - jak �asto sl�ch�me - schopnosti a v�le n�co zm�nit, aristotelsk� potenci�l a �in? Pokud Polsko projde modernizac�, z�stane je�t� samo sebou? Nen� to jen iluze? Nep�er�st� pl�n modernizace respektuj�c� polskou politickou a kulturn� identitu na�e mo�nosti? Tady u� se n�zory rozch�zej�, ale p�eva�uje pesimismus, l�pe �e�eno nej�ern�j�� skepse. Moc d�vod� k optimismu opravdu nen�. Nemus�me se pt�t, jestli se n�m sou�asn� Polsko "l�b�", proto�e se n�m "nel�b�". Jen�e �e�en� navrhovan� pesimisty nikam nevedou. Jestli n�s p��mo nebrzd� a nepod�lej� se na zpomalen� tempa zm�n, pak ur�it� zemi neposouvaj� bl�e k c�li.

V zajet� kop�rky a jazyka sp�sy
Nevyhnutelnost modernizace spou�t� instinkt n�podoby. Nen� to poprv�. �ona Modna (M�ded�ma, satira polsk�ho spisovatele Ignacyho Krasick�ho z roku 1794, zesm��uj�c� bezmy�lenkovit� p�ej�m�n� francouzsk�ch vzor� polskou �lechtou - pozn. p�ekl.) a Tadeusz Kro�ski (filosof a profesor filosofie na Var�avsk� univerzit�, kter� v pov�le�n�m Polsku aktivn� podporoval stalinistick� re�im sov�tsk�ho ra�en� - pozn. p�ekl.) reprezentuj� sm�n� a stra�n� p��klad t�ho� p��b�hu. A instinkt napodobov�n�, tolikr�t v polsk�ch d�jin�ch uplat�ovan�, si znovu hled� siln�ho p�na, chce se klan�t! Poklonit se p�ed silou, kter� n�s zm�n� a spas�. Napodobov�n� prov�z� t�m�� mystick� z�pal, mysterium tremendis, pat�� toti� mezi kulty n�bo�ensk�ho charakteru a v politice vede ke slu�ebnosti nebo dokonce zrad�. Projevuje se rovn� jako �ist� intelektu�ln� p�za, grimasa nechuti ke sv�tu (contemptus mundi). Nen� se co divit, mystick� kult s�ly toti� p�esahuje pozemsk� (polsk�) ��d natolik, �e se m��e vyjad�ovat jen "spasitelsk�m" jazykem hore�n� neguj�c�m v�e, co je polsk�. Spasitel p�itom b�v� naz�v�n r�zn�mi jm�ny zd�nliv� odkazuj�c�mi k re�ln�m skute�nostem (Evropa, Z�pad, Moskva, Pet�rburg, Berl�n nebo V�de�), kter� se sp�sonosnost� nemaj� v�bec nic spole�n�ho. To pochop� ka�d�, kdo Evropu, Z�pad nebo Pet�rburg zn� ze sv� zku�enosti (empirick� pozn�n� ov�em st�le vzbuzuje podez�en�).

Spor s proroky
Xerokopie nen� z�znamem skute�nosti, ale fotografi� textu, odrazem ciz�ch probl�m� a sn�. P�i kop�rov�n� se odvrac�me od okoln�ho sv�ta - stoj�me �elem ke kop�rce, z�dy k v�rn�m. Polsko vid�me zven��, zn�me ho jen ze zahrani�n�ch koment���; �patn� hodnocen� se pak st�v� nev�slovnou trag�di�. Xerokopie neposkytuje dostatek informac� o skute�nosti, kterou chceme zm�nit. Proto p�i popisu reality tak �asto zazn�vaj� elegick� t�ny. Mezi prorock�mi ��nry je p�eci �alozp�v jedinou formou, kter� umo��uje bez velk�ho �sil� p�edst�rat kontakt se skute�nost�. Sta�� jen v�d�t, �e sv�t (�ti: Polsko) je �patn�, zp�te�nick�, zaostal� - a nel�mat si hlavu s nepodstatn�mi detaily.

Spor s xeromoderniz�tory, kter� instinkt n�podoby zcela ovl�dl, se stal nejd�le�it�j��m sporem dne�n�ho Polska. Po obdob� komunistick� "modernizace" byla touha dohnat Evropu snadno pochopiteln�. V t� dob� �ada �l�nk� varovala p�ed nebezpe��m bezmy�lenkovit� n�podoby, vyz�vala ke kritick�mu p��stupu k p�ij�man�m vzor�m a p�edev��m ke zp�sob�m jejich aplikace v polsk�m prost�ed�. Zbyte�n�. Tvrd� prosazovan� protiklad "Evropa - zapad�kov" definitivn� odsunul ve�ker� diskuse o "polsk� cest�" na druhou kolej (chv�labohu jen diskuse, proto�e modernizace �la stejn� svou, polskou cestou).

Stav zem� po p�du komunismu a atmosf�ra "konce historie" znemo�nily hlub�� debatu o zm�n�ch i hled�n� alternativn�ch �e�en� a vzor�, existoval jen jeden - jak jsme cht�li v��it - spr�vn� sm�r. Ne�sp�ch komunismu, vize Francise Fukuyamy �i naivn� z�pal na�ich "budovatel�" jen pos�lily apokalyptick� rysy polsk� transformace. Ta vych�zela ze slep� v�ry ve zvolen� sm�r a kultu jedin�ho (a�koli nejasn�ho) �e�en�, kter� mus� b�t realizov�no bez v�hrad a zbyte�n�ch ot�zek. P�i tvorb� apokalyptick� atmosf�ry hr�la zvl�tn� roli skupina nad�en�ch prorok� transformace, tzv. expert�, str�c� svat� cesty. Nebyli vn�m�ni jen jako odborn�ci vyb�raj�c� z r�zn�ch mo�n�ch �e�en� ta - podle jejich soudu - nejlep��, stali se proroky. Zv�stovali �e�en� jedin�, nenapadnuteln�, moudr� a dobr�. A�koli tomu dnes st�� n�kdo uv���, nebylo mo�n� s nimi nesouhlasit, ani� by se odp�rci z logiky v�ci nestali hlup�ky a nep��teli. Arogantn� obsluha "kop�rky modernizace" zadusila mo�nost smyslupln� debaty o polsk� cest� zm�n. Kdo nebyl kn�zem, nem�l pr�vo k�zat, a v�rn� museli poslouchat. Jinak jim hrozila n�lepka homo sovieticus, buran ze zapad�kova, zp�te�n�k, bl�zen, xenofob, nacionalista nebo nevychovanec, zkr�tka �lov�k, kter� si nev� rady s velk�m darem svobody.

Destruktivn� podstata
Nebudu se zde v�novat v�em typ�m kop�rek, m�nily se p��li? �asto. Domn�l� xeroliberalismus v ekonomice (pouze domn�l�, proto�e ve skute�nosti nebyl ni��m jin�m ne� prost�m politick�m kapitalismem) nap��klad prosazovala bojovn� francouzsko-laicko- osv�censk� kop�rka politickokulturn�ho zam��en�. O nic lep�� ale nebyla ani slab� intelektu�ln� opozice. Konfl ikt �dajn� neutr�ln�ho t�bora s xerokonzervatismem (bezmy�lenkovit� okop�rovan� neokonzervatismus) pat�il mezi nejd�le�it�j�� diskuse, kter� se odehr�ly v 90. letech (a�koli se v dob� tehdej��ho informa�n�ho monopolu neokonzervatist� objevovali v m�di�ch jen z��dka). Dnes se situace trochu zm�nila - m�me n�kolik v�ce �i m�n� vlivn�ch copycenter. Zvl�t� hlasit� je n�meck� kop�rka, kter� v evropsk� politice reprezentuje berl�nsk� program �nosu Evropy. V kultu�e m� silnou pozici nechutn� varianta bulv�rn�, nihilistick� ochlokracie, v n� vl�dne vkus ulice (pro vyb�rav�j�� jsou "kulturn�" produkty polit� slabou polevou tradice, zahu�t�nou populismem pro st�edn� t��du). A bez �anc� nen� ani neolevicov� kop�rka, o n� v�ak zat�m nem��eme ��ci nic bli���ho, proto�e teprve zjistila, �e existuje n�co jin�ho ne� n�podoba. Nechyb� samoz�ejm� ani men�� kop�rky - nap��klad libertari�nsk�, soci�ln�demokratick� nebo k�es�ansko-demokratick�.

C�l, vzor, recept i nejd�le�it�j�� ingredience p�ijdou zven��. Formu jim m��e d�t rovn� jen vn�j�� tlak. Stesk po "bratrsk� pomoci" je touhou po pevn� ruce, kter� by dala beztvar� polsk� realit� po�adovanou podobu. Hlavn�m probl�mem xeromodernizace nen� jen neuchopitelnost samotn�ho vzorce (i kdy� i to je probl�m), ale skute�nost, �e akt zasv�cen� vrchol� nep��telsk�m postojem k ob�ansk� spole�nosti. Proto se jej� stoupenci tak �asto uchyluj� k teroru, nebo - pokud pro n�j nejsou vhodn� podm�nky - alespo� k pokusu o stigmatizaci a vylou�en� protivn�k�, potla�ov�n� diskuse, pohrd�n� a p�edev��m ni�en� v�eho kolem sebe, tedy bojem s identitou a sv�bytnost�. Podstatou xeromodernizace je destrukce, okoln� politov�n�hodn� realita p�eci nestoj� za pokus o n�pravu. Mus� b�t odstran�na, nebo alespo� oslabena, roz�ed�na a rozpu�t�na v n��em lep��m. Identita a sv�bytnost jsou p�ek�kou, bari�rou vyz�vaj�c� k p�ekon�n�. Nejd��ve zni�it, pak modernizovat; odstranit to, co je, pak kop�rovat vzor. Z t�to perspektivy se Polsko st�v� zem�, j� je nutn� modernitu vnutit proti jej� v�li, ob�tovat vlastn� identitu, vdechnout j� nov� �ivot, stvo�it v�echno od nuly. Nem�l ale podobn� ambice doktor Frankenstein? M��e se politick� �ivot zrodit ex nihilo? Nebude nov� identita, pokud v�bec vznikne, jen p�eludem? Bude to kolonialismus, nebo pokrok?

Zdroj s�ly
�st�edn�m probl�mem se jako obvykle stala ostudn� polsk� religiozita. Jak� hanba! Jak� probl�m! Je�t�e m�me po ruce teorii sekularizace. Bronis�aw Wildstein jednou trefn� komentoval jej� medi�ln� verzi: sna�� se n�m namluvit, �e podm�nkou v�stavby d�lnic jsou pr�zdn� kostely a dosa�en� evropsk� �rovn� rozvodovosti. �e tahle teorie d�vno neplat�? Nepotvrzuje Polsko prav� opak? No a co! Mezi moderniz�tory se v�dycky najde dost t�ch, kte�� navzdory Kopern�kovi v���, �e je zem� placat� (zvl�t� kdy� je v copycentrech st�le v kurzu Ptolemaios). Ve v�i ze slonov� kosti tato mantra st�le zn� (pod�vejte se do novin). Navzdory fakt�m, v�zkum�m, skute�nosti. Oslabit c�rkev, rozlo�it katolickou v�ru! Ka�d�, kdo m� jen minim�ln� kontakt s realitou, vid�, �e projekt antikatolick� modernizace se mohl zrodit jen ve v�i ze slonov� kosti, z n� nen� vid�t na krok. M��e ho prosazovat jen ten, kdo si nedohl�dne ani na �pi�ku nosu.

Kde jinde ne� ve zpov�dnici se rod� polsk� etika pr�ce; kde jinde ne� v k�es�anstv�m inspirovan�ch (nebo p��mo k�es�ansk�ch) dobro�inn�ch, kulturn�ch a sv�pomocn�ch instituc�ch m� sv�j p�vod sou�asn� solidarita; kde jinde se rozv�j� komunisty po�lapan� idea st�tnosti slibn�ji ne� kolem farnosti (�asto jedin�ho centra komunity)? �e je to v�echno m�lo? Souhlas�m! �e jsme si p�edstavovali n�co lep��ho, siln�j��ho? Samoz�ejm�! �e to je�t� po��d pokulh�v� a nefunguje? M�te pravdu! Kde ale vid�te konkurenci c�rkve, jinou alternativu? �e na Z�pad� jsou d�l? Jen�e s k�m se srovn�v�me? Se zem�mi, jimi� se nep�ehnaly dv� vlny totality? To snad ne. Mus�me porovn�vat situaci v Polsku se st�ty, v nich� komunistick� vl�da stejn� d�kladn� ni�ila pletivo spole�ensk�ch vazeb, vzor� chov�n� a zvyk�. S Ruskem, Litvou, B�loruskem, Ukrajinou, Slovenskem, �eskem, Rumunskem, Bulharskem? Opravdu je na tom Polsko tak �patn�? Srovnejme ukazatele. Nebo se pod�vejme na v�zkumy, kter� dokl�daj�, �e v�ra jde ruku v ruce s rozvojem trhu, demokracie, ob�ansk� spole�nosti. Nikdo nechce uznat to, co vid� na vlastn� o�i.

K�es�ansk� v�ra, usazen� v pevn�ch a d�v�ryhodn�ch instituc�ch polsk� c�rkve, posiluje zrod siln�ho, modern�ho a z�rove� sv�bytn�ho Polska. �ty�i a p�l mili�nu lid�, kte�� nav�t�v� za rok nejslavn�j�� polsk� poutn� m�sto Jasn� Hora, je sol� sou�asn�ho Polska. D�dici osv�censtv� to neradi p�izn�vaj�. Jejich boj s c�rkv� ale podle v�zkum� modernizaci neurychluje. Pr�v� naopak. �e by nakonec ne�lo ani tak o modernizaci, jako sp�e o c�rkev? Antiklerik�ln� z�pal mnoha kritik� n�s sv�d� k domn�nce, �e by snad rad�ji vid�li Polsko chud�, jen kdy� nebude katolick�. Takov� p�edstava modernizace je nejen nerozumn�, ale p�edev��m neefektivn�.

Lamentace stoupenc� xeromodernizace jsou n�kdy velmi p�esv�d�iv�: Vybudujeme v�echno od nuly. Zm�n�me elity, zvyky, normy. Venkov i m�sto jsou stra�n�, stra�n� je kn�z, stra�n� je typick� polsk� rodina s otcem-tyranem a matkou nucenou rodit d�ti, ale nejhor�� ze v�eho je pov�r�ivost: stra�n� jsou lid�, kte�� se modl� k Nejsv�t�j�� panence, stra�n� jsou poutn�ci do �enstochov� i d�ti indoktrinovan� v�kladem stra�n�ho katechety na hodin�ch n�bo�enstv�, stra�n� je chov�n� ovlivn�n� v�rou - v�echno, na co se pod�v�te. Moderniz�to�i s n�mi nejsou spokojeni. Roz��lili se, urazili do morku kost�! M�ty pat�� na smeti�t�! N�bo�enstv� rozmetat! Chov�n� zm�nit! Hrdost zastoupit studem a vzpom�nky na sl�vu vzpom�nkami na hanbu! Zn� to mo�n� hezky, ale je to �pln� nesmysl.

Sv�t, v n�m� �ijeme, pat�� n�m. Tvo�� ho na�e m�ty, vzpom�nky na na�e mrtv�, povzn�� ho modlitba k patronce Polska. Z nich m��eme �erpat s�lu a schopnost budovat modern� instituce, kulturu, st�t. Nem�me jin� zdroj moci, inspirace, jin� materi�l ani jazyk, j�m� bychom mohli vypr�v�t o na�ich spole�n�ch c�lech a metod�ch jejich realizace. Modernizaci nelze okop�rovat, jen vybudovat. Pro�? Proto�e m��eme vyu��t jen materi�l, kter� skute�n� existuje; suroviny, vize, z�pal, podn�ty i c�le mus� b�t na�e. Modernizace bude polsk�, nebo ��dn�. Pokud ti ve v�i ze slonov� kosti nev�d�, odkud ta s�la poch�z�, a� se (�ist� ze studijn�ch d�vod�) vydaj� na pou� do �enstochov�. Doporu�ovan� v�m�na - potla�it svou identitu v�m�nou za blahobyt a dob�e funguj�c� st�t - je p�eludem. V parafr�zi na Wildstein�v vtip o sekularizaci a d�lnic�ch m��eme dodat, �e d�lnice se v Polsku neobjev� ve chv�li, kdy se vypr�zdn� kostely, ale a� se Pol�ci rozhodnou, �e po d�lnic�ch se l�pe pojede na Jasnou Horu.

A kolonizace?
�e by Polsko bylo moderniz�tory nakonec kolonizov�no je sice mo�n�, av�ak nep��li� realistick� varianta. V n�kter�ch oblastech napodobov�n� jist� neu�kod�. Na jedn� stran� stoj� m�dia a politika, kde je suverenita st�tn�m z�jmem, na stran� druh� technologick� rozvoj, v�da nebo ekonomika (ani zde v�ak nesm� chyb�t pl�n a rozhodnost). U�me se hospoda�it od N�mc�, od Francouz�, jak maj� fungovat ve�ejn� instituce, inspirovat n�s m��e anglick� syst�m politick�ch stran nebo ob�ansk� spole�nost v USA - ale jazyk kultury a politiky n�s nau�� jen na�i p�edci. A ti mluv� o kolonizaci jasn�. Pokud chceme b�t - jak �teme nad vchodem do Muzea Var�avsk�ho povst�n� - "svobodn� a vlastn� svobodu si vybojovat", kolonizace nep�ipad� v �vahu.

Humorn� epilog
Nakonec kr�tk� b�se� nalezen� ned�vno v dokumentech, kter� pravd�podobn� pat�ily polsk�mu b�sn�kovi Konstantymu Ildefonsovi Ga�czy�sk�mu. Stoj� za pozornost, a�koli datum a okolnosti vzniku jsou nejist� a ot�zka autorstv� je st�le p�edm�tem spor� (n�kte�� v�dci pochybuj�, �e toto arcid�lko vy�lo z pera mistrova). Na za��tku je v�nov�n�, bohu�el ne�iteln�. P�eji p��jemn� po�ten�.

Pro XX (ne�iteln�)
Modernizace
moDernizace
Der Monizace
Kolonizace
Amen.

nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).